5

Společně s Baladou pro Sofii je tenhle komiks to nejlepší, co jsem zatím četl. Skvělý příběh o rodině, dalo by se říct už stokrát vyprávěný, ale přesto se to čte samo a působí to na city. Nedivím se, že vyhrál v Kanadě cenu pro nejlepší román desetiletí.

Že Lemire je skvělý, mi došlo už když jsem četl Matku, ale tohle je podle mě ještě něco speciálnějšího. Doporučuju všem!

Už několikrát jsem četl, že je Jeff Lemire geniální scénárista. Bohužel jsem to sám nemohl potvrdit, jelikož jsem od něho skoro nic nečetl. Teď po přečtení jeho díla Essex County si to začínám myslet. Essex County si mě získalo během pár stránek a moc jsem si čtení tohoto svazku užíval. Protože čtu primárně superhrdinské komiksy, tak toto pro mě byla příjemná změna, která mi udělala obrovskou radost. Jeff Lemire se mi zde představil v tom nejlepším možném světle a já jsem na vlastní oči uviděl jeho geniální přemýšlení nad vyprávěním a příběhem. Lemire má také velmi osobitou kresbu, která sice není tolik propracovaná do detailů, ale je rozhodně působivá a hodí se pro dané příběhy. Největší síla komiksu vychází z příběhů. Z příběhů, které mají srdce, emoce a dokáží dojmout. Lemire je dokáže vyprávět s obrovskou lehkostí a citem. Navíc úžasným způsobem využívá panely, ve kterých propojuje příběhy, střídá časovou osu, mění perspektivu vypravěče atd. Vyžaduje to trochu více pozornosti, ale ten výsledek za to stojí, a místy jsem jen koukal a užíval si, co se na stránkách svazku děje. Tomuhle se říká být výborným scénáristou (vypravěčem příběhů). Od teď se budu těšit na další komiksy o Jeffa Lemirea, které si někdy přečtu. Essex County je parádní komiks, který má myšlenky, emoce a nechybí mu srdce.

Essex County je pomsta mým mladickým snahám hrát si na intelektuála. Kresba i dialogy jsou všeříkající a perfektně vystihují podstatu místa, jenže to je asi tak všechno, co jsem si z vyprávění odnesl. Propletenec osudů několika různých lidí se sice protne hned několikrát, že by to však mělo jiný význam, než že všechno se vším souvisí, říct nedokážu. Třeba jsem ale přehlédl nějakou skrytou alegorii, anebo život na vsi ve svých vlastních vzpomínkách výrazně podceňuji. Ano, postavy jsou skvělé a ty životní peripetie také, každopádně mi chyběl dějový oblouk, jenž by jednotlivým příběhům dával nějaký směr. Místo toho jsem se dočkal konce uprostřed slova a následně dumal, jestli jsem něco neprošvihl. Tohle je Jimmy Corrigan z venkova, což však v mém případě není známka geniality, ale existencionálního mudrování, ve kterém pro utrápené vzdychání není prostor na zápletku. Hlavní problém spočívá v tom, že jsem podvědomě čekal pecku a tu jsem sice dostal, ovšem pouze v rovině melancholické.

pak že jsou komiksy pro děti nádherný až k dojatí sepsaný komiks o životě a hokeji

Kanadská kniha desetiletí si zaslouží i 10 z 10 bodů. Jde o atmosférickou záležitost, která nám (asi) o kanadské mentalitě řekne víc než kdejaký dokument. Ale v první řadě jde o skutečně propracovaný a melancholicky krásný komiks s bohatým příběhem a nezvyklou, ale osobitou kresbou - 10/10. Více na http://multiverzum.sk/jeff-lemire-essex-county/

Jeff Lemire mi učaroval již v komiksu Rváč a Essex County tak byla jasná volba. Už celkové provedení knihy a cena za jakou se prodává je nadstandartní a přikláním se k názoru, že pokud by komiks vydalo jakékoliv jiné nakladatelství než Paseka, cena by byla několikanásobně vyšší. Co se týče příběhu samotného, tak ten mi učaroval ještě více než v případě Rváče. Už při čtení prvních stránek jsem věděl, že tohle bude jeden z těch opravdu jedinečných příběhů, které v člověku zanechají stopu. A zanechal. Celý příběh točící se kolem lidí vzájemně propojených jak rodinnými vztahy či sousedskými, je naprosto skvělý a nádherný, stejně jako smutný až depresivní. To vše se odehrávající v kulisách zapadlého a poměrně ponurého Essex County, které všemu dodává jedinečnou atmosféru. Komiks se čte jedním dechem a nebýt opravdu toho, že jsem četl do pozdních noční hodin a celkově na mě dopadla únava z celého dne, asi bych se neubránil tomu přečíst Essex County na jeden zátah. Až tak moc je příběh vtahující, čtivý a kvalitně podaný. V jednu chvíli jsem měl dokonce slzy v očích, což se mi opravdu často nestává. Je skvělé jak Lemire poměrně na malém prostoru, avšak v rozmezí jednoho století dokáže vykreslit nádherný příběh ze života, s použitím absolutně obyčejných lidí v ještě obyčejnějším městečku a nepotřebuje k tomu megalomanské kulisy, klaďase či superhrdiny a další berličky. Kresba je nádherná a i když je poměrně jednoduchá, tak vystihuje vše podstatné a rozhodně bych si nedokázal představit jinou kresbu, než tuto osobitě černobílou. Z Essex County jsem nadšen a rozhodně ho doporučuji všem. Tady opravdu člověk nešlápne vedla a já se rozhodně těším na další autorské komiksy, které od tohoto chlapíka u nás vyjdou. Plný počet!

Tato kniha naplnila má očekávání, která jsem měl po přečtení jiných Lemirových děl. Úsporná kresba i úsporný styl vyprávění, ale přesto to dokáže vypovědět příběhy, které jsou plné emocí a dokážou obsáhnout životy několika generací. Není to příběh depresivní, spíše smutný, se záblesky humoru, který ten smutek vždy prosvětlí, ale jen na chvíli. Je to o osamělosti, o krocích, které nelze vzít zpátky. A je to o lásce k hokeji. Tedy alespoň k tomu, který se hraje v Torontu:).

Mám rád dojemné lidské příběhy, mám rád hokej, mám rád komiks...
Tento příběh ve mně nenechal moc pocitů.

Jedna z nejlepších věcí, co jsem kdy četl. Od příběhu se nedalo odtrhnout a v nejbližší době si to budu muset přečíst znova. Kresba celý příběh krásně podtrhuje a skvěle se k němu hodí. Bod sám o sobe je vydání od Paseky.

Nějak si k těmhle depkám nedokážu vytvořit vztah. Celkem se mi i líbila rozevlátá linka, ale postavy se mi v jednu chvíli začaly plést dohromady. Hokej jde mimo mne, nicméně do příběhu to Lemirovi sedí. Zajímavé mi přišly ty překryvy reálného světa a vzpomínkového blouznění. Většinu děje jsem nějak pozapomněl.

Ach, to je tak dojemné, něžné, lidské, prvoplánové...

Teda něco takhle lidského jsem v komiksu ještě neviděl. Tohle je přesně dílo, které díky souhře kresby a textu strká beletrii do kapsy a dalece ji předbíhá.
Příběh může být vlastně o komkoliv z nás a už jen to jej člověku hrozně přibližuje.
Kresba mi zpočátku přišla zvláštní a hodně nelíbivá, ale kolem 50 stránky se to zlomilo. Takhle krásně ušmudlaně vykreslit pocity postav do děje je kumšt.
Hvězdy příběhů jsou pro mě vrány provázející nás všemi časovými linkami a příběhy. Síla zavěru povídky o ošetřovatelce, která provázané příběhy ukončuje, kdy pták preletá nad krajinou a mizí v dáli, mě posadila na prdel!

Krásná kniha. Při čtení mě to možná emočně nedostalo tak jak jsem si představoval, ale musím uznat, že mnohé momenty mám zaryté v hlavě. Obzvlášť s ústupem času a postupným prolistováním si uvědomuju genialitu tohoto komiksu. Atmosféra kterou Lemire vybudoval je něco jedinečného. Každá postava je realistická až z toho mrazí. Při mnohých momentech jsem měl pocit, že se mi Lemire dívá až do duše. Čte se to na jednu stranu rychle, ale samotná četba není zrovna "příjemná", hlavně kvůli melancholickému tónu celé knihy. To ale není vůbec špatně. Kresba k příběhu perfektně sedí, je přehledná a díky ní jde na první pohled poznat, že se nejedná o obyčejný mainstream. Jsem strašně rád, že tento skvost vychází češtině v takto krásné podobě.

Patrně to nejlepší, co jsem v českém vydání za hodně dlouhou dobu četl. Je vidět, že vůbec není potřeba nějaká super superhrdinská zápletka, sci-fi romanťárna, mezigalaktické války či pořádně drsná noirová detektivka. Stačí vzít obyčejné lidi z té nejzakopanější farmy, dát jim obyčejné, lidské příběhy a už stačí to jen výborně napsat. Tady se opět hodí říct to, že se to fakt krásně čte. Sice to nemá moc veselý nádech, naopak je to dost melancholické, až depresivní, ale i tak jsem měl takový zvláštní úšklebek na tváři. Navíc ta kresba… řeknu to trochu neomaleně, ale Lemire je jeden z mála, který má fakt krásnou kresbu, která na první dobrou působí, jak když se teprve učí kreslit, ale u jeho příběhů to tak neskutečně ladí s jeho psaním, že by jste tam ani jinou nechtěli. No a už zbývá jen pochválit perfektní české vydání, krásná vazba, spousta stránek, hezký bonus, povedený překlad a velmi solidní cena.

Geniální......jiné slovo tento komiks lépe vystihnout nedokáže.Temné...depresivní.....smutné.......rodina.......hokej.........farma.Kresba se k příběhu hodí.Prostě bomba,jen jsem nepochopil jednu dějovou linku jinak potlesk Lemireovi ve stoje.

Parádní drama ze života rozvětvené rodiny LeBeufových. Příběh skáče z minulosti do přítomnosti a zase zpět, a proto musíte u tohoto komiksu dávat opravdu velký pozor jinak se lehce ztratíte. Příběh vypráví o několika generační rodině a do poslední stránky vlastně nevíte kdo je čí syn, děda atd... Kniha obsahuje 3 příběhy a 2 mini příběhy. Každý z nich vypráví o jiné postavě, ale na konci se to krásně za cyklí a vše dává hlavu a patu, a proto si myslím, že tento komiks se vyplatí přečíst i po druhé. A to nejen kvůli příběhu, ale i kvůli skvělé a osobité kresbě mistra komiksu Jeffa Lemira. Essex County je skvělé rodinné drama jako všechny Lemirovi příběhy, ale tento vyniká svým zpracováním, hloubkou a autorovou láskou ke komiksu. Nakonec bych chtěl pochválit zpracování knihy od Paseky. 9/10

Silné čtení, Rváč mě úplně nepřesvědčil ale nyní už chápu oslavné ódy na autora. Navíc vydání od Paseky na úrovni a za rozumnou cenu.

Zajímavé drama ze života o lidských osudech. Občas jsem se kvůli časovým skokům musel vrátit zpět, abych si ty propletence trochu ujasnil. :-) Perfektní kniha

Lemire dokáže tak neuvěřitelně lidsky a dojemně vyprávět o obyčejných lidských osudech, že to prostě musí každého chytit za srdce. Ve spojení s jeho kresbou, která je ve své zdánlivé jednoduchosti geniální, je Essex County dílo, které citlivějším povahám nedoporučuji číst na veřejnosti. Pokud teda nebrečíte veřejně rádi...

Tyjo! Nevěděl jsem co od toho čekat a vo to asi bude, když to sbírá samou chválu. Přemýšlel jsem čím mne to tak zaujalo. Asi mne Lemire vtáhl do děje. Svým stylem vyprávění kdy střídá různé časové vrstvy a čteme stylem od větví ke kořenům. To bude asi ono, tím si mne získal. A ten příběh je takový opravdový a plyne parádně. Úžasný.

A ještě ke kresbě. Nevím čím to je, ale Lemirova kresba mi sedla už dříve. Z nějakého důvodu mi prostě sedí.

Jeff opět válí a Paseka nasadila neskutečný kalibr...za mě nejlepší věc co jsem za poslední roky četl. rodinná dramata napsaná s lehkostí a přesto v sobě ukrývají hodně. Výborné a kresba je klasický Lemire, ty jeho čmariky žeru.

Miluji hokej, komiks i dobré drama ze života, tady mám vše. Více autorského Lemira!

Ani nevím, proč jsem čekal takovou dobu si to přečíst. Kdybych věděl, že s to čte fakt "rychle", tak bych se do toho pustil hned po vydání. Každopádně stálo za to si počkat a s klidnou myslí se do toho vrhnout. Holt, na některé věci musí mít člověk náladu. Osobně: nemám už moc rád hokej, Lemire jako kreslíře jenom toleruju a téma jako takové není pro mě něco co bych vyhledával. Tato zdánlivá negativa mi nicméně nezabránila si na komiks udělat co nejobjektivnější názor a celým se tím prokousat za jedno hezké odpoledne. Je to jeden z mála komiksů, kde nevnímám rychlost čtení negativně. Dost mi to připomíná mangu, která se také čte rychle vlivem dobře sekvencovaných panelů a akce, což zde přímo neplatí, nicméně, je to dost podobné. Akci vystřídaly detaily dílčích prvků, např. padající list, přibližování se do místa a obráceně, rozmýšlení se a přecházení sem a tam. Dost to díky tomu prožíváte a to je možná to ono pomyslné vtahování, o kterém se tu často píše. Tématicky to přitom není žádné terno. Nic nadstandardního, ale je to pouze nadstandardně v rámci média napsáno a nakresleno. S takovou láskou a péčí Lemire píše a kreslí, že mu odpustíte vše, co vás na něm štve nebo vadí (po profesionální stránce). S radostí jsem to zhltnul a s radostí jsem nad tím přemýšlel. Opravdu to není něco, co bych vyhledával, a čím víc si to říkám, tím víc si v hlavě srovnávám, že to, oč tu běží je vlastně "pobavit" čtenáře a já jsem pobaven byl. Dostal jsem velmi osobní zpověď, kterou někdo i tak osobitě nakreslil, že nemůžu jinak než dát 5 hvězd. Lemire není top kreslíř a asi nikdy nebude, ale způsob, jakým kreslí, je něco jako, že on tak moc chce umět, že dělá pro to maximum, aby to bylo a my to dostali na talíř - je to jeden z mála autorů, kteří píší tak, jak kreslí (jedná-li se o dílo jednoho autora na všech postech tvorby). Úplně cítíte co tím vším zamýšlel a abych úplně nezatracoval jeho kreslířský um, tak detaily ulic a domů jsou excelentní, takové lidské, polidštěné. A například takový záběr z vrchu na farmu na samotném konci knihy 3 mi dost silně evokoval 3. díl A Contract with God od Willa Eisnera. Prostě Lemire převzal otěže svých předchůdců pro současný komiks - není jediný, ale...

Je pravda, že tato kniha neoplývá nějak krásnou kresbou. Na druhou stranu do těchto pochmurných příběhů, které tu jsou, sem vlastně zapadá naprosto dokonale. Tak jako tak, Lemire přesto, že neoplývá kdovíjakými kreslířskými schopnostmi, tak to dohání především těmi vypravěčskými a citem pro tempo vyprávění. Nevím jak jeho práci popsat. Přijde mi, že nepřichází vlastně s ničím kdovíjak originálním, ale zkrátka z jeho vyprávění má člověk pocit, jakoby zažil totéž co postavy v jeho příbězích. A to je přesně to, co přeci chcete. Nechat se vtáhnout do děje a opustit jej až ve chvíli kdy otočíte poslední stránku. A poté přijdou myšlenky, které vám tuto knihu ještě po nějakou dobu budou připomínat. Navíc kniha má přes 500 stran, ale uteče vám to jako nic. Tohle je zkrátka velmi povedené a emočně velmi silné čtivo. Doporučuji! 5*

Lemire je kráľ rodinných drám. Jeho prvé veci, čo si kreslil čiernobielo, pôsobia ako úryvky z poznámkového bloku a nie ako finálny produkt, a preto sa na kresbu netreba priveľmi sústrediť. Hoci rád experimentuje a snaží sa o ozvláštnenie svojich vízií (tu napr. rozmazané spomienkové pasáže, detské komiksové kresby), to mu neberiem.
Príbeh je civilný, bezútešný a zvláštne citlivý, má v sebe čaro veľkých životných drám. Osobne tento typ životných obyčajností nevyhľadávam, predsa len je v tomto silnejšia literatúra alebo film, musím však uznať, že Lemire je nesmierne citlivý autor. Essex County nie je jeho vrchol, aspoň pre mňa, ale to neznamená, že si nezaslúži pozornosť.
Na českom trhu v podstate nemá konkurenciu a Paseka urobila záslužný čin. Navyše, knižka pôsobí veľmi dobre aj ako artefakt.

Stránkami rozsáhlá, leč svým způsobem komorní rodinná komiksová kronika. Dojemný něžný příběh propletený hokejem. Přečteno jedním dechem.

Celkový dojem: 90%

Jedna z nejkrásnějších knih, které se mi dostaly do rukou. Dobří lidé, čtěte. Třeba nám pak tady toho geniálního Kanaďana vydají komplet.

Více zde: http://edblok.blogspot.com/2018/03/essex-county.html

Essex County - Rodinná sága o třech dějstvích napsaná tak, až mi i slza málem ukápla. Abych byl konkrétnější tak obzvláště prostřední část, zachycující život dvou bratrů spojených i rozdělených vzájemným osudem na pozadí hokejového snu, je naprosto perfektní ukázkou nepředvídatelnosti lidského života. Moje empatie si však získal i mladistvý Lester převlékající se do kostýmu superhrdiny. Není to asi nejlepší věc co jsem kdy četl, nejsem ani nijak posedlý kultem kolem Jeffa Lemira ale uznávám, že tohle by si měl přečíst opravdu každý ... Za mě 5*!

Komiksova symfonie a krasna literatura v jednom. Nemam slov. Pro me jednoznacne komiks roku.
105%

Lemirovo opus magnum. Etalon moderního grafického románu, který i přes vlající pláštěnku a comicové médium nemá aboslutně nic společného s mainstreamem. Geniální zpracování několika naprosto běžných lidských osudů a jejich propletení bere dech svou emociálí hloubkou a pravdivostí autorova sdělení i elegencí a úsporností s jakou jsou jednotlivé příběhy podané. Nečekejte nic konvenčního jako Thanos. Nečekejte ani nic méně konvenčního ve stylu Black Hammeru, nebo Plutony. Tohle je čistá, někdy bolestná, realita o lidských osudech. Osudech, které mohl prožít, nebo dokonce prožil, každý z nás. Osudech, které dokážeme intuitivně cítit, ale jen málokdo z nás je dokáže TAKHLE vyjádřit. Spolu s The Underwater Welderem a zcela čerstvým jen tužkou lehce načrtnutým Frogcatchers, kde Lemire zpracovává téma z nejvážnějších, jednoznačný vrchol autorovy tvorby.

Jestli si právě tuto knihu Kanaďané zvolili za tu nejlepší za celé desetiletí, můžeme jen konstatovat, že toho o Kanadě moc nevíme. Essex County nám toho prozradí v popisu prakticky celého 20. století možná víc, než chceme vědět. Ale to nejdůležitější jsme minimálně tušili – hokej je pro Kanaďany vším a je to možná právě jenom led, co je drží nad vodou.

Sakra, to zahraniční vydání musím mít :( škoda, že nejde sehnat...

Kaluž něco na tom bude

Hawwwran: Já mám hardback ze zahraničí. A notně vymazlenej, viz: http://edblok.blogspot.com/2018/03/essex-county.html

Fimi: Roughneck je dražší, protože je větší (184 x 254), kdežto CC si to zase střihlo v tom svým zmenšovacím formátu (169 x 239). A papírově, vazebně i tiskařsky je to v původním vydání slušná kvalitka, takže s tím sázením opatrně.

Jsme prostě borci, malý trh a přesto jsme jedineční...i Bunn byl orosenej nad naším vydáním Horrow County a ted Essex County...tak snad příští rok ten Underwater Velder nebo Trillium...díky bohu za Paseku. Koukal jsem taky že zahraniční vydání Roughneck (Rváč) je dražší než to od CC a to se vsadím že CC to má v lepším provedení, vazba, papír...takže díky bohu i za ně, i když někdy mají za 600 kč 140 stran tak ty větší špalky mají o to lepší a přijatelnější v rámci ceny, viz Tomb Rider, ty opery, Rvář, Sin city, Krajina PS...

Fimi: sice ne přímo "kdokoliv", ale jinak jsem si říkal to samý :)

Da kniha je nadstandardni. Ani v zahranici jsem nenasel podobne vydani. Skoro to vypada ze jako jedini mame hardback. Moc pekne.

Proč mám pocit že kdyby toto vydal kdokoliv jiný, stojí to litr