No nevím. Spíše bych se přiklonil k těm rozpačitým názorům na databázi. Jodo tady ani zdaleka nesplňuje svůj standard. Děj je zrychlený a postavy bohužel působí až parodicky. Je tu sice pár dobrých nápadů. ale poprvé mi Jodovy postavy byly tak nějak jedno a moc se mi nechtělo číst. Fructusova kresba/malba je fajn a k vidění je opět pár velkolepých vesmírných výjevů, jak už je u Jodorowského knih zvykem. Celkově docela průměr i když mě to mrzí. Srovnání s Metabarony, nebo Incalem to nesnese ani náhodou.

Tak nejdřív musím říct, že když mi kniha přišla, měl jsem trochu šok z papíru a provedení a napadlo mě jestli se mi do rukou nedostal nějaký zkušební výtisk. Papír působí jakoby někde ležel 40 let (což je možná pravda, jak jsem pochopil z videí Crwe, co všechno jim japonci nadiktovali, aby tu Akira mohla být vydaná). Přu čtení to samozřejmě nevadí a pokud to mělo vyjít v podobě mangy z 80. let, tak se to pravděpodobně povedlo. Působí to jako takový pěkný artefakt. Se samotným příběhem jsem se doteď nesetkal a film jsem neviděl, moje vědomosti o Akiře se smrskly na pár popkulturních odkazů ve filmech. No musím potrvrdit, že chápu ten kultovní status. Když vezmeme, že jde o 40 let starou mangu, jde o hodně nadčasovou věc. Zajímavé je, že příběh nemá vyloženě kladného hrdinu. Sledujeme partu sígrů v motorkářském gangu (možná inspirace moto gangy Bosozoku - navrátivší se vojáci WW2, co nebyli schopní návratu do normálního života, postupně jejich roli převzali teenageři v 60. A 70. letech). Ti se dostanou do konfliktu s vládou, která skrývá hrozivé tajemství. Vše na pozadí temného Neo-Tokia po pádu vodíkové bomby. Kulisy a setting jsou skvělé, atmosféra taky. Jednotlivé panely krásně prokreslené. Ocenil bych hlavně překlad všech mini nápisů na budovách, stěnách atd., čtenáře to pěkně vtahuje do děje a skvěle dokresluje dojem ze scény. První díl zatím rozdal karty a úplně mě neodpálil. Na dvojku se ale těším, protože mám pocit, že tady se může stát úplně cokoliv a to taky beru jako plus, jak je příběh nepředvídatelný.

Tak jsem si to po letech dal znovu protože mi padl do oka omnibus a rozhodl se jestli do něj jít. No.. Už z toho nejsem tak nadšený. Ellis tu míchá spoustu žánrů, jednotlivé epizodky jsou zkratkovité a postavy mě moc nezaujaly. I když je tu pár dobrých nápadů, je první kniha spíše takovou ochutnávkou co celá série může nabízet, vzhledem k tomu že série u nás skončila hned po druhém dílu, šlo spíše o takový výkřik do tmy.

Guts v průběhu knihy zestárne o tři roky, děj se ale až tak moc neposunul. Pomalejší tempo vyprávění mi tu ale vůbec nevadí. O Griffithovi se možná konečně dovídáme něco temného... Postavy jsou poutavé a máme tu zase spoustu bitek na mangu v luxusním formátu. Čekání na další díl bude opět dlouhé.

Díky Pasece a Comicsdb za vypsanou soutěž! Tahle kniha by měla být povinnou četbou všem otcům/nastávajícím otcům. Lemire tu nádherně rozehrává další rodinnou minitragédii tentokrát v kulisách kanadského regionu New Scotland, nejvýchodnějšího cípu Kanady a zapadákova, kde dávají racci dobrou noc. Ve srovnání s Essex County (které taky hodnotím 5*) pro mě je tento příběh aktuálnější a osobnější. Myslím že s Jackem se ztotožní spoustu mužů po třicítce, jejichž život se najednou smrskne pouze na práci a dítě. Potřeba být sám, vzpomínání na "staré dobré časy" a šťourání se v minulosti jsou potom motivy co můžou hlavního hrdinu dovést až na dno. Lemire přidává navíc dávku mystična, kterou si lze vyložit vícero způsoby. Opravdu se vše stalo, nebo měl jsen Jack halucinace spojené s nemocí z dekomprese z prvního ponoru? Právě to je na komiksu tak krásné kolik vyvolává otázek a přímo volá po opakovaném čtení. Za mě Lemirův nejvíc autorský komiks, ve kterém možná odhaluje hodně ze své duše.

Tak poslední díl Ality co u nás vyšel dočten a musím říct, že mi postavy budou chybět. Všechny dějové linky dostaly uspokojivé zakončení a i když je konec strašně zkratkovitý, stejně mi udělalo radost jak to dopadlo. Ano, pořád je tu pár drobností co nedávají úplně smysl ale v rámci daného vesmíru asi fungují. Alita je prostě perfektně napsaná manga. Pokud by u nás vyšlo pokračování, určitě bych do něj šel.

Docela v pohodě odvyprávěný a napsaný "horror", nic víc, nic míň. Nějaké pokračování nebo rereading ale pro mě nepřipadá v úvahu :D..

Tak tady už jsem měl solidní zásek.. Množství ženských postav a tajných organizací, korporací ve kterých se člověk vůbec neorientuje. Samé klišoidní postavy (Trevorova parta je na zabití). Když jsou na scéně amazonky tak to trochu zachraňují, ale jinak mě tato WW vůbec nezajímá. Dlouho jsem se u komiksu takto nenudil.

Tady už jede Alita sama na sebe, kompletně přebírá iniciativu a likviduje všechno co jí přijde do cesty. Poprvé se vydáváme mimo Vrakoviště do postapo pouště a jde o vítanou změnu prostředí. Přichází i spoustu nových postav, které vám opět nejsou jedno a Jukito Kiširo jim do úst vkládá zajímavé myšlenky. Super je linka s Four Figure a Jorgem. Už jsme celkově s Alitou něco zažili, takže ty hrůzy co se jí dějí mají i nějaký emoční dopad. Kresba je opět na mangu prvotřídní. Akční scény, kterých je tu zase spousta, mají pěknou choreografii a oceňuju, že se autor nedrží při zemi při zobrazování násilí všeho druhu.

Skvělé pokračování cyberpunkové mangy. Děj trochu zvolní a většina knihy se soustředí na motorball, sport plný adrenalinu a násilí. Je nám tedy zase odkryta nová část tohoto světa i když tentokrát to nepůsobí tak osudově. Kresba je na mangu velice detailní, akce občas trochu nepřehledná. Na jednotlivých závodnících bylo použito spousta dobrých nápadů a daří se kombinovat různé bojové styly. Konec se jakoby vrací k hlavní lince a je to i docela napínavé takže jdu hned na další díl.

Pro mě zatím nejlepší kniha s Vaderem, jakožto hlavní postavou, co tu vyšla. A to z jednoduchého důvodu, Vader si tu doslova šáhne na dno a konečně o něj můžeme mít strach. Prochází tady nějakým vývojem osobnosti, staví si nový oblek, světelný meč, pátrá po přeživších Jedi, prostě je to zábava, kterou jsem trochu postrádal v předešlých knihách, kde Vader působí jako stroj. Asi to bude i tou dobou ve které se příběh odehrává, tedy krátce po filmové epizodě III. Vader prostě ještě není tak moc badass a musí o svoji pozici bojovat což jsme zatím moc neviděli. Je tu pár skvělých dialogů s Palpatinem a líbilo se mi i zobrazení sith meditace.

Příběh pokračuje, Hulk se snaží svrhnout Rudého krále, a taky aby se jeho přátelé nezačali mlátit mezi sebou. Scénář už mi tu přišel takový epizodický a nedržel tak pohromadě. Pokud bych to měl s jedničkou brát jako jednu knihu, bylo by to ale určitě za čtyři *. Sakaar má dobře vymyšlené kulisy, funkční sociální vazby mezi rasami a jde tam vidět čas a péče jakou komiks dostal. Akční scény fungují a o těch je to především. Samostatně je tato kniha, ale slabší než jednička.

Zábavná oddechovka. Jsem moc rád že jsem se k tomu ještě dostal (UKK mě většinou nějak míjely). Hulk se ocitne na Marvel v nezvyklém fantasy-sci-fi prostředí a opět dělá to co mu jde nejlíp, ničí vše kolem sebe, až se přichomítne k odboji proti tyranské vládě. Je tu spousta dobrých nápadů a děj šlape po celou dobu knihy. Navíc tu máme krásné obálky od Ladronna.

Po Berserkovi moje druhá manga série do které jsem se nějak vážněji pustil a zase je to trefa do černého. Postavy působí, i přesto že většinou mají pár částí těla z kovu, velice lidsky a rychle si tak čtenáře získají. Za to můžou hlavně skvělé dialogy a na mangu opravdu detailní kresba. Příběh je až béčkový, ale vůbec ničemu to nevadí. Zkažená společnost plná kyborgů, vrahů a zlodějů, nad nimi se tyčí záhadný Salem, město v oblacích, do kterého se většina touží dostat. V tomto světě opraví doktor-mechanik Ido kyborga Alitu, která je stejně tak naivní jako vražedná. Kniha se skládá ze dvou příběhů, přičemž první o Makakuovi se mi líbil trochu více. Ve druhé části o Hugovi se tempo vyprávění trochu zpomalí a kluk do kterého se Alita zamiluje mi by docela protivný. Konec je ale dost emotivní a skvěle pracuje s panelováním, čímž příběh úžasně graduje. Natěšenost na další díl je teda velká, i když je tady hodnocený hůř. No uvidíme. A ještě jedna věc, nevím jak to vycházelo v originále, ale díky Crwi, že máme 4 tlusté bichle a ne 8 polovičních.

Další zdařilá kniha Star wars univerza. Rychle jsme hozeni do děje, Vader přilétá k Vrogas Vas a zlikviduje několik x-wingů. Nakonec je však sestřelen, způsobem, no nad kterým zůstává trochu rozum stát, ale co, prostě Star wars. Nakreslené je to opět realisticky, postavy jsou velice podobné svým hereckým protějškům (obálka je nádherná). Tím že sledujeme Lukea, Hana, Leiu atd. nastává problém, že se nemůžeme o postavy bát, prostě z toho vždycky vyváznou. Nejlepší momenty si tu pro sebe krade Nulák, který mě baví a s Aphrou jde o opravdu zajímavé nové postavy. Pro fanoušky prostě povinnost, jinak nic zásadního.

Marvel komiksovému Star Wars svědčí. Scénář je opravdu propracovaný a na čtení je třeba so docela soustředit, protože v množství planet a dějových linek se dá lehce ztratit. Děj jde rychle dopředu a je nabitý událostmi. Kresba realistická a celkově svědčí filmovému vyznění série.

Opět kvalitní DCčko, které tentokrát představuje hrdinku Huntress. Mě jenom moc nebaví mafiánská poloha Gothamu a tady je jí plno. Scénář je dobře napsaný a rychle se dá zorientovat ve všech jménech italských rodin. Flashbacky z Helenina mládí jsou asi to nejzábavnější co komiks nabízí, protože hlavní dějová linka vyšumí trochu do ztracena. Pokud máte rádi příběhy italské mafie tak si klidně hvězdičku přidejte. Po dlouhé době se tu taky dá přečíst retro sešit, který ukazuje první podobu Huntress, ještě jako dceru Bruce a Seliny. Tady přepracování a nový origin této postavě rozhodně prospěl a jako mafiánská dcerka je mnohem tajemnější a její motivace uvěřitelnější.

Velkolepé dílo, které stavím stejně vysoko jako Kastu metabaronů. Jodo se tu drží poměrně při zemi a vypráví tři nádherně nakreslené povídky z doby konce občanské války, jejichž hlavním motivem jsou opět rodinné tragédie. V tomhle podání je divoký západ opravdu drsný a nikdo tu nejde pro nějakou tu vraždu či znásilnění daleko. Násilí tady ale vždy slouží příběhu, postavy jsou mistrovsky napsané a na stránkách doslova dýchají. Největši komiksový zážitek za poslední dobu a čirá esence westernu!

Slabší 4. I když je prostředí maloměsta a farmy kouzelné a dialogy zajímavé, jde pořád jen o slabší odvar Essex County, které téma osamění a nenaplněných snů vyždímalo naplno. Tady se Lemire mnohdy opakuje. Některé postavy jsou originální a pokračoval bych kvůli nim ve čtení série -plk. Bizár, Vážka, jiné naopak působí až parodicky (což možná měly) a jejich skutečné předobrazy z DC a Marvel vesmíru jsou příliš očividné - Zlatuše, Valda. Další mínus vidím v příliš pozvolném vyprávění děje, kdy máte po dočtení pocit, že se nic nestalo a cítil jsem se prázdný jako hlavní postavy. Tedy zcela opačný dojem než po zmíněném Essex County. Abych jen nekritizoval, pořád jde o dost nevšední dílo se zajímavým námětem a s kresbou padnoucí jako prdel na hrnec. Navrch se spoustou bonusů objasňující proč jde o Lemirovu srdcovku.

Guts dospívá, prochází bitvami a útrapami ze strany svých společníků. Démony a monstra tady střídá středověká řežba, bitev je tu opravdu hodně a vyprávění je v tomhle díle trochu upozaděno spoustě akce. Ta je zase krásně vykreslená s úžasnými detaily zbraní, zbroje, malých vojáků v davu atd. Guts se nakonec potkal s Griffithem a půjde o osudové setkání. Pořád skvělé, i když ta temná fantasy mi seděla více, snad se tam rychle zase dostaneme. Dva měsíce čekání teď budou dlouhé.

Příběh dostal hloubku a je nám odkryt hlavní (pravděpodobně) Gutsův nemesis. Kniha je opět hlavně o akci, která je úžasně vykreslená. Boží ruka působí opravdu ďábelsky a jde o zajímavé postavy, které si udrží čtenářovu pozornost až do konce. V poslední kapitole začíná vyprávění o Gutsovu dětství a zjevně nepůjde o nic veselého. Berserk se ve třetí knize parádně rozjel. Celý
ten krutý svět temného středověku, plný démonů a násilí, má v sobě něco přitažlivého co vás nenechá knihu odložit.

Tak u druhého dílu už jsem byl hodně spokojený. Roztříštěnost prvního dílu tady nahrazuje epická cesta za zabitím hraběte, opět plná nádherně nakreslené akce a úderných dialogů. Berserk vypadá že bude rozmáchlou fantasy ságou jakou jsem si vždycky přál, že u nás bude vycházet. Pecka.

Nebyl jsem z toho tak nadšený, abych dal plnou palbu i když jde o jednoho z nejlepších u nás vydaných Batmanů. Kvalit Dlouhého Halloweenu, Ticha, nebo i Mého temného prince, ale prostě u mě nedosahuje. Postupné odkrývání neznámé hrozby je super a byl jsem moc rád, že tu máme nového záporáka, a není tu hned recyklován nějaký klasický Batmanův padouch. Komiks má atmosféru a žene čtenáře kupředu. Při závěrečné bitce teda jen Batman zase dokáže, že není člověk, smrt na něj nemůže a po týdnu hladovění zvládne nemožné, což už mě docela unavuje. Nad tím se ale člověk v tomhle žánru prostě nesmí podivovat. Capullova kresba se ke komiksu perfektně hodí, není přehnaně realistická, což k Batmanovi padne. Netopýr tady navíc není přehnaně nařachaný což je vítaná změna. Do dalšího dílu půjdu určitě, jen jedno bezvýznamné povzdechnutí, opět škoda že nemůžeme dostat celý příběhový arch společně.

Je to lepší než minulý díl, kterému jsem dal čtyři hvězdy (vlastně ale už nevím proč, děj si mi z hlavy vypařil jako pára), takže tohle si čtyři pravděpodobně taky zaslouží. Těšil jsem se na, podle zdejších komentářů, vrchol série, ale pro mě zatím vyhrává jednička. Na scénu se dostává Eobard Thawne aka Reverse Flash. Ikonický Flashův záporák, která zazářil v pro mě zatím nejlepším komiksu Znovuzrození - Odznaku. Nebojí se jít za hranu, zlámat Kid Flashe (yes!!) a je nám odkryto i něco z jeho minulosti. Trochu zklamání pro mě byla jeho motivace, to Flashe opravdu nenávidí kvůli takové hovadině? OK je to fanatik, ale i tak. První sešit s Multiplexem jsem protrpěl, pak už to má tempo a dá se přečíst na jedno posezení jak je to chytlavé. Tahle série má zatím (kromě druhého dílu) kvalitu, problém je, že mi začíná být Barry trochu protivný a já budu promýšlet další díly. Tady je prostě tahákem Reverse Flash, který patří celkově k nejlepším DC záporákům.

Úplně v pohodě DC mainstream, volně navazující na Supergirl. Pokud si dobře pamatuju, tak je nám poprvé v kompletu představen Desaad a Batman si s ním musí jít poradit až na Apokalips (který, jak se ukáže, úplně tak Apokalipsem není). Tempo komiksu hezky graduje. Kresba není ničím výjimečná, ale nijak zvlášť mě při čtení nerušila.Takže celkově pro komplet dobrý výběr.

Tak jsem si dal všechny Incaly hezky po sobě a musím říct, že to byl fajn zážitek a nevěděl jsem jak moc mi John, Luz, Deepo, Kill nebo i Gorgo přirostli k srdci. Ano je to přepálené, Jodorowsky už se tu opakuje a tak trochu vaří z vody, ale ten svět je tak bohatý a pro mě zajímavý, že bych si dal klidně i čtvrtý a pátý Incal :D. Úvod jede ve velice rychlém tempu a Ladronn tady předvádí kreslířské orgie. Je to jako storyboard k hollywoodskému akčnímu spektáklu jak John prchá před robopolicií. Potom děj zvolní a jak sledujeme 4 Difooly, tak jsem si říkal že tady už to autor přestřelil a nedávalo mi to smysl. Potom se to ale zase otočilo, na scénu přichází Louz a odboj proti mechaprezidentovi. Jde určitě o nejakčnější díl a možná i proto to od dvou předešlých dílů působí trochu odstrčeně a prázdně. Jednoduše tu není čas na vyprávění. Konec je docela emotivní a bylo mi líto, že příběh s těmito postavami už (pravděpodobně) nikdy neuvidíme. "Po Incalu" na konci knihy je určitě zajímavý bonus, jestli to tak jde říct, a je fajn že byl tady taky vydán jako celek. Opět jsme mohli vidět v akci Moebia (i když ne tak ikonického jako v původním Incalu) - za mě se posledního dějství Johna Difoola líp chopil Ladronn a jsem rád, že tuhle závěrečnou část celé série kreslil celou právě on.

Podstatně přístupnější než Incal. Příběh sleduje cestu Johna Difoola od jeho dětství v Červeném prstenci až po získání diplomu detektiva třídy R. První setkání s Deepem, Johnův otec, vyústění hlavní dějové linky s Louz - to jsou hodně emotivní momenty, které pro nás Jodorowsky namíchal tak, aby původní Incal dával trošku větší smysl a motivace postav byla uvěřitelnější. Teda až na Johna, který tu je narozdíl od Incalu typickým kladným hrdinou, který až na konci (pochopitelně) ztratí veškerou vůli a stává se typickým příslušníkem společnosti ve které žije. Rozdíl mezi Janjetovou a Moebiovou kresbou prakticky nepoznáte, což ještě umocňuje pocit z "návratu" do šachtoměsta.

"Jsem unavený Constantine.. chci odpovědi"....i já chtěl odpovědi při čtení tohoto komiksu a bohužel se mi jich příliš nedostalo. Batman se brodí svým osobním peklem (asi) a na této cestě se setkává s postavami zejména Justice League Dark ( podoba mého oblíbeného Etrigana mě tu moc nepotěšila :( ). Některé scény jsou opravdu epické a říkáte si, že je to super a že se snad příběh někam pohne. Následují ale další matoucí stránky, které vás vytrhnou z pocitu že to nějak chápete. Jak se mi od Azzarella líbil Lex Luthor a Joker, tak tady už to podle mě přepálil. Book by možná fungoval stejně pokud by panely neobsahovaly žádný text, takhle je to celé "pouze" krasojízda Lee Bermeja, který je prostě génius a tady to zase potvrzuje. Grafická úprava Crwe bez nejmenších výhrad. Velká škoda, že se scénář nedrží trošku při zemi, ubrat pár filosofických plků a přidat na dialozích ať to dává větší smysl, tak by to byla lahůdka.

Klasická zápletka podle Jodorowskyho. Rodinná tragédie, zrada, spousta násilí. Postavy tady mají trochu jiný jazyk, takový poetický a celé to tak působí jako středověká balada. Bohužel to prostředí a kulisy mi přišly mi přišly takové tuctové, přitom ten námět je jako vystřižený z metabaronů. Na to jsou ale zdejší postavy moc ploché a vlastně mě po dobu čtení moc nezajímaly. Jodo se tady prostě držel při zemi a nepřišel tady s nějakou svojí myšlenkovou nastavbou jako právě v metabaronech nebo incalu. Vesmír a sci-fi mu za mě prostě sluší víc. Kresba je pěkná, ale moc uhlazená a k této knize se mi moc nehodí. Druhý díl si musím ještě rozmyslet.

Prvních pět sešitů funguje jako přístupný a zábavný WW origin. Potom se děj bohužel hodně zrychlí a scénář působí trochu odflákle. Závěrečný sešit pěkně rozšiřuje mýtus Cheetah o které toho u nás moc nevyšlo. Celkově dobrá oddechovka, která baví po celou dobu čtení.

Tohle si zaslouží nevyšší hodnocení jen za úžasnou Moebiovu kresbu a taky za bohaté vydání s kreslířovými komentáři, které hodně poodhalují jeho tvůrčí proces. Vypíchnul bych taky coloring. Komiks se nese v odstínech žluté, růžové a modré a dobře vykresluje atmosféru i celkovou náladu a vyznění knihy. Scénář mě moc neoslovil, přeci jen je to 30 let staré a i když je téma božství/fanatismu stále aktuální, spousta replik a dialogů na mě působily jako klišé. Celkově velkolepé dílko i nakladatelský počin, za myslím hodně příznivou cenu vzhledem ke kvalitě vydání.

Jodorowsky je stále ve formě a nebojí se zobrazovat historickou fikci plnou násilí, sexu a... násilí. I když jde vlastně stále o to samé, tedy v několika epizodách ukázat kam až je Julius II. schopen zajít aby se udržel u moci, celou dobu jsem se bavil. Tohle vydání je krásné a Theova kresba ve velkém formátu parádně vyniká.

Úvodní book Wonder woman ze Znovuzrození zatím nevybočuje z průměru těchto sérií. Já mám ww rád a tak jsem se docela bavil, jde však o poměrně zapomenutelný komiks. Potěší kulisy džungle, která je moc pěkně vykreslená, vyústění dějové linky okolo Urzkartaga, ale moc uspěchané a bez nápadu.

Poslední část monstrózního eventu DC se nese v duchu epické akce a bohužel taky v množství metafyzických dialogů o mnohovesmírech, časových liniích a klasicky taky o hmotě a antihmotě. První dvě třetiny pokračují v duchu předešlých dvou knih. Hrdinové se mlátí s temnými rytíři a postupně se odkrývají tajemství temného vesmíru a výhně, jak sledujeme počínání Batmana se Supermanem. V hlavě mi utkvěl hlavně souboj Green Laterna s Dawnbreakerem - krásně nakreslený, kontrast svítivě zelené v úplné tmě a velkých panelů. Princip temného vesmíru a vysvětlení jeho fungování mi přišel docela uspokojivý. Skvělý je nápad se strážcem výhně a hlavně díky, že tu vyšel taky Hawkmanův tie-in, který to všechno českému čtenáři zase trošku víc osvětlí. Celkově tie-iny tomu dávají ucelenější formu a vydat to takhle hezky posloupně bylo dobré rozhodnutí. No a teď k té poslední třetině, Snyder přijde s takovou scénáristickou berličkou a strašně si to usnadní. Bezvýchodná situace se opět úplně otočí a třeba mě to trochu zklamalo, že následky celého eventu nebyly větší. Celkový dojem mi to ale nepokazilo, Metal je pekelná jízda, kterou si dám určitě znovu a snad se budu zase více chytat. Holt český čtenář DC to má težký :)

Druhý díl mi sedl mnohem více než ten první. Kresebně je to ucelenější. Tempo se hezky stupňuje a jednotlivé originy temných rytířů srší skvělými nápady. Nejvíc jsem si užil Merciless, Dawnbreaker a hlavně teda - Batman, který se směje. Démonický záporák, který překvapuje brutalitou se tady s tím opravdu nepáře. Snyder přišel se zajímavou myšlenkou - Jokerovo šílenství a násilí bez zábran v kombinaci s Batmanovým geniálním a racionálním mozkem. Výsledkem je magor, který by měl hrdinům pořádně zatápět. Uvidíme co třetí díl, rozehráno je to moc hezky. Už teď ale vím že si to celé budu muset dát ještě jednou, abych pobral všechny detaily, nejlépe s načteným sovím tribunálem a městem. Vydání je opět super, knížka vypadá luxusně, potěší pár vysvětlivek z historie a luxusní obálky jednotlivých sešitů.

Hodně se tu odkazuje na Snyderův run Batmana. Já mám rest a bohužel jsem ho ještě nečetl, trochu jsem se tedy v prvních sešitech ztrácel. Děje se tu strašně moc věcí a chce se to na čtení soustředit, není to odpočinkový komiks před spaním. Po dočtení jsem si to znovu prolistoval a jde vidět že to jako celek dává smysl. Pravděpodobně půjdu s hodnocením výš až budu mít více načteného Snydera a zbývající Metaly. Úžasnej je sešit odboje Roba Williamse s kresbou S. Šejice, postavy tady najednou hodně ožijí a je tu parádní panelování. Naopak první dva sešity odboje dost nudí. Nakonec bych hlavně ocenil, že to u nás vyšlo, doufám že se to i dostatečně prodává a nebyl to na dlouhou dobu poslední trošku aktuální DC event.

Po minulém dílu velké zlepšení. Nositelem příběhu je opět Barry a ne Kid Flash (i když bohužel pořád zabírá nemalou část :D), řeší se tedy dospělejší témata a taky rozvíjí vztah s Iris. Ranaři jako titulní záporáci jsou super. Jde vidět že mají velkou historii a je tedy na co odkazovat. Jmenovitě Leonard Snart je skvěle napsaný a tým opravdu táhne. Já jsem tak trochu doufal že Flashovi zatopí víc, když už to tak chvílemi vypadalo a že konečně nalezne ten klid a odpočinek po kterém touží :D. Sešit s Boomerangem je už průměrnější ale pořád v pohodě. Tenhle Flash prostě baví, uvidíme kam se to pohne dál.

Zpomalení děje oproti první knize a žádná změna statusu quo. Scénář se zaměřuje spíše na Kid Flashe, takže to celé vyznívá jako pro 11-14 let cílovku. Kresba Davida Gianflice se mi nelíbí a přijde mi že není hodna takové značky jako je Flash (ale k tomu teen vyznění asi zapadá, trošku to připomíná Spider-mana Johna Romity Jr.). Scénář titulní rychlosti temnoty se strašně táhne, na to jak je to tenký jsem to četl snad týden (boj proti stínům a temnotě - snad neexistuje méně nápaditá hrozba, temná věž??). Naštěstí to trochu zachraňují první a poslední sešit, které mírně odkazují na button a taky navnadí na pokračování s ranaři, ve kterém se snad konečně hneme z místa. Tohle byl nehorázný filler

I na podruhé je to solidní zábava s poutavým scénářem avšak nemastnou kresbou. Úvod do Williamsova runu splňuje účel, představuje postavy a uvádí nové linky, které jsou dostatečně poutavé a navnadí na pokračování. Záporák Godspeed docela vystpuje z průměru DC padouchů, má uvěřitelnou motivaci a opravdu "boží" kostým. Jak mě kresba Di Giandomenica nebaví, tak musím přiznat, že v souboje kreslí skvěle a hlavně umí parádně vystihnout tu rychlost a dynamiku postav (což je asi ve Flashově sérii zásadní). Celkově má kniha taky dost stránek takže opět skvělý poměr cena/výkon.

Kvalita z prvních dvou příběhů zůstává a čtvrtý příběh z Barcelony v této knize se mi zatím líbil nejvíc ( mám k tomuto městu osobní sympatie :). Je super když poznáváte známá místa a je neuvěřitelné jakých detailů se autoři drží, například lidé na La Ramble pijí místní pivo Estrella. Přijde mi že si to hodně pro sebe krade Sigisbert a jeho trefné humorné poznámky. Doufám že v Římě už půjde děj i trochu více do hloubky a nepůjde jen o další epizodku o tom, kdo zase uvízne v Mraveně (:D), i když mě to hodně baví.

Dobrý jako doplnění událostí ohledně tajného společenství a celého příběhového arku ligy spravedlnosti z new 52 od Johnse. Samostatně to bohužel nemůže fungovat, protože čtenář co si koupí tuhle knihu (označenou jedničkou), je vhozen do událostí, které tu vyvrcholí dvěma sešity Války velké trojky, které u nás tedy byly vydány třikrát ve stejné sérii!! Dvě třetiny knihy jsou tedy OK a zbytek absolutní fail, stejně jako v JLA 4 - Síť.

Dlouho jsem přemýšlel a hledal nějaký důvod proč tomu nedát 5 hvězd, ale nic mě nenapadlo. Jde o klasický Batmanův příběh s šíleným Jokerem, nevyzpytatelnou Catwoman a hláškující Harley. Přečetl jsem to na jedno posezení což se mi moc nestává. Nejde o komiks, který si budete pamatovat za deset let, ale prostě to skvěle funguje (plus ta kresba! a coloring je tu naprosto úžasný). Navíc tady má Gotham na pár dvoustranách asi nejlepší atmosféru co jsem viděl.

Tak na závěr kompletu vyšla jedna z nejlepších knih. Pokračování Volání po spravedlnosti překvapuje brutalitou a dospělými tématy. Finální bitka ve věznici je jedním z nejosuděvšich fightů v rámci kompletu, navíc s velice nepředpokládaným koncem. DC kvalita!

Aquaman od Abnetta je jedna z nejelpších, ne-li nejlepší série ze znovuzrození. Pokračujeme tam kde čtyřka končí a Arthur se vydává strhnout Korunu trnů. Scénář je docela epický a líbí se mi že celá série zatím vypráví jeden dlouhý příběh s pár odbočkami. Kresba je navíc nádherná, bohužel pouze první tři sešity, potom je nám naservírován jak scénářem, tak i kresebně odfláklý epilog (moje první setkání s Fiumarou, omlouvám se ale tohle se mi prostě k DC mainstreamu nehodí), který už se pravděpodobně k hlavní lince nevztahuje. Za plnou cenu toho tedy dostaneme poměrně málo, i když první tři sešity jsou opravdu skvělé. Škoda že čtvrtý a pátý díl nemohli vyjít dohromady.

Nečekejte pokračování Watchmen. Jde o typického Johnse, který byl pro DC asi ta největší sázka na jistotu. Čte se to skvěle, nový Rorschach a hlavně Marionette s Mimem jsou pro mě po delší době nové postavy, o kterých se chce čtenář něco dovědět a jejich krátké originy v rámci jednotlivých sešitů jsou hodně poutavé. O něco hůř už tady na mě působí původní postava Ozymandiase a hlavně SPOILER: Komedianta. To že ho Johns vytáhl zpátky mezi živé mi přijde hodně nešťastné rozhodnutí a zatím to takhle po první knize moc nechápu. Na to jak byl před svou vraždou zlomený a rezignovaný, tak si prostě nemyslím že pokud by přišel mezi živé by jeho hnacím motorem byla prachsprostá pomsta a zase by se choval jako magor. Dále, mise celého příběhu - najít dr. Manhattana a dozvědět se co se vlastně děje.. Ono to takhle působí jen jako zábavná jízda se zamínkou znovu ukázat slavné Moorovy postavy, které všichni znají. Ani jsme zatím nedostali žádné vysvětlení návaznosti na the Button. Proč má Batman jiný oblek než ve Znovuzrození? Nebo jsme zase na nějakém elseworldu? Já nevím, snažím se chytat, ale prostě tohle mělo vyjít hned jako komplet a ne rozdělené na dvě knihy. Nevím jestli je na to náš rybníček moc malý a jako komplet by se to neprodávalo, ale tyhle události (kterou ještě jde prodat jako pokračování Watchmen) by si to určitě zasloužily. Bohužel musím dát zatím 3*

Začíná to dobře. Příběh o chlapci, který by chtěl být až moc jako Bruce Wayne má myšlenku a dobré finále. Potom přijde za mě vrchol knihy. Boj Batmana a Wonder Woman v cizí dimenzi proti nekonečným hordám démonů. Batman v temné zbroji s mečem, scéna u ohně, válečník co se nechce vrátit, aby mohl strávit pár hodin se svojí ženou. Všechno skvělé nápady, jen škoda že opět tak trestuhodně krátké. Potom se už totiž vracíme k pokračování "války vtipů a hádanek", která mi vůbec nesedla (napodruhé to snad bude lepší?). Ivy ovládla mysl všech lidí a chce se postarat o nápravu světa. Zní to jako klasická zápletka batmanovského příběhu, ale v Kingově podání bohužel čteme vztahové drama a prázdné rádoby chytré tlachání. Mě se prostě líbilo, když měl King v prvních třech knihách jasně danou osu příběhu, který rozvíjel. Dále už to bylo takové nemastné, pořád samý flashback, nebo červená knihovna. Catwoman mě v téhle sérii nebaví a je mi strašně protivná (viz. poslední sešit o krádeži šatů - tohle já nechci číst v Batmanově sérii :(. První dva příběhy jsou ale kvalita, že ten Batman v té temné dimenzi raději s Wonder Woman nezůstal.

Konečně jsem si splnil rest a přečetl si Krizi, která mi dlouho ležela v knihovně a nějak se mi do ní nechtělo (přece jenom je to špalek a množství panelů a textů mě trochu odrazovaly). Je to ale kus historie a DC fanoušek by tohle prostě měl znát. Z počátku je to hodně vlažný a v množství postav a dějových linek je trošku bordel. Jde ale pouze o prvotní rozmístění figurek na šachovnici a a zhruba od druhé třetiny jde děj krásně dopředu. Konečně se dozvídáme kdo je to vlastně Monitor a Antimonitor a tedy i bitky mají smysl když víme proti komu hrdinové vlastně bojují. Antimonitor je fajn záporák (nebo spíše entita zla, temnoty), stínoví démoni už byli o dost slabší a strašně nevýrazní. Líbilo by se mi kdyby měl k ruce nějaký team ultimate antihrdinů, kteří by mu asistovali - možná bychom ale spadli do dalších klišé, přeci jenom tohle už tu bylo mnohokrát. Příběh se zaměřuje hlavně na Supermany ze zemí 1 a 2 a je zajímavé, že to celé funguje i jako jejich komorní drama o ztrátě. Postav tu nezemře mnoho, ale části kde zemřou mají i poletech překvapivou sílu a čtenáři to v ten moment rozhodně není jedno. Hlavně vyústění linky Flash/Psycho Pirate/ kid Flash je hodně uspokojivá a je s podivem že je ve stejném komiksu jako plytké hlášky Uncle Sama (wtf?). Celkově to stále stojí za přečtení a na konci je to takové uspokojivé a odměňující radostí, že jste to dočetli :), ale také pocitem že to byla prostě jízda a že máte ten DC svět rádi, protože doufejme snad nikdy neskončí.

Tak jsem si v rámci přípravy na Vzestup a pád dal znovu tento komiks, protože jsem si z něj po prvním přečtení moc nepamatoval. Musím říct že napodruhé to byl pro mě mnohem silnější zážitek. Kresba je až na poslední sešit nádherná a je tu celá spousta opravdu silných momentů - nástup Supergirl, mučení dr. Atomem, nebo odhalení Promethea. Skvělě tu taky funguje dynamika mezi Green Arrowem a Lanternem. No a stojí to za přečtení už jen kvůli kostýmu Starfire :). Toto drsnější období DC comics se mi velice zamlouvá - silné 4*

Oproti prvnímu dílu jsme rychle hozeni do akce, které je tu opravdu spousta. Celkově je to mnohem méně ukecané a máme tu i více epických celostránek. Příběh samotný se vyvíjí velice nepředvídatelně a dá se přečíst jedním dechem, během čtení mě několikrát napadlo že by si to zasloužilo filmové zpracování. Kdo má rád džungli jako prostředí děje, si tady přijde na své. Je tu vykreslená správně temná a plná neznámého nebezpečí. Hlavní hrdinové už mi nebyli tak nějak ukradení jako v jedničce a musel jsem jim fandit. Co bych ještě vypíchnul - styl vyprávění očima doktora Liveseyho je parádní a Dorison to celé píše poutavě a s myšlenkou. Poslední dvě stránky mají opravdu něco do sebe a vlastně vystihují jak romantický svět plný dobrodružství postupně mizí. Jako celek je John Silver skvělé pirátské dobrodružství, které si v blízké době dám rád znovu.

Má to docela pomalej rozjezd, ale časem je to lepší a lepší. V druhé půlce už se nacházíme na lodi, atmosféra houstne a příběh je hodně napínavý. Charaktery jsou napsány dobře a dialogy mají náboj. Skvěle nabudí na pokračování. Prosím více pirátských komiksů.