Naprosto famósní fanouškovská záležitost. Humorný pohled na Rychlé šípy, který se však nevysmívá, ale s úctou k originálu staví z původních panelů za použití nového (vlastního) textu nové příběhy, či jen upravuje děj příběhů originálních. Vtipy , zápletky a pointy, které „dostávají do kolen“.
Krásná variace na Rychlé šípy, v níž rezonují jisté nevyřčené otázky a témata, které musely každého racionálně smýšlejícího čtenáře při četbě původních příběhů napadnout.
S ohledem na fatální nedostupnost (občasně draženo na Aukru kolem 6000,- Kč) si dovolím uveřejnit odkaz na ukázky všech příběhů.

Nerad dávám procentuální hodnocení bez popisu, ale tady bych jen opakoval, co napsal Darth Raelchi...

Netradiční námět - popis problému nemožnosti otěhotnět + poněkud jednostranný pohled na věc ze strany bezdětných poukazující na klišovité a očekávatelné reakce okolí. Výzvy ke zklidnění spíše popuzují; všichni mají tendence utěšovat apod., je to zkrátka těžké. Málo naplat, jsme sociální tvorové a pokud někdo již nemá nějakou zkušenost, těžko čekat, že bude reagovat jinak. V závěru opět nezbytná útěcha, naděje a popis věcí jak je vnímají zůčastnění + rady ostatním. V souvislostí s civilizační zátěží se dá očekávat zhoršování problému a jakýkoliv popis vlastních zkušeností je více něž žádoucí.
Smekám před odvahou "jít s kůží na trh".
Některé pasáže jsou komiksové, jiné ne. Kresba v duchu ilustrace na obálce - jednoduchá, pro věc naprosto vyhovující.

Graficky pěkně zvládlý příběh o nedůvěře s sebe samé při konfrontaci s okolím (zejména sociální sítě).
Pro dnešní mladou generaci patrně jeden ze stěžejních problémů - zdá se, že potřebují úspěch ihned a velký, bez postupného propracování se k němu - tak jako to přece mají "všichni ostatní". Namísto soustředění na práci s budováním svého snu jen kontrolují a sledují ostatní, nic nedělají a pak propadají beznaději. Podobná díla vlévající do žil naději patrně budeme muset vídat častěji - doba si je žádá. Přes patrný jízlivý tón mého příspěvku se situaci nevysmívám, spíše mě děsí kam to povede. Jak se říká - máme se moc dobře.
Na deseti stránkách svižně odvyprávěno, pěkná práce s panely, zajímavá kresba. Jen tak dál!

Nelze než zopakovat recenzi G. W. Bushe s doplňkem , že dané zadání si neumím představit lépe provedené. Otázka jak hodnotit - grafické provedení referenční (obvyklá úroveň Tomáše Kučerovského), dějově to je, co to je - slepenina textů. Vnímám to hlavně jako booklet k CD, bez primárních ambicí na dobývání komiksových ocenění. V rámci hodnocení díla jako komiksu - co "nažene" grafické ztvárnění, to ubere "scénář".

Krásně kreslený krátký příběh o sportovním vyžití "horala" kdesi v hlubokém lese. Děj fantaskní, nečekaný, mile vtipný. Pokud tohle vzniká na školách, jsem rád.

Veselé, vtipné, při prohlížení mi úplně naskočila melodie z úvodních titulků Sexu ve městě. Výtvarně pěkná práce, studium se nezapře. Na webu autorky v podstatě k vidění celé (všech 6 panelů).

Pinďova epochální cesta Dostojevského Zápiskami z podzemí. Má undergroundu fandící duše se tetelí pod náporem nezvyklých koláží. Osobitá myšlenka, pěkně zpracovaná. Ano - rád bych další díl...

Surrealistické je slovo, které to naplno vystihuje. Třípanelové stránky, které v sebe někdy přecházejí, jindy - zdá se - ne, ale to vidím spíš na nedostatečnou imaginaci čtenáře, či zkrátka neodhadnutí čeho se držet a co je pro děj důležité. Jsem rád za tyhle okrajovky. Poděkování patří Take Take Take - vydávají skvělé věci!

Pokračování původního Vinyl Huntera mne překvapilo. Jednička funguje jako samostatný příběh, zde končíme v situaci. kdy je pokračování jisté / nutné. Přesto to není obligátní "za každou cenu marketingem vynucená " dvojka. Dějově rychlejší než jednička a vlastně se toho až tolik nestane, přesto mě zajímá, jak se to vyvine (chci být překvapen - uvidíme...). Tištěno opět na matném papíru, který (tak jako u 2.vydání prvního dílu) není čistě bílý. Obsahuje - narozdíl od jedniček - několik stránek s reklamou. A v závěru opět obligátní soupis LP.

Příběh z šedesátek - nebýt pokračování, napsal bych že prostředím a dějem neotřelá jednohubka. Jako "bonus" soupis alb kolem nichž se vše točí - kdo chce, může si najít a poslechnout.
První vydání na křídovém papíře - barva papíru je bílá a v panelech je tu a tam vidět původní kresba tužkou. Kresba a členění do panelů skvělé. Druhé (limitované) vydání na matném papíře, a to ne čistě bílém - výše zmiňované detaily kresby tužkou tolik nevyniknou..

Mysteriózní skorodetektivka z ostrova Spořilov. Kresba pěkná - UMPRUM (ateliér ilustrace a grafiky) se nezapře. Ověnčeno cenou Muriel v kategorii Nejlepší studentský komiks.
Asi netřeba nic dodávat ...snad jen - líbilo!

hodně dobře udělaný

Nečekané překvapení (pro mou osobu) - autor, absolvent UMPRUM vyšvihne takovouto sbírku jednostránkových komiksů. S ohledem na umělecký rozsah Davida Cajthamla se však ve skutečnosti není co divit.
Z celkového počtu 32 je výrazná většina příběhů plnokrevně komiksová, u některých už můza líbala s větší dávkou slin na rtech a větším přítlakem - zde to pak (tak jako např. na prostřední ukázce) sklouzává více do "umělečna". A tak to má být - určitě to prvoplánovitě nevznikalo jako komiks.
Tyhle okrajovky a věci , co se prolínají jinam mám tuze rád. Jen houšť!

Z relativně početné rodiny autorčiných ručně psaných sešitků je toto prozatím jediný komiksový o kterém vím. Celé to připomíná "knihy", které asi většina z nás starších v dětství vyráběla. Zde sice s obdobnou naivní kresbou (ač autorka vystudovala AVU a kreslit "dospěle" umí), avšak s dějem úměrným dospělé již duši autorčině. Sarkasmus a černý humor je s ohledem na ročník narození přinejmenším překvapující.
Jak název napovídá, obsahem je 13 hororů, kdy již v ukázce můžete zahlédnout sťaté hlavy učitelského sboru a v obdobném duchu se to celé ubírá dál. Přesto nelze opomenout libou poetiku, tak charakteristickou pro literární projev Kateřiny Černé.

Jak se zhostit odpovědí na vyřčenou otázku (viz. Diskuze)?
Proč ...to bylo vydáno? Inu, patrně byla autorka inspirována tímto příběhem a citila potřebu (nutkání) se ho zhostit. Zpracování je svébytné, výtvarný projev osobitý a tisk nepopsatelný. Z obálky by kvílel i slepec - textura je nepopsatelná - hluboká ražba a "sametový" povrch - to se musí zažít naživo, fotka to prostě neukáže.
Proč ...zase další Beowulf? Tady to je jednodušší - datum vydání je 2018, tedy hravě předbíhá komiksová vydání z posledních let. Mlhavě tuším, že to vzniklo ještě za studíí autorky na UMPRUM, ale to si nejsem jist.
Přes nutnost najít si k tomuto výtvarnému pojetí cestu má undergroundová duše plesá. Pro kompletní popis díla dodávám, že je vložen list s překladem textů (textu) do angličtiny.

Pokud vás při prohlédnutí ukázek bude zajímat, jestli je i naživo lettering takový osekaný, tak není. Asi se podepsalo zvětšení menších obrázků - naživo v komiksu je vše jak má být.
Kresba i mě připomněla Karla Jerie, v komentáři baatcha popisovaná přebytečná, nebo naopak chybějící okna jsem já nepozoroval. Jen zůstal pocit, že tok vyprávění byl nesouměrný. Ano, do budoucna by bylo na čem stavět. Je to česká tvorba, navíc neotřelé prostředí Slovanských bohů a proto by se to mělo podporovat. Přesto nevykazuji nadšení - na druhou stranu to ani neurazilo.

Krásný návrat do dětství. V roce 1987 vyšlo v ABC. Pěkně nakresleno - dějově, s ohledem na rozsah, zrychleno + mírně upraveno.

Taková vzpomínka na ábíčko. Z osobních důvodů mi vadil Robin & Páťa coby propaganda pionýra (byť novodobého - nevím, co si o tom myslet - proč udržovat něco, co vzniklo jako "režimová předělávka" čehosi jiného, když klidně už může existovat původní předchůdce...). Ale určitě je to dáno zažitím původního pionýra. Kresba dle popisu GWB. Jednostránkové příběhy jsem si užil. 9,5mm zločinu mi nevadilo, děj usledovatelný, chaotično jsem nevnímal.

Překvapení. Způsob vyprávění mi seděl. Scénář zajímavý, na kresbu jsem si zvykl. Jediné. co zpracování dle mého soudu sráželo byla přílišná barevnost / příliš "ostré"barvy.
O autorce jsem nevěděl, ale určitě si něco od ní přečtu.

Nahlíženo okem poučeného čtenáře to je přesně to, co by to mělo být - vypravování studentů VUT Brno dle zadání: "Musíte vše nakreslit rukou, příběhy mohou být i částečně smyšlené." Asi primárně nešlo o to vytvořit komiks, spíše puožít při výuce neotřelé postupy . No a celé se to pak někomu natolik zalíbilo, že si řekl, ze by se to mělo vydat.
V těchto souvislostech je pro mě zajímavé, jak někdo bez "komiksové průpravy" uchopí daný žánr. Většinou to vyšlo. Některé z příběhů by se daly unístit do sborníku //Malebné mordy//, což je ovšem produkt ateliéru Komiks a ilustrace pro děti ZČU. Světčí to buďto o vysoké úrovni komiksové tvorby na VUT Brno, anebo naopak.
Hodnotím s ohledem na původní "profesi" tvůrců.

Příběhy jako vystřižené z "ábíčka" mého mládí - některé z nich zde mají svou premiéru. Takhle jsem to měl rád.
V doslovu cenné informace o (novodobých) počátcích comicsové scény u nás.

Krásně, vtipně udělané - jsem rád, že je to zde zařazeno, přestože se o komiks nejedná (dle mého názoru). Ale jakákoli propagace dobrých věcí je žádoucí a Štěpánka umí! Vzpomněl jsem si na Ladovu Ilustrovanou frazeologii - díky!

Hodně dobrý - ne nadarmo nominováno na Muriel. Sled některých panelů je za mě ukázkou toho, jak by měl vypadat komiks. Děj z prostředí graffiti scény dává nahlédnout jak to tam chodí a vypadá. Četné odkazy na Rychlé šípy pobaví a neurazí předlohu. Řemeslně provedeno na jedničku!
Závěrem přiznávám neobjektivnost svého hodnocení - ujíždím na českém undergroundu a vše od XRX "beru všema deseti", ale i když tohle vše odstíním, stále mi tam zůstává, že je to pěkné, pěkně udělané a nemělo by to zapadnout + zaslouží si to pozornost.
Hodonocení hvězdami v rámci zařazení (studenstský / undergroundový).

Macanudo si užívám, tohle je podoné některým stripům, jen delší (ale šlo by to do stripů rozsekat), laděné na poetickou strunu s dostatkem panelů beze slov. Příjemné. milé... Mě to sedí.

Chvályhodný počin - vydávat u nás sešitově vlastní tvorbu! Ale ano - prozatím - po třech dílech - se připojuji k hodnocení pode mnou.

Kratičký příběh o osmi "celostránkových" panelech. Poutník/rytíř hledá meč a najde.. tolik k ději. Zajímavější je provedení - po rozložení plachta cca B2, na rubu s kresbou - pro změnu žlutofialový tisk. Nářezy měli asi vytvořit funkční sešit, nicméně minimálně u mého výtisku jsou nejspíše jinde a záměr se nezdařil (nebo tím špatně listuji..). Jako underground mi to sedí velmi. Zdařilé!
poznámka: Nýbrž za jménem + na titulní stránce není pseudonymem autora, jedná se o vyjádření příslušnosti k stejnojmenné skupině autorů
https://nybrz.tumblr.com/whoarewe

Pěkný příběh - krátké, moc pěkná práce s panely. K shlédnutí digitálně z odkazu na FB profilu, včetně doporučené hudby ke sledování. Pokud podpoříte autorku koupí tištěné verze, pošmáknete si. Průhledný přebal se zobrazením hlavní hrdinky, korespondující s totožným zobrazením na deskách sešitu pod ním. Papír s vyšší gramází. Převázáno nitkou ála bomboniera.
Razítko, podpis autorky, ruční číslování a drobná kresba k tomu. Stojí za to prohlédnout i další (s tímto komiksem přímo nesouvisející) ilustrace prezentované na webu.
Zpracování komiksu technicky velice zdařilé, umělecky dle mého názoru nadprůměrné. Příjemné, svěží a intenzivní!

10 čtyřpanelových příběhů, text ve formě říkanky/básničky pod jednotlivými panely. Nevím, co znamená Puslínek, ale ta kolosální ústa jsou na všech panelech a dá se říci i u všech postav. Vtipnost úměrná roku vydání. Hodnocení s přihlédnutím k době vzniku.

Mjr. O.Waldhause neznám a nic jsem si o něm z jiných zdrojů nezjišťoval. V úvodu se dočteme že během své téměř 37 leté služby byl vyznamenán medailemi za službu (1966) a Za zásluhy o obranu vlasti (1968). S ohledem na skautskou minulost, datum vydání 2017 a faktu, že publikace byla vyšla ku příležitosti veřejných výstav, lze pouze doufat v "světlou stranu Síly".
Po vzevrubném úvodu a již zmiňovaném popisu biografie a profesního růstu autora následuje vlastní obrazová část. Celé to nejvíce osloví zainteresované osoby, povětšinou asi účastníky daných událostí. Většinu tvoří "celostránkové panely" bez další návaznosti - jednorázové výjevy sloužící patrně jako ilustrace do časopisů, či někam na nástěnky. Opravdové komiksy (vždy jednostránkové) jsou 3.
Kresby působí jako na svou dobu typické insitní umění. S ohledem na nulové aspirace autora veřejně vydávat své malby bodově nehodnotím. Pozastavující je náklad této publikace, která - ač vyšla ku příležitosti konaných výstav - je stále v běžné distibuci (včetně "nejvykřičenějších" knihkupectví). Zakoupeno z vnitřní potřeby monitorovat náš underground a vše související.

Graficky neotřelé - ztvárněním i formou, 46 obrazů (4 dvojstránkové) + jeden na obálce, uvnitř se neopakující. Na každé stránce vždy jeden "panel", bez orámování. Zajímavě dokáže sdělovat pocity - alespoň na mne to tak působilo. Možná je to tím, že obrázků je minimum a vše ostatní se odvíjí od imaginace čtenáře - přesto mám pocit, že to nepodléhá libovůli a čtenář je výrazy a sděleními postav cíleně směrován.

Bavil jsem se, tenhle styl je mi blízký. Těžko popíšu lépe než:
"Historka o nevydařeném randez-vous. Hlavní hrdinka Tetris se ocitá s podivínem v kavárně a posléze na techno párty. Nejapná pseudointelektuální konverzace a semilucidní rozplizlost zápletky."

IQ Béďa dá na radu matky a vyrazí ven hrát si na schovávanou. Je zdárně připraven, ovšem kam až se dá tato hra posunout netuší ani on...
Fantastická studentsko - undergroundová jízda jak mě baví a jak ji mám rád.

Vše podstatné už bylo řečeno v příspěvcích ostatních. Na dané téma u mě dějově vyhrává Sojčák. Jako osobní vypořádání se se schizofrenií bych to bral. Děj podprůměrný, kresba nadprůměrná.

Underground trošku "uhlazený" studiem. Je to vtipno-smutné, má to spád. Mě se takováhle tvorba moc líbí a jsem za ni rád.

Tytéž časové skoky jako v prvním díle (1836/1989), objevují se určité paralely a styčné předměty / motivy. Vše zásadní však stále zahaleno mlhou.

Zpracování mi sedlo. Na první pohled hrubě vytesaný týpek z obálky je nakonec zobrazen tak, jak to k němu charakterově sedí. Děj začíná r.1836 v Praze a v polovině sešitu se skokem posuneme do Prahy 17.listopadu 1989. Kdo je hlavní ženská postava a zda prochází napříč věky prozatím zůstává neodhaleno.

Podepisuji, co níže napsal George Walker Bush a dovolím si přidat ukázku, kde Růžové něco reaguje na fantaskní verzi pohádky O třech prasátkách:
"A to bylo ku*va jako co ku*va? Pseudoiňťošská sra*ka! Evidentně vytažená z prd*le.
...
Dopi*e debil bez nápadu, č*rák trapáckej z Prahy určitě je."
Tedy míra sebereflexe, jakou by mohl leckdo závidět! Je to neskutečný úlet, místy za hranou, někdy i za dvěma. Přesto zábavné a hlavně plné originálních nápadů. Pokud máme autory schopné tvořit takováto díla, není se dobudoucna čeho bát.

Další v řadě Traum (slovu pokračování se záměrně vyhýbám). Něco do sebe zapadlo a dostali jsme se v poznání dále, na druhou stranu se samozřejmě vyrojila spousta nových otazníků. Je to nářez a kresba v našich luzích a hájích silně neotřelá. Teším se na další.

Vtipné a svěží. Některé pasáže opravdu hodně vtipné.

Soniny pokroky v bojích s démony ve třech volně navazujících příbězích. Srovnání s Váchalem namístě nejen pro zvolenou techniku (třebaže lino- namísto dřevorytů), ale i pro celkové vyznění , "náladu". Doufám, že co nevidět se od autorky objeví cokoliv dalšího. V rámci autorčiny vlastní definice (“Sonina síla vznikla podobně jako Váchalův Krvavý román, s láskou k žánru a určitým odstupem k němu”) v mém momentálním rozpoložení a při mém vnímání okolí - čili ryze subjektivně nemá výraznější chybu.

"...první vydání jako absolutorní práce na Vyšší odborná škola Václava Hollara..."
Děj se v průběhu komiksu rozjede a je ukončen jakoby v půlce - doufám v pokračování. Kresbě lze vytknout místy neodpovídající poměry velikostí (např. auta vůči lidem), či anatomicky nesedící napojení končetin, či proporce, ale to opravdu jen okrajově + zde má nepatrná negativní kritika končí. Co je však třeba vyzdvihnout je, dle mého názoru, skvělé zpracování námětu jakožto komiksu. Práce s panely ukázková, místy netradičně volené úhly pohledu, které nevadí plynulým přechodům mezi panely, děj navazuje bez zadrhávání, či skoků - vše krásně plynulé. Scénář co do děje nekomentuji - neberu to jako ukončené (šlo by ev. ohodnotit jako celek někdy v budoucnu), nicméně zohledňuji v hodnocení, kdy bych jinak dal 4*.

Stal jsem se vlastníkem výtisku z prvních deseti. Draco popisované rozpixelování se zde nevyskytuje. Celkově artefakt s ambicemi bibliofílie - autorská koptská vazba a již popisovaný kvalitní papír. V příběhu se opravdu několikrát ztratíme, nebo spíše nečekaně posuneme jinam - viditelně chybí kontrola někým nezaujatým (kdo děj již nezná) - na druhé přečtení mi některé dějové zvraty/zkratky byly jasnější. Není to však nic, co by autorce mělo vzít vítr z plachet a odradit od dalšího! Hodnotím jako monumentální počin hodný pozornosti.
Závěrem parafrázuji - lze-li, kupte si to. Minimálně zjistíme, jak je to s těmi pixely.

Těžko to popsat, souhlasím s popisem pode mnou. Jestli to funguje na děti nevím - přeji si, aby ano.. Hodnotím z pozice "dospělého".

Dal jsem to za podkresu hudby z přiloženého CD - atmosféru ponurosti to jen umocnilo. V knize nejprve přečteme povídku, která je následně zopakována ve formě komiksu. Povídka sama o sobě je silná, sugestivní (pro mě první setkání s autorem), provedení linorytů mi nejdříve vadilo, ale postupem času jsem jim přišel na chuť, až se to překlopilo do závěrečného uznání, že udělat to jinak by už nebylo ono a takto je to ideální. V neposlední řadě je potřeba vyzdvihnout provedení knihy jako takové - kvalitní papír, kvalitní tisk, kvalitní vazba.

Neznám okolnosti vydání, ale tohle by se mělo podporovat. Výtvarně velice zdařilé (alespoň mě to sedí), dobře volené barvy, jako komiks to na mě fungovalo. Děj krátký (viz.13 stran), ale užil jsem si to. Těším se na další produkci autorky.

Pokud údaje na zadní straně nelžou, autorovi v době vzniku bylo 16 - 18 let. Děj i zpracování odpovídá samizdatové produkci z dílny samouka na základce/ střední, kresba je propracovanější než většina této produkce. Dějová linka přeskakuje, jsou patrny momentální nápady, jež jsou okamžitě zapracovány, bez důkladnější přípravy scénáře. Za mě ryzí underground jak má být (samozřejmě úměrně věku tvůrce). Citát z tiráže:
"Kleina jsem kreslil jen pro své potěšení, v té době bez jakékoliv myšlenky na jeho vydání. Dnes ho po 34 letech představuji čtenářům."
Popravdě jako artefakt pro kamarády, rodinu - na připomenutí to plní účel více, než jako produkt pro širokou veřejnost.

Osobně mi ani nevadí, že to nemá pokračování - funguje i takto, bez ohledu na "pokračování příště" na konci.

Připomíná mi to fotokomiks z časopisu Bravo. Nejsem cílová skupina, nehodnotím - pokud ano, pak extra body za Marii Retkovou! :-)

Slast - jako ostatně celá trilogie.