Zatím dobrý mi vyloženě sedlo. Trochu jsem se obával větší zkratkovitosti, ale po přečtení musím říct, že jsem neměl až na pár drobností větší problém. Byla to jízda od začátku do konce. Sám jsem byl překvapen množstvím vtipných situací a hlášek, které bych u tohoto žánru přiliš neočekával. První polovina knihy byla naprosto skvělá a zároveň se četla jedním dechem, druhá polovina věnovaná útěku plná přestřelek a schovávaček už nebyla tak zajímavá, ale jednalo se o logické vyústění činů hlavních hrdinů a pořád se jednalo o parádní práci. Kresba byla výborná a použití barev bylo na jedničku. Rozhodně také doporučuji přečíst komiks Tři králové, který Zatím dobrý předchází. Potěšily také medailonky postav na konci, které obsahovaly informace s osudy jednotlivých postav. Jsem rád, že jsem se mohl s přiběhem bratrů Mašínů touto formou seznámit.

Tak tohle je hodně velký odvaz. Je to třeba číst bez předsudků, bez záklopky a jen se nechat unášet příběhem plným explicitního násilí, sprostých slov, ulítlých nápadů, narážek na víru, božích přikázání vyřčených nebožími ústy, ... Já si to tedy užíval plnými doušky a jsem zvědav, zda takto vysoko nastavenou laťku udrží i další díly. Ještě bych chtěl vyzdvihnout obálky jednotlivých sešitů - jedním slovem skvosty.

Přiznám se, že nejsem největším fanouškem jedné bitvy armád za druhou (zvlášť, když jsou prakticky hned po sobě)... takže i přes to, že chápu, že jsou bitvy hlavní náplní Jestřábů, tak jsem i tak rád, že se tahle vojenská etapa pomalu blíží do finále.
Bitvy jsou ale naštěstí zvládnuty minimálně skvěle, a hlavně vždy vedou k nějaké (alespoň pro mě) zajímavější scéně/ději. Zde mám na mysli první polovinu knihy (ve druhé polovině další bitva teprve začala), za kterou ten plný počet dám. Perfektní dialogy, nekompromisní akce, a naprosto úchvatná kresba (ta je napříč celým svazkem). Není to ale jenom bezduchá rubačka... scény jako ty v táboře, kde Guts přemýšlí o svém životem a o lidech kolem něj ukazují, jak je to i navzdory prvnímu dojmu postava komplexní a jak má i takto temná fantasy cit (ale to bych se opakoval u každého dílu).

(jinak nevím jestli se to zdá jenom mně, ale tentokrát jsem u jindy bezproblémového překladu narazil na víc chybek než obvykle, tak snad korektura nepoleví)

Pinďova epochální cesta Dostojevského Zápiskami z podzemí. Má undergroundu fandící duše se tetelí pod náporem nezvyklých koláží. Osobitá myšlenka, pěkně zpracovaná. Ano - rád bych další díl...

Vyprávění tentokrát dostává úplně nové grády, uzavřený prostor přepravní lodi totiž dává netušené možnosti vztahům i zápletce. Dlužno říci, že Brian Vaughan rozehrává děj zase jinak než dosud, příběh navíc nekončí cliffhangerem, ale jasně definovaným směrem, přičemž opětovně předkládá zajímavá dilemata k zamyšlení. Zároveň dochází k nečekaným zvratům v trojúhelníku Yorick, 355 a dr. Mannová; třebaže mi přišlo, že jsou maličko nucené a ve svém důsledku až zbytečné. Prostě jen aby se ještě nějaký čas kalila voda. Nic to však nemění na faktu, že dr. Mannová je v tomhle čísle obzvláště vypečená.
Závěrečná epizoda je pak ve svém důsledku nepotřebná, protože toho příliš neprozradí, ale zase nepatrně hne linií s Beth, jež tak získává lehce mystický nádech. Otravný pro mě byl naopak návrat bojovnic z Mosadu, které jsem už považoval za vyřízené a tak jen doufám, že jejich první akcí nebude likvidace kosmonautky a jejího novorozence. Rád bych, aby se děj ještě chvilku vyhýbal zaběhnutým klišé.

„Tenhle svět nemá budoucnost.“ Od detstva zbožňujem Thorgala od poľsko-belgickej dvojice Rosiński/Van Hamme. Paradoxne, kým vikingské dieťa hviezd vyzerá (vizuálne) dospelo, je to skôr fantasy pre mládež (ale geniálna). Šninkl naopak pôsobí detsky, ale je to dielo určené dospelému čitateľovi. Mix písma svätého, sci-fi a Pána prsteňov je divoký, ale skvelý, hoci na pár miestach je kopírovanie Biblie príliš jednoduché (Judáš, voda premenená na víno). Postavy vyzerajú rozkošne, ale majú pohlavné rozmnožovacie orgány a „Ježišovi“ ide viac, ako o spásu sveta, o nasvrčkovanie „Márii Magdalény“. Pre niekoho rúhačské, pre mňa zábavné. Samozrejme, Rosińskim fantasticky nakreslené. Ale občas som sa nudil a dej bol na môj vkus príliš epizódny. J´on sa ocitne v nebezpečenstve, dostane sa z neho vďaka Deus ex machina, koniec kapitoly. A na začiatku nasledujúcej to isté, len v bledomodrom. J´on nie je superhrdina. Pripomína skôr inú európsku komiksovú legendu: Druuna. I bohyni sexu (a bielych tenisiek) sa veci skôr diali, než že by ich aktívne ovplyvňovala. A on je navyše ešte aj tak trochu zlodej, prevít a zbabelec. Každá kapitola sa odohráva v odlišnom prostredí (oceán, kráľovstvo, ostrov, jaskyňa, púšť, bojisko, les). Relatívne monotónny scenár výraznou mierou vylepšuje kresba, scenár, ktorý napriek pár menej záživným zastávkam JE podarený (a obsahuje podvraťácky humor) a finále. To ma zaskočilo svojou obrovskou mizantropovosťou. Okrem temnoty ma prekvapilo i tým, že ho môžeme svojím spôsobom vnímať ako prequel ku Kubrickovej 2001: Vesmírnej odysey (!). Komiks je taký náročný, že na prvý raz nemáte šancu vstrebať všetky jeho pohnútky, emócie, prúdy, myšlienky. Šninkl na európsky trh prišiel koncom osemdesiatych, ale v českej mutácii sa zjavil až v roku 2001 (a zase sme pri Kubrickovi). Calibre Publishing ho v ČR vydalo v čierno-bielej podobe, ako bol aj autormi ostatne vytvorený (len obálka bola farebná). Vtedy znel názov Šinkl a jeho velká síla. V roku 2021 sa milovaného hrdinu (?) pre zmenu ujíma CREW v edícii Mistrovská díla evproského komiksu a vydáva ho vo farbe pod upraveným názov Šninklova veliká moc. Kolorovaná verzia sa historicky prvý raz na svete objavila v roku 2001 (a zase 2001!), teda v roku, v ktorom Šninkl vyšiel prvý raz v češtine, ale v čierno-bielej verzii. Ešte stíhate? Za farebnou verziou stojí poľský kolorista Graza Kasprzak. Van Hamme a Rosiński sa síce na farebnej variácii nepodieľali (ak nepočítame, že Rosiński pre ňu vytvoril tri nové obálky), ale ani neboli proti nej. To je pomerne zásadné, keďže mnohí autori sa nepozerajú na kolorovanie svojich čierno-bielych vecí s láskou. Súčasťou CREW-áckej farebnej permutácie sú rozhovory s Rosińskim a Van Hammeom a odborný text od Benoîta Moucharta. Určite by komiksu prospel väčší formát. Šninkl sa dostáva do epicentra malicherných, ale o to krutejších vojen a nezmyselného krviprelievania organizovaného arogantnými mocnými, pre ktorých život slabých a nevinných podvolených absolútne nič neznamená, prípadne sa ich smrti dokonca rovno smejú. To je aktuálne ešte i v roku 2022. Taký je svet. Bohužiaľ.

Tentokrát více té politiky, intrik a jejich následků. Prostor tu dostane Griffith a Casca, jejichž charaktery a vztahy s Gutsem se opět o něco více prokreslují. Nejsme ale ani ochuzeni o akci... zkrátka klasicky dobrý díl Berserka.

Je to jenom o kozách. Naštěstí pokračování je o něco lepší.

Kým v prvej časti (bavíme sa o DKK z r. 2020, nie o CREW-áckom vydaní z r. 2006) to bolo viac, než len OK, v druhej už je postáv a motívov priveľa. Výrazným spôsobom to znižuje čitateľov záujem o dianie, o to, ako to dopadne. Na tom má podiel tiež to, že motiváciám niektorých postáv nerozumieme, alebo sú nám ukradnuté (resp. dlho nie je jasné, či sú takí naozaj, alebo je to len súčasť ich tajnej hry). Asi som na tieto veci už starý. Nápad so starými superhrdinami, ktorí bojujú proti novým, ktorých metódy potierania zločinu sa paradoxne ktovieako nelíšia od metód samotných zločincov, nie je zlý. Celé je to ale napísané značne štandardne, klišé a podľa očakávaní. Nekoná sa prakticky žiadne enormné prekvapenie. To ma sklamalo a zaskočilo; od komiksu s takým renomé som čakal viac. Vedľajších dejových odbočiek bolo na môj vkus veľa. Jednoznačne víťazí fenomenálna, veľkolepá maľba Alexa Rossa (Zázraky, Superman: Mír na Zemi) nad scenárom Marka Waida (Amazing Spider-Man: Rodinný podnik, Daredevil: Zvuk a zlost). Ani to však nie je čistá pravda, lebo jej (samozrejme vysokú, je to ostatne Alex Ross) úroveň podstatnou mierou znižuje malý formát, v akom v DKK vyšla. Rossova tvorba by proste mala vychádzať výlučne vo veľkoformátovej tlači. Menší formát do nemalej miery devalvuje jej nadpriemernosť. V takom malom formáte som sa v niektorých scénach (predovšetkým v paneloch, kde proti sebe bojujú desiatky postáv) neorientoval. Opakuje sa aj tradičný problém epických crossoverov: nikto neumrie a ak predsa, tak natoľko vedľajšia postava, že ju nepoznajú často ani geekovia. Po takejto spŕške kritiky sa výsledné 4* môžu javiť nepochopiteľne. Ale trvám si na nich. Scenárista síce žiadny zázrak nepredviedol, našťastie sa mu však zakaždým v poslednej chvíli, práve keď som to s ním už-už vzdával, podarilo vyseknúť niečo bombové. Či už vtipné hlášky („Takže takový je to pocit.“), zaujímavé filozofické zrážky (či už Supermana a Batmana, alebo Wonder Women a Kal-Ela), dobré nápady (Batman je jediná bytosť vo vesmíre, ktorá sa dokáže prikradnúť k Supermanovi od chrbta) a dojemné vystihnutia pointy (Supermanovou najväčšou superschopnosťou nikdy nebol laserový zrak, ani neskutočná fyzická sila, ale schopnosť rozpoznať dobro od zla). Samostatnou kapitolou je na môj vkus geniálny epilóg z reštaurácie, o ktorom vám nepoviem ani ň. Veľmi atraktívny je i majestátny Shazam, ktorý u nás patrí k najmenej vydávaným DC superhrdinom. Retrokomiks je tvorený historicky zásadným príbehom z All-Star Comics 3 z r. 1940, v ktorom sa prvý raz revolučne preukázalo, že superhrdinovia DC obývajú jeden fiktívny svet (vtedy konkrétne v rámci združenia Americký spolek spravedlnosti).

Deník Anne Frankové v komiksové podobě je velice krásně zpracovaná kniha. Vydání Triády je na vysoké úrovni a rozhodně samotnému obsahu nedělá vůbec žádnou ostudu. Předlohu ve formě psaného deníku jsem nečetl, avšak i tohle komiksové zpracování mi přiblížilo strasti života Anne Frankové poměrně důstojně. Je pravdou, že jsem před čtením očekával trochu více hrůz a zmaru pramenícího ze samotné probíhající války a moc jsem neočekával, že ono vyprávění vlastně přiliš není o válce samotné, ale o rodině, pocitech, dospívání, lásce a vztazích, čili prakticky o věcech, které se nám lidem v dnešní době zdají naprosto běžné a malicherné, avšak né pro mladou dívku zavřenou a schovanou během nejkrutějšího období lidských dějin v zadní části domu. Jsem tedy opravdu velice rád, že mi toto komiksové zpracování rozšířilo obzory o čem že vlastně je deník Anne Frankové. Kresba je skutečně krásná, vtipná i roztomilá a celkově pomáhá odlehčit velice těžká témata odehrávající se na jednotlivých strankách. Kdybych měl psaný deník načtený, určitě bych dokázal toto komiksové zpracování daleko více ocenit. Ale i tak se jedná o velice krásné deníkové zpracování a jsem rád, že jsem měl možnost jej přečíst a hlavně vlastnit.

Ajajaj, tak tohle mi teda moc nesedlo. Hned na začátek mi trochu vadilo, že všechny hlavní postavy vypadají jako malé děti. Zároveñ zde vůbec nefungují emoce. Asi není spoiler, když řeknu, že rodina hlavního aktéra zemře, protože je to napsané všude. Jenže je problém v tom, že zemře hned na prvních pár stránkách, což znamená, že je vám vlastně jedno, že zemřeli a nevěříte ani Tanžiróvi, že pro ně truchlí. V ten den je pohřbí a neukápne mu ani jedna slza a druhý den se chová, jako by se nic nestalo. Dále musím říct, že zde místy moc nefunguje fyzika. Tanžiró hodí po nepříteli sekeru, která letí vzduchem a on mezitím stihne k nepříteli doběhnout, jenže je shozen k zemi a lovec démonů se na něj ještě chvíli dívá a až poté si všimne sekery, která po něm letí a zabodne se do stromu kousek vedle něho. Nikdy jsem ve fyzice nebyl dobrý, ale tohle mi nějak nesedí. Do čeho si musím asi nejvíc rýpnout je kresba, která je na mě až moc jednoduchá a vypadá hrozně "dětsky". Z démonů vůbec nejde strach a působí spíše komicky. Aspoň že akční pasáže jsou přehledné. Zároveň mám trochu smíšené pocit z toho, jak je to místy zkratkovité (zkouška v lese). Na druhou stranu je fajn vidět sérii, která není oproti ostatním natahována. Upřímně... po prvním volumku vůbec nechápu popularitu téhle série.

Hodnocení - 4/10

Asi 3,6 hvězdy.
Ten příběh je strašně fajn. Brubaker s Phillipsem jsou už evidentně sehraní.
Člověka to celou dobu napíná a ikdyž příběh odbočí, tak nemáte proč nadávat, protože je furt zajímavý.
A pak přijde konec, který přijde neviděn neslyšen, jako by se toho chtěl někdo jen tak zbavit.
Ten samý problém už jsem měl s Fatale. A tady v závěrečném textu Brubaker doslova i přiznává, že vždy vymyslí příběh a nad koncem nepřemýšlí dokud není třeba. Já mám tedy zatím zkušenost jen se 2 jejich díly, ale z obou toto doslova teče a že umí i příběh pořádně zakončit mi zatím ještě pan B. neukázal.

Bál jsem se, že dobrá bude jenom první půlka kreslená Darwynem Cookem. Pletl jsem se. Je to skvělé celé. Jsou to dva skvělé noirové příběhy.

Mám takový zlozvyk, že pakliže to má na obálce Batmana, jdu většinou do toho. A přestože se mi námět se synem komisařem Gordona celkem líbí a držel mě místy dosti napjatého, Scott Snyder se zase snaží jako by vyprávět "velké příběhy", které jsou ovšem v podstatě takové dosti průměrné. Navíc - nebaví mě, že je tu nějaký nový Batman, nebaví mě noví záporáci. Snyder se zaměřuje na určitou snahu "šokovat", ale bokem mu jaksi uniká, jak banální a šroubované jsou někdy jeho dialogy, jak se na tolika stránkách rádoby komplikovaného příběhu odvíjí všechno vlastně celkem jednoduše přímočaře, jak úchylně špatná je finální "vysvětlovací" scéna, která mi znudila ono zmíněné napětí. Nechápu ten hype.

Celkový dojem: 50%

Tady se Willinghamovi povedlo to co úspěšně dělal Kirkman ve walking dead. Když máte pocit pohádkovosti a upávání tak vás bodne vidličkou pod žebra. Super díl, který má pohádkový feeling, ale pohádkové to vůbec není.

Komiks dost zvedá příběh s Thanosem, který byl zajímavý. Zbytek ale podprůměrný příběhy, co obsahují nepřehledné a nezáživné rubačky s (pro mě) nepěknou kresbou Larsena i McFarlaneho.

Tak jsem byl malinko, ale opravdu jen malinko zklamán.
Čte se to skvěle, kresba je pořád úžasná. Nicméně něco mi tu chybělo nebo možná spíš přebývalo.
Mnohem víc mi vyhovovala komornější zápletka předchozích dílů, tady jsou samí čaropsi, kteří se ničeho nebojí a na všechny strany srší kouzla a trhají nepřátele na kusy. Asi to bylo na mě trochu moc.

Johns představuje další barvy emočního spektra, růžovou a žlutou. Události které povedou až k Sinestro corps war což je jeden z vrcholů GL od Johnse. Škoda že vydání v DCKK zase postrádá kontinuitu a nedostaneme ani kompletní sešit sinestro corps. České vydání průměr, en sešitovky nebo omnibus 4*

Je zde vidět sešitový formát, rychlý a úderný a tak stále dokola. Ani se nenadějete a je konec. Kresba je fantastická, příběh už tak moc ne. Ideální na jedno přečtení.

Z počátku jsem byl úplně zbytečně na obavách. Ti dva se skvěle doplňují a autor z toho těží na maximum. Sahá se zde hluboko do Spideyho historie, je to vtipné ale místy i vážnější.

Příjemné překvapení. Scénárista Paul Dini se rozhodl, že každý sešit bude po příběhové stránce hezky ukončený. Díky tomu mají všechny sešit svižné tempo a krásně se čtou. Dini v samotných příbězích rozehraje "civilnější zápletky" jako jsou loupeže, vražda nebo podvádění v kasinu. Tím, že jsou příběhy epizodického rázu, tak může Dini využít desítky postav, aniž by narušil nějakou časovou kontinuitu. Z mé strany spokojenost.

PS: Kreslíři neumí pořádně nakreslit Bruce Waynea, ale taková Poison Ivy nebo Zatanna jsou v jejich podání velmi sexy.

Další megalomanská událost Marvelu, která příjemně překvapila. Brianu Bendisovi se povedlo vyvolat konflikt, který vypadá opravdu nebezpečně; až by v jednu chvíli člověk řekl, že tentokrát jsou všichni superhrdinové světa řádně v pytli. Sice chybí čtyřicet dva souvislostí, jež se k příběhu vážou, ale kdo se od začátku pohybuje v Ultimátním komiksovém kompletu, chytne se poměrně bez problému a dokonce zvládne i ocenit detaily, jež pod pokličkou zrály nějaký ten pátek. Fakt je, že jde o vyvrcholení dlouhodobého projektu, takže kromě ústřední zápletky se za horizontem rozvíjí pár vedlejších, jež budou mít vyústění zase někdy jindy a nejspíš i někde jinde. Přesto děj eskaluje strhujícím způsobem, přičemž v závěru čtenář ocení, že ne na všech frontách se podaří správným hochům a dívkám ve spektakulárních kostýmech plně zvítězit. Jediná škoda je „návratu skutečných hrdinů“, protože kdyby redaktoři Továrny na Zázraky měli koule hodné Texasana, získala by Tajná invaze statut absolutního kultu.

Stylová kresba, která sice fanoušky filmových mimoňů otráví, ale v mém případě udeřila hřebíček na hlavičku, už jen proto, že nekopíruje práci někoho jiného. Kreslené gagy navíc získávají na sympatické absurdnosti, jež k těmhle popleteným pomocníčkům bez pardonu patří.
Jen s obsahem je to slabší. Nejvíc práce paradoxně odvádí výtvarník Didier Ah-Koon, zatímco nápady scenáristy Renauda Collina stěží utáhnou celostránkový strip, natož nějakou výkonnější pointu. Něco je úsměvné, něco veselé, ale drtivá většina s předvídatelným závěrem, jenž je navíc při třetím opakování už maličko neoriginální. Je samozřejmě otázkou, komu to kupujete, protože věková hranice od pěti do osmi a devadesáti až devadesáti devíti let je podle mě naprosto v pohodě. Každopádně zcela bez diskuzí oceňuji celou tu práci beze slov, která zákonitě patří k těm nejtěžším. Jen mě mrzí nevyužitý potenciál. Jakoby se tvůrci cíleně snažili splnit to, co se od nich tak nějak čeká a raději se nepouštěli do žádných větších akcí.

Nelíbilo se mi to... na začátku.
Během prvních stran jsem měl pocit, že veškeré situace jsou zde vyloženě na natažení děje a moc mi jejich zasazení do fiktivního světa neseděla. Jenže s postupem čtení jsem pochopil, že tento závěrečný svazek je od předchozích dílů opravdu jiný, a že se mi to tak líbí.
Nečekejte zde tunu násilí a vtipů jako předtím. Nešťastně až do smrti je dekonstrukcí Pohádkova a jeho obyvatel, a především je to konec jak doslovný (poslední svazek + se zde s motivem konce po většinu knihy dobře pracuje), tak symbolický - je načase se s "pohádkou" pro dospělé rozloučit a vrátit se do reálných obtíží všedního života (což je zde opět taky dobře vyobrazeno). A ve finále je vlastně jedno, jestli jste v kanclu nebo v říši mluvících zvířátek... vyjebávky vás doženou všude :)

Crew s tímhle mixem Adventure Time, Happy Tree Friends a (lehce) Ricka a Mortyho rozhodně nešlápla vedle a bylo to něco, co jsem ani do té doby nevěděl, jak moc vlastně potřebuji. Rozhodně mi to bude chybět, stejně tak jsem ale rád, že to skončilo v tom nejlepším.

Jaké jiné hodnocení dát než plný počet? Propracovaná a promyšlená kresba, v příběhu se člověk zorientuje nehledě na historické znalosti a souvislosti. Sice se často přeskakuje z místa na místo, z postavy na postavu, ale je to děláno s citem a srozumitelně. Úžasné jsou hlavně celostránkové (vzpomínkové) přechody. Téma je to opravdu silné a povedlo se zpracovat s naprostou grácií. A myšlenka udělat z uranu hlavního vypravěče je také nesmírně skvělá. A koho z nás by nezaujalo příznačné vyobrazení Pražského orloje v souvislosti s uranovým dolem. Kniha vás jednoduše poučí o historii a vědě, chytne vás precizně vystavěným příběhem, bude vás dojímat jednotlivými příběhy, v krátkých okamžicích i překvapivě pobaví a přesto, že vám objasní některé otázky, o kterých jste ani nevěděli, že je chcete zodpovědět, představí vám i nějaké staronové, morální.

Tak jestli vydržím s komiksama, tak si celé mignolaverse budu muset zkusit přečíst znovu a rychle najednou. Těch náznaků a provázaností je na mne nějak moc. Celkem významnou roli v Černé bohyni hraje například Humr Johnson, který mi zatím trochu unikal, ačkoliv jsem již první knihu o něm četl.
Každopádně zde pokračuje velký epický boj s žábami a jim spřátelenými potvorami, máme tu díky Liz ohnivé draky,nemalou roli zde mají sněžní muži, do toho Memnan Sa versus LIz a celé UPVO. Klobou dolů před autory, že to vše dokážou ukočírovat a že z toho nění nechutný dort od pejska a kočičky. Naopak stále je to hodně delikátní čtení. I když, jak jsem už konstatoval u předchozího dílu, ta předchozí část ÚPVO, kde to bylo více o jednotlivých postavách, jejich tajemstvích a vzájemné interakci a méně o záchraně celého světa, mi chutnala krapet více.

Smrákání dělá vyznění celé série opravdu temnější. Někomu bude ublíženo, někdo dopadne ještě hůře (což především v jednom případě mi bylo hodně líto), někdo bude muset dělat věci, které něchce dělat, případně věci, které mohou být nechutné:). Naopak někdo bude dělat věci, na které se dlouho těšil, ale že by z nich čtenář měl radost, to úplně si jist nejsem. Po nějaké době má opět větší prostor v ději Malachiáš a myslím, že v závěrečném díle bude jeho role ještě větší. Celková koncepce příběhu v tomto díle není nějak převratná, ale jako v celém Pochmurnm kraji - má to skvělou atmosféru a výbornou kresbu.

v hlavních rolích růženka, vlčata, bufkin. Klidnější díl, dobré nápady tu jsou, ale přišlo mi to jako taková výplň.

Prečítal som si túto knihu hneď ako mi prišla domov…a potom zasa a zasa a zasa.Veľmi veľký kus dobre odvedenej práce na krásnej knihe,ktorá je pre fanúšikov hlavne domácej tvorby.Kto zbožňuje “silent comicsy” povinnná jazda s nádhernými kresbami.Na pampeliškových príbehoch sa vystriedali všetky moje obľúbené comicsové autorky,plus spoznal som ďalšie.Pekný kusok umeleckého comicsového diela.

Velice zajímavý a zároveň velice nepříjemný pohled na sešlost plánující „konečné řešení židovské otázky“. Celá kniha je protkána tíživou atmosférou, kresba a zvolené barvy přidávaly na celkovém depresivním vyznění a zcela morbidně pak působily naháněčky místních myší či krys utíkajících před krvelačnými kočkami během oné sešlosti, díky kterým mi v hlavě vyskakovaly vzpomínky na četbu skvělého komiksu Maus. Výborné také byly popisy jednotlivých účastníků konference s několika vysvětlivkami na samém konci knihy. Velice dobře zpracovaná záležitost, která oplývá opravdu depresivní atmosférou, dobrou kresbou a z historického hlediska se jednalo o obohacující čtení.

Vizuální grafické orgie mistra Štěpánka. :) Obálka opět luxus, magory na obálky navnadí (já jsem jasnej), avšak není od Štěpánka, nýbrž od Pospíšila. Psa baskervillského jsem určitě v nějakém film zpracování viděl, ale už je tomu dávno a knihu jsem samozřejmě nečetl, ani číst nebudu, takže nemůžu posoudit autentičnost adaptace. Každopádně úvodní stránky seznámí s hlavním osazenstvem komiksu a poté se jde hned do blat v "prosluněném" Dartmooru, kde pod hroznou kletbou zemře hrůzou první Baskervill (resp. jeden z posledních), což je prvních pár temných horor stránek, super úvod...celkově je první půlka super, Holmes detektiv styl se mi hodně líbí (myšleno jeho mluva), děj pěkně jede zhruba do půlky, kdy se přecvakne na zkratkovitost ve stylu: 2 strany, druhý den odpoledne, 1 strana, týž večer, 2 strany, následující večer, od čehož po několika stranách autor upustí, cca 15 stran? pak už se ve zbytku druhé půle jede klasicky, ale předešlá síla z první půle je ztracená :) obecně k ději: každej to zná, rod B. je prokletý, umře poslední, přijede dědic, někdo mu usiluje o život, dojede na rodinné panství, pátrá se kdo je onen o život usilující člověk za přítomnosti strašidelného pudla... Nevím, jestli tohle vydal Štěpának jinde nebo jde o vyloženě první vydání cílené do knihy, jak se to jeví, ale za mě luxus, NEJ Štěpánek a výborný ryze český počin.. po první půli jsem chtěl, aby to Š. udržel a můžu dát 5*, ale po zlomu (viz výše) dávám hodně dobrý 4*

Tip: sledujte obrazy v pozadí, jsou to reálné skeny? poslední dva vypadají jako Ash z Evil dead a Sláine :)

Dodnes nechápu, proč v tomhle komiksu přeložili sviště jako bobry.

Opravdu krásný, pěkný komiks s krásnou a hodně barevnou kresbou. Užijí si ho jak děti tak dospělí (pokud nebudou koukat na logiku). Kdyby se doladili dialogy a zlepšil scénář bylo by ještě lepší . 7/10

Posun v příběhu i v kvalitě (ve srovnání s dvojkou). Situace jsou nápaditější a zábavnější, kresba a barvy stále pecka (na některé stránky je obzvlášť radost pohledět), postava Gerdy má zajímavou změnu a Láďa vlastní příběh. K tomu je zde má oblíbená samurajská tematika. Zabavilo, pobavilo, hurá na finále.

Tak tu už to bolo zábavnejšie čítanie ako v Sykesovi, aj keď postavy a ich osudy mi boli u prdele (rozumej ľahostajné).
Hlavný hrdina je blbeček, hlavný záporák je blbeček na druhú, a ku koncu si už len ťukáte na čelo čo to tí retardovaní debilkovia stvárajú. Čistý cirkus toto. :) Napriek tomu ma to veľmi bavilo a kresba s farbami bola tiež výborná. Silné 4*

Je to zvrhlé, zvrátené, sexy, krvavé, hnusné, a veľmi pekne namaľované. Akurát tie mangovité ksichty mi veľmi nesadli.

S ABC variantou jsem se setkal jako malej a Štěpánkova kresba se mi líbila, nikdy jsem ovšem neměl komplet a ani nikdy Válku s mloky nečetl. Později jsem setkal s kometa verzí, o mnoho let později a také jsem VsM nečetl, až jsem nakonec byl upoután luxusní obálkou této malé knížky, koupil a asi po roce na starý kolena přečetl. :) Na zadní obálce je krátké info o strastiplné pouti a variantách vydání VsM, které zde prakticky přepsal Ivan Kučera. Je fajn, že kniha vyšla, ale mohla být součásti Velké knihy komiksků Jana Štěpánka, kde jich tedy chybí víc. Co se týče kresby, té vévodí obálka, v komiksu je taková dětská, Štěpánek má svůj osobitý styl, pěkné barvy, mně se líbí a mám jí od mala spojenou s abc (Dva šediví týpci s knírem vypadají jako Venda Klausů). Příběh vyšel v Kometě 1-4 a podle toho je rozdělen, první dva sešity jedou v hodně zkratkovitém stylu a místy story nedává smysl, což je dost otravný a útrpný, od třetího sešitu nastane zlom a Štěpánek volí dokumentární způsob vyprávění, což mě chytlo až do konce. Vyústění příběhu má sílu. Původní dílo Karla Čapka jsem nečetl a číst nebudu, ač mě k tomu komiks vyloženě vybízí. Btw. máme tedy 4 verze: 2 zkrácené (abc, zoo vydání), 2 celé (kometa a tato kniha), bylo by fajn, kdyby dokumentární styl vyprávění jel Štěpánek od začátku, dal bych 5*, takhle vidím silný mínus v přetrpění úvodních dvou celků, dávám 4*.

Pány autory chovám v úctě, ať už vzhledem k věku či k faktu, že něco dokázali, tudíž bych byl rád, kdyby se mi komiks nadmíru líbil... bohužel se ne zcela zadařilo: Vůči komiksům z ABC jsem obecně mírně předpojatý očekávajíc něco maximálně průměrného, a to jsem také dostal. V úvodu na mě vyskočilo "kvantum" stránek s textem, z čehož mě chytaly mdloby (Nebojte: vysoké řádkování, velká písmena, fotky :D). Avšak úvod je poutavý a zajímavý, dalo by se říct, ze je vrcholem komiksu. :) Zdenda Šlámalu zde popisuje své archeologické zkušenosti a nález olověné destičky (tzv. "defix"), což spolu s několika "náhodami" a setkáním s Vendou Šorelů vedlo ke vzniku zmíněného komiksu. Četl jsem asi před týdnem, co si budeme, je to slabý. Určité kouzlo nebo sílu "Prokletí" má, možná mi je líto nevyužitého potenciálu. Sledujeme příběh doktora a etnografky s prokládáním retrospektivní historické události. Doktor je drsňák a nechodí do práce, má čas se věnovat defixu a jeho prokletí (a bokem paří Gears of war :)). Detektivní příběh si drží určitou atmosféru, napětí.... které ke konci ztrácí, zlom asi přichází s koncem retrospektivy. Bohužel se opravdu jedná o "první" sešit a příběh není uzavřen. Kociánova kresba je ok, pomáhá budovat temnou atmosféru. Nepřišlo mi to tak hodně naivní, ba naopak na abc dobrý, ale víc jak průměr to není. 3* s přimhouřením oka bych dal.

Připojím se k většině. Nápad dobrý, ale jednotliví tvůrci dostali příliš málo prostoru na to, aby dokázali vykřesat nějakou zajímavější zápletku. Nejzajímavější pak byl ruský příběh, kde autoři propojili svoje autobiografické prvky s DC univerzem. Jinak je to takové putování s Batmanem.

Tak ja neviem... Na Sykesa som sa veľmi tešil. Príjemná kresba a vynikajúci coloring ma hneď v úvode ohúrili. Pozvoľný rozbeh príbehu mi veľmi vyhovoval, vďaka čomu som dostal priestor vytvoriť si vzťah s postavami. Škoda že to tak nezostalo...
Stúpajúce tempo, veľmi málo priestoru pre kľúčové momenty ku ktorým príbeh smeruje, a priam zbesilý záver kde sa roky posúvajú z panelu na panel mi prišiel neskutočne uponáhľaný. Vďaka tomu aj emočne akýsi prázdny. Slabé 4*

Bylo to utrpení dočíst.

Království tvé je v rámci amerického superhrdinského komiksu pojem. V češtine prvý raz vyšlo v r. 2006 v 232-stranovom zväzku. Opätovne v r. 2020 rozdelené na dve knihy v DKK. Spočiatku sympaticky komorný príbeh sa postupne rozrastie o postavy, zvraty a udalosti, kvôli čomu nadobudne epický rozmer. Kým u iných autorov by sa z toho stal chaotický chaos, toto písal rozumný Mark Waid (JLA: Babylonská věž, Daredevil: Zvuk a zlost, Flash: Smrtící rychlost, Fantastic Four: Nemyslitelné). A, to najmä, zhmotnil mu to fenomenálny Alex Ross (JLA: Svoboda a spravedlnost, Zázraky). Pozerať sa na jeho úchvatné maľby, na jeho víziu, na akčné scény alebo na to, ako stvárnil zostarnutých (teda ako kto, že Wonder Woman?) superhrdinov, je neskutočné. Postupné rozuzľovanie toho, k čomu (a prečo) došlo, bolo najskôr komplikované, ale po druhom čítaní do seba plus-mínus všetko zaklaplo. Scenár pracuje s viacerými nosnými myšlienkami. Čo je to hrdinstvo? Musí alebo nemusí ísť ruka v ruke s ním slušnosť a čestnosť? Ako to dopadne, ak stará generácia sklamane odíde do zabudnutia a nahradí ju nová, stonásobne agresívnejšia, ktorá sa správa tak, ako by sa jej staromódni (?) predchodcovia nikdy nesprávali? A čo staré spojenectvá a priateľstvá? Majú budúcnosť? Ak áno, tak pozitívnu, alebo sa z bývalých spojencov stanú nepriatelia? Waid okrem toho prišiel s viacerými zaujímavými drobnosťami (superhrdinská reštaurácia, Gotham ako policajný štát, Supermanov vrkoč, Hawkman ako ekoterorista). Každopádne kresba (maľba) určite prevyšuje scenár, ktorý sa snaží, ale občas je predsa len neprehľadný. Ďalší problém spočíva v tom, že takému výtvarnému pokladu sa hodí veľký rozmer á la Superman: Mír na zemi alebo ostatne aj spomínaná JLA: Svoboda a spravedlnost. Vydavateľstvá by mali mať súdom nariadené vydávať Rossove (veľ)diela len vo veľkých formátoch. Musím oceniť na DKK pomerne kvalitné bonusy: okrem tradičného úvodníku a medailónikov autorov 10-stranová galéria obálok a retro príbeh je síce tradične zlý, ale z historického hľadiska cenný, keďže predstavuje debut Spectra v roku 1940 (čo je postava, ktorá je v Království tvém vedľajšia, ale zásadná).

Tento díl si mě získal parodování x-menů a celkovým poukazováním na cliché superhrdinských komiksů.

Negalyod: Božský had je v prvom rade komiks pre všetkých fanúšikov veľkolepej detailnej kresby. Krásne prírodné scenérie, monumentálne stavby, perfektne nakreslené dinosaury. To všetko je pastvou pre oči a u mňa je to jeden z najlepšie kreslených komiksov, aké som vôbec kedy čítal. So scenárom je to už o niečo horšie hlavne kvôli tomu, že nedá čitateľovi požadované odpovede a je tak trochu zbierkou klišé. Pútavý je však dostatočne a ja som bol celkovo kvalitou komiksu milo prekvapený. =►Celá recenzia◄=

+++V recenzii nájdete aj pre mňa najlepšiu hlášku a najlepšiu kresbu.+++

Tentokrát spokojenost. Především proto, že se znovu neopakuje motiv Hellboye coby strůjce zkázy lidstva, ale jednotlivé povídky fungují zcela samostatné v rámci celého univerza. Rozdílná práce kreslířů má přitom něco do sebe – například příběhy Paskřivec nebo Ti, kteří se vydávají v lodích na moře, které slepě nekopírují tvorbu Mikea Mignoly. Naopak, kráčí ve vlastních šlépějích, přičemž světe div se, ono to funguje naprosto skvěle, obzvláště v kontrastu se samotným stvořitelem pekelného chlapce. (Mimochodem, miluju například scénu, kdy Abé pod vodou potkává Černovousovu vřískající hlavu, jíž stahují mrtví do hlubin.) I scénáře se povedly, třebaže je tu stále ten nešťastný vzorec, kdy je Hellboy nejdříve poražen, aby pak pomocí nějakého náhodného magického udělátka vrátil úder otevřenou dlaní. Pořád si však cením nápadité kombinace různých legend, která sice občas působí značně přeplácaně, a ne všechny motivy se povede zdárně uplatnit, ale ta hororová atmosféra je i nadále fantastická.

Aj druhá kniha je príjemnou dobrodružnou fantasy zábavou s hororovými prvkami. Je to celé v takej uvoľnenej atmosfére a síce sa tu nachádza aj pár drsných scén, rozhodne od toho nečakajte seriózny horor. Zvierací hrdinovia sú sympaťáci a poteší aj hosťovanie Hellboya. Z ôsmich poviedok mi prišli dve vyslovene slabé, ale pri ostatných som sa bavil veľmi dobre. =►Celá recenzia◄=

+++V recenzii nájdete aj pre mňa najlepšiu hlášku a najlepšiu kresbu.+++

Dell´Ottova kresba je parádní, ale příběh jako takový mě moc nenadchnul. Začátek byl velmi zajímavý avšak konec to podle mě trochu zazdil.Určitě se zde najde pár fajn nápadů, ale pro mě nic z čeho bych se posadil na zadek.

Nádherná kresba.Vynikající příběh. Určitě jeden z nejlepších spider-man komiksů co vyšel v češtině možná i ze všech

Tajné války jsou ve zkratce obrovská naivní retro rubačka superhrdinů a záporáků. Celý děj je hrozně naivní zkrátka klasické retro.Výběr záporáků za mě z dnešního hlediska vůbec nefunguje. Jako vidět v integalagtické bitvě na život a na smrt běhat Lizarda s nějakou směšnou wrecking crew mi nepřijde úplně šťastný.Takže stručně pokud jste si někdy přáli vidět velkou bitvu hrdinů a záporáků v absolutně zmatečném ději tak směle do Tajných válek, pokud ne tak tuto osmdesátkovou reklamu na akční figurky můžete přeskočit a prakticky o nic nepřijdete.

Vzlety a pády jsou hravým čtením, které odsýpá. Ti, co umí ocenit temnější atmosféru a černější humor, si tenhle příběh užijí. Na druhou stranu vyprávění nepřináší nic překvapivého, kam se bude ubírat se dá celkem odhadnout, ale kdo má pro cynické hrdiny slabost, zklamán nebude. 7/10 - Víc na https://nerdopolis.cz/2022/01/12/recenze-hellblazer-vzlety-a-pady-tom-taylor/