Pokračování příběhu na ostrově Zahrádka. Je tu spoustu menších soubojů se záporáky s více či méně bizarními schopnostmi.
Ze slamáků už je docela sehraná parta, ani Usop už není jen pro smích.
Pokud bych hodnotil čistě scénář, byl bych někde u 3-4 hvězd, ale tento formát s přihlédnutím k jeho využití (na dovolenou do batůžku) tomu dodává plusové body. Tato maloformátová serie mě velice potěšila. V podstatě jsem v ní ochoten číst i příběhy, které bych normálně, z pohledu přitažlivosti pro mne, oželel. Díky. Takže tak.
Star Wars – Vrcholná Republika: Hranice rovnováhy 2 přináší pokračování příběhu mistryně Jedi Lily Tora-Asi a jejích svěřenců. Zápletka zrychluje tempo a zvedá sázky, díl mangy je přeplněn akcí, především pak s vesmírnými loděmi a technologickými vymoženostmi, méně se světelnými meči. Postavy jsou nám zase o něco blíž a nový přírůstek na planetu Banchii, Sav Malagán, si i přes svůj neoriginální design jistě získá své fanoušky. A tak se druhý díl těší nadprůměrné kvalitě i v českém vydání, ale naráží na vcelku vysokou zeď, kterou mu jiné tituly ze světa Star Wars za všechny ty dekády stačily vystavět. Zkrátka se nejedná o převratné dílo.
Dobrodružství Cala Kestise v titulu Star Wars Jedi: Padlý řád 1 působí na první pohled jako nadějná a dechberoucí jízda ze známého univerza. Ve výsledku jde ale o uspěchanou a nevýraznou vesmírnou odyseu, která dobré pověsti hry spíše škodí. I přesto ve mně její zpackané provedení vzbudilo zájem o herní pecku Star Wars Jedi: Fallen Order, která podle všeho nabízí kvalitnější zážitek.
Z komiksového hlediska se jedná sice o dobrý, ale v podstatě standartní a nevybočující "výkon" na poli populárně-naučných historicko-politických publikací. Zásadní a závažné je téma, které z komiksu dělá tak trochu povinnou četbu a děsivou připomínku ruských válečných a jiných zločinů odehrávajících se ve všech myslitelných rovinách (agrese, okupace, vraždění, únosy dětí, ekologické katastrofy, sestřelování civilních letadel, porušování úmluv, lži a dezinformace, zfalšované volby a referenda, otravy oponentů, násilí a politické nátlaky atd. atd.). To vše je zasazeno do čtivého a přehledného celohistorického kontextu, který napovídá, že řeči o bratrství a "jednom národě" (rozuměj rusko-ukrajinském, rozuměj ruském) jsou zcela mylné a propagandistické a že ruský útlak a ruské agresivní mocenské ambice přetrvávají dlouhá staletí. Poučné i smutné počtení. Слава Україні! Героям слава!
P. S. Vytrvalé psaní ruska s malým "r" je v tomto rámci snad i pochopitelné vzpurné gesto.
Rád se vracím do univerza hellboye a pokaždé se u toho bavím.
První část mě potěšila, poněvadž hellboy a nacisté mě vždy bavili. Nicméně záporák, který Hellboyovi vše vysvětlí před tím než mu Hellboy jednou ranou zničí celou základnu , je už hodně ohrané klišé.
Další povídky jsou o poznání lepší a jsou správně typicky hellboyovské.
Od komiksu s názvom Jokerova válka som čakal, že to bude niečo veľkolepé, obrovský súboj medzi Batmanom a Jokerom a bolo to len... fajn. Ľahší nadpriemer. Ono to mala byť fakt obrovská udalosť ako Koniec hry u Snydera a očakávaniam to žiaľ nedošlo. Nechcem spoilerovať o čo tu ide, ale fakt som jemne sklamaný. Našťastie len jemne, lebo som sa bavil a to je dôležité. Síce všetko tu už raz bolo, ale vydavateľstvá sa pri nekonečných príbehoch proste musia opakovať. Neexistuje stále vymýšľať nové príbehy. Nevadí, napriek všetkým výtkam komiks odporučím.
Crazy komedie plná blbounů žijících v poměrně minimalistických bytech, kteří se vydají na poslední odpočinek ve většině případů z banálního důvodu a pohnutek jediné relativně lucidní (ne však morální) postavy v podobě šéfíka.
P. S. Původní anotace, či snad příliš doslovný překlad neodpovídá komiksu, byť jde jen o detaily (kočka a červené pruhy, koláč).
Rozdílných kreslířů jsem jsi během čtení nevšiml, nebýt to zmíněno na poslední stránce, tak si toho nevšimnu. Co je ovšem do oči bijící, že je to publikace pro děti, starší si užijí zcela jinou četbu.
2 adaptácie výborných poviedok o Geraltovi od Sapkowskeho. A myslim že sa obe podarili veľmi dobre. Povinnosť pre všetkých fanúšikov, ale odporúčam aj všetkým ktorý so zaklínačom začínajú.
Po 5 rokoch znovu prečítaný Conan od Marvelu prvá kniha. Bolo to super drsné, magické a krvavé ako u Conana máme radi. Všetky časti príbehu sa mi páčili a boli správne zábavné a mali svoj drajv. Už nepamätám ako sa skončil úplne život a smrť Conana, tak sa teším na druhú knihu.
Naprosto famozní záležitost !!! Jednoduše smekám....
Fantasticky vymyšlené universum, inteligentní sci-fi ,které má spádový příběh plný neustálých zvratů v krajině , která skýtá množství záhad či neskutečně pestrou faunu a floru. Jako bych se vrátil do dětských let s časopisem ABC, ve kterém jsem příběhy Kruana či Výpravy do ztracených světů jednoduše zbožňoval. Tady to bylo ve stejném duchu, protože tohle je dílo natolik čtivé a dobře napsané, že snad ani ve 12 hodin v noci nechcete končit a knihu odložit na delší dobu. Prostě pořád vás to žene dopředu a nechcete přestat ,dokud se nedopídíte závěru. Kresba je jednoduchá,ale vystihující (měl jsem jen trošku problém s 13 letým vzhledem Kim - pak už to bylo v pohodě). Textu je povícero, ale u takhle velkého vymyšleného světa to víceméně ani nevadí , celkově se to krásně četlo ! Jenom doufám, že Crew u nás vydá i zbývající 4 díly tohoto skvělého universa. Autor Leo mi sedl jako pára na hrnec (zřejmě zkusím sehnat i jiné díla) tohoto brazilského sci-fi mága. Nyní mne čeká druhý svazek Betelgeuse a snad naváže na tento skvost. Nemám co dodat, jednoduše zařazuju mezi nejlepší sci-fi serie co jsem v komiksu doposud četl a přitom mne tohle dílo tak dlouho obcházelo :-)
Parádní sbírka. Pro mě před pár lety nečekaný objev. Dan Černý je prostě king. Na tomto vydání mě oproti sbírce v Pasece jen nemile překvapilo, že mají stránky menší formát a méně syté barvy. Ty barvy jsou asi otázka vkusu, ale ten menší formát je velká škoda. Obzvlášť to razí, když si vedle toho otevřete třeba Kňoura a Mníka, který je proti Jelitům vyloženě obří!
Úvodní melancholická jednohubka je fajn, to výtvarno je tam velmi atmosférický. V kontrastu k tomu stojí scenáristicky i kresebně ubohá hlavní story o Queen, kterou bych se nebál označit za Spideyho kvalitativní dno. Budu si muset zopakovat nějakýho Spideyho od Straczynskiho, abych zahnal tu pachuť.
Vyrazně lepší než třeba "Predátor versus Wolverine", tohle má děj, emočně se mě to dotklo, je to akční, grafická stránka se mi hodně líbila. Cítím, že mohu číst opakovaně a užívat si to. Musím dát 5 hvězd.
Za mě osobně naprostá spokojenost. Jak po kresební, tak po příběhové stránce nemám co vytknout. Příběh je nadupaný jak akcí, tak i emocemi a scény, kdy k sobě bráchové opět nacházejí cestu vyloudily i nějakou tu slzičku v koutku oka. Jistou formou výhody je i to, že ačkoliv má kniha lehce otevřený konec, hlavní dějová linka z první knihy je zde uzavřena. Tím ale rozhodně nechci říct, že by série měla skončit!! Právě naopak! Jen víc téhle lahodné pizzy!!
Velké překvapení. Vzhledem ke stáří jsem od toho moc nečekal, ale příběhy bavily a kresba taky nezklamala. Autor vládne jemným humorem, takže ani dospělý čtenář se tady nebude nudit.
„Neohlížej se. Už to nejni naše čtvrť.“ Napísať, v čom je tento komiks dôležitý z historického (komiksového) hľadiska, by bolo na dlho, takže sa budem venovať len tomu, či sa mi páčil. Odpoveď je komplikovaná. Áno... ale nie až tak, aby ma odrovnal. Najviac ma bavili obyčajné, ale práve i z toho dôvodu silné, emotívne a uveriteľné momenty o tom, ako bežní ľudia žijú svoje banálne životy v klasickej štvrti so všetkým dobrým, zlým, aj neutrálnym, čo k tomu patrí. Páčilo sa mi sledovať, ako roky utekajú, štvrť sa mení, ale niektoré veci (najmä v ľudskej povahe) zostávajú nemenné, vari večné (najlepšia je asi „poviedka“ o pouličnom spevákovi). Akonáhle sa Eisner odpútal od týchto "pozemských" problémov a začal riešiť politiku, židovskú tematiku, vojnu atď., strácal ma a nudil. Zaujala ma aj tretia časť omnibusu, v ktorej sledujeme prvopočiatky štvrte resp. vôbec jej vznik, ale i do tohto inak pozoruhodného historického obdobia sa nejeden raz zamiešali mini-príbehy, ktoré ma až tak nefascinovali. A nepáči sa mi názov, toto sa proste malo volať Dropsie, nad niektorými názvami je fakt lepšie nepremýšľať a pomenovať ich na prvú dobrú (alebo štvrť, alebo také niečo).
Btutál. Takisto ako film, tak aj komiks je poriadne depresívne dielo. Tu sa dej zameriava hlavne na postavu Johna Doea a do jeho zvrátenej a
psychopatickej mysle. Komiks nie je vôbec príjemný, povedal by som, že ešte viac ide pod kožu ako film a naposledy som sa tak zle po dočítaní niečoho cítil, keď som čítal Jizvy od Mighty Boys. Aj to bolo depresívne a bezútešné. Kresba, dej a tie zápisky z denníka Johna Doea fakt nie sú pre každého a vôbec sa nečudujem, že Comics Centrum dalo vekovú hranicu do 18 rokov nevhodné. Sú tam aj rôzne šialené fotografie, ktoré ešte viac umocňujú hrôzu idúcu z tohto komiksu. Veľmi dobre si rozmyslite, či do toho pôjdete. Je už 1:15 po polnoci a ja stále nemôžem zaspať a depku mám ako hrom. Môžem to odporučiť len silným a drsným povahám a určite to nečítajte, keď máte depku. Preto aj také hodnotenie. Je to brutál. Asi si pozriem nejakú rozprávku, keďže nemôžem zaspať a depku nechcem mať dorána.
Pouto smrti je emocemi nabitá jednohubka, která ukazuje, že i neživé mechanické bytosti mají svou vlastní duši. V tomhle kraťasu ani zdaleka nevadí, že hlavními protagonisty jsou 4 roboti. Každý z nich je diametrálně odlišný ,ale stejně jako v lidském světě tak i tady má každý z nich svou povahu, své dobré i zlé stránky. Všechny ovšem spojuje nelítostný osud v podobě Pouta smrti ! Délka knihy je tak akorát , co se týče grafické stránky tak si myslím, že je velmi pěkně udělaná. Kresba od Ramondelliho k tomuto dílu opravdu sedí ! To samé platí o celkové úpravě knihy od MB. Vzhledem k tomu, že kniha je jen jako přídavek k hlavnímu špalku a to zcela zadarmo , tak nemohu být nespokojen ! Mighty boys se v tomto případě opět trefilo !!!
Ed Brubaker znovu a znovu dokazuje, že je jedním z nejlepších komiksových scénáristů, v kategorii "street" příběhů snad možná vůbec ten nejlepší; lhostejno, zda vypráví o maskovaných superhrdinech, či "realistických" kriminálních antihrdinech... je až s podivem, s jakou kadencí autoři dokázali stvořit pět sto třiceti stránkových příběhů, ale každý z nich byl vykreslen nadmíru zajímavě, literárně věrně k svému žánru, ale snad je v tom právě něco víc, co mě u toho drží – ony psychické rozpoložení postav, probouzející se zdánlivě mrtvé emoce ve chvílích mravního rozhodnutí či závažných událostí, narativní zákruty mimo hlavní akční děj a také neustálé vztahování se ke skutečné losangeleské minulosti 2. poloviny 20. století a čerpání z ní.
Jedné, co se mi nikdy moc nelíbilo, jsou – přestože je to výtvarník skvělý – Phillipsovy obálky. Každá je opravdu stejným způsobem divná. Na druhou stranu, už je to tak trochu jeho rozeznatelný rukopis...
Skvelé opäť ako pri prvom čítaní. Všetky tri poviedky boli super a Conan sa veru za svoje príbehy nemusí hanbiť. Každá mi sedela ako kresebne, tak aj scenáristicky. Som spokojný. 5 hviezdičiek ostáva.
Pecka. Repríza po dvoch rokoch a mňa tento Conan od Marvelu neskutočne baví, je to tvrdé, krvavé, nekompromisné a zlý čarodejník Koga-Tun sa môže schovať oproti Conanovi. Jeho čary sú slabé na Conanovu odvahu a silu. Conan je proste moja naj postava v komiksovom svete, chlap aký má byť. Odporúčam opäť a na hodnotení 5 hviezdičiek nič nemením.
To je prcárna. Teda vlastně ani to ne.
Že je Druuna vylízaná jsem pochopil už z předchozích dílů, ale pořád mě to bavilo jako bizarní sci-fi s trochou děje v zajímavém dystopickém světě. Tentokrát mi to přijde jako špatně sestříhaný film.
Vyvrcholením jsou potom Druuniny hluboké myšlenky o tom, kdo je a co je. Naštěstí ke konci příběhu se sama přiznává, že se jí nechce teď přemýšlet. Pokud by to zaznělo zpočátku, mohl jsem si ušetřit spoustu času. Přijatelnou postavou je tady robotický skrček, který zastává funkci průvodce a bodyguarda. Každopádně na konci víme, že nic nevíme, ale víme to s jistotou.
Přibližně dvě třetiny knihy potom tvoří galerie pornografických obrázků s pár plky.
Daleko radši bych viděl pokračování Storma nebo Aldebaranu.
Komiksová kuriozita pro fotbalové/sportovní fanoušky. Některé kapitoly jsou dost vtipné, jiné méně. Pár fórků podle mě zůstalo ztracených v překladu, přesto se jedná o zajímavý průlet historií fotbalu.
Celkově bych vytknul doplňující informace od překladatele - v takovém rozsahu do knihy nepatří, a už vůbec ne zařazené přímo do původního textu (se závorkou na konci oznamující, že jde o pozn. překl.). Mohl využít klasicky symbol hvězdičky a něco poznamenat dole na stránce, byť by to zde i tak bylo spíše zbytečné.
Naopak chválím kresbu, která mi v karikaturistickém stylu přijde pěkná, zábavná. České fandy potěší kapitola o slavném Vršovickém dloubáku Antonína Panenky:) Dobrá raritka, zatím nechávám ve sbírce a hodnotím někde mezi 3-4 hvězdami.
PS: Každá kapitola je koncipovaná tak, že máte 1 stránku klasického textu a k ní 1 stránku komiksu.
Prolnutí dvou různých příběhových linií tady funguje skvěle. S tím jde ruku v ruce i propojení jednotlivých postav, což se však dozvídáme postupem času. Svůj podíl na tom nese také svěží a minimalistická kresba i jednoduchá paleta barev, které nejprve odlišují jednotlivé linky a postupně se propojují stejně jako příběh.
Ačkoliv nejde o zběsilou akci, musím říct, že se mi to četlo příjemně a strašně rychle to celé uteklo. Přestože kniha má více než 500 stran.
Místy je to na mě trochu moc holčičí a proti Kam jsi zmizela? od stejné autorky už mi tady některé vztahové aspekty postav přišli hodně protlačené do popředí. Dále mi přijde trochu škoda, že se toho moc nedozvíme o Schodišti. Z toho mála, co je v příběhu, mi to totiž přijde jako místo se zajímavou minulostí.
Trochu to začíná ztrácet to tajemno, a pocit nebezpečí jakým si hlavní hrdina procházel. Teď už je opravdu přesílený a už by bylo potřeba mu dát do cesty nějakou větší hrozbu. Uvidíme kam se scénář vyvine, ale můj zájem bohužel mírně opadá.
Nevím jestli je to jen můj problém ale ztrácím se i v postavách. A to hlavně ve všech těch prezidentech, asistentech a i lovcích třídy S z různých zemí.
Ta vypjatá a přísná sociální hierarchie na lodi jednoznačně zlých a úlisných lidiček, co jsou nahoře, je až parodicky vtipná, ale obecně vzato mě ta série nepřestává bavit. Parádně zvládnutá a nenudící akce, originální monstra, emoce (dojáček) a několik rozehraných zápletek. Žeru to.
Made in Abyss: Stvořen v propasti 2 je pokračování s dostatečnou a rychle plynoucí akcí, několika vyzrazenými tajemstvími a ukázkou nemilosrdnosti, kterou se může chlubit jedině Propast. Jako první bílou píšťalku nám představuje Ózen, která vás bude strašit ve snech. Najdeme zde dost opravdu úchvatných kreseb, ale místy se může stát, že kvůli autorovu až přehnanému stínování a vybarvování ztratíte přehled o tom, kde se hrdinové nachází. Za to akce, ta je panečku prvotřídně vyobrazena. Překlad a zpracování české verze si drží vysokou laťku, a tak se už teď nemůžu dočkat dalších výprav do Propasti!
Jako fanoušek predátora jsem to slupnul jako malinu. Ročník i téma hodně lícuje s Trachtenbergovým Prey, takže je trochu těžko říct, jestli bylo dřív slepice nebo vejce. Ale přiznám se, že přesně tenhle typ příběhů, kde je predátor jen příšera a mašina na zabíjení, mi sedí mnohem víc, než soudobá badlands snažení o místy až nemístné rozšíření lóru a personifikace příšerného lovce. Tohle si naopak dokážu dobře představit jako zfilmovanou verzi Prey 2 se sympatickým přesahem třeba do Věci. Příběh o pomstě je jednoduchý, ale funguje a krásně to šlape. Pro fanoušky prvního filmu příjemná libůstka.
Hezký příběh o smrti.
Kraťoučká jednohubka která zasáhne člověka o něco víc, pokud vás někdo blízký také opustil. Kresba milá, příběh v rychlém tempu, pro mě kousíček od nadprůměrného díla.
Tenhle díl je podle mě jeden z těch silnějších v celé sérii. Ta část s turnajem je sama o sobě fajn, ale jakmile se tam objeví Gókecu a začne to celé gradovat, tak to dostane úplně jiný level. Hlavně Suirjú má tady fakt dobrý vývoj postavy, z frajírka se najednou dostane do situace, kdy zjistí, že není neporazitelný.
Co mě bavilo nejvíc, je kontrast mezi beznadějí a pak klasickým zásahem hrdiny. Muratova kresba je jako vždycky top, ty souboje mají dynamiku a fakt to působí brutálně. Za Betonred CZ https://cz-betonred.cz/ mě rozhodně nadprůměrný díl a stojí za přečtení.
Precteno na jeden rychly zatah, kresba prijemna.
Pribeh byl ok, ona je otazka co se v ramci predatoriho sveta da tvorit za prevratne myslenky.
Na 4* to neni, ale urcite neurazi, kdyby slo, tak dam 3,5*
Po tklivém, smutném a originálním posledním roninovi, který mohl klidně zůstat jedinou singl epizodou a definitivním závěrem, přišla na řadu kniha další. Protože vše je třeba řádně dovyprávět a na vše je třeba navázat. Trojka Revoluce je pak restart série, který zachycuje novou čtveřici želv v jejím prvním nasazení do akce. Autor jako by se nemohl rozmyslet kam vlastně chce. Chvílemi to připomíná původní uvolněné želvy z kreslené série, jinde pak zase drama boje o město, kde vám atmosférou klidně vytane i takový Robocop. Schopnosti želv dost připomínají superhrdiny z Xavierovy školy. Škoda že to není víc o těch želvách, ale dost se řeší vcelku nezajímavá politika. Kresba super, vcelku dobře se to čte, ale nebavilo mě to tolik kolik bych čekal. Aspoň že občas umírají klíčové postavy a z jiných se klubají zrádci. 65%
Klasické komiksy z pera Carla Barkse. To je super, včetně příběhu o hranatých vejcích, na které odkazuje i Rosa ve Skrblíkově Životě. Předmluvy se ujal člověk povolaný...Černodan, o to více mě mrzí, že "outside the box" přeložil jako "myslet mimo čtverec"...jasně, že přenesený význam zůstává totožný, ale spíše bych to přeložil jako "myslet mimo krabici/bednu"....prostě vně trojrozměrného objektu než plochého čtverce. :-)
Většina postapo sérií má ten neduh, že jakmile se hlavní protagonista dostane do nějaké pevnosti, kde fungují nějaké zákony, tak děj zpomalí a začne se zabývat vnitřní zkažeností komunity, nakonec přijde známé klišé. Kdo je tady příšera? Naštěstí Leviatan má spád, takže čtenář tyhle stránky rychle prolétne k okamžiku, kdy se to všechno zhroutí. A začne chaos, ústící k velkolepému masakru. Musím říct, že jsem si tyhle krvavá jatka kurevsky užil!
Svižné staromódní "šestákové" dobrodružství v uvědomělé režii Alana Moorea úzkostlivě ctí žánrové meze, které sečtělý autor "pouze" obohacuje o četné narážky a celý svět roku 1898 vystavuje na představách tehdejších romanopisců. Spolu s "nervně nerovnou", avšak třeskutě detailní linkou Kevina O'Neilla (již jsem v době nákupu jako začínající komiksák nedokázal ocenit) živě vykresluje nesourodou skupinu několika gentlemanů (a jedné sličné dámy) naverbovaných do služeb britského impéria. Potěší též hravé retro bonusy včetně "lovecraftovské" prozaické povídky, která to občas s ornamentálně popisnými souvětími přehání, ale beru, že přesně v intencích hry.
A cenu za nejsympatičtější postavu Marvelu získává: Senzační She-Hulk! Je krásně vidět, že ji John Byrne miluje (a opravdu nádherně sexy maluje). Už origin sešit od Stana Lee a Johna Buscemy připravil půdu dostatečně odlišnou a nezávislou od jejího bratrance, teprve ve vlastní (druhé) sérii se však pořádně rozjela. Boření 4. stěny komiksového média a promlouvání ke čtenáři či redakci ji vystřelilo do originálních komediálních výšin a přišlo mi opravdu vtipné. Naopak trochu problém jsem měl se záměrně céčkovými zápletkami (viz třeba návrat vesmírných kamioňáků z U.S. 1, že neznáte?) absurdními natolik, až samy o sobě přestávaly být zábavné. Ovšem sebrané spisy beru okamžitě!
„Doctor Bong?!? To má být nějaký vtip? Fantastic Four a Spider-Man dostali ve svém pátém čísle Doctora Dooma. A já vyfasuju tohohle kašpara?“
„Hele, nemůžu to zvorat, Reede. Už je to na obálce!“
„No tak, Byrne! Tohle je moje první návštěva hlubokého vesmíru v mé vlastní řadě! Máš na víc!“
S dílem Markýze de Sade jsem dosud neměl tu hanbu (natož čest :)), ale asi jsem něco podobného čekal. Jde o přehlídku sadistického sexuálního nátlaku a ponižování, kterých se dostává ctnostné, cudné, zbožné dívce, protože v morálně zkažené společnosti si silní a bohatí berou, co chtějí, a užívají si potěšení plnými doušky, zatímco slabí a chudí jen bezmocně slouží a trpí. Nemá smysl protestovat nebo se bránit, tak to prostě chodí a světový řád na tom stojí – proto také Justině není dopřáno zadostiučinění, žádný z jejích zavrženíhodných trýznitelů nedojde potrestání. Ale ke komiksu: Scénář je hodně upovídaný, ovšem do extrému dotažené myšlenky mají něco do sebe (samozřejmě nikoliv že bych souhlasil, ale z "filosofického hlediska"), jenomže dějově se všechny ty kacířské zvrácenosti akorát stupňují až za hranu karikatury (možná záměrně). Poctivá perokresba je nádherná a ženské křivky v Crepaxově podání potěší oči stejně jako detailní scenérie, mnohem hůř už vycházejí občas nerozpoznatelně zkroucené obličeje. Stále se pak jedná o erotické dílo, takže explicitním záběrům penetrace se vyhýbá (kvůli čemuž ale není někdy úplně jasné, co zrovna Justina snáší za úchylárnu).
Naprosto zásadní skutek pana učitele postaví osamocenou chuděru Šivu do bezvýchodné situace, ve které ji téměř opustí i typický okouzlující, naivní dětský optimismus. Její slzičky tváří v tvář zapomnění i pofidérnímu rituálu se dokážou dotknout u srdíčka.
Tajemné jako hrad v Karpatech. Sedmá kniha nevnáší do záhady Prokletí a bytostí světa Venku žádné světlo, akorát prodlužuje pochyby a nejistotu. Také se vlastně skládá jen z několika soubojů, hledání a schovávání, které v "undergroundové" nevýpravné kresbě úplně nestrhnou.
Ač mi kniha nesedla, dočetl jsem, ale prošel jsem si existenciální krizí a s tím spojeným peklem. Do hlavní postavy se mi nepodařilo vžít, protože nemá koule. Zároveň se v příběhu nachází několik scénáristických chyb u kterých jsem vyloženě kroutil hlavou.
Za výlet do vesmíru dávám dvě hvězdy.
Za scénáristické chyby dvě hvězdy srážím.
Jednu hvězdu srážím za celkový dojem, který na mě kniha udělala.
