Píše to (dohlíží na to?) Tynion, takže tu máme takovou zvláštní "lover to enemy to lover again" queer romantasy, abych se nějak přiblížil dnešnímu populárnímu žánrovému názvosloví. Jsou zde věci, které mně pravidelně trochu vadí (špatně rozvržené dvojstrany, u kterých si toho všimnu dosti pozdě, že čtu dvojstranu), poslední kapitoly jsou trochu hollywoodsky přehnané a dosti pochybuji, že v tomto urban fantasy světě by se dala zatajit existence tolika maskovaných zabijáků/agentů, kteří dělají všude neustálé masakry a žhářství, natož existence takových meganestvůr. Nicméně je to řemeslně dobře a napínavě napsané, proto si to klidně v guilty pleasure šuplíku ponechám i nadále. Trochu to připomíná o dosti méně rafinovaného Harryho Pottera s tou školou.
Nejlepší kniha, co jsem kdy četl. Úžasné vyprávění, které mě donutilo vžít se do vypravěče, fandit hlavnímu hrdinovi, jeho otci a prožít neuvěřitelnou pouť jejich životem.
Shodou okolností se do knihovny velmi hodí vedle limitované edice Hitlera od Šigeru Mizukiho, kniha má též plátěný hřbet a stejný formát a je také velmi kvalitní.
Přijde mi to na úrovni průměrných Clever a Smart, kteří mě sice občas rozesmáli víc, ale některé příběhy mi zas přišly úplně stupidní, což Joe Bar Team není. Líbilo se mi to, kdybych byla milovník motorek, asi bych si to užila víc.
Úplne uletená šialená a veľmi zábavná paródia na Stratený svet. Petr Kopl je asi zábavný človek. Každopádne, deťom by som to čítať nedával, pretože je tam, ako tu už viacerí poznamenali, viacero vecí, ktoré by deti nemali vidieť ako je sex psov, slovná hračka, že silnejší pes m.dá slabšieho a dosť brutality a zabíjania nevinných opíc. Ale ja si myslím, že každý tínedžer alebo vtipne uvažujúci dospelý si to užije. Ja som sa smial nahlas, kresba bola úžasná a príbeh ma dostal do kolien. Odporúčam.
Komiks klame tělem a postupně mění žánry. Co začíná jako klasická superhrdinská náháněčka, se změní v kriminálku a postupně buduje napětí až do poslední stránky. Mít schovaná vážnější témata v mainstreamu, kde do nich může nahlédnout každý, je vždy dobrá věc. Kevin Smith se s látkou popral dobře. Škoda že toho pro Marvel nakonec nenapsal víc.
Skvelé! Druhý diel nesklamal a je ešte šialenejší ako diel prvý, máme tu pravek a svet pred rokom 2000 a časové paradoxy a skoky a iné šialenosti. Proste lahôdka, ktorá ma zaujala a ja som pevne rozhodnutý si zohnať tretí diel. A to čím skôr. Lebo je to neotrepané, netradičné a plné zvratov. Hocičo budete od toho čakať, dostanete niečo úplne iné. A ja som plne spokojný, tento komiks je fakt unikát. Asi sa popozerám po Ságe od Vaughana. Odporúčam plne.
Posledný sci-fi komiks, ktorý som čítal bol z Modré Crwe. Tak som si dal americký a som úplne spokojný. Perfektne zamotaný príbeh, ktorý prináša viac otázok ako odpovedí a je to len prvá časť z troch. Ešte dvojku mám doma, čítam zajtra a skúsim si isto zohnať aj trojku, lebo ma to veľmi zaujalo a prinieslo mi to veľmi dobrý zážitok, či už po stránke kresby od Cliffa Changa, ako aj po stránke scenára od Briana K. Vaughna. V túto chvíľu si nieie som istý, či som od neho už niekoľko čítal, ale toto bola úplná pecka a odporúčam. Len keby tu nebolo toľko sprostých slov. Ale inak super.
Už je to veru možno aj 17 rokov, keď som čítal pôvodnú knihu. A dodnes si ju pamätám! Je to jedna z tých kníh, na ktoré sa nezabúda. Film bol tiež super, tak nastal čas na komiks, lepšie povedané grafický román. A veru, som spokojný. Až som prekvapený, ako sa blíži predlohe a každý človek by mal toto dielo čítať, vidieť alebo prečítať komiks. Ani si neviem a ani nechcem predstaviť, že by mi niekto zapálil moju knižnicu. U mňa kniha, ktorú by som chcel vedieť naspamäť je Biblia. V tej je veru všetka múdrosť sveta. Odporúčam toto dielo v akejkoľvek podobe každému.
Přiznám se, že z počátku jsem se ke čtení musel nutit, jelikož mě nebavilo neustále točení nových monster, oblouků a zabíjení. Jakmile se však poodhalí i motivace postav a pozadí výpravy, začal jsem se dost bavit. Kladné hrdiny tady však nehledejte.
Kresbě nemám co vytknout a místy je patřičně nechutná. Monstra jsou perfektní. Snad jen misty mi přišlo, že některé mužské obličeje jsou hůř rozeznatelné.
Fajn jednohubka. Pekne nakreslený, príbeh tiež fajn, ale očakávania boli väčšie. Hlavne po prečítaní predmluvy. Nakoniec si ale človek uvedomí, že keby to bolo v inom prostredí, takmer nič by sa na tom komikse nezmenilo.
I druhý díl si udržuje vysoce nasazenou laťku co se kresby týče, ale do jásavě barevného spektra se přimíchávají temné tóny jak v kresbě, tak v příběhu. Ten nabírá na vážnosti a epičnosti a s pomalu pohasínajícími světly se vkrádá temnota i do duší. Ale příběhu není ještě konec a na zoufalství není čas! A jak se tak hezky říká, největší tma je před úsvitem. Příběh mi (i díky drakovi) vyvolával v mysli vzpomínku na další nádhernou literární klasiku - Nekonečný příběh. Už se těším na třetí díl...
Marjane Satrapová píše a kreslí veľmi dobré komiksy. Či už jej hlavné dielo Persepolis alebo Šitíčko boli super, tak som sa tešil aj na tento príbeh a hoci bol smutný a melancholický, tak som čakal väčšiu emocionálnu bombu. Bolo to na slabšie 4 hviezdičky. Ale fajn.
Vydání s krabičkou a záložkou (což je u crwe jak jednorožec) je super, Kresba je prostě Ross, když jsem to četl původně před asi 10 lety tak mi to přišlo super, teď už to pro mě není žádný scénáristický zázrak. Jeden z mála komiksů, kde mi přijdou bonusy fajn i když jsou snad 1/4 knihy.
Pekný návrat ku koreňom. Spider-man mi príde ako skvelá viacrozmerná postavička, ktorá aj v tomto komikse ukáže, že stále baví a na viacero spôsobov. Skvelé je, že vtip a nápady fungujú a objavuje sa nový, nebezpečný záporák a keďže som druhý diel čítal ako prvý, tak už som sa s ním stretol. Príjemný komiks, feel good z neho ide. Odporúčam.
Už jsem byl komiksy trochu unavený ale tohle byla příjemná vzpruha, která mi vrátila krev do žil nebo jak se to říká. Některé obrázky jsou přímo pohlazení po duši. Jsem rád že tu vychází i věci pro dospělé, jinak zpracování by zasloužilo metál, vážně pěkná práce.
Kniha si zasloužila hvězdičku na víc za ten poslední příběh z roku 2000, Vol 3 #25. Kéž by tiskli hlavně ty starší příběhy než ty novější, je tam víc zlata
Káčer Donald proste nesklame. Stále ma baví, Hľadanie Oriona bola fakt pecka a čo sa týka ďalších komiksov, tak som veľmi spokojný, či už Umíměná slepice, ktorú považujem za najlepší komiks v tomto čísle ako aj Nová podoba a diel s neterami Husté vlasy. To boli výborné komiksy. Aj Supergoofy potešil. Odporúčam.
Dojemně odvyprávěný návrat do dob dospívání, ve kterém se spousta z nás možná najde.
Tuhle knížku si asi ponesu v hlavě ještě dlouho.
Taniguči v několika melancholických kapitolách vypráví o tom co bylo, a o tom co mohlo být jinak. Díky Hostu za vydání.
Povídky z Hellboy universa? To si vždy nechám líbit. A tady vlastně žádná nezklamala. Paradoxně asi nejslabší byla poslední, ta nejdelší, ale i u ní jsem se parádně bavil a šlo o nadprůměr. Cyklus povídek z Anglie byl potom naprosto super. Takže zasloužené 4*.
Na návrat do Hellboy universa se vždy těším, a tím, že si čtení rozumně dávkuji, se stále bavím. Tento příběh byl naprosto klasický Hellboy - tajemno, dostatek akce, zvraty, mystika a parádní kresba. Snad jen škoda, že příběh opravdu rychle utekl, než jsem se pořádně začetl, už byl konec. Bavil jsem se každopádně celou dobu.
Uf, tak co k tomuto říct. Na začátku mě nadchla premisa i kresba, ale už u prvního sešitu jsem tušil, že to na mě bude nakonec možná moc umělecké. Druhý a třetí sešit dojem trochu vylepšily, ale konec vyloženě zklamal. Chápu, za jakých okolností komiks vznikl a jaký je jeho příběh, ale pokud na něj hledím optikou čtenáře, co se chce bavit, tak šlo o velmi slabý příběh, jehož hlavním pozitivem bylo asi jen to, že rychle skončil.
Velmi zajímavá a zábavná věc. Nebudu lhát, že od Careyho jsem čekal ještě trochu sofistikovanější věc, na druhou stranu, s ohledem na rozsah, který měl, se moc do hloubky pouštět nemohl. Kresba byla parádní a k příběhu mi sedla, takže všeho všudy příjemná jednohubka, ke které se ještě vrátím.
Určitě slabší, než první díl, který mě vyloženě nadchnul, ale pořád parádní jízda. Líbilo se mi prolínání minulosti a pokračování děje prvního dílu, linka z minulosti ale bavila určitě více. Kresba opět parádní a k příběhu sedla, takže i napodruhé spokojenost.
Tady půjdu proti proudu. Nevím, jestli je to tím, že mi Flash a jeho svět moc neříká, ale opravdu jsem se nebavil. Příběh mi přišel poměrně nezajímavý, kresba velmi průměrná, postavy otravné... Komiks měl svoje momenty, ale bylo jich příliš málo na to, aby mě zaujmul.
Po skvělém Absolute Batmanovi přichází neméně skvělý Absolute Kňour & Mník. Platí defakto všechno co jsem psal o paperbackové verzi. Kniha je produkčně naprosto totožná s předchozí verzí. Jen má pevné desky, bezvadnou hadrovou záložku (šňůůůrka, chyť tu šňůrku!) parciální lak a patnáct stránek navíc. Z nichž mě nějakým způsobem rozesmála téměř každá z nich. Ať už jsou to dva vypečení holubi, kteří se oba jmenujou Arnošt, nebo nebo kočka co si ochočuje člověka. Jedinou kaňkou na kráse tak zůstávají drby, které šíří podroušen pod rouškou noci sám autor, že je tohle vydání kromě absolutnosti i poměrně dost definitivní. Což je absolutně černý scénář.
„Ale s tou eskalací si začal ty.“ Asi mám toho proste načítaného priveľa na to, aby ma takéto komiksové série strhli. Vydavateľstvá musia vydávať slávne značky, udržiavať ich neustále pri živote, lebo veď ako by to bolo, ak by nevychádzal nový Batman!? Vlastne ich trochu aj ľutujem, lebo nemilosrdnou a krutou daňou za to je, že niet čas na výnimočné diela, ale iba na akúsi... výplň? Produkt? Niektoré pokračovania takých sérií nepochybne môžu byť nadpriemerné. Aby som zostal v téme, tak ma svojho času dosť bavili batmanovky Toma Kinga Já jsem sebevražda a Operace zásnuby, kým zvyšok Tomovho runu až tak nie. Z osobnej dlhoročnej praxe skrátka viem, že k tomu dochádza v jednom, nech v dvoch prípadoch z povedzme desiatich. Čo sa týka Tynionovho príspevku do kánonu Temného rytiera. Nebavil ma už prvý diel. Ani druhý nie je žiadna krasojazda. Je to také nič proti ničomu. Nie je to zlé... ani nič výnimočné. Vidno, že po desaťročiach existencie postavy s extrémne chrapľavým hlasom, je sakra náročné vymyslieť niečo, čo tu ešte nebolo. Takže neustále máte pocit, že toto ste už dakedy v minulosti videli, čítali, registrovali, zaznamenali, vnímali. Nakreslené je to fajn, ale škoda, že sa celá kniha nenesie v duchu zadnej obálky s báječne nadizajnovaným Penguinom. Mal som z toho dojem, že sa niektorí batmanovskí scenáristi motajú v začarovanom kruhu a buď s tým nechcú nič urobiť, alebo nevedia, alebo by aj chceli (a vedeli), ale zrejme im to nie je umožnené zo strany konzervatívneho (alebo "len" zbabelého a pohodlného) vedenia DC (viď. môj úvod). Vidno, že sa scenáristi snažia a pomerne často prídu s fakt dobrou a chytľavou východiskovou situáciou, ale pomerne rýchlo zídu z cesty do klišé a stereotypu. Mne ozaj nestačí, že šéfom polície je Bullock a nie Gordon a Batmanovým pomocníkom Lucius namiesto Alfréda. A nemám rád Harley Quinn. A Catwoman áno, ale je to špecifická postava, s ktorou treba vedieť narábať inak je o ničom. Tu s ňou narábať nevedia, takže pokus o vytvorenie buddy páru je za mňa na úrovni ako keď skombinujete lečo bez klobásky s držkovou. O to viac ma „bavia“ silné vyhlásenia o "radikálnom poňatí", viď. tiež zadná obálka. Na ktorej ale oceňujem, že v CREW zjavne na raňajky zjedli plody fantazijovníka ("podbrušok"). Jedna hviezda za scenár, druhá za kresbu. V sérii by som najradšej nepokračoval, ale ešte skúsim tretí diel a potom sa definitívne rozhodnem.
Čteno v anglické paperback edici. Super, Watchmeni můj návrat ustáli, ale nemyslím si, že se jedná o dokonalý komiks. Peak je za mě sešit s flashbacky Doctora Manhattana a samozřejmě poslední sešit, zbytek je ale taky super. Moc se mi ale, i přes to, že se jedná o důležitý plot point, nelíbila linka s pirátím komiksem, u toho jsem téměř vypínal. Některé world building texty na konci sešitů sice byly zajímavé, ale četlo se to hrozně a moc mě to většinou ani nezajímalo, tohle za mě lépe zvládnul Geoff Johns v Hodinách posledního soudu. Taky to hrozně ničilo rozložení knihy, kdy se něco významného stane, ale než dojdete k rozuzlení situace, tak si musíte přečíst rozhovor nebo kus knihy. Moore ale vytvořil nadčasové dílo, které se hodí i do dnešní politické situace. Adorace idolů od doby vydání nezmizela a tento komiks dělá skvělou práci v ukazování lidské stránky božských bytostí, nebo prostě osob, které se nezdají reálné a vidíme je třeba jen v televizi. Silná je poslední věta komiksu a trošku mě mrzí, že nenechali tento svět být na pokoji. Hodiny posledního soudu se mi strašně líbily, ale nezlobil bych se, kdyby je nikdy nikdo nenapsal. Kresba je krásná a detailní, takže pokud si někdo tuto recenzi přečte a ještě nečetl Watchmeny, tak doporučuji opravdu studovat každý panel a dávat pozor u každé věty, protože vše se nakonec vrátí v posledních dvou sešitech. Poslední výtkou snad bude, že se v komiksu děje hrozně moc věcí naráz, ale tady je to naštěstí ukočírováno.
Zaklínač: Cesta, z níž není návratu / Zrada je komiks, který je potřeba číst s ohledem na dobu jeho vzniku. Není dokonalý, místy je kostrbatý a ne vždy funguje tak, jak by měl. Přesto by ve vašem Zaklínače milujícím srdci měl mít své místo. Je to přece jen první pokus o vizuální podobu světa, který dnes známe v úplně jiné formě. Už jen za to si zaslouží pozornost. Možná vás neoslní jako moderní komiksy a možná vás místy zmate, ale pokud mu dáte šanci a přijmete ho takový, jaký je, odmění vás pohledem do minulosti, který stojí za to. Je to spíše sběratelský kousek než mainstreamová zábava, ale to je jeho síla.
Příběh ještěrky je přesně tím typem literárního díla, které dokáže pohladit po duši a na chvíli bezpečně vrátit do bezstarostných dětských let, aniž by přitom jakkoliv podceňovalo dospělý intelekt. Je to nádherně ilustrovaný klenot, který spolehlivě udělá radost jak mladším čtenářům, tak i nám, odrostlejším milovníkům zvířecích bájí a evropských komiksových škol. Italské autorky vytvořily okouzlující svět, do kterého je radost se ponořit, a já pevně doufám, že se s houževnatým Hemingwayem na stránkách dalších příběhů ještě někdy setkám. Pokud máte rádi poctivě napsané pohádky s nádhernou kresbou a hrdiny s velkým srdcem, toto dílo si pozornost rozhodně zaslouží.
Česká komiksová scéna si může do své sbírky přidat nový přírůstek, a to Zeki od ilustrátorky Liliany Nyklové. Ta přišla s komplexním tématem, jehož zpracování je vskutku netradiční. Chytře si pohrává s motivy, postavami, ale ve výsledku jejich roli a význam podkopává. Není to typický komiks, na nějž byste normálně narazili, ale pokud hledáte něco neobvyklého, praštěného, ale zároveň hlubokého, zkuste dát Zekimu a jeho autorce šanci.
Strýček Skrblík a kačer Donald: Syn slunce je ve výsledku mnohem více než jen milým nostalgickým výletem. Je to dokonalá ukázka ryzího komiksového řemesla, která v sobě ladně snoubí situační humor, dechberoucí dobrodružství a fascinující faktografii. Ať už se právě ponoříte do bizarní Dýňové války, budete řešit napjatý Tok peněz nebo zažijete úsměvnou Vánoční pohromu, každá jedna stránka na Vás dýchne nefalšovanou vášní pro vizuální vyprávění. Pokud hledáte literární klenot, který spolehlivě intelektuálně nasytí dospělého fanouška a zároveň čistým úžasem okouzlí i nováčka, právě jste ho našli.
Král všech developerů 1 lze označit za naprosté literární zjevení pro každého, kdo má upřímně rád břitký humor, originální premisy a nebojí se při čtení tak trochu mentálně zašpinit od čerstvé malty. Je to příběh o tom, že s dostatečným množstvím drzosti, znalostí statiky a špetkou bezohledného kapitalismu dokážete ovládnout i ten absolutně nejnebezpečnější fantasy svět. Pokud si chcete alespoň na chvíli odpočinout od neustálého zachraňování ohrožených princezen a houpání hrudního svalstva deseti asistentekami hlavního hrdiny a raději byste na vlastní oči viděli, jak někdo efektivně izoluje podlahu, je toto úžasné dílo naprostou nutností pro vaši knihovnu.
Nevěřil bych, že je to přes 70 let staré, té kresbě nic nechybí a vypadá velmi moderně, takž až nadčasově. Příběhy fajn, jako dítě bych to četl počítám tak desettisíckrát za sebou, dokud by z toho nebyl salát. Škoda jen, že to není v nějaké jednotné formě, tak jak vyšel Syn slunce.
Tak asi takhle, jsem úplně mimo cílovou skupinu. Předpokládám, že komiks je určen převážně pro teenage dívky, nejlépe lesbicky orientované, či alespoň aktivistické. Já jsem ženatý, téměř padesátiletý, heterosexuál. Přesto jsem byl na knihu celkem zvědavý. A musím říct, že nebyla úplně nezajímavá ani pro mě. Pokud odmyslím sexuální orientaci, je to vlastně o tom, jak se vymanit z nefunkčního vztahu. Což rozhodně není jednoduché, pokud je člověk zamilovaný. Ten příběh do sebe něco má. Co mě trochu štvalo, je to queer přetažené přes šrouby. Jako kdyby v autorčině světě žily opravdu jen lesbičky a gayové. I na tolik vychvalovanou kresbu jsem si musel hodně zvykat a kombinace s růžovou mě rozčilovala po celou dobu. Takže ano, prokousal jsem se, ale nějaké náctileté slečně se bude kniha líbit rozhodně více, než mě.
chápu tu obsesi v každém díle nenápadně shrnout co se dělo dřív, dokonce i tu potřebu každou postavu představovat tím, že pořád říká svoje jméno, ale strašně mi to nechutná. To dvoujčíslo s venomem je jediná věc u které jsem se nechytal za hlavu
Co si budeme, tohle vypadá na Dortovinu sám sobě. Víc než komiks mi to přijde jako bohatě ilustrovaná kniha. Pokud chcete, tak tu jde najít spousta parafrázování, symbolů a určitě ještě něco. Ale pro bežného čtenáře co se nesnaží najít ve veškerém textu smysl vesmíru je to prázdné zdlouhavé tlachání připomínající trošku dospělejšího malého prince, ty 3 hvězdy to má s odřenýma ušima.
Achjo, tohle mě zklamalo. Není to vyloženě špatné a už určitě to není totální odpad, ale vůbec mi nechutnala ta malba, odrazovaly mě barvy a nebavil mě příběh. Čekal jsem hodně a nedostal jsem skoro nic.
Není bez zajímavosti, že ty nejzajímavější autobiografie v poslední době vznikají od traumatizovaných tvůrců, převážně pak asi tvůrkyň. V tomto případě dostáváme graficky vymazlený komiks, ve kterém se však moje snaha o empatii trochu mísí s pozdvihnutým obočím... aneb kokainem a snahou o mimopartnerský sex k uzdravení a proti zlovolnému patriarchátu, který určuje zlé normy, kvůli kterým mi nejde souložit? Mno, nechci necitlivě parodovat poměrně odvážnou zpověď, ale trochu se tu určitá sobeckost lakuje (a to komiksově doslova) na růžovo.
Tomuto comicsu větší (omnibusové) vydání svědčí. Je radost vidět naše staré známé a jejich dobrodružství na větších panelech a navíc ve velmi pěkném zpracování včetně kvalitního boxu :)
Čteno v rámci omnibusu. Solidní začátek Morrisona, ale bylo to docela uspěchané. Buď to nechat na one shot nebo to natáhnout na víc sešitů, linka s odhalením uběhla hrozně rychle, ani se nikdo moc nestačil rozkoukat. Zbytek knihy v pořádku. Těším se, co bude dál, zatím mě run zaujal, ale doufám, že se kvalita zlepší.
Zde budu citovat samotnou hlavní postavu knihy "tohle je naprostá demence."
Je to originální a neokoukané. Občas jsem se pousmál, rychle to uteklo a dokonce jsou tam také náznaky příběhu. Nicméně v momentě, kdy by se mohl někam začít ubírat, autor ho utne a začíná novou kapitolu, kterou skočí mimo. Čekal jsem úlet, ale trochu srozumitelný a soudržný.
Originalitou a příběhem si to stále drží laťku viz můj komentář k prvnímu dílu, ale brutalitou to proráží strop! A že už jsem četl comicsů, kde se v popisu na zadní straně slovem "Brutální" ohánělo, ale s tímhle se to nedá srovnat. Jisté postavy a linky ustupují do pozadí (Gordonovi, Pennyworthovi), ale věřím že i na to přijde řada, vždyť je to jen paperback :) A to pomrkávání v Ark M, pecka.
Nechci opakovat, co už zaznělo a já prakticky soulasím se soulbringerem, který to hezky rozepsal.
Za mě tedy jen: nejsou to 3 hvězdičky za všechno, ale 4-5 za kresbu a pak 1-2 za dost stupidní příběh a hlavně extrémně ploché charaktery, což mě při četbě opravdu vytáčelo. Tohle bylo i na Joda fakt zlé. Malé plus pak ještě za galerii a možnost vidět Galovu nedokončenou kresbu k druhému dílu.
Opravdu rozporuplná knížka, s jiným kreslířem bych to ani nedočetla a naopak, kdyby to byly jen obrázky bez textu, byl by to mnohem lepší zážitek.
Výborný diel. Prvý diel som síce ešte nečítal, ale sú to fakt veľmi dobré príbehy, či už s Boomerangom, ktorý Petra zoberie do baru superzločincov a tam sa zúčastní kvízu o Spider-manovi. To bolo fajn zábavné. Objaví sa aj Kingpin. Druhý príbeh s Black Cat a cechom zlodejov bol ešte lepší, nakoľko sa Mary Jane zúčastní podpornej skupiny pre príbuzných a známych superhrdinov, ktorí s nimi žijú. To bola veru pecka a malo to také hlbšie posolstvo, nakoľko sa tu riešili vážne veci. Skôr, či neskôr sa možno dostanem k ďalším dielom. Každopádne toto je pre mňa na silné 4 hviezdičky.
Tahle série, která mě od počátku naprosto nadchla svou atmosférou, skončila grandiózním finále a klasicky pomrkávajícím koncem, bohužel se však trochu v té zběsilé finální akci utopila a naopak v onom pomalejším vysvětlování minulosti překomplikovala. I tak jsem ale rád, že si mohu odškrtnout další přečtenou mangu, nebyly to ztracené chvíle. Jen z Maširy tedy musí vyrůst naprosto vyšinutý traumatizovaný jedinec.
