Sérii Pupíky jsem hodně dlouho odolávala, ale nakonec jsem musela uznat, že příhody Karin, Vicky a Jenny jsou naprosto skvělé. Vtipné, moudré a roky na střední díky nim získávají konečně svůj smysl a odpovědi na četné otázky. Není to povrchní cartoonová zábava, jak by se mohlo zdát. První díl je ještě koncipovaný jako série celostránkových anekdot, ale co všechno se díky nim dá zažít, tak je až neuvěřitelné. Takže, holčičky a kluci, pokud máte ve svém životě nějakého Dana, nedejte na kámošky. Ony mají svého John Johna ;)
Nová řada Pupíků Krávovinky se vrací na začátek. Je to zvláštní krok, protože kdo má za sebou již prvních 7 alb první řady, prošel si s děvčaty už jistou fází zralosti a ony jsou v Krávovinkách opět na začátku. Ach jo. Snad to zase nabere drajv.
Nádherné album jde ve šlépějích nejlepších romantických příběhů ze století páry. Hlavní hrdinka je nesmírně sexy, příběh je napínavý, na kresbu Terryho Dodsona (který často spolupracuje se svou ženou Rachel, inkerkou) je radost pohledět. Pokud jste váhali u Druuny, tady se není nad čím zastavit. Snění je potěšení.
Klasika z rodiny takových knih jako je Maus nebo Berlín (Město kamene a Město kouře). Realistické vyprávění, výtvarná zkratka. Zajímavý obsah. Ideální kniha pro ty, kteří doposud nepochopili, že i grafické novely jsou legitimní knihy pro všechny věkové kategorie.
Tyto komiksy jsou příjemný bonus pro milovníky seriálu. Pokud se mezi ně počítáte, je to jasná volba. Pokud nikoli, můžete si směle vybrat něco jiného.
Neil Gaiman je určitě neuvěřitelně kreativní člověk, mnoho jeho děl si svou popularitu jistě zaslouží, já jsem i vyrostla na Fabryho kresbě, ale konkrétně komiksové zpracování Nikdykde od Mikea Careye ve mně nezanechalo žádný zvláštní dojem.
Tyto nové velké knihy k filmům je nutné skutečně chápat hlavně jako doplněk či suvenýr a pak může být spokojen i dospělý čtenář. Jinak by bylo možné zaujmout skutečně jen ty nejmenší čtenáře. Na rozdíl od knihy k prvnímu filmu, zde je méně bonusových materiálů.
Kouzelné dobrodružství odpozorované ze života. Liniers má dvě dcery a stejně jako ony i on preferuje deštivé dny. Protože je to sranda a jak všichni víme, v sobotu i ta snídaně je fajn zážitek.
Velká kniha k prvnímu celovečernímu filmu Čtyřlístku. Zajímavé je, že je tu hodně bonusových materiálů, rozhovory s tvůrci a průvodce celou produkcí. Pokud se vám film jenom trochu líbil, kniha vás potěší.
Lze převést magický realismus do komiksu? Samozřejmě, že ano. Látka a její reálie jsou takové, že jim kresba Klimowského svědčí a malba Schejbalové pro změnu ideálně v kontrastu bagatelizuje linku o Pilátovi. Moskva 20. let je místo, které bych k životu nedoporučila nikomu.
Štěpánkova adaptace Války s mloky se mi líbila už jako dítěti v Kometě. Dojem zanechala tak silný, že jsem na ni nikdy nezapomněla. Jsem velmi ráda, že nezůstane zapomenuta díky knižnímu vydání a bude tak k dispozici i pro další generace. Dnes už dokážu ocenit i ten dlouhý časový tvůrčí oblouk, první verze verze vznikla už před rokem 1968, ale první vydání přišlo až po dlouhých dvou dekádách. Přidejte si i Čapkův originál a dramatizaci pro rozhlas a budete mít o mlocích tu nejlepší představu.
Štěpánkův Krakatit v ničem nezaostává za Válkou s mloky, výhodu má nicméně v adaptaci na druhou přes film. Souborné vydání pak je vysloveně příjemným sběratelským artiklem pro milovníky Čapka i Vávry.
Ze všech stran jsem slyšela a četla jen kladná hodnocení. A ona ta Tomanova adaptace prvních 4 knih z Barsoomu je vážně skvělá, dnes lze celou knihu ocenit jako dobrý nostalgický komiks ze zlaté éry ABC. Je docela škoda, že v 72. roce bylo pokračování zatrhnuto ze strany agentury zpravující práva po Burroughsovi, mohlo to být ještě lepší. Ale jsem ráda, že Toman po letech napsal vlastní epilog ke své verzi Barsoomu a tím to celé uzavřel. Po komiksu, filmech a originimálních knihách mi nyní ke štěstí chybí už jen audio knihy, nejlépe všech 11 dílů ;)
Spojení boxu a koncentračních táborů je bohužel naprostá klasika první poloviny 20. století. A Reinhard Kleist jí dal zase o něco srozumitelnější tvář.
Je mi líto, ale jako jediná Vampirella v češtině tento book selhává na plné čáře. Vampirella je skvělý komiks s bohatou tradicí, prošla mnoha nakladatelskými domy, je to skvělá postava se kterou lze napsat prakticky jakýkoli crossover... novou golden age teď zažívá u Dynamite, ale tohle se česky nemáte šanci dozvědět. Doporučuju si najít svoje favority v originále.
Po neslavné jedničce, jsem si přeci jenom otevřela i dvojku, ale jediné, co mě zaujalo, byly panely se zdatnou vražedkyní Z. C. Brankeovou. Ta dala na frak i samotnému Jonahovi. Ale i když se to celé přesunu z Gothamu do New Orleansu, pořád je to jen vata pro lidi, kteří jsou aktuálně začtení do Batmana z New 52 a nestačí jim jako další řada ani Talon, ani cokoli dalšího.
Je pro mne záhadou, proč si zrovna tahle série našla cestu do české verze The New 52. All Star Western je čistě doplňková meta série, která rozvíjí představu o viktoriánském Gothamu, hrdinou je Jonah Hex, setkáváme se s předky Bruce Wayna... první kniha mě ukrutně nebavila. Téma je možná zajímavé, ale zpracování pokulhává.
Pod počeštěným názvem Béda Bouchal se skrývá série Benoît Brisefer. První album s populárním dětským hrdinou vyšlo na základě úspěchu v časopise Spirou. Les Taxis rouges jsou z roku 1962 a je to na nich hodně znát. Zatímco Peyovi Šmoulové, kteří se odehrávají ve fiktivním frankofonním středověku, jsou dodnes velmi univerzální, příhody zázračného klučiny jsou příliš jednoznačně ukotveny v poválečném narativu. Důležité jsou tehdy moderní automobily, vztahy mezi místním šéfem podsvětí a oficiálními představiteli moci. Začíst se do Červených taxiků by mohlo být krásné nostalgické čtení, pokud by poprvé česky nevyšly až v roce 2015. Pro někoho, kdo vyrůstal v západní Evropě v 60. letech to může být prima zážitek, pro dnešní děti je svět Bédy Bouchala hodně vzdálený a cizí. Leda, že byste našli jehlu v kupce sena, novou generaci, která vyrůstá na starých kriminálkách.
Tady musím pochválit CooBoo za redakční práci. Protože, když srovnám Gastonův první příběh s prvním příběhem Bédy Bouchala, který vydal Albatros, je to jako nebe a dudy. Zde se dozvíme o kontextu, o vzniku postavy, o časopisu Spirou. Není problém, že Gaston Packal je postavou pro český trh neznámou. Takto bych si představovala ideální práci s frankofonním komiksem jakkoli letitým. Zatímco album Bédy Bouchala ztrácí na svém kouzlu tím, že není zdůrazněné jeho retro kouzlo (1962), Gaston se naopak pyšní datací roku 1957. Když dva dělají totéž, není to totéž.
Na první pohled je české vydání dobrodružství Spiroua a Fantasia výborným počinem. Oba slavné belgické hrdiny již známe z alba Gaston 1: Z packalských archivů. Bohužel ale jejich historie sahá až do roku 1938 do slavného časopisu Spirou. Samostatná alba s jejich příběhy vycházejí od roku 1948 a Paříž pod vodou (2004) je 47. pokračováním. Což je skutečně pro českého čtenáře problém. Pravda, čísla 47 až 50 jsou érou tvůrčího dua Morvana & Munuera, nejsou ale žádným originem a jen pokračují v tradici moderního pojetí, která navazuje na dlouholetý život belgických rošťáků. Bývala bych ocenila nějaké sebrané archivní spisy, takto je to pouhý krok do prázdna. Navíc, Mladá fronta se neobtěžovala s žádným vysvětlujícím textem, s pouhou anotací si tady člověk skutečně nepomůže. Je mi líto, jak moc čeští nakladatelé frankofonnímu komiksu nerozumějí.
Vysloveně příjemná knížka sebraných stripů ze šmoulí vesničky. Kdo má rád Garfielda, Snoopyho nebo Calvina, ten se od srdce zasměje i tady. Ocenila bych i další díly.
Dobrodružství Velkých es od belgického Grega jsou dalším pokladem frankofonního komiksu. Pro pamětníky Sedmičky pionýrů vychází album v novém překladu. Za normalizace se příhody téhle partičky jmenovaly Pivoňkova dobrodružství, dnes tedy máme Quentina Gentila a mistra úniků. Jedná se o první album z osmidílné kanonické série z roku 1982. A čtení je to vysloveně poutavé. Protože tuhle partičku si lze zamilovat stejně snadno jako kluky z Bylo nás pět nebo hochy z Boříkových lapálií. Protože kam přijdou, tam následuje maglajz a řachanda.
Další nahlédnutí do seriálů ze stránek legendárního časopisu Spirou. A opět jen tak malinko pod pokličku, protože ani tato série se v češtině nedočkala pokračování. Skutečně to není nic moc pocit být čtenářem frankofonního komiksu u nás, když už i ty Šmouly musím dočítat anglicky.
Naprosto výborný sborník. Přehledná, vtipná, potřebná kniha pro každého, kdo je s komiksem dál, než na první straně Čtyřlístku. Citlivé a lidské příběhy, stejně jako pocty minulým generacím. Výborná práce zejména Prokůpka nebo Lely Geislerové.
Milé shrnutí stereotypů ze života čtenářky - náruživky. Situace jsou vtipné, pravdivé. Musí být skutečně náročné s někým takovým žít a sdílet knihovnu. Praktická je dvojstránka knižních doporučení, leč zdá se, že hlavní hrdinka holduje opravdu jen beletrii. Což je škoda, stejně tak naivní představa o vhodnosti tulivaku ke čtení. Ale speciálně ty anekdoty z knihovny doporučím k vyvěšení na nástěnku.
Dnes už kultovní Millerův počin 300 představuje všechna plus dospělého komiksu konce 90. let v kostce. Miller patří mezi klíčové autory, kteří pomohli ukotvit komiks jakožto komplexní médium v hledáčku dospělých čtenářů a to není věru málo. Ale jaká tedy je jeho 300 - Bitva u Thermopyl? Epické album plné ryzí akce, krutých emocí a rajské hudby, která zní v uších každému, kdo nepotřeboval čekat na filmovou adaptaci, aby vnímal setkání statečných sparťanů s Xerxem v pohybu. V českém překladu vychází 300 pravidelně od roku 2001 a patří zcela oprávněně mezi tituly, které pomohly formovat českou porevoluční komiksovou scénu.
Po 20 letech konečně přichází na scénu pokračování a doplnění legendárního opusu Franka Millera 300 - Bitva u Thermopyl. V mezičase vznikly hned dva filmy na motivy 300, Bitva u Thermopyl (2006) a Vzestup říše (2014). Ale stejně jako před lety Miller patřil mezi naprosté špičky, dnes už jsou jeho nová alba sotva dostatečnou vzpomínkou na dřívější kvalitu. Bohužel, stejně jako se mu podařilo rozmělnit batmanovskou ságu, ani epické vyprávění o 300 statečných sparťanů nemá šťastný konec (co do kvality). A tak se Xerxes stává jen povinnou položkou na seznamu těch nejvěrnějších, ale masovému publiku nemá co říct. Škoda. / původně přečteno v originále
Drsná škola je album jen pro nejvěrnější z věrných. Monstrózní formát je tím hlavním co upoutá, maniakálně detailní kresba oním důvodem, proč nelze vydávat tento titul v jakémkoli menším formátu.
Pozdní Miller už není takovým borcem, jakým býval. Čas, který člověk může věnovat jeho albům už není tak radostný. Kresba zhrubla, poselství se zjednodušilo. Není to prohra. Ale rozdíl je patrný. Asi jako mezi 300 a Xerxem.
Hyperrealistická malba je prvek, který mi ke Spider-Manovi nesedí. Mám sice ráda epická alba Alexe Rosse, ale ten takto ilustruje často nadčasové scénáře. Rodinný podnik je jen dalším setkáním s Amazing Peťulem, takže pokud Gabriele Dell'Otto hází ta jeho setkání s Kingpinem pomalu jak Da Vinci Sixtínskou kapli, není to ono.
Překvapivě výtečná detektivka z divadelního prostředí. Proč překvapivě? Protože byla napsána na objednávku časopisu Svět a divadlo. Reálie zobrazené a rozpracované jsou dokonalou třešničkou na takto skvělém pomyslném dortu.
Krásná bilance na téma dospívání. Pro milovníky Rychlých šípů nádherná kniha s něžným poselstvím. Kdo by to byl řekl, že se Mirek Dušín stane potápkou a Jarka Metelka dá přednost novému filmu s Karlem Högerem... :) Melancholická vzpomínka se tu mění v život a my můžeme mít pocit, že vedle nás žijí dodnes. Nominace na Muriel.
Trystero opět sahlo po výtvarně nádherném albu, které je ale až nepříjemné obsahově. Čtenář se tak může setkat až s pocitem tísnivého nepohodlí, které dráždí a nekončí ani po dočtení.
Dokud byla Diesingová solitérkou, působily její monstr knihy úžasně. A při tom stačilo pár let a je jasné, že takto velkolepě vypravené knihy mají mnohá úskalí. Tíha knižního bloku láme hřbet, z knihy se stává nevyhnutelně salát. Síla textu zaniká ve zbytečně nadimenzovaných reprodukcích (celostránkové komiksy opravdu není nutné přetiskovat na šesti stranách). A přestože v rukou (ovšem spíše na stole) máme přes 500 stran monografie, některé kapitoly ze života umělce chybí. Důvod? Již nejsou shledávány jako hodné (!) této práce. Jest to tedy sice dílo průkopnické, ale velmi brzy zastaralé. Takto košaté téma je nutné předávat kolektivům a nikoli jednotlivcům nebo dvojicím. Interdisciplína takového rozsahu je zkrátka příliš velkým krajícem chleba pro někoho, kdo rozpozná sotva reminiscence na Disneye, ale na DC už zcela v Saudových vzorech nechytá. A takto bych mohla pokračovat dlouho. Předpokládat, že lze obsáhnout komiks, film, reklamu, malířství a mnohé další disciplíny 20. století bylo jednoduše příliš odvážné.
Klasická komiksová knížka, která už od roku 1992 pobuřuje všechny rodiče a prarodiče a naopak dětem naprosto vyhovuje :) U nás asi už nikdy Švédsko roku 1977 nedoženeme.
Legendární poslední práce Mignoly před Hellboyem. Nádherná komiksová verze původního filmového scénáře je učiněná rozkoš v každém panelu a na každé stránce. Film sám je hodně citlivým milostným vyznáním k pozdní éře viktoriánského romantismu. Což celé následně převedené do sekvenčního umění typickým Mignolovým stylem je nezapomenutelný zážitek.
Krásná nostalgická knížka, která jakoby vypadla ze starých zlatých časů meče a magie. Městská fantasy, která se můžete odehrávat dnes, stejně jako v nedávné minulosti. Vpravdě atmosférická knížka. Nejsem nijak velký příznivec Jeffa Lemira, ale jeho žánrové hrátky dokážu ocenit. Nadto je fascinující sledovat vývoj Deodatovy kresby od dob Wonder Woman, kterou kreslil v 90. letech. Jeho talent je neuvěřitelný.
Naprostá klasika grafických románů pro dospělé z roku 1986. V angličtině ještě po letech vychází pokračování The Dark Knight Strikes Again (2002) a The Dark Knight III: The Master Race (2017). Celá ta trilogie je extrémně nevyvážená, ale ignorovat tento Millerův vklad do světa sekvenčního umění nelze. První román je hodně zajímavou prací se zralými hrdiny na konci jejich superhrdinské cesty, nechybí zestárlá Catwoman v kostýmu Wonderky, Robin je tentokrát dívka, ale základní rozložení sil mezi Clarkem, Brucem a Joker zůstává vyšponované na maximum. Kdo se více zajímá o média v době studené války, jistě ocení.
Něžná komiksová adaptace oblíbené young adult fantasy. Krásná procházka po krajině vzpomínek na éru, kdy fantasy dobrodružství byla určující pro vývoj čtenáře.
Netušila jsem, že šmoulí komiksová alba jsou srovnatelná s Asterixem nebo Tintinem. Pod vlivem seriálu a posledních filmů působí ta franšíza vysloveně jako materiál pro předškoláky (což ale zřejmě dobře vydělává). Nicméně Šmoula reportérem je natolik chytré album, že by se mělo vyučovat na mediálních studiích a nejen tam. Z alb, které vyšly po smrti Peya, patři tenhle kousek mezi ty nejlepší.
Nového Batmana ze Znovuzrození jsem dlouho vnímala jen hodně pasivně, ale čím víc bylo možné sledovat ty roztomilé přípravy na svatbu, tak jsem pochopila, že nemohu odolat. V této knize jsou naprosto jedinečné první dva sešity příběhu SuperFriends, ve kterých Bats a Cat zvou na dvojité rande Clarka a Lois. Paneláž je až filmová, dialogy úsporné, ale naprosto přesné. Právě pro tyhle kvality King tak dlouho válel. Podobné superlativy bych mohla věnovat i tomu nostalgickému příběhu o celé té ose prvního a posledního setkání Batse a Cat z pravidelné ročenky. Je to dojemné, kvalitní a velmi dobře zaintegrované do celého kánonu.
