Pecka. Repríza po dvoch rokoch a mňa tento Conan od Marvelu neskutočne baví, je to tvrdé, krvavé, nekompromisné a zlý čarodejník Koga-Tun sa môže schovať oproti Conanovi. Jeho čary sú slabé na Conanovu odvahu a silu. Conan je proste moja naj postava v komiksovom svete, chlap aký má byť. Odporúčam opäť a na hodnotení 5 hviezdičiek nič nemením.
To je prcárna. Teda vlastně ani to ne.
Že je Druuna vylízaná jsem pochopil už z předchozích dílů, ale pořád mě to bavilo jako bizarní sci-fi s trochou děje v zajímavém dystopickém světě. Tentokrát mi to přijde jako špatně sestříhaný film.
Vyvrcholením jsou potom Druuniny hluboké myšlenky o tom, kdo je a co je. Naštěstí ke konci příběhu se sama přiznává, že se jí nechce teď přemýšlet. Pokud by to zaznělo zpočátku, mohl jsem si ušetřit spoustu času. Přijatelnou postavou je tady robotický skrček, který zastává funkci průvodce a bodyguarda. Každopádně na konci víme, že nic nevíme, ale víme to s jistotou.
Přibližně dvě třetiny knihy potom tvoří galerie pornografických obrázků s pár plky.
Daleko radši bych viděl pokračování Storma nebo Aldebaranu.
Komiksová kuriozita pro fotbalové/sportovní fanoušky. Některé kapitoly jsou dost vtipné, jiné méně. Pár fórků podle mě zůstalo ztracených v překladu, přesto se jedná o zajímavý průlet historií fotbalu.
Celkově bych vytknul doplňující informace od překladatele - v takovém rozsahu do knihy nepatří, a už vůbec ne zařazené přímo do původního textu (se závorkou na konci oznamující, že jde o pozn. překl.). Mohl využít klasicky symbol hvězdičky a něco poznamenat dole na stránce, byť by to zde i tak bylo spíše zbytečné.
Naopak chválím kresbu, která mi v karikaturistickém stylu přijde pěkná, zábavná. České fandy potěší kapitola o slavném Vršovickém dloubáku Antonína Panenky:) Dobrá raritka, zatím nechávám ve sbírce a hodnotím někde mezi 3-4 hvězdami.
PS: Každá kapitola je koncipovaná tak, že máte 1 stránku klasického textu a k ní 1 stránku komiksu.
Prolnutí dvou různých příběhových linií tady funguje skvěle. S tím jde ruku v ruce i propojení jednotlivých postav, což se však dozvídáme postupem času. Svůj podíl na tom nese také svěží a minimalistická kresba i jednoduchá paleta barev, které nejprve odlišují jednotlivé linky a postupně se propojují stejně jako příběh.
Ačkoliv nejde o zběsilou akci, musím říct, že se mi to četlo příjemně a strašně rychle to celé uteklo. Přestože kniha má více než 500 stran.
Místy je to na mě trochu moc holčičí a proti Kam jsi zmizela? od stejné autorky už mi tady některé vztahové aspekty postav přišli hodně protlačené do popředí. Dále mi přijde trochu škoda, že se toho moc nedozvíme o Schodišti. Z toho mála, co je v příběhu, mi to totiž přijde jako místo se zajímavou minulostí.
Trochu to začíná ztrácet to tajemno, a pocit nebezpečí jakým si hlavní hrdina procházel. Teď už je opravdu přesílený a už by bylo potřeba mu dát do cesty nějakou větší hrozbu. Uvidíme kam se scénář vyvine, ale můj zájem bohužel mírně opadá.
Nevím jestli je to jen můj problém ale ztrácím se i v postavách. A to hlavně ve všech těch prezidentech, asistentech a i lovcích třídy S z různých zemí.
Ta vypjatá a přísná sociální hierarchie na lodi jednoznačně zlých a úlisných lidiček, co jsou nahoře, je až parodicky vtipná, ale obecně vzato mě ta série nepřestává bavit. Parádně zvládnutá a nenudící akce, originální monstra, emoce (dojáček) a několik rozehraných zápletek. Žeru to.
Made in Abyss: Stvořen v propasti 2 je pokračování s dostatečnou a rychle plynoucí akcí, několika vyzrazenými tajemstvími a ukázkou nemilosrdnosti, kterou se může chlubit jedině Propast. Jako první bílou píšťalku nám představuje Ózen, která vás bude strašit ve snech. Najdeme zde dost opravdu úchvatných kreseb, ale místy se může stát, že kvůli autorovu až přehnanému stínování a vybarvování ztratíte přehled o tom, kde se hrdinové nachází. Za to akce, ta je panečku prvotřídně vyobrazena. Překlad a zpracování české verze si drží vysokou laťku, a tak se už teď nemůžu dočkat dalších výprav do Propasti!
Jako fanoušek predátora jsem to slupnul jako malinu. Ročník i téma hodně lícuje s Trachtenbergovým Prey, takže je trochu těžko říct, jestli bylo dřív slepice nebo vejce. Ale přiznám se, že přesně tenhle typ příběhů, kde je predátor jen příšera a mašina na zabíjení, mi sedí mnohem víc, než soudobá badlands snažení o místy až nemístné rozšíření lóru a personifikace příšerného lovce. Tohle si naopak dokážu dobře představit jako zfilmovanou verzi Prey 2 se sympatickým přesahem třeba do Věci. Příběh o pomstě je jednoduchý, ale funguje a krásně to šlape. Pro fanoušky prvního filmu příjemná libůstka.
Hezký příběh o smrti.
Kraťoučká jednohubka která zasáhne člověka o něco víc, pokud vás někdo blízký také opustil. Kresba milá, příběh v rychlém tempu, pro mě kousíček od nadprůměrného díla.
Tenhle díl je podle mě jeden z těch silnějších v celé sérii. Ta část s turnajem je sama o sobě fajn, ale jakmile se tam objeví Gókecu a začne to celé gradovat, tak to dostane úplně jiný level. Hlavně Suirjú má tady fakt dobrý vývoj postavy, z frajírka se najednou dostane do situace, kdy zjistí, že není neporazitelný.
Co mě bavilo nejvíc, je kontrast mezi beznadějí a pak klasickým zásahem hrdiny. Muratova kresba je jako vždycky top, ty souboje mají dynamiku a fakt to působí brutálně. Za Betonred CZ https://cz-betonred.cz/ mě rozhodně nadprůměrný díl a stojí za přečtení.
Precteno na jeden rychly zatah, kresba prijemna.
Pribeh byl ok, ona je otazka co se v ramci predatoriho sveta da tvorit za prevratne myslenky.
Na 4* to neni, ale urcite neurazi, kdyby slo, tak dam 3,5*
Po tklivém, smutném a originálním posledním roninovi, který mohl klidně zůstat jedinou singl epizodou a definitivním závěrem, přišla na řadu kniha další. Protože vše je třeba řádně dovyprávět a na vše je třeba navázat. Trojka Revoluce je pak restart série, který zachycuje novou čtveřici želv v jejím prvním nasazení do akce. Autor jako by se nemohl rozmyslet kam vlastně chce. Chvílemi to připomíná původní uvolněné želvy z kreslené série, jinde pak zase drama boje o město, kde vám atmosférou klidně vytane i takový Robocop. Schopnosti želv dost připomínají superhrdiny z Xavierovy školy. Škoda že to není víc o těch želvách, ale dost se řeší vcelku nezajímavá politika. Kresba super, vcelku dobře se to čte, ale nebavilo mě to tolik kolik bych čekal. Aspoň že občas umírají klíčové postavy a z jiných se klubají zrádci. 65%
Klasické komiksy z pera Carla Barkse. To je super, včetně příběhu o hranatých vejcích, na které odkazuje i Rosa ve Skrblíkově Životě. Předmluvy se ujal člověk povolaný...Černodan, o to více mě mrzí, že "outside the box" přeložil jako "myslet mimo čtverec"...jasně, že přenesený význam zůstává totožný, ale spíše bych to přeložil jako "myslet mimo krabici/bednu"....prostě vně trojrozměrného objektu než plochého čtverce. :-)
Většina postapo sérií má ten neduh, že jakmile se hlavní protagonista dostane do nějaké pevnosti, kde fungují nějaké zákony, tak děj zpomalí a začne se zabývat vnitřní zkažeností komunity, nakonec přijde známé klišé. Kdo je tady příšera? Naštěstí Leviatan má spád, takže čtenář tyhle stránky rychle prolétne k okamžiku, kdy se to všechno zhroutí. A začne chaos, ústící k velkolepému masakru. Musím říct, že jsem si tyhle krvavá jatka kurevsky užil!
Svižné staromódní "šestákové" dobrodružství v uvědomělé režii Alana Moorea úzkostlivě ctí žánrové meze, které sečtělý autor "pouze" obohacuje o četné narážky a celý svět roku 1898 vystavuje na představách tehdejších romanopisců. Spolu s "nervně nerovnou", avšak třeskutě detailní linkou Kevina O'Neilla (již jsem v době nákupu jako začínající komiksák nedokázal ocenit) živě vykresluje nesourodou skupinu několika gentlemanů (a jedné sličné dámy) naverbovaných do služeb britského impéria. Potěší též hravé retro bonusy včetně "lovecraftovské" prozaické povídky, která to občas s ornamentálně popisnými souvětími přehání, ale beru, že přesně v intencích hry.
A cenu za nejsympatičtější postavu Marvelu získává: Senzační She-Hulk! Je krásně vidět, že ji John Byrne miluje (a opravdu nádherně sexy maluje). Už origin sešit od Stana Lee a Johna Buscemy připravil půdu dostatečně odlišnou a nezávislou od jejího bratrance, teprve ve vlastní (druhé) sérii se však pořádně rozjela. Boření 4. stěny komiksového média a promlouvání ke čtenáři či redakci ji vystřelilo do originálních komediálních výšin a přišlo mi opravdu vtipné. Naopak trochu problém jsem měl se záměrně céčkovými zápletkami (viz třeba návrat vesmírných kamioňáků z U.S. 1, že neznáte?) absurdními natolik, až samy o sobě přestávaly být zábavné. Ovšem sebrané spisy beru okamžitě!
„Doctor Bong?!? To má být nějaký vtip? Fantastic Four a Spider-Man dostali ve svém pátém čísle Doctora Dooma. A já vyfasuju tohohle kašpara?“
„Hele, nemůžu to zvorat, Reede. Už je to na obálce!“
„No tak, Byrne! Tohle je moje první návštěva hlubokého vesmíru v mé vlastní řadě! Máš na víc!“
S dílem Markýze de Sade jsem dosud neměl tu hanbu (natož čest :)), ale asi jsem něco podobného čekal. Jde o přehlídku sadistického sexuálního nátlaku a ponižování, kterých se dostává ctnostné, cudné, zbožné dívce, protože v morálně zkažené společnosti si silní a bohatí berou, co chtějí, a užívají si potěšení plnými doušky, zatímco slabí a chudí jen bezmocně slouží a trpí. Nemá smysl protestovat nebo se bránit, tak to prostě chodí a světový řád na tom stojí – proto také Justině není dopřáno zadostiučinění, žádný z jejích zavrženíhodných trýznitelů nedojde potrestání. Ale ke komiksu: Scénář je hodně upovídaný, ovšem do extrému dotažené myšlenky mají něco do sebe (samozřejmě nikoliv že bych souhlasil, ale z "filosofického hlediska"), jenomže dějově se všechny ty kacířské zvrácenosti akorát stupňují až za hranu karikatury (možná záměrně). Poctivá perokresba je nádherná a ženské křivky v Crepaxově podání potěší oči stejně jako detailní scenérie, mnohem hůř už vycházejí občas nerozpoznatelně zkroucené obličeje. Stále se pak jedná o erotické dílo, takže explicitním záběrům penetrace se vyhýbá (kvůli čemuž ale není někdy úplně jasné, co zrovna Justina snáší za úchylárnu).
Naprosto zásadní skutek pana učitele postaví osamocenou chuděru Šivu do bezvýchodné situace, ve které ji téměř opustí i typický okouzlující, naivní dětský optimismus. Její slzičky tváří v tvář zapomnění i pofidérnímu rituálu se dokážou dotknout u srdíčka.
Tajemné jako hrad v Karpatech. Sedmá kniha nevnáší do záhady Prokletí a bytostí světa Venku žádné světlo, akorát prodlužuje pochyby a nejistotu. Také se vlastně skládá jen z několika soubojů, hledání a schovávání, které v "undergroundové" nevýpravné kresbě úplně nestrhnou.
Ač mi kniha nesedla, dočetl jsem, ale prošel jsem si existenciální krizí a s tím spojeným peklem. Do hlavní postavy se mi nepodařilo vžít, protože nemá koule. Zároveň se v příběhu nachází několik scénáristických chyb u kterých jsem vyloženě kroutil hlavou.
Za výlet do vesmíru dávám dvě hvězdy.
Za scénáristické chyby dvě hvězdy srážím.
Jednu hvězdu srážím za celkový dojem, který na mě kniha udělala.
Knížka je fajn. Člověk dostane za dobrou cenu ty nejlepší příběhy s Batmanem a několika záporáky. Ani jeden mě nezklamal, snad jen v tom posledním (Riddler) jsem se občas lehce ztrácel kvůli časovým skokům. Taky s odstupem času ze mě příběhy trochu vyvanuly, takže kdybych měl popsat děj každého z nich, určitě bych to nedal. Ale to možná je dobrý důvod si ji někdy přečíst znovu, takže proč ne a určitě doporučuji. Při čtení jsem se bavil.
Titul Mickeyho čarodějové: Počátek, první část je příjemným zpracováním slavných postav, které zaujme mladší i starší čtenáře. Společně s ústřední trojící – Mickeym, Goofym a Donaldem – se vydáváme za dobrodružstvím, které doprovází nebezpečí, lži, ale také přátelství a dobrosrdečnost. Autor Stefan Ambrosio skvěle zakomponoval známé postavy a pracuje s nimi tak věrně, že v nich i neznalý čtenář najde zalíbení. Společně s pěti ilustrátory představil napínavou jízdu s pohádkovými motivy, kterou stojí za to si přečíst do konce. Pokud tedy hledáte nenáročné fantasy dobrodružství s disneyovským nádechem, tady rozhodně nešlápnete vedle.
Vzdálené sousedství dokázalo něco, co jsem nevěřil, že se může stát. U mangy jsem si trošku začichal cibule a přišel i moment, který mě neskutečně zdrtil. Závěrečné scény jsou natolik emocionálně odzbrojující a plné tichého smíření i nevýslovného smutku, že vás prostě musí dostat. Titul je geniální v tom, jak neúprosně, ale zároveň něžně ukazuje, že ačkoliv bychom všichni někdy chtěli vrátit čas a vymazat své chyby, minulost nelze přepsat. Učí nás, že ztráta je nevyhnutelnou součástí života a že to jediné, co má skutečný smysl, je vážit si toho, co máme teď a tady, dokud to ještě máme. Je to nádherná, těžká a hluboce univerzální manga, která ve vás bude rezonovat ještě velmi, velmi dlouho po zaklapnutí desek.
Smrt Mínótaurova je vysoce nadprůměrný a dravý komiks, který opět dokazuje, že antické mýty lze vyprávět neokoukaným a moderním způsobem. I přes mírně hořkou pachuť z uspěchaného závěru a občasnou samoúčelnost krvavých scén se jedná o mimořádně chytlavou záležitost se skvělým vizuálem a neotřelými nápady. Pro fanoušky řecké mytologie, kteří hledají dospělejší, syrovější a temnější pojetí svých oblíbených hrdinů, jde o výbornou volbu.
Scénárista Jonathan Hickman a kreslíř Greg Capullo přišli s alternativním příběhem o nejslavnějším X-Menovi, kde jdou pomsta a násilí ruku v ruce. Loganova one man show je ale nudným a prázdným putováním za nevyřízenými účty. Komiks Wolverine: Pomsta je zbytečně přehlcený vedlejšími postavami a veškerou pozornost si protagonista krade pro sebe. Hickmanův scénář nepřináší víc než ojeté motivy a předvídatelnou zápletku. Capullova kresba sice dodává komiksu šmrnc, ale ani ta nedokáže podržet vratkou konstrukci, na níž oblíbený mutant stojí.
Manga Vinlandská sága 1 je novým přírůstkem od Nakladatelství Crew, který nadchne jak milovníky, tak odpůrce japonského umění. Pokud hledáte literární dílo, které vás vtáhne a nepustí, první díl severské ságy od Makota Jukimory je přesně pro vás. Neotálejte ale dlouho. Tohle dobrodružství je pouze pro silné povahy, a ne žádné třesoucí se slečinky, schovávající se za matčin šat. Jen ti nejstatečnější se mohou nalodit na langskipp a vyplout vstříc zemi, nesoucí jméno Vinland.
Zaklínač: Konec světa / Otázka ceny je především poctou známým povídkám a zároveň ukázkou toho, jak mohou fungovat v komiksové formě. Nabízí dva rozdílné příběhy, dva odlišné výtvarné styly a jeden společný základ v podobě zaklínačského světa. Nejde o zásadní příspěvek do série ani o dílo, které by měnilo pravidla hry. Je to ale solidní adaptace, která dokáže zaujmout, pobavit a připomenout, proč jsou tyto příběhy tolik oblíbené.
Čtvrtý díl série Hvězdná Crew, nesoucí název Vraž mi, je doposud z tří vydaných děl to nejzvláštnější, co nakladatelství vydalo. Vyčnívá především snahou zachytit co nejpodrobněji sexuální praktiku, na niž nemálo lidí kouká skrz prsty. Vytknout se mu dá pouze zbytečné povyšování ženských postav, jejich nezávislosti a misandrie, která jde místy za hranice toho, co je považováno za normální. Lehce feministické dílo vysmívající se patriarchátu, mužským chybám a úchylkám vyznívá ve finále jako lehce sobecká one man show překypující mnoha kvalitami. Titul Vraž mi není komiks pro každého, ale svou syrovostí a nekompromisností dokáže čtenáře vtáhnout do odpudivého světa, jenž je pro svou autentičnost fascinující.
Paráda komiks. Bavil som sa a jednotlivé poviedky boli fakt rôznorodé a veľká väčšina sa mi páčila a bavil som sa. Príjemné fantasy, k tomu golem, stará tajomná Praha a k tomu jeden truchlivý amoret Xavier s cigaretou a alkoholom. Viac som si ani nemohol priať. Veľmi pekný komiks, hoci na 5 hviezdičiek to nemá, ale silné 4 v pohode. A každý milovník Prahy si to užije. Odporúčam.
Jeden z nejzajímavěji koncipovaných příběhů, které jsem za poslední roky četl. Jádro je sice konglomerát vykradený z několika kultovních děl, ale řemeslné provedení je naprosto dechberoucí. Dva vzájemně propletené příběhy. Jeden z pozice detektiva, druhý z pozice vraha. Dva autoři. Dva zcela odlišní výtvarníci. A přesto dokonalý celek, který je rozhodně víc než součet dvou částí. Obě série fungují i samostatně a nebo se dají číst na přeskáčku tak, jak je to řazené v knize. Jedna série je spíš detektivka. Druhá spíš dystpická sci-fi. Obě fungují perfektně sólo i v tandemu. Naprosto nekriticky jsem si to užil už v sešitovkách. A v české verzi je to totální super palba. MB jsou známí špičkovou technickou kvalitou svých knih a tahle naštěstí (samozřejmě kromě problémů s dlouhodobou dostupností u MB bežných) v ničem nezaostává. Jen řeknu, že jsem si po limitce přikoupil i "základní" verzi, protože se mi prostě líbí víc. Limitku bych býval pojal jako dvě rozdělené HC knihy v boxu, ale co už... Tahle kniha za to stojí. Naprostá top záležitost, která ukazuje, proč má Image mezi čtenáři tak kultovní pověst, i když většina její produkce tomu až tak úplně neodpovídá. 100%
V prvé řadě nečekejte nějaké hentai. Ano, v knize je několik erotických obrázků a jedna dvoustrana se dá považovat za pornografickou, ale na tom to opravdu nestojí. To +18 bych spíše připsal velkému množství násilí a takém detailně prokresleným zdeformovaným tělům. Podle autora totiž při opravdu důležitém násilném aktu dojde k rozdělení realit, které si vedle sebe "rostou" v separátních věžích hradu. A pokud se někdo dostane až k místu, kde k rozdělení došlo, jeho tělo se také částečně rozvětví. My sledujeme skupinu takto znetvořených lidí v cestě za pomstou směrem k vrcholu věže a zároveň druhou realitu, kde dochází k povstání rolníků. Čehož autor využívá k popisu podobných situací z různých úhlů pohledu. A to nejen v rámci příběhu, ale i kresby, kdy se jednotlivé panely opakují s rozdíly pouze v detailech. Nutno podotknout, že kresby velmi pěkné. Pokud tedy máte rádi trochu toho japonského bizáru, nevadí vám explicitní násilí a neztrácíte se v časových paradoxech, tahle kniha vás bude bavit.
Uzavření příběhu o černém kameni. Už první část byla poměrně netradiční a svým způsobem ukončená, ale ještě se dala považovat jakž takž za Conana. Tohle je ale už trochu přes. Zub si tady pohrává s komsickým zlem a pouští se do zběsilého crossoveru několika Howardových postav ve velmi jednoduchém příběhu, kde prostě jen své charaktery vede hrdinským putováním a postupně je zabíjí. Nevim. Tohle mě nějak vůbec nebavilo. La Torre tady dělal jen některé obálky a ani Scharfova kresba, ač nijak neurazí a má své světlé momenty, mi nepřišla až tak úžasná. Neurazilo to, ale bez téhle knihy bych se nejspíš v klidu obešel.
Raději delší příběhy, kde autor příběh rozvine do více rovin, tady je rovina jen jedna a když začne nudit, skončí. Během čtení jsem četl i něco jiného, což se mi nestává.
Humorný a autenticky působící pohled mezi lidi, kteří si občas zbytečně nelámou hlavu a zkrátka vyrazí kupředu. Jsou tady samozřejmě i vážnější části, jak už to v životě bývá.
Celkově mi vyhovuje dělení na kratší příhody, jelikož si díky tomu kniha udržuje tempo a nenudí.
Chci spin-off s Valentinem.
Pravděpodobně ještě lepší než výborný první díl. Scott Snyder tyhle temné příběhy plné násilí a slizkých monster umí (doporučuju jeho run Bažináče z new 52).
Co tady prostě funguje tak je Bane. Batmanova noční můra, jako jeden z mála ho překonává fyzicky, je tady zobrazený jako nestvůra rostoucí do absurdních rozměrů. S ním to je záruka, že si Batman sáhne na absolutní dno svých sil. Já mám radši Banea takto jako stvůru, než jak ho například civilně napsal T.king.
Snyder tu taky dál rozvíjí (tragické) linky Brucových přátel, kde už tak nějak vidíme kam to spěje... Ale těším se na to.
Tokyo revengers mě fakt překvapilo. Postavy jsou dobře napsané a to panelování mě strašně baví. Jediné s čím mám trochu problém, je způsob cestování časem. Ale třeba to má nějaké opodstatnění. Dávám 4* kvůli možné rezervě. Tuhle mangu doporučuju všemi deseti.
Začíná to slibně.
Pak se najednou přesuneme o milion let dopředu, kde to opět vypadá na zajímavý příběh. Ocitáme se ve světě všemocného korporátu, kterému se splašilo vývojové oddělení a nikdo s tim nic nenadělá. Navíc zde všichni mají z nějakého důvodu protetické nohy zakončené malou ploškou. Asi nějaká dimenze, kde se lidé rodí bez nohou a dostávají umělé nebo je to nějaký autorský tribute na Roba Liefelda.
Tak to pokračuje a občas něco vybouchne, přijdou protesty, náznak revoluce a všem je to jedno, poněvadž nic nechtějí uspěchat a chtějí jen nový telefon. Příběh stále vypadá slibně.
Jenže takhle to pokračuje celou knihu a děj se vlastně nikam moc nehne. Akorát nějaký jouda přečurá vývojové oddělení, což v konečném důsledku stejně nikam nevede.
Když už se tedy blížíme ke konci a pořád se příběh nikam neposunul, vedení korporátu, které v podstatě všechno řídí, ale zároveň dělá hovno, se odpojí od Teams. Hmmm... Odbojáři se oběsí a to je téměř vše. Pak ještě přijde výbuch a všechno jde do hajzlu. Už žádné nové telefony nečekejte.
Korporát je věčný a stále dělá hovno i mezi křováky.
Samostatný výlev si zaslouží ty odpudivě nakreslené ksichty, kdy všichni lidé mají nos jak kliku od blázince. Jelikož prostředí a polidštěná zvířata jsou nakreslená fajn, klidně bych snesl děj soustředěný pouze na ně.
Do kopru potom podle mě povedené vydání v pevné vazbě, krásných barvách a velkém formátu posílá tragická korektura dialogů, kde zůstala spousta chyb. Možná to už po sazbě nikdo nečetl, což je vzhledem k ději a ksichtům celkem pochopitelné. Škoda.
Horký kandidát na nejhorší číslo. Je tu hezký příběh "Proti obchodnickému vítězství" a tím pozitiva končí. Laťka pro scénáristy Kačerů je fakt enormně nízko, když v roce 2026 stále prochází humor a zápletky typu "Donald předělá auto na solar, mraky zatáhnou Slunce a on uvízne."
Snydera mám rád hlavně za jeho upíra. Ale jeho Batman mě i přes dost slušný věhlas moc nebavil i když formálně se mu toho moc vytknout nedalo. To se s absolute verzí naprosto mění. Podobně jako většina ostatních Batmanů se i tenhle snaží přiblížit nedostižnému Millerovu eposu. Rozdíl je v tom, že tomuhle se to daří. Dragottova jednoduchá, ale maximálně efektivní kresba z dobového Millera hodně čerpá. Snyder přeskládal Batamnovské universum úplně od základu a začal příběh, který si užije úplně nový čtenář stejně jako zanícený fanoušek postavy. Kniha má švih, skvělé nápady a místy dost nekompromisní brutalitu. Tady prostě všechno perfektně sedí. Crew sérii podchytila v podstatě v zárodku na úplném začátku, ale podle mě je to už teď legenda, která teprve vzniká.
Kačer Donald tedy rozhodně není můj top charakter. Povahově jsem rozhodně skrblíkář. Přesto mi druhá kniha editovaných Barksovských příběhů přijde lepší než jednička. Jde o úplně stejně koncipované delší dobrodružné příběhy postavené na cestování, které mají spád i humor. Je to skvěle vybrané a potěší krátká předmluva editora Dana Černého. Nejsem si úplně jistý jaké má Crew s touhle sérií plány, ale vím že připravuje sebrané spisy od Barkse stejně jako ty od Dona Rosy. Což se obávám, že na sérii Legendárních kačeří dobrodružství tak trochu parazituje. Upřímně. Mně by to takhle stačilo. Rosa by takhle malý asi nefungoval, ale Barksova úžasná kresebná čistota vynikne i v menším formátu. Skvěle se to čte a je to levný mechanicky odolný svazek, který si můžete bez problémů prohlížet i s úplně malým děckem a indoktrinovat ho klasikou už od útlého dětství. SEbrané spisy jsou navíc něco úplně jiného než spisy VYbrané. Takže je klidně možné, že tahle série může být nejen v poměrnu cena výkon, ale i v absolutní hodnotě mnohem lepší než vázané drahé kačerovské bichle, které s na nás řítí. 85%
Čekal jsem naprosto něco jiného a dostal jsem parádě napsaný příběh. Kresba je topovka! Fox dokáže snad nakreslit úplně všechno. Depresivní příběh, který dokáže i často rozesmát. Pro mě zatím to nejlepší, co jsem od Mighty Boys četl.
Na rozdíl od pejska a kočičky nám tu pan Moore a pan O´Neill napekli zatraceně chutný dort. Posbírali totiž hromadu literárních děl a uplácali z toho Ligu Výjimečných. Pro čtenáře je to pak takový malý fuck-off, že nemá načteno. Jelikož odhalit všechny odkazy je tuze velký problém. Najdeme tu totiž například provařené odkazy na Verneovky, Zolu, Wellse a tak dále, ale taky obskurního vzdušného piráta Morse nebo majitele čajovny.
Příběh je to vskutku zábavný a celé to pěkně ubíhá. Komediální složku tu pak zdatně zastávají třeba občasné výlevy pana Hyda a poznámky na konci jednotlivých kapitol.
Kresba je trochu krpatá a místy bych řekl i hnusná, ale předpokládám, že jde o účelovku a vlastně s ní nemám problém. Viktoriánská Anglie a steampunk tu vypadá náramně.
Každá část je potom hezky doplněna o další materiály odkazující na 19. století, kdy se komiks odehrává. Najdeme tu tedy například omalovánky, říkanku, bludiště nebo povídku.
Milému čtenáři nakonec všechno Crew zabalila do úhledného zvětšeného formátu a přidala slipcase. Pardon, chtěl jsem napsat šubr. Bohužel hned při prvním čtení se mi nějakým záhadným způsobem podařilo odřít jeden roh u hřbetu knihy o dřevěný stůl, takže odolnost nic moc. Limitka má zůstat ve fólii ¯_(ツ)_/¯.
Omnibusu by možná ještě slušelo doplnění o poznámky k odkazům, co Moore použil, od Richarda Podaného, které lze najít na webu ještě v souvislosti s původním vydáním zpočátku tohoto milénia.
Druhý krátký příběh je vskutku dojemný ve stylu Vánoční koledy. Hlavní příběh se dá zase vystihnout citací ze třetí kapitoly, která popisuje snad celý DC svět: "My se vždycky vrátíme." Protože kdyby ne, tak ten žánr padne...
Dnes už téměř legendární komiks. Určitě doporučuju všem, kdo ještě Flashpoint neznají. Překvapilo mě ale, že animovaný film, který tenhle komiks adaptuje - Flashpoint Paradox - mi přišel o chlup lepší, ale může to být i tím, že to bylo moje první setkání s tímhle příběhem. Konec mi přijde malinko uspěchaný, ale aspoň to dává docela hlavu a patu, navíc to je smysluplně uzavřené (i když na to pak další věci navazují), takže máte k dispozici kompletní příběh bez zbytečného teasování na “pokračování příště”.
Fun fact: I ten (v době komentování) poslední hraný Flash film je příběhově nejvíc postavený na tomhle komiksu. Za mě je ten film stupidní, ale aspoň je to zábavný špatný film.
