Komentáře u comicsů

Pre mňa má séria klesajúcu kvalitu. Od prvej časti, aj keď mám oba univerzá veľmi rád, som veľa nečakal a milo prekvapila. Druhá bola taký priemer a tretia už je strašne prekombinovaná, že už mi to nedáva ani zmysel.
S Conanom da sa povedať začínam. Mám prečítanych iba pár knih, ale toto ma chytilo a už nepustilo. Super príbehy z Conanovho detstva a dospievania. Kresba za mna nádherna! Odporúčam a idem čítať dalšie Conanove príbehy.
Příběhy Incalu se vyznačují velkou mírou originality, ovšem velmi často nižší mírou kvality příběhové stránky. Tady se však originalita snoubí s velice příjemným love story a zápletkou - užil jsem si to, protože je to i vtipné.

Celkový dojem: 80%
Příjemně to utíká. Je to takový fajn oddychový road trip, kde si postavy vzájemně foukají bebíčka a má trochu wtf závěr. O něm to ale asi úplně není. Daleko důležitější jsou vztahy a zážitky postav.
Z celého čísla jsem jsi zapamatoval jen:
Tenhle oblek, mě stal 5000 $, ale teď, když jste se na něj podepsal, bude mít tak poloviční hodnotu, možná dokonce třetinovou :)
Za mě velice povedené jak po stránce kresební, příběhové či čistě kreativní. Nenašel jsem snad jediný nudný příběh a jednostránkové "stripy" dokázaly rozesmát. Skvělá byla za mě osobně Básnička, ujeté, ale povedené Máslové sušenky :-D Nelze nezmínit Whaam! který zahřálk u srdíčka :-) Celkově jde o skvělou knihu, jenž ukazuje chuť a energii experimentovat. Příběhy jsou doplněné o skvělou kresbu a spousty vtipů se ukrývá i v jednotlivých panelech (například plyšová žabička pozorující Červenou vylézající z kanálu :-D). Za mě osobně to chce víc!!! :-D Knihu doplňují vydatné a místy vtipně okomentované bonusy a pevná vazba tomuhle postapo punku krásně sedne.
Komiks mi od začiatku trochu pripomínal Amerického upíra. Asi tou kresbou, lebo príbehovo je to uplne iné. Po prvých 2 častiach som sa začal obávať repetívnosti, ale bola to chyba. Každá dalšia časť bola o niečom novom, zaujímavom alebo priniesla nečakaný zvrat. Krásny komiks, ktorý som aj napriek svojmu rozsahu prečítal za pár dní. A aj ked Amerického upíra mám osobne vyššie ani tu sa nedá dať inač ako 5hviezdičiek.
Komiks ktorý ako keby spájal studio Ghibli a knihy Julesa Verna. Krasny art a aj príbeh. Dúfam že komiks bude mať úspech a dočkáme sa pokračovania.
Šel jsem jen kolem a chtěl jsem si doplnit vzdělání o jednom z "prazakladatelů" komiksového média, přičemž jsem k tomu přistupoval tak, že to bude patrně zastaralé a neosloví mě to nijak výrazně. Chyba naříznuté lávky! Tenhle příběh o dvou malých amorálních anarchistických sviních je půvabný, nesmírně zábavný, roztomile nakreslený a do jisté míry povedeně satirický. Mému čtenářskému zážitku pak rozhodně přidal i čtivý, a přesto k více než století a půl starému textu s respektem a staromilectvím přihlížející překlad Tomáše Kafky.

Celkový dojem: 100%
Pěkně napsané drama o sériovém vrahovi, pátrajícím po jiném sériovém vrahovi. Patrick Horvath si dobře uvědomuje, že i ty největší bestie se dokážou chovat hezky a tak si jeho sociopatický hrdina pomalu omotává čtenáře kolem prstu, abyste v okamžiku, kdy dotyčný rozkouskuje naprosto nevinného člově… pardon kačera, k němu pocítili jisté sympatie. V tomhle ohledu je autor opravdu zvrácený, protože čtenářovu morálku obrací naruby a ještě se na ni s úsměvem vymočí, přesto nedokážete od dalšího vývoje událostí odtrhnout oči a ke své hanbě ještě navíc držíte tomu široko daleko největšímu psychoušovi palce. A i když vyvrcholení atmosférického thrilleru není nikterak překvapivé ani šokující, rafinovanost, s jakou vás autor přinutí přistoupit na jeho pravidla hry je fascinující. Možná s tím mají co dělat všechna ta roztomilá zvířátka v idylickém maloměstě, která primárně řeší jen to, jak potěšit souseda a nebýt nikomu na obtíž. Potom trocha toho explicitního násilí umí vyniknout o to výrazněji.
Neznám seriál, takže jsem se v jednotlivých případech kvůli zkratkovitosti ztrácel. Poslední přídat je super a barva zemanovi sluší.
Scénář žádná hitparáda, kresba pod lupou super. Přehlednost kresby, vzhledem k faktu že je 40 panelů na stránku, nulová.
Příběh od Aarona je děsný, navíc je i jinak nakreslený. Pak ještě Digitální predátor je slabý. Naopak jsou tu dva výborné příběhy, Král Klondiku a Mimo radar, zbytek nadprůměr.
Do nové Batmaní série bych nejspíš nešel, nebýt všeobecné chvály. No a musím říct, že hype je zasloužený. DC udělalo s Batmanem to nejlepší co mohlo - rádoby restart (i když jde o paralelní vesmír), ve kterém Bruce vytahuje nože, bodáky a sekeru tam, kde by jinak sáhl po forenzní chemii, nebo hi-tech vychytávce.
Snyder nešlápl vedle a zase mě utvrdil, že je prostě mistr na velké akční superhrdinské příběhy. Tady skvěle mísí akci s komornějšími scénami z Brucova dětství, které zároveň slouží jako origin. Opravdu krásně rozjetá série se zajímavými nápady udělat z Riddlera, Two face nebo Catwoman kamarády z dětství.. no kam to asi povede?
První část mě bavila nejvíc, nákaza, zmatek, napětí, jak si postavy poradí. Pak se přidala náboženská linka a ta mě trochu s*ala, ale to už tak nějak k americkým komiksům patří. Postav je tam opravdu hodně, ale celkem jsem se v těch hlavních orientoval. Konec mě úplně nenadchnul, přece jenom v postapo světě nebude úplně bezpečno (předtím jsem četl Cestu). Smysl předfinální mise jsem nepochopil a ve sledu událostí vlastně ani neměla žádný význam. Kromě nějakého náboženského...? Četlo se to hezky a i když je to opravdu bichle, tak mě to celou dobu docela bavilo. Kresba je solidní, ale třeba od Seana Phillipse se mi líbí o dost víc.
„Bylo by hezké žít ještě alespoň o měsíc déle. O týden déle. Dokonce i o jedinou hodinu.“ Sláine: Rohatý bůh už v češtine vyšiel. Konkrétne v rokoch 2003 – 2005 ho vydal Netopejr v troch dieloch v pevnej väzbe. O pár desaťročí neskôr si v CREW povedali, že v rieke pretieklo veľa vody a chcelo by to reprezentatívnejší prístup. A tak v r. 2025 dali von hrubý, viac ako 200-stranový omnibus s bonusmi /hoc by som akiste uvítal nielen vizuálne, ale i textové venované bohatej histórii tejto slávnej postavy európskeho komiksu) v tvrdých doskách s rozmermi A4, ktorý bol k dispozícii nielen v bežnej výbave, ale i ako limitka čítajúca 350 kusov. Môj názor na Sláinea je taký, že na jednej strane by si síce Conana namazal na chleba na raňajky (a zapil meltovou kávou), ale to ešte neznamená, že je to lepší komiks. Naopak, spravidla s ním v komiksoch zvykne byť menšia zábava, než s osvaleným pánom z Cimerie. Stupeň toho, či sa ja osobne pri čítaní sláineoviek bavím alebo nie, je spravidla priamoúmerný tomu, kto ho práve kreslí. Nalejme si čistého vína, o scenáre v týchto typoch príbehov zas až tak nejde. Preto sa mi tak páčili jeho dobrodružstvá Poklady Británie a Zabiják démonů... a preto sa mi až tak nepáči Válečníkův úsvit. Je to taká špinavá, underground sudcodredovská (ehm) kresba. Niektoré zábery úchvatné a nádherné, ale mnohé mi pripadali pravdupovediac ako začiatočnícka práca. Akoby sa postava (a ilustrátor) ešte iba hľadala. Nebolo to ono. Podľa mňa Sláineovi viac pristane veľkolepá, masívnejšia, ornamentálnejšia kresba. Inak tomu po stránke scenára ťažko niečo vyčítať. Obsahuje to všetko, čo má drsná fantasy obsahovať. Problém je v tom, že to vinou nesympatického Sláinea a ešte nesympatickejšieho Ukka človeka nebaví čítať. Chápem, že to mala byť avantgardná rebélia, nič uhladené, ale aj tak. Za mňa scenár 2* (pri druhom čítaní som sa pristihol pri tom, že mi je dej s postavy ukradnutý), kresba 3* a vydanie (papier, väzba...) 4*.
Autiobiografická kniha, kde sa dozviete naozaj veľa o pestovaní ženšenu. Ale fakt veľa. Strašne, strašne veľa. Super kresba, výdatná informačná výživová hodnota, trocha autobiografie a veľa, veľa informácií o ženšene. Ak by sa z knihy vyhodilo/skrátilo tak 100-150 strán, bola by o dosť lepšia.
Jako další kniha v řadě přinášející nové střípky z nesmrtelného osudu půvabné Jo by "Proklít démona" bylo v pohodě, skvěle napsané a temně atmosféricky, občas i pěkně rozmáchle nakreslené. Jako finále její životní dráhy zůstalo na půli cesty, vlastně nic zásadního o podstatě prokletí či kultu nezodpovědělo, celý její plán (?) vyšel na náhodu a závěrečná konfrontace vyzněla do prázdna (sice kosmického od prastarých bohů, ale komorně v pár lidech u jedné obětní díry v zemi). Jelikož předchozí knihy přinášely víceméně uzavřené příběhy z různých období, figurkám pro finální akt se věnovaly sporadicky a pořádně je nerozestavily.
Jakkoliv má každá konfrontace s opravdu mocným a hrozivým Darth Vaderem nepopiratelnou atraktivitu, scénář prvního příběhu vysloveně trpí na fakt, že všichni víme, že se žádné z hlavních postav nemůže nic doopravdy stát. Takže i když se nakrásně povstalcům podaří Vadera sestřelit, mohou na něj osamoceného posílat jednu rotu či prapor vojáků za druhou, ale samozřejmě bezvýsledně. Střídání autorů a kreslířů ze dvou sérií také zrovna nepomohlo, stejně jako míchání vážného a nuceně komediálního tónu. Věznice povstalců zase dělá z princezny Leiy až příliš akční hrdinku, trochu tendenčně v triu "silných žen", zároveň však její přesvědčení vystavuje silné morální zkoušce… přičemž ani sexy pózy v tužce Leinila Francise Yu nejsou k zahození.
Naivní X-Mení začátky v #04 neselhávají jako Leeovská klasika pro nostalgické pousmání, od 6 sešitů West Coast Avengers z konce 80. let jsem ale asi čekal víc. Úvodní příběh o prastarém zlu mě bavil, jenže jeho rychlý konec předznamenal největší nedostatky scénářů – ohromnou nahuštěnost a z toho pramenící zkratkovitost děje i emocí. Nejenom z přicházejících a hostujících hrdinů, ale především z enormního množství rozběhnutých zápletek na všemožných (i kosmických a dimenzionálních) úrovních, tudíž na žádnou nebyl čas, přitom se každá musela obšírně vysvětlit. Nuda sice nehrozila a John Byrne dostal příležitost se vyřádit – možná až příliš, padouch s dětmi namísto rukou, jako vážně?! :-O Přestože Wanda nefiguruje jako hlavní postava, zásadních událostí (ze kterých čerpaly i filmy/seriály MCU) si tu prožívá dost.
Je asi bláhové očekávat od nových epizod ze světa Ekhö nějaký výrazný posun, ba dokonce otočení kormidla, když formulka funguje. Takže ta 11. a 12. přinášejí důvěrnou dávku osvědčené, lehkonohé dobrodružné komedie dělající si jednoduchou legraci z místních stereotypů, tentokrát z Mexika a Skandinávie. Berte, nebo nechte být, mě to pořád baví i (zejména) díky postavám a rozpustilé kresbě (nádherně s láskou rýsující Mravenin zadek :)).
První dlouhý případ určitě pozvedává, že je v něm detektiv Dan zapojen trochu osobněji – studentku, oběť kybernetického zneužívání ze strany populárního učitele, nepotistického synka vlivné rodiny, zachrání před sebevraždou. Druhý zase týrání dětí otčímem vyřeší jako Santa Claus. Oba se dotknou principiálních hodnot morálky a vnitřnímu smyslu pro spravedlnost (stylu oko za oko) učiní zadost. Ovšem ani po 5 knihách nelze mluvit o nějakém ději, zápletce nebo uzavření série.
Prvoplánová, klišovitá moralitka, ale delší rozsah příběhu svědčí – jak ve vykreslení snobáckého násilníka, pokrytecky se navenek prezentujícího jako spořádaný manžel a "aktivní otec", tak v ukázání útržků vyšetřovací práce policejního sboru. Druhý kratší incident konečně zatuchlé schéma trochu narušuje.
Další dva zločiny dojdou zaslouženého, i když, řekl bych, až nepřiměřeného trestu (tzn. nekompromisního brutálního zavraždění): posedlý i-tuber jdoucí za sledovaností přes mrtvoly a trojice zbohatlických výrostků k smrti nesnášející bezdomovce. Dětinsky prostý, ale asi geniální detektiv Dan musí mít neomezené prostředky i schopnosti, jak se u nich vždy z ničeho zjeví, ale o něm se nic nedozvíme (snad jen, že mykolog on opravdu není).
Prakticky bych mohl zkopírovat komentář k předchozímu dílu a přesně by vystihl mé pocity z tohoto dílu. Tahle série se prostě nedá číst po kouskách nebo s velkými časovými pauzami. Tohle je potřeba mít v hlavě a pamatovat si všechny detaily, narážky, odkazy, a myšlenky. Věřím, že až si jednou celou tuhle sérii přečtu v kuse, tak jí budu vnímat jinak, než jak jí teď čtu po částech. Myslím si, že scénárista Al Ewing to má dobře promyšlené, jen je potřeba vidět příběh komplexněji, a ne jen část. Takže teď jsem mírně zklamaný, protože jsem opět dostal část menšího příběhu ve velkém příběhu, který mi v tento moment tolik nedává, ale časem jako celek bude možná fungovat o dost lépe.
Tentokrát zde není žádný příběh vyloženě slabý a že jich tu je. Všechny na sebe navazující díly jdou za sebou a nejsou poskládaný ve vícero svazcích, to oceňuji.
Tahle komiksová série má velké kvalitativní výkyvy. Jednou nám dá scénárista Al Ewing filozofický příběh o vnitřním boji několika osobností, kde cítím bolest a rozpolcenost. A pak zas přepne do mainstreamové rubačky. Ewing je opravdu šikovný scénárista, jenž má postavy Bruce Bannera/Hulka nastudované a kouká na ně jinou optikou. Navíc je znát, že se Ewing inspiroval v minulosti. A to u jiných scénáristů, co psali Hulka, tak u světových autorů a psychologů. Je to zajímavý kontrast, díky kterému je příběh zajímavější, než se na první pohled zdá. Problém je v tom, že to místy Ewing píše složitě, je potřeba znát detailněji předchozí díly, a také historii Hulka. A tady mě to ztrácelo, jelikož jsem cítil, že spoustu věcí je jen na oko. Že se Ewing lehce vyžívá, když může trápit Hulk, přídává další a další osobností, rozšiřuje mýtus o gama hrdinech atd. Na druhou stranu má to hodně dobrý konec, který láká na věcí příští. Hulk je Hulk je část příběhu, která sama osobě tolik nefunguje, ale v rámci celého příběhu bude fungovat o dost lépe.
Já bych v takovém světě asi neměl úplně chuť na makrelu... anyway, chtěl jsem jen stručně napsat, že je to megapřehnané, ale velice zábavné, ve smyslu napínavé. Ale musím dodat, že na 300 stranách se zde potkám se všemi možnými emocemi a scénář se mnou cloumá sem a tam, strach i roztomilost, napětí i dojetí, nepřetržitá akce, která náhle zabrzdí a chvíli si oddechneme... servíruje to Kjongtchak I velmi dobře, to se musí nechat. Chytil mě jak tu makrelu.

Celkový dojem: 90%
Po dovydávaní Velkého mrtvého došlo u Vybíralovcov na ďalšiu dlho očakávanú Dufauxovku. O príbehu už bolo povedané snáď všetko, tak sa povenujem ostatným aspektom. Preklad Zbyňka Froňka je absolútna špička, snáď jedinou chybičkou je nesprávny rod na úvodných stránkach: „koloroval Graza“. Grazyna Fołtyn-Kasprzak je v podstatne dvorná koloristka Rosińskeho, zároveň žena výtvarníka Kasa (napr. séria Yans).

Potešilo ma tiež grafické spracovanie českej verzie. Okrem vydareného letteringu autori lokalizovali aj pomerne početné VFX prvky. Ktovie, možno sa z Nevěřilovcov stanú noví Tejnickí. :)

Rozsiahla séria sa prvým integrálom v podstate len rozbieha, v ďalších 4 albumoch sa možno tešiť na kriticky najlepšie prijaté časti od známeho výtvarníka Mureny, Phillipa Delabyho.

Apropo, oba diely Mureny sú medzičasom vypredané, tak nech podobný osud sprevádza aj Žalospev. Za mňa patria obe série medzi to najlepšie, čo si môžete v ERB prečítať.
Baratie je super. Baví mě to víc jak předchozí 2 knihy. A těším se na znovu shledání s Mikawkem, zatím vypadá na mega hustý charakter.
Mírné zklamání. Naprosto skvělý překlad do češtiny, bohužel průměrného příběhu.
Naušika z Větrného údolí je mistrné dílo, které k nám přichází v době, kdy je jeho tematika dost živá. Zároveň to není jen poselství, ale vskutku bravurní a dojemný příběh o dívce, která musí dostát svému jménu, přestože je jiná, než všichni kolem ní. A možná právě proto. Z umělecké stránky se těžko dá anime velikánovi Mijazakimu něco vytknout. Každá strana překypuje nádhernými, detailními obrazy a styl vyprávění a drobné kontextové scény vás chytnou a už nepustí. Nemohu dát jiné hodnocení!

Celá recenze: Naušika z Větrného údolí 1 – mistrná manga o následcích lidských činů – recenze
Je podivuhodné, co skoro staletá myš dokáže. Svůj kousek slávy si zažila, ale stále tu s námi je. Komiks Myšák Mickey: Hrůzopark je ideální četbou pro celou rodinu. Nejde o náročné čtení, ale o klasickou disneyovku s příjemným humorem, v níž naleznou zalíbení jak vaše děti, tak i vy.

Celá recenze: Myšák Mickey: Hrůzopark – nostalgická četba pro milovníky animáků a pohádek – recenze
Poslední rónin: Re-Evoluce je víc než jen důstojné pokračování. Je to odvážný a svěží nový začátek, který s úctou přebírá pochodeň od původní legendy. Komiks je emocionálně nabitý, skvěle napsaný a naprosto úchvatně nakreslený. I když se občas nevyhne drobným vypravěčským klišé nebo problémům s tempem, jako celek je to strhující a vyspělé dílo. Dokazuje, že odkaz Želv Ninja je stále živý a že tato nová generace hrdinů má před sebou velkou budoucnost. Je to povinnost pro každého fanouška Posledního rónina a jasný důkaz, že tvůrčí tým přesně ví, co dělá. A vážně se nebojte oprostit od toho, že je před vámi nová čtveřice, jinak nedosáhnete ničeho.

Celá recenze: Želvy Ninja: Poslední rónin – Re-Evoluce – odkaz v nových krunýřích – recenze
Leviatan 5 i nadále doručuje maximální možnou kvalitu. Příběh se posouvá stále kupředu a odhalují se nové věci, stará tajemství a také trocha té příšeří mytologie. Hromada pestré a lákavé akce dodává potřebnou šťávu a sledovat Kanu s Botou uprostřed brutálních soubojů se prostě neokouká. Dobře se pracuje a balancuje s těžkými tématy, které nedají hlavním postavám spát. Přemíra akce sice lahodí oku i mysli, ale je to na úkor emocí a prohlubování vztahů mezi hlavní trojicí protagonistů.

Celá recenze:
Leviatan 5 – akce, akce a trocha té mytologie – recenze
Legendární kačeří dobrodružství - Strýček Skrblík: Pasti plné zlata je nádherným návratem do časů, kdy komiksům vládla čistá radost z vyprávění. Carl Barks zde dokazuje, proč je považován za legendu, a servíruje nám tři příběhy, které jsou vtipné, napínavé a historicky významné pro celý žánr dobrodružné fikce. I přes starší vizuál a občasnou zkratkovitost scénáře jde o dílo, které by nemělo chybět v knihovničce žádného fanouška Disneyho, ale ani milovníka kvalitního dobrodružství ve stylu Indiana Jonese. Je to koncentrovaná nostalgie v tom nejlepším balení. Húhú.

Celá recenze: Legendární kačeří dobrodružství - Strýček Skrblík: Pasti plné zlata – jak kačeři naučili Indiana Jonese utíkat před balvany – recenze
Želvy Ninja: Poslední rónin – Ztracená léta jsou solidním, i když ne zcela nezbytným doplňkem k moderní klasice. Komiks nabízí dojemný pohled do Michelangelovy zjizvené duše a zároveň vzrušující první setkání s novou generací želvích hrdinů. Skvělá kresba a silné emocionální momenty vyvažují občasné problémy s tempem a pocit, že prequelová část jen opakuje již řečené a působí jako zbytečná vata. Pro zaryté fanoušky Posledního rónina je to zajímavé rozšíření jejich oblíbeného světa. Ostatní si mohou počkat na plnohodnotné pokračování s novými želvami, které Ztracená léta tak slibně načrtávají, a tento díl s klidem přeskočit.

Celá recenze: Želvy Ninja: Poslední rónin – Ztracená léta – odkaz žije dál – recenze
Pan Rosnička je jedním z těch komiksů, které vám připomenou, proč milovat obrázkové příběhy. Je to drzé, hlasité, vizuálně opojné a příběhově strhující dílo, které si nebere servítky. Kombinace bláznivého vtipu a depresivní sci-fi reality funguje překvapivě dobře a vytváří unikátní koktejl emocí. Ačkoliv pro někoho může být vzájemná kombinace humoru a brutality místy komplikovaná, stále jde o fantastický zážitek, pokud se vše vezme jako celek. Tohle masivní vydání se neuvěřitelně povedlo a je to nádherná ozdoba do knihovny každého komiksomola.

Celá recenze: Pan Rosnička – profesionální meteorolog – recenze
Krize v hlavě je terapie ve vizuální podobě. Autorův intimní ponor do vlastní mysli ukazuje, že krize nemusí být selháním, ale pozvánkou k opravdové změně. Jeho upřímnost a výtvarná imaginace fungují jako průvodce místy, kam se sami často bojíme podívat. Komiks tak nenabízí jednoduché odpovědi, ale dává odvahu hledat ty vlastní, což je možná ten největší dar, který může čtenáři předat.

Celá recenze: Krize v hlavě – i krize může být příležitost – recenze
Malá zaklínačka je dílem, které překypuje láskou k předloze i k samotnému aktu rodičovství. Je to vzácný úkaz, že ne všechno, co vzniká, slouží k vydělávání peněz. Pro hráče je to balzám na nervy po dohrání depresivních konců, pro rodiče zrcadlo jejich vlastních každodenních bojů a pro děti nádherný úvod do světa fantasy. I když puristé mohou namítat, že to není ten pravý drsný Zaklínač, pro mě je toto rozšíření univerza o lidský a hřejivý rozměr naprosto vítané. Geralt jako táta je role, která mu sedne překvapivě nejlépe a navíc, jen vážně nelida by mu tenhle happy end, nebo ne, život, nepřál.

Celá recenze: Malá zaklínačka – když Bílý vlk vymění ocelový meč za výchovné metody – recenze
Želvy Ninja: Poslední rónin je absolutní triumf a mistrovské dílo, které si zaslouží místo v knihovně každého fanouška komiksů, nejen těch želvích. Je to temný, dospělý a emocionálně zdrcující příběh o ztrátě, pomstě a odkazu, který dokonale ctí kořeny značky a zároveň ji posouvá do nových, nečekaných rovin. Strhující kresba, silný scénář a nezapomenutelná atmosféra z něj dělají jeden z nejlepších komiksů posledních let. Je to hořkosladké, ale naprosto uspokojivé rozloučení s legendou, které ve vás bude rezonovat ještě dlouho po dočtení. A hlavně, víte jak je těžké napsat recenzi na takový komiks bez toho, aniž bych vám prozradil, kdo skutečně onen Poslední rónin je?

Celá recenze:
Želvy Ninja: Poslední rónin – krvavá tečka za legendou – recenze
Japonský Mandalorian není zrovna mistrovským dílem. Pokud jste čekali neokoukanou zápletku s vašimi oblíbenými postavami, čeká vás obrovské zklamání. Titul Star Wars: Mandalorian 1 je pouhým komerčním trikem, jak z fanoušků dostat peníze. Pro fanoušky Star Wars tak jde o podraz, který si místo v jejich srdci nenajde.

Celá recenze: Star Wars: Mandalorian 1 – adaptace oblíbeného seriálu v japonském podání – recenze
Zamilovala jsem se do Jamady na levelu 999! 1 je naprostou povinností nejen pro fanoušky romantiky, ale pro každého, kdo někdy držel v ruce ovladač nebo myš. Je to dílo, které s lehkostí a humorem boří stereotypy o asociálních hráčích a zároveň nabízí vizuálně podmanivou a emocionálně uspokojivou jízdu. Pokud hledáte mangu, která má srdce na pravém místě (a občas v textuře herního modelu), Jamada a Akane jsou tu, aby vám ukázali, že i v lagujícím se světě vztahů můžete najít stabilní připojení k někomu druhému. Tedy,pokud v tom zahraje určitou roli alkohol. Ale kdo jsem, abych soudil.

Celá recenze:
Zamilovala jsem se do Jamady na levelu 999! 1 – láska, lagy, alkohol – recenze
Titul Absolute Batman 1: Zoo je nadějným zpracováním původu známého hrdiny, jemuž stále něco chybí. První díl nepřichází se zajímavou zápletkou, spíš vykořisťuje tu, kterou známe z jiných komiksů a podobných médií. Snyderův Bruce Wayne toho má ještě hodně před sebou a aby dokázal, že si svou netopýří kápi zaslouží, bude muset projevit i nějaké emoce a snahu, díky kterým si ho čtenáři komiksů zamilují.

Celá recenze: Absolute Batman 1: Zoo – temnější, drsnější, traumatizovanější, chudší – recenze
Manga Made in Abyss: Stvořen v propasti u nás vychází jako už zajetá značka pro znalce japonské pop-kulturní tvorby. Pokud si však toužíte knihu v českém překladu přečíst, i když už jste se s příběhem seznámili, nebo jste na něj zatím nenašli čas, určitě to nebude špatná volba. Manga samotná je příslibem pořádného dobrodružství na cestě do hlubin světa a český překlad jí nic neubírá, ba právě naopak! Občas se první díl trochu táhne, ale na začátku každého příběhu je to pochopitelné. Tak, a já se asi jdu spustit s Regem do první vrstvy…

Celá recenze:
Made in Abyss: Stvořen v propasti – kupa dětí a fascinující, neprobádaná propast – recenze
V druhé části Spidey navštíví Kvantovou Říši, kam ho zavede pátrání po Namorově delfíním talismanu a Atlantidě. V tomto pátrání asistuje Fantastické Čtyřce (ze které se v průběhu děje stane Trapná Trojka, Debilní Dvojka a nakonec i Jalová Jednička). a cestou potká i mnoho dalších superhrdinů, jako jsou Ant-Man, Shang Chi, She-Hulk a další. Opět jde o velmi zábavné a místy i interaktivní dílo (pasáž se She-hulk, která pomáha Spideymu "otočit" realitu), které hojně pomrkává i na dospělého čtenáře ať už chybějící čtvrtou stěnou, či drobnostmi ukrytými v pozadí (Quantum realm plné Q, Lockjaw, který se sem prokýchal z předešlé knihy). A opět nechybí "potitulková scéna". Pro děti naprosto suprové a zároveň dostatečně zábavné i pro dospělé.
Z velkou mocí přichází schopnost dělat úžasný přemety. A ty v tomhle komikse dělá skoro každý - od Spideyho, přes holuba Marka až po Iron Manovu rybičku Jarvise. První díl Maihackovy trilogie je odlehčená zábavná jízda, která je ideální jak pro děti, tak pro dospělé čtenáře s dětskou dušičkou. Postupně jsou nám představování i nejznámější Avengeři a jejijch mazlíčci ("Tohle je moje žába, jmenuje se Thorg, což je spojení slov thor a frog.") a Spidey se tak stává jejich lehce nedobrovolným hlídačem, zatímco Nejmocnější superhrdinové světa míří do Central Parku aby čelili nebezpečné superzáporácké hrozbě. Za pozornost stojí i Maihackova kresba, která sice působí takovým hrubozrnným dojmem, ale navzdory tomu ukrývá spousty pomrknutí na čtenáře (například Ultronova hlava v koši na odpadky). Ve výsledku je Zvěřinec přesně tím, co slibuje a ještě něco navíc.
To čo za mna v prvej časti fungovalo v druhej vobec nebolo. Nejak sa stratil ten kontrast pubertiakov a batmana. Priemer.