Ztracený svět
Grada Publishing (Bambook)1. vydáníbřezen 2014série Victoria Regina 3/9
3.9
...
Kreslíř Petr Kopl připravil komiksovou adaptaci známého románu sira Arthura Conana Doyla. Profesor Challenger se vydává s celou výpravou do povodí Amazonky, aby dokázal svůj dřívější objev, který vědecký svět naprosto odmítá. V džungli naši hrdinové objevují ztracený svět, kde dosud žijí dinosauři a jiná prehistorická zvířata. Je to však nanejvýš nebezpečný svět a celá expedice se zvrhne ve zběsilý útěk. Dobrodružství končí triumfálním návratem do Londýna a profesor konečně může podepřít svá tvrzení nezvratnými důkazy.

Identické dotisky: 2016, duben 2018, 2020, leden 2022, únor 2024.

Scénář
Petr Kopl
Předloha
Arthur Conan Doyle
Art
Petr Kopl
Obálka
Petr Kopl
CdbID
5252
Žánry
dobrodružný
ISBN/ISSN
978-80-247-5013-2
Vazba
lepená v měkkých deskách
Formát
150 x 240 x 7 mm
Hmotnost
232 g
Tisk
barevný
Stran
116
Původní cena
199 Kč
Neznám předlohu, takže nemůžu tuto verzi s originálem porovnávat. Ale mám rád Koplovu kresbu, humor i nenápadné vkládání svých postav do děje. Tohle všechno tu najdete (Watson, zmínka o holmesovi, na pozadí Marry Popins na střeše, Fogg). Je to zábavné, spousta pomrkávání na fanouška, takže za me OK.
„Jsme to ale banda dobrodruhů!“ Keď sa mi do rúk dostalo komiksové spracovanie slávneho Doylovho dobrodružného dinorománu, prvé, čo mi prišlo na rozum, tak ma to - vďaka dizajnu, štýlu kresby Petra Kopla, voňavému lesklému papieru lahodnému na dotyk a atraktívnej obálke – prenieslo do detstva, kedy som postával pred PNS s búšiacim srdcom, vyvaľoval som oči na vystavené nové komiksy. Po stránke scenára to až tak extra zaujímavé nie je, ale nerád by som mu krivdil a tak dodám aspoň to, že jeho príjemným osviežením je viacero nečakaných miest, rozchádzajúcich sa s legendárnym románom. A dialógy sú rozkošné. Troška zvláštne pocity som mal z niekoľkých naturalistickejších vecí (sex psov, vyobrazovanie genitálií u zvierat, zabité opičie mláďa, ku koncu značne amorálne stvárnené hlavné postavy), ktoré mi nešli príliš dokopy s tým, že (zrejme...?) ide stále o komiks pre deti resp. mládež. Nemôžem povedať, že by mi to vyložene vadilo. Ale bolo to čudné. Rovnako tak pár ďalších vecí (na dinosaurov nikto neverí, ale zároveň je to svet, v ktorom bežne existujú hovoriace humanoidné roboty). Karikatúrská kresba možno niekomu nesadne, ale mňa bavila; bola správne divoká, hravá, v dobrom roztatárená a vynaliezavá. A malé, bezvýznamné plus za Slonieho muža. S prižmúreným okom dávam 4*. Ale „starosvetské“ komiksové spracovanie tejto knihy, ktoré kedysi vychádzalo v Kometě, sa mi páčilo viac.
I přes veškeré výhrady musím uznat, že komiksy značky KOPL mají "své kouzlo".
Pokud bych měl o Petrových komiksech mluvit v termínech vztahů, pak v případě Ztraceného světa Doylea "zprznil a pak mu nezavolal".
Tento Koplův komiks mě ani vyloženě nenadchnul ani nezklamal. Osobně mi víc sedí jeho "holmesovské" komiksy, ale toto... proč ne. Proti kresbě - cartooningu, nic nemám, je to prostě jeho styl. Souhlasím, že i na mě je v některých jeho komiksech trochu moc laciného dětinského humoru, ale že by mně to vyloženě vadilo se taky říci nedá. Tento komiks není a priori psaný a kreslený pro třicetileté intelektuály, spíše pro Základní školy, a s tímto nadhledem je třeba ho i číst. Potom odpadne jak srovnávání s Abíčkovským starým Ztraceným světem, tak i hledání nesrovnalostí s literárním zdrojem (pochybuji, že současná mládež vůbec zná jméno A.C.Doyle). Popis odmítavého vědeckého přístupu mi přijde dobrý, použití čapkových RUR zase nápaditý. Cena je akurátní, rozhodně stojí za přečtení.
Landauer: díky, dobré vědět. Měl jsem povědomí jen o tom, že v románu výrazná ženská postava nebyla a že s touhle inovací přišly filmové adaptace.
choze: V románu Challenger nemá dceru, ale manželku (velice drobnou). Inovace s dcerou přišla se scénářem V. Tomana pro ábíčkovskou verzi, který ji sebral ze slavné filmové adaptace z roku 1925, kde sice nevystupuje dcera prof. Challengera, ale naprosto stejnou romantickou úlohu plní dcera Maplea Whitea (Toman de facto jenom prohodil otce). V původním románu se samozřejmě žádná bílá žena na planině nevyskytuje. Erotické dusno navozuje akorát harém nahých indiánek, které se shlukly kolem prof. Challengera a které nebohý vědec musí odhánět palmovou ratolestí. Co se týče humoru, je třeba podotknout, že Doylův román je neskonale vtipný (ostatně jako i původní Sherlock Holmes), akorát je pravda, že se jedná o humor méně prvoplánový (ačkoliv také se najdou taková místa). Jde především o velice trefné a neskonale vtipné vykreslení vědeckého mikrosvěta a vědeckých autorit, které myslím dodnes stále platí. Petrova verze je něco mezi původním románem, Tomanovou adaptací (která ale značně vychází z filmové adaptace z r. 1925), Asterixem a zlým (depresivním) snem.
Narozdíl od předchozí ábíčkovské adaptace (knižní předlohu jsem nečetl) háže Kopl dobrodružný příběh do grotesky plné na můj vkus dost prvoplánového a laciného humoru (zvracení na lodi, souložící pejsci...), samoúčelných odkazů na kdeco a pro mě nezajímavých bonusů, a namísto burianovsky laděného výtvarna a panelové statičnosti ábíčkovského komiksu (protože nedělá komiks na jednostránková pokračování a tak nemusí každou stránku narvat dějem) ho servíruje v dynamickém karikaturním stylu, který mě ale taky moc nebere, protože výrazy postav běžně oscilují od roztomilosti až k odpudivosti. Hned na začátku mě zklamala Maloneho expozice, která je podle mě lepší v ábíčkovské verzi - tam jsme se hned na začátku seznámili se ženou, pro kterou Malone celou životu krajně nebezpečnou výpravu podstoupí a Challengerova dcera měla v příběhu také výraznější a smysluplnější místo, když tu první plynule nahradila. U Kopla se s první neseznámíme vůbec a druhá je jen v jedné scéně, aby nad ní Malone zaslintal a tím se nám sdělilo co? Že to s jeho zamilovaností do té první není zas tak žhavé? A i tak jde kvůli ní riskovat život? Zato se mi ale líbilo, jak Kopl ve finále oproti ábíčkovské adaptaci příběh hollywoodsky pohrotí a potemní. Celkově jsem rád, že jsem si konečně udělal představu o Koplových adaptacích klasiků (předtím jsem od něj četl jen Návrat do údolí stínů), ale můj šálek kávy to není.
Začetl jsem se a měl velkou radost: Kopl bez kompů, vše kreslil (více méně) vlastní rukou (tabletem) - těch několik počítačových textur bych mu snad i odpustil. Kolorování na úrovni snesitelnosti. Co se týče adaptování, trochu na můj vkus v úvodu spěchal, ale říkal jsem si: "Asi už chce být na planině u dinosaurů a tam to pořádně rozjet." Několik dobrých fórů, svižné dialogy, nějaká ta odvážnější inovace (roboti)... Zkrátka měl jsem podezření, že konečně do třetice všeho dobrého (tenhle Ztracený svět je třetí tuzemskou komiksovou adaptací) se to povedlo. Jenže ve chvíli, kdy se výprava dostane na planinu, jde všechno do kopru. Tužka kreslíře nejspíš hodně pálila. Děj jede jak v rychlíku a z povinnosti profrčíme těmi nejzásadnějšími dějovými momenty předlohy, přičemž přeskakujeme všechno, co dává původnímu románu nezaměnitelné kouzlo. Kde je Roxtonovo legendární zahnání dravého dinosaura pochodní? Kde je slavný útok pterodaktylů? Kde je Maloneho dobrodružný a napínavý noční výlet, při kterém za noci zkoumá planinu a narazí na nejedno prazvláštní stvoření? Dinosauři jsou zde jen jaksi z povinnosti. Psí hrdinky jakožto inovace autora, jež slibovaly spousty veselých příhod a gagů nebo dokonce katalyzátory zápletek, byly obsazeny naprosto zbytečně, protože o nich v podstatě celou dobu vůbec nevíte. Je to zkrátka šrumec. Navíc ke konci i dost depresivní šrumec. Rychle nakreslený, rychle vyprávěný. Jako kdyby to v polovině Petra přestalo bavit a už to chtěl mít z krku. Podotýkám, že v polovině se hrdinové teprve dostávají na planinu a vše by vlastně mělo pořádně začít až po tomto okamžiku (v románu je tento moment na konci první třetiny). Dojem nezlepší ani některé vyloženě mylné informace o dinosaurech. O stegosaurovi se zde např. dovíte, že žil v Evropě, přičemž je to typický představitel severoamerických dinosaurů (v Evropě tuším jeho fosílie vůbec nalezeny nebyly). Nebo Challenger ukáže Malonemu skicu stegosaura a hned na to tvrdí, že na planině přežívají dinosauři z období křídy. Taková vědecká špička, že by nevěděla, že stegosaurus je jedním z nejznámějších jurských praještěrů? Pro někoho detaily, ale ty tvoří celek. Pokud chtěl Petr informovat čtenáře o některých druzích dinosaurů na zvláštních tabulích (což mimochodem je dobrý a zpestřující nápad), měl si k nim sehnat pravdivé informace a nemystifikovat. Takže jak to shrnout? Jsem rád, že Petr na sobě pracuje, že upouští od digitálních berlí (přece jenom počítačové modely a digitální linky perspektivy, obkreslování geometrických předmětů apod. to vše velmi ubližovalo jeho expresivnímu dynamickému výtvarnému projevu), ale přece jenom by neškodilo, kdyby si své komiksové adaptace více promyslel, připravil, rozvrhl a nekreslil je rychlostí xeroxu. Nakonec i Doyle se na své romány a povídky pečlivě připravoval. Apropó věděli jste, že na nápad napsat tento román ho přivedl vlastní nález zkamenělých šlépějí iguanodonta? Stalo se to v květnu roku 1909 nedaleko jeho nového domova v hrabství Sussex. O tři roky později vydal Ztracený svět.
Komiksy Petra Kopla a Stana Sakaie hodnotím pravidelně pěti hvězdama a tak to prostě je i tentokrát. Doylovu knihu jsem ještě nečetl,ale mám ji koupenou a chystám se na ni. V dětství jsem naprosto miloval ábíčkovskou Druhou výpravu a i První výprava patřila k nejoblíbenějším předrevolučním komiksům. Takže je jasné, že na tenhle komiks jsem se fakt těšil. První co pochválím je formát. Tahle velikost mi sedí daleko víc, než jakou má..ehm...Holmes. Pak taky pochválím barvy. Možná je to jen můj subjektivní pocit, nijak zvlášť jsem se v tom nenimral a neporovnával, ale už mi nevadí počítačová barevnost, se kterou jsem měl dřív u Petra Kopla trošku problem. Ztracený svět je s barvama naprosto v pohodě. Kresba je perfektní, ať se do ní naváží kdo chce a jak chce, podle mého tady Petr Kopl konkurenci nemá... Vyjadřování emocí a humoru pomocí výrazů tváře, to je u Petra Kopla absolutní paráda. Jooo, já vim, že to s tou chválou přehánim, ale jinak to prostě nejde:) Humor- každý má rád nějaký, já mám rád přesně tenhle. Líbil se mi "filmový" prolog, líbila se mi ta spousta drobných forků od legračních psů až po cvrnkání do Summerleeho klobouku...
No...tak jo, hodim tam trošku kritiku. Po dvou méně akčních Holmesech jsem se tentokrát těšil na trošku té akce a dobrodružství v amazonii. Bohužel se do pralesa dostaneme až lehce za polovinou komiksu a tak ta "hlavní jízda" není zase tak dlouhá, jak by mohla být. Ztracený svět mohl být plný dobrodružství a mohl být daleko roztáhlejší. Alespoň o jednu další kapitolu. Ale spíš o dvě. Umím si i představit, že se jednou najde někdo, kdo podle tohodle komiksu natočí český animák, ale muselo by se prostě přidat víc dobrodružství s dinosaurama... Už ábíčkovská Druhá výprava ukázala, že to jde a že tam je velký potenciál.
1314104
japes19.6.2023 13:24Ztracený svět
trudoš25.3.2020 06:46Ztracený svět
MEGA20.12.2017 22:48Ztracený svět
Fr3d_K4.10.2016 18:57Ztracený svět
tukak4.7.2016 08:46Ztracený svět
Mrfko13.4.2016 00:40Ztracený svět
Final8.3.2016 13:44Ztracený svět
baatcha11.12.2015 14:03Ztracený svět
willis31.10.2015 15:47Ztracený svět
cyboy15.10.2015 11:38Ztracený svět
Dov1.1.2015 20:55Ztracený svět
Lenny24.4.2014 10:17Ztracený svět
thorrg17.4.2014 20:44Ztracený svět
WenyQ3.4.2014 13:36Ztracený svět
DanQ31.3.2014 13:23Ztracený svět
choze30.3.2014 12:55Ztracený svět
Schramm28.3.2014 11:24Ztracený svět
Grrr27.3.2014 06:19Ztracený svět
bd7123.3.2014 08:05Ztracený svět
kaylin21.3.2014 16:05Ztracený svět