Postavit zápletku pokračování na tom, že se Ozymandiasovo brutální obelhání lidstva provalilo, je super výkop. Zfúzovat k tomu svět Watchmen se světem DC superhrdinů... no, jakkoli mám slabost pro Batmana, bez toho bych se klidně obešel. Nejsilnější karta, kterou první svazek tasí, je působivý origin nového Rorschacha, kterého zrodila tragédie v New Yorku. Silueta a Mim sice mají vtipnou superschopnost, ale harlequinnovsky vypadající i šaškující Silueta je i harlequinnovsky otravná a origin obou je klišé, navíc přitažené za vlasy. Otravné je i prolínání děje s televizními zprávami a nudným noirovým filmem, kvůli tomu jsem se komiksem docela prokousával (ve Watchmen je to udělané líp). Kresebně pak jde o mainstreamový standard, neurazí nenadchne. Dojmy jsou tak velmi smíšené a nedá se úplně říct, že bych nemohl dospat až vyjde další svazek...

Po první průměrné knize se zajímavým ústředním nápadem už celá série jen padá dolů kvůli scenáristické bezradnosti a neschopnosti. Tady jsem se těšil na pátrání v tajemné odlehlé vesnici, ale autor ho úplně zabil. Ještě že v příští knize už bude rozluštění.

Torpedo je sympaticky bezcharakterní pistolník k pronajmutí, kterej se s nikým nemaže. Nemá problém zastřelit poldu, ženskou nebo starýho kámoše (z čehož se někteří dušínovští čtenáři můžou opotit až na prdeli) a trousí u toho šťavnatý noirový hlášky. I s takovým drsným frajerem ale život pravidelně vyjebavá, plus se neustále shazuje tím, že něco zkomolí, což ho poněkud polidšťuje - a nějakej morální kód má taky, čistej psychopat to není. Jeho eskapády jsou krátký a přimočarý, ale zábavný (a solidně nakreslený, byť kvůli přemíře čar v obličeji hrdina připomíná mumii (ale ženský jsou ultra sexy). Blacksadovskou dokonalost nečekejte, ale kvalitní nahláškovanou a násilnou zábavu ano.

Obálka je poněkud zavádějící - postava v popředí nejen že není hlavní, ale není ani důležitá a střílení je tu jen ve stopovém množství. Celkově to na mě bylo málo drsné (možná mě v tom zdeformovaly Skalpy) a příběh mi byl celou dobu tak nějak jedno. Criminal přitom zbožňuju (Fatale už je na mě moc melodramatické) a na kombinaci noir+Hollywood jsem se těšil, plus Phillipsovu kresbu mám dost rád a české vydání vypadá skvěle. Pro mě ale scenáristicky zklamání.

Titulní katastrofický příběh je variací Bílé pasti - opět dojde ke kalamitě (tentokrát ji Čtyřlístek nezpůsobí) a Myšpulín ji řeší svým vynálezem, což opět způsobí fajn haluze (zkamenělý les).

Obyčejná holka potká sympatického, ale podivínského kluka - kreslíře, amatérského filmaře a fandu sci-fi hororů - a snaží se přijít na to, jak moc velkej magor to je... Sympatický, ryze burnsovský rozjezd, který slibuje potenciálně zajímavé věci.

Autorská vztahovka s cestováním v čase, která mi připomněla Clowesovu Patience. Nápaditá a vtipná jednohubka s roztomilou kresbou a se srdíčkem. Poměr cena výkon jsem neřešil, byla to tak příjemná čtenářská záležitost, že jsem měl o koupi hned jasno.

Nejdřív jsem úplně nechápal, jaký je rozdíl mezi tímhle a Batmanem a proč to tedy vůbec dělat, ale jo, zasazování známých postav do mírně pozměněných rolí a specifické doby a určité potemnění příběhu určitou zábavu skýtalo. Ale scenáristicky i kresebně průměr.

Komiks je krátký, kresebně nic moc a nic moc se mnou ani neudělal. Následující text popisující co bylo pak - autorovo trauma, návrat do normálního života a zamyšlení se nad tím, co se stalo a proč - zaujme snahou vidět věci v širších souvislostech a hledáním odpovědnosti u celé (francouzské) společnosti.

Aaron jede ennisovskou ujetou, brutální a nahláškovanou grotesku se zábavně přestřeleným a úchylným záporákem, ke kteréžto poloze Dillonova nenáročná kresba sedí. Vysmátý psychopat Bullsey se sice k Punisherovi přibližuje extrémně pomalu, ale vůbec to nevadí. A jeho pokus replikovat Frankovu rodinnou tragédii originálně oživil její tradiční povinné připomenutí a je předčasným vrcholem knihy. Velká spokojenost.

Standartní Ennisův Punisher MAX, vystavěný okolo osobního boje jeden na jednoho mezi Punisherem a z mořského hrobu se vracejícím Barracudou, přičemž se hraje o život Punisherovy nemanželské dcerky. Dostaneme vše, co čekáme, od drsných monologů a verbálních i olověných výměn, brutálního násilí, gejzírů krve, vojenské hantýrky a x-tého otravného pitvání Castleovy temné psychologie, až po výrazného a těžko porazitelného záporáka, který opakovaně odmítá zdechnout. Ale Barracuda není zrovna můj kůň, Ennis tu de facto opisuje svého mnohem zábavnějšího Rusáka a to včetně onoho návratu ze záhrobí, který byl u Rusáka mnohem grotesknější i monumentálnější (atomovka). Parlovova kresba je ale hodně fajnová a atmosférická, kam se hrabe Dillon (byť ho beru jako svého druhu klasika).

Peter žádá MJ o ruku a chystá se veselka, ale oba mají své pochyby pramenící z jejich pohnutých minulostí, takže je to do poslední chvíle napínavé. Hodně se bloumá, vzpomíná, rekapituluje a kontempluje, a akce je až na třetí koleji. Velmi příjemné připomenutí romitovských sedmdesátkových a osmdesátkových Spider-manů, které jsem v první polovině devadesátek hltal od Semic Slovartu. A potěšilo mě i zkrácené připomenutí Spideyho souboje s Docem ockem v podmořské základně, kde Spideyho uvězní zhroucená mašina a on ji s vypětím všech sil zvedne a pak se zraněný probije přes Ockovy poskoky - moje oblíbená heroická scéna. Mám chuť napálit čtvrtou hvězdu z obrovské nostalgie, ale dokážu si svatební story těch dvou představit o dost dramatičtější.

Kresebně fajn, má to atmosféru, ale dějově je to okázale o ničem, takže jsem to někde v polovině vzdal.

Ve třetí knize si přijdou na své ti, kteří se jako já do série začetli ne kvůli pitvání postav, ale kvůli jejich záhadnému uvěznění na farmě. To se tu kompletně objasní a i když si z něj člověk - pokud se nenarodil včera - nesedne na zadek, je docela fajn. Navíc mu předchází celkem zábavné bloudění Černé palice jinými světy. Takže pro mě zatím s přehledem nejzajímavější díl, za což mu (v rámci série) přihazuju hvězdičku navíc.

Dozvídáme se víc o postavách a díkybohu se trochu víc tlačí i na mysteriózní linku. Ale stále to není nic, o čem bych psal domů, a platí, co jsem napsal už minule - že mi to přijde jako odvárek z Moorea.

Nejsem znalec ani fanda Lovecrafta, i když základní povědomí o něm mám, takže mi určitě pár věcí uniklo, ale nijak jsem se v tomhle jeho životopise zhusta odkazujícímu k jeho tvorbě neztrácel. Lovecraftův životní příběh ani jeho osobnost mi ale nepřišly nijak zvlášť zajímavé, stejně jako jejich kresebné ztvárnění.

Slabota. První příběh o Punisherovi čelícímu vražedkyni oblečené jako domina na mě působil jako že ho napsal nějaký puberťák a toporně nakreslené kopy při bitce tupému scénáři nepomohly. Byť bylo sympatické zase jednou vidět, že Punisher se nemaže ani se ženami, pokud stojí na špatné straně. Druhý příběh o pátrání po vrahovi dítěte byl ambicióznější a ponuřejší, ale vůbec mě nebavil. Takže s přehledem vyhrál ten třetí od mého oblíbence Aarona, který nejlíp a vtipně reflektoval vánoční téma.

Všechny dosavadní svazky téhle série se mi jevily pod/průměrně a ani tenhle není výjimkou. První příběh s letadlem mrtvých mě bavil námětem, prostředím, časovým ohraničením a hlavně parádně atmosférickou kresbou a stejně jako u druhého bych ho rád viděl rozpracovanější na větším prostoru. Zbývající dva kraťasy mi přišly příběhově i kresebně o ničem.

Punisher je zase jednou ve vězení a i když jsem si ze začátku říkal, že bych místo toho (x-tého) pitvání se v jeho psychologii a ohlížením se za Vietnamem a vraždou rodiny radši pořádný masakr, je to solidně napsaný příběh a ani o násilí není nouze.

Kresba parádní, atmosférická, ale bez příběhu mě i ty sebedivnější výjevy nechávají chladným.

Scénář na můj vkus trochu retardovaly Petřekovy modlitby a opakované a protahované scény poprav, i když beru, že se autor snažil ukázat šokující krutost nacistů a to se mu rozhodně podařilo, je to silné, správně nepříjemné i informativní čtení. Koupil jsem si to ale hlavně kvůli kresbě, která je luxusní, úžasně dynamická a která mě okamžitě zaujala.

Úchylnej, nechutnej, hypervulgární, nihilistickej androš. Pobavilo, hlavně papež v kalhotách mi utkvěl.

Pubertálně rozjívená parodie na fantasy, s otravně namachrovanými a nezranitelnými, plus charakterově totálně nezajímavými a navzájem splývajícími hrdinkami sypajícími ze sebe okázale sprosté, leč nevtipné hlášky. Kresebně to šlo, mainstreamový standard. V půlce jsem to vzdal.

Druhý svazek dohrává minulý úkol a servíruje dva nové, přičemž postavy konečně začínají pátrat po Králi. Na můj vkus ale byl průběh každého úkolu moc natahovaný a uřvaný a už to nebylo tak napínavé a zábavné jako v prvním svazku.

Totálně zbytečný origin v ještě zbytečnější pevné vazbě. Tohle si Negan nezasloužil. A my taky ne.

Totéž co jednička a zase spokojenost. V dalších dílech bohužel ustoupila akce vyšetřování.

Vedle Blacksada další antropomorfně-zvířecí detektivka s drsným vyšetřovatelem rozkrývajícím spiknutí, navíc zasazená do steampunkové alternativní reality. Odhalování toho, jak tahle realita funguje a zkoumání různých parohejblat baví víc než samotný případ, příjemně okořeněný i výbuchy krvavého násilí a vtipnými rasistickými nádavkami. Plus sympatické postavy. Kresba solidní, ale ty počítačové barvy mi to hrozně shazovaly. Fajn oddechovka.

Scenáristicky i kresebně mi to přišlo odfláknuté, ale přesto mě to rychle strhlo a bavilo. Kanazawa přišel se skvělou výchozí situací a vesele přidává pod kotlem (byť na konci se už opakuje), ale zajímavé postavy nebo dialogy jsou nad jeho síly/mimo jeho zájem.

Opět kresebně a atmosférou výborné, ale ten příběh o boji dvou sester/dvou frakcí běsů měl mít dvojnásobnou až trojnásobnou délku a být mnohem zamotanější. Takhle to skončilo dřív než to začalo.

Příběh je fajn, ale kdovíjak mě nestrhnul, kresba je ale parádní, postavy, les, atmosféra.

Strašně nechci být zlej na domácí akční komiks, ale musím. Chápu, že tady mám před sebou okázalý brak, který si libuje v sexu, krvavé akci a cynických hláškách a nemá větší ambici než pobavit. Jenže aby mě bavil, to by ten sex a akce musely být aspoň trochu zajímavé (hned na úvod dostaneme dvoustránkový sex doma v posteli v misionářské poloze - wow, tomu říkám perverzárna!) a hlášky vtipnější a hojnější - některé scény o ně přímo žebrají a ono nic. Děj je sice plný upírů bojujících s emzáky pomocí atomovek, ale nepřekvapí a protože jsou postavy zcela nezajímavé až otravné, je vám upřímně jedno, jak to celé dopadne. Zkrátka scénář není z nejnápaditějších, což částečně platí i o kresbě, která je ale slušná a silná hlavně co se postav týče, míň už v zkratkovitě a až neobratně působících akčních scénách, které jsem navíc čekal mnohem krvavější.

Sympatická záležitost, kresebně slušná a ani scénář není nejhorší, byť ani nijak extra zajímavý.

Typická komiksová adaptace literární klasiky od Grady. Scenáristicky i kresebně šeď a nuda, dobré jen na rychlé seznámení se s obsahem románu.

Vyvrcholení scenáristicky i kresebně špičkové série, která stihla naservírovat spoustu silných postav i momentů. Finále je sice pořádný masakr, ale na první přečtení mě nesejmulo, jak bych si přál.

Od prvního, až hororového dílu, kde Žiletkář řeže Libušku do tváře a huhlá, že “si spolu užijí”, se mi to na komiks pro Ábíčko jevilo nečekaně temné. Ale já bych děcka nepodceňoval, takže za mě ok. Za zařazení Žiletkáře palec nahoru, jen je trochu škoda, že je využitý jen na začátku a na konci a mezitím jen statuje.

Akční scény jsou správně cool, ať už Pérák sundá vykolejenou tramvají nacistický náklaďák, prohání se přestřelkou na bagru, skáče se samopalem v ruce z motorky na vlak a s rozbitými brýlemi dramaticky křičí na padoucha, nebo seskakuje z vybuchujícího vlaku, přičemž se mu rozpadají skákací boty a zůstává ležet na kolejích končících v propasti.

Pérák je tu za zaťatého, drsného, hláškujícího suveréna a pro mě ve výsledku za dost nesympatickou postavu. Působí tak vykořeněně, plný (oprávněného) vzteku, nenávisti, ale i samolibosti, že mi byl sympatičtější rovněž samolibý, ale “vyklidněnější” nacista Verner. Pérákovy hlášky jsou spidermanovsky jalové, ale dvakrát, třikrát za celý komiks jsem se upřímně uchechtl. Žiletkář je správně groteskní (včetně závěrečné proměny do variace Dr. Octopuse), jeho zavalitá postava a otravně huhlavý projev kontrastují s drobností a zářivou elegancí jeho břitev a zároveň jeho korpulentnost kontrastuje s hubeným a výrazně pohyblivějším Pérákem.

Kresba je dynamická, jak rozpanelováním, tak zvolenými perspektivami, a cool.

Celkově se to na můj vkus až moc zhlédlo v Indianu Jonesovi a s tím souvisejícím oprašování a romantickým rozvíjením české mytologie. V prvním případě by to nemělo až tak okatě opisovat a v druhém by to chtělo trochu míň přednášek z historie. Celkově ale tvůrci dokázali uspět tam, kde jiní před nimi ne a sice v Pérákově ucházejícím komiksovém oživení v rámci české popkultury. A mezi současnými ábíčkovskými komiksy je to výrazný a atraktivní počin, kterých by to tam chtělo víc.

Nejsem fanda Conana ani jeho žánru a o to jsem překvapenější, že mě to scenáristicky bavilo, snad jen poslední příběh mírně nudil. A kresebně mě to bavilo ještě víc.

SPOJLERY! Vzpoura mozků mě nikdy nebrala, ale Galaxii jsem měl rád hodně. A Odysseus je... zbytečný. Na začátku Šorel zremakuje svého Hlídače na Ikaru - opět se letí červí dírou a opět rozdíl v hmotnosti způsobí vynoření se ve středověku, kde opět hrdina maskovaný za ovčáka zachrání dívku před upálením... Dokonce se ta dívka taky jmenuje Johanka! A i další dění působí jen jako variace na Galaxii (prolézání vraku Odyssea) a Vzpouru mozků (Země v područí klonů). Kromě toho příběh nepůsobí ani nijak zvlášť kompaktně - prostě se skáče sem a tam červí dírou, jednou je na Zemi středověk, podruhé daleká budoucnost, mezitím se objeví Odysseus... a závěrečný útěk ze Země je přímo antihollywoodsky nedramatický. Jak je u Šorela zvykem, postavy jsou ploché a zaměnitelné a dialogy nezáživné až otravné - přemírou technické hantýrky, vysvětlování, jakože dramatického dohadování se, rozčilování a zbytečného okřikování ("Nešaškuj!", "Přestaň šaškovat!"). A pokud byste si dali panáka pokaždé, když Honza řekne "Rozkaz, šéfe.", budete ještě před dočtením jako dělo. Co se kresby týče, je tam lehký posun, ale v zásadě je to to, na co jsme od Petráčka zvyklí. A rozpanelovaní si tentokrát vystačí jen s 4 pásy panelů, oproti 5 pásům Vzpoury mozků a Galaxie. Kolem a kolem je to závan nostalgie, který ale nepřináší nic moc zajímavého ani zábavného.

První polovina informačně nabitá a zajímavá, v druhé se to ale zvrhne v nekonečný a poněkud únavný útěk lesy, schovávání ve stodolách a přestřelky. Kresebně dobré, atmosférické. Ale celkově mi víc seděl mainstreamovější, heroičtější a akčnější styl Tří králů od Ležáka a Kociána, které lze brát jako prequel.

Kresebně se mi to zamlouvalo, takový ten příjemný mainstream ideální pro nenáročnou žánrovku. I když to rozpanelování je hodně velkorysé - zbytečně velké panely, kterých je málo na stránku. Scénář mě ale nebavil - kromě toho, že byl dost literární, chyběla výraznější zajímavější zápletka, postavy, zvraty, scény, spád, nějaká akce... Pokud by hrdina po manželčině smrti zůstal na hradě a snažil se tam obnovit si respekt, mohlo to být zajímavé, ale to pátrání s čarodějnicí po lesích v druhé polovině mi - včetně závěrečné pointy - bylo docela ukradené.

Zpočátku svižné, nápadité a zábavné, ale záhy se ukáže že to nemá větší hloubku, zajímavé postavy a vlastně ani zajímavější děj nebo akci. A ve výsledku je z toho fajn nakreslená, ale poměrně zapomenutelná superhrdinská týmovka.

El Borbah je sympaticky hlásící soukromé očko netradičního zjevu a se zálibou v mexické kuchyni, které nejde pro nadávku a ránu daleko a díky své zjevné fyzické převaze postupuje při řešení případů velmi rychle. Jenže zatímco hlavní postava mě bavila, její případy už méně - sice jsou plné bizarností, ale ty krátké byly moc jednoduché a i u těch delších mi bylo dost jedno, jak to dopadne a o nějakém napětí nemohlo být řeči. Za což ale může i samotná postava - o El Borbaha se prostě nebojíte, jen se těšíte, koho zase setře nebo zmlátí. Takže zatímco jeho si pamatovat budu, z jeho případů si už po pár dnech nepamatuju skoro nic. Kresebně se mi to líbilo.

Pro mě kresebně i scenáristicky místy zmatený akční road trip Batmana s Two-facem ven z Gothamu, jehož průběh mě relativně bavil hlavně přehlídkou mě neznámých třetiřadých záporáků-zabijáků, ale jak to skončí mi bylo ukradené. Aby to bylo dostatečně osobní a temné i v zlatavých polích, Snyder zařazuje flashback do společného dětství Batmana a Two-face, plus Two-face celou dobu otravuje ponurým blábolením, což na mě ale působilo vychtěně, ohraně a nudně.

Nečetl jsem Black Dossier ani Century, takže můžu srovnávat jen s prvními dvěma Ligami. Ty nabídly každá jeden velký týmový příběh a stály na slavných postavách dobrodružné literatury, zatímco v tomhle svazku dostáváme tři krátké sólovky a řeší se tu jejich děti a děti jejich dětí, což působí poněkud odvozeným a rozplizlým dojmem. Oproti Ligám Moore se Moore zaměřuje ne na tým, ale na jedinou postavu a příběhy doslova utápí v odkazech na kdeco, u kterých jsem se sice většinou chytal, ale nemám je zas tak naštudované, abych posoudil, nakolik mistrnou skládačku z nich Moore složil. Číst se to dalo, ale silný příběh nečekejte a tak to u mě boduje hlavně O´Neillovou kresbou, která umí jak postavy, tak technologická udělátka.

Už je to pár let, co jsem si naposledy koupil Ennisova Punishera Max a když jsem zahlídl tohle na regále v knihkupectví, probudilo to ve mě nostalgickou náladu plus zvědavost spojenou s Aaronovým jménem na obálce, takže jsem do toho šel. A spokojenost. Námět se vzestupem Kingpina zaujme, scénář je drsný jako šmirgl a o násilí a akci není nouze. Aaronův styl se prakticky kryje s Ennisovým, Dillon kreslí pořád stejně stejnoxichtoidně, takže žádný velký progres nečekejte, ale bavit se budete.

Krásná kresba a průměrný scénář. Marini si dává jak monumentální městské scenérie, tak postavy a akční scény. Scénář sice dodává ve svižném tempu očekávané ingredience a pomrkává na čtenáře ohledně různých bat-klišé, ale příliš nenapne ani nepřekvapí (to Batmanovo nasrané tažení jsem mu moc nežral) a je zajímavý hlavně tím, že dává hodně prostoru Jokerovi, který ač neustále někoho killuje, aby ukázal jak je šílený, působí jako sympatický chlapík. Mít to zašmodrchanější příběh a temnější atmosféru, mohla to být pecka.

Kresebně paráda - rozpanelování, barvy, atmosféra, akce... Scénář nadprůměr, ale moc mě to nechytlo.

Zbytečná nuda.

Kresebně solidní, dynamické i atmosférické, postavy mi přišly takové romitovské, pěkná hororová obálka. Příběh o boji s drogovými gangy je ale od schematického začátku (úvodní akce-jeskyně-Bruce rozjíždí/přidává se k nějakému dobročinnému projektu a přitom se potkává s novou postavou-cliffhanger) nuda. Byť kvituji, že se tu pro jednou neobjevil žádný z tradičních Batmanových protivníků ani nikdo z jeho omladiny.

Jak napsat zásadní (nebo se tak aspoň tvářící) batmanovský příběh? Batman by v něm měl stanout před nějakou zásadní výzvou, spiknutím, padouchem, majícími kořeny už v jeho dětství a připomenuvší nějakou zásadní událost z jeho minulosti (nad rámec povinné vzpomínky na vraždu rodičů), přitom se utkat s většinou svých úhlavních nepřátel a se Supermanem a aspoň trochu a dočasně by se mělo změnit něco na jeho statu quo, tj. buď se objeví nová důležitá postava nebo někdo důležitý zemře nebo si Batman pustí někoho do života/odhalí mu svou identitu (zde Catwoman). Loeb tu podle toho jede, děj mu narozdíl od Dlouhého Halloweenu nebo Temného vítězství pěkně sviští a i když odhalení záporáka nepřekvapí, v průběhu děje čtenáře několikrát znejistí. Jim Lee pak odvádí maximum v rámci Imagelike kresby a jeho dynamickými, propracovanými, atmosférickými i sexy obrazy postav, soubojů i města jsem se kochal, speciálně se mi líbily flashbacky v jiném stylu. Výsledkem je nadprůměrný Batman, který dá čtenáři, co od něj očekává - solidní příběh s aurou velké události a s parádní kresbou - který bych zařadil za Millerovy Batmany a Soví tribunál.

Jak napsat zásadní (nebo se tak aspoň tvářící) batmanovský příběh? Batman by v něm měl stanout před nějakou zásadní výzvou, spiknutím, padouchem, majícími kořeny už v jeho dětství a připomenuvší nějakou zásadní událost z jeho minulosti (nad rámec povinné vzpomínky na vraždu rodičů), přitom se utkat s většinou svých úhlavních nepřátel a se Supermanem a aspoň trochu a dočasně by se mělo změnit něco na jeho statu quo, tj. buď se objeví nová důležitá postava nebo někdo důležitý zemře nebo si Batman pustí někoho do života/odhalí mu svou identitu (zde Catwoman). Loeb tu podle toho jede, děj mu narozdíl od Dlouhého Halloweenu nebo Temného vítězství pěkně sviští a i když odhalení záporáka nepřekvapí, v průběhu děje čtenáře několikrát znejistí. Jim Lee pak odvádí maximum v rámci Imagelike kresby a jeho dynamickými, propracovanými, atmosférickými i sexy obrazy postav, soubojů i města jsem se kochal, speciálně se mi líbily flashbacky v jiném stylu. Výsledkem je nadprůměrný Batman, který dá čtenáři, co od něj očekává - solidní příběh s aurou velké události a s parádní kresbou - který bych zařadil za Millerovy Batmany a Soví tribunál.

Fimi: proto taky hodnotím jen to, co tu vyšlo, co jsem četl a co tu má profil, nehodnotím celou sérii. Mě nevadí, že je to jiné, tím je to naopak zajímavé, vadí mi, že je to jiné málo a celkově slabé.

cyboy: nerad bych zněl jako uražený autor, ale chci uvést na pravou míru pár věcí, což by snad nemuselo vadit. Ten formát nevychází z jednostránkových příběhů Rychlých šípů - zjevně jde o jeden delší příběh, ne o jednostránkovou šípáckou jednohubku. Jestli z něčeho vychází, tak z komiksových adaptací stínadelské trilogie, kde Čermák přejímá rozkapitolování příběhu z knižních předloh (a v posledním díle stránky opatřuje i kreslenými záhlavími). Dále ten příběh nepředchází Rychlým šípům těsně, aspoň pro mě čtvrtstoletí není těsně. Nicméně souhlasím s tím, že i tak by ty postavy měly mít foglarovskou sociokulturní výbavu a myslím, že ji i mají. Otevřeně zištně se tam ve vztahu ke kolu chová jen jedna postava, ne náhodou starší kluk a není to nefoglarovské, takovou postavou staršího, zištného a mizerného kamaráda je třeba Ondra z foglarovek Pod junáckou vlajkou a Devadesátka pokračuje. Foglarovky jistě nejsou o individualismu, ale to není ani Hlavolam - stejně jako foglarovky je o přátelství procházejícím zkouškou.

Kapis: tak to mě rozsekalo :D

A co tak strašnýho jsem vyspoileroval?

Kde se to dá splašit?

Tak tohle vypadá na první mangu, co si ve svém životě koupím.

blackjag: jak ses k tomu sakra dostal, chlape? přivez to na ten slez :)

Jestli je to za nějakou rozumnou cenu, tak já si to snad z recese koupím...

Cha, cha...

Zdravím, s nepochopitelnou naivitou Forresta Gumpa jsem půjčil prvního semicovského Záhadného Spider-mana na natáčení TV pořadu, kde ho samozřejmě někdo očóroval, a nejsem si jistej, kolik teď můžu chtít jako náhradu. Má někdo nějaký odhad? 500? Případně kdyby čirou náhodou měl někdo tip, kde ho splašit, tak by to bylo úžasný...

Toe: nevyšlo.

Návrh k doplnění - http://www.howardhorror.cz/2014/12/kresleny-strach.html

Kaluž: Nemesis je podle mě samoúčelně brutální blbina akceptovatelná ještě tak jako odfláknutej bonus k WANTED, ale velké WTF ve srovnání s KICK-ASS nebo SUPERMAN: RUDÁ HVĚZDA. A jsem fakt zvědavej, jak z toho Millar s Matthew Vaughnem chtějí vyvařit zajímavej film (kdyby se radši vrhli na adaptaci toho Supermana, udělali by líp). Stejně tak jsem zvědavej jak si poradí s adaptací dvojky Kick-Ass, která je podle mě výrazně slabší než jednička a pořádně se rozjede až v půlce, kdy konečně nastoupí Red Mist a konec je fakt hodně otevřenej. Pochybuju, že by se do filmu třeba dostalo to znásilnění jedné z postav.

Díky, jsem rád za jakoukoli odezvu. On je to záměrně takovej scenáristickej i akční ojeb - na Mcguffinu nezáleží a děláme si tam z toho sranu jako i z jiných klišé (mobil, který kupodivu má signál, i když by ho v 99 procentech filmů neměl, ale přesto se nepoužije), akční scény jsou vesměs mimo obraz, ale přesto by měly mít určitou působivost/napětí (ukopání zabijáka na záchodě, souboj ve fotobudce). Hlavní devízou by měla být atmoška, kterou si myslím, že ta lokace má a kterou vydatně podporuje hudba. Názory na herecký výkony se dost liší, osobně myslím, že ústřední duo není nejhorší a že představitel bosse vysloveně ruluje :)

Fry: a já se přitom snažil opisovat od života co to šlo...

Dovolím si sem nahodit aktuální snímek z vlastní produkce, kde je v úvodní scéně hrdina vyrušen při četbě komiksu, načež rozpoutá peklo. Zrovna na tuhle scénu lidi velmi pozitivně reagují, což je dáno pečlivým výběrem komiksového titulu :) (u nějž jsem dal průchod své nostalgii po začátku devadesátek) - http://www.youtube.com/watch?v=w9MxxJw7ovM&list=PLwOTAZM_oRH1tHXUQVAyFXEtc8AdqWAnn&feature=mh_lolz

Zdravím, zrovna řeším téma pro svou diplomku a chtěl bych psát o akvizici, katalogizaci a prezentaci komiksů v českých knihovnách, jinými slovy, jak na tom komiksy v knihovnách u nás jsou. Co jsem se zatím koukal, tak jsem na žádný článek/vysokoškolskou práci na tohle téma nenarazil. Vy někdo jo? Vítám i jakýkoli jiný konstruktivní připomínky.

To jo, ale i ta by měla být rozdělena na dětskou a dospělou, s tím, že dětská by byla v dětském a dospělá v dospělém oddělení. Tohle rozdělení už ale vyžaduje od knihovnic jistou rozlišovací schopnost, aby nestrkali do dětské Mause, protože jsou v něm zvířátka.

Já měl zato, že jde o zařazení v knihovně, aby Vrána nebo Punisher Max neskončili v dětském oddělení.

Tak mé loňské orodování v MZK za přednášku o komiksech pro knihovníky přece jen (po pouhém půl roce) přineslo ovoce - http://www.mzk.cz/aktivity/akt10_15.php Akorát se nemůžu ubránit dojmu, že na půlden trvající samostatnou přednášku o komiksu se knihovnice dvakrát nepohrnou, mělo to mít maximálně dvě hodiny a mělo to být zařazené do nějakého pásma knihovnických přednášek (někam doprostřed, na poslední přednášku obvykle zůstane sotva polovina lidí :)

Aktuálně se účastním této soutěže o nej akční scénu (nebo o co vlastně, nad těmi debilními pravidly už s kámoši několik dní diskutujeme) - www.mymagnum.cz/video a to s ukázkou z mého akčního kraťasu Assassin. Tak kdyby chtěl někdo juknout nebo mi dokonce nedejbože dát bod, prosím :)

Článek o slovenském komiksu v 90. letech - http://www.recenzie.org/komiksy/164-slovaci-a-komiks-od-roku-1990

yama: díky

Seqence ještě žije, nevíte někdo? Já jen že už jsem jim několikrát napsal (skrzevá tu Hibiho a Jerieho přednášku Komiks, jak ho (ještě) neznáte, kterou pro jistotu ani nemají uvedenou na webu) a žádná odpověď.

Jak by řekl Joker: "Now, our operation is small, but there's a lot of potential for "aggressive" expansion." :)

Kdo chce vidět dosavadní výsledky mého nedávno zmíněného boje za nákup komiksů do naší knihovny, nechť si na Facebooku zadá Komiksový koutek knihovny JAMU...

yama: Díky, pokusím se to sem dostat

yama: ta přednáška by mě dost zajímala, budu se po tom pídit... no, v MZK se komiksy půjčují pouze prezenčně, což si myslím řeší problém s vracením komiksů poničených

Tak třeba Moravská zemská knihovně u nás v Brně je zásobena slušně (jako asi všechny knihovny s povinným výtiskem), no ale třeba už v té městské, tj. Knihovně Jiřího Mahena s 28 pobočkami, jsem od Moorea našel jen Liga výjimečných a Smax a od Franka Millera vůbec nic! Nemluvě o veřejných knihovnách na menších městech a VŠ knihovnách. Já sám jsem si přitom třeba Watchmen, V jako vendeta či mnohé další nejdřív přečetl v knihovně (MZK) a na základě toho si je koupil. Co se toho věnování týče, chtěl jsem věnovat pár knížek o komiksu, které mám ze zahraničí a stačilo mi si je jednou přečíst (zamlouvá se mi představa, že by naše knihovna byla jediná v zemi, která by je měla) a pár věcí, se kterými jsem se seknul (narozdíl od mnohých tady neschraňuju všechny komiksy, co mi přijdou pod ruku, ale svou sbírečku si tříbím dle svého vkusu).

Když bylo zmíněno to půjčování komiksů, setkal se tu někdy někdo s nějakou "půjčovnou komiksů", eventuelně jak jste kdo spokojený s komiksovou nabídkou knihoven? S kámošem pracujeme v knihovně, on v knihovně na malém městě, já ve vysokoškolské a jemu se tuhle podařil celkem husarský kousek, že přesvědčil vedení, aby jednorázově nakoupilo nějakých 50 titulů a prý se to okamžitě rozebralo (zpropagoval předtím ten nákup menší akcí, se kterou jsem mu pomáhal). Takže jsem trochu zapracoval i v naší knihovně a něco málo se koupilo (a uvažuju, že i něco věnuju), bohužel nejsme knihovnický fastfood jako KJM, na druhou stranu jsme knihovna umělecké školy, takže si myslím, že by tu komiks měl být zastoupen, i když není přímo v osnovách. Tak si říkám, že by to chtělo nějaký plán pro všechny veřejné knihovny na systematický nákup komiksů. Pochybuju, že se v každé knihovně najde nějaký komiksový fanda, takže kdyby se udělal řekněme nějaký základní seznam, co by nemělo chybět (z mého pohledu třeba Maus nebo Watchmen), ze kterého by mohli všude vycházet... Co vy nato? Kravina? Utopie? Zbytečnost?

bluntman: stejně jako tvoje péro :) doporučuju spravit si chuť Punisherem: War Zone, ne že by to byl kdovíjaký zázrak, ale ani to není průser, minimálně ta proklamovaná brutalita tam zůstala.

Kruanova cesta na televizní obrazovky II - http://chforchoze.blogspot.com/

demnog: nevypadne, choze na vás totiž překvapivě sere a zbytek dne plánuje strávit vyčítáním si, proč to neudělal už dřív

DEmnoG: tak snad božský zack jasně řek, že nic takovýho neexistuje, tak co ještě řešíš?

zack: okej, zacku, zase jsi mě dostal. Další blbec, kterej se z tebou pokusil diskutovat jako by moc dobře nevěděl, že zack je nejchytřejší a nejde mu o vůbec diskusi, ale o to, aby mu náhodou někdo nevyfoukl rekord v počtu urážených a nasraných lidí za den. Takže si klidně mysli, žes mě nasral, ale pravda je taková, žes mě jen tradičně otrávil. Proč se s člověkem, kterej pokaždý když ve filmu ženská ukáže kozy začne řvát "porno!", odmítám bavit o kvalitách/nekvalitách béček, je snad jasný.

zack: jinak je otázka, co si představuješ pod tím dobře natočeným béčkem, ale už jsi tu toho naplácal dost, abych mi bylo jasný, že o tom nemáš ani páru a další diskuse s tebou na tohle téma je bezpředmětná

zack: já že to beru moc vážně? tak to pardon, ale to nejsem já kdo hledá logiku a realističnost ve filmech jako je Wanted a bondovky

ty namistrovaný kecy "jsem strašně dospělej, protože mám rád bournea" jste doufám nemysleli vážně?

markýz: a sakra! jsou tu ňáký dobrovkusáci! poplááách!

Zack: Je otázka, co myslíš tím dobrým. Ty tím zjevně myslíš obecně formálně a obsahově kvalitní, jenže o to se tyhle filmy ani nesnaží, jde jim o něco úplně jiného a sice o pokleslou zábavu a tu mnohé spolehlivě naplňují, tedy jsou dobré. S bondovkama je to podobný. S markýzem mi připadáte jako lidi, kteří nádavají nato, že v lékárně nemají chleba a co že je to teda za zkurvenej obchod.

zack: z ženské věznice se netočí jen porna, tedy aspoň já osobně definuju porno skrz otevřený sexuální scény, no možná seš v tomhle trochu puritánštější a stačí ti míň :) Bourne mě s výjimkou trojky nehorázně nudil, ten nervní realistickej styl není můj šálek kafe, rád se v akci orientuju a pořádně si ji prohlídnu. Na novou bondovku se bez nějakýho velkýho nadšení vždycky rád mrknu, protože vždycky dostanu (s výjimkou silně nadstandartního Golden Eye) standartní akčňák.

markýz: já jen že po dočtení tvé recenze jsem měl pocit, že ji napsal někdo kolem šedesáti, kdo předtím nikdy žádný akční film neviděl. Připomnělo mi to jednu recenzi, co jsem onehdy četl na netu, bylo to k filmu odehrávajícím se ve vesmírné ženské věznici. Recenzent napsal, že je nesmysl, aby když někdo spáchá zločin na nějaké planetě, ho vozili do nějaké věznice v kosmu, když je přece mnohem ekonomičtější mít vězení přímo na planetě. Chudák byl tak fixovanej na logiku, že vůbec nepochopil o co tam šlo. Ale radši ať takoví píšou recenze než aby točili filmy :)

Tak takhle mimo recenzi jsem už dlouho nečetl... :)

Taky spokojenost, díky tomu jak se to vzdaluje ději předlohy jsem si naopak uvědomil její slabiny a konekonců nejde o děj, ale o amorální vyznění a to je překvapivě ve filmu v rámci možností patrné.

Tak Kruanovský projekt si už našel cestu i do Premiere... A jak je možný, že tu nikdo nereaguje na Wanted??? :)

Ale rád bych viděl zfilmovanou Galaxii a samozřejmě Arnala...

Jakkoli mě ta zpráva, když jsem se o ní před půl rokem doslechl poprvé, nadchla, sám jsem to nikdy nepovažoval za moc reálný projekt a dodnes jsem nebyl ničím přesvědčen o opaku. Jako takové to podle mě může fungovat v pohodě, námět je originální (narozdíl od přeceňované Vzpoury mozků, která už je dnes pro filmovou adaptaci naprosto přežitá, viz. Terminátoři, Matrix, Já robot) a ta plytkost děje je, řekl bych celkem snadno řešitelná šikovným scénáristou. Horší je to s penězi, realizací a odbytem. Potřebné finance by teoreticky mohly vzejít z nějaké mezinárodní koprodukce a předprodeje práv do zahraničí, ale nemyslím, že by se u nás našli lidi, kteří by to byli schopní důstojně natočit a zajímavější počet diváků, který by tomu věnoval pozornost.

Můj rozhovor s Kubou Hussarem o jím připravovaném seriálu podle kruanovských comicsů - chforchoze.blogspot.com/

Až si říkám, jestli se ze smrti jedné z hlavních hvězd filmu před premiérou nestane v budoucnu regulérní propagační tah :) Jinak osobně nejvíc žeru ten plakát s netopýrem vypáleným do budovy.

Evidentně mu praskla už dávno... :)

tomu říkám průjem

Hmm, KAT... ten se na jednu stranu hrubě nepovedl, na druhou je to velezábavný béčko. Třeba Rusák v něm sice přišel o většinu svého kouzla, ale jeho souboj s Punisherem je výbornej, lepší než v comicsu, taky scéna kde Harry Heck hraje Punisherovi písničku je boží a to zabití Travolty je bomba...

zack: já od nich nečet nic, ale myslím, že pan šprcka má rozhodně možnosti a Thing je holt na efekt (a dobrej efekt, nic proti tomu :)

zack: a proč je máš za nejtrapnější team v historii comicsu? Jen pro zajímavost.

zack: jistě že jde v prvé řadě o superhrdiny, ale ti jsou snad zhmotněnou fantazií, ne? A pokud uznáváš, že jde v prvé řadě o superhrdiny, tak nevím co máš za problém s FF, kde máš dokonce čtyři luxusní superhrdiny. Chybí ti myšlenka, psychologie, dobrý příběh a akční scény? Vždyť jde v první řadě o superhrdiny, jak jsi sám řekl.

Že děcka nepotřebujou ke štěstí kvalitu. Jsou vyplesklí i z té FF a Ghost Ridera a není na tom nic špatného. Koneckonců snad jde v superhrdinském comicsu v prvé řadě o fantazii a ono dětské "co kdyby" a ne o myšlenky a psychologii. Ty to dělají jen zajímavější a věrohodnější.

Filmy pro děcka nemusí být automaticky špatný, ale nevím jak ty, ale já vyrostl na spoustě špatných filmů, na které dodnes s láskou vzpomínám :)

Moje velký guilty pleasure je ovšem Liga výjimečných, jak je ten film hrůzostrašně špatný, tak mě baví :)