Scenáristicky přímočará honička parádně nakreslenou džunglí a ve výsledku fajn oddechová jednohubka. Z původně záporáka a lovce Zarova tady scenárista dělá hrdinu (jednoduchým trikem - pošle na něj přesilu) a loveného, tím ale veškerá vynalézavost končí. V podstatě jde o souboj dvou psychopatů, přičemž ale oba psychopati i ten souboj nejsou výrazněji propracovaní, zajímaví nebo zábavní. Od Zarova líčeného jako ultimátní lovec jsem čekal rafinovanější a barvitější lov.

Batmana nečtu kvůli soudním dramatům a la Dvanáct rozhněvaných mužů, ale pro jednou proč ne a když je to dobře napsáno... Zbytek příběhů nezaujal.

Sympatické Stranger Things like retro dobrodružství, ale s čistě holčičími hrdinkami a místo na horor tlačící na sci-fi, takže se tu cestuje časem a různé další haluze. Fajn postavy, dialogy i kresba, byť žádnou postavu bych neoznačil za výjimečnou a dialogy pravidelně přecházejí do otravných hádek, kterým vévodí otravná Erinina dospělá verze. Taky mě nepotěšilo, že moje nejoblíbenější hrdinka v druhé polovině na dlouho zmizí. Zatímco z první poloviny knihy sálala pohoda i mírné napětí, v druhé polovině mi záhy začalo být dost jedno, co se tam děje, prostě se z toho stal sled ne zas tak prudce zábavných haluzí.

Stejně jako Ivan níž conquistadory a hledání El Dorada můžu díky filmům jako Aguirre nebo El Dorado a z komiksů se mi na to téma taky hodně líbil Dlouhý John Silver. Dufauxův a Xavierův Conquistador vypadá už podle obálky na splněný sen, ale vyleze z něj jen mírně nadprůměrná záležitost. Dufaux sice nahazuje fajn nápady jako proroctví, které hrdina v dětství obdrží, hrdinovo postupné ládování se nabuzujícími kořínky a monstrum v džungli, ale zajímavé postavy a práce s nimi chybí a místo ní dostáváme jen průměrnou dobrodružnou honičku/vyvražďovačku džunglí. A Xavier dodává solidní mainstreamovou kresbu, ale taky nijak výjimečnou.

Jednička mě bavila slušně, dvojka už míň, nějak jsem nebyl moc zavědavej na hrdinu zavřeného docela dlouho v blázinci. A s motivem copycata se taky dalo víc vyhrát a ani závěr mě nějak nesejmul. Navíc ruští mafoši jsou už dost ohraní záporáci.

Pěkně nakreslený lechtivý steampunk. Ta naivní lechtivost to u mě spíš srážela a jalové monology hrdinky mě dost bolely, ale byl jsem zvědavý, co se z toho nakonec vyvrbí, takže jsem vydržel až do konce.

U Dufauxovy Murény jsem se nudil, ale tohle mě bavilo, přestože Dufaux po v žánru tradičním úvodním přepadení piráty s čtenáři celkem vyjebe a opustí výpravu za pokladem i titulní postavu ve prospěch romantické vztahovky v pirátském přístavu. Dost mě bavila linie se zotročenou aristokratickou dcerkou, která časem zotročí svého zotročovatele, jejíž kritizovanou nerealističnost neřeším. Kresebně taky spokojenost, ale konkurenční Dlouhý John Silver si u mě celkově stojí o level dva výš.

Další kresebně i scenáristicky fajn westernový komiks od Vybírala, který jsem si s chutí přečetl, ale ve kterém mi opět chybělo něco zapamatovatelného, zajímavější postavy nebo výraznější katarze.

Chtělo by to být sexy, provokativní, vtipné a zábavné, ale kvůli zoufale průměrnému scénáři jsem to vzdal v půlce. Kresebně solidní.

Batmanův vraždící dvojník je výborný nápad (dost se divím, že s ním někdo nepřišel mnohem dřív), ale mohl předvést něco mnohem zajímavějšího, než jen nevýrazně vraždit na pozadí. Čímž vůbec nemyslím, že si měli dát s Batmanem pořádně do držky - celkové civilní pojetí bez honiček, proskakování okny a povinného předvádění známých padouchů moc chválím, taky mám tuhle polohu rád. Ale ten nápad se prostě dal vytěžit lépe, příběh mě nestrhl a linie s psycholožkou nořící se do Wayneovy duše mě vyloženě iritovala. Detektivka Wongová je taky spíš sympatická, než zajímavá. Kresebně je to pak velká paráda - seděla mi kresba, zdivočelé rozpanelování i barevné provedení, bez rentgenových detailů zlomených kostí bych se klidně obešel, nějak to na mě nikde nedělá dojem. Obálka je super. Celkově Batman, který určitě stojí za přečtení.

I za mě určité zklamání. Kresebně opět parádní, příběhově zajímavě rozjeté a s drtivým finále, ale prostředek tentokrát nějak drhnul a dvakrát mě nebavil.

Těšil jsem se na příběh z podivného temného domu plného trubek a kdovíčeho, ale nakonec mě asi nejvíc bavily flashbacky do hrdinova dospívání. Scenáristicky i kresebně je to fajn (byť některé dialogy bych pokrátil, pecka úplně ne.

Nakreslený je to moc pěkně, ozvlášť obrázky lodě na vzdouvajícím se moři (ale i Kvíkveg se povedl), člověka zamrzí, že to nemá větší formát. Problém mám paradoxně s příběhem. Knihu jsem ještě nečetl (mea culpa), takže neposoudím, jak dobře je to zadaptované, ale nejen na to, že byl předlohou slavný klasický román mi to přišlo příběhově slabé. Prostě se pluje za velrybou, Achab se pořád mele o tom, jak musí velrybu dostat, zástupce mu to rozmlouvá, Achab ho fakuje, všichni ostatní blbě čumí a drží hubu, pak je velryba zmasí jednou, podruhé, potřetí (což mi ani nepřišlo nějak napínavé) a konec. Čekal jsem víc detailů ze života na moři, víc prostoru pro postavy, co nejsou Achab, nějaké zvraty možná... A to se v úvodu na začátku píše, jak tahle adaptace narozdíl od jiných nezjednodušuje předlohu na pouhý hon za velrybou. No, nevím. Taky to rozdělení do kapitol bylo takové legrační, vzhledem k tomu jak byly ty kapitoly krátké a jak málo se během nich stihlo stát.

Pavel Čech se skrz postavu Červenáčka ohlíží za rychlošípáckými dobrodružstvími a vyznává se z lásky k nim. Pocitová meditace nad koncem dětství má podobu koláže vzpomínek na známé příhody, ale také na jednu neznámou, dosud obestřenou tajemstvím a v knize napínavě rozkouskovanou - na Červenáčkovu sólovou výpravu do Stínadel, která pak vedla k jeho dočasnému vyloučení z klubu. Výtvarně tradičně krása nesmírná, ať už jde o celkovou atmosféru, výrazy postav, nebo ztvárnění Stínadel přetékající dobovými architektonickými detaily - Pavel Čech opět dokazuje, že je dvorním ilustrátorem Stínadel, která zatím nikdo nenakreslil lépe než on.

Za vydávání westernových komiksů musím vydavatele hlasitě pochválit, protože je to můj oblíbený žánr a vždycky si ho rád přečtu. I když z toho vyleze takový průměr jako Lonesome nebo Sykes. Oboje je pěkně nakreslené, ale chybí tomu zajímavější postavy, děj i výtvarné uchopení a tak se to po dočtení okamžitě vykouří z hlavy. Lonesome sází na to nejklasičtější schéma o tajemném drsném ostrostřelci, který přijíždí do městečka sužovaného záporáky a zachrání krásnou ženu v nesnázích i městečko. Ozvláštněno je to mystickou schopností hrdiny vidět minulost jiných lidí, které ale není nijak zajímavě využito, a zasazením příběhu do kvasu událostí vedoucích k občanské válce a narušením obecné představy, že všichni seveřani byli ti hodní.

Nejslabší Criminal. Kratší příběhy než obvykle, ve kterých se Brubaker noří víc do postav než do zápletek a ještě to "nastavuje" ukázkami z jiných komiksů. Z šesti příběhů bych vypíchl Smrtící ruce, které mě bavily jednak tou dětskou perspektivou, druhak vloženým komiksem připomínajícím sedmdesátkového Spider-mana a hezky zachycující ranou fascinaci komiksy, a pak Zlý víkend odehrávající se na Comics Conu, který nahlížel komiksovou branži skrz zahořklého kreslířského veterána. Výtvarně paráda jako vždycky a tučné bonusy taky.

Příběh o vztahu básníka a jeho múzy nahlížející do tehdejší pařížské umělecké bohémy není vysloveně strhující, ale je dostatečně zajímavý a plný dráždivé erotiky. Kresebně je to krása nesmírná.

Zatímco v základu podobní Živý nebo mrtvý a Kick-Ass se obracely k superhrdinským komiksům a sázely na přemrštěnost, Brubaker jde ve stopách vigilantských filmů jako Přání smrti a Taxikář a zůstává realistický a noirový. Jasně, objevuje se tu démon, který hrdinu motivuje, ale celou dobu visí ve vzduchu, že může jít jen o hrdinovu duševní chorobu. Bavilo mě spíš hrdinovo rozjímání nad (ne)spravedlností ve světě a příprava akcí, než líčení jeho vztahu se slečnou, která neví, co chce. Kresebně Phillipsův vysoký standart. Narozdíl od předchozí Zatmívačky mě to vtáhlo a nepustilo, ale po prvním přečtení nemám pocit instantní klasiky, jen velmi solidního žánrového kousku, kerý si brzo s chutí přečtu znova. Spokojenost.

Pěkně nakreslený, ale scenáristicky veskrze průměrný a neoriginální western, kterému chybí propracovanější postavy, pořádný záporák i zajímavější děj. Pro srovnání si přečtěte Hrobaře - ten je o dva levely výš.

Souhlas s Ivanem. Značně přeceněná záležitost. Pulpová kresba pěkná, ale scénář nudí - postavy s nulovými charaktery procházejí nezajímavým dějem a vedou dialogy, které bolí. Pulpová naivita je jedna věc, nezáživnost druhá. Utkví jen velrybaření na oběžné dráze.

Pozvolný banální rozjezd líčící těžký úděl ženy, kterou na baru balí žoviální blbci a doma se štěká s pubertální dcerou, docela odrazoval.Ale kresebně to bylo hodně fajn a líbila se mi atmosféra deštěm neustále zalévané Paříže i hrdinčiny výpadky řeči. Pak se rozjela příjemná mysteriózní atmosférická detektivka, při níž se hrdinka s dcerou přestaly štěkat a rychle vytvořily sympatické duo amatérských detektivů a záhadný Max to na chvíli překvapivě brutálně rozjel. Bohužel finále se rozplizlo v nezajímavý souboj mytologických bytostí a pobíhání hrdinek po nočním lese. A ze zamýšlených čtyř hvězdiček to u mě spadlo na tři. Navíc se obávám, že si z toho záhy nebudu nic pamatovat.

Ennis nám už x-krát ozřejmil, že válka není vůl, ale hnusná a nesmyslná zkurvenost. A tady v tom pokračuje a dává si záležet na tom, aby to bylo brutální. Ne vtipně brutální, ne cool brutální, ale brutálně-válečně-zvěrsky
-brutální. A první půlka příběhu solidně šlape - fajn otvírák s Castlem přicházejícím s křížkem po funuse, Castlův nový parťák je sympoš, výměna Vietnamu za Afghánistán je osvěžující, válečné historky jsou správně kruté a depresivní a kvituju i že pro jednou se ani slůvkem neřeší Castleova mrtvá rodina. Ale s únosem záporákovy manželky nastupuje nuda a vydrží po celé finále v lese. A pachuť nespláchne ani fajn skoncování s nevýrazným záporákem, o kterém se do té doby jen mluví. Kresba standartní, ničím neuhrane, obálky pěkný. Taky je ten svazek jakýsi podvyživeně hubený... Škoda, tu první půlku jsem si správně užíval.

Tak tohle bylo tak nudné, že jsem to po pár kapitolách vzdal.

Výtvarně je to nádhera a neméně osobitý a sugestivní je i příběh, který začíná civilním líčením letního dětského přátelství/lásky, ale přes lehce hororové podtóny se vyvine až v epickou bitevní fantasy s mytologií a potoky krve. Bavilo mě hlavně úvodní seznamování Agnes a Mily a preferoval bych, kdyby to spíš než do WTF fantasy vyústilo do hororu, ale každopádně jsem nadšený, tohle mi po všech stránkách sedlo.

Scenáristicky i kresebně kvalitní komiksový western, který stejně jako Hrobník netlačí na střílení, ale na morální dilemata a svižně a zajímavě spěje k nečekanému rozuzlení. Narozdíl od Hrobníka ale tady chybí podobně ikonická postava (nebo cokoli jiného výrazného) a tak se obávám, že se mi to rychle vykouří z hlavy.

Rozečetl jsem to s tím, že by to mohl být zajímavý origin nebo třeba příjemný coming of age, ale dostal jsem jen teenegerovský cajdák a ničím nepřekvapující průměr. Kde v okamžiku, kdy si hrdinka oblíbí roztomilé koťátko, je nad slunce jasné, že koťátko to má spočítané, nebo se hrdinka lituje slovy "Proč mě nikdo nemá rád", ačkoli před ní právě stojí nejúžasnější kluk ze školy a upřímně se zajímá o její problémy. A i když být bezdomovkyní v patnácti samozřejmě není žádná výhra, dokážu si snadno představit drsnější problémy, jaké může mít atraktivní teenagerka se svým hovadským otčímem, než že jí tu a tam vrazí facku a zavře mě do skříně. Ale i když přijmu, že tohle se o žádnou drsnost nesnažilo, pořád tomu zoufale chybí zajímavější příběh a výraznější scény. Takže jsem to někde za půlkou vzdal a proto nebudu hvězdičkovat (ale dal bych tak dvě). Kresebně je to takový ten roztomilý sexy čtenářsky vděčný mainstream, který k tomu sedí, tam bych problém neměl.

Dohrání akce ve skladišti, které opět trpí natahováním, dějovým vakuem a slabými dialogy (nejen štěkání se Vávry s Majkým). Taky mě štvalo, že hrdina v jednu chvíli div neoplakává smrt gaunera, který po něm před chvilkou šel s nožem.

Tentokrát celý díl zabírá Smrtihlavova akce ve skladišti a to se ani nestihne celá. I proto, jak je to zase roztahané - třeba úvodní třístránkový telefonát (ze kterého se stejně nic nedovíme) se dal zkrátit na třetinu, respektive na jednu stranu, taky - jak píše Sagikkun - je toho Smrtihlavova poskakování po střechách zbytečně moc, i ta závěrečná scéna s Majkým je jen prázdné kecání dokola. Taky dialogy gaunerů jsou úplně banální, s těmi se dalo vyhrát. Pár panelů moc pěkných, třeba Smrtihlav natahující před sebe při skoku ruku s rozevřenými prsty nebo kopačka do dveří auta, za kterými stojí gauneři. Ale ty máznuté panely bych si příště odpustil.

Smrtihlav s detektivem Vávrou se poznávají a vyměňují si informace - Smrtihlav se dozvídá, kdo je jeho hlavním protivníkem v podsvětí a vyráží po stopě, skeptický Vávra vzápětí dostává ke své nelibosti nového policejního parťáka na Smrtihlavově případu. Děj je zaměřený hlavně na Vávru, ale žádný ponor do jeho duše nás nečeká, nedočkáme se pro jednou žádné akční scény a hlavní záporák i nadále jen posiluje v pozadí, místo aby se pořádně uvedl na scénu.

Smrtihlav zajme a vyslýchá brutálního gaunera, kterého se ale marně snaží vystrašit, aby mu prozradil, kdo je hlavou pražského podsvětí. Hrdina tak naráží na svoje limity a rozhodne se získat informaci jinak - setká se mezi čtyřma očima s detektivem Vávrou. I ve třetím svazku Smrtihlav zůstává jen nadšenou a snaživou domácí hrou začínajícího autora na superhrdinský komiks, která až příliš okatě opisuje od svých vzorů, viz. batmanovské setkání hrdiny a policisty na střeše policejní budovy. A je která je plná klišé (přistání na střeše auta, vyhrožování zločinci shozením), i když věřím, že si je autor užívá. Také stále platí, že děje je tu mnohem méně než v běžné superhrdinské sešitovce - třetí sešit si vystačí jen se třemi, čtyřmi scénami. V reálu by první tři svazky Smrtihlava daly dějově dohromady tak akorát jeden sešit. Posun v příběhu tu ale je, hrdina naráží na svoje limity a spojuje se s detektivem. K těm limitům bych jen podotkl, že kdybych si dělal svou verzi Batmana, využil bych tvůrčí svobody, co mám, a nechal hrdinu, aby zločince zabíjel. Autor se drží tradiční neposkvrněné superhrdinské morálky a vznešeně tragického superhrdiny, což je podle mě škoda. Celkově by se totiž mohl mnohem víc odvázat a vykompenzovat tím, že zatím jen klouže po povrchu.

Druhý sešit už je dějovější a víc nám představuje hrdinu a přivádí na scénu vedlejší postavy - policajta, kterého bude mít hrdina v patách, a kámoše-tech guye, který hrdinovi pomáhá. A nějaké ty další gaunery na rychlé ztlučení. Hrdina vytrvale vnitřně monologuje, monology jsou ale v lepším případě nic moc, v horším silně patetické (hlavně ty batmanovsky zdůrazňující jeho vztah k městu) a stále chybí nějaké šťavnatější hlášky. A nějaké nápady. Taky nějaká ženská postava by byla fajn. A pořádný záporák. Kresba kolísává, má svoje momenty. Celkově o fous lepší než minule.

Souhlas se Sagikkunem. Batman meets Sin City v alternativní Praze, přičemž to nepřichází s ničím originálním, ale je to atmosférické a není to vyložený trapas, byť to millerovské filozofování a drsné vnitřní monology při bitkách autorovi nežeru. Tu alternativní Prahu první sešit nijak neprodává a dějově je dost dietní - hrdina si jen trochu zafilozofuje v metru, převlékne se do kostýmu a zmlátí dva gaunery. Zatím tomu chybí něco osobitého, čím by to zaujalo, takhle to jen z dálky fandovsky pokukuje po Millerovi. Ale výtvarně je to snaživé a obálka se mi líbí moc. Tak snad to postupně nabere nějaký zajímavý směr.

I druhý svazek servíruje scenáristicky i kresebně suverénní road western a přidává to jediné, co chybělo k dokonalosti poprvé - silného záporáka. Touha postav ho zabít je přímo hmatatelná a přenáší se i na čtenáře, záporák ji ale brzdí tím, že postavám i čtenářům připravuje morální dilemata, která jim brání provést okamžitou spravedlnost/pomstu a vedou je k pochybnostem. Hranice mezi tím, co je správné a co ne, se tak stírají, a v postavách i čtenáři se to krásně sváří. Akce si moc neužijeme, zato se dovídáme víc jak o hrobaři, tak o Lin.

Bondovský odvar z Blacksada. Načrtnutý společný svět lidí a antropomorfních zvířat mě nijak zvlášť nezaujal a neustálé jakože vtipné narážky na zvířecí stereotypy mě spíš otravovaly. Wolfgang sám není nijak zajímavý a jeho bondovská dobrodružství plná sexy tajemných zabijákyň, arcipadouchů a jejich poskoků s plánem nějak vykolejit svět a vrtulníků sice mají správné ingredience, ale příběhy z nich upletené jsou nevzrušivě průměrné. Škoda, protože kresebně je to solidní a akce je nakreslená pěkně dynamicky.

Bermejo válí, vypadá to parádně a má to luxusní atmosféru, jen mě rušila občasná bílá pozadí, ta mě tahala za oči. Constantinův onanistický vypravěčský monolog a hlášky mě ale sraly nebetyčně, až jsem si říkal, že by to celé bylo lepší bez psaného slova.

Až sem to byla solidně zábavná ozvěna Ennisových Punisherů. Ale pak se Aaron rozhodl napsat velké fatální finále. Dostal k tomu naprosto volnou ruku a tak zatřásl Punisherem jako snad nikdo předtím. Bohužel, výsledkem je nejslabší svazek jeho runu. V předchozích dílech si Aaron víc než dobře poradil s Kingpinem a Bullseyem, ale Elektra mě v jeho podání ani trochu nebavila.Její nástup, její souboj s Punisherem a vše mezitím, je zoufale nevýrazné a nějaká ta dýka efektně narvaná do nosní dírky to nespasí. Stejně tak mě tu nebavil Frank a mozaikovité ohlížení se za jeho Castle-Punisherovským vývojem. Ale bavil mě pat, ve kterém se Punisher a Kingpin ocitli - Kingpin měknoucí v bezpečí své rezidence a Punisher venku podrývající jeho autoritu, oba stále nebezpeční, ale vlastně bezmocní, zoufalí, vyčkávající... Tahle jejich hra mohla být skvělá, kdyby se líp rozepsala - takhle to ale na mě působilo uspěchaně, odflákle, nefunkčně a všechno to narušování statu quo mi nakonec bylo dost jedno. A to nesnáším status quo. Ale tohle pro mě prostě mělo do nějaké emocionální (nebo jakékoliv) bomby daleko. A pak je tu Dillon, jehož kresba seděla k neMAXovským Ennisovým Punisherům, ale u takhle zásadního příběhu bych si představoval něco míň barvotiskového - Parlova nebo ideálně Guéru.

Poté, co Dorison dodal kvalitní pirátskou žánrovku (Dlouhý John Silver) servíruje i kvalitní westernovou zábavu. Má to ikonického hrdinu s vtipným supím sidekickem, správně za vlasy přitaženou zápletku, fajn dialogy, dostatek akce a rozhodně neškodí, že je to vlastně road movie, která pěkně těží z westernových kulis. A kresba je skvělá. K dokonalosti tomu chybí snad jen výraznější záporák, každopádně automaticky kupuju druhý svazek.

Průměrně zábavný Lobo. Intriky v příběhu vám sice budou upřímně putna, ale jinak scénář snaživě kupí zábavné motivy - galaktické gladiátorské zápasy spojuje s Hrami bez hranic/Takeshiho hradem a vědomostní soutěží, takže fóry se těží nejen z brutality, hlášek a bizarních účastníků, ale i z pastí, soutěžních otázek a cen, o které se hraje (bazuka zdobená diamanty). A kdyby to nestačilo, je ke gladiátorské aréně přilepen park sebevrahů, kde lze barvitě zprovodit ze světa sebe sama. Tenhle mišmaš mě dokázal celou dobu tak nějak bavit, i když si ho dokážu představit o pár levelů zábavnější. Pro začátek bych z fleku škrtl otravnou dvojku stupidních, otravně se dohadujících zabijáků s hlavou v kyblíku. Ale třeba ztracená četa pobavila...

Lobo rozjíždí další ze svých nahláškovaných masakrů, tentokrát v baloňáku soukromého detektiva. Ale až na nějaký ten zbloudilý dobrý fórek (kontrola zbraní) mě to nebavilo. Hned na začátku se vrací dvojka pitomých zabijáků, kteří mě vysírali už v Univerzálních gladiátorech, no, tady naštěstí nemají tolik prostoru. A stejně trapná mi přišla i linie s bistrem.

Koukám, že jsem zatím jediný, komu se finální odhalení líbilo. Samozřejmě, že je to kravina, ale správně přepálená, bizarní a do morku kostí japonská kravina, která k tomuhle celkově brakovému thrilleru pro teenagery perfektně sedí. Celý poslední svazek je v kontextu (nijak zázračné) série solidní - po veskrze nudné předchozí knize scenárista aspoň v cílové rovince zabral. Všechny zbývající postavy zkraje nahnal na jedno místo a nechal je, ať se tam celou dobu handrkují, manipulují, vydírají, vyhrožují, mlátí i zabíjejí, do toho zvraty oscilující kdekoli mezi zábavný (úkol s kostkou, poprava omylem) a vysloveně trapný a samozřejmě si neodpustil ani patetické výbuchy emocí. A vedle finálního masakru naservíroval vysvětlovačku, která byla tím jediným, kvůli čemu to mnozí vůbec četli dál a která zjevně máloho uspokojí. Když shrnu celou sérii - série, která stejně jako Zápisník smrti stojí na super haluzi a taky má tendenci legračně/otravně rozšiřovat svoje pravidla, ale může si jen nechat zdát o podobné míře napětí a humoru, nebo zajímavých a sympatických postavách a i kresebně to pokulhává.

Monumentální miniatura. Jednoduchý příběh s temnou pointou střídající vizuálně statickou linii s proměnlivou (a interiér s exteriérem), vyprávěný téměř beze slov skrz impozantní celostránkové obrazy, umocněné gigantickým formátem a pevnou vazbou. Moebiova kresba parádní, ať už zachycuje atmosférické prostředí pustého velkoměsta s podivnou architekturou a z ní vyhřezávajícím bordelem nebo postavy, které se v ní ztrácejí. Přečtené to můžete mít za minutu, kochat se tím můžete nekonečně, čímž mi to připomnělo mou velmi oblíbenou Drsnou školu od Millera/Darrowa (apokalyptické městské kulisy mi zase připomněly Saudkova Arnala). Prolistoval jsem to v knihkupectví, okamžitě byl očarován a koupil.

Postavit zápletku pokračování na tom, že se Ozymandiasovo brutální obelhání lidstva provalilo, je super výkop. Zfúzovat k tomu svět Watchmen se světem DC superhrdinů... no, jakkoli mám slabost pro Batmana, bez toho bych se klidně obešel. Nejsilnější karta, kterou první svazek tasí, je působivý origin nového Rorschacha, kterého zrodila tragédie v New Yorku. Silueta a Mim sice mají vtipnou superschopnost, ale harlequinnovsky vypadající i šaškující Silueta je i harlequinnovsky otravná a origin obou je klišé, navíc přitažené za vlasy. Otravné je i prolínání děje s televizními zprávami a nudným noirovým filmem, kvůli tomu jsem se komiksem docela prokousával (ve Watchmen je to udělané líp). Kresebně pak jde o mainstreamový standard, neurazí nenadchne. Dojmy jsou tak velmi smíšené a nedá se úplně říct, že bych nemohl dospat až vyjde další svazek...

Po první průměrné knize se zajímavým ústředním nápadem už celá série jen padá dolů kvůli scenáristické bezradnosti a neschopnosti. Tady jsem se těšil na pátrání v tajemné odlehlé vesnici, ale autor ho úplně zabil. Ještě že v příští knize už bude rozluštění.

Torpedo je sympaticky bezcharakterní pistolník k pronajmutí, kterej se s nikým nemaže. Nemá problém zastřelit poldu, ženskou nebo starýho kámoše (z čehož se někteří dušínovští čtenáři můžou opotit až na prdeli) a trousí u toho šťavnatý noirový hlášky. I s takovým drsným frajerem ale život pravidelně vyjebavá, plus se neustále shazuje tím, že něco zkomolí, což ho poněkud polidšťuje - a nějakej morální kód má taky, čistej psychopat to není. Jeho eskapády jsou krátký a přimočarý, ale zábavný (a solidně nakreslený, byť kvůli přemíře čar v obličeji hrdina připomíná mumii (ale ženský jsou ultra sexy). Blacksadovskou dokonalost nečekejte, ale kvalitní nahláškovanou a násilnou zábavu ano.

Obálka je poněkud zavádějící - postava v popředí nejen že není hlavní, ale není ani důležitá a střílení je tu jen ve stopovém množství. Celkově to na mě bylo málo drsné (možná mě v tom zdeformovaly Skalpy) a příběh mi byl celou dobu tak nějak jedno. Criminal přitom zbožňuju (Fatale už je na mě moc melodramatické) a na kombinaci noir+Hollywood jsem se těšil, plus Phillipsovu kresbu mám dost rád a české vydání vypadá skvěle. Pro mě ale scenáristicky zklamání.

Titulní katastrofický příběh je variací Bílé pasti - opět dojde ke kalamitě (tentokrát ji Čtyřlístek nezpůsobí) a Myšpulín ji řeší svým vynálezem, což opět způsobí fajn haluze (zkamenělý les).

Obyčejná holka potká sympatického, ale podivínského kluka - kreslíře, amatérského filmaře a fandu sci-fi hororů - a snaží se přijít na to, jak moc velkej magor to je... Sympatický, ryze burnsovský rozjezd, který slibuje potenciálně zajímavé věci.

Autorská vztahovka s cestováním v čase, která mi připomněla Clowesovu Patience. Nápaditá a vtipná jednohubka s roztomilou kresbou a se srdíčkem. Poměr cena výkon jsem neřešil, byla to tak příjemná čtenářská záležitost, že jsem měl o koupi hned jasno.

Nejdřív jsem úplně nechápal, jaký je rozdíl mezi tímhle a Batmanem a proč to tedy vůbec dělat, ale jo, zasazování známých postav do mírně pozměněných rolí a specifické doby a určité potemnění příběhu určitou zábavu skýtalo. Ale scenáristicky i kresebně průměr.

Komiks je krátký, kresebně nic moc a nic moc se mnou ani neudělal. Následující text popisující co bylo pak - autorovo trauma, návrat do normálního života a zamyšlení se nad tím, co se stalo a proč - zaujme snahou vidět věci v širších souvislostech a hledáním odpovědnosti u celé (francouzské) společnosti.

Fimi: proto taky hodnotím jen to, co tu vyšlo, co jsem četl a co tu má profil, nehodnotím celou sérii. Mě nevadí, že je to jiné, tím je to naopak zajímavé, vadí mi, že je to jiné málo a celkově slabé.

cyboy: nerad bych zněl jako uražený autor, ale chci uvést na pravou míru pár věcí, což by snad nemuselo vadit. Ten formát nevychází z jednostránkových příběhů Rychlých šípů - zjevně jde o jeden delší příběh, ne o jednostránkovou šípáckou jednohubku. Jestli z něčeho vychází, tak z komiksových adaptací stínadelské trilogie, kde Čermák přejímá rozkapitolování příběhu z knižních předloh (a v posledním díle stránky opatřuje i kreslenými záhlavími). Dále ten příběh nepředchází Rychlým šípům těsně, aspoň pro mě čtvrtstoletí není těsně. Nicméně souhlasím s tím, že i tak by ty postavy měly mít foglarovskou sociokulturní výbavu a myslím, že ji i mají. Otevřeně zištně se tam ve vztahu ke kolu chová jen jedna postava, ne náhodou starší kluk a není to nefoglarovské, takovou postavou staršího, zištného a mizerného kamaráda je třeba Ondra z foglarovek Pod junáckou vlajkou a Devadesátka pokračuje. Foglarovky jistě nejsou o individualismu, ale to není ani Hlavolam - stejně jako foglarovky je o přátelství procházejícím zkouškou.

Kapis: tak to mě rozsekalo :D

A co tak strašnýho jsem vyspoileroval?

Kde se to dá splašit?

Tak tohle vypadá na první mangu, co si ve svém životě koupím.

blackjag: jak ses k tomu sakra dostal, chlape? přivez to na ten slez :)

Jestli je to za nějakou rozumnou cenu, tak já si to snad z recese koupím...

Cha, cha...

Zdravím, s nepochopitelnou naivitou Forresta Gumpa jsem půjčil prvního semicovského Záhadného Spider-mana na natáčení TV pořadu, kde ho samozřejmě někdo očóroval, a nejsem si jistej, kolik teď můžu chtít jako náhradu. Má někdo nějaký odhad? 500? Případně kdyby čirou náhodou měl někdo tip, kde ho splašit, tak by to bylo úžasný...

Toe: nevyšlo.

Návrh k doplnění - http://www.howardhorror.cz/2014/12/kresleny-strach.html

Kaluž: Nemesis je podle mě samoúčelně brutální blbina akceptovatelná ještě tak jako odfláknutej bonus k WANTED, ale velké WTF ve srovnání s KICK-ASS nebo SUPERMAN: RUDÁ HVĚZDA. A jsem fakt zvědavej, jak z toho Millar s Matthew Vaughnem chtějí vyvařit zajímavej film (kdyby se radši vrhli na adaptaci toho Supermana, udělali by líp). Stejně tak jsem zvědavej jak si poradí s adaptací dvojky Kick-Ass, která je podle mě výrazně slabší než jednička a pořádně se rozjede až v půlce, kdy konečně nastoupí Red Mist a konec je fakt hodně otevřenej. Pochybuju, že by se do filmu třeba dostalo to znásilnění jedné z postav.

Díky, jsem rád za jakoukoli odezvu. On je to záměrně takovej scenáristickej i akční ojeb - na Mcguffinu nezáleží a děláme si tam z toho sranu jako i z jiných klišé (mobil, který kupodivu má signál, i když by ho v 99 procentech filmů neměl, ale přesto se nepoužije), akční scény jsou vesměs mimo obraz, ale přesto by měly mít určitou působivost/napětí (ukopání zabijáka na záchodě, souboj ve fotobudce). Hlavní devízou by měla být atmoška, kterou si myslím, že ta lokace má a kterou vydatně podporuje hudba. Názory na herecký výkony se dost liší, osobně myslím, že ústřední duo není nejhorší a že představitel bosse vysloveně ruluje :)

Fry: a já se přitom snažil opisovat od života co to šlo...

Dovolím si sem nahodit aktuální snímek z vlastní produkce, kde je v úvodní scéně hrdina vyrušen při četbě komiksu, načež rozpoutá peklo. Zrovna na tuhle scénu lidi velmi pozitivně reagují, což je dáno pečlivým výběrem komiksového titulu :) (u nějž jsem dal průchod své nostalgii po začátku devadesátek) - http://www.youtube.com/watch?v=w9MxxJw7ovM&list=PLwOTAZM_oRH1tHXUQVAyFXEtc8AdqWAnn&feature=mh_lolz

Zdravím, zrovna řeším téma pro svou diplomku a chtěl bych psát o akvizici, katalogizaci a prezentaci komiksů v českých knihovnách, jinými slovy, jak na tom komiksy v knihovnách u nás jsou. Co jsem se zatím koukal, tak jsem na žádný článek/vysokoškolskou práci na tohle téma nenarazil. Vy někdo jo? Vítám i jakýkoli jiný konstruktivní připomínky.

To jo, ale i ta by měla být rozdělena na dětskou a dospělou, s tím, že dětská by byla v dětském a dospělá v dospělém oddělení. Tohle rozdělení už ale vyžaduje od knihovnic jistou rozlišovací schopnost, aby nestrkali do dětské Mause, protože jsou v něm zvířátka.

Já měl zato, že jde o zařazení v knihovně, aby Vrána nebo Punisher Max neskončili v dětském oddělení.

Tak mé loňské orodování v MZK za přednášku o komiksech pro knihovníky přece jen (po pouhém půl roce) přineslo ovoce - http://www.mzk.cz/aktivity/akt10_15.php Akorát se nemůžu ubránit dojmu, že na půlden trvající samostatnou přednášku o komiksu se knihovnice dvakrát nepohrnou, mělo to mít maximálně dvě hodiny a mělo to být zařazené do nějakého pásma knihovnických přednášek (někam doprostřed, na poslední přednášku obvykle zůstane sotva polovina lidí :)

Aktuálně se účastním této soutěže o nej akční scénu (nebo o co vlastně, nad těmi debilními pravidly už s kámoši několik dní diskutujeme) - www.mymagnum.cz/video a to s ukázkou z mého akčního kraťasu Assassin. Tak kdyby chtěl někdo juknout nebo mi dokonce nedejbože dát bod, prosím :)

Článek o slovenském komiksu v 90. letech - http://www.recenzie.org/komiksy/164-slovaci-a-komiks-od-roku-1990

yama: díky

Seqence ještě žije, nevíte někdo? Já jen že už jsem jim několikrát napsal (skrzevá tu Hibiho a Jerieho přednášku Komiks, jak ho (ještě) neznáte, kterou pro jistotu ani nemají uvedenou na webu) a žádná odpověď.

Jak by řekl Joker: "Now, our operation is small, but there's a lot of potential for "aggressive" expansion." :)

Kdo chce vidět dosavadní výsledky mého nedávno zmíněného boje za nákup komiksů do naší knihovny, nechť si na Facebooku zadá Komiksový koutek knihovny JAMU...

yama: Díky, pokusím se to sem dostat

yama: ta přednáška by mě dost zajímala, budu se po tom pídit... no, v MZK se komiksy půjčují pouze prezenčně, což si myslím řeší problém s vracením komiksů poničených

Tak třeba Moravská zemská knihovně u nás v Brně je zásobena slušně (jako asi všechny knihovny s povinným výtiskem), no ale třeba už v té městské, tj. Knihovně Jiřího Mahena s 28 pobočkami, jsem od Moorea našel jen Liga výjimečných a Smax a od Franka Millera vůbec nic! Nemluvě o veřejných knihovnách na menších městech a VŠ knihovnách. Já sám jsem si přitom třeba Watchmen, V jako vendeta či mnohé další nejdřív přečetl v knihovně (MZK) a na základě toho si je koupil. Co se toho věnování týče, chtěl jsem věnovat pár knížek o komiksu, které mám ze zahraničí a stačilo mi si je jednou přečíst (zamlouvá se mi představa, že by naše knihovna byla jediná v zemi, která by je měla) a pár věcí, se kterými jsem se seknul (narozdíl od mnohých tady neschraňuju všechny komiksy, co mi přijdou pod ruku, ale svou sbírečku si tříbím dle svého vkusu).

Když bylo zmíněno to půjčování komiksů, setkal se tu někdy někdo s nějakou "půjčovnou komiksů", eventuelně jak jste kdo spokojený s komiksovou nabídkou knihoven? S kámošem pracujeme v knihovně, on v knihovně na malém městě, já ve vysokoškolské a jemu se tuhle podařil celkem husarský kousek, že přesvědčil vedení, aby jednorázově nakoupilo nějakých 50 titulů a prý se to okamžitě rozebralo (zpropagoval předtím ten nákup menší akcí, se kterou jsem mu pomáhal). Takže jsem trochu zapracoval i v naší knihovně a něco málo se koupilo (a uvažuju, že i něco věnuju), bohužel nejsme knihovnický fastfood jako KJM, na druhou stranu jsme knihovna umělecké školy, takže si myslím, že by tu komiks měl být zastoupen, i když není přímo v osnovách. Tak si říkám, že by to chtělo nějaký plán pro všechny veřejné knihovny na systematický nákup komiksů. Pochybuju, že se v každé knihovně najde nějaký komiksový fanda, takže kdyby se udělal řekněme nějaký základní seznam, co by nemělo chybět (z mého pohledu třeba Maus nebo Watchmen), ze kterého by mohli všude vycházet... Co vy nato? Kravina? Utopie? Zbytečnost?

bluntman: stejně jako tvoje péro :) doporučuju spravit si chuť Punisherem: War Zone, ne že by to byl kdovíjaký zázrak, ale ani to není průser, minimálně ta proklamovaná brutalita tam zůstala.

Kruanova cesta na televizní obrazovky II - http://chforchoze.blogspot.com/

demnog: nevypadne, choze na vás totiž překvapivě sere a zbytek dne plánuje strávit vyčítáním si, proč to neudělal už dřív

DEmnoG: tak snad božský zack jasně řek, že nic takovýho neexistuje, tak co ještě řešíš?

zack: okej, zacku, zase jsi mě dostal. Další blbec, kterej se z tebou pokusil diskutovat jako by moc dobře nevěděl, že zack je nejchytřejší a nejde mu o vůbec diskusi, ale o to, aby mu náhodou někdo nevyfoukl rekord v počtu urážených a nasraných lidí za den. Takže si klidně mysli, žes mě nasral, ale pravda je taková, žes mě jen tradičně otrávil. Proč se s člověkem, kterej pokaždý když ve filmu ženská ukáže kozy začne řvát "porno!", odmítám bavit o kvalitách/nekvalitách béček, je snad jasný.

zack: jinak je otázka, co si představuješ pod tím dobře natočeným béčkem, ale už jsi tu toho naplácal dost, abych mi bylo jasný, že o tom nemáš ani páru a další diskuse s tebou na tohle téma je bezpředmětná

zack: já že to beru moc vážně? tak to pardon, ale to nejsem já kdo hledá logiku a realističnost ve filmech jako je Wanted a bondovky

ty namistrovaný kecy "jsem strašně dospělej, protože mám rád bournea" jste doufám nemysleli vážně?

markýz: a sakra! jsou tu ňáký dobrovkusáci! poplááách!

Zack: Je otázka, co myslíš tím dobrým. Ty tím zjevně myslíš obecně formálně a obsahově kvalitní, jenže o to se tyhle filmy ani nesnaží, jde jim o něco úplně jiného a sice o pokleslou zábavu a tu mnohé spolehlivě naplňují, tedy jsou dobré. S bondovkama je to podobný. S markýzem mi připadáte jako lidi, kteří nádavají nato, že v lékárně nemají chleba a co že je to teda za zkurvenej obchod.

zack: z ženské věznice se netočí jen porna, tedy aspoň já osobně definuju porno skrz otevřený sexuální scény, no možná seš v tomhle trochu puritánštější a stačí ti míň :) Bourne mě s výjimkou trojky nehorázně nudil, ten nervní realistickej styl není můj šálek kafe, rád se v akci orientuju a pořádně si ji prohlídnu. Na novou bondovku se bez nějakýho velkýho nadšení vždycky rád mrknu, protože vždycky dostanu (s výjimkou silně nadstandartního Golden Eye) standartní akčňák.

markýz: já jen že po dočtení tvé recenze jsem měl pocit, že ji napsal někdo kolem šedesáti, kdo předtím nikdy žádný akční film neviděl. Připomnělo mi to jednu recenzi, co jsem onehdy četl na netu, bylo to k filmu odehrávajícím se ve vesmírné ženské věznici. Recenzent napsal, že je nesmysl, aby když někdo spáchá zločin na nějaké planetě, ho vozili do nějaké věznice v kosmu, když je přece mnohem ekonomičtější mít vězení přímo na planetě. Chudák byl tak fixovanej na logiku, že vůbec nepochopil o co tam šlo. Ale radši ať takoví píšou recenze než aby točili filmy :)

Tak takhle mimo recenzi jsem už dlouho nečetl... :)

Taky spokojenost, díky tomu jak se to vzdaluje ději předlohy jsem si naopak uvědomil její slabiny a konekonců nejde o děj, ale o amorální vyznění a to je překvapivě ve filmu v rámci možností patrné.

Tak Kruanovský projekt si už našel cestu i do Premiere... A jak je možný, že tu nikdo nereaguje na Wanted??? :)

Ale rád bych viděl zfilmovanou Galaxii a samozřejmě Arnala...

Jakkoli mě ta zpráva, když jsem se o ní před půl rokem doslechl poprvé, nadchla, sám jsem to nikdy nepovažoval za moc reálný projekt a dodnes jsem nebyl ničím přesvědčen o opaku. Jako takové to podle mě může fungovat v pohodě, námět je originální (narozdíl od přeceňované Vzpoury mozků, která už je dnes pro filmovou adaptaci naprosto přežitá, viz. Terminátoři, Matrix, Já robot) a ta plytkost děje je, řekl bych celkem snadno řešitelná šikovným scénáristou. Horší je to s penězi, realizací a odbytem. Potřebné finance by teoreticky mohly vzejít z nějaké mezinárodní koprodukce a předprodeje práv do zahraničí, ale nemyslím, že by se u nás našli lidi, kteří by to byli schopní důstojně natočit a zajímavější počet diváků, který by tomu věnoval pozornost.

Můj rozhovor s Kubou Hussarem o jím připravovaném seriálu podle kruanovských comicsů - chforchoze.blogspot.com/

Až si říkám, jestli se ze smrti jedné z hlavních hvězd filmu před premiérou nestane v budoucnu regulérní propagační tah :) Jinak osobně nejvíc žeru ten plakát s netopýrem vypáleným do budovy.

Evidentně mu praskla už dávno... :)

tomu říkám průjem

Hmm, KAT... ten se na jednu stranu hrubě nepovedl, na druhou je to velezábavný béčko. Třeba Rusák v něm sice přišel o většinu svého kouzla, ale jeho souboj s Punisherem je výbornej, lepší než v comicsu, taky scéna kde Harry Heck hraje Punisherovi písničku je boží a to zabití Travolty je bomba...

zack: já od nich nečet nic, ale myslím, že pan šprcka má rozhodně možnosti a Thing je holt na efekt (a dobrej efekt, nic proti tomu :)

zack: a proč je máš za nejtrapnější team v historii comicsu? Jen pro zajímavost.

zack: jistě že jde v prvé řadě o superhrdiny, ale ti jsou snad zhmotněnou fantazií, ne? A pokud uznáváš, že jde v prvé řadě o superhrdiny, tak nevím co máš za problém s FF, kde máš dokonce čtyři luxusní superhrdiny. Chybí ti myšlenka, psychologie, dobrý příběh a akční scény? Vždyť jde v první řadě o superhrdiny, jak jsi sám řekl.

Že děcka nepotřebujou ke štěstí kvalitu. Jsou vyplesklí i z té FF a Ghost Ridera a není na tom nic špatného. Koneckonců snad jde v superhrdinském comicsu v prvé řadě o fantazii a ono dětské "co kdyby" a ne o myšlenky a psychologii. Ty to dělají jen zajímavější a věrohodnější.

Filmy pro děcka nemusí být automaticky špatný, ale nevím jak ty, ale já vyrostl na spoustě špatných filmů, na které dodnes s láskou vzpomínám :)

Moje velký guilty pleasure je ovšem Liga výjimečných, jak je ten film hrůzostrašně špatný, tak mě baví :)