O Červenáčkovi
Petrkov1. vydáníříjen 2019
4.5
...
V tomto příběhu čelí Rychlé šípy největší výzvě, s jakou se kdy setkaly. Dospějí až k hranici, vedle níž bledne i Rozdělovací třída a jejímuž překročení se Jaroslav Foglar ve své tvorbě vždy vyhýbal. Přesto není komiks Pavla Čecha popřením díla jeho velkého předchůdce – právě naopak, je upřímnou foglarovskou poctou a zároveň autonomním příběhem, který svět Červenáčka a jeho přátel citlivě rozšiřuje o nové barvy a emoce.

Scénář
Pavel Čech
Art
Pavel Čech
Obálka
Pavel Čech
Redakce
Jiří Trachtulec
Žánry
klubácký
ISBN/ISSN
978-80-87595-82-4
Vazba
šitá v tvrdých deskách
Formát
214 x 302 mm
Hmotnost
656 g
Tisk
barevný
Stran
80
Původní cena
420 Kč
Podavat realisticky nebo nam lidem charakterove blizke Rychle sipy je naprosto zbytecne. Tahle latka to nepotrebuje, navic se tim nic neziska a zbytecne se spini pamatka. Cech je tady dobrym vypravecem, kteremu nelze uprit nadseni a lasku k RŠ, ale problem je, ze to mohl udelat jinak, viz Rychle sipy 33. Doplnit ten lore, ne ho pretvaret a prizpusobovat. Co nam vlastne dal? To, co v hloubi duse vime, ze to tak je, ale prave tady je to zbytecne, ukazovat realitu. Proto je cteme, ze tu realitu chceme na chvili opustit a vnorit se do misty naivnich nebo idealnich vod. My to vime, ze jsou RS mimo, ale nevadi nam to. Milujeme je prave pro tyto ztelesnene hodnoty. Diky nim na chvili zapominame na tu sed tady kolem nas. Tohle se Cechovi zachytit nepovedlo a daleko mi to vic prislo, jako by on sam popisoval sebe skrze RS, resp. Cervenacka. Kresba mi docela sedla, na to jak Cecha nemusim.
PS: nikomu neberu jeho nazor, ale v cem je to pocta panu Foglarovi? Jen tim, ze to vzniklo? Vzdyt to jde proti podstate RS, takze nevidim tu poctu v nicem jinem, nez jak jsem psal vyse.
Pavel Čech se skrz postavu Červenáčka ohlíží za rychlošípáckými dobrodružstvími a vyznává se z lásky k nim. Pocitová meditace nad koncem dětství má podobu koláže vzpomínek na známé příhody, ale také na jednu neznámou, dosud obestřenou tajemstvím a v knize napínavě rozkouskovanou - na Červenáčkovu sólovou výpravu do Stínadel, která pak vedla k jeho dočasnému vyloučení z klubu. Výtvarně tradičně krása nesmírná, ať už jde o celkovou atmosféru, výrazy postav, nebo ztvárnění Stínadel přetékající dobovými architektonickými detaily - Pavel Čech opět dokazuje, že je dvorním ilustrátorem Stínadel, která zatím nikdo nenakreslil lépe než on.
Jakožto milovník Rychlých šípů i tvorby pana Čecha jsem šel poprvé v životě na křest/autogramiádu. Díky tomu mám v jeho knihách originální kresbičky. I tak mám strach, že zrovna tato publikace již zůstane navždy v knihovně. Je krásná, úžasná, melancholická; vyvolala ve mne silné emoce. Ale nevím, jestli to chci zažít ještě jednou...

Slovy peraka: "Pro mne byla kniha hlavně nostalgií za něčím, co už se nikdy nemůže vrátit. "
Slovy Čecha: "Je mi smutno. Snad z Červenáčkova příběhu, snad že už si nikdy nepřečtu Rychlé šípy dětskýma očima a poprvé. Snad že je knížka opravdu hotová, snad že něco skončilo, snad že ta bílá oblaka na obloze plují rychleji a rychleji."

Asi to neumím shrnou lépe, než tito dva pánové přede mnou (pode mnou?), tak jsem je holt vykradl.
Malého prince čtu každých deset let a pokaždé je to úplně jiná kniha. Asi to zkusím podobně i v tomto případě.

EDIT: pocity u knihy bych asi nejlépe připodobnil pocitům, když vám končí poslední třítýdenní skvělý tábor a vy víte, že už se nejspíš s partou nikdy neuvidíte. Vás teď čeká střední škola, noví přátelé, nové povinnosti... 30 měsíců, co jsem to četl, a pořád to "prázdno" cítím.
Tohle mě teda dostalo...
Téma nostalgie se táhne většinou tvorby Pavla Čecha. Srovnatelné s Tajemstvím ostrova za prkenou ohradou. Stejně smutné, ale pořád velice magické. Pro fanoušky RŠ to je zážitek.
zajímavé a k zamyšlení
O Červenáčkovi, aneb když něco krásného končí... opravdová pocta dílu Jaroslava Foglara, Rychlým šípům, a dobrodružství, které jsme s nimi všichni zažívali
Skvělá kniha o dospívání, kterou si ještě více užijí znalci původních rychlích šípů, na které to často odkazuje.
Pro mne byla kniha hlavně nostalgií za něčím, co už se nikdy nemůže vrátit. Červeňákovi vzpomínky na různé okamžiky, které prožil s Rychlými šípy, moje vzpomínky, kdy jsem se dostal k prvním hodně osahaným sešitům, které na mne působily jako zjevení, kdy jsem jednotlivá dobrodružství hltal s očima navrch hlavy a záviděl, že takové příběh neprožívám sám. A jak autor v doslovu zcela vystihnul "Je mi smutno. Snad z Červenáčkova příběhu, snad že už si nikdy nepřečtu Rychlé šípy dětskýma očima a poprvé. Snad že je knížka opravdu hotová, snad že něco skončilo, snad že ta bílá oblaka na obloze plují rychleji a rychleji.". Nakonec si toto pomalu musí uvědomit i Červenáček.
Takovy tisnivy.
Z tohohle na mne padl takový nějaký zvláštní stesk. Jsem holt měkkota. Na chvilku mě to vrátilo do dávných dob, kdy jsem v rozpuku svého jinošství hltával komiksy rychlých šípů. Pavel Čech dokázal zadrnkat na jakousi strunu hluboko uvnitř, kterou čtvrt století nikdo nenapnul. I když vše hezké jednou skončí, někde jinde zase cosi jiného začíná. Krásné, citlivé, nostalgické dílko.
Nojo, kamarádi začnou lítat za holkama a hledají, kde by mohli smočit; barvení časopisů v klubovně je jaksi logicky už tolik nebere. Ale ne, vážně, pokud by mi někdo zápletku vyprávěl, asi bych se pousmál a nic hlubšího by to ve mně nevyvolalo. Pavel Čech však vytvořil opět krásné a milé dílo, krásnou melancholickou poctu Foglarovi, která mě chytla za srdíčko.

Celkový dojem: 80%
Jako okvykle mile a pekne.
80%
261041
Yaromil21.11.2023 22:17O Červenáčkovi
Sakyk12.3.2023 11:02O Červenáčkovi
choze12.5.2022 10:04O Červenáčkovi
MP29.3.2022 15:38O Červenáčkovi
M_M27.6.2020 09:21O Červenáčkovi
perak27.2.2020 13:43O Červenáčkovi
Laik3.1.2020 17:28O Červenáčkovi
felis29.12.2019 16:55O Červenáčkovi
kinak19.11.2019 20:47O Červenáčkovi
Light19.11.2019 12:38O Červenáčkovi
mcleek30.10.2019 12:06O Červenáčkovi
Dinik27.10.2019 00:49O Červenáčkovi
cyboy23.10.2019 12:53O Červenáčkovi