10

Říká se, že je lepší s klišé začít, než s ním skončit, tak uvidíme, jestli se Aaron od tohohle obehraného rozjezdu odpíchne k něčemu zajímavějšímu. Protože zatím to působí jen jako naprosto nepřekvapivý remake Kráčející skály, nebo variace na Skalpy, v níž indiánskou rezervaci nahradil zatím mnohem méně exotický jižanský buranov. Jasně, testosteronem nabitý čtenář automaticky ocení ultrachlapský střet drsného nasraného hrdiny se stejně tvrdým záporákem, navíc v krásně neučesané kresbě, ale od Aarona čekám víc než generickou vigilantskou storku.

Na tohle jsem se hodně těšil. A byl jsem trochu zklamaný, protože údernosti Skalpů to nedosahuje. Zatím. Ale i tak je to hodně dobré čtení plné emocí, násilí, rodových předurčení, rozhodnutí, u nichž je těžké hodnotit, zda jsou dobrá či špatná, a hlavně jižanských postav, která jsou všechno, jen ne symaptická. I když i zde se nějaké ty výjimky najdou. Jestli má nějaká postava na tváři úsměv, tak jí dlouho nevydrži, a pokud se mračí, tak jí to vydrží. Teda jestli nebude mrtvá. Už se těším na pokračování.

Tak! Earl obšáhol hneď v prvej knižke lebo strkal nos kde nemal a čáry máry hromy blesky, kde sa vzala tu sa vzala tatova bakuľa z hrobu trčí. K tomu to schytá pre nič za nič aj pyskatý mlaďas a miestny alkáč. Locals celé predstavenie len pozorujú s rukami vo vreckách lebo dnešná spoločnosť je už raz taká a Boss ma velké koule...

Pevne verím, že pri tejto sérii skladáme puzzle od toho najprostrednejšieho dieliku, a začíname pekne od konca. Aaron totiž písať vie, a ja mu to zatiaľ budem veriť, no na začiatok trochu chabé. Kresbu v štýle trnky-brnky prepáčim, farby však pripomínajú rannú penu po piatkovej chlastačke.

Ne, tenhle komiks není o pěkné kresbě. Ona teda místy pěkná je, ale většinou je jako by ji někdo vysmrkal. Tenhle komiks je o drsném příběhu. Je o parchantech z jihu. Zatraceně, vždyť i nejkladnější postava je dědek, který pro ránu nejde daleko a na první dobrou vidí rudě. Tenhle komiks je jako výlet do hnusné putyky v té části města, kam už policajti nechodí ani ve dvou. Tentokrát jsem ten výlet přežil se zdravou kůži a už teď se těším, až se tam vypravím znovu.

Jižanská spodina my jsme jedna rodina. Maloměsto, redneci, sport -jako to jediné ´kulturní´ vyžití- a pekelně nasraný dědek co ty burany srovná do latě. Ultranásilí a suché hlášky, to pravé vořechové v čem je Aaron doma (a co umí nejlépe). Takový je to muž :)

No, atmosféra fajn, ale trochu zklamání na konci. Týpka zbytečně zabil další starý týpek, a vypadá to že ho přijde pomstít jeho černá dcera, vojačka . Snad, po dalších dílech, nebude úplný konec, když v nejvypjatějším okamžiku, kdy se plán pomsty začne hroutit, přicválá na pomoc, na elektromobilech ze severu, neomarxistické hnutí BLM. Nebo ano? Tak to potom sorry za spoiler...

Jason Aaron se opět utrhl ze řetězu a servíruje nám drsný příběh z Jihu. V tomto komiksu je vše, co mám rád na komiksech, ke kterým Aaron dělá scénáře. Drsný charaktery, nekompromisní násilí, nepříjemná atmosféra a skvěle napsané postavy. Aaron se nemusí držet v mantinelech korektnosti a rozdává rány na všechny strany. Díky kresbě Jasona LaToura je to o to intenzivnější a vynikne tak lidská zloba a nenávist. Největší nedostatek komiksu je ten, že se příběh teprve rozjíždí a to zajímavější přijde až v dalších dílech. I tak jsem spokojený a doporučuji.

Parchanti z jihu 1 sú drsný komiks v štýle perfektnej série Skalpy. Vidieť, že to píše Jason Aaron, ktorý podobné príbehy obľubuje. Séria Parchanti z jihu povyhrávala viacero prestížnych cien, či už Eisnera alebo Harveyho a som vážne zvedavý, ako bude príbeh pokračovať ďalej. Prvý diel je skvelý, ale predsa len príbehom trochu jednoduchší, Skalpy boli o úroveň kvalitnejšie a hlavne mali zaujímavejšie postavy. =►Celá recenzia◄=

+++V recenzii nájdete aj pre mňa najlepšiu hlášku a najlepšiu kresbu.+++

Popravdě jsem trochu zklamanej, na vině jsou ale asi především poněkud přehnaný očekávání po tom dlouholetym hajpu a masáži na auditoriu Crwe, vychvalování na internetech a hlavně pak laťka nastavená božskejma Skalpama. Nečekal jsem, že to bude klouzat tak po povrchu, týpek se vrátí po letech do rodný hroudy, zaplete se (úmyslně) do trablů, aniž by vůbec musel, a tamní rabiáti po něm jdou, páč jim šlape na kuří voko. Ani ty redneci (na ty jsem se těšil nejvíc) nejsou co to bejvalo, vlastně ten co k nim měl nejblíž byl paradoxně Dusty Tutwiler, kterej se zas tak moc neohřál. Ale je fakt, že občan ČR je poslední dobou v tomto směru bohužel značně zocelen a laťka buranství je nasazena vysoko. Asi jsem ovce, jinak bych se snad i přidal k hodnocení GWB, na druhou stranu, do dalšího dílu opět půjdu, takže ...

kurva nářezák!

Tož dalo mi to vzpomenout svou drsností a surovostí na Skalpy, ovšem chybí tomu větší rafinovanost... navíc ono to mlácení sekyrou do stromu, blesky do stromu, fakt, že hlavní hrdina nebyl zamordovaný během prvních dvou kapitol... trochu zázrak.

Celkový dojem: 60%

Tak to je pecka, Muži hněvu a Skalpy nakombinované v jednom. Nejlepší věc od Crwe za letošek.

Autoři pojali komiks jako takovou oslavu křupanství a zároveň vyrovnání se s vlastní minulostí strávenou na Jihu, který milují a nenávidí zároveň. Za hlavního hrdinu si neobvykle zvolili asi šedesátiletého dědu, jenž stejně jako oni z Jihu utekl. Okolnosti ho ale donutí k návratu a díky pár událostem se stane součástí vcelku jednoduchého a stokrát omílaného příběhu, kdy hlavní postava vezme zákon a klacek do vlastních rukou a začne ve své bývalé domovině dělat pořádek, na který si policie netroufne. Navzdory neoriginální zápletce nabízí příběh opravdu zábavnou a čtivou sondu do života amerických rednecks, kde můžeme jen těžko říct, jestli se tohle opravdu stále na Jihu děje nebo je to už překonané klišé. Ale to nevadí, hlavně že to je zábava. Více v recenzi na https://nerdopolis.cz/2021/12/21/recenze-parchanti-z-jihu-1-takovy-to-byl-muz-jason-aaron/

Parchanti z jihu jsou totální nářez. Scénář obsahuje všechno, co si jen milovník těchto příběhů může přát. Drsné vidláky s ještě drsnější vizáží a vybraným slovníkem, tuny pečených žebírek koupající se v hektolitrech tuku, baseballové pálky létající vzduchem a drtící čelisti dalších ještě drsnějších vidláků se síťovanýma kšiltovkama a bílýma tílkama. Celkově to působí naprosto autenticky a hned v ůvodu je čtenář vtažen mezi obyvatele okresu Craw, aby zažil skvělou akční jízdu,která bohužel netrvá příliš dlouho, avšak je tak skvělá, že to prostě bohatě stačí. Takový to byl muž je skvělým startem série, který jsem si užil plnými doušky a pokračování budu netrpělivě vyhlížet. Určitě jsem zvědav na cestu naštvaného starého chlápka EARLA TUBBA , který si nenechá nic líbit a věci neřeší pouhou domluvou. Tohle je prostě hrozná pecka.

Tak tenhle Aaron mi neskutečně sedl. Drsné, vtipné, smutné, temné a jižanské. Otázka amerického Jihu mi přijde dnes velmi úsměvná, ale holt amíci si asi potrpí na "dlouholeté" tradice. Každopádně to nic nemění na faktu, že já se od začátku do konce bavil. Za mě 5 hvězd.

Aaron se pokouší oprášit svůj um v psaní drsných příběhů z jihu a je rozhodně vidět, že to nezapomněl. Zároveň už ale spoustu věcí dělá tak nějak automaticky. A tak i když si to možná ani neuvědomuje, píše příběh který je tak předvídatelný, jako to, že se každý večer neoholí.

Za mě jsou Parchanti z jihu fajn jednohubka, která se dobře čte, protože to píše člověk, který ví jak na to. Zároveň se na to i dobře kouká, jelikož to má ten správný nečistý efekt. Jason LaTour odvedl dobrou práci.

Nic mě ale v této knize nepřekvapí a vše navíc uteče jako voda. Což je dobře i špatně. Druhý díl si rád přečtu, protože vím, že mě to nejspíš bude opět bavit. Ale jestli se ptáte zda z toho budou další Skalpy? Silně pochybuji.

Jason Aaron v nejlepší formě. Ačkoli nejde o špinavou kriminálku, superhrdinský epos, či dobrodružství z předaleké galaxie, přesto civilní Parchanti z jihu dokonale charakterizují právě to, co mám na autorově tvorbě tolik rád. Je to chlapská literatura, plná ošklivé morálky a špatných rozhodnutí, kdy jste prakticky neustále nuceni přehodnocovat své mínění o jednotlivých protagonistech. Zároveň se pod vší tou patinou „obyčejného akčňáku“ à la Kráčející skála skrývá silný vztah k rodnému kraji, jenž jak víme lze stejnou měrou horoucně milovat, jako vroucně nenávidět. Scénář sice dlouhou dobu plyne dle očekávaného schématu, včetně momentů, kdy společně s hrdinou překvapeně zjišťujete, jak málo stačí k tomu, aby lidé přehlíželi zlo na prahu vlastního domova; i tak se ale strůjci příběhu podařilo zasadit několik nečekaných úderů pod pás, které slibují do budoucna zajímavé počtení. Lví podíl práce přitom nelze upřít Jasonu LaTourovi, jehož stylizace americkém Jihu je naprosto fantastická.

Méně než vidláci z amerického jihu a než americký fotbal mě zajímají už jen vidláci z amerického jihu hrající americký fotbal. Ale tohle je fakt dokonale super. Spolu s Kriminálem a Skalpy jedno z nejnoirovějších novodobých děl, i když jako noir vůbec nevypadá a vůbec není o tom o čem se zdá být. Aaronovi se povedlo napsat knihu plnou amerického fotbalu, která vůbec není o americkém fotbale, ale o lidech z jednoho velmi svérázného regionu v USA na němž zdánlivě není na první pohled nic zajímavého. S hloubkovým vhledem ale autor odkrývá opravdu zajímavé lidské osudy jenž ve čtenáři vydrží rezonovat opravdu dlouho. Špičková kniha. Crew zdatně plní dlouhodobé resty a dělá mi opravdu radost.

rajot: Škoda, že se nedá lajkovat komentáře, zvlášť tvoje odpověď adevrovi mě pobavila:)

adevr: to by bylo fajn, pak bych neváhal napálit tomu víc bodů!

GWB: máš pravdu, ale ono stejně jako u hudby nebo filmů záleží i na momentálním rozpoložení, náladě, je pravdou, že cokoliv z toho jsem občas při druhým přečtení / poslechu / zkouknutí trochu přehodnotil (a bylo to výhradně směrem nahoru). Taky se mi stává, že tak nějak cejtím a chápu, že je to něco "vyjímečnýho" a to, že mě se to zrovna netrefí do vkusu, není chyba toho "produktu" - tohle teda zrovna není případ Southern Bastards, alespoň zatím. Víceméně nemám problém napálit něco, co má málo, ale v opačnym gardu je to ... no tak jak říkáš :) ostatním omluva za trochu off-topic.

rajot: Vím přesně, o čem mluvíš... mám to tak často na CSFD - jaktože má taková slátanina tak dobré hodnocení? A jaktože tenhle skvělý film má tak málo? Co když jsem to jen pochopil špatně?!! Ale naučil jsem se, že to není ani tak o nějakém rebelském čurání proti větru, ale o tom být autentický být sám před sebou v tom hodnocení:)) Ale on nám to jednou Zack zakáže a bude po dilematech.

GWB: jasný, on to byl spíš takovej můj alibismus k těm 4 hvězdám, nebo jsem si je chtěl nějak zdůvodnit sám před sebou :)

rajot: Tož já asi taky půjdu do dalšího dílu ještě:)