Nevím, co si o této knize myslet. Což, jak bych si dovolil tipovat, byl autorův záměr, takže to mu vyšlo dokonale. Příběh je řetězem WTF momentů roztomile nakreslených postaviček v překrásně nakresleném prostředí, které si dělají jenom ty nejhorší věci. Nejvíc mi to asi připomínalo knihu Pán much, ovšem jelikož tady se autor nemusel držet reality, uvěřitelnosti a takových těch svazujících vlastnostní románu o lidech, mohl si dovolit nechat svou představivost trochu sjet z cesty... do močálu. Nechtěl bych u pana Vehlmanna v hlavě strávit ani minutu.

Nečekal jsem od toho nic a o to více jsem možná byl překvapen. Velmi osvěžující dílko, velký formát opravdu hodně pomáhá a komiks obsahuje řekl bych nadprůměrné množství WTF momentů, což mě osobně vcelku vyhovovalo. Moc pěkné.

Skutečně výjimečný počin. Už operní předloha je monumentální, že to snad ani více v 19. století nešlo, a Russell tomu dodal zase jiný rozměr; prostě ví, co dělá, a funguje to úplně hladce. Jsem moc rád, že jsem si knihu přečetl a vím teď už, co byli ti Nibelungové (a Valkýry a Brunhilda a Siegfried a Wotan a další) zač.

Tohle se opravdu povedlo. Pět hvězdiček.

Za mě nejlepší Rychlá Veverka.

Atentát a jeho následky pohledem nikoliv vojáků, jak je obvyklé, ale těch lidí, kteří jim naprosto nezištně a pod hrozbou šílených trestů bez zaváhání pomáhali, protože to prostě bylo správné. U tohoto tématu si vždycky kladu otázku, kolika pomoci by se takoví parašutisté dočkali dnes, po čtyřiceti letech komunismu a dalších třiceti, ve kterých se také spíše vyplácí "každý sám za sebe". Chci doufat, že bychom my Češi byli stateční.
Kresba i scénář mi naprosto vyhovovaly, občasné textové prostřihy vlastně také. Díky za tohle dílo.

Nečekal jsem od toho nic, nevěděl jsem, kdo je Osamu Tezuka, jen jsem viděl hodně dobré hodnocení zde a přistoupil jsem ke čtení s čistou hlavou. Příběh je opravdu zajímavý, sice na pozadí dobře známé historie, ale z japonského pohledu zase nějak jiný. Přesto se mi občas na mysl dralo něco ve smyslu "vždyť se to zas tak od ostatních dobrých komiksů neliší, proč jsou z toho lidi tak odvaření" - a pak mě úplně rozbilo, když jsem si v doslovu přečetl, že tenhle příběh vycházel v roce 1983. Čtyřicet let starý komiks působí naprosto soudobě a celou první knihu mě vůbec nenapadlo, že to není něco starého dva tři roky. No, to mě tedy pan Tezuka ze záhrobí pěkně dostal.

Jinak co se týče samotné mangy, tak příběh je nakonec rozkročený přes téměř padesát let dvacátého století, zákruty osudu a další neuvěřitelné shody náhod mi chvílemi přišly až moc, ale proč ne. Velmi zajímavé dílko a může se směle řadit k pilířům moderního komiksu.

Nečekal jsem od toho nic, nevěděl jsem, kdo je Osamu Tezuka, jen jsem viděl hodně dobré hodnocení zde a přistoupil jsem ke čtení s čistou hlavou. Příběh je opravdu zajímavý, sice na pozadí dobře známé historie, ale z japonského pohledu zase nějak jiný. Přesto se mi občas na mysl dralo něco ve smyslu "vždyť se to zas tak od ostatních dobrých komiksů neliší, proč jsou z toho lidi tak odvaření" - a pak mě úplně rozbilo, když jsem si v doslovu přečetl, že tenhle příběh vycházel v roce 1983. Čtyřicet let starý komiks působí naprosto soudobě a celou první knihu mě vůbec nenapadlo, že to není něco starého dva tři roky. No, to mě tedy pan Tezuka ze záhrobí pěkně dostal.

Jinak co se týče samotné mangy, tak příběh je nakonec rozkročený přes téměř padesát let dvacátého století, zákruty osudu a další neuvěřitelné shody náhod mi chvílemi přišly až moc, ale proč ne. Velmi zajímavé dílko a může se směle řadit k pilířům moderního komiksu.

Pokračujeme na vysoké úrovni, sice oproti předchozím dílům trochu ubylo Sýrie a máme tady více Francie, takže ten střet kultur není tak očividný a všudypřítomný, ale nové dějové linky mou pozornost udržely přes celý bezmála dvojnásobný rozsah čtvrté knihy. Ty strasti malého Rijáda jsou zase trochu jiné, trochu puberťáčtější a možná (pro mě) i trochu více uchopitelné než ty dětské WTF zážitky ze Sýrie a Libye. A cliffhanger na konci je zatím nejpeckovější, moc se těším na pátý díl.

Tenhle strip mám moc rád a bavil jsem se. Některé kousky jsou prostě ukrutné, jeden za všechny je hostina na díkůvzdání: "Amen". Jen je to stejné, jako u všech souborných vydání denních stripů - je toho prostě moc najednou a začne to splývat a opakovat se. Nicméně postavy a zápletky jsou opravdu osvěžující a ocenil jsem nakonec i galerii obrázek a skic, část, kterou ve spoustě jiných knih proletím jen velmi rychle.

Krásná kniha, pro nostalgii a staré dobré časy Pavla Čecha mám slabost, i když je dobré ji dávkovat (přečetl jsem v ten den ještě O klíči a O zahradě a už toho bylo moc :) Tajemství ostrova se mi líbilo ještě o chlup více než Pepík Střecha, tahle knížka je prostě a jednoduše nádherná. Dávám pět andulek.

Úžasná záležitost. O Vánocích tuhle knihu našel pod stromečkem synovec, čehož jsem využil a rychle si ji tam přečetl. Začal jsem sám, ale když jsem končil, měl jsem kolem sebe na pohovce hrozen pěti dětí a všechny fascinovaně poslouchaly a prohlížely.. To se mi snad v životě ještě nestalo.

I mě samotného vzala kniha za srdíčko. Ty roky práce jsou v ní vidět a je to prostě krásná publikace. Za mě jeden z nejlepších českých komiksů nejméně poslední dekády.

Příjemná oddechovka, v odlehčeném duchu nám tady lítají zuby, vnitřnosti a další obvyklé i méně obvyklé části těla. Dlužno dodat, že tahounem je zde především Zabijačka, která tak titulního hrdinu upozaďuje. Není to žádné umění, ale za přečtení rozhodně stojí. Z tetralogie pro mě trochu vyčnívá Zabijačka a KA3. Dávám všem kníhám čtyři hvězdy, aby se nehádaly. // stejný komentář pro všechny díly

Příjemná oddechovka, v odlehčeném duchu nám tady lítají zuby, vnitřnosti a další obvyklé i méně obvyklé části těla. Dlužno dodat, že tahounem je zde především Zabijačka, která tak titulního hrdinu upozaďuje. Není to žádné umění, ale za přečtení rozhodně stojí. Z tetralogie pro mě trochu vyčnívá Zabijačka a KA3. Dávám všem kníhám čtyři hvězdy, aby se nehádaly. // stejný komentář pro všechny díly

Příjemná oddechovka, v odlehčeném duchu nám tady lítají zuby, vnitřnosti a další obvyklé i méně obvyklé části těla. Dlužno dodat, že tahounem je zde především Zabijačka, která tak titulního hrdinu upozaďuje. Není to žádné umění, ale za přečtení rozhodně stojí. Z tetralogie pro mě trochu vyčnívá Zabijačka a KA3. Dávám všem kníhám čtyři hvězdy, aby se nehádaly. // stejný komentář pro všechny díly

Příjemná oddechovka, v odlehčeném duchu nám tady lítají zuby, vnitřnosti a další obvyklé i méně obvyklé části těla. Dlužno dodat, že tahounem je zde především Zabijačka, která tak titulního hrdinu upozaďuje. Není to žádné umění, ale za přečtení rozhodně stojí. Z tetralogie pro mě trochu vyčnívá Zabijačka a KA3. Dávám všem kníhám čtyři hvězdy, aby se nehádaly. // stejný komentář pro všechny díly

Za mě rozhodně ano, je to zase něco jiného. Kresba moc pěkná, sice je to hlavně o sceneriích a větrem ošlehaných tvářích drsných mužů, ale i nějakého toho výstřihu a nohou se dočkáme. Příběh řekl bych klasický a tudíž velmi se hodící do "universa" Dlouhého Johna. Mě se, možná na rozdíl od ostatních, líbila více ta čistě lodní část v první polovině. Poctivé čtyři hvězdy.

Za mě rozhodně ano, je to zase něco jiného. Kresba moc pěkná, sice je to hlavně o sceneriích a větrem ošlehaných tvářích drsných mužů, ale i nějakého toho výstřihu a nohou se dočkáme. Příběh řekl bych klasický a tudíž velmi se hodící do "universa" Dlouhého Johna. Mě se, možná na rozdíl od ostatních, líbila více ta čistě lodní část v první polovině. Poctivé čtyři hvězdy.

Jo, líbilo se mi to, kresba mě vrátila do vzpomínek na Zápisník smrti, příběh taky dával smysl (i řešení se mi líbilo), sice to má 400 stran, ale díky akčnímu ději a manga kresbě to jede jak urvaný vagon a za chvíli jste na konci. Dobrá jednorázovka, doporučuji.

Gaiman i McKean si zde odvádí své standardy, což je samozřejmě hodně nad průměrem běžného komiksu. Ale mě to nějak nesedělo, nedokázal jsem se až do konce knihy naladit na jejich vlnu. Odkazy na jiné postavy byly osvěžující, ale kniha jako celek mi přišla, no, jak osmdesátkový film, což on vlastně je.

Chci k tomu komiksu přistupovat nepoznamenán ideologickým zaměřením (se kterým v principu nesouhlasím), jako k dokumentu o významné osobě své doby. A prostě to nefunguje. V průběhu první poloviny knihy jsem se několikrát přesvědčoval neskončit se čtením a nehodit to do kouta. Dokonce jsem se, což nikdy nedělám, podíval, kolik má kniha na comicsdb hvězdiček, protože jsem si nebyl jistý, jestli mi něco neuniká. No, neunikalo, je to nic moc komiks. Vyprávění je zmatené, kresba mi nesedí, popisky a "bubliny" pod obrázkem na přehlednosti nepřidají. Pořád jsem si říkal, že ten styl vyprávění a podivná kresba jsou prostě daní ze letitost tohoto komiksu, dokud jsem nezjistli, že originál vyšel v roce 2008 (!!). No ty kráso, to je jakoby teď někdo natočil film, který bude vyprávět (a to nezáměrně a nestylizovaně) stylem kinematografie padesátých let.

Prostě jako "životopisný komiks" je to velmi slabé. Že je to navíc socialistická masírka, tomu nijak nepřidává, ale přes to bych se přenesl, i to se dá pojmout uvěřitelně (což se tady moc nepovedlo). Jedna hvězda.

Na začátku jsem se s kresbou nemohl vůbec popasovat, časem jsme se začali alespoň tolerovat, ale k některým panelům jsem se musel vracet, abych zjistil, co se na nich událo.
Dějová linka, to je jiná, bavilo velmi, fantom měnící tváře a terorizující Paříž období belle epoque byl skutečně parádní.

V podstatě psychoterapie a vypsání se autora z asi opravdu traumatického zážitku, jehož sílu si ostatní neumí ani představit. Jsem rád, že jsem si to přečetl, spíše ale kvůli věcnému obsahu, než že by to bylo komiksové dílo.

Malba Alexe Rosse je neskutečná, nějak jsem si jeho jména na přebalu knihy v knihovně nevšiml, ale hned po otevření mi naskočily patnáct let staré vzpomínky na Marvels.
Příběh nepříběh je zde spíše komplementem, nic moc se neuděje, nic moc se nevyřeší, je to takový sled výjevů ze světa. S lehkou naivitou devadesátých let, dnes jsme asi zase o poznání cyničtější.
Malba za pět, příběh za tři? Asi tak.

Nějak jsme se intelektuálně nepotkali, holt nejsem cílovka (spíš opak cílovky), ale rozhodně to není nějaké ťuťuňuňu, jak se to taky dalo pojmout.

Celou dobu čtení jsem přemýšlel, jestli ty vstupy autorů komiksu nakonec k něčemu budou, a řekl bych, že ani ne. Kdyby ta kniha byla jen příběhem pana Russella a jeho současníků a následovníků, bylo by to myslím lepší. Nemusela by se pak hledat absolutní pravda, ale byl by to prostě silný příběh o lidech - jak je to ostatně v úvodu zmíněno. Jinak mě tento exkurz do matematickologické historie velmi bavil a oceňuji, že je to zase komiks o něčem jiném.

Knihu jsem nečetl, ale počítám, že se jejímu stylu vyprávění tenhle komiks hodně blíží, je to prostě něco jiného než Daniel Craig na plátně. Takže i proto chápu, proč je příběh takový, jaký je, ale prostě mi přišlo, že se toho tam stalo hodně málo a ještě jak se Bond dostal ze šlamastyky bylo, no, nebudu spoilovat, ale prostě mi to nestačilo. Chápu, že předloha je sedmdesát let stará a tehdy se holt vyprávělo jinak, a možná je to i mnohem bližší realitě než současnost.

Jsem rád, že jsem si tohle přečetl a, jak říkala moje babička, neumřu blbý, nýbrž budu vědět, o čem ty klasiky klasik jsou a co se v nich odehrálo. Velké plus taky za to, jak mi konečně docvakly všechny souvislosti Krylovy písně Salome. Co se týká příběhů, zjistil jsem o sobě, že jsem pravděpodobně vyznavačem verismu v opeře :D protože nejlepší mi přišla kniha až tehdy, kdy opustila legendy, kouzleníky, božstva a nadpřirozeno a podívala se na obyčejný lid, tedy v Sedláku kavalírovi a zejména v - pro mě - zlatém hřebu, Komediantech. U hodnocení jsem váhal mezi čtyřmi a pěti, ke čtyřem bych to poslal tou opravdu už postarší kresbou, ale vytahuji na pět za odvahu tohle vydat, výpravu knihy a za vzdělávací prvek, který mě přitom bavil.

Těšil jsem se a bylo to velice příjemné. Bohužel jsem musel knihu zkonzumovat za jediný den, pak jsem ji musel vrátit do knihovny. Takže to ještě umocnilo ten kalup, ve kterém se celá ta kniha odehrává - jak jde o osmistránkové kraťasy, tak je všechno v obrovském spěchu, na expozici často musí stačit ne jedna stránka, ale jediný panel. Není čas na moc psychologie ani dlouhé vyšetřování. Takže by to tuhle knihu chtělo mít položenou u postele a vždy si přečíst jeden dva tři příběhy, určitě by to prožitku velice pomohlo.
Černobílá také funguje, někde více, někde méně, ale vcelku se k Batmanovi v této podobě hodí.
Jinak se dá kniha taky považovat za adresář ne první ligy, ale síně slávy komiksových tvůrců.
A ty pocity dejavu, které jsem občas dostával u těch příběhů z Crwe, byly vlastně taky fajn.

Pro mě asi nejlepší z Goreyovek, které u nás vyšly. Super jsem si to užil.

Ke knize jsem se dostal bohužel až po Octárně a Hloupém žertu a od počátku čtení Lenošky mi bylo jasné, že jsem do říše pana Goreyho vstoupil špatným vchodem. Tahle kniha je minimálně o stupeň lepší než obě později vydané. Za mě 4,5 hvězdy, pokud by sbírka obsahovala nějakou povedenou abecedu (což je můj neoblíbenější útvar páně autora), bylo by to jasných pět. Dávám nakonec pět i tak, je to prostě lepší než ta Octárna.

Půjdu jako často proti proudu, mě se to líbilo hodně. Ano, uznávám, že scénář je z kategorie slabších nebo řekněme lineárních. Ale co mě na knize bavilo hodně byly ty lokace, a kresba, jakoby rozostřená nebo zamlžená, evokující pokračující nemoc, k těm výjevům Prahy, Paříže nebo Říma sedí naprosto skvěle. Mě to bavilo. Za vtípek k Pochodni č. 1 přidávám ještě hvězdu navíc.

Objevil jsem zcela náhodou, asi jsem od toho čekal něco jiného, ale zklamán jsem nebyl, ani náhodou. Zajímavé příběhy nebo snad pověsti, malinko nečekaný pohled na husity z úplně jiného úhlu a odstupu, ke kterému se mi nikdy nemůžeme dostat; už jen proto stojí za to přečíst.
Kresba je trochu stylizovaná do středověkých dřevorytů nebo tapisérií, ale funguje to dobře. Za mě lepší čtyřka.

O něco lepší než Hloupý žert, který jsem četl předtím. Abeceda, Host i Hmyzáci se mi líbili hodně, zbytek už tak moc ne, zrovna jsem na to nebyl naladěn.

Prvnímu dílu jsem dal tři s potenciálem růstu, ale ten mi nepřišel využitý, takže za tři i zde. Je to hezky nakreslené a odvyprávěné tak, jak by se od klasického sherlockovského příběhu asi dalo čekat.

Mám tyhle cartoons rád, často se na ně dá narazit na internetu, a to i na místech, kde by je člověk nečekal. A jakožto izolované stripy fungují perfektně. A zítra si člověk přečte další a zase se pousměje nebo zasměje. Jenže sebrané v knize je to podobné jako u všech sebraných stripů, prostě je toho moc. Takže bych doporučil knihu položit na noční stolek, před spaním si vždycky přečíst třeba pět stránek a zbytek nechat na příště. Já to dal na jeden zátah v tramvaji cestou do práce a ke konci jsem byl velmi přesarahován.

Budu opakovat, co zaznělo už mockrát níže (a můžu si půjčit i ze svého hodnocení Batman a syn), ta kniha je především zmatená jak lesní včela. Možná, že někdo, kdo má načtených tisíc sešitů Batmana z různých sérií, si v tom libuje, já načteno nemám, soudím book samostatně a ten je wtf a nefunguje. Velice se mi líbí ten koment níže, že to je, jako kdyby tam někdo vytrhal stránky. Jestli to byl scénáristův záměr, tak se povedl, ale mě se to nelíbilo. Ještě po dočtení hlavního příběhu jsem si říkal, že tomu dám tři hvězdy, jakože průměrná kniha, ve které něco nechápu jakožto nefanoušek, a pak jsem si dal ještě ten epilog, který jsem nedočetl. A je to za dva.

Moje první seznámení s autorem, a asi jsme se úplně intelektuálně neprotli. Moc se mi líbila abeceda, z velké části kromě díla samotného díky výkonu překladatelky. Ostatní příběhy a "příběhy" mě až tak nezaujaly. Goreyho nezatracuji a zkusím vyhledat jeho dříve vydaná dílka, ale odvařený jsem z něj nebyl.

O díle jsem vůbec nevěděl, narazil jsem na něj v knihovně. A až po svých rozpačitých pocitech z "nekonce" příběhu jsem zjistil, že to má ještě další díl. No, budu si muset doplnit. Jinak příběh asi zapadá do mé představy o světě kolem Sherlocka, dívá se na ni zase z jiného úhlu, což se mi líbilo; nečitelný dopis mě naštval, ale snad v něm nebylo nic tak zásadního. Kresba taková normální. Dávám za tři s možností posunout se na čtyři, uvidíme, co se mnou provede další kniha.

Perfektní sonda do šíleného prostředí, obdobně jako v jiných knihách od Joe Sacca. Občas fascinující, občas k naštvání, občas vás to vytočí. Ale pořád je to skutečnost, která se děje, i když ji ve zprávách zrovna nevidíme. Pět hvězd.

Předchozí knihy 007 jsem nečetl, takže začínáme z čisté vody. A byla to taková akční jednohubka, na kterou si asi za rok nevzpomenu - takže takový klasický Bondův příběh. Jako proč ne, komiks nemusí být jenom umění. Za mě tak tři až čtyři hvězdy.

Adaptace je to poměrně zdařilá, nejvýznačnějším prvkem jsou ty pohledy do konsternovaných tváří (takový "fadeout" na konci spousty kapitol), to podle mě poměrně přesně odpovídá pocitům při dočtení nějaké pasáže v knize. Co bych vytknul jsou ty hrozně podobné výrazy všech tváří. Ale třeba to takhle po dvou letech na palubě opravdu na lodi vypadá, co já vím... Další můj (osobní) zážitek bylo, jak mi při čtení probleskovaly před očima výjevy z Divokého Dicka z ABC.

Neskutečný kult, miloval jsem to když to vyšlo, směju se tomu i dnes. Paráda.
Zde celé k přečtení na facebooku autora.

No, tak moc jsme se s knihou nepotkali. Jako ostatní vyzvednu kresbu, železniční most, Masaryčka nebo některé další panely se mi líbily moc. Ale jako ostatní budu kritizovat stejné věci - útěk před mafiány jako Anča a Pepík, akorát to na konci nevyřeší lesní skřítek, ale někdo jiný. Motivace mafiánů zjevně nebyla důležitá, když se o ní nic nedozvíme. Deus ex machina až absurdní; možná zcela záměrně, ale prostě mi to nesedlo. Ještě snad to, že prvních cca deset stran je jak z jiného příběhu a kdyby se v něm pokračovalo, asi bych byl spokojenější.

Líbilo se mi to hodně, jakožto hrdému absolventovi VŠE mi to ťukalo na různé zapomenuté vzpomínky. Samozřejmě je to silně zhuštěné a zkrácené, ale prostě nejde každou věc rozvíjet, to by kniha nabobtnala na desetinásobek. Ale zásadní myšlenky, které si má každý (a tím myslím opravdu každý) dospělý občan uvědomit, tam zazní. Na konci, musím potvrdit, se na povrch vyderou autorovy subjektivní názory (každý má na názor právo, ale dokud se snažil popisovat vše objektivně, bylo to o řád lepší). Doporučil bych jako povinnou literaturu pro maturanty, jako lidsky podané ekonomické minimum. K tomu nějakou brožuru o finanční gramotnosti a všem by se žilo lépe :)

Jakkoliv je to prostě "jen" příběh o vyrůstání malého chlapce, je to strhující právě v tom srovnání evropského a arabského myšlení, společnosti a zkrátka toho, jak se žilo. V té době se děly absurdity všude po světě (schválně by mě zajímalo, jak by nějaký takový Rijád viděl svýma očima Československo začátku 80. let, jistě by to bylo taky zajímavé čtení), ale některé v knize popsané zážitky jsou opravdu čiré wtf. A to jsou, jak je níže mockrát zmíněno, všechny příhody prostě předkládány čtenáři bez nějakého hodnocení nebo tendencí. A v tom je ta síla - tohle se prostě stalo, dělo a byla realita. Super počin, moc se těším na další díly. Pět hvězd.

/// psáno po přečtení knih 1-3; stejný komentář pro všechny tři díly ///

Jakkoliv je to prostě "jen" příběh o vyrůstání malého chlapce, je to strhující právě v tom srovnání evropského a arabského myšlení, společnosti a zkrátka toho, jak se žilo. V té době se děly absurdity všude po světě (schválně by mě zajímalo, jak by nějaký takový Rijád viděl svýma očima Československo začátku 80. let, jistě by to bylo taky zajímavé čtení), ale některé v knize popsané zážitky jsou opravdu čiré wtf. A to jsou, jak je níže mockrát zmíněno, všechny příhody prostě předkládány čtenáři bez nějakého hodnocení nebo tendencí. A v tom je ta síla - tohle se prostě stalo, dělo a byla realita. Super počin, moc se těším na další díly. Pět hvězd.

/// psáno po přečtení knih 1-3; stejný komentář pro všechny tři díly ///

Jakkoliv je to prostě "jen" příběh o vyrůstání malého chlapce, je to strhující právě v tom srovnání evropského a arabského myšlení, společnosti a zkrátka toho, jak se žilo. V té době se děly absurdity všude po světě (schválně by mě zajímalo, jak by nějaký takový Rijád viděl svýma očima Československo začátku 80. let, jistě by to bylo taky zajímavé čtení), ale některé v knize popsané zážitky jsou opravdu čiré wtf. A to jsou, jak je níže mockrát zmíněno, všechny příhody prostě předkládány čtenáři bez nějakého hodnocení nebo tendencí. A v tom je ta síla - tohle se prostě stalo, dělo a byla realita. Super počin, moc se těším na další díly. Pět hvězd.

/// psáno po přečtení knih 1-3; stejný komentář pro všechny tři díly ///

Tak já nevím. Já mám urban legends velice rád, ale tady se mi líbily tak dvě? tři? Doprovodné texty nevědí, čeho chtějí dosáhnout, jestli navodit tajemnou atmosféru, nebo ty pověsti a báchorky kriticky rozstřelit. Na konci už jsem je číst přestal úplně, protože ve spoustě případů mimo jiné vyslepičí pointu komiksu. Takže to není ani souvislý komiks, ani atmosférická záležitost, co to je? Mě to nedošlo.

Zas tak moc se mi to nelíbilo. Nejsem znalec Supermana, ale prostě u něj mám raději takové ty "přízemní" příběhy typu rozjetého vlaku, padající zeměkoule ze střechy nebo Luthorových pletich, ale tyhlety epické skoroapokalyptické příběhy, kdy něco přiletí z vesmíru, hrozí to zničit Zemi a pak to spráskané zase někam odletí mě moc neberou. Jinak nakreslené a napsané je to snad pěkně.

Tak já nevím. Pixy a Kontejner jsou pro mě pecky největší. Ale s touto knihou jsem se nějak nepotkal, vůbec mě nevtáhla a v podstatě mě nezajímalo, co se stane dál. A nepomáhá, že se dějové linky objevují a zase mizejí (což je tedy asi záměr autora). Takže bych z knihy vypíchl takových pět šest zvratů nebo neotřelých nápadů, které mě pobavily hodně, ale to znamená stovky stránek, které jsem prostě proletěl. Dám tři hvězdy a jdu vzpomínat, kde mám Pixyho.