http://www.comics-blog.cz/
Blog denně aktualizuji, většinou jsou zde nové recenze, ale případně i další články ze světa komiksu, který u nás vychází.
  • kaylin
    Kniha "Návrat Krále Šumavy 1: Na čáře" je velmi dobrým úvodem celé trilogie, kdy i v případě, pokud historii Krále Šumavy znáte, budete chtít číst dál, vědět víc, abyste se dostali až na konec a zjistili, jak to všechno vlastně dopadlo. A tohle zbylé dva díly nabídnou. Kniha "Návrat Krále Šumavy 1: Na čáře" zachycuje v podstatě do jisté míry individuální partyzánskou válku proti režimu, která se moc nevyplatila. Ale mohlo to dopadnout ještě hůř. Na konci pak zjišťujeme, že se rozhodně ještě bude v převádění pokračovat. Ke komiksu "Návrat Krále Šumavy 1: Na čáře" bych měl v podstatě jen jednu drobnou připomínku - někdy jsem se ztrácel v tom, na jakou postavu se koukám. Jsou si někdy velmi podobné, čtenáři se v tomhle směru mohou trochu hůře orientovat. Jinak se ale jedná o skvělou ukázku životopisného komiksu, tedy minimálně životopisu zaměřeného na určitou fázi života ve spojitosti s historickými událostmi.
  • kaylin
    Přiznám sem nemám moc rád díla, kde je všechno přehnaně pozitivní. A jasně, postavě v knize "Když se introvertka vdá" se sem tam nechce stávat, nestíhá termíny, má blbou náladu, něco ji trápí. ale jinak je život postavy vlastně pohodička, kde rozhodnutí mezi tím, jestli si koupit jídlo, nebo knihu, je vždycky jasně dané. Toho pozitivního je na mě v komiksu "Když se introvertka vdá" až moc. Nevadilo by, prostě se autorka dívá na svět hezky, to je milé, jenže komiks sám o sobě není ani moc vtipný, že bych se alespoň zasmál, pokud už mě tolik nefascinuje ona milost stripů. Pokud někomu stačí, že se na několik desítek minut odebere do světa, kde j všechno v pořádku a problémy vlastně neexistují, myslím, že mu mohu komiks "Když se introvertka vdá" doporučit. Víc ale čtenář skutečně nedostane. Jen milé dílo autorky, která jako kdyby se ani nikdy nedovedla naštvat, respektive nedovedla tohle přenést na své postavy.
  • kaylin
    I když bych měl výhrady ke struktuře knihy, kdy se dvě její části nějak zásadně nedoplňují, tak rozhodně nemohu mít výhrady k tomu, jak je příběh napsán a jak je komiks vytvořen. Komiks si nebere nějakou jasně stanovenou kostru, každá stránka je trochu jiná, každá se zaměřuje na jinou fázi, jiný aspekt Komenského života a je tomu uzpůsobena i jeho struktura. Sem tam je použita rovnou dvoustránková mapa, sem tam jsou komiksové sloupce časovou osou, ale i srovnáním. A do toho je příběh, který je napínavý, místy skoro až do hororové pohádky, ale v klidu, vždy je tu dobrý konec. A na závěr je happy end, který sedne. "S Komenským do komiksu" je prostě pěkná ukázka toho, jak spojit didaktický komiks, kdy se něco dovíte o velmi významné osobnosti, s tím, jak prezentovat dětem příběh o přátelství a o tom, že i když každý máme svoje chyby, stejně tak máme každý svoje silné stránky. Pokud se na ně zaměříme a nebudeme se navzájem, ale i vnitřně odsuzovat za ty špatné, společně můžete hodně osáhnout.
  • kaylin
    S knihou "Živí mrtví 32: Odpočívej v pokoji" jako kdyby se něco zlomilo. Robert Kirkman ukončil jednu z nejzásadnějších komiksových sérií, ale já se na ní dívám především jako na něco, co výrazně posunulo zombie žánr. Anebo ho alespoň vrátilo do popředí zájmu. Doufám, že po něm přijdou další autoři, dostatečně zajímaví, kteří ještě budou schopni světu ukázat, že zombie žánr tu pořád je, je pořád zajímavý a má o čem vyprávět. Robert Kirkman začal tvořit "Živé mrtvé" čtyřicet let poté, co George A. Romero stanovil, jak bude tento žánr na dlouhou dobu vypadat, z čeho bude vycházet. A i po těch čtyřiceti letech ukázal, že je co vyprávět, že to může chytnout masy. Jasně, objeví se spousta napodobovatelů, lidé, co nemají co říct a jen se vezou na vlně zájmu, ale mezi tím vznikají i další zajímavá zombie díla. A za to jsem moc rád. Díky za "Živé mrtvé" a díky za to, že končí jako skvělá série.
  • kaylin
    kaylin10.7.2020 19:49Papež ukrutný
    Komiks "Papež ukrutný" má za hlavní postavu – o hrdinovi se zde skutečně nedá mluvit – člověka, který vám bude nejspíš odporný, ale stejně budete přemýšlet o tom, jestli byl opravdu takový šílenec, jestli byl opravdu až tak špatný, protože očividně dokázal milovat, a to velmi, i když to tedy nebyly ženy, ale muži. Alejandro Jodorowsky dokázal napsat postavu, která je na většinu pohledu odporná, není to člověk, kterého byste chtěli mít doma, pokud tedy nejste mladík s andělskou tváří, který má slabost pro starší mocné pány. Ale na druhou strnu, to, jak je ho postava končí... Jako kdyby vám Alejandro sděloval, že je v tom něco trochu víc, že každá mince má dvě strany, a to i v případě, kdy je člověk na první pohled jen špatný. Komiks "Papež ukrutný" představuje osobitý pohled na historii, ale říkám si, jak moc se to lišilo od toho, co se skutečně dělo.
  • kaylin
    Stan Sakai ukazuje svou sílu nejen v tom, jak dovede vyprávět příběh, o tom už jsme se mnohokrát přesvědčili, ale na komiksu "Usagi Yojimbo 33: Skrytí" nám ukazuje i svou schopnost pracovat s dějinami, dělat si rešerše a jednoduše vytvořit příběh na základě skutečných událostí. Je úplně jedno, jestli je jeho komiks fiktivní, či nikoli, jde hlavně o to, jak je vyprávěn, jak je látka předána, jak je ukázáno, jaké dopady měla na lidi. A tohle se komiksu "Usagi Yojimbo 33: Skrytí" daří. Myslím si, že je to velmi dobrá tečka za černobílým Usagim, teď už jde jen o to, jestli se podařilo Usagiho kouzlo přenést i do barvy. Myslím si, že to je pro Stana docela zajímavá výzva, i když Usagi se do barvy přece jen také podíval. Stanovi hodně sedl detektivní žánr, ale osobně už bych byl zase zvědavý, jak se podívá na další žánry, jak budou příběhy s Usagim zase žánrově bohaté. Snad se i toho ještě dočkáme.
  • kaylin
    Komiks "Nesnáším Pohádkov 1: A jestli neumřela, vyšiluje dodnes" je takovým zajímavý úkazem. Buď vás nadchne, anebo si prostě jen řeknete, že je to akorát další pohádkový příběh postavený na hlavu. A on je, ale je to na hlavu postaveno tak skvěle, že jsem se prostě od začátku do konce bavil. Tohle je "Alenka v říši divů", která není jen bláznivá, ale je masakrální, je doslova šílená, je plná gore a sprostých slov, i když pravda, ta jsou skrytá za slovíčka, která jsou vlastně pohádkově jemná. Je to kouzelné, je to brutální. Ten recept na komiks "Nesnáším Pohádkov 1: A jestli neumřela, vyšiluje dodnes" je vlastně docela jednoduchý. Udělat z pohádky pořádně hnusný masakr, kde hlavní hrdinka je všechno, je ne nevinná holka. A za mě to stačí, protože se toho chopil autor, kterému téma prostě sedlo. A hlavně, Skottieho kresba je pro tenhle příběh naprosto dokonalá.
  • kaylin
    kaylin30.6.2020 15:26Gantz #26
    Komiks "Gantz 26" zase ustálil sérii na takové úrovni, která je pro mě snesitelná a vlastně už mě zase baví. Je to mírný nadprůměr, ale s tím, že jsou zde ony aspekty, které se mi na Gantzu ze začátku líbily. Jsou to docela zajímavé postavy, u nichž nevíte, co se jim přesně stane, jsou to postavy zapamatovatelné, je zde humor, stejně jako jsou zde vážné situace a je to dávkováno poměrně dobře, ale pak jsou zde i puberťácké úlety, které mě baví snad nejvíc. Nejsou to jen obálky jednotlivých kapitol, které s kapitolami nesouvisejí, ale kde jsou krásně vyvinuté ženy, ale je to třeba to, co se Reika chystá udělat. Je to dětinské, ale může to sakra pořádně zamíchat kartami v celé sérii. Na to se těším a na to jsem zvědavý. I proto u mě má série pořád otevřené dveře a doufám, že se až k tomu poslednímu dílu dostaneme. Nakladatelství Crew tohle ale myslím zvládne!
  • kaylin
    S knihou "Komiksový výběr Spider-Man 19: Ten druhý, 1. část" mám jeden menší problém. Ten tkví v tom, že tenhle příběh vycházel napříč třemi sériemi: "Marvel Knights: Spider-Man", "Neighborhood Spider-Man" a "Amazing Spider-Man". A je to na tom hodně znát. Některé kapitoly začínají tak, že vlastně nevíte, k čemu pasují, pak až si uvědomíte, že se přece jen dostáváte k tomu hlavnímu příběhu, který chcete sledovat a na jehož rozuzlení jste skutečně zvědaví. Sem tam mě i trochu zarazila kresba, která je velmi různorodá a musel jsem si na změnu zvykat, ale nakonec to nebylo nic proti ničemu a docela to funguje jako celek. Jsou zde slabší momenty, skoro se to jeví trochu moc roztahané, některé epizodky skoro zbytečné, ale stejně budete skřípat zuby, když zjistíte, že to je jen polovina příběhu. Na tu druhou budete hodně zvědaví. Samozřejmě za předpokladu, že tenhle příběh už neznáte...
  • kaylin
    Kniha "Komiksový výběr Spider-Man 18: Poslední vzdor" je velmi povedeným zakončením dvanáctidílného příběhu, který napsal Mark Millar. Ukázal, že i s tímhle starým známým hrdinou je možné udělat divy a napsat chytrý scénář, který je pořád akční, superhrdinský, ale je v tom i něco mafiánského, je v tom něco psychologického, trochu detektivního a samozřejmě nechybí osobní dramata, která jsou součástí série se Spider-Manem už pod jejího začátku. A když už jsme u těch počátků, Mark Millar na nich jednoznačně staví, odkazuje se na ně a jen sám potvrzuje, jak má Spider-Mana rád, jak jej rád četl a jak byl nadšený, že se sám mohl na svého oblíbeného hrdinu vrhnout. I finální souboj je krásně ikonický a dává předcházejícím událostem ještě o něco větší hloubku. Jsem rád, že je pořád ještě hodně příběhů se Spider-Manem, které neznám a které jsou sakra dobré.
  • kaylin
    Komiks "Caravaggio" je velmi příjemnou ukázkou toho, jak se Milo Manara jako autor vyvinul, jak je schopen oslnit nejen svou kresbou, ale i tím, co vypráví. a to se mu v tomhle případě skutečně podařilo. Není to jen nějaká blbina jako v případě komiksu "Klik" nebo "Vůně neviditelného", ale je to příběh, který má svou hloubku, je to příběh, který skvěle prezentuje jednoho velmi slavného umělce, jehož éru jsme nikdy zažít nemohli, ale jehož dílo je doteď oceňováno. Komiks "Caravaggio tuhle skutečnost prezentuje ve formě, která je velmi čitelná, je čtenářsky zajímavá, ale především je výtečným spojením ilustrace se scénářem. Milo Manara si jako scenárista sedl a jako kreslíř ze sebe vydal to nejlepší, nikoli už za každou cenu poplatný erotickému žánru, ale skutečně spíše umění. A to se musí v případě jeho díla ocenit.
  • kaylin
    Kniha "Komiksová historie moderního světa 2: Od pádu Bastily po současnost" skvěle završuje celou sérii, kterou Larry Gonick stvořil a je jednou z nejlepších ukázek toho, jak je možné nahlížet na dějiny. Není to jen něco suchopárného, co se učí na škole, ale mělo by se na ně nahlížet především analyticky, usuzovat z toho, co se stalo, proč se to stalo, co k tomu vedlo. Pochopení některých příčin a následků je pak mnohem jednodušší. A především je důležité, že se o událostech přemýšlí a jen se zbytečně neučíme něco, co ani nemusí být pravda. Jednoduchá tvrzení mohou zamlžit nebo znevážit to, co ser stalo, stejně jako mohou zveličit něco, co ani tak zásadní nebylo. Osobně si myslím, že se ke knize "Komiksová historie moderního světa 2: Od pádu Bastily po současnost" a k jejím čtyřem předchozím dílům ještě vrátím, protože číst o dějinách mě už dlouho tak nebavilo.
  • kaylin
    Komiks "Komiksový výběr Spider-Man 16: V kůži vetřelce" je fajn z toho pohledu, že se jedná o doplnění příběhů, které o Spider-Manovi známe. Vlastně je to fajn jen v tom ohledu, že tu máme pár dalších sešitů, které jsme do té doby česky neměli. Tím to ale bohužel tak nějak končí. Ty nové příběhy jsou tuctové, nejsou nijak zásadně zajímavé, neposouvají dění nikam dál a popravdě neposouvají ani postavu, i když se nějaké prvky tváří, jako že o něco jde. Ale třeba scény v redakci jsou nudné, stejně tak i konfrontace s May. Co se týká vztahů se ženami, je kniha "Komiksový výběr Spider-Man 16: V kůži vetřelce" v podstatě o ničem, i když se tu o tom dost mluví. A pravda, na konci už to začíná být trochu zajímavé. Kniha "Komiksový výběr Spider-Man 16: V kůži vetřelce" je ale nakonec zásadní skutečně jen proto, že obsahuje první příběhy Spider-Mana v černém kostýmu. Moc víc v tom není.
  • kaylin
    Kniha "Zbláznění: Mánie, deprese, Michelangelo a já", respektive její autorka Ellen Forney, skvěle využívá komiksové médium, především pak kresbu k tomu, aby vyjádřila svoje pocity, aby vyjádřila svoje stavy, které by šlo jen těžko popsat slovy. Kresba je v tomhle směru mnohem expresivnější, dokáže lépe vyjádřit pocity, už jen proto, že v ní každý může vidět něco trochu jiného. Tohle je na komiksu skvělé a Ellen ví, že to může využívat. Její fotografie ze skicáku jsou prostě parádní, stejně jako to, jak se přímo pro komiks snažila vykreslit nějaké svoje představy. A je to úchvatný náhled. Kniha "Zbláznění: Mánie, deprese, Michelangelo a já" představuje osobní zpověď, ale zároveň je skvělou ukázkou toho, jak je komiks bohaté médium co všechno dovede vstřebat a předat čtenáři. Knihu "Zbláznění: Mánie, deprese, Michelangelo a já" by si měl rozhodně přečíst kdokoli, koho téma zajímá, ale především bych to doporučoval lidem, kteří slepě nedovedou pochopit, jak duševní nemoci ovlivňují jedince, kteří jimi trpí.
  • kaylin
    kaylin3.5.2020 09:12Bludiště
    Komiks "Bludiště 1" je, co se kresby týká, naprosto skvělý Burns. Je vyspělý, má svůj styl dávno zažitý a dovede přijít s obrazy, které jsou prostě natolik jedinečné, že jsou neopakovatelné a originální. V tomhle směru je prostě Charles Burns unikátní. Nelze mu moc vytknout a některé jeho výtvory jsem si skutečně prohlížel pěkně dlouho. Ne, abych v nich našel smysl, nebo alespoň ne nutně takový, který v něm viděl autor, ale prostě jsem v tom chtěl odhalit něco víc. A je to krásné, je to zajímavé, je to pořád nevšední. Ale pak je tu celkový příběh, který je na 64 stránkách nerozvinutý, je nudný a nakonec nedostává tolik prostoru, který Burns prostě potřebuje, alespoň v tomto případě ano. Nevím, koho napadlo, aby se jeho dílo rozdělilo do několika sešitů, a tak vyšlo i u nás, ale "Bludišti" to prostě nesedí, větší a lepší zážitek by byl celý komiks najednou.
  • kaylin
    Kniha "Komiksový výběr Spider-Man 15: Počátek" nám přináší komiksy, které jsou skvělé hlavně v tom, že daly vzniknout postavám, jež byly postupem let zdokonaleny a vyvinuly se v něco, co má ikonický charakter a stalo se v podstatě legendárním. Jsou to příběhy, které daly základy pro budoucí vývoj událostí a postav, pro různé eventy a ságy. A jako základ je to super, ale jako příběhy samostatné to prostě skvělé není. Je to jen dobré a chvílemi ani to ne. Co dělá komiksy v knize "Komiksový výběr Spider-Man 15: Počátek" podstatně lepšími, to je skvělá kresba Stevea Ditka. Co tenhle chlap někdy dokázal nakreslit tak, aby to vpadalo dobře, i když to byla naprostá šílenost, to mi i dnes přijde neuvěřitelné. A že takových panelů není málo. Scénáře Stana Leeho jsou ale moc ukecané, místy trochu hloupoučké a se snahou zbytečně vše zlehčovat. A ty marketingové odkazy v "Amazing Spider-Man Special 1" mi vyloženě kazily zážitek ze čtení. Ale pořád jsou to příběhy, kde vznikala legenda.
  • kaylin
    Kniha "Komiksový výběr Spider-Man 14: Dolů mezi mrtvé" rozhodně nedá odpovědi na všechny otázky, al tak si počkáme na pokračování, které bude následovat v čísle 18. V konečném důsledku je kniha "Komiksový výběr Spider-Man 14: Dolů mezi mrtvé" docela napínavý thriller, který je odlehčený, ale přitom je ukázkou toho, že když se Spider-Man dostane skutečně do tuhého, ztrácí půdu pod nohama a už není tak jistý, už to není ten hláškující frajer, už si uvědomuje, že může jít všechno do háje. A přestává jednat racionálně a smysluplně. Docela to k jeho psychologickému profilu sedí. Mark Millar ukazuje, že je silný i v dramatické rovině, což zdobí většinu jeho komiksů. "Komiksový výběr Spider-Man 14: Dolů mezi mrtvé" není výjimkou a umí i překvapit v tom, kam až je schopen svého hrdinu dostat. Jeden z těch komiksů, kde jsem vážně zvědavý na to, jak to vlastně dopadne.
  • kaylin
    Kniha "Komiksová historie moderního světa 1: Od Kolumba až po americkou revoluci" skvěle navazuje na své tři předchůdce a Larry Gonick dál pokračuje v díle, které je až obdivuhodné. Kolik toho asi musel načíst, aby vytvořil dílo, které bude dávat smysl, i když bude okleštěné, kolik musel přečíst, aby mohl podávat souvislosti tak smysluplně, jak jsou zde prezentovány. To je prostě něco, co se musí ocenit. Je velká škoda, že kniha - a vlastně i celá série - šla nakonec do slev, protože si myslím, že historie podávaná touto formou je historie mnohem zajímavější, než jak je předávána žákům standardně ve škole. Ale třeba jednou zjistíme, že suchopárná prezentace dějin není jediný způsob a je možné to udělat i jinak. nezbývá se těšit na dobu, kdy to přijde. To bych se pak znovu rád učil.
  • kaylin
    kaylin14.3.2020 16:39Sunstone #03
    Komiks "Sunstone 3" skvěle završuje tuhle – v českém případě trilogii, i když původně se jedná vlastně o pět knih. Ano, do jisté míry je to konec, ale Stjepan Šejić jede stále dál, o čemž se můžete přesvědčit na jeho deviantart profilu, kde publikuje další kapitoly, i když pravda, už není zaměřen na Ally a Lisy, ale na další postavy, což je ale již nastíněno v autorově dovětku v knize "Sunstone 3". Budu docela rád, pokud další díly ještě vyjdou, na druhou stranu v případě příběhu Ally a Lisy se zdá, že je vše uzavřeno, za což jsem rád, to je jen dobře. Dostali jsme jeden kompletní příběh, který má svoje finále. A je to hezké, je to velké a je to i místy krásně úchylné. A nebudu lhát, ta trochu úchylnější pasáž se mi hodně líbila. Autorovi se však podařilo vybudovat to finále na skvělých motivacích postav, to se mu prostě musí nechat.
  • kaylin
    Kniha "Komiksový výběr Spider-Man 13: Noir" přináší skvělou alternativu k tomu, co představuje klasický Spider-Man a je velmi dobře, že někoho tenhle příběh napadl a nakonec ho dal dohromady. Je to skvělé čtení, a to nejen jako variace na Spider-Mana. Ten příběh je hodně povedený, je o dost temnější než klasický Spider-Man a musím říct, že by se mi trochu temnější podoba Spider-Mana docela zamlouvala. Takhle je kniha "Komiksový výběr Spider-Man 13: Noir" alespoň epizodním nahlédnutím do trochu jiného spidermanovského světa. A stačí to, i když s tou postavou, která vskutku hodně připomíná českého Péráka, by se dalo ještě docela dobře pracovat. Zapojení nácků jsem si pak užíval, stejně jako skutečnost, že se tu moc nehraje na nějaké nadpřirozené prvky (samozřejmě kromě kousnutí pavoukem a získání hodně specifických schopností), ale hodně toho vyznívá tak, že by to skutečně bylo do jisté míry možné. O to hlubší dopad na vás příběh může mít.
  • kaylin
    Kniha "Komiksový výběr Spider-Man 12: Svatba" je pro mě prostě... no vyloženě vysněná kniha asi ne, ale je to kniha, kterou jsem si prostě přečíst chtěl a věděl jsem, že mě nemůže zklamat, i když nebude příběh nijak oslnivý. Šlo jen o to, co název knihy sliboval, a to jsem dostal. Takže jsem spokojený. Jasně, rozhodně to není nejlepší Spider-Manův příběh, to ani zdaleka, ale prostě je to jeden z těch příběhů, které jsem si o Spideym a jeho milostném životě prostě chtěl přečíst. To jsem udělal a teď nezbývá než se těšit na to, jaké další příběhy nám tahle skvělá - skvělá hlavně pro fanoušky stěnoleza, ale nejen pro ně - přinese. A myslím, že je toho ještě hodně zajímavého, čeho se dočkáme.
  • kaylin
    Kniha "DC komiksový komplet 83: Noví bohové, kniha druhá" z mého pohledu jen dokazuje, že Jackovi Kirbymu docházel v 70. letech dech. Už neměl v hlavě takové příběhy, které by dokázaly více zaujmout, respektive které by se i v dnešní době daly číst se skutečným nadšením, jež nebude dáno jen tím, že se jednalo o výtvor legendy. A o tom rozhodně nelze pochybovat. Jack Kirby legenda byl, je a bude. Je to poznat i na komiksu "DC komiksový komplet 83: Noví bohové, kniha druhá", ale bohužel v menším množstvím prvků, než by si čtenář přál. Kresbu měl Jack Kirby pořád v ruce, o tom žádná, ty panely jsou skvělé, i když se jejich rozestavení sem tam může zdát zastaralejší, na druhou stranu jeho jednostránkové nebo dvoustránkové panely jsou naprosto úchvatné i dnes. Jeho problém byl hlavně se scénářem, kdy jeho příběhy jsou nekonzistentní, mají sem tam dobrou scénu, ale neskutečně zastaralé dialogy a podivné chování postav. Jako celek to prostě nefunguje.
  • kaylin
    Komiks "Komiksový výběr Spider-Man 11: Pomsta Sinister Six" má jeden velký problém. Erik Larsen chtěl, aby to bylo tak strašně cool, že se z toho nakonec stala slátanina, která možná mohla být vtipná v době, kdy to vyšlo, možná to přijde vtipné někomu, kdo od příběhu se Spideym moc nečeká, ale mě se na McFarlaneovi líbilo, že dokázal dojít trochu dál, byl hlubší, ať už třeba v psychologii, takže to bylo trochu náročnější čtení, trochu jiné. Erik Larsen nic takového nemá. Chtěl svoje čtenáře bavit, ale tak moc tlačil na pilu, že to není ani moc zábavné. Jen takový podivně splácaný příběh, kde nefungují motivace postav, kde sami postavy nefungují a prostě jde jen o to, aby Spidey sám nebo v týmu někoho zrubal, respektive našel způsob, jak někoho zrubat, tak aby byl zase chvíli klid. Z tohohle příběhu mi prostě v hlavě nic nezůstane, byl celkem zbytečný a skvadra postav, jež se zde objevuje, se mi nezamlouvala. Po docela dobrých příbězích v rámci série "Komiksový výběr Spider-Man" je tohle jeden z hodně slabších kousků.
  • kaylin
    Kniha "Batman: Zatracení" je dobrý komiks, ale jen dobrý. A to díky úchvatné kresbě, kterou Lee Bermejo jen dál dokazuje, jak výjimečným tvůrcem je. A to mu prostě nikdo nevezme, tak to je. Brian Azzarello je také dobrý scenárista a předvádí to i v komiksu "Batman: Zatracení", jen ty jeho schopnosti nejsou prodchnuty do knihy jako celku, ale jen do určitých scén. A to je přece jen trochu málo na to, aby se dalo mluvit o skutečně skvělém a výjimečném komiksu. Takovým "Batman: Zatracení" bohužel není. I když se musí vyzdvihnout něco jiného. Nakladatelství Crew se postaralo, aby kniha vyšla ve velmi povedené vazbě s průhledným přebalem, který vytváří velmi zajímavý efekt, jež vás dovede naladit na čtení. Nemluvě o tom, že formát je dost velký na to, abyste si mohli Leeovu kresbu skutečně užívat. Takže ano, komiks by vás mohl scénářem zklamat, ale jako celek přece jen zklamat nemůže, protože kresba je tu pořád úchvatná.
  • kaylin
    Kniha "Komiksový výběr Spider-Man 10: Pavučina" obsahuje celkem čtyři příběhy, na kterých je zajímavé, jak jsou každý jiný. První je by chtěl být hororový, druhý je jen konverzačkou, třetí je ze zápasnického prostředí a čtvrtý je osobní tragédií danou do souvislosti s teroristickým útokem. Každý tvůrce pojal příběh po svém, nikdo nebyl omezován tím, co Spider-Man je, dokonce ani nemuseli Spider-Mana do svého příběhu nějak víc zakomponovat. Vznikly tak zajímavé, uzavřené příběhy, které sice nikam neposouvají Spider-Manův svět, ale vlastně to ničemu nevadí, protože ty příběhy jsou samy o sobě dobré. Dobré, ne skvělé. Vždycky jim něco chybí, ať už třeba to, že nejdou ještě trochu dál, anebo třeba to, aby postavy ještě více rozpracovaly. A někdy ani kresba není nejlepší - Popeův komiks se mi prostě nelíbil. I tak ale mohou vzniknout dobré příběhy o spider-manovi bez Spider-Mana.
  • kaylin
    Je mi líto, když musím kritizovat něco, co vytvořil někdo jako Jack Kirby, ale kniha "DC komiksový komplet 82: Noví bohové, kniha první" rozhodně nepředstavuje dobrý komiks, jen komiks, který je dobře nakreslený. Dějově se jedná o něco, co je takovým zvláštním splácáním vesmírného a pozemského, ale dohromady to nefunguje. Souboje v ulicích v komiksu, kde čekáte vesmírnou akci, prostě nejsou dost dobré. A vidět Darkseida, jak se skrývá za dveřmi, je prostě jenom směšné. Na jedné straně máte krásně rozpracované panely z jiných světů, někdy i úchvatné dvoustránkové, a pak najednou příběh, v němž najdete jen jednoduchost a nedotaženost. Je to hodně rozporuplné dílo a popravdě se ani netěším na druhou knihu, kde bude příběh dokončen. Jako kdyby v roce 1971 měl Jack Kirby nejlepší komiksy za sebou a už se jen opakoval, navíc do toho nedával tolik, kolik by bylo třeba. Minimálně do scénáře určitě ne.
  • kaylin
    kaylin6.2.2020 16:19Gantz #25
    Kniha "Gantz 25" nijak zásadně nevybočuje ze standardu, na nějž jsme v této sérii poslední díly zvyklí. Jednoduše je to akční řežba, kde se víc mluví až ke konci, když je potřeba něco vymyslet, případně počkat na to, až Gantz rozhodí body. A v rámci série to docela funguje. Je zde nějaký dějový posun, což je fajn, dokonce i budete tak nějak chápat, jak to do sebe zapadá. A třeba je v tom skutečně nějaký hlubší smysl, který se konečně začíná projevovat, to by bylo hodně fajn. Jinak se ale jede na to, že je zde plno akce, naštěstí se ale daří souboje vygradovat, a to i přesto, že máte pocit, že záporáka tu stejně není možné zabít. Nakonec to konec má, což je hodně fajn. Kdyby se i tenhle souboj ještě natahoval, už to bude pro čtenáře naprosto neúnosné. Takhle dočtete knihu "Gantz 25" s pocitem, že to ještě má smysl a dá se to. Tedy pokud jste na sérii už dávno nezanevřeli.
  • kaylin
    Kniha "Howard P. Lovecraft – Ten, kdo psal v temnotách" je takovou lehkou ukázkou toho, kdo byl ten vysoký podivín z Providence. Podařilo se jej vykreslit jako člověka, který mohl skutečně žít, což je na komiksu velmi pozitivní, ale stejně tak se nepodařilo v plném rozsahu zachytit jeho život a specifika jeho osobnosti. Přece jen je komiks "Howard P. Lovecraft – Ten, kdo psal v temnotách" spíše takový povšechný, kdy se mu podařilo zmínit to základní, co se o Lovecraftovi ví, ale do větší hloubky se tu nezachází. Nevadí to tolik, přece jen, pokud chcete o Lovecraftovi vědět víc, asi budete hledat jiný zdroj než právě tento komiks. Obrázek si o autorovi ale rozhodně můžete udělat. A možná vás obrazy z jeho fantazie nalákají na jeho tvorbu anebo alespoň pochopíte, kde se mnozí jiní neustále inspirují, protože Lovecraft asi navždy zůstane nepřebernou studnicí, z které si hororoví tvůrci budou dál a dál brát.
  • kaylin
    Kniha "Modrá Crew 13: Kroniky legie 1 a 2" nám představuje zajímavý náhled na Draculovu legendu, ale kdyby Fabien Nury neměl k ruce zajímavé kreslíře, kteří jeho svět oživili, nemá co nabídnout. Ano, je možné, že ten příběh někam spěje, je možné, že tu bude silná pointa, ale kniha "Modrá Crew 13: Kroniky legie 1 a 2" představuje dva sešit, které pouze otevírají děj a není na nich nic, co by dovedlo strhnout. Vlastně ani ta nová mytologie kolem Draculy není nijak moc zajímavá. Jednotlivé epizody skutečně slouží jen k tomu, aby se Dracula přesunul, nejsou nějak výrazně dotaženy do bodu, kdybyste si řekli, že chcete vědět, jak tenhle konkrétní příběh skončí, vlastně vám to bude celkem jedno. To je u příběhu na pokračování celkem problém, o to jsem ale zvědavější, jestli se Nurymu podařilo ve druhých dvou sešitech dosáhnout nějakého zajímavého zakončení. Zatím se to tak nejeví.
  • kaylin
    S knihou "Nejmocnější hrdinové Marvelu 90: Killraven" dostanete velmi příjemný sci-fi příběh, který má konotace fantasy hávu, není zde žádný superhrdina, ale je zde spousta akce, která je mimochodem hlavně v Davisově příběhu skutečně skvělá. Nebudu tvrdit, že zvrat v tomto příběhu je nějaký geniální, ale je snesitelný, postavy jsou dobré, některé takové klasické karikatury, ale ne nutně, přece jen pak dovede překvapit, jak to s nimi dopadlo. Finále je navíc z těch, kde to dobře dopadne a vy jste za to nakonec rádi, a to i v případě, kdy happy endy nemusíte. Hlavní příběh v knize "Nejmocnější hrdinové Marvelu 90: Killraven" funguje, především proto, že se jedná o příběh uzavřený a že to je fajn ukázka toho, že komiksy od Marvelu mohou fungovat, a to i v případě, že se nejedná o klasický superhrdinský komiks. Navíc to má super pulpový nádech, což je něco, co se mi hodně zamlouvá. Díky tomu, že jsme se dostali v sérii "Nejmocnější hrdinové Marvelu" už k číslu devadesát se můžeme seznámit u s těmito ne až tak známými, ale pořád zajímavými postavami.
  • kaylin
    Kniha "DC komiksový komplet 81: Superman/Batman - Generace" nám ukazuje DC Universe takový, jak by vypadal, kdyby se tvůrci tolik nebáli, kdyby tolik nebazírovali na postavách a nesnažili se za každou cenu jen držet prodeje, ale s postavami tolik nedělat. Jasně, konec příběhu tohle trochu popírá, ale ty momenty, které jsou tam předtím, ty jsou hodně povedené. John Byrne dostal poměrně volnou ruku a nebál se postavám nadělat ze života a zažitého kánonu celkem paseku. A to se mu povedlo. Jasně, mohl být ještě drsnější, ještě nepříjemnější, ale nešlo jen o to, aby tohle narušil. Šlo především o to, aby vyprávěl dobrý příběh. A to se mu podařilo. To ani nemluvím o tom, že pro každý rok uzpůsoboval kresbu. Kniha "DC komiksový komplet 81: Superman/Batman - Generace" je tak velmi povedeným alternativním komiksovým dílem, které by mohlo bavit i ty, kdo mají proti klasickým superhrdinským příběhům výtky. Jasně, konec mohl být lepší, ale John Byrne jen dal najevo, že prostě sám nechce, aby milované postavy odcházely napořád. Retro příběh by v tomhle případě mohl chybět, je to jen další naivní banalitka.
  • kaylin
    Kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 89: Invisible Woman" je zajímavou ukázkou komiksu, který je dobrý, ale přece jen mu něco chybí. Je zde skvělý vývoj titulní hrdinky, kdy se stává něčím víc, než doposud byla a než jak byla vnímána, jsou zde skvělé prvky jako její druhé alter ego, nedobrovolné, ale pak je tu i podivný příběh, který je zavádí do Miniversa, což celkově vypadá prostě ujetě, nemluvě o tom, že krize v New Yorku je zažehnána nečekaně rychle a moc se nekouká na to, jaké byly následky - i když pravda, tady nám přece jen nějaké sešity chybí, protože tahle část příběhu byla vyprávěna ještě jinde, konkrétně ve druhém čísle eventu "Secret Wars II". Nakonec na mě ale nejlépe působí skutečnost, že došlo k zajímavému vývoji postavy, což je asi ten největší dojem, který na mě komiks udělal. A líbí s mi, že i do takové série proniklo něco trochu temnějšího, a to nejen emotivně, ale jsou zde patrné i určité hororové prvky, což vždycky oceňuji. Komiks "Nejmocnější hrdinové Marvelu 89: Invisible Woman" má svoje mouchy, ale má i neskutečně siné stránky, které nakonec z mého pohledu převažují.
  • kaylin
    O knize "Nejmocnější hrdinové Marvelu 86: Quicksilver" se nedá říct, že by byla vyloženě špatná, respektive nějaké dno této série, ale nedá se ani říct, že by tohle byl nějak skvělý příběh. Je to něco, co celkem snadno zapomenete, z části možná i proto, že v to hlavním příběhu se těžko orientuje a rovnou se přiznám, že když se na některých panelech bojovalo, ani jsem si nebyl jistý, která postava vlastně patří k těm dobrý a která k těm zlým. Ne že by to nebylo poznat, kdo je kdo, jen prostě v některých postavách nemám přehled a na začátku dění se mi to sem tam motalo. A to ani nemluvím o tom, že na začátku je až příliš mnoho odkazů na události, které se staly dříve v sérii nebo dokonce v jiných sériích. A jejich opravdu až moc. I díky tomu tohle prostě není příběh, který by vás dovedl vtáhnout, je to příběh, do něhož se těžko dostáváte, projedete ho, on odplyne a vy se k němu nejspíš nikdy nevrátíte, protože není proč.
  • kaylin
    Komiks "Zpráva pro Adolfa 2" ukazuje sílu autora, který nejenže dokázal zaujmout první knihou a prezentovat nám silný příběh se skvělými postavami, ale právě druhou knihou potvrdil, že zvládne příběh od začátku do konce a prezentuje nám rozuzlení a zakončení osudů postav tak, že nám to možná vyrazí dech, ale pokud ne, rozhodně ani s poslední stránkou nebudeme odcházet nijak zklamáni. Síla příběhu v nás bude rezonovat, o to více, že v knize "Zpráva pro Adolfa 2" se objevují stránky, kde skutečně cítíte, jak obyvatelé Japonska, ale i Německa strádali, jak byli jen loutkami, na které si mocnosti klidně házely bomby, protože to mělo pomoct vyššímu cíli, tedy ukončení války. A pomohlo, vlka sočila, ale ty nevinné životy, které válku ani nechtěly, to prostě nevrátí. Silné je pak uvědomění si toho, že jedna strašná válka sice skončila, ale hned nato začala další, která ještě pořádně neskončila a nevyřešila se. Poučením z příběhu je tedy vlastně to, že lidstvo je nepoučitelné. Člověk o tom nesmí moc přemýšlet, protože pak si uvědomí, že za takového stavu nejsou ty vyhlídky moc jásavé.
  • kaylin
    Kniha "Komiksový výběr Spider-Man 9: Padlé město" představuje hodně jiný a hodně dobrý příběh o Spider-Manovi. Jen má z mého pohledu tu slabinu, že má nehezkou kresbu. A také tu, že se hodně podobá komiksu "Návrat Temného rytíře". Ten svět, který sledujeme, je hodně podobný, svět, který není v pořádku a který potřebuje znovu svého hrdinu, aby byl napraven. V tomhle ohledu se komik "Komiksový výběr Spider-Man 9: Padlé město" jeví trochu neoriginální, ale pokud se na něj budete dívat jako na příběh o Spider-Manovi, budete pořád zírat na to, jak se to s touhle postavou mohlo zvrtnout a jak vás dovede překvapit. Mimochodem, docela zajímavé na knize "Komiksový výběr Spider-Man 9: Padlé město" je, že Spider-Man sám o sobě se tu objevuje na relativně malém prostoru. Většinou jde o jiné postavy, ať už je to odboj, děti, které se k němu přidají, anebo druhá strana – ti, co hlídají v ulicích, a ti, co na všechno dohlíží. Devátá kniha série rozhodně stojí za pozornost.
  • kaylin
    Kniha "DC komiksový komplet 80: Superman/Shazam - První zahřmění" nepřináší nijak objevný příběh, je to prostě jen o tom, že jsou zde dva hrdinové, kteří si navzájem mohou pomoct. Když si sdělí něco osobního, možná z nich budou i přátelé. Nemůžu si ale pomoct, tohle je spíše příběh pro děti, který jim má říct, že se sice dějí zlé věci, někdy hodně zlé, ale že všechno bude v pořádku, když se o tom bude mluvit a budou se dodržovat zákony, které jsou jediné správné. A vůbec nevadí, že jste osoba s nadpřirozenými schopnostmi a na vaše ničení a přehnané využívání síly se vlastně žádné zákony nevztahují. Ale tak musíte přece nějak porazit magii, že jo. Hlavní komiks v knize "DC komiksový komplet 80: Superman/Shazam - První zahřmění" má docela zajímavou kresbu, opravdu hodně připomíná akční film, ale čím víc o příběhu přemýšlím, tím víc mi přijde hloupoučký.
  • kaylin
    Komiks "Žoldnéř 3: Zkoušky" pokračuje v duchu předchozích dílů, kdy základní stavebním kamenem série je naprosto úchvatná malba, na níž se nic nezměnilo, tedy snad kromě toho, že se sám autor vyvíjel, zkoušel mnohé techniky a to se do série také trochu promítlo. Vůbec to není na škodu, naopak. Mimochodem, o technikách, které používal, se Vicente sám rozepisuje v bonusovém závěru, kde jsou i ukázky různých maleb a kreseb, které těmito technikami vytvořil. Rozhodně zajímavé čtení, kdy tyhle bonusy nikdy nevynechávám. Je to něco jiného než příběh, ale rozhodně to na mě dělá dojem. Asi mám rád, když autor povídá o tom, jak tvoří. Komiks "Žoldnéř 3: Zkoušky" samotný pak obstojí z hlediska výtvarné stránky, tam prostě není co vytknout, scénář je bohužel opět slabší a oceníte hlavně skutečnost, že autor nemá problém se zobrazováním nahých žen, naopak, v jeho podání je to skutečně krása pohledět. Třeba se někde nakopne i scenáristicky a konečně uchvátí i po této stránce.
  • kaylin
    Kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 88: Cyclops" nám ukazuje, že Cyclops těch samostatných příběhů, které by stály za pozornost, moc mít nebude. Je to týmový hráč a tam má své místo. Samostatně je nudný patron, což se tvůrci snažili nějak popřít, ale vlastně se jim to nepovedlo, příběh "Odysea" je spíš ukázkou toho, jak se toho moc napatlalo na jedno místo a dohromady to prostě nefunguje. Druhý příběh je jen takovou jednohubkou, která neurazí, ale ani nepotěší. Měl jsem pocit, že scénář k ní se dal napsat za pár minut, kresba zabrala určitě mnohem víc, ale ani kvůli ní není kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 88: Cyclops" něco, proč by stálo za to si ji přečíst za každou cenu. Komiks "Nejmocnější hrdinové Marvelu 88: Cyclops" není vyloženě špatný, není to něco, co by bolelo, když to budete číst, ale není to ani nic průměrného, je to příliš obyčejné. Skalní fandy to může bavit, ale asi ani oni nebudou plesat nad tím, co to vypráví. Přečíst, založit a už se k tomu nikdy nevrátit.
  • kaylin
    Kniha "DC komiksový komplet 79: Green Lantern - Pomsta Green Lanternů" za mě docela dobře prezentuje to, co Geoff Johns dává DC Universe. On dokonale zná všechny možné příběhy, i takové, které tak 80 % fanoušků sérií už dávno zapomnělo. A pokud je nezná, tak si je dohledá. A využívá j k tomu, aby na nich stavěl svoje vlastní příběhy, má tu odkazy na kontinuitu. A chápu, že tohle bude skalní fandy bavit, protože on tu kontinuitu dál buduje. Jeho příběhy tak vycházejí z poměrně pevných základů, bohužel to nic nemění na tom, že nemusí být nutně dobré. Nejsem skalní fanda DC a jeho příběhy mě prostě nebaví. I když je super, že staví na pevných základech, zrovna v případě Hala Jordana tu dělá vlastně jen to, že ty špatné činy, které měl sice provést pořád jako osoba napadená temným parazitem, nuluje a dostává ho tak do původního statusu. Takže i když vlastně staví na něčem, co tu bylo, a buduje nový svět, do jisté míry vrací všechno do určitého nultého stavu. Tohle moc nemusím.
  • kaylin
    Kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 87: Ghost Rider (Robbie Reyes)" je hezkou ochutnávkou nové postavy, která může někomu přijít zajímavá, někomu méně. Trochu se zde rozvíjí možnosti toho, jak vlastně Ghost Rider vzniká, nebo může vzniknout, ale v konečném důsledku je to stejně jedna podobná postava, která má koexistovat spolu s již existující. Samotný Robbie Reyes je celkem zajímavý, je vidět, že to je postava, která e promyšlená, na druhou stranu v jejím životě jsou prvky, které doslova volají po tom, aby byly využity a byly tedy psány s tím, aby měli scenáristé prostor pro nějaké ty emoce. A to se daří. Příběhy bohužel nijak zajímavé nejsou, i když pravda, musí se jim nechat, že jsou docela drsné a krvavé. Mluví se zde sprostě, i když vulgarismy jsou nahrazovány klikyháky. Nabízí se pak otázka, proč psát sprostý komiks, když tam ta sprostá slova dát nemůžu... Ale i to je standardní praxe superhrdinského komiksu a jeho pozérství. Kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 87: Ghost Rider (Robbie Reyes)" pak nijak zásadně nevyniká.
  • kaylin
    S komiksem "Oskar Ed: Můj největší sen" můžete mít jeden problém. Jako kdyby v něm nebylo světlo, jako kdyby bylo vše depresivní. Fantazie a sny, které Oskar Ed má, nejsou zrovna hezké, jsou velmi nepříjemné, mnohdy až děsivé, bizarně hororové. A když se příběh odehrává v realitě, není to o moc lepší. Ale přesto, po dočtení, nemáte pocit silné deprese, ale spíše určitého smíření s tím, co se stalo. A že to dějově rozhodně není tak prázdné, jak by se mohlo ze snových sekvencí zdát, sny jen umocňují to, co se děje v realitě, jak ji Oskar vnímá. A Branko Jelinek dokáže skvěle zachytit dialogy, které lidé vedou. Naprosto prázdné, ale přesto musí mluvit, jen proto, aby byli slyšet, aby měli poslední slovo. Jako se tomu děje i v realitě, kdy se rodiče dovedou hádat o naprostých prkotinách, doslova blbostech, a ještě do toho zatáhnout dítě, které se má ke všemu stát soudcem. A se ještě ke všemu sypou, když dojde k nějakému životnímu zvratu. Branko Jelinek ukázal, že u nás mohou vznikat skvělé komiksy.
  • kaylin
    Kniha "Komiksový výběr Spider-Man 7: S velkou mocí..." e trochu úpadkem v kvalitě v rámci komiksů, které se objevují v téhle sérii Spideyho výběrů. Asi je fajn, že se nám zde objevuje origin tohle naprosto zásadní postavy Marvel Universe, ale na druhou stranu to není origin kompletní a není to ani origin dobrý. Vždycky jsem měl Spider-Mana rád proto, že je emocionální, že řeší osobní problémy, ale tady v podstatě řeší jen to, že chce být za borce, chce si to rozdat s jednou spolužačkou, ale přitom se líbal s jinou, neznámou holkou, aby si skoro začal románek s MILFkou. Popravdě to zní docela zajímavě, ale ve skutečnosti to moc zajímavé není, protože je to všechno velmi povrchní. Tohle by se dalo pojmout temně, mohl by zajít dál, protože stále ještě nevěděl, že s velkou mocí přichází velká odpovědnost, ale Lapham nijak daleko nezašel. On chtěl ve skutečnosti napsat jen zábavný komiks. A ani to se mu moc nepovedlo.
  • kaylin
    V knize "Komiksový výběr Spider-Man 6: Smrt Jean DeWolffové" nacházíme velmi zajímavý spidermanovský příběh, který jednoznačně obhajuje skutečnost, proč vlastně měla česky vycházet nová série, která bude zaměřená jen na Spider-Mana. Tenhle příběh má pár svých much, ale jinak je velmi dobrý a dokazuje, že rozhodně ještě všechno neznáme a že je zde spousta zajímavého, co bychom si o stěnolezovi mohli přečíst. Snad těch ukázek bude ještě více, snad to není jen ojedinělý příběh. 80. léta ale rozhodně Spideymu přála a také on ukázal, že je zralý na celkem temné příběhy, kde se řeší závažné otázky a kde vrah může být takový, že prostě jen chce zabíjet, nemusí mít nějaké smysluplné obhájení svých zločinů, i když by to mělo být něco skutečně šíleného. To, proč Sin-Eater vlastně zabíjel, je řečeno tak nějak v krátkosti a popravdě to není až tak důležité. Prostě zabíjel a je potřeba se vyrovnat s následky. A právě tohle vyrovnávání se je podáno velmi dobře.
  • kaylin
    Komiks "DC komiksový komplet 78: Superman/Batman - Největší hrdinové" je jednoznačně ukázkou toho, jak špatné komiksy vznikaly a jak se jim ještě dával status něčeho speciálního. "Největší hrdinové" tohle možná jsou, ale rozhodně ne v jakkoli dobrém příběhu. Ten je jen dlouhý, nudný, přeplácaný, místy hodně hloupý, jednoduchý, což v tomto případě znamená negativum, a prezentuje skutečnost, jak scenárista dovede zabít relativně zajímavý nápad jenom tím, že tomu dá naprosto nevhodné prostředí a pitomou zápletku. Dojem z kniha "DC komiksový komplet 78: Superman/Batman - Největší hrdinové" pak moc nevylepšuje ani retro komiks, který ukazuje Lexe Luthora a Jokera v týmovce, která k nim absolutně nesedí a která jen ukazuje, jak byli tihle záporáci kdysi k smíchu. Člověk se skoro diví, že si superhrdinský komiks podobnými příběhy už dávno nepodřezal větev. Asi to chce ještě něco mnohem horšího.
  • kaylin
    Kniha "Před Incalem" se ale nevyznačuje jen specifickým, a i když s chybami, tak skvělým scénářem Alejandra Jodorovského, ale i specifickou kresbou Zorana Janjetova, kterou Alejandro sám označil jako takovou moebiovskou, ale před "Incalem". I proto si Zorana pro sérii "Před Incalem" vybral, protože to dává smysl. Je to tak trochu Moebius, ale není to Moebius. Není to Moebius, který dělal "Incal", je to Moebius, který dělal jiné komiksy. Mimochodem na tomto vydání je vidět, jak se Zoran Janjetov sám vyvinul, protože první stránky knihy v roce 2001 přepracoval a je tam rozdíl vidět. Asi by to bylo ještě lepší, kdyby celou knihu kreslil tak, jako nakreslil těch prvních pár stránek. Ale je nesmysl předělávat celé dílo. I tak kniha "Před Incalem" skvěle funguje, je velmi dobře zpracovaná a rozhodně je lepší jako samostatný příběh – což je do pátého dílu – než jako návaznost – hodně nucená – na komiks "Incal", která se odvíjí až na konci pátého a především v šestém dílu. Není to tak ladné, jak by člověk chtěl, je to místy hodně na sílu a něco je dost zjednodušeno. Ale v rámci Alejandrovy filozofie to tak nějak sedí.
  • kaylin
    V knize "Star Wars – Válka na Shu-Torunu / Konec her" Kieron Gillen ukazuje, že docela dobře navázal na příběhy, které psal Jason Aaron, nebo které případně tvořili další autoři. Na druhou stranu ale první část knihy nepřináší nic světoborného, jen takový posun tam, kam bylo potřeba. Alespoň kreslíři ale dostávají prostor k tomu, aby se předvedli, především pak na větších panelech. Druhá část knihy pak přináší celkem zajímavý příběh, který má ještě o něco větší dopad, nikoli tedy na filmovou linii, ale na linii komiksovou. Jasně, ono to k tomu směřovalo, nic moc jinak to nešlo, ale v tom komiksu je to přece jen docela dobře funguje a čtenáře to může i lehce překvapit. V celkovém kontextu nikoli, ale v tom komiksovém ano. Jasně, pokud nejste fanoušci "Star Wars", asi vás kniha "Star Wars – Válka na Shu-Torunu / Konec her" tolik nenadchne, musíte znát tenhle svět a je potřeba znát i příběhy z předchozích knih, ale pokud je znáte, bude vás tohle čtení bavit.
  • kaylin
    I když je součástí knihy "Živí mrtví 30: Nový světový řád" velmi zajímavá sociální studie, zajímavý kontrast různých společenství, tak přece jen to dějově nutně není kniha až tak zajímavá. Snaží se to o emotivní momenty, ale tohle mě osobně v tomhle případě prostě tolik nebavilo. Je fajn, že se postavy někam posouvají, že více prožívají, ale třeba to, kam se posunula Michonne se mi vlastně vůbec nelíbilo, ale to je prostě proto, že Michonne jsem vnímal hodně jako určitou karikaturu, silnou akční hrdinku bez bázně a hany, hrdinku, která se ničeho nezalekne. A najednou je to taky "jenom" obyčejný člověk. Asi bych ji měl pořád radši jako takovou méně uvěřitelnou hrdinku. To jsou ale čistě moje osobní pocity. "Živí mrtví 30: Nový světový řád" pak funguje jako skvělý sociální příběh, což z mého pohledu k zombie žánru patří především, protože to je ve všech nejlepších zombie filmech. A z těch "Živí mrtví" vycházejí primárně.
  • kaylin
    Kniha "Indián Umpa-pa v souborném vydání" ukazuje skutečnost, že Goscinny a Uderzo byli velmi silný tým, který společně fungoval už od začátku. Přišli se zajímavými příběhy, ale hlavně se jim podařilo už od začátku bavit. A baví opravdu dobře. Je tu povedený humor a myslím, že se neztratil ani vlivem překladu. Bavil jsem se od začátku do konce a četlo se mi to skvěle. Tohle je komiks, který se snaží pobavit, o moc víc nejde, ale je to humor docela chytrý, což je pořád něco, co se dá ocenit. A nevadí, že sem tam jsou ty vtípky docela dětinské, protože i to k tomu sedí. A je vidět, že si Goscinny dělal rešerše a Uderzo s ním, prostředí i doba se jim povedly zachytit skvěle. Umpa-pa je postava, která v sobě měla další potenciál, ale holt Asterix a Obelix a další měli potenciál ještě větší. Lidem se líbili, takže dostali přednost. Přece jen, tihle dva autoři neměli nafukovací čas, a tak se věnovali tomu, co mělo větší příslib. I tak ale v komiksech v knize "Indián Umpa-pa v souborném vydání" dostáváme příběh, který je komplexní, relativně uzavřený a celkově se povedl. Skvělý odkaz dvou legendárních evropských autorů.
  • kaylin
    Komiks "Super Spellsword Sága: Legenda o Nekonečnu" nemá nijak komplikovaný děj, nepřekvapí nějakou nečekanou pointou, ale na druhou stranu velmi potěší hravostí, úžasnou fantazií, kdy některé panely jsou v tomhle směru skutečně úchvatné, a také si budete užívat různé narážky, které autor v komiksu má, a to i třeba takové, kdy vám předkládá jakou píseň si máte při čtení některých pasáží pustit. Pokud ji znáte a začne vám hrát v hlavě, jen to umocní prožitek. A pokud ji neznáte, můžete si ji pustit. Nebudu tvrdit, že komiks "Super Spellsword Sága: Legenda o Nekonečnu" je skvěle originální, je to přelomové dílo, takový prostě není. Ale je to zábavný komiks, který bude bavit děti i dospělé. A to je na jedno komiksové dílo víc než fajn. A vzhledem k tomu, že je to české dílo, je to ještě příjemnější.
  • kaylin
    Komiksu "Úžasný, fantastický, neuvěřitelný Stan Lee" se ale musí nechat, že není jen zlatým a nablýskaným pomníkem Stanova života a díla, přece jen se věnuje i temnějším stránkám anebo se o ně minimálně trochu otře, ať už to jsou některé konce jeho přátelství a tvůrčího partnerství, rodinné problémy anebo i problémy v podnikání, které si i Stan Lee zažil. Ať tak, nebo tak, kniha "Úžasný, fantastický, neuvěřitelný Stan Lee" je pořád ale především zábava, která přináší dostatek informací o Stanovi a Marvelu, takže vás bude čtení od začátku dokonce bavit, tedy alespoň v případě, pokud vás Marvel zajímavá a nezlomili jste nad ním ruku. A jelikož sám Stan Lee měl na tomhle komiksu také podíl, dá se tušit, že jsou zde skutečně zachyceny jeho vzpomínky, takže minimálně jeho pohled na věc. A jo, je to chlapík, který se vám prostě musel zamlouvat. A pro superhrdinský komiks udělal hodně.
Sbírka z comicsů na CDB
Četl/a: 1954 (cca 627045 Kč)
Mám: 1671 (cca 516740 Kč)
Chci: 0
Sháním: 0
Nabízím: 362 (cca 100428 Kč)
Osobní: 0
Sbírka mimo CDB
Četl/a: 0
Mám: 0
Chci: 0
Sháním: 0
Nabízím: 0
Osobní: 0