Klasický Deadpool, co říct více. Oproti minulému dílu je to naleštěně akční, je tady hromada známých deadpolovských postav, zajímavá zápletka, ale pak to skončí a nic. Na to jaká hrozba, jaký problém v zásadě nastal, tak se celá zápletka ke konci sesype. A jako relativně nejrozumněji se chovají postavy, které jsme viděli v Drákulově výzvě. Já vím že je to Marvel, ale jako fakt, menší SPOILER: hele Deadpoolova žena rozpoutala válku, ale co nakonec za to může Deadpool a vyřešíme to soudně hahaha, tak ahoj a do toho se zjeví Franklin, který na 2 strany začne přednášku o třídním boji a v zásadě konflikt a nenávist mezi stranami vyřeší. Fakt konec u kterého jsme zase tam kde v minulých dílech, nehledě na to že se alespoň mohla zápletka pokusit o vnitřní konflikt, morální dilema, nebo jako autoři nemůžou změnit vztah mezi postavami, ale to by bylo asi moc složité. 4* za podobný vibe, jako měla Drákulova výzva, ale upřímně už mne tahle série fakt přestává bavit s tou nekonzistentností.

Takže další Deadpool, znovu tady máme Madcapa a tentokrát to není špatné. Postavy se chovají narozdíl od minulého dílu docela logicky. Úvodní sešit je strašně fajn, pak už se posouváme dále a z Madcapa je konečně velká hrozba, která dokáže Deadpoolovi slušně zavařit. Celkově se stále v tomhle díle s Madcapem naháníme a pak je najednou konec. Ale tentokráte si budete říkat, že chcete další díl, což je za mne překvapivé oproti minulým dílům. Takže 4,5*.

Tahle série je mdlá a hlavně strašně na Deadpoola průměrná, krom předchozího příběhu. Příběh: V první třetině se otíráme o ten tzv. velký event, který u nás nevyšel a vlastně je tu snad jenom abychom to knihu mohli nějak pojmenovat pro komiksový trh. A pak nejblbějším scénáristickým můstkem, z televize se hlavní postava něco dozví, abychom se mohli přesunout jinam. Hlavně proč Deadpool chce zabit/nezabít danou postavu a pak se vlastně popere s jinou postavou. A pak se ve druhé třetině zase popere s dalšími postavami a hádejte co ve třetí třetině se také popere s další známou postavou. Ale není to ani tak zábavné jako třeba Mrtví prezidenti. Tady je Deadpool prostě protivná postavička, co není ani zdaleka tak vtipná, je bez elánu, bez jeho humoru a prostě je to celé o ničem. A teď menší SPOILER: Deadpool tedy přijde opět o všechno, ale vlastně co z toho plyne? Samozřejmě že nic, nikam se příběh neposune, Madcap na kterého se odkazujeme už 4 knihu tady někde pobíhá pár stranách. Ale opět z toho nic není a třeba se to dozvíme v příští knize, nebo taky možná ne a zase budeme chodit v kruhu. Kresba je klasický Marvel, nic nového, ale ani nic otravného.

Zatím nejpovedenější Deadpool, z této nové řady. Příběh má rychlý spád a neobsahuje žádné zbytečné odbočky, či by se nějak odkazoval na jiné příběhy. Vlastně příběh je uzavřený a dal by se číst samostatně i bez znalosti předchozích 2 knih. Kromě tedy posledního sešitu: Poslední dny magie. Kresba je v klasický Marvel, odlišuje se pouze, barevně jeden sešit. Prostě fajn oddechová četba, u které se i párkrát pousmějete 4,5*.

Vrána se pro mne těžce hodnotí. Spousta aspektů bylo úchvatných, jiné zase byly pro mne těžce uchopitelné. Na jednu stranu je dílo opravdu luxusní, na stranu druhou bych váhal mezi 3-4 hvězdami. Začátek příběhu byl pro mne velice rozporuplný a vlastně větší část příběhu jsem si říkal, kdy ten terminátor dojde na konec svého vražedného seznamu. Pak se ovšem začaly objevovat lidské momenty a příběh začal mít hned jiný nádech a předchozí události začaly dávat ucelenější obraz. Ovšem s čím mám problém a co jsem nedokázal docenit, byly oduševnělé průpovídky hlavního hrdiny, povídání o bohu, na která návazal dalšíma povídkama na různá popkulturní, či literární díla. Nevím jestli to mělo nějak povznést to vraždění, ale v celkovém kontextu to vraždění bylo, jak v komiksech Sin City, například ta část s katanou. Naproti tomu lidské momenty byly úžasné, funkční rozpravy s policistou, vzpomínání, milosrdná smrt jednoho ze zaporáku, pálení mostů. To všechno bylo úžasné a právě z těchto okamžiků jsem cítil to poselství Vrány, které autor jí chtěl vyjádřit.
Kresba je skvělá, začátek mi přišel lehce karikaturní, ale potom se kresba více sjednotí a má svůj styl, včetně příjemného střídání druhů kresby.
Celkové hodnocení, za první přečtení dám 4* a budu doufat, že při dalším čtení už možná docením více autorův styl psaní a rozhodně jej chci vyzkoušet se soundtrackem, který je ke knize v závěru připojen.

Kouzelná snová nádhera, dílo jež se těžce popisuje a hodnotí. Příběh je pomalý rozvleklý, obsáhlý, ale zároveň je ve své podstatě krátký. Jde o to, jak je tento příběh podaný, nikam se nespěchá postavy mají prostor pro změnu výrazů a pocitů na devítipanelí.
Kapitoly jsou krásně rozvrhnuté a udávají příjemné tempo. Např. když už jsme na 160 straně, najednou příběh zvolní a otočí se na jinou postavu, na kterou by to nikdo nečekal a vidíme její monolog, přirozený čistý monolog, kdy daná postava mluví a mluví a mluví. Není to nic převratného , ale v tom je ta krása, smutek a reálnost života, kdy jsme nejspíše každý takovouto postavu v životě potkali. A až poté se vracíme k hlavní postavě zhruba o 70 stran později, za normálních okolností by se děj zdál nezajímavý, ale tady to krásně funguje. Každá vsuvka, každé intermezzo, tady dává smysl, ano některé jsou zvláštní a zmatečné, ale i tak to z nějakého důvodu funguje.
Kresba je neuvěřitelná, na první pohled není hezká a není ani konzistentní. Ale přitom je velice smysluplná, tajemná a tvořivá. Postavy mají někdy až karikaturní nádech, ale přitom si sami říkáte, že jste už někdy takovou postavu v životě potkali. Na začátku se mi hodně líbila, jedna část, kdy 2 hlavní postavy spolu sedí u vína a pomalu při jejich přirozeném rozhovoru, se začíná rozpadat kresba, kdy se pořád štěpí a štěpí na pouhé pouhé linky, které se poté proříznou hudbou a linie se pak zase pojí dohromady míchají a najednou bum jsme zase u postav s klasickou kresbou.
Barva je úchvatná, krásně využitá a hlavně si ji šetříme na nějaký důležitý a výrazný okamžik, především v závěru, kdy kresba je nejnádhernější a příběh vrcholí, přijde okamžik kdy sytá slunečná extatická barva exploduje. Fotografie jsou už poté zvláštním přídavkem, který je povedeným zpestřením.
Závěr Klecí je přirozený a v celku i povedený a hlavně si jej každý může interpretovat, podle svého.
Klece jsou snové, ale zároveň realistické, jsou filozofické, ale dokážou si najít i úsměvný, až humorný okamžik. A musím uznat, že jsou jedním z nejlepších komiksových děl, co jsem kdy četl.

První kapitola velké popkulturní ságy. Příběh je na začátku upovídaný, ale postupem času zde začne převládat akce. Postavy nejsou charakterově černé ani bílé a každá z postav zde dělá to co je pro ni výhodné. Kresba předčila svou dobu a je velice nadčasová. Celkově první kniha vytváří celkem solidní základy s vyvrcholením, které vás navnadí na další díl.

Parádní oddechovka, s parádní prokreslenou a promyšlenou kresbou. Příběh krásně odsýpá, postavy jsou zde příjemně napsány a chemie mezi nimi funguje, stejně tak jako humor, který zde víceméně zajišťují Prikóni se svou posedlostí čajem. Navíc je fajn, že kniha je o něco větší, než normální crewácke paperbacky, což jí krásně prospívá.

Smutný monolog stárnoucího hrdiny. Příběh velice rychle utíká a sic to z průběhového hlediska dává smysl, tak možná pár stránek navíc by mu neuškodilo. Kresba skvěle k příběhu ladí, včetně klasického střídání pošmourných barev u Lumirových příběhů. Závěr je dostatečně emotivní a příběh uzavírá, ale stejně mi přijde, jako by tam byla zadní vrátka pro ty mimozemské zelenáče. Celkově je to další výborný příběh ze světa ČP.

Oproti minule, jsme se někam posunuli a pokud se opětovně deadpoolovi rodiče nebudou zase řešit za pár čísel, tak je to celkem fajn zakončení téhle etapy. První polovina knihy je utahaná, ale druhá už příjemně utíká. Dokonce se najdou i vtipné momenty, oproti minulé knize. Kresba je stále klasický Marvel. Celkově za 3,5*.

Průměrná myší šeď. Dalo by se říct, že v minulé sérii se Deadpool někam posouval, ať už k lepšímu, nebo někdy k horšímu, ale tady se strašně přešlapuje na místě. Každé téma, která se zde nakousne, je takové mdlé. Financování jeho podniku, vztahy s jeho nájemnými Deadpooly, vztah s jeho ženou, útoky na pravého Deadpoola. Prostě to nemá žádnou silnou stěžejní myšlenku nebo téma. V minulých knihách to byli mrtví prezidenti, Ďábel, koncentrační tábor, jeho dcera, rodina. Tady se všechno jen tak naťukává a nic z toho pořádně nevzejde, krom jednoho záporka, navíc Deadpool je takový neDeadpoolovský, oproti minulým knihám a mnohé postavy, mají více charakteru, než on sám. Kresba je fajn a již zde nejsou retro sešity. Něco tomu prostě chybí.

Příběh je parádní, atmosféra se krásně a pomalu buduje od začátku a na konci už pádí rychlým tempem, kdy chcete vědět s každou stránkou více. Navíc všechno krásně k sobě ladí, jak kresba, tak barvy které krásně vykreslují kontrast mezi minulostí a přítomností, navíc Lumírova kresba, je tady krásně vyhlazená a vystínovaná. Prostě jeden z nejlepších komiksů tohoto roku, který u nás vyšel.

Pubertální teen komiks, ve kterém se hláškuje, jak v deadpoolovi, mluví vybraným jazykem, jak v southparku. Kde muži jsou parodii na všechny subkultury a módní trendy, kde se svět podobá na dračímu doupěti na tripu, ale i přes to všechno si nejsem jist, jestli mě to bavilo, první třetina je docela dost zábavná a celkově se dost dobře rozjíždí, ale od doby kdy začíná pátrání, až po závěrečnou bitvu, kde byl ten moment, kdy jsem si začal říkat ,,páni, že by to začalo mít ten dospělý nádech, jako u třetího Deadpoola'' to nemá žádný drive... Jsem rád, že jsem si mohl půjčit komiks v knihovně, než bych si zbytečně koupil deluxku. Z ústředních postav, se mi líbila asi nejvíce Betty, která ukázala aspoň více než 2 emoce.

Jedno z největších překvapení DCUKK, skvělý příběh ze kterého jde cítit ten watchmenovský feeling. Avšak pro mě byla největším problémem kresba, která je strašně fajn, ale zvláště že začátku mi připadala půlka postav naprosto vzhledově stejná, což bylo ještě podpořeno tím, že jsem, téměř žádnou z těch postav neznal a ocenil bych nějakou bonusovou stránku na které by byly všechny postavy nějakým způsobem shrnuty. I přesto je to jedna z nejlepších věci co u nás z DCUKK vyšla.

Retro je prostě takové klasické ukecané, psané tím divným stylem, ale ve své podstatě je docela fajn. Hlavní příběh, můj první komiks s Wolverinem a dost mě bavil, čekal jsem sice od toho něco jiného, ale o to více mě příběh příjemně prekvapil, přímý příběh, žádné filozofování, které skoro vždy následuje když má hlavní hrdina někoho zabít, zvláště pokud ho zná tak dlouho. Prostě přímé, svižné a dobře nakreslené.

Komiks, na který se těšil snad každý, i přesto, že snad všichni věděli co se bude dít. Co k tomuhle říct, kresba je úžasná, myšlenky Red Hooda jsou v zásadě dosti pokrokové a přinášejí nový vítr do série Batmana. Jediné co mi tam nějak nesedělo, byla ta scéna s Jokerem, osobně mi přišla taková bez emocí, bez toho nádechu pro pomstu, která se projevuje po celou dobu. Nejsem si jistý, ale tohle je snad poprvé za dlouhou kdy lze vidět tu velkou provázanost DCUKK s jinými knihami, které vyšly předtím a možná proto mě to tak bavilo.

Dobový užvaněný sedmdesátkový Batman, nemůžu si pomoct, ale mě to nějak nebavilo. Některé zápletky byly skvělé zvláště ta s Clayfacem a Jokerem, ale zbytek mi vysloveně neseděl. Ta zápletka s Jokerem se mi líbila nejvíce, prostě takový krásně švihlý Joker se svým pitomým (geniálním) nápadem na podnikání.

Kresba je naprosto úžasná, příběh se nám snaží ukázat něco nového a jiný pohled na hrdiny. No a závěr byl dosti nečekaný, ale o to více tenhle příběh podtrhnul.

Já vlastně nevím, ale tohle mi neskutečně sedlo a dost mě to bavilo, ta kresba stylizována, jako staré animáky které jsem jako malý sledoval, byla úplně super. No a příběh byla naprostá šílenost, která se k tomu hodila. Za mě jedno z nejlepších překvapení DCUKK.

Příběh nám nepřináší nic tak originálního, z čeho by jste si sedli na zadek. Zato kresba je naprosto úžasná a ten fotmat tomu naprosto vyhovuje. Kniha byla prostě takový lepší průměr.

Krásná kniha, která rozšířuje svět ČP, kresba je dosti odlišná a přišla mi více hravá narozdíl od minulých knih. Příběhy postav, které se dozvídáme, nejsou jenom ploché, jak u některých plaštěnkovych komiksu, které u nás vycházejí, mají svou hloubku, životní příběh, prostě na vás působí dost reálně. Jediné postava, která mi moc neseděla byla právě Palicova dcera, ale to bylo nejspíše tím, že byla zastíněná, těmi postavami, které měli více poutavější příběh. I přes to všechno byl tenhle komiks opět naprosto luxusní.

Příběh pokračuje tam kde skončil a nese se v duchu předchozí knihy. Flashbacky pro mě osobně nebyly rušivé a krásně zapadaly a rozšiřovaly svět Černé Palice. Čtení krásně utíká a dost mi svým způsobem připomínal Sochaře, kdy se všechno hroutí do deprese a zmaru. Závěr není ničím překvapivý, ale rozhodně neurazí a naláká vás na další díl.

Musím souhlasit s Norri, i po druhém druhém přečtení s odstupem jednoho roku, patří Palice stále k tomu nejlepšímu co u nás vyšlo. Skvělé postavy, mezi kterýma funguje chemie, příběh, který i přes to že se moc daleko neposunuje, je naprosto skvělý, i ty počeštěná jména mi k tomu sedla. Řekl bych že to byl jeden z nejlepších příběhů roku 2017.

Tak tohle byl naprostý úlet, opravdu si říkám co jsem to sakra teď přečetl, postava střídá postavu, které skáčou snad přes všechny časové osy a reality. V jednu chvíli se tady na asi +- deseti stranách vystřídá skoro 8 dejovych linek ve kterých se objeví, snad půlka DC postav a ta druhá půlka se pak zjevuje ve velkých dávkách po zbytek knihy. A hlavně ke konci kdy vám jsou dávkovany v koňské dávce zakončené nepřehledným dvojpanelem, který vás má asi ohromit, ale jediné co vás spíše ohromí, je ta naprostá hloupost a nelogičnost příběhu. Dále co mi snad nejvíce vadilo byl závěr, to fakt nešlo vymyslet něco lepšího než tu podolivnost a jako třešnička na dortu byla Batmanova dějová linka která se že začátku tvářila slibně, ale pak šla do háje stejně tak rychle, jako Joker s tou bandou gremlinů v pubertě.

Kresba je úplně skvělá na to že je to retro, ale dost mi vadily některé okamžiky jako např. opětovné setkání s Lanou, kterému prostě dle mého názoru něco podstatného chybělo.Vím že mě za to spousta lidí zhejtí, ale o dost více se mi líbil superman utajený počátek, protože se více soustředil na jeho mladí a příchod do Metropolis, ale tady se to prostě odehrálo strašně moc rychle a některé věci nedávaly smysl.

Tak tohle je přesně ten komiks (grafický román) pro začínající čtenáře komiksového media. Ukazuje nám že komiksy nejsou pouze o super-hrdinech a jsou pro mladší čtenáře. Vlastně nám ukazuje jak je všechno v našem životě pomíjivé a jak nás na konci toho všeho nečeká žádný happyend, plný radosti. Celou dobu jsem si říkal bude to lepší, takhle to nemůže skončit, ale nakonec to tak je a vy se s tím musíte smířit. Postavy podle jiných hodnotitelů prý vypadají tuctově, ale osobně si myslím že nebyly pouze bílo-modré, každá z nich měla svůj příběh a já si je zamiloval, ty emoce z nich prostě šly cítit. Kresba je super je tak žívá a mnoho panelů by si zasloužilo větší formát. Co k tomuto skvostnému dílu dodat?, snad jenom že tohle je jedna z nejlepších věcí co jsem kdy četl a bude to má srdcovka ke které se rád vrátím a prožiji ji se stejnými emocemi, tak jak jsem ji četl poprvé.

Tohle byl jeden z prvních komiksů který jsem si koupil a hned jsem se do tohoto skvělého díla zamiloval, kresba je úžasná, skoro jako by sama dýchala.

Super příběh, nečekané zvraty, úžasné promyšlené postavy, všechno bylo super, až na ten komiks s pirátem a některé přílohy, které mi tenhle tzv. klenot kazily, možná časem na to změním názor a své hodnocení.

Od Harley jsem čekal přeci jenom trochu víc, narážky vtípky tam byly, ale na to že to má být jedna z nejvtipnějších postav, tak jí něco chybělo, kresba je fakt super, ale přišlo mi v některých místech, až moc upovídané, na to že se tam téměř nic extra důležitého neřeší a ani na konci příběhu nedořeší.