4

Moje první setkání s mangou. Hned mě překvapilo čtení knihy pozpátku z kterého jsem měl trochu obavy, ale hned jsem si zvyknul a ani mi to nepřišlo divný :D Jinak příběh Ryby byl celkem dobře bizární, ujetej, úchylnej a skvěle se četl. Mně se to líbilo. Jen mě zamrzelo, že jsem se během celého příběhu nedozvěděl jednu věc, která mě dost zajímala. Další dvě povídky navíc byly taky fajn. Hlavně ta s otvory ve skále. Ta byla zajímavě tajemná. Jsem spokojen

Poprvé jsem Ryby četl před dvěma lety a zdály se mi hnusné. Druhé aktuální čtení už bylo jiné. Provázel ho pocit, že si Ito snad dělá srandu a kreslí parodii. Nakonec jsem si ten dojem poupravil a myslím, že Ryby jsou černá groteska. Hodně černá a jenom pro úchyly, ale přece.
Zkoušel jsem najít, co o Rybách říká jejich tvůrce a dozvěděl se, že se v nich odráží jeho strach z války. Což při pohledu na tu apokalypsu dává smysl.
Co mne zarazilo, to byla kresba. Kdybych nevěděl, že Ryby vznikly po Spirále, řekl bych, že se jedná o ranější dílo. Se Spirálou se Ito mnohem víc piplal, dal si na ní sakra záležet. Tady některé stránky, zvlášť na začátku, působí nakreslené šmahem. Manga je velice rychlá, má akční tempo, je tu mnoho stran, na nichž jsou jen dva panely, i celostránkové panely. Občas mne napadlo, že tahle manga vznikla jen aby zaplatila umělci účty, nebo aby si odpočinul.
Chyby v logice - nejvíc mne bije do očí scéna, v níž čerstvý jednoruký invalida skočí do auta a odjede. To jako vážně? Ryby, které se vyhrabali na břeh jsou v rozkladu, zato žraloci žijí dál a útočí na lidi.
Konec vědce a jeho krásné asistentky je přes čáru, daleko za hranicemi dobrého vkusu. Ovšem je otázka, jestli Ita čtou lidi s dobrým vkusem.
Takže zatímco poprvé mi z Ryb bylo nevolno, teď jsem si čtení většinou užíval. Celé se to dá brát jako sen, halucinace - přikládat tomu nějaký význam a hledat v tom smysl totiž nejde.

Chrbticou tejto mangy sú samozrejme ústredné Ryby, najúchylnejší komiks, aký som v živote čítal. Komiks wtf, absurdný, obskúrny a bizarný, ale tiež nechutný, odporný, desivý a skvelý. Určite ale netreba zabúdať ani na ďalšie dve (už podstatne kratšie a s Rybami nijako nesúvisiace) mangy na konci knihy, ktoré sú natoľko mrazivé, až je to nepríjemné.

Co se mangy týče, jsem absolutní neznalec a jedinou mangu kterou jsem zatím přečetl, byla Zpráva pro Adolfa, která byla naprosto skvělá. Teď mám za sebou i Ryby a tady už takovým nadšením neskáču. Začátek vypadal velice slibně a opravdu jsem se do Ryb začetl. Některé takřka až komické scény se střídaly s těmi nechutnými a někdy mi až zůstával rozum stát nad tím, co Itó dokáže vymyslet. Postupně se příběh slibně rozjížděl, avšak pomalu sklouzával ke stereotypu, dle dokola opakující se šablony. Docela mě mrzí, že konec zůstal naprosto otevřen a nedozvěděli jsme se prakticky nic z motivace ani původu strůjců této apokalypsy. Co se povídek na konci týče, tak Přesmutný příběh o nosném pilíři řadím mezi top WTF??? povídek které jsem měl zatím možnost přečíst, protože tohle bylo opravdu hodno mistra. Jinak celkově pociťuji, že zřejmě nejsem úplná cílovka. Rozhodně mě to ničím neurazilo, avšak ani neuchvátilo. Pocity jsou někde mezi a na půli cesty. Kdyby na konci Itó vyložil karty na stůl, šel bych s hodnocením určitě výše. Ale to bych chtěl asi příliš a takhle to nejspíš Itó zamýšlel. Každopádně jsem rád, že doma nemáme rybičky. Za 3*!

Jako... Čekal jsem debilitu, ale že by až taková picovina? Bohužel... Ryby se berou smrtelné vazne, ač jsou v tom momenty minimálně k pousmání (oběšená ženská na větráku, co se roztočí díky jejím prdum, vhušššš :D), do půlky se jedou ryby, otravná kaira (tato půlka je určitě lepší), v druhé casti jede lidská stonožka (vzpomnel si na ten film někdo?;) Ještě mě napadl mrož, proste bizár). Džundži určitě musí bejt uchylnej psycho, což se snaží přenést do komiksu, v tom se mu daří. Horor? Ani omylem... Kresba nic extra, klasik manga se světlýma chvilkama: žralok, duchové z kouře ;) nejlepší část: cirkus mrtvolneho puchu 1, proč? Protože kdyby Ito hrál cíleně na humor s prvky hororu a uchylnyho humusu, tak u mě uspěje víc, než když to udělal naopak. Btw. Jak ten 60kg mladas vyskočí na 2m+ plot (vstupní bránu), poté vyleze+přeleze pomocí jedné ruky, zatímco druhou za zády celou dobu drží cca 50 kg Japonku v bezvědomí, to mi hlava nebere :))))

1* za svižnost čtení + bizár
1* za dvě povídky na konci, kdo by řekl, že cca 6ti stránková povídka s pilířem bude lepší jak celá kniha? ;) Dobrej ftípek

Dobrej koment od kaluže ;) a 3 chlapci nad ním :))))

Btw. Hoši a děvčata, já zažil už pár mrtvol, jedna z nich byla 10 dní zavřená v bytě za parna 40°C, ten smrad je extrémní, pochybuju, že by Tadaši veselé běhal po městě bez plynový masky... Nejde to :)

No, není to Spirála ani Tomie, ale pořád je to ten Ito. Příběh je trochu obyčejný, jak je to vlastně zvykem, ale ta kresba a znázornění bizarností je absolutně odporně úžasná, i když to nejlepší od Ita Ryby jistě nejsou. Když už příběh konečně nabírá spád a nějaké tempo a cítíte posun ke konci a nějakému vysvětlení, příběh bohužel končí a my se o původu ryb, jejich motivaci nedozvíme absolutně nic a to je to hlavní co mě štve a za co dávám bod dolů. Příběhy na konci byly sice zajímavé, ale totálně k ničemu, radši bych ty stránky vyplnil příběhem Ryb.

Vouchylárna, která svůj původ nezapře (!) když se řekne Japonsko a horror, něco v tomto duchu / puchu bych si představil. Jen škoda, že to Itó, nemá líp promyšlené, kde je ještě v první třetině cítit příjemné napětí a tajemno, se zbytek rozplizne do festivalu prvoplánovosti a explicitního hnusu ..bonusové povídky, se docela povedly, ale taky, žádná sláva

Není to ani tak o rybách, jako o baktériích, s jejichž pomocí se z těl uvolňuje velké množství plynu. Což není spoiler, protože tuhle informaci se dozvíme velice záhy. A samozřejmě by to nebylo Japonsko, kdyby se do toho nepřimíchalo i něco bizarního (jako by nosná myšlenka nebyla dostatečně ujetá) a možná i nadpřirozeného. Je to nechutné, je to zvláštní, ale také je to velmi dobře napsané a nakreslené. Po Skrýši můj druhý druhý manga horor, a znovu skvělý. Pochvalu si zaslouží i oba bonusy, hlavně Záhada zlomu v Amigaře, která má skvělou atmosféru i nápad.

"Konečně máš od toho smradu pokoj."

Můj první manga horor a zrovna taková chujovina. Zdlouhavé, samoúčelně nechutné, nedomyšlené, tím vším Ryby jsou, strašidelné nebo děsivé ani na moment. Ještě tak nechtěně vtipné - když si dívčina pod náporem neodkladné metamorfózy hodí mašli, prdelní vichr ji efektně roztočí jako větrák u stropu - tak to jsem se po chuti zasmál... O dost lepší jsou závěrečné bonusy, první, kratší sice nic extra, taková hříčka, zato ta druhá, ta už má atmosféru - hlavně díky ní nedávám knize kanál.

30%

Celou dobu mi lezla po zádech husina a chtělo se mi zvracet a v noci jsem měla noční můru! Boží! Horor jak má být!

ಠ_ಠ

V životě už nechci číst nic od Džundži Itóa

Stejně jako například Saw, se (dle mého) snaží kniha být prostě jen tak nechutná jak to jen jde, žádný moc hluboký pocit "lidstvo je odsouzeno k záhubě" jsem po dočtení neměl, prostě jen "FUUUUJ" a už to asi znovu neotevřu!
Zbytek napsal dost dobře Kaluž o komentář pode mnou.

„VHUŠŠŠŠ“

Mno, vážení... větší srágoru jsem už dlouho nečetl. Kdyby to mělo nějaký nosný děj nebo alespoň trochu zajímavé postavy, neřeknu ani popel, ale tohle je vyloženě nezáživná exkurze do choré mysli jednoho vadného Japonce, jenž zvládl napěchovat téměř 400 stran obrázky zvířat a lidí, kterým z huby a prdele čouhají hadice. Ty titulní "ryby" jsou tam spíše jen do počtu a v příběhu nemají prakticky žádný význam. Itó si zkrátka chtěl nakreslit rybky na nožičkách se spoustou trubic a celé to "okořenil" krkáním a prděním. Tohle není horor, to je zoufalství.

Připomnělo mi to nedávno vydanou Vykopávku Maxe Anderssona, která byla také plná nechuťáren, jenomže zatímco tam to byl vyloženě surrealistický teror s příměsí správně dávkovaného a notně švihlého humoru, tohle je bohapustá píčovina, jejímž hlavním motivem je vypouštění plynů tělesnými otvory. Spirála byla fajn. Ta byla nepříjemná, odpudivá a zároveň překvapivá, takže mi obrátila žaludek naruby a já ji za to ještě poděkoval. Tahle nová manga však čpí rybinou a exkrementy. Nebrat.

Jediným kladem sbírky je snad jen dvojice kraťasů v závěru, ze kterých na nás pomrkává ten starý dobrý démon Itó. Nějak mi to jeho suši zkrátka nesedlo...

Džundži Itó je vážně šílenec, ale v tom nejlepším slova smyslu. Nebylo to lepší než Spirála, co se příběhu týče, ale co se týče atmosféry a úchylných nápadů, Ryby vedou. Kresba neměla chybu. Za mě plný počet a tleskám.

Když nepočítám nějaké rané pokusy, tak toto je moje první solidní seznámení se s mangou v celé své šíři a jsem za to rád, že jsem nezačal nějakým brakem nebo tuctovkou. Vynikající napínavý a dobře napsaný příběh. Vřele doporučuji i těm, kteří nečtou mangu na denní bázi. Příběh odsýpá, nenudí, je uzavřený a ucelený, a k tomu ještě obsahuje 2 krátké příběhy. Co se týče vizuální stránky, tak naprostá pastva pro oči. Jednotlivé detaily fauny ve spojení s technikou je prostě fenomenální a na komiksovém poli běžně nevídané. Jedno velké plus je otevřený konec.

Zprvu úsměvná béčková a bezesporu originální zápletka měnící se v totální itóovskou pošahanost až surreálnost. Atmosféru to opět má ze začátku slibně hororovou, ale ona katastrofická "nevysvětlenost" mě tady spíše s*re, nežli by atmosféru umocňovala jako např. v McCartyho románu Cesta. Respektuji a oceňuji, že je autor expert na extrapodivnosti, ale i tak zůstává příliš otázek, a to právě logického charakteru.

P.S. Spirála se mi líbila více.

P. P. S. Bonusové mikropovídky byly fajn.

Celkový dojem: 50%

Ihned po dočtení ve mně kniha zanechala zvláštní pocity. Příběh se mi ze začáku zdál trochu uspěchaný, v téměř čtyřsetstránkové knize by se, myslím, dalo začít trochu volněji. Celkovému dojmu to ale nijak neuškodilo. První polovina, kde ,,nepřítelem" skutečně byly ryby, mě opravdu chytla (již níže zmiňovaný žralok bílý by zajisté mohl být mojí noční můrou), ačkoli se mohlo zdát, že je to pořád tak nějak o tom samém. Ve druhé polovině se zjevně Itó právě toto snažil změnit, příběh tak nabral na nechutnosti a bohužel úplně ztratil hlavní zlo příběhu - ryby (2. polovina by se klidně mohla jmenovat ,,Nohy"). Zmínku si zaslouží rozhodně i všemi nenáviděná Kaori...co to bylo proboha ta krávu? V obecné oblíbenosti zjevně těsně před Joffreym z GOT. Zato postava Tadašiho má moje sympatie. Konec příběhu zanechal mnoho nezodpovězených otázek, v podstatě tu zbyl prostor i pro kapitolku navíc.

Bonusové příběhy byly super, hlavně tedy ty praskliny ve stěně opravdu stály za to!

Celkový dojem z knihy dobrý, tak nějak to ve své nechutnosti všechno funguje. Za mě 4*

Paradoxně se mi líbily o dost víc ty dva krátké příběhy na konci knihy. Hlavní příběh Ryby mě bavil cca do poloviny - dobrý nápad, hezky se to rozvíjelo, ale zároveň to nebylo zas až tak nereálné a šílené (s nadsázkou). Kresba se mi tak také dost líbila. Druhá část byla o poznání horší, kresba byla nepřehledná a ošklivá, příběh divný (cirkus). Co se ale autorovi opravdu povedlo, byla Kaori - takhle nesympatickou a otravnou postavu jsem už dost dlouho neviděl.

Krátké příběhy na konci nemají nic společného s hlavním příběhem, což je dobře. Oba mají dostatečně divnou, ale zajímavou zápletku a pořádně psycho konec. Díky hlavnímu příběhu hodnotím trošku níž, ale líbí se mi vydávání těchto kratších, uzavřených příběhů od Crwe, čte se mi to pořád lépe než nějaké dlouhé série.

Po dočítaní mám dosť zmiešané pocity.

Na jednej strane otravné hlavné postavy, tak trochu prázdny koniec a občas až nehodiace sa bizarnosti (cirkus).

Na strane druhej som to zhltol na jedno posedenie a pri čítaní som sa dobre bavil. Páčila sa mi aj kresba a scény so žralokom bielym sú perfektné.

Po Spirále sem se opravdu těšil na další super horůrek s príma partou. A ouha parta je vcelku fajn ten kluk ujde ale ač obvykle charaktery neřeším, tak sem měl po pár stránkách chuť hlavní hrdinku vzít šutrem po lebeni. Totální kráva. Knihu sem si užil a to hlavně první polovinu a na žraloka na nožičkách fakt nic nemá. A atmosféra je podařená. Ale o proti spirále zde autorovi dochází rychle dech a nápady. Podivný úskok stranou v podobě divných cirkusáků sem moc nepobral a mírně mi to zkazilo zážitek z vcelku dobře našláplého příběhu. I linie s strýčkem hlavního hrdiny je rozhodně povedená. No a závěr vcelku ujde.
Co rozhodně stojí za to jsou dvě mikro povídky které mi spravily náladu a chuť. K rybám se určitě zas někdy vrátím ale nebude to tak často jako ke Spirále. Rozhodně doporučuji číst Ryby před super kvalitní a dokonalou Spirálou víc si je rozhodně užijete.
A sem připraven na čtení dalších autorových děl.

Ryby - Útok z hlubin - Nápad dobrý, zpracování otřesné ... To co se ze začátku jeví jako velmi originální hororová kniha totiž s přibývajícími kapitolami přechází v nudné klišé, kdy autor ke konci už vlastně ani sám neví, jak by mohl ještě nadsadit laťku odpornosti a čemu všemu by mohl nasadit ony robotické končetiny, nemluvě o nesmrtelném hlavním hrdinovi a jeho velmi otravné přítelkyni. Avšak i tak jsem se příjemně bavil, někdy se autorovi povedlo vystihnout hororovou atmosféru zcela přesvědčivě a potěší i dva krátké bonusy na konci ... Za mě 4*!

Spíš než rybinou to zpočátku smrdí velkým WTF, ale atmosféra mistrně houstne a perverzní fantazie se roztáčejí na plné obrátky. Sice nějaké to hororové klišé a scénář nikam lineárně příliš nevede, ale to mi zrovna u hororu nikdy nevadilo, pokud je to vykoupena výše uvedeným. Rozhodně book hodný pozornosti. Bonusové povídky taky moc fajn.

Velmi příjemný hororový zážitek! Více: http://www.comics-blog.cz/2017/05/1428-ryby-utok-z-hlubin-90.html

Japonci. Nojo.
Jak nám Džundži ve Spirále ukázal, že je to maniakální, leč sofistikovaný šílenec s vlastností bezvadně budovat hororovou, sžíravě tísnivou atmosféru okořeněnou nemálo morbidními a nehezkými obrazy, tak Ryby..
Prej jen mrtvé ryby plavou s proudem.
Tady jen mrtvé ryby pochodují Tokiem.
Ale ve zbytku knihy bohužel chcípl spíš pes.
Gyo se tváří jako zdařilý následovník úspěšné Spirály, očividně to hodně lidem káplo do noty, ale za mě? Ani Itův kresebný rukopis nedokáže na pěti stech stranách utáhnout příběh, který má jen minimální množství děje a působí spíš jako sranda, skicák pro to, že si Itó prostě chtěl nakreslit cupitající rybičky..a ty ostatní věci... Sranda pro mne končí ve chvíli, kdy čudly a žraloky v půlce knihy nahrazují lidi, kteří mají všemožně různě nastrkané hadice a zápletka pořád nikde. Pro mne zde nefunguje nic. Postavy? Neurotická kráva Kaori, ten kluk, co ji z nějakého důvodu ne a ne poslat do hajzlu, příbuzný šílený vědec z rodu šílených vědců z dob války, unylá, věčně unavená a absolutně laxní asistentka.. Atmosféru děsu přebila atmosféra zklamaného odporu a WTF, počínající alergie na citoslovce " vhúúúúš".
Ke konci pár zajímavých okamžiků, pár postřehů, na kterých by se dala budovat jakási pointa, ale veškeré pokusy zapadly mezi tlející tělíčka a prdící lidi.

Asi jsem do Gya vkládala větší naděje, než si zasloužilo a má čtenářská dušinka tvrdě dopadla zpátky na chodník. Za mě ne.

Pro ty, kteří jste četli Spirálu, tak jasná volba. Další neskutečná jízda alá Džundži Ito. Zase to začne tak nějak normálně úchylně a postupně to úchylní a úchylní, až je to i mimo vaší úchylnou představivost a vy musíte jen obdivovat, co je to ten Džundži Ito za magora. Je to fakt dobrý! i když ke konci mi přišlo, že už to trochu ztrácí dech a děj trošku tápe, ale jinak prostě to jede fofrem, drží to napětí, neni to přežvaněný, spíš to vede čtenáře obrazem a má to prostě japonskej hororovej úchylnej přístup, což je fajn. Hodně, ale opravdu hodně, se tam prdí a krká. Taky to tam pak smrdí jako když si Tadaši nečistí zuby. Pro fanoušky Spirály povinnost. Pro ostatní je to povinnost i se Spirálou, která se mi asi líbila ještě o prdík víc. Ale jen o malej a voňavej.

ten krátký příběh na konci ilustruje to, v čem je Itou nejlepší a to jsou krátké hororové povídky. příběh o rybách a smradu je hrůzostrašný a naprosto ujetý, ale po nějáké době to už přestává být zajímavé. myslím, že za to můžou naprosto ploché charaktery jeho příběhů. u delšího příběhu prostě potřebuji postavy, které se nějákým způsobem vyvíjejí a jsou více proaktivní. hororová atmosféra podle mě nemůže táhnout celý příběh, který má více jak šedesát stránek. doufám, že příště vydá crew spíše kolekci autorových krátkých příběhů, pokud budou mít Ryby úspěch. pak bych neměl problém dát plný počet.

Tak autor je pěknej úchylák, dílko povedené, jen mě trochu zklamal závěr, ten mi přišel slabší. V podstatě od scény v cirkusu mě to nějak přestalo brát (celkově mě tam ten cirkus přišel tak nějak navíc). Ale jinak dobrý, souhlasím s níže řečeným. Poslední kraťas s otvory ve skále je asi to nejlepší z knihy, díky němu 4*, jinak bych váhal.

Je to rýchle, akčné, svižné a ako to začína relatívne nevinne, tak sa z toho časom stane totálna magorina. Nechcel by som byť spolubývajúcim Džundžiho Itóa, pretože v hlave to evidentne nemá tak úplne v poriadku. Špirála mi prišla nechutnejšia i hororovejšia, toto je skôr apokalyptická akčná jazda. Dva kraťasy na záver dokazujú, že autor je vskutku talentovaný psychopat. A to je dobre. Ba čo viac, skvelé!

Já to se Spirálou moc srovnávat nebudu, obojí je to morbidně vtipné s trochou husí kůže a zároveň trochu jinak. Vadilo mi tu počínání Kaori, která se často chovala jako nějaká hysterka. Ryby, paryby i savci tu vlivem okolností trpí a hlavní hrdina se snaží přijít na způsob, jak aspoň něco z toho zvrátit. Ale autor je správný hororový maniak, a tak nám moc klidu nepřidá.
Na konci mě subjektivně zklamalo, že na řadu mých otázek se nenašla odpověď. Ale jako celek mě komiks bavil od začátku do konce a na hlavního hrdinu jsem si rychle zvykl a fandil mu. Vlastně jsem dlouho nečetl tak povedenou žánrovku.
Na konci je pak bonus ve formě dvou komiksových kraťasů, které mi zas trošku připomněly absurdní styl Edwarda Goreye.
Pilíř domu se tak stává úsměvným pro příznivce černého humoru. A otvory ve skále pro mě osobně byly asi nejsilnějším zážitkem z celé knihy. Cokoliv dalšího bych řekl k libovolnému příběhu, by byl spoiler. Takže to tímto utnu a za sebe doporučuji.

Pro me urcite lepsi nez Spirala, ktera se snazila tvarit jakoze to cele ma nejaky smysl a konec. Ryby jsou lepsi prave v tom, ze si na nic takoveho nehraji. Proste se "to" stane a behem cele knihy sledujeme osud jednoho obycejneho kluka a castecne i jeho pritelkyne. Obcas si zamudruje a snazi se najit nejaky smysl, ale okolni realita mu vlastne nikdy neda prilezitost nejakou z techto uvah dotahnout do konce. A tak s nim ujdeme kus cesty a zase ho opoustime.
Moje snad prvni manga ke ktere nemam vaznejsi vyhrady. Mozna jen drobnost - ze se v knize vic nepracuje s destrukci spolecnosti a "zviretem" v cloveku.
90%