• Sagikkun
    Mám trochu smíšené pocity.
    Na jednu stranu je tu Venom opravdu od první do poslední stránky (což je super!) a jedná se o jednu velkou akci, na druhou stranu mi z jeho charakteru bylo občas trapně. Připadalo mi, že Michelinie tak moc tlačí na pilu, tak moc se snaží, aby byla každá Venomova hláška co "nejhustší" a "nejzlejší", že to na mě už prostě nefungovalo (což jsem v minulých dílech s ním nepociťoval, nebo alespoň ne tak moc - naplno se to zřejmě projevilo právě tím, kolik prostoru tu Venom má).
    A opět - je tu sice skvělá Larsenova kresba, která je do dobré míry inspirovaná McFarlanem, ale má i svůj vlastní, jedinečný styl, což se podepsalo na Venomovi v tom nejlepším světle. Larsen vylepšil Venoma do takové podoby, v jaké ho známe dnes.
    V kontrastu s tím jsou tu ale panely, kdy je Venom zbytečně nakreslený jako neskutečná karikatura, s čelistí pomalu až po kolena a očima jak kdybyste rozlili mléko, bez nějakého ucelenějšího tvaru. Je to opět spojené s tím, že se Venoma snažili vyobrazit co "nejzlejšího", ale tohle už prostě bylo moc. Venom krásně funguje ve své "normální" podobě a "normálními" hláškami, netřeba z něj dělat směšného bubáka z dětské čítanky.
    Se vším ostatním jsem spokojený - Brockova psychologie se prohlubuje, poprvé se nám zde představí Cletus Kasady, děj (místy ale idiotský) odsýpá velmi rychle, jsou tu zajímavé momenty a rozhodně oceňuji všechny materiály, které byly použity, protože je to pak mnohem celistvější - poslední příběhy jsou ale čistým průměrem (a trochu mě iritovalo, že v ASM 388 má najednou Brock vlasy na Jágra, když se příběh odehrává pouhý den po předchozím SSM Annual 12, kde má vlasy krátké - ano, iritují mě takové detaily, protože nechápu, proč je tak těžké zachovat nějakou logickou návaznost - uvědomuji si, že na Peterovi se to změnami kreslířů taky často podepisuje, alespoň mu ale libovolně nenarůstají vlasy, pouze se mění účes).
    Opravdu váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdami, nakonec se ale přikloním k takovému lepšímu průměru.
  • Sagikkun
    Světe div se, tohle je snad první sbírka povídek, kde mě jednotlivé příběhy bavily všechny. Ano, všechny. Sám tomu nemůžu uvěřit, ale všechny čtyři příběhy byly nejenom jedinečné, udržovaly si i vysokou kvalitu. Pojďme to vzít popořadě.

    První příběh je taková jednohubka, jeden sešit zaměřený na Flashe Thompsona. Jeho vyprávění vojenské mise se kloubí s s ideály a vlivem, který měl na něj jeho celoživotní hrdina Spider-Man. Potřeboval jsem takový příběh? Ani ne, jelikož nejsem velkým fandou Flashe. Avšak funguje takový příběh? Rozhodně. Protože i přes to, že právě není Flash moje bůhvíjaká oblíbená postava, tady jsem ho měl rád. Vyprávění a jeho pohled na svět dodává jeho charakteru hloubku, je to pocta Spideyho známým momentům a hlavně je to příběh osobní, věnovaný vojákům ale i všem, kteří byli superhrdiny alespoň trochu isnpirováni.

    Druhý příběh pojednává o střetu s Hammerheadem, což je naprostý skvost. Užíval jsem si kresbu, vtipy na mě fungovaly, Hammerheadova minulost měla správný mafiánský nádech, bitky se s ničím nepáraly a do toho všeho se autorům podařilo poukázat na problematiku dětí v řadách pouličních gangů. Pecka.

    Ve třetím příběhu se Spidey potká s Punisherem, což mě kvůli obálce a Punisherovi samotnému zajímalo nejvíce, ve skutečnosti to byl pro mě ale nejslabší kousek - což ale neznamená, že jsem si to neužil! Bylo to ale prostě "jen" dobrá akce, víc k tomu není co říct. Knize jakožto celku a jejímu perfektnímu hodnocení to ale nikterak neubližuje.

    No a na závěr tu byl čtvrtý, pro mě nejlepší příběh. Z předchozích zmiňovaných se jedná o nejkomornější vyprávění, kvůli tomu to ale pro mě bylo to nejzajímavější - Spidey spolu s pár civilisty uvíznou v podzemí metra poté, co se zřítí strop. Je to něco, co jsem u Spideyho dlouho neviděl, a jeho umístění do takto (pro něj) netradičních situací (které jsou ale paradoxně ty nejreálnější) opravdu stojí za to. Atmosféra, dialogy, dokonce i akce - tohle byla pro mě třešnička na už tak úchvatném dortu.

    Jsem si jistý, že ne každý bude sdílet moje nadšení. Osobně tu ale nemám nic, co bych vytknul, bavilo mě to od začátku do konce, a to se zvlášť u sbírky povídek jen tak nevidí.
  • Sagikkun
    Váhám mezi čtyřmi a pěti hvězdami.
    Ve čtvrté knize začíná jít humor trochu do pozadí (stále se tu ale najdou výborné hlášky!), a více se tu soustředí na Scottovy osobní problémy. Tenhle klučina sice lítá v problémech od prvního dílu, zde už to jsou ale skutečné a reálné obtíže dospělého života, ať už se to týká bydlení, práce či jeho vztahu s Ramonou (který je díky tomu zase o něco uvěřitelnější a více dynamický). Skvělý je i závěrečný střet, který si udržuje svoji nastavenou nadsázku, ale jak už jsem psal, je to o chlup serióznější než v předchozích dílech. Prostě paráda.
  • Sagikkun
    Tady nemůžu jinak než plným počtem. Humor je tu více nekorektní (je na tom založen celý ďábelský ex - to, co tu O’Malley vymyslel s veganstvím, mě dostane vždycky) a více absurdní (přežití v obchoďáku byl pro mě vrchol knížky, v dobrém slova smyslu), zároveň je to mnohem více osobní, než předchozí dva díly. Slepá láska, nevhodná partie, změna povahy, zlomené srdce - to vše jsou (téměř) nám všem moc dobře známá témata a v tomto díle je to vykresleno skvěle.
    Akce tu navíc byla po celou knihu dobře vybalancovaná s konverzacemi, nastinuje se na budoucí děj (což i v menším měřítku i v minulých dílech - série zkrátka nepůsobí, že je vytvořena za pochodu), nemám tu co vytknout.
  • Sagikkun
    Dozvídáme se více o Scottovi a dalších postavách a až na některé pasáže, které mi připadaly malinko zbytečné, se jedná o stejnou kvalitu jako jednička - převážná většina knihy je o všedních i nevšedních situacích s (z dnešního hlediska) poněkud nekorektním humorem (ono je to hrozný nezvyk dneska najednou číst něco, co se nebojí si dělat srandu z gejů, jiných ras apod.) a s pár souboji, v tomto díle svým způsobem třemi (přičemž mě rozhodně nejvíce bavil ten s Ramonou; naopak souboj s ďábelským ex mě upřímně trochu zklamal). Je důležité si ale uvědomit, že narozdíl od filmu, kde je kvůli stopáži tempo nastavené na mnohem rychlejší, je komiksová předloha především o těch "normálních" situacích (alespoň co se prvních dílů týče) - jak jsem psal u první knihy, ve svém jádru vychází Scott Pilgrim z běžných situací točící se především okolo vztahů, přidává k tomu humor a místy akci. A tak je k tomu potřeba i přistupovat. Je to parádní komiks na odreagování.
  • Sagikkun
    Nedávno se znovu vydala skvělá 2D beat 'em up hra se Scottem Pilgrimem, a já se po dohrání rozhodl v rámci toho dát po letech tuto sérii znovu.
    Scott Pilgrim je silně inspirován manga stylem, a bere si z toho jen to nejlepší - vše má dostatečný prostor, a zároveň to není zbytečně roztahané. Kresba taky evokuje styl mangy, je ale mnohem jednodušší a o to přehlednější (především v soubojích! Což je tady opravdu důležitý faktor). Je to parádní odreagovačka, humor mi sedí (ikdyž chápu, že nemusí všem... je to takový ten kamarádský styl humoru, osobně je to ale pro mě přirozené) a když opominu souboje a některé fantasy věci, tak jsou veškeré situace ze života, je to psáno a kresleno s neskutečnou lehkostí, a všechny postavy jsou uvěřitelné.
    Takže co je Scott Pilgrim?
    Je to stylisticky mangou inspirovaný akční "romantický" příběh s videoherními souboji, skvělým humorem a nápady, narážkami, a postavami ze života se kterými se snadno ztotožníte - je to šílená kombinace, ale funguje to. Zároveň je to ten typ příběhu, ve kterém si něco najdou mladší (nejmenším děckám bych to ale nedával, často se tu řeší sexuální témata, byť ne tak detailně) i dospělí.
    Scott Pilgrim je opravdu unikátní věc a vřele ho doporučuju všem.

    (btw naprosto miluju i stejnojmenný live-action film, který obdivuji a doceňuji ještě o to víc, když vidím, jak skvěle dokázal nejenom vměstnat, ale vůbec celkově věrně a stylově převést stránky komiksu na plátno)
  • Sagikkun
    Jeden z mých nejmilejších DC kompletů. Stejně jako v Nepřátelé státu, i tady jsem si užil odlišné myšlenkové pochody, které tak skvěle definují Batmana a Supermana a rozdíly mezi nimi. Zatímco v předchozí zmiňované knize šlo především o jednu velkou akci, tady je příběh velice osobní - čte se to dobře, motivace postav jsou pochopitelné a odsýpá to. Pro mě nejlepší část knihy byla jednoznačně výprava na Apokolips; Batman se vším tím vybavením a Darkseid - prostě pecka. Kresba je pak neurážející mainstream.
    Není to nikterak přelomové či geniální dílo, ale ani si to na to nehraje. Chtěl jsem si znovu přečíst fajn DC jednohubku, sáhl jsem po tomhle, a nelitoval.
  • Sagikkun
    Tohle se mi hodnotí poněkud hůř. Na jednu stranu se nám zde představují zajímavé osudy a tajemství, na druhou stranu je jich tolik a naplácaných na jednom místě, že to byl pro mě už trochu mišmaš. Skáče se tu z místa na místo, mezi různými časy a postavami, a tím to na mě působilo zbrkle a občas poněkud nepřehledně. Taky jsem si ne vždy byl jistý logikou některých postav a v některých situacích. I přes to je to ale stále zajímavé čtení s úchvatnou kresbou (v soubojích ale klasicky trochu nepřehlednou). TG mě stále baví a považuji ho za jednu z nejkvalitnějších mang vydávaných u nás, tohle bylo ale kvůli své struktuře s porovnáním s ostatními díly trochu slabší.
  • Sagikkun
    Sagikkun26.3. 13:20Berserk #04
    Rád bych požádal všechny, kterým se poněkud náhlá změna žánru moc nezamlouvá, o strpení - opravdu to pak stojí za to. Démonů a všemožné havěti si pak užijeme víc než dost; aby Berserk ale nebyl "jen" pouhou dark fantasy rubačkou (což opravdu není!), je tento origin nutný - pro mě je to zároveň nejlepší origin, co jsem v manze četl. V The Golden Age arcu nepotkáme mnoho démonů, jsme na počátku všeho a dávkuje se tak postupně. Důraz je tak především na psychologii postav, jejich vývoj a motivace - pro budoucí děj je to nesmírně důležité a čtenář bude pak na tohle období vzpomínat.
    Zároveň to neznamená, že by teď byl děj nudný či by ubral na akci, to vůbec ne. Je to stále svižné, akční, a co si zkrátka nemohu dostatečně vynachválit, tak je kresba a některé opravdu úchvatné scenérie.
    Berserk je pro mě definicí perfektní mangy, a hltám u něj každou stránku. Užívejte si momentální "klidné" období a bedlivě sledujte všechny postavy, má to vážně smysl.
  • Sagikkun
    Okej, tak tohle byla fakt chujovina :D Do nějaké poloviny jsem si to užíval, protože to byla klasická Královská hra jako v předchozích svazcích - psychologické béčkové drama, které se i přes svoji stupiditu a přehnanou vyhrocenost rychle čte a nedá se mu upřít to, že čtenáře zajímá, jak to dopadne. Pak ale přišlo odhalení a... eh... well... nejenže to byl let down jak prase, protože to celé působí hrozně líně... já si hlavně ani nejsem jistý, že jsem pochopil ten konec.
    Série to nebyla špatná, jak jsem už říkal, byla to béčkovina, ale taková ta lepší, svižná a krátká, nenudilo to. Konec byl ale už na takhle průměrnou kvalitu série podprůměrný.
  • Sagikkun
    Pecka. V rámci SnK série je tohle absolutní topovka, o které se ale nemohu moc rozepsat, jelikož všechno, z čeho jsem zde nadšený, by byl spoiler nebo přinejmenším ochuzení o naprosto úžasný moment překvapení. Takže v krátkosti jen řeknu, že je to skvělé jak v akci tak v dialozích - kde jsem měl zvlášť husinu z Erena a jeho následného nástupu - a dokonce se mi to zdálo o třídu lepší i v kresbě. Je neskutečný a nestačím dostatečně obdivovat, kam se celá série od prvního dílu dostala...
    Skvělá práce, Isajamo!
  • Sagikkun
    Tohle byla slabota. S hlavním čtyřsešitovým příběhem bych neměl takový problém (ale nadšený jsem z toho vážně nebyl) nebýt dvou věcí, a to překombinovaný závěr a Spideyho povaha. Připadalo mi, že autor si o něm přečetl jenom hrubý popis, jelikož jeho základní charakteristika tu je, ale neskutečně debilně podaná. Ve finále to pak působí, že Jenkins Spider-Mana vůbec psát nechtěl - Peter je v téhle "týmovce" naprosto minimálně, když už se objeví, tak se chová jako v zde tolik odsuzovaném S velkou mocí... a se vztahem s Daredevilem se tu taky moc nepracuje. V těchto domněnkách jsem se pak utvrdil především po přečtení bonusového materiálu, ze kterého je velmi cítit, jak je Spider-Man v Jenkinsových očích jen a pouze nezodpovědný šašek a jak vedle něj mnohem více upřednostňuje DD.
    Ať si, každý má svého oblíbence - ale ať pak člověk, co nerozumí oběma postavám, nepíše s nimi týmovku.
    Kresba taky nebyla žádná sláva.

    Co se finálního sešitu o službách u Kingpina týče, ten byl fajn, prostě čistý průměr. Za mě tak ve finále nejlépe dopadl první sešit, který je dynamický, s oběma postavami pracuje rovnoměrně a nenásilně se tu DD se Spideym doplňují - jejich "vztah" a odlišný pohled na věc je tu znázorněn mnohem lépe, než v hlavním příběhu.
    Celkově je to tedy nic moc.
  • Sagikkun
    Slott i Romita Jr. se tu vážně předvedli. Na scénu přichází Norman Osborn, přičemž jako vždy s sebou přináší ďábelské plány, chaos a výzvy pro Petera, a taky velmi osobní spory. Příběh je nadupaný jak akcí, tak skutečně zajímavými nápady a zápletkami, ze kterých musím především vyzdvihnout Brockovu dějovou linii a jeho Anti-Venoma - nemůžu si pomoct, ale tahle postava mě neskutečně bavila. Celkově tu Dan Slott dobře pracoval se vším, co si v předchozích dílech vytvořil. A na kresbu Romity Jr. bylo radost pohledět, díky skvělému coloringu vynikla ještě víc.
    Tohle hodně můžu, jsou to lepší 4* sahající k pěti.
  • Sagikkun
    No ne...
    Je Petr Kopl nějakým zvláštním druhem Vzkříšence a dokáže se mnou komunikovat? Protože všechno, co jsem vyčetl u první knihy, se tady zlepšilo.
    Tak popořadě: fajn nápady tu stále jsou, některé jsou opravdu úsměvné (místa nedávající smysl), ten větší (probourávání čtvrté stěny) už ale není jen pomrkávání na čtenáře, nýbrž má v příběhu skutečně důležitou roli a jeho potenciál je využitý mnohem více a lépe.
    Právě samotný příběh pak už není jenom zbytečně natažený úvod, nýbrž plnohodnotný děj s rekapitulovaným začátkem, prostředkem i velkým finále. Kopl si tu zde své malé fiktivní univerzum skvěle rozšiřuje, přidává na atmosféře, akci, informacích a hlavně! - vedlejší postavy tu už působí reálněji, s vlastními osobnostmi a s většími interakcemi s Martinem. Dokonce i ten Martin už není tak tuctový, jeho postava je zajímavá v tom, že je to vlastně anti-hrdina. Chápete obě strany, i tu (občas stupidní) Martinovu, protože už má nějakým způsobem vykreslenou osobnost.
    Ke spokojenosti pak přidává lepší kresba a barvy, tvrdé desky a menší bonusy na konci.
    Za mě rozhodně oproti minulému dílu zlepšení! Jednička byla fajn, tohle bylo ale parádní a se čtyřmi hvězdičkami tady neváhám.

    Je škoda, že se příběh uzavírá v Zázrakovi. Vzkříšenci a propojení se mi tam líbilo, vůbec bych se ale nebránil plnohodnotné a (zřejmě) finálové třetí knize.
  • Sagikkun
    Poněkud jiný Spidey, více politický, více cestující, více špionský.
    Je to problém? Rozhodně ne.
    Příběh se čte parádně, je neskutečně svižný a akční, zápletka je dostatečně zajímavá, s postavami jsem neměl žádný problém.
    Snad jen ta občasná "hloupoučkost" v některých scénách, či na první pohled trochu překombinovaný závěr.
    Tak jako tak, rozhodně to stojí za to, rád se k tomu někdy vrátím. A ke kresbě Todda McFarlanea nemusím nic dodávat, pro mě osobně je to top.
    Krásné a čisté čtyři hvězdy.
  • Sagikkun
    Jak už bylo řečeno přede mnou, je to vážně poněkud jednodušší, než by mělo být. I přes to je to ale fajn čtení a jako moderní odkaz na Kravenův poslední lov to funguje dobře. Nemějte moc velká očekávání a budete spokojeni - čtyři hvězdy s odřenýma ušima.

    (občas jsem se ale pozastavoval nad pár panely, např. kdy Ana vrhla "Spider-Manovi" ty koule... to zní strašně... na krk, které, pokud vím, by se měly při jakémkoliv odporu více a více utahovat, ale na dalším záběru je má "Spidey" zázračně pryč. Nebo když proskakuje "Daredevil" nad Anou, je k ní otočený zády, a ona ho nakopne tak, že ho to v letu otočí o 180° a schytá to do břicha... ano, jsou to komiksy a větší logiku v nich hledat netřeba, ale tohle jsou věci vypovídající o čiré lenosti. Pokud je v komiksu použita stupidní logika, dá se přistoupit na autorovu hru, ale obrázky které si vzájemně takto protiřečí jsou vážně bijící do očí a to mi připadá odfláknuté.)
  • Sagikkun
    Odfláknuté.
    První čtyři čísla mě bavily, mělo to dobrou kresbu (jen mi někdy neseděly až moc "komické" výrazy tváří) a až filmový nádech. Deadpool tu navíc hledal sám sebe a byla tu tak návaznost na předešlé události, mělo to smysl. Nic tak extra, ale fajn.
    Jenže tím ostatním to úplně pohřbili. Kansas mě moc nebavil, protože celá ta zápletka s pomstou byla vytáhnutá odnikud na poslední chvíli, aby tam prostě bylo "grandiózní finále". A o tom "konci" ani mluvit nebudu, nepřišlo mi to vtipné ani jako nápad. Ve finále to tak nemá vlastně žádný konec, prostě jenom lenost vymyslet po všech těch událostech něco smysluplnějšího.
    Kam to teda celé směřovalo? Nikam.
    Závěrečné bonusy jsou nudné a retro sešit má alespoň fajn myšlenku, ale taky jsem se tím prokousával.
    Nebýt to poslední díl, dám alespoň tři hvězdy. Jako finále je ale tohle neskutečná slabota a výsměch.

    Celá série Deadpoola mě až na tenhle poslední díl bavila, dobře se tu buduje a pracuje s Wilsonovou psychologií a vývojem jeho charakteru. Mělo to fajn nápady, sem tam i dost vtipné momenty, jenže dobré chvíle střídaly opravdu slabé.
    Bylo to fajn, ale ke konci už autorům docházel dech a já jsem neskutečně rád, že je série už u konce.
    Do další série s DP nejdu ani omylem, možná tak za x let, teď mám ale dost.
  • Sagikkun
    Budu si stát za svým a Zázrakovi těch pět hvězdiček dám.
    Opravdu mi tam nic nechybí, je to skvělá zábava ke které jsem se moc rád vrátil a určitě ještě několikrát vrátím. Petrové už od začátku věděli, do čeho jdou (nebo alespoň téměř... v jednom čísle psali, že měli vše striktně rozvržené už od začátku, ale v Pérákovi je uvedeno, že ten se zprvu objevil jen jako easter egg a plně ho zakomponovali až po pozitivních ohlasech, tak nevím) - tak jako tak, příběh má hlavu a patu, je ucelený, má smysl a funguje od začátku do konce. Využívají se zdé české lokace, mýty, legendy, historie, a vše je doplněno nejrůznějšími easter eggy a narážkami.
    Americkými komiksy je to inspirované v dobrém směru a nám se tu tak buduje malé české superhrdinské universum.
    Navíc to perfektně to odsýpá, protože kecací pasáže (které mě taky bavily) jsou dobře vyvážené akcí a hlavně se zde představují super nápady a motivy.
    Jistě, Zázrak má i nějaké ty mouchy - hlavní hrdina David je trochu tuctový, děj je občas až moc zkratkovitý, a i přes to, že jsem s Koplovou kresbou neměl takový problém jako většina (ba se mi dokonce i líbila), tak je pravda, že chvilku mu trvalo, než dal postavám nějakou ustálenou podobu.
    Tohle jsou ale chybičky, nad kterými s naprosto klidným srdcem přimhouřím oči a na tenhle parádní český počin nedám dopustit.
  • Sagikkun
    Čekal jsem více prostředí okupované Prahy, dostal jsem superhrdinského Indiana Jonese - a proč ne.
    Pérák je parádní svižná (občas až moc svižná, což se dá vzhledem k původnímu formátu vydávání odpustit) jednohubka, na kterou se hezky kouká a dobře čte.
    V čem si vážně libuju, tak je ta propojenost, a to ať už s reálnými českými legendami a historií, tak s vlastním komiksovým univerzem Petrů (které se, doufám, bude stále rozšiřovat!).
    Pár hlášek hraničí s trapností (zejména ty na začátku), většina je ale úsměvných, děj je nabitý akcí a dynamikou, skvělými momenty, dobrými charaktery a výpravou, fajn bonusy... perfektní to není (souhlasím, že by si Pérák zasloužil více osobního prostoru), ale kvalitní je to dost a jsem spokojený.
    Více Péráka a Zázraka prosím, pro tohle univerzum mám vážně slabost.
  • Sagikkun
    Sagikkun28.1. 22:51Procitnutí
    Konečně jsem měl to štěstí a čest, aby se mi podařilo sehnat Koplovo Procitnutí.
    Jsem spokojený? Ano i ne.

    Ono to má prakticky všechno, co by fajn komiks měl mít. Užíval jsem si kresbu (avšak některé obličeje byly opravdu... pozoruhodné), design Vzkříšence a nápady, časové prolínání, bourání čtvrté stěny, atmosféru, některé monology...
    Na druhou stranu je tu neskutečně tuctová charakteristika postav, sem tam nelogičnost a cliché, a co mi vadilo nejvíce tak to, že kniha nefunguje moc samostatně. Když jsem měl za sebou 3/4 knihy a všiml si tak minimálního počtu zbývajících stránek, říkal jsem si, že se vlastně stále nic moc nestalo a že furt čekám na to, kam to vlastně chce směřovat. Je to vlastně takový úvod, který je možná rozvleklejší, než by měl být, protože tam pak nezbyde skoro žádný prostor na nějaký pořádnější příběh. Stejně tak vývoj hlavního hrdiny a vztahů s ostatními postavami (či vůbec nějaká hloubka těchto postav) je tu nulový.

    Moc rád bych dal za kulisy a samotný princip toho, že u nás vznikají takové super projekty, čtyři hvězdičky. Osobní nadšení k tomu dost svádí, ale svědomí mi to nedovolí, protože takové hodnocení by bohužel nebylo objektivní.
    Komiks je fajn, ve finále nedělá nic moc špatně a jsou tu představeny dobré nápady... jenže to není dost, aby ho to skutečně po scénaristické a kvalitativní stránce vyzdvihlo na čtyři hvězdy.
    Tak jako tak, rozhodně jdu do druhého dílu.
  • Sagikkun
    Byť je to lepší než předchozí dva díly, je už vidět, že autorům pomalu dochází dech, a já jsem rád, že se série blíží do finále.
    Osa má rozhodně zajímavý nápad, je to něco jiného a nového... bohužel provedení nového Deadpoolova charakteru je poněkud nudný, dal by se využít lépe. Co se samotného scénáře týče, je to rozhodně stále dobré, stále čtivé a stále rychle odsýpající (občas až moc, některé střihy a skoky byly na můj vkus až moc hektické) - ale opět, šlo to už trochu mimo mě.
    Ve finále je to tak fajn Deadpool, ale nic víc, prostě čistý průměr.
  • Sagikkun
    Sagikkun23.1. 20:51Orange #02
    Nečekal jsem, že mě chytne romanťárna, ale je to tak. Orange je kvalitně vyprávěný příběh dobře balancující mezi žánry scifi, romantický, komedie a drama. Čte se to moc dobře a od ostatní u nás vydávané mangy je to příjemná změna.
    Druhý díl je příběhově zasazený z 95% ve školním období, jelikož se zde rozvíjí vztah Naho a Kakerua, a zároveň se na scéně odhaluje několik nových skutečností/problémů - čtení mě tak nejen bavilo, ale hlavně i zajímalo, jak to bude dál.
  • Sagikkun
    To samé co jednička, v dobrém i špatném. Jen s tím rozdílem, že tady se příběh hýbe o něco víc.
  • Sagikkun
    Rozhodně mě to nebavilo tolik jako první díl. Nápady tu jsou sice fajn a povídky pro změnu neuškodí (pokud se tedy od příště pojede zase v uceleném příběhu), ale že by to bylo něco extra, to ne. Na barvičky se taky pořád hezky kouká, ale pro vyšší hodnocení mi tu chybí něco navíc. Jinak škoda, že Gertrudě královně byl věnovaný jenom jeden sešit, rozhodně bych z jejího vladaření rád viděl víc.
  • Sagikkun
    Na geniální kreativitu seriálu to nemá, a asi nikdy mít nebude, ale to asi ani nevadí.
    Komiksová verze Ricka a Mortyho si už nastavila vlastní kvalitu, na kterou jsem si zvykl a která mě baví. Občas se tahle kvalita i přehoupne a docela přiblíží ke kvalitám seriálu, což zde byl za mě trojdílný první příběh. Zbytek je fajn, musím uznat, že hlášky mě opravdu baví a dokážou rozesmát, s překladem si dobře vyhráli a jakožto fanouška mě velmi potěšila komiksová verze Pocket Mortys.
    Dávám tři hvězdy, přičemž je to ale ta lepší trojka blížící se ke čtyřce.
    V době, kdy nevychází nové díly, je tohle postačující a místy velmi zábavná alternativa.
  • Sagikkun
    Pardon, ale... cože?
    Vstřebat závěr(y) téhle kvalitní série mi dalo trochu zabrat, po dočtení jsem nevěděl, co si mám myslet. Abych to ale vzal popořádku:
    V poslední knize se vydáváme na skutečně akční a epickou jízdu, která za těch 600 stránek toho dokáže pokrýt hodně. A tím myslím vážně hodně, až jsem si občas říkal, že některé informace měly být lépe rozkouskovány a být pokryty napříč celou sérií, než je na poslední chvíli naflakát sem. Ale budiž - dostanou se nám odpovědi na mnohé otázky a především se všechno (nebo téměř všechno) uzavírá. Líbil se mi odkaz na první knihy, je to fajn připomenutí té dlouhé cesty, který čtenář s Alitou ušel a který se k takovému velkému finále vážně hodí.
    Osobně jsem trochu doufal ve větší využití AR a jejích dalších verzí, mělo to super potenciál, ovšem vzhledem k tomu, co všechno se ještě mělo v příběhu stát a že už tak je kniha opravdu špalek, to chápu.

    No a pak přichází na řadu konec/konce. Za ten první bych napálil Kiširovi jednu hvězdu, protože něco tak líného a odfláknutého jsem nečetl dlouho. Prostě ve stylu "mě už to nebaví, pojďme to rychle uzavřít, čus".
    Naštěstí se nám dostane pokračování, konec 2.0, který je rozhodně uspokojivější, ale zato poněkud prazvláštní a kýčovitý.
    Nevysvětlí se tam vše, protože jak už jsem psal, něco měl Kiširo řešit už předtím a ne na poslední chvíli - na druhou stranu, určité tajemno dává větší prostor naší fantazii. No a to co se tam vysvětlí, to je... nějaké. Not great not terrible.

    Kniha se mi tak hodnotí poněkud hůř. Je to neskutečně nabitá bichlička, která v mnohém uspokojí a v mnohém zklame. Avšak narozdíl od trochu slabší trojky, tady ve mě převládají především ty pozitivní emoce.
    Dávám tak 4*, Alita je celkově skvělá série, perfektní pětihvězdičková záležitost ale pro mě zůstane jednička.
  • Sagikkun
    Jak mě bavily předchozí dvě knihy, tady už jsem už tak nadšený nebyl. Úvodní fight je skvělý a je to ta Alita, kterou z minulých knížek zbožňuju. Alita samotná je tam pak úžasná i po zbytek knihy, co mě ale už tolik nebavilo, tak všechno okolo ní. Od vedlejších postav (které tam společně s jejich šablonovitými vlastnostmi jsou, aby tam prostě byly) až po samotnou strukturu příběhu, myšleny jsou poněkud zvláštní skoky v čase.
    Jsem ale rád, že se alespoň každý díl odehrává někde jinde (série je tak pestřejší) a my se tak poprvé podíváme mimo město. Kresba se taky posouvá k lepšímu. Přes veškeré nedostatky to navíc odsýpá rychle a jsem rozhodně zvědavý na finále.
  • Sagikkun
    Neurazí nenadchne.
    Ze všeho nejdřív jsem si myslel, že půjde o něco více ucelený příběh, na kratší epizody jsem si ale po chvilce zvykl a užíval si je. Atmosféru, prostředí a nejrůznější elementy ze hry za mě autor zvládl na stránky přenést dobře.
    Jen mě občas zarazily (a zamrzely) momenty, kdy autor očividně obcházel logiku a pravidla světa Pokémonů tak, jak prostě vyžadoval příběh - možná se pletu, nejsem expert, ale ze hry si pamatuju, jak jsem si musel speciálně chytit Nidorana, abych po vylevelování s jeho double kicky v gymu porazil Onixe. Jiné elementy na Onixe ze šutrů nepůsobily, a dávalo mi to tak i smysl.
    !SPOILER!Jenže tady ho Pikachu sejmul elektřinou a Onix se rozsypal, jako by byl pospojovaný svorkami. !KONEC SPOILERU!
    U komiksu jako je tenhle to zamrzí, protože očekávám trochu větší ctění alespoň té nejzákladnější logiky světa, která slouží jako předloha.
    Neřeším-li věci jako jsou tyhle, tak je to ve výsledku fajn. Mapa a Pokédex na konci potěšily.
  • Sagikkun
    S Alchymistou mám ten problém, že si nikdy nejsem pořádně jistý, zda-li mě nudí nebo vlastně baví. Vždy, když začnu novou knihu, tak si uvědomím, že si vůbec nepamatuji děj z té předchozí, což se mi u ostatní mangy nestává, mají prostě víc ikonické momenty. Tahle série se vážně plácá odnikum nikam, všechno co se tam děje mi připadá prostě naházené na sebe, jak si zrovna autorka vzpomněla - což je pochopitelný problém jakékoliv delší série, jenže u Alchymisty jsem to začal pociťovat už od nějaké 3.-4. knihy, což je na mangu neskutečně brzo.
    Abych ale jenom nekritizoval, tak se chci pozastavit nad humorem, který se konečně začíná dávkovat a ukazovat v těch správných momentech a dokonce mě i občas rozesmát, ale i tak se tu našly momenty, kdy mě to neskutečně rušilo (což je u téhle série něco, co mě vážně otravuje - velice nemístní humor). Taky je fajn, že schopnosti a síla charakterů jsou (alespoň co se mi zdá) zachovávány, nikdo tu nemá znenadání navrch jenom kvůli tomu, že si to vyžaduje plot (ehm...Naruto Shippuden...ehm).

    Sečteno podtrženo, Fullmetal Alchemist je série, která má fajn momenty a po přečtení jsem vždycky rád, že jsem si to koupil, ale k těm fajn momentům se musím prokousávat skrz natahování, odbočky a všechny věci kolem, které mě vůbec nezajímají a často i nudí. Což je "teprve" u 11.dílu série docela ostuda.
  • Sagikkun
    Sagikkun20.1. 01:13Skrýš
    Přečteno již podruhé, je to fajn hororová jednohubka na půl hoďky se vším všudy. Osobně bych možná trochu ubral na finální překombinované akci a víc přidal na průzkumu skrýše, do takového prostředí by se dal určitě ještě zakomponovat nápad dva navíc. Jinak to ale šlape jak má, a rozhodně jako mnozí přede mnou musím vyzdvihnout úchvatnou kresbu, která ze čtení dělá ten pravý atmosferický zážitek.
  • Sagikkun
    Naprosto a bez výhrad spokojený.
    Už jsem si zvykl na určitou kvalitu, která si retra v kompletu zachovávají.
    Obvykle jsou ale hlavním tahákem nějaké dva tři sešity z názvu knihy, zbytek je fajn průměr či podprůměr (čest výjimkám jako Stéla předků, která jako celek perfektně jede od začátku do konce).
    Tarantulovo znamení mě tak vůbec neoslovilo názvem, jelikož mi to z ikonických Spideyho momentů nic neříkalo, o to víc jsem byl překvapen jak kvalitní retro to je. Záporáci, které jsem viděl poprvé v životě, mi neskutečně sedli a bavili (což je u nových/neznámých postav taky rarita), kniha funguje od prvního do posledního sešitu jako celek, prostředí, tempo, atmosféra, perfektní Romitova kresba - tady prostě není nic, co bych vytknul.
  • Sagikkun
    Váhám mezi 3 a 4 hvězdami.
    Stejně jako Kazumaki, i já jsem Město světel četl poprvé před lety a říkal jsem si, že jsem to asi nepochopil tak, jak bych měl, a že se k tomu raději vrátím později. Jak tedy dopadlo druhé čtení?
    Inu, napsané je to rozhodně dobře a bavilo mě to. Osudy mi přisly zajímavé, prostředí a nálada vykreslené tak, jak by měly, provázanost taky fungovala, odsýpalo to. Ale...
    Přeci jen mi tam něco chybělo. To něco skrytého, něco hlubšího, co jsem tam prostě ani při druhém čtení nedokázal najít, nebo to tam zkrátka ani vůbec není. Což je škoda, protože potenciál to na to má a některé věci mi tak přijdou, že vyzněly do prázdna.
    Ovšem jako náladovka neobyčejných životů v obyčejném sídlišti to funguje fajn, jen na to asi zase do týdne zapomenu.
  • Sagikkun
    Sagikkun26.3. 19:03Berserk #04
    O tom žádná, to je pak ukázka naprostého vrcholu, který dokáže Berserk nabídnout. Hlavně proto si tak za samotného Gutse "užívám" tohle období - možná to moc prožívám, ale tahle manga je fakt životní pouť.
    Jinak jestli tě bavil Golden Age a nechceš koukat na anime, můžu rozhodně doporučit trilogii animovaných filmů z 2012-2013 s názvem Berserk: Golden Age Arc (Ógon džidai hen). Připadá mi, že nejsou tak známé jako anime, ale přitom o něco lepší (zvlášť než ten paskvil z 2016).
  • Sagikkun
    Sagikkun8.4.2021Prodám
    Zdravím všechny.
    Prodám:

    Spirála (Junji Ito) - 1. a 2. díl

    UKK 8 - Spider-Man: Kravenův poslední lov
    UKK 9 - Spider-Man: Zrození Venoma
    UKK 21 - Spider-Man: Návrat
    UKK 63 - Spider-Man: Dolů mezi mrtvé
    UKK 64 - Spider-Man: Jed

    Spider-Many prodám jednotlivě za 100 Kč, při odběru více kusů rád slevím.
    Cena Spirály je dohodou.
    V případě zájmu mě prosím kontaktujte zde skrze můj profil.
Sbírka z comicsů na CDB
Četl/a: 57 (cca 10118 Kč)
Mám: 57 (cca 10118 Kč)
Chci: 0
Sháním: 0
Nabízím: 0
Osobní: 0
Sbírka mimo CDB
Četl/a: 0
Mám: 0
Chci: 0
Sháním: 0
Nabízím: 0
Osobní: 0