Plocan

Plocan
Plocan | 12.4.2019 | Čarodějova nevěsta #03

Tak tohle bylo už o poznání lepší než první dva díly. Konečně jsme se dočkali nějakého provázanějšího příběhu, ačkoliv epizodické příhody stále převažují. Prohlubují se vztahy mezi postavami (konkrétně tedy mezi Čise a Eliasem, vyvíjí se ale i vztah s Ruthem - novým společníkem hlavní hrdinky) a vypadá to, že se něco dozvíme i o minulosti Eliase. Rozhodně nepůjde o moji oblíbenou mangu, která zde vychází, musím ale říct, že ta melancholičnost a obecně dost odlehčená atmosféra, ve které se celá série táhne mi začíná celkem imponovat. Zdá se zkrátka, že půjde o jednoduchou oddechovku, od které si nelze slibovat nic víc, nic míň.

Plocan
Plocan | 7.4.2019 | Čarodějova nevěsta #02

Druhá Čarodějova nevěsta se nese v duchu prvního dílu - tedy poznáváme magický svět skrze epizodické příhody Čise pod ochranou jejího budoucího manžela Eliase. Na kresbu si člověk zvykne rychle, jelikož je precizní, líbivá, a co si budem, obálka je opravdu nádherná. Jedinou výtku ke kresbě bych měl v případě Alice - Renfredovy učednice, která je neskutečně ošklivá a víc než dívku mi tedy připomíná muže. Jednotlivé epizody začínají být také o něco delší a provázanější mezi sebou, stále se nám ale nerozjíždí žádný větší ucelený příběh, což u druhého volume už docela zamrzí. Pevně doufám, že autorka nemá v plánu vést celou sérii v tomto duchu a po rozjezdových svazcích nám konečně naservíruje něco většího než jen předkrm.

Plocan
Plocan | 6.4.2019 | Čarodějova nevěsta #01

Jako rozjezd je to poměrně slabší, možná to ale bude tím, že nejsem cílovou skupinou čtenářů. Kresbu to má vyumělkovanou a roztomilou, Elias vůbec nepůsobí jako „zvíře“ z Krásky a zvířete - a to ani vlastnostmi, ani vzhledem. Celý první svazek se vlastně skládá z uzavřených epizodických kapitol, které sice ukazují rozmanitý (alespoň vizuálně) fantasy svět, ale nechají nás jen nahlédnout a hned jdeme zase o dům dál. Autorka naznačila několik vedlejších postav, do jaké míry budou v budoucích svazcích důležité, si netroufám hádat. Celé to ale působí tak nějak utahaně, krásně, bezproblémově, zkrátka to celé jen tak někam nahodile bezcílně plyne, a to bez jakékoliv větší gradace a akce. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál.

Plocan
Plocan | 5.4.2019 | Zaslíbená Země Nezemě #02

Atmosféra je stejně hustá jako v prvním díle a ústřední trojice má plné ruce práce s přípravami na útěk. Musí se však vypořádat s práskačem ve vlastních řadách. Celé to má spád a udrží čtenářovu pozornost mimo jiné i díky zvratům, které autor sází jeden za druhým. K tomu připočtěme nádhernou kresbu, naprosto dokonalé ilustrace začátků kapitol, které svou symbolikou berou dech a hned je jasné, že držíme v rukou to nejlepší, co žánr šónen mang v současné době nabízí (nejen v naší malebné kotlině). Jedinou výtku bych snad měl k postavám, které uvažují na svůj věk příliš racionálně a dospěle, jelikož to však není případ pouze hlavních postav a podobnými schopnostmi dedukce a chladného uvažování disponují i ostatní dětské postavy, můžeme tuto drobnou kaňku na jinak čistoskvoucím díle prominout a považovat ji za součást logiky světa a pravidel, v jejichž rámci se příběh odehrává.
Druhý díl si tak drží kvalitu toho prvního a já už se nemůžu dočkat, čím mě odrovná díl třetí.

Plocan
Plocan | 4.4.2019 | Zaslíbená Země Nezemě #01

Tohle má tak perfektní mrazivou atmosféru, až se tomu nechce věřit. Kontrast malebné nevinné kresby s temným příběhem je dokonalou kombinací, která vás baví od začátku až do poslední stránky a tuhle mangu prostě musíte zhltnout jedním dechem. Celé to připomíná souboj intelektuálů, jak jej známe ze série Death Note, tudíž jde méně o akční šónen, jako spíš o ten konverzační. Postupné překážky, které hlavnímu triu Mamá klade do cesty je zábava sledovat a i když mi zde zatím trochu chybí ten prvek, kde postavy a jejich motivy nejsou černobílé, jedná se o skvělý úvod do série, která (jak naznačují prodeje z domovského Japonska) bude mít minimálně v příštích 11 svazcích stále co nabídnout!

Plocan
Plocan | 2.4.2019 | Tokijský ghúl #13

Předposlední díl začal velice stylově a odhalil víc Džúzójovu minulost, čímž se automaticky dostává mezi mé oblíbené postavy. „Klid před bouří“ a před vypuknutím zátahu na Anteiku byl naprosto dechberoucí - kapitola o psaní poslední vůle byla depresivní a nasadila správně tíživou atmosféru pro poslední finální střet. Ten je ale zatím obrovským fiaskem a zklamáním, protože do boje jde sice celá plejáda postav z ÚPG (včetně Amona, Džúzóa a Akiry), ale na druhé straně tábora prakticky nikdo. O osud pana Jošimury by se někteří fanoušci mohli po právu obávat, ostatně to vypadá, že autor zamýšlí některé své vedlejší postavy ke konci příběhu obětovat, bohužel mě ale naprosto nezajímal ani osud Komy, ani osud Irimi; jelikož to jsou tak vedlejší a nedůležité postavy, že to ve čtenáři nevzbudí žádné emoce. Čekal jsem, že s tak širokou škálou vedlejších postav, které má autor k dispozici, vyšel do boje alespoň některé důležitější tváře (sakra, aspoň ten Jomo s Utou se tam mohli mihnout! Nebo i ta Itori, která zatím nic moc neukázala), naneštěstí je zatím opak pravdou. Konečný střet mezi Kanekim a Arimou byl více než očekávaný, na rozuzlení si však budeme muset počkat do příštího dílu. Snad bude o něco uspokojivější alespoň samotný závěr, protože ona velká bitva o Anteiku zatím uspokojivá rozhodně není.

Plocan
Plocan | 31.3.2019 | Tokijský ghúl #12

Díl o něco lepší, než předchozí, přesto byl ale takový utahaný, uloudaný a zaměřoval se spíše na rozvíjení vztahů mezi postavami a odhalování jejich minulosti. Co mě mile překvapilo byla minulost pana Jošimury a shledání Kanekiho s Rize, které neproběhlo tak, jak si Kaneki zrovna představoval. Flashbacky Jomy a Uta byly zábavné a považuji je za nejlepší kapitoly v této knize. Naopak jakýsi „vztah“, který se tu rýsuje mezi Kanekim a Tókou je mi silně proti srsti, stejně jako Kanekiho návrat k dobré a citlivé dušičce, která se chce vrátit k práci v Anteiku. Kresba je ale vyloženě pastvou pro oči a na všechny větší panely se nemůžu vynadívat - opravdu krása! Konec knihy slibuje velký střet a konečné rozuzlení, které se pravděpodobně protáhne na poslední dvě knihy, tak jsem zvědavý, jaké bude celkové zakončení (a tím pádem i následné vyznění) celé série. Po posledních dvou silně průměrných volumkách z toho začínám mít celkem obavy...

Plocan
Plocan | 31.3.2019 | Tokijský ghúl #11

Oproti minulému dílu nastal bohužel dost kvalitativní propad. Neříkám, že šílený Kaneki neměl své kouzlo, ale boj v laboratoři byl utnutý příliš rychle a neuzavřeně. Inspektorská linka mě tentokrát nechala chladným a druhá polovina knihy bylo jedno velké prázdné přešlapování na místě. Což je škoda, protože příběh měl autor našlápnutý perfektně, jen začíná mít problém držet rámec svého světa pohromadě a v některých momentech čtenáři připadá, že se mu začíná drolit pod rukama, jako by jej nedokázal dobře uchopit. Závěrečná kapitola naladila na flashbecky, kterých se pravděpodobně v příští knize dočkáme hojně (ačkoliv jsme se flashbacků dočkali hojně i teď, bohužel však zcela nezajímavých - minulost tak okrajových postav i v rámci ligy vedlejších postav byla opravdu k uzoufání, jen ten Džúzó to tam jakžtakž zachraňoval). Za mě bohužel jeden z nejslabších dílů série a doufám, že autor teď opravdu zabere a v posledních 3 knihách nám naservíruje něco lepšího, než tenhle blivajz, který by ani Cukijama nepozřel.

Plocan
Plocan | 31.3.2019 | Tokijský ghúl #10

Išida trošku šachuje s žánry a mě to neskutečně baví! Skvělý mix béčkových hororů, detektivky a temného fantasy je přesně to, čeho jsem se v tomto díle dosytosti dočkal. Tentokrát je inspektorská dějová linka dost upozadněná na úkor Kanekiho a jeho party pátrajících po doktoru Kanóovi. „Strašidelný dům“ plný experimentů se mi líbil a kresba je v tomto díle obzvlášť vydařená (stránky s názvy kapitol jsou skvělé a stínování u dvoustran je zkrátka pastva pro oči. Souboje jsem tentokrát už nevnímal jako tak nepřehledné, ačkoliv by se pořád dalo co zlepšovat. Jediné, co bych tomuto dílu vytkl (ostatně jako téměř každému dílu, který čtu), je dále se zvyšující počet vedlejších postav. Přestávám totiž věřit tomu, že Išida dokáže v posledních dílech uspokojivě uzavřít všechny jejich příběhy. Třeba mě ale překvapí. V každém případě se mi líbí větší role Hideho, těším se shledání s novým Kanekim - doufám, že k němu v nejbližších dílech dojde a obecně Kanekiho další power up vypadá dost líbivě.

Plocan
Plocan | 30.3.2019 | Tokijský ghúl #09

Oproti předchozímu dílu o dost ukecanější díl, který představil další vedlejší postavy a celkově byl jakousi předehrou pro nově se rozbíhající příběhový arc. Líbí se mi, že Išida dává prostor jak ghúlí dějové lince, tak se zaměřuje i na inspektory ÚPG - konkrétně na Amona, jehož charakter konečně vykreslil trochu víc do hloubky (přesto by se mu ale ještě pár flashbackových kapitol nadělit mohlo). Madóova dcera je také zajímavým přírůstkem a Džúzó mě zkrátka a dobře baví. Na druhé straně barikády bere Kaneki věci do vlastních rukou a pátrá po doktoru Kanóovi, což je zajímavé, obzvlášť konec poslední kapitoly navnadil na okamžité přečtení dalšího dílu. Timeskip po Aogiri arcu příběhu dle mého názoru prospěl, tak uvidíme, jak se věci vyvinou dál.

Aktivita

Naposledy přihlášen: 19.4.2019 17:57
Komentáře u comicsů: 106
Hodnocení comicsů: 163
Příspěvků ve foru: 0

Sbírka (z CDB)

Četl: 18 (cca 3582 Kč)
Má: 244 (cca 50419 Kč)
Chce: 1 (cca 269 Kč)
Shání: 0
Nabízí: 1 (cca 299 Kč)