Znovu opakuji, že bych taková shrnutí, jaká jsou v úvodech Akiry, velice ocenil v ledasjaké jiné sérii, když se k jednotlivým dílům dostávám v rozmezí měsíců, někdy let. Nyní zde máme velmi dlouhou akční sekvenci, až si člověk říká, zdali by to nešlo všechno dějově trochu zhustit. Nicméně děj se klasicky odvíjí velice svižně, ve všem tom chaosu Akira čtenářsky strhává a odměňuje kyberpunkovou estetikou, rodí se zde brutální kataklyzma, takže to vlastně tolik nevadí.

Celkový dojem: 70%

Velmi pěkně sestavené povídky, které nejen v posledním a přiznaném crossoveru působí příjemně sandmanovsky. Více než zápletky zaujme onen snový magický svět, či přesněji řečeno světy.

Celkový dojem: 90%

Žánrový akční guláš s pro mě dosti slabými příběhy a rámováním, které je hůře kulturně přenositelné. Tento zvláštní fantasy historicky-válečný steampunk silně připomene svět 1920+ polského ilustrátora Jakuba Rozalského, ovšem ani zdaleka nedosahuje jeho estetických kvalit a atmosféry. Je to všechno škoda, protože přes všechnu tu šílenost, která mě osobně nudí, zde prosvítají zajímavé jednotlivosti a postavy skutečné historie. Tak či onak, nerozporuji, že si to může najít své čtenáře a každopádně a nahlas Sláva Ukrajině!.

Celkový dojem: 30%

Pozitivně kvituji spíše delší příběhy, které zde kromě snahy o humor a parodii superhrdinských komiksů přinášejí i vážnější témata.

Celkový dojem: 60%

Jsem velký obdivovatel Janíčkovy ilustrace a i tady platí, že jeho bohaté hrátky s třemi barvami, i když se autor tématicky značně opakuje, jsou pro mě nesmírně okulibé. Přírodním scenériím amerického severozápadu to tu nesmírně šikne. Mám rád třeba podobné cestopisné deníky a črty, které tvoří František Skála, ty jsou ale jakoby skutečnými artefakty, originálními ve své kusovosti, tím poměrně intimní a bezesporu umělecké. Janíček se rozhodl povýšit své cestopisné vzpomínky na jakýsi pseudokomiks a podělit se o svých zážitcích se světem. Jako knihovník vím, že o svých cestách má ambice psát každý druhý a zde konkrétně se nedivím už proto, že sám vím, že severozápadní Kanada je opravdu krásná. Je-li dílo zároveň důsledkem pokusu o nějakou arteterapii, tak je výsledek nadmíru skvělý.

K tomuto "projektu" mám v zásadě dvě připomínky a neříkají se mi lehce, neb za tím vším tuším kvantum práce a kvantum lásky ke zpracovávané látce, k zážitkům, ale i k filmům, literatuře, hudbě, starým věcem: 1) tato obrazová kniha postrádá ve svém vyprávění skutečný náznak dobrodružství, cosi zásadního, snad kromě pro středoevropana destinace samotné, jde spíše o v zásadě velmi zajímavou, ale lehoulince nudně odvyprávěnou reflexi jedné krátké cesty, reflexi plnou miniasociací, 2) vypravěč není přímo nevěrohodný, je spíše lehce nesuverénní ve svém zpětném rozpomínání se na to, co se vlastně všechno odehrálo, přičemž ve chvílích, kdy chce přijít na to, kde přesně se co stalo, vůbec nemusí být do detailu perfekcionistický, neb to v rámci celého uměleckého dojmu snad ani není důležité.

Vracím se obloukem zpět a opakuji, že po přečtení knihy jsem nesmírně spokojený s vizuální stránkou, stejně jako s technickým provedením a estetikou publikace, to Paseka prostě umí. Líbil se mi i Janíčkův doslov/přílohy, neb jakožto ročník konce 80. let jsem se v lecčem úplně přesně poznal.

Celkový dojem: 60%

Tak první příběh této telenovely o Bufkinovi působí poměrně dost dětinsky, ale vlastně proč ne, jsme řece v pohádkovém světě. Pokračování hlavní linie je už notně napínavější.

Celkový dojem: 80%

Wow, použít umělou inteligenci místo kreslíře je jistě zajímavý, byť v poslední době asi už ne tolik originální koncept. A díky za to, protože se ukazuje, že ještě pár dní budou mít ilustrátoři a kreslíři co jíst, nahraditelní očividně ještě úplně nejsou. Co se týče divného a poměrně infantilního příběhu, nestačil jsem zírat - to snad taky psal robot. Chtít za to čtyři stovky, to je vlastně drzost.

Celkový dojem: 10%

Dobré, ale na Brubakera celkem konvenční kriminální dílko, u kterého tolik netuším, proč je z něj B. M. Bendis v předmluvě tak odvařený. Je to poměrně dost ukecané, přiměřeně napínavé, ale ne tak rafinované a kulervoucí, jak to Ed běžně umí. Zkrátka trochu patrno, že tehdy, na přelomu tisíciletí, teprve začínal a vypisoval se.

Celkový dojem: 70%

Tato manga sbírka mě zaujala spíše než formální stránkou - jedná se podle mě až o příliš konvenčně a popisně odvyprávěné příběhy - skvělými náměty a atmosférou z nich plynoucí. Nehledě na mírně poučné mikropointy adaptovaných legend.

Celkový dojem: 60%

Lehce iritující formát, při kterém se sled obrázků mění z horizontálního na vertikální a naopak, lehce iritující omáčka kolem bubáčků, což jsou prostě vyfabulované příšerky... každopádně, ačkoli se jedná o komiks pouze z části, jsme zde svědky takového česky burtonovského světa v příjemném hávu. Takový skicář plný milé imaginace.

Celkový dojem: 60%

Půvabný příběh a námět, který přecejenom působí ještě trochu pankáčsky, zprvu tak trochu brakově-androšsky, místy snad saudkovsky, ale už zde prosvítají ony nádherné a kouzelné atmosféry, nálady a humor Čechových světů, kterými jsem vždy uchvácen. A v bonusových povídkách už tohle svítí všechno naplno.

Celkový dojem: 80%

Takové letem světem Einsteinovým životním příběhem. Komiks, který snímá velkou ikonu 20. století a vlastně synonym pro génia z piedestalu a představuje ho též jako roztomilého a nepraktického človíčka, nejen fyzika, ale i bojovníka za mír.

Celkový dojem: 60%

Lucie Lomová trávila nad tímto deníkem každý večer jednoho roku a mně to vzalo - zcela překvapivě - též několik mých vlastních večerů, než jsem to celé přečetl. On ten jeden rok, ačkoli se to možná nezdá, není zase tak krátký.

L. L. přišla vlastně s něčím dosti zajímavým a svým způsobem odvážným. Stanovila si svá pravidla, leč ty ohledně toho, že na čtenáři nezáleží, že jde o osobní zpověď, nelze brát toliko vážně - jinak by s ním nevyšla sama ven, k čtenáři tak či onak svým způsobem promlouvá, záleží jí na reakcích rodiny apod. Jedná se o další (viz The Artist, Nuda a jiné příběhy ad.) z vhledů do každodenního života umělce, který přináší kromě takových klasických věcí jako je celkem různorodé cestování po republice i zahraničí, vernisáže, rozhovory, výstavy, besedy, workshopy atd. věci zcela obyčejné. Přestože je L. L. v lecčems příjemný pankáč, umí být její život a názory v řadě věcí naprosto konvenční.

Tento výtvarný a lehce experimentální výtvor ukazuje též na limity inspirace a vlastní vůle, L. L. se na můj vkus až často spokojila s neilustrovaným zápisem. Zároveň jsme svědky toho, jak takový na první pohled obyčejný (tehdy ještě předcovidový) rok přinese mnoho menších či větších životních dramat, ale i pěkných událostí. To prvního ledna přes všechna předsevzetí a plány samozřejmě netušíme.

Celkový dojem: 70%

Po formální stránce nádherný a zvládnutý komiks, parádně nakreslený a střídající styl. Ovšem po stránce obsahové působí - ačkoli v doslovu se tvůrci chtěli přesně tomuto vyhnout - jako "chaoticky poskládaný třídní almanach", nemohu si pomoct. Navíc, nejsem si jistý, zdali všechny komiksy jsou rozkličovatelné tak jednoduše, je-li člověk vzdělaný a blíže seznámený s japonskou společností a kulturou, nebo je řada věcí naschvál lehce nevyslovených... nebo prostě některé scénáře trochu skřípou. Ale jako onen "sampler mladých nadějí z plzeňského ateliéru" super.

Celkový dojem: 50%

Jakožto předplatitel Respektu se s těmito stripy potkávám, ale takové opáčko není od věci... jsou to takové obyčejné vtipy na téma manželství, vztahy, rodiny, děti, ale je to natolik milé a mnohdy se v tom člověk může lehce poznat.

Celkový dojem: 70%

To jsem chtěl zprvu pochválit, kterak se italští umělci - jak sleduji nyní v posledních letech primárně v oblasti dokumentárních filmů - věnují právě výtvarnému umění. S tím jsem se i začetl do tohoto příběhu, kdy krajně nesympatická arogantní nána vyruší sprejera a dostane ho do problémů, pak ho ještě zvláštní logikou donutí, aby jí pomáhal. Následuje její příšerná levičácká nalejvárna o umění a světové politice. Sprejer, který vypadá, že neumí do pěti počítat a chtěl si jen prostě ošplíchnout zeď, otáčí oči v sloup... za pár dní už záhadně rozvíjí pseudointelektuální řeči o významu umění. Hlavní protagonistka z toho doslova několikrát oněmí. Prostě tu je několikrát komiksové okénko, jak na něj uchvácena jeho řečí čumí. Nejsem si jist, zdali mu chce ihned provést felaci, nebo je po lobotomii. Jakési surreálné hříčky už se k celému konceptu komiksu podle mě vůbec nehodí.

Celkový dojem: 20%

Ve Skalpech jsem Aaronovi všechno baštil a tak mi všechny ty drsné strasti indiánské rezervace přišly "autentické", lidské pohnutky tam nebyly černobílé a člověku běhala po kůži příslovečná husina. Zde mu to nějak nevěřím, tlačí moc na pilu a tuhle umělou předrsnělost už od dob Sin City nějak nemusím... banda vypatlaných vidláků uprostřed zahnilého buranova. Kdyby nám to snad nebylo jasné, pan policista nadává na Obamu, věřící jsou šílenci a sousedé rasisti. Poslední kapitola však znamená příslib jakési pomsty na obzoru, na kterou se snad i těším.

Celkový dojem: 40%

Brubaker je můj oblíbenec a znovu ukazuje, že psát prostě umí. Tahle špionážní zamotaná záležitost z dob studené války, která se několikrát otře i o Prahu, je napínavá velice, alespoň první polovinu. Pak, zdá se mi, se zašmodrchá až trochu moc, přidá na nerealističnosti, kdy se k létajícímu a neprůstřelnému obleku přidají komplikované náhody, přestřelky a ještě komplikovanější zlo-plány, tedy něco, co špatně koušu i u superhrdinského žánru, kde se asi Brubaker bohužel trochu zapomněl. A konečné vyústění mi tento dojem nespravilo, ba naopak.

Celkový dojem: 70%

Cha, Keenu Reaves nám tady rozjíždí takového pseudo Johna Wicka, co vypadá jak John Wick, tedy jako autor sám, pocházejícího z pravěku... ale i když, co je to za pravěk? 80 000 př. n. l.? Máchá se tu meči, studují se mapy, drancují bohaté paláce a jezdí na koni? Ok, to máme nějaký dávný ztracený fantasy svět, budiž... téma o nesmrtelnosti těla je pak už lehce únavným klišé, nekonečná krvavá rubačka nudná, psychologické studium hlavního hrdiny mě též nijak neinspiruje k další četbě.

Celkový dojem: 40%

Lemire řešil v Potápěči syno-otcovské záležitosti, teď se nás snaží lapit do své komiksové balady otco-dceřiného rázu. Smutkem obtěžkaný příběh se postupně odvíjí jak théseovské klubko s nití a ačkoli má být povídka inspirována Murakamim, vyústění je - krom toho, že těžce očekávatelné - spíše takové coelhovské.

Celkový dojem: 60%

Tomie je hrozně zajímavý, vtipný i hororový námět zároveň. Koncept, který vznikal očividně postupně. Vzhledem k tomu, jak na sebe jednotlivé povídky navazují více či méně volně, možná by podobné knize slušelo víc něco okolo 500 stran, některé příběhy jsou navíc trochu slabší. Ale i tak je to parádní dílo plné itóovské obskurnosti, divnosti a nevyčerpatelného metače nápadů, u které jsem jedině rád, že se mi nedostala ještě do snů... brrr.

Celkový dojem: 80%

Série si drží napínavost i celkem poctivé hrátky s kvalitními sci-fi náměty. Baví mě to a jsem zvědav, kde to všechno nakonec vyústí.

Celkový dojem: 80%

Hellboy bez Hellboye, který hellboyovsky mlátí všechno kolem sebe, je vždycky lepší Hellboy. A i když tady se občas Hellboy ukáže, vůbec to nevadí. Třetí a čtvrtá povídka vyčnívá atmosférou a když tu třetí ještě kreslí Corben, co více si přát?

Celkový dojem: 80%

Takový hezký rychloexkurz do severské mytologie s místy otřesně napsanými dialogy. Tak třeba příště na Bali.

Celkový dojem: 60%

Člověk, který nezná tuto Vianovu prvotinu, bude asi poměrně překvapen. Člověk, který nečetl nikdy žádného Viana, bude možná okouzlen, možná nebude absolutně tušit, která bije... Nápad komiksově adaptovat Viana je zhruba tak odvážné, jako tančit na tlamách hladových aligátorů. Výsledkem je kresebně estetický zážitek, při němž lze jedině ocenit doslovnost scénáře, při němž jsem si mohl tuto novelku osvěžit a připomenout si pár absurdních vtipů. Jedná se samozřejmě o dílo absolutně šíblé, parodické a svižně chaotické do té míry, že se člověk může ztratit mezi dvěma bublinami. A ačkoliv jsem fanoušek Viana, i fanoušek nápadu toto dílo nakreslit, tahle vianovská začátečnická smršť je přece jenom místy čtenářsky zmáhající.

Celkový dojem: 60%

Heh, velice zvláštní ulítlý komiks, který si opravdu nebere servítky, což je sympatické, a zároveň balancuje na hraně jakéhosi poučení, ale spíše padá do náruče naprosto bláznivé satiry, která je poměrně zábavná a uměla mě rozesmát. Škoda jen, že celý komiks působí trochu scénáristicky gulášově... ale jako komediální jednohubka dobré.

Celkový dojem: 60%

Několik dějových rovin, cestování časoprostorem i do minulosti, cliffhanger... napínavost zaručena.

Celkový dojem: 60%

"Za všechno můžou dějiny."

Máloco je mi bližší, než takovéto vycházky za pivem a filosofování nad nesmrtelností chrousta. Přesně tento pocit a atmosféru se snaží zachytit slavný český spisovatel v tandemu s mým oblíbeným komiksovým autorem. V podstatě se jedná o dialogovou povídku převedenou do komiksového světa o takovém tom českém pivním žvaněníčku, ale žvaněníčku s přesahem. Přes všechny barvy smutku a melancholie dávných lásek a nesmyslného života, se ocitáme též v tóninách humoru a radosti z každé další otevřené putyky.

Celkový dojem: 80%

V tomhle světě bych si klidně zahrál nějakou adventuru a sváděl lepé děvy... je to vlastně celkem telenovela, ale fajn nakreslená a celkem svižná.

Celkový dojem: 60%

Jako protibabišovský pamflet dobré a místy vtipné. Bezútěšná atmosféra antiutopické vize budoucnosti v ponuré kresbě fajn. Kresba ale není jen ponurá, je trochu nepřehledná, spolu s příběhem pak tvoří chaotickou a divnou směs. Okraje obrázků a některé bubliny jsou ztracené ve zlomu knihy. Taková povídka "středoškolské" úrovně.

Celkový dojem: 30%

Osudová slabina Sparty... není vás dost.

Musím říct a přiznat, že se jedná o zajímavé komiksové svržení Sparty z leonidovského piedestalu a ukázka svým způsobem ještě brutálnějšího a realističtějšího městského státu. Příběhem zas tolik ne, to jsme opět svědky nového umělého mýtu, patosu a dobrodružné akce. Ale jako sonda do dějin antického Řecka tento příběh na tak málo stranách funguje snad lépe než běžná učebnice dějepisu. Velmi cením bonusové historické materiály na konci.

Celkový dojem: 80%

Terezie jistě prožila úctyhodný a zaznamenáníhodný život, možná to byla opravdová světice, jak stvrdil papež Pius XI. Nicméně tenhle komiks je nudným vyprávěním bez šťávy ztrácející se ve svém sebemilejším mluvením o boží lásce v dimenzi balancující na hranách naivity, ale i fanatismu. Tato komiksová forma, která by měla býti snad přístupnější širší obci čtenářů, tentokrát třeba nevěřícím, je nakonec svým pojetím přesným opakem: nezáživným kresleným textem a pro většinu - bohužel - blábolením. Ale budiž blahoslaven každý, kdo to myslí nezištně dobře.

Celkový dojem: 30%

Nejen ve svém obsahu, ale i v zajímavé kresbě studený příběh, což samozřejmě ladí se zobrazovanými hrůzami holocaustu. Smutné i inspirativní. Sympaticky křesťansky smířlivé.

Celkový dojem: 70%

Celkem příjemně vyprávěné příběhy autora, který jako by neměl ucelenou představu o pointě (což vůbec nevadí), spíše se snaží vypotit jakýsi proud vzpomínek. Menší problém tkví ovšem v tom, že Van Scriver není úplně nejzajímavější kreslíř a jeho fragmentovaně kouskovaná minulost je sice docela zajímavá, ale ne kdovíjak "osudová". Na druhou stranu, každodennost komiksového tvůrce nakusuje bohužel jen zlehka, zejména v prvním příběhu.

Celkový dojem: 60%

Roztomilá vyzněním až naivní satirická hříčka o utopickém světě, který by mohl být, kdyby lidé nebyli... lidé...? V 50. letech aktuální jak dnes.

Celkový dojem: 70%

"Je to takové roztomile naivní, a dobře se na to kouká." Podepisuji kolegu pode mnou, nicméně je fascinující, kterak Segrelles srší velmi originálními a zajímavými nápady, ale umí je dohromady tak vtipně brakově zpatlat dohromady. Podepisuji tedy i louzovo "zbytečné začlenění řecké mytologie".

Celkový dojem: 50%

"A pak ti nakopeme zadnici jak Saddámu Husajnovi!"
Oujééé, murrrrica. Tady se nám někdo úplně utrhl z řetězu a aby nějak dostál finálnímu souboji, tahá z klobouku podobné triky jako vždy - řádnou dávku patosu a povolávací rozkazy pro všechny hrdiny, kteří se mihli kolem.

Celkový dojem: 50%

Výborně vymyšlené sci-fi se zajímavou zápletkou zasazené do skvěle vykonstruovaného vodního světa. Hlavními devizami komiksu zůstává ještě kromě onoho světa schopnost autora držet čtenáře s několika pauzami na oddech a humorné vsuvky neskutečně napjatého. Jenže opět za cenu nesmírně podivných a náhodných setkání a situací, jako kdyby na velké planetě krom hlavních (a někdy neuvěřitelně přiblblých) aktérů neexistoval téměř nikdo jiný. Nebýt fascinujícího prostředí, zbude ohlodaná kost v podobě průměrného dobrodružného příběhu. Škodou také zůstává, že tam, kde je autor nesmírně invenční v podobě mimozemské fauny a flóry, je poměrně při zemi u konstrukce měst, architektury a obecně lidského světa, které je téměř k nerozeznání od Země 80. let někde ve Střední Americe. Zvláštní kapitolou je pak kresba, kde si Leo umí hrát s mimikou obličeje a zastavuje osoby ve velmi explicitních pózách, otázkou je, zdali to přidává na realističnosti, nebo naopak někdy sklouzává k pocitu, že čteme stylizovaný přehrávaný fotoseriál.

Bezesporu unikátní věc, ale v něčem pro mě negativně dráždivá. A protože má svou kvalitu a ambice, jsem tak trochu přísnější...

Celkový dojem: 60%

Tohle je celkem opravdu roztomile nakreslený příběh (opět mi připomíná Nikkarina) o ztrátě psa a vaření guláše, což spolu vlastně moc nesouvisí. Další napínavé historky slibuje "pokračování příště", tak uvidíme. Je-li onen pofidérní humor a nevýrazný děj, kterým se komiks vyznačuje, zaměřen spíše na mladší čtenáře, budiž. Nejsem si ale jistý, zdali kdokoli nalezne potěchu a zábavu v nekonečném blábolení rádia a vesmírných zprávách, které sice vzdáleně aspirují na mile originální historky, ale každé třetí slovo je nějaký neologismus a nesmyslné žvatlání, které lehounce bavilo zhruba jednu kapitolu. Kapitola 9 se nazývá "Průběžný guláš", ale mohlo by se tak jmenovat celé dílo.

Celkový dojem: 20%

Jakou velkou radost mám, když vychází sem tam i kvalitní sci-fi, a tím nemyslím přiblblé space opery či jiné máchání mečem a pistolkami ve vesmíru. A fascinující, že si to Denis Bajram vymýšlí a kreslí sám. Kromě velmi zajímavé a tajemstvím obklopené zápletky ještě dokáže rozvíjet nejrůznější psychologické pohnutky hlavních aktérů, které připomínají takovou realističtější verzi Operační skupiny X. Mimochodem, kdyby pak odborným komisím korektnosti nestačila velká role menšin i žen, máme tu dokonce i #metoo linku. A až na přepjaté stupidní chování některých hrdinů nemám příliš moc co vytknout, zatím jsem velmi spokojen, líbí.

Celkový dojem: 80%

Takový ošklivě (přesto hezky, chápete) nakreslený příběh, který má sem tam cosi z The Road, sem tam cosi z Walking Dead... stále si myslím, že hlavním pozitivem tohoto příběhu je napínavost, rozhodně ne příběh samotný, který si kvůli oné napínavosti napomáhá scenáristickými zkratkami a náhodami, případně hloupostí či naprostou laxností a neopatrností hlavních postav. Tolik věcí by se totiž jinak nemuselo stát.

Celkový dojem: 70%

Zatímco v Castace těžko rozhodnout, zdali Jodorowsky rozvíjí zajímavou rodinnou historii, omračuje nás svým vykreslováním bohatého světa, který je inspirován křesťanstvím, Japonskem, buddhismem a kdovíčím ještě, vtipně hláškuje, nebo nás chce šokovat hektolitry vylité krve a divnou pseoudmorálkou zakotvenou v pitomých kodexech, v Metabaronových zbraních už totálně ulítl a stvořil cosi nesmírně pitomého a nezáživného ve stylu triviálního fantasy: někam dojdi a něco získej. První příběh se dal číst a místy mě i bavil, druhý vůbec ne. Jodorowsky je za vším tím universem, dobrou kresbou a nápady vlastně strašně mělký... vše stejně skončí vulgární řeží.

Celkový dojem: 40%

Když jsem poprvé spatřil sexy Catalinu, co se umí ohánět mečem, povzdechl jsem si, jaký to zase bude průšvih. Úplný průšvih to ale nakonec není, jen takový průměrný vybíralovský dobrodružný hezky vypadající brak, kde celkem umírněně racionální chování Cortesovo kompenzují šílená božstva střední Ameriky.

Celkový dojem: 50%

Erotické komiksy trpí většinou absencí jakési vyšší nadstavby, na druhou stranu, proč nutně v tomto žánru o takové věci žádat. Na Sandovalovi je sympatické, že on se přecejenom o něco snaží, svůj originální výtvarný rukopis obestírá tajemnou letní atmosférou horkých dní a převalujícího se moře. Tato tajemnost je ale udržována tím, že až příliš mnoho věcí zůstane nevyřčeno, což mi nakonec asi trochu vadí...

Celkový dojem: 60%

Oceňuji Kingovy umělecké vlohy, kterými následně osvěžuje sérii Batmana, ale někdy je toho opravdu až moc... nudná, pro mě - přiznávám - těžko pochopitelná halucinogenní směs psychologických jakoby vážností navoněných nesmyslů.

Celkový dojem: 30%

Pokračování celkem originálně pojatého, fajn nakresleného a přiměřeně napínavého komiksového příběhu plného nesympatických ošklivých postav. Nenudil jsem se, ale dějový oblouk nabral neuvěřitelný spád směrem dolů, kamsi do nonsensu... jako kdyby relativně dobře psaný scénář se zajímavými dialogy odhaloval zbytnost vyskytujícího nadpřirozena. Co se mi kromě špíny Londýna poloviny 19. století snažil autor říct? Opravdu netuším. Skok z třetí knihy do čtvrté byl až násilný, řekl bych - celé se to pak nese v duchu toho to nějak zakončit. Blbě zakončit. Přitom ve chvíli, kdy se to podobalo ještě jakémusi viktoriánskému Kill Billovi, bylo to prima čtení...

Celkový dojem: 40%

To máte tak. Máte nesmírně tolerantního manžela, na svou dobu až nevídaně, který vám dovolí vše... tak mu dáte košem a pláchnete s dotěrným mladým studentíkem. Svoboda je komplikovaná. Až na určité lidské nedostatky hlavní postavy se však jedná o parádně nakreslený a velmi příjemně odvyprávěný komiks, který mezi své hlavní témata samozřejmě řadí feminismus, ale pokud člověk není přecitlivělý, nic vytěsňovat nemusí, rozhodně se nejedná o žádnou agresivní agitku. Zajímavý je samozřejmě ideový střet mezi feminismem a plastickou chirurgií, která nahrává feminismem kritizovanému stavu společností definovaného ideálu krásy a mládí. Ten konflikt je zmíněn i v anotaci, v příběhu pak až na pár výkřiků (spíše mužů) bohužel řešen není.

Celkový dojem: 80%

Norman má plán, ale Emma je příšernej "kazišuk". Jinak oceňuji, že tato série otevírá přímo či nepřímo, trochu naivně až plytce, ale tím pádem nenásilně, hlubší otázky morálky, vlastně i vegetariánství apod.

Celkový dojem: 70%

Nedomnívám se, že by Azimut měl šikovně zaklenutý děj a chaotický přeplácaný příběh mě po celou dobu skutečně míjel. Kresba a vytvoření originálního světa se však vydařilo... kdyby ubylo trochu zmatené akce a přibyl třeba humor, který se místy jevil trochu pratchettovsky, byl bych asi spokojenější.

Celkový dojem: 60%

Tady jsem to dal zhruba tak do čtvrtiny...

Celkový dojem: 20%

RaidcomH: Odteď jsem Jiří Walker Bush?:) Ale díky!

Badboy: A co budeš dělat, až to dostane pět, tři a jednu hvězdičku?:)))

MaF: Je tam ještě povídka Pohádka a Přání, doplněno do poznámky:)

adevr: Čéče, jak koukám na tvoje zcela vyprázdněné nálepky ("neomarxističtí zelenorudí sluníčkářští aktivisté", "gauner Rakušan", " falešné levicové a sluníčkářské korektnosti", "vládní pětidemolice"), tak ti musím připomenout, že tady to není fanklub Ládi Vrabela, ani SPD, jestli ses neztratil...

při oslavách osvobození se stále méně v mainstreamových médií používá ..němečtí okupanti, ale už jen nacisté nebo fašisté, bez udání národnosti, nezmiňují se očividné pravdy a skutečnosti...

Představ si, že v takovém Polsku, které má mnohonásobně horší zkušenost s německou okupací, se na různých pomnících a připomínkách zločinů skoro zásadně mluví o "hitlerovcích". Nemám pocit, že by tím chtěli nějak zastínit "očividné pravdy" :)

Qvestor: Půjč si v knihovně:)

Super, to zní tak strašně, že to asi už nemusím číst!:))) Ale jinak se mi první dvě třetiny Kingových Batmanů hodně líbily, za to dík.

baatcha: Včera kvůli neomarxistům Lewandowski nedal penaltu a předevčírem mi sluníčkáři ukradli klobásu z lednice. Nepodceňoval bych je.

Fry: Hele, možná se to někomu bude líbit, ale já tyhle angažovaný agitky moc nemusím.

MaF: Nevííím, pardon!:)

Hele, už to zase nemám v ruce, ale budu mít a povím kdyžtak... každopádně vypadalo to, že původní černobílý příběh doplňují další, nové/bonusové, barevné stránky s Ruddym:)

Obálka je samozřejmě fajn, Pecina dobrej.

Achjo:))

soulbringer: Jsou tam velmi explicitní scény, ale zase jich není v rámci celé povídky tolik...

Pondělí a hned tři recenze:)))

Asi máš vlastně trochu pravdu, pamatuji si, že v druhé části to možná trochu natáhl, ale finální dojem mi to nezkazilo. Četl jsem od něj ještě Nulorožce a Andělí vejce, a už to nebylo ono, byť druhé jmenované bylo stále neskutečně dobré. Teď mám doma Pravomila a chystám se na něj.

Mně teda Mlýn na mumie nepřišel rozplizlej... :-)

Jinak nejde o to, že by to bylo špatný, jen nemám čas číst manga série, který lákaj prostě jen tím, že jsou tajemný! Jsem zavalen, přesycen, pitomý komiksy :))))))))

V tom případě se v tom filmu nic nestane nebo jak?:D (a nespoiluj, prosím)

Fry: Hele, co to znamená "nejste tak úplně vedle, nicméně jste úplně mimo"?:))

adevr: Ceny takřka veškerých knih se momentálně ženou do lehce nesmyslných výšin... ale tiskárny jedou dál a dál, knižní trh přesycený, ale stále nějak funguje.

baatcha: Přesně:)))

Díky, já totiž nikdy nevím, jestli to číst. Na druhou stranu si nepamatuju, co jsem četl před týdnem...

Obligátní bushovský dotaz - zde obsažené příběhy už někdy česky vyšly?:)

Teď jsem to měl v ruce, komiksu jako "komiksu" je tam opravdu 1/5.

Více info tady:
https://www.bohousek.cz/clanek-2022030013-rychle-sipy-33-rusny-let-prvni-jarni-vlastovky.html

Nebo třeba tady:
https://rychlesipy33.skauting.cz/

baatcha:

Celá anotace zní takto, musel jsem to proškrtat a opravit překlepy:

Třiatřicet nových dobrodružství v tomto souboru vytvořila autorská dvojice - scénárista Jiří Dubský a kreslíř Karel Zeman.
Za vznikem stojí především mimořádný entuziasmus autora scénářů, velkého příznivce díla Jaroslava Foglara a Rychlých šípů dvojnásob. Zápal, s jakým se před několika lety pustil do sepisování nových příběhů, by jistě ocenil i samotný "otec" RŠ.
Jiří a Karle, klobouk dolů!
Autor vyzval ke spolupráci na nových Rychlých šípech postupně třináct keslířů. Prvních dvanáct nabídku z různých důvodů nepřijmulo. Poslení "šíp" z Jiřího toulce však nejenže byl vyslán správným směrem, ale trefil skutečně střed terče.
Málokdo jiný by se tak mistrně zhostil nelehkého úkolu navázat na styl Fischerova komiksu z někdejšího Mladého hlasatele a Vpředu jako právě Karel Zeman!

Killingjoke: Fakt je to prima!

Draco: Jooo, seš tam taková pampelišková Poison Ivy na str.93.

Fimi: Hellboyverzum je vtipné tím, že dělá i spinoffy spinoffům (viz např. postava Abea). I když nejsem úplně nekritický obdivovatel jako Walome, principiálně mi to nevadí, baví mě to přiměřeně i s vědomím toho, že to nikam nevede (nepotřebuji nutně) a že je to kombinace mignolovské grafomanie a komerčního ždímání... je ale pravda, že ten Humr mi nesedne vůbec.

Draco: Nevím, počkal bych na českou verzi někdy v říjnu či kdy... tedy pokud neumíš japonsky.

rajot: Škoda, že se nedá lajkovat komentáře, zvlášť tvoje odpověď adevrovi mě pobavila:)

Matthew: Co jsem ovšem pochopil (možná špatně), ona tahle série už rozvíjí alternativní zápletky, které v knize (knihách) nejsou... nebo ne?:)

rajot: Vím přesně, o čem mluvíš... mám to tak často na CSFD - jaktože má taková slátanina tak dobré hodnocení? A jaktože tenhle skvělý film má tak málo? Co když jsem to jen pochopil špatně?!! Ale naučil jsem se, že to není ani tak o nějakém rebelském čurání proti větru, ale o tom být autentický být sám před sebou v tom hodnocení:)) Ale on nám to jednou Zack zakáže a bude po dilematech.

rajot: Tož já asi taky půjdu do dalšího dílu ještě:)

karl173 měl pravdu, stihli to...

SSP: Jooo, to byla super žvejkačka.

Super :-)

Že se to nelíbilo DR většinou znamená, že to bude docela dobrý. Už se těším!:-))

Landauer: Stačí rozkliknout zdejší forum a vlákno "Art".

Toe: Napsal jsi to moc krásně!:-)
(ale stále váhám, zdali tedy číst, nebo ne, jestli je to vlastně de facto obsahově stejný, lepší, nebo horší... a já si to chci děsně připomenout, ale nevím, jestli nedostanu do ruky prostě něco jiného... dilema!)

james89: Word.

Kapis: Gratuluji k tvému jubilejnímu tisícímu komentáři. A zrovna u tak dobrého komiksu!

K doplnění:

- Whataboutismus
- Němců bylo vysídleno přes dva miliony, z toho tisíce zmasakrováno
- ano, Sovětský svaz skutečně zahájil druhou světovou válku po boku Hitlera, nejdříve nepřímo, po několika dnech 17. září 1939 přímo vojensky napadením Polska z východní strany
- holocaust Sovětskému svazu nikdo nepřipisuje, ono stačí ty miliony obětí gulagů, čistek, hladomorů a genocid ze strany SSSR

Koukal jsem na film David Zeisberger - apoštol indiánů a mám pocit, jako kdyby Mrázek některé obrazy vizuálně naprosto obšlehl :)

rajot: V Absyntu vycházejí samé dobré věci.

Kapis: Takže ještě jednou a pomalu pro méně chápavé, ačkoli si myslím, že SSP to víceméně shrnul přesně - nikdo (já, baatcha, SSP) nikde netvrdí, že by se měl Lovecraft cenzurovat. Pouze se v diskusi podotklo, že měl rasistické sklony. Toť vše. Já ho čtu, mám ho velmi rád, všichni ho čteme, nikdo nevolá po upalování. To sis zase klasicky vystavěl slaměného panáka.

S nacisty jsem HPL nesrovnával, pouze jsem položil otázku, zdali svou dosti lajdáckou a poněkud úsměvnou argumentaci, že rasismus je ok, protože je "otiskem doby", umíš aplikovat i jinde. Očividně neumíš. Ergo je ta argumentace poněkud selektivní a stojí na vodě.

Nejvíc mě baví, že o sněhových vločkách a hysterii mluví zrovna ti, co se tak sami projevují. Paradoxy doby.

Aha. To je velmi zajímavé. Bagatelizoval bys takto rasismus například nějakých SSáků, kteří "jen" žili v rasistické a antisemitské společnosti a zastávali pouze dobové - a jak jsi to nazval - mainstreamové názory?

Jinak zbytek tvého textu už je jen takové volání dědečka Simpsona na mrak, které zase merit této diskuze odvedlo k nějakému hysterčení. O bourání soch, BLM a honech na čarodějnice, které jsou mi také dosti protivné, se tu nikdo nebavil.

Kapisi, ty ses za ta léta vůbec nezměnil... ty tady od baatchi dostaneš jasné důkazy a korektní argumentaci o zcela očividném, a sice že Lovecraft má jakési rasistické máslo na hlavě a ty místo toho mluvíš úplně z cesty, což korunuješ slovy: "jen si hledej rasistu úplně v každém". Achjo:)))

Draco: K nezaplacení. Na všechny ostatní je tady MasterCard.

valon: Mně se líbil jen Aaron Taylor-Johnson jako Mandarinka :)

yogi: Na Seveřana se chystám, protože jsem teď koukal na ten Eggersův Maják i nedoceněnou Čarodějnici a ten týpek je malý režisérský bůh... zdá se... chci si to vyvrátit, nebo potvrdit do třetice:)

Velkej Šéf: *thumbs up, srdíčko *
Taky jsem viděl zrestaurované Sedmikrásky a ač nejsem fanda Chytilové, tak mi to uhranulo. Ale to hlavně asi kvůli rukopisu Krumbachové.

Bullet train byl děsně špatnej, přeceňovaná blbost... cituji z jedné mé oblíbené recenze:

"Bylo kouzelné sdílet projekci v kinosále s uživatelkou xxx, jejíž bezprostřednost a naprostá ignorance aktuálních mainstreamových filmových trendů komentovala ten film konstantně v průběhu. Po 15 minutách se se vší upřímností trefně zeptala, zdali to patří pod Marvel. Že teda sice od něj nikdy nic neviděla, ale že takto si ty filmy představuje. Bod. Ve třicáté minutě se zprava ozve špatně skrývaný šepot "Mně to teda zatim přijde jako fakt strašná sračka."

Fimi:
¯_(ツ)_/¯

Tož nejlepší filmy (výběr top ten bez pořadí), co jsem letos viděl:

- Beznadějní (1966, Maďarsko)
- Smlouva s vrahem (1990, Finsko)
- Francouzská depeše Liberty, Kansas Evening Sun (2021, USA)
- O slavnosti a hostech (1966, Československo)
- Vražda Ing. Čerta (1970, Československo)
- The Batman (2022, USA)
- Realita (2014, Francie)
- Maják (2019, USA)
- Čarodějnice (2015, USA)
- Ederly (2015, Polsko)

Čestné zmínky:
- Jules a Jim (1962, Francie)
- Ukradené polibky (1968, Franice)
- 11. září: Prezidentův válečný kabinet (2021, USA)
ad.

kinak: Díky, díky, to jsou věci, se kterými si Zack určitě taky rád hraje... nám teď ale především jde o individuální statistiky, vaše jako uživatele, tj. jestli je něco, co by vás s ohlédnutím za váš uplynulý komiksový rok zajímalo.

soulbringer: Super, to je přesně, co potřebujeme, celkem koresponduješ s mou představou.

Jen hrňte nápady, já to pak zkusím sesumírovat.

Gmork: Jasný, ten teď jede, já ale mluvil o té konkrétní knize, Meyrinka samozřejmě uctívám, cením a zbožňuji mnoho mnoho let.

Gmork: Hele, Meyrink, kterého jsem neznal, díky.

Zack: Super nápad. Kdyžtak nabízím své auto i sebe jako řidiče, až to bude těžký.

soulbringer: Tož, já si ten žebříček, podobně jako na ČSFD, tvořím ve stylu přečteno/viděno v roce 2022, nikoli vydáno v roce 2022. Takže tam může klidně být i věc z roku 1968, proč ne:))))

V lednu určitě zase udělám svoje TOP TEN roku 2022, teď ještě naivně doufám, že do Silvestra dočtu těch 30 komiksů, potenciálních "best-ofů", co bych ještě chtěl... :)

soulbringer:

soulbringer: Jojo, takový hashtag jsem použil, všechny odpovědi jsou relevantní (kromě těch, které nejsou, že) :)))

(já to všechno víceméně četl, jen mám paměť vyhulené akvarijní rybičky s alzheimerem po ráně palicí ve tři ráno po prohýřené noci s absintem)

Díky, kluci, paráda:)

Alt-Life, Zenit, Arzach, Dravec, Klece, samozřejmě Sandman... (první moje nápady)

Malá výzva k zamyšlení a brainstromingu, při které ocením vaše odpovědi! Hledám veškeré v ČR vydané komiksy, které vás napadnou, když se řekne "snové světy", po výtvarné i obsahové stránce. #surrealismus #imaginace

Díky!

Schirru: Wow, super, díky za tip!

BadBoy: Ta knihovna má být osázena diamanty a natřená krví jednorožce?:)

willis: To se patrně změnilo, v knihovně v systému máme původně uvedenou taky cenu 499,-.

Ivan Kucera: Šokantná chyba indeed. Opraveno.

To já se s Norriho vkusem rozcházím snad totálně, ale zase to neodbývá, to je fakt a palec nahoru za to.

Fox in the Box oznámili deskovou hru podle nám známého komiksu...

Jo, film je hodně hustej...

faster86: Ad ty koncentráky - kdyby tě ještě zajímalo, jak se došlo k řešení židovské otázky, tak mě napadl ještě komiks Wannsee.

Něco bude i ve sborníku Ještě jsme ve válce a myslím, že i ve Vráně: Soumrak bohů jsou koncentráky a kope se náckům zadek.

(sorry, toho Henkese jsi zmínil už sám)

Kdyby tě zajímaly i ty sovětské, tak:
- Čertův rypák/Tulipánek
- Stalin
- Cesta kostí

Nebo:
- I když mě pravda zničí: Pater Henkes v koncentračním táboře Dachau

deefha: Jak se to vylučuje?:)

Tož taky dobré hlášky na triko. Ještě bych přidal "Marvel films are not cinema".

JIK: Tss, impulsivnějšího cholerika neznám! :D

Mně je to celkem jedno, nejsem zastánce omezování, co nechci, to prostě nečtu, jen jsem psal, co se mi líbí víc... tenhle systém je vzhledem k aktivitě a malému počtu vláken ještě skousnutelný. Problém by nastal, kdyby začalo přibývat desítky až stovky příspěvků denně, to by byl už naprostej bordel. :)

A je úplně nesmyslné, aby Gmork sám sebe omezoval, když píše pro někoho zajímavé věci do správného fóra k tomu určeného. Žádná autocenzura!

P. S. A jak jako, že píšeme do špatného fóra? ("takévelice skvělé napinavé forum" - to je dobře, ne?)

Mluvím-li za sebe, přijde mi, že se to nemusí řešit blacklisty... na FORUM se chodí skrze horní tlačítko s notifikací, kolik přibylo příspěvků, čímž se otevře stránka plná nových příspěvků (uáááááá), kdo co kam napsal, prostě napřeskáčku. Vybírat si může člověk teprve pak až přes "Přehled vláken", nebo přes rozklik vlákna u příspěvku. Mně se tedy víc líbí styl klasického diskusního fóra, kde si vstup do vlákna/místnosti/auditoria/whatever vybírám nejdříve já (nyx, Discord apod.). Chci do Pindárny, chci do Herního vlákna atd., tak si na to v seznamu kliknu a nemusím číst spousta potenciálního plevele, co mě třeba nezajímá, případně si ho nechám na později, vím-li nějakým způsobem, že tam přibyly nové příspěvky.

Gmork: Těžko se naučíš jazyk jenom z četby, zvlášť u polštiny potřebuješ vědět, jak se dané věci čtou. A když u polštiny ze zprvu náhodné skrumáže písmenek pochopíš, jak se slova čtou, uvědomíš si, kolik je toho podobné češtině a rozhodně ti to pomůže. Poslech je zkrátka klíčový (hospoda, filmy, aplikace apod.).

deefha: Nejlepší je chodit s Polákama na pivo, to se naučíš:)

Jak už jsem říkal klukům a draco, já chci na triko "Incal je sr*čka".

DR: Měla by mít Národní knihovna prezenčně k místnímu studiu...

Vězte, že jsme to zhruba před 14 dny interně řešili a je pravda, že to nemáme ustálené a definované, že je to (obzvlášť u těch Japonců) dost individuální... já osobně na to nemám silný názor, ale když už, tak se domnívám, že by to mělo být tak, jak je to v dané české knize, v české transkripci. Což ze mě mluví asi nejvíce knihovnická zkušenost.