4

Velmi příjemné překvapení. Superman, který se dá bez problémů číst bez znalosti dalších příběhů, parádně se čte, je uzavřený a příjemně nakreslený. Mainstream jak má být.

Velmi příjemné překvapení. Superman, který se dá bez problémů číst bez znalosti dalších příběhů, parádně se čte, je uzavřený a příjemně nakreslený. Mainstream jak má být.

Vôbec som nevedel čo od toho čakať, ale bol som príjemne prekvapený. Mám rád starého Supermana a tento Superman mi strašne pripomínal Supermanov z osemdesiatych rokov. Príbeh bol zaujímavý, akčný a na konci mi ušla aj slzička. Koniec nebudem spoilerovať, ale strašne som sa vcítil do všetkých (hlavne kladných) postáv. Kresba sa mi páčila pretože je iná ako ostatné. Nie je mainstreamová. Myslím že je to klasický nadpriemer. Ale mne osobne sa to páčilo a pre mňa je to o niečo viac než nadpriemer. Hrozne fajn komiks. Takúto Supermanovskú klasiku si treba precítať.

Film Superman z roku 1978 zvykne bývať považovaný za žánrovú klasiku (mne sa nikdy nepáčil, ale o to teraz nejde) a tak si v DC nesmierne považovali, keď sa im v roku 2006 podarilo docieliť, aby Richard Donner (spolu so svojím bývalým učňom Geoffom Johnsom, ktorý mu mimochodom na filme asistoval) spískal tento komiks. A urobili dobre, s prižmúrenými očami musím dať 4*. Z DC kompletu som v poslednom čase čítal samé chaotické tímovky bez ladu a skladu, tak možnože aj práve vďaka tomu ma Superman: Poslední syn Kryptonu chytil a zaujal v pozitívnom zmysle slova. Napriek početnej akcii ide o komorný príbeh. To sa mi na ňom veľmi páčilo. Žiadne samoúčelne sa zjavujúce postavy (JLA a Batman nemajú v podstate ani len cameo). Niektoré panely sú úchvatné (Zóna prízrakov alebo masívna dvojstrana so zničeným mrakodrapom). Poteší vysoké množstvo bonusov (retro komiks, „Stalo se...“, textovo-vizuálny materiál o postavách, bonusový príbeh o Terabithe a samozrejme „Představujeme...“, galéria obálok a životopisy). Oceňujem decentne spracovanú otázku, či by Superman a Lois Laneová mohli mať deti (resp. nerieši sa tu, či by to bolo fyzicky možné, ale proste sa rieši ich rodičovstvo a to, či vôbec chcú mať deti, čo mi príde veľmi zaujímavé). Mimochodom, viete, aký je pre dieťa vhodný vek na zoznámenie s Batmanom? A s Wonder Woman?

Líbilo se mi nezvyklé panelování.

Zas tak moc se mi to nelíbilo. Nejsem znalec Supermana, ale prostě u něj mám raději takové ty "přízemní" příběhy typu rozjetého vlaku, padající zeměkoule ze střechy nebo Luthorových pletich, ale tyhlety epické skoroapokalyptické příběhy, kdy něco přiletí z vesmíru, hrozí to zničit Zemi a pak to spráskané zase někam odletí mě moc neberou. Jinak nakreslené a napsané je to snad pěkně.

Povedené album, které představuje uzavřený příběh. Přesto je třeba se alespoň rámcově orientovat v postavách DC univerza. Geoff Johns je už holt takový - jako fanoušek píše pro fanoušky a ti ostatní buď naskočí, nebo ne. Jinak ale dobrodružství rozehrál s perfektními zvraty, i když ve finále nejde o nic jiného, než citovou vydíračku, jejíž základy jsou pěkně vachrlaté. A to mi vadilo daleko víc, než Supermanův syn vycucaný z prstu. Co se ovšem generála Zoda týče, tak asi jeho nejlepší ztvárnění, protože perfektně funguje jako fatální Nemesis, jež všechno dobro obrací v prach pod tíhou zničujících (a logických) argumentů.
Výtvarník Adam Kubert pak zcela exceluje v apokalyptických scénách, kdy dokáže náklaďák nebo vrtulník umístit na ta nejméně očekávaná místa. Vizuální orchestr. Slabší je naneštěstí v detailech, kde z realističnosti sklouzává ke karikatuře a to třeba v průběhu jednoho dialogu.
Doplňkové příběhy jsou však nijaké, jeden plášťěnkově slaďoučký a druhý utnutý uprostřed věty.

Povedené album, které představuje uzavřený příběh. Přesto je třeba se alespoň rámcově orientovat v postavách DC univerza. Geoff Johns je už holt takový - jako fanoušek píše pro fanoušky a ti ostatní buď naskočí, nebo ne. Při prvním čtení jsem se tedy moc nechytal, o čtyři roky později už bez větších problémů. Jinak ale dobrodružství rozehrál Johns s perfektními zvraty, i když ve finále nejde o nic jiného, než citovou vydíračku, jejíž základy jsou pěkně vachrlaté. A to mi vadilo daleko víc, než Supermanův syn vycucaný z prstu. Co se ovšem generála Zoda týče, tak asi jeho nejlepší ztvárnění, protože perfektně funguje jako fatální Nemesis, jež všechno dobro obrací v prach pod tíhou zničujících (a logických) argumentů.
Výtvarník Adam Kubert pak zcela exceluje v apokalyptických scénách, kdy dokáže náklaďák nebo vrtulník umístit na ta nejméně očekávaná místa. Vizuální orchestr. Slabší je naneštěstí v detailech, kde z realističnosti sklouzává ke karikatuře a to třeba v průběhu jednoho dialogu.

Tak Superman je prostě špatná a nudná postava, o tom jsem se již mnohokrát přesvědčil, ale občas se autorům povede z něj něco málo (někdy dokonce i víc) vytřískat. Tohle se docela povedlo, zajímavá zápletka s dalším(i) Kryptoňanem. Kniha má extrémní spád, čemuž napomáhá i velké množství dvojstránkových kreseb, moderní panelování a spousta akce. Jak říkám, Superman jako takový mě nebaví a tohle úplná výjimka, ta postava je prostě hrozná, ale tenhle příběh je fajn akčňárna i trocha těch citů na vás vytryskne. Když nad tím tak přemýšlím, tak ten vztah otec Clark a adoptivní syn Christopher se povedl, v téhle poloze mi Kal-El sedí, ač byl, trochu na škodu, ten vztah hrozně rychle vystavěn, ale zase chápu ten Supermanův přístup, kdy je tu řečeno, že on děti mít nemůže, tak se v tomhle hodně rychle vzhlédne a upne se na to. Propojení absolutního superhrdinství a nadpřirozenosti, s neustálou snahou být víc jako obyčejný člověk (ač sám ví, že to nikdy nebude možné), to je nejspíš to nejzajímavější, co tahle postava nabízí a Johnsovi se to v tomhle příběhu daří. Navíc je to velmi dobře nakreslené - tak nějak vizionářsky, vlastenecky, pěkně čistě a jasně (Kubertovic jsou slušnej klan). Ten poslední moderní příběh, kde jsou Supermanovic na dovolené je docela slušné wtf. Ale zase to zachraňuje velmi fajnové retro (opět jsem se přesvědčil, že ve 30. - 40. letech psali lépe, jak v 50. - 60.). Suma sumárum se jedná o fajn Supermana.

Superman je postava, která i když patří k základům superhdinských komiksů, tak mě stále nepřišel až tolik na chuť. Postupně se ho ale i tak snažím načítat a zatím jsem názor až tolik nezměnil. Tato kniha se pokusila můj názor změnit a pravdou je, že i když se nejedná o žádné veledílo, tak mi tato postava už možná trochu začala i bavit. Jako názor mám zatím na Supermana stále téměř stejný, ale názor na komiksy s touto postavou by se mohli posunout k lepšímu. Minimálně tato kniha mě bavila. Sice je plná klišé a je dosti předvídatelná, ale musím uznat že scénář je napsaný velmi dobře a příběh je poutavý a zábavný. Také se mi líbila i kresba, která umí poměrně dobře navodit pocit filmu. Neřekl bych že je úplně top, ale mě rozhodně neurazila. Za mě tedy fajn mainstreamová jednohubka. 75%

Tak po Pro Zítřku máme dalšího Supermana (huráá...), navíc se scénářem Geoffa Johnse (dvakrát hurá..). Zkrátka má oblíbená dvojka. A hle, ono to je fakt překvapivě dost dobrý. Johns píše oproti Azzarelovi super Supermana (heh), lépe lidského i s normálními emocemi a chováním (což se Pro Zítřku který na tom měl být postavený vůbec nepovedlo). Všechny postavy jsou relativně sympatické, i Generál Zod mi tu přišel v pohodě. Pokud bych měl něco vypíchnout tak rozhovory mezi Lexem Luthorem a Kal-Elem. V knize se vyskytuje pár dobrých nápadů i dialogů. Asi nejlepší Supík jakýho jsem četl. Za 4*, tohle si určitě kupte.

Skvělé a podařené. Superman umí a má i skvělé tvůrce. Donner to vzal za dobrý konec, Geoff Johns už je znám a Andy Kubert válí a skutečně je na co koukat. Fakt ponuře vypadající kresba, která předznamenává nějakou změnu či apokalypsu. Drsný příběh a přitom má své citlivé stránky. Příběh hraje na všechny struny, ale drží čtenáře v mírném napětí. Kresba tomu skvěle sekunduje a bavilo mě číst i neotextované pasáže. To normálně jedu jen očima. Tady NE! Skvělá práce!

Naprosto otřesná a hnusná kresba. Ovšem,geniální scénář. Naštěstí. Vydáno v době,nadcházejícího Man of Steel do kin,tudíž,skvělé načasování.

Nonstop akce, která mě dost bavila, krásná, přímočará kresba, ale mohlo to být trochu delší.

Klasický zoufale průměrný DC mainstream. Ale na Geoffa Johnse ještě dobrý..

Chvíli si o Supermanovi zapřemýšlíte, ale pak ho odložíte a jedete dál. Za ty bonusy nechávám průměr. Více: http://www.comics-blog.cz/2017/06/1469-dc-komiksovy-komplet-12-superman.html

S príbehom spokojnosť, akurát kresba nebola podľa mojej chuti. Škoda, že to nedostal do rúk Andy...

Těšil jsem se...Kresba nebyl uplně můj šálek komiksu, ale nevadila. Horší byl děj. Začalo to docela dobře, ale postupně to přešlo v nějakej takovej dějovej plácanec a dostavila se u čtení nuda...

Asi prvni Sperman,co me fakt bavil..kresba dobra,misty vyborna,a i zabavna,pribeh parada..bonusovy povidani o postavach potesilo..jen historickej bonus tentokrat bez pribehu...jen me sr*la na nekterejch dvoustranach zmenena posloupnost okynek...ale na 4* mi to da...

Kresba mě tedy nijak zvláště neuchvátila, i když je v knize pár scén, které mi v paměti zůstaly (mj. např. dvojstránka, na níž Superman diskutuje s Lexem). Příběh samotný je jednoduchý, přesto mi občas nedává vůbec smysl. Phantom zone - OK, hmotná pevnost Rozz - no dobrá, interdimenzionální lodě - WTF? Proč to defilé superhrdinů? A jak je možné, že jsou na jednom místě obě Kary? A co tam dělá Alan Scott? Kde to sakra jsme? Tohle je ostatně jedna z věcí, která mi na DC universu často vadí - máme spoustu zajímavých superhrdinů všude možně (E0, E1, E2,...), tak proč je nepoužít - eventy neeventy, tady přiohneme čas, tady realitu, tady to či ono. Prostě aby byli vidět. Jako zde, kde hrají jen roli statistů (s ohledem na Lexovy hračky). Takové: víc hrdinů-víc super. Co se týká bonusového retro čísla - proč je evidentně nekompletní?
Když to shrnu - jedna ze slabších knih kompletu. Hlavní příběh vlastně nic moc neřekne (po "odhalení" syna je pokračování již jasné a celkem průhledné) a bonusové retro číslo "končí" opravdu neslavně.

Také přečtení jedním dechem. Kresba docela zajímavá. Příběh se mi líbil a akce nenudila a to je to hlavní ne? Takže shrnuto spokojenost!

Musím suše konstatovat, že mě Donnerovo veledílo nenadchlo. U DC mi obecně vadí to neustálé dojení své vlastní mytologie, a tady jen dostáváme miliontouprvní verzi toho, jak se Superman aka čtenář poprvé setkává se zónou přízraků. Boha jeho, proč se Suprák zase diví, kdože je to generál Zod! To je už asi tak osmadvacátá verze toho, jak se spolu setkali!? Opakování, matka moudrosti? Haló, čtenáři nejsou tak blbí! Kubertova kresba mě taky nepotěšila, až na ty panoramatické výjevy. Pro Supermana mi přišla až moc lítající (pun!) od realismu ke karikatuře, a musel jsem pořád myslet, jak moc mi připomíná Zázraka Petra Kopla. (Nic proti Petrovi, jeho cartooningy žeru, ale Zázrak mě míjí.) A onen retro sešit, co je ho vlastně jen půlka? Pokud si správně vybavuju, tak v původním Supermanovi 1 to vyšlo celé. Ostatně sama obálka slibuje 64 stran příběhu...

Tak jsem si vám to koupil jen kvůli tomu retro příběhu, a na moutě kutě, ona je ho tam jen půlka!

jedná se obsahově o totéž, co Poslední syn, který vyšel u BBArtu, anebo je tu opravdu navíc Action Comics 851 a Superman Annual 13? (Superman 1 nepočítám)
Podle počtu stránek tady v databázi mi to nějak nesedí.

spokojenost, hodně tam šel vidět MoS (film) ale spokojenost a doufám že další navazující díly u nás vyjdou rychle.....

Já jsem spokojený, přečetl jsem to na jeden záhat, akce tam byla, kresba super, všechno jak má být!

Další povedený Superman. Oproti Azzarellovi mnohem přehlednější a stále čtivé a zajímavé. Johns mě opět nezklamal. Jeho spolupráce s Richardem Donnerem skutečně šlape jako hodinky. Menší výtku bych měl ke Kubertovi. Ne že by jeho kresba byla špatná, to ani náhodou, třeba jeho Zod a Ursa jsou bezchybní, ale z jeho jiných děl vím, že to umí ještě líp. 80 %

Za mě asi nejlepší Superman, kterého jsem četl - teda hned po Rudé hvězdě! Kdyby byl skvělý příběh doplněn o lepšího kreslíře, nebál bych se absolutního hodnocení. Kubert má svoje kvality, ale moc mu nejdou detaily, sem tam člověk až skřípe zuby jak je kresba v naprosto nevhodném místě "dětinská", zvláště Zod byl pro mě zklamáním. Škoda, přeškoda.

Superman: Poslední syn není žádným převratným dílem v životě amerického Mirka Dušína, ale je nadmíru povedeným, čtivým a zábavným mainstreamem v tom nejlepším slova smyslu a, dle mého názoru, je přesně takovým, jakým by si ho Richard Donner přál na plátně.

http://vlcibouda.net/bouda/komiks/457-kentovic-rodinka-a-jejich-posledni-syn

Po prvnim otevreni a prolistovani jsem mel smisene pocity, zda to neni knizka spise pro mladsi rocniky (ikdyz obalka je opravdu mocna). Dal jsem se do cteni, a prvnich par stranek me presvedcilo o opaku. Kresba se mi hodne libi. Je dynamicka a k celemu pribehu mi skvele sedi. Samotny pribeh ma velky napad, a ikdyz jsem vzdycky radsi za "stastnej konec", tak zde, se to dle meho jinak udelat nemohlo. Cela myslenka pribehu je vyborna, a ja se u cteni (ktere utece mozna az moc rychle) dobre bavil!

Komiksu příliš nepomáhá ani kresba Adama Kuberta. Není problém v tom, že by neuměl kreslit, například jeho obálky jsou úchvatné, ale on tak rád používá čáry, které jsou zbytečné, až to nakonec vede k tomu, že Superman má na některých panelech obličej plný jizev, Lois vypadá sem tam dost divně a Lex Luthor má vlasy na své pleši. Více: http://www.comics-blog.cz/2014/01/478-superman-posledni-syn-50.html

"Superman: Poslední syn" - Prosincový "superhrdinský event" pokračuje a když už jsem byl u toho Supermana, tak jsem nemohl přehlédnout ani "Posledního syna". Ze začátku se to sice nezdá, ale jak jsem to četl, tak mi to přišlo celkem krátké. Kniha začíná příletem chlapce na zem, kterého si superman vzápětí osvojí a bude ho chránit úplně před všemi, protože si usmyslí, že je to "Poslední syn Kryptonu". Jenže ono není nic tak, jak to vypadá, vzápětí se ze "zóny prokletí" (nebo jak se to jmenuje) dostaví na zem "Generál Zod" a je čas na velký převrat! Více už asi prozrazovat nebudu, snad jen, že mi kniha připomínala nového "Muže z oceli" a bylo to asi celkem krátké na takovou hlubokou myšlenku. Nicméně jsem se bavil a dám 4*!

Jak mám komiksy od Johnse rád (hlavně první Green Lantern a Superman: Utajený počátek), tak tohle byla fakt nuda. Předvídatelné až hrůza, blbě se to četlo, protože jednou se čte klasicky, podruhé zleva doprava přes celou dvoustránku a hlavně - ta obálka je tak nádherná a slibuje velké věci a přitom vevnitř to má snad nejošklivější kresbu, co jsem zatím viděl. Chvílema jsem si říkal, že bych to snad i já nakreslil líp a to se sotva dokážu podepsat. Podtrženo sečteno - za přečtení stojí jen v případě, že si to půjčíte z knihovny nebo koupíte ve slevě. Za plnou cenu to nestojí.

Superhrdinský mainstream, který neurazí ani nenadchne. Nebo jsem možná už moc zmlsaný Moory a Millery. Zápletka je rozehrána zajímavě - když v Metropolis přistane další kryptonský klučina, Superman jako by sledoval svoje mladší já, ale s tímhle dítětem je spojené temné tajemství a už brzy se Země ocitne v ohrožení, na které Superman sám stačit nebude.... Kresebně jsem si užil hlavně panely zdestruovaného města s tiráky narvanými do vyšších pater mrakodrapů a akce, třeba když Superman srazí Zodovi brýle a je v nich vidět.

Báječně nakreslený a místy celkem vtipný Superman. Zásadně nenudilo, ale prostě Superman není a nebývá dobrý už z principu...

Celkový dojem: 50%

Měl jsem z tohoto komiksu velký strach, když jsem viděl, že je to další autorský počin Geoffa Johnse. Jeho předchozí „Utajený počátek“ mne prostě hodně zklamal. Podobně jako komentující erik, jsem minulý týden vyrazil do kina na Muže z oceli a doma si to ještě doplnil o výborný dokument „Secret Origin: The Story of DC Comics“. Naladil jsem se tak na docela příjemnou vlnu DC komiksů (poslední dobou mne marvelovky nějak míjejí a nebaví) a nakonec jsem se rozhodl, že dám Geoffu Johnsovi a jeho Supermanovi ještě jednu šanci.

A jsem vcelku spokojen. Od předchozího Johnsova příběhu je to posun o světelné roky! Možná za to může vliv Richarda Donnera, ale těžko říct jakou míru podílu na scénáři oba pánové nesou. Posun však nenastal jen pouze po stránce příběhové, ale také po stránce kresební. Kresba Adama Kuberta je mnohem dynamičtější a koukatelnější, než přeslazená a statická kresba Garyho Franka v Utajeném počátku. Možná není na místě oba komiksy porovnávat, já se tomu však nemohl ubránit, protože mne k tomu nutí osoba scénáristy. Poslední syn přináší akční podívanou, ke které není potřeba širší znalost Supermanovy historie. Nepatří ani mezi komiksy, u kterých je potřeba se více zamýšlet. Přesto se mi tahle přímočará akční jízda, tvořící jeden uzavřený příběh v životě Supermana opravdu docela líbila. Navíc jsem strašně rád, že se tady tentokrát neobjevila partička nudně-debilních postav z budoucnosti. Za to opravdu autorům děkuji!

Superman – Posledný syn ma pozitívne prekvapil. Keďže som ho prečítal deň potom, čo som videl aktuálny film Muž z ocele, pôsobil vo svojej priamočiarosti a prostosti sviežo. Žiadne siahodlhé (nudné) psychologické falše s cieľom presvedčiť, akáže to osobná dráma sužuje hlavného hrdinu, hurá.

Čo sa týka scenára, angažovanie Donnera výrazne pomohlo, obvyklá Johnsova plytkosť je pretavená do fungujúceho celku plného akcie (Zod a Kryptoňania útočia), vtipu (možné zoznamovanie chlapca s Batmanom i Wonder Woman) a dokonca sviežich dialógov (Lex Luthor a Superman riešia zbrojný park, čo je mimochodom najlepší moment knihy).

Kubert opäť ponúka jemne inú kresbu, je síce mainstreamová, ale pôsobí zvláštne jednoducho. Prízračná zóna má zasa čaro neurčitosti. Celkovo neruší a to je podstatné.

Jasné, drobné strihy, ktoré sú zbytočne nejasné (nástup Bizarra) a pod. chybičky krásy by sa našli, celkovo ide o príjemný normálny superhdinský americký mainstream, nuž vyjadrujem spokojnosť. Kým sme tu doteraz mali buď alternatívku (Červená hviezda), filozoficko-akčný guláš (Pre zajtrajšok), chabé 80. roky (Čo sa stalo s mužom zajtrajška), počiatky (utajené i novo-akčnokomiksové) alebo tímovky (JLA), prípadne hosťovačky (Lobo, Batman), prvý raz sa do našich končín dostáva obyčajný spotrebný príbeh z davu a tomu som rád.

Další Geoff Johns.. předpokládám, že ani tentokrát to nebude žádný zázrak.. ;-)