Spike

Spike
Spike | 11.7.2020 | Harleen

Tohle je prostě lahůdka. První co upoutá je krásně řešená obálka, která nejen ještě o něco lépe vypadá, ale hlavně od pohledu více vydrží než podobně zajímavé řešení u Batman - Zatracení. Přirozeně ale to není to jediné co mě nadchlo.

Když zůstaneme u toho co jak vypadá, hned zmíním kresbu. Kombinace kresby a malby na velkém formátu krásně vynikne, ač není nějak super detailní, díky částem kde je na stránku narváno enormní množství malých panelů, nelze říct že ten formát není když už ne nutnost, tak rozhodně vítaná přidaná hodnota. Jelikož jde především o dialogovku, bylo nutností dobře zachytit grimasy, mimiku a výrazy tváře, což se z většiny povedlo. Navíc je tu znát jak velký je to rozdíl když si komiks píše a zároveň kreslí někdo, kdo tomuto médiu opravdu rozumí. Těžko se to popisuje, ale kdo už má něco načteno, určitě si všimne a hned mu dojde o čem mluvím. Těch vizuálních nápadů kde se kresba a text prolínají a doplňují je tu plno a fanoušek komiksu jakožto vyprávěcí formy si tu jednoznačně přijde na své. Panelování, střídání velikosti obrázků, skvělé až filmové pracování s tempem... To byla prostě radost číst a když vykoukne nějaká celostránka nebo dvoustránka, nestačím se kochat, a to píšu jako někdo kdo Šejiće nemá v top 5 výtvarníků.

Samozřejmě, dokonalý vizuál a forma by na plné hodnocení nestačily, i ten nejlépe vypadající komiks není dokonalý bez dobrého příběhu. A ten to tady táhne. Rozhodně nebudu přehánět, když řeknu že to je zdaleka nejlepší sólo komiks s Harley Quinn co tu vyšel. Ta postava mě vždy bavila právě ve spojení s Jokerem. Nehledě na to jak byl jejich vztah zobrazován či jak se měnil, Harley s ním byla neodmyslitelně spjatá a definovalo ji to. To je důvod proč mě její sólo série nebaví, Harley je pro mě zajímavá pro tu tragičnost kdy se z psycholožky/psychiatričky stane psychopat, ta toxická sebedestruktivní láska k té nejméně pravděpodobné osobě... Ta postava má v sobě hodně vrstev, hloubky a potenciálu, ale když se rozhodnete ji oddělit od toho, co jí dělá tím kým je, a udělat z ní postavu bez hloubky coby idol náctiletých holek a jako čistou nenáročnou zábavu ala Lobo nebo Deadpool, ještě ne moc dobře napsanou, to ji prostě degraduje. Vždy jsem věděl že postava Harley v sobě má potenciál na dospělé, tragické příběhy, které by konečně dokázaly těžit právě z její profese, kým byla a proč a jak se pak stala Harley Quinn. Jen s tím nikdo nepřišel. Až Stjepan Šejić se konečně na postavu podíval dospělým pohledem, nespokojil se pouze se zkratkovitou verzí originu ale šel pod povrch. Dal si záležet, vše pečlivě pomyslel, rozvrhnul, naplánoval, aby tu nic nebylo navíc a zapadalo do sebe. Není to jen o Jokerovi a Harley, jsou tu i větší či menší vedlejší role které celou tu mozaiku krásně doplňují, spousta nápadů, odkazů, a tvoří to perfektní celek. Nenapadlo by mě, že v komiksu o vztahu Harley a Jokera dostanu jako bonus kvalitně a originálně pojatý origin Two-Face, který si skoro nezadá s tím z Dlouhého Halloweenu. A takových milých překvapení je tu víc.
Samotná postava Harleen je sympatická a do hlavy se jí podíváme natolik důkladně, že po tomhle už další její origin story číst nepotřebuji. Tady přesně pochopíme co a proč postavu vedlo k tomu stát se Harley, až na trochu urychlený či utnutý konec není co vytknout.
Když se zastavím u Jokera, jeho zdejší pojetí coby rockové hvězdy co se využívá v show a miluje publikum je sice super a člověk i chápe proč mu Harleen propadne, ale pořád jsem měl chvílemi pocit že oproti tomu jak ho jinak známe, tu je podán až nebývale krotce a nepůsobí jako magor, ale spíš teatrální showman co blázna jen hraje pro přihlížející a chybí tu scéna, kdy by z něj šel opravdu strach a člověk nevěděl, co udělá dál. Ale to je jen postřeh, jinak jeho postava byla napsána i nakreslena dobře a do tohoto pojetí zapadá. Navíc si čtenář pořád může domýšlet, nakolik a jestli tu má Harley opravdu rád (ať už jakkoli) a nakolik je to všechno jen hra a manipulace. Vodítka a indicie k obojímu tu jsou a ta nejednoznačnost krásně ilustruje i vztah hlavní postavy k Jokerovi.

Nebudu už dál chodit kolem horké kaše, čekal jsem dobrý komiks a dostal jsem ještě víc. Bonusy na závěr a nahlédnutí pod pokličku vzniku díla jsou jen třešničkou. Harleen je psychologicky vrstevnatá a do detailu promyšlená záležitost pro starší čtenáře, která ale nepostrádá zábavnost, nadhled a není nijak extra složitá. Je to komiks krásně přístupný, jen počítejte s tím že tady jde o vztahy, myšlenky a dialogy, akční komiks hledejte jinde. Zároveň je to důkaz pro všechny co se jim postava Harley v posledních letech zprotivila, že pořád je důvod ji mít rád i když nejste puberťačka, protože s ní existují i skvělé příběhy. Nejedná se o žádný zásadní milník v dějinách komiksu, pořád je to "jen" precizní jednohubka, nicméně v dějinách komiksů s Harley Quinn to (alespoň pro mě) zásadní dílko je. Až na klasicky chybějící záložku od Crwe je zpracování excelentní, a příběhu taky takřka není co vytknout. Doporučuji všemi deseti. 9,5/10

Spike
Spike | 3.7.2020 | DC komiksový komplet #075: Superman: Co se stalo s mužem zítřka?

Tom173 - asi je to o vkusu, mě se ta původní obálka Curta Swana překreslená Brianem Bollandem líbí velmi... ;) má v sobě takovou tu nostalgickou atmosféru loučení a odcházení, která ten komiks vystihuje. Obálka s Bažináčem by mi navodila mylný dojem co od komiksu uvnitř čekat... Každopádně hlavní je to, že ten obsah uvnitř je výborný :D

Spike
Spike | 2.7.2020 | A zrodí se hvězdy...

DEmnoG - dva už jsou tým :D Děkuju

Spike
Spike | 1.7.2020 | A zrodí se hvězdy...

SlouzimStarymPsum - možná lidi podceňuju :D ale řekl bych že pokud někdo vidí něco tak dlouhého, tak pokud se vyloženě nepídí po názorech na ten který komiks (nebo cokoli jiného) stačí mu sjet pohledem na číselné hodnocení. Nebo to můžeme brát jako reverzní psychologii že když zvýrazním že 'to určitě skoro nikdo číst nebude', tím spíš to z hecu přečte ;)
Nee, vážně, jen jsem ze sebe chtěl dostat ucelený názor na komplet bichli, Toť vše. Jinak samozřejmě děkuji za uznání (a přečtení...)

K tomu Vlajkerovi a překladům přezdívek zde - moc jich není, mohlo to zůstat v originále, ale jsou to detaily. Jinak když jsem jen tak ze zajímavosti nakoukl i do staršího vydání Crwe pro porovnání, překlad obecně se mi víc líbí tady, ale znovu - detaily.

Taky si myslím že ty Johnovy vlasy byly upravené už v anglické verzi, ono už v crewní mutací ve druhém díle má vlasy najednou hnědé, takže je dobře že to pak později takhle srovnali a sjednotili. Jen jak jsem byl zvyklý na ty modré, hned mě to trefilo. Protože s modrými vypadal básník přesně jako Randy zde (ano, tady zrovna tu podobu chápu, kdo četl ví...) a další podle Top Cow mustru, jako ve Witchblade Ian Nottingham, v Darkness Jackie Estacado, tedy vysoký svalnatý oholený typ s dlouhými rovnými černomodrými vlasy, jeden jako druhý :D

Se spin-offy souhlasím, Bright byl akorát. Právě tyhle kratší seznamovačky s postavami mě bavily hlavně v tom prvním aktu, i když o každém byla třeba jen stránka-dvě, příběh pak působil komplexněji, jako že tam není jen pár postav hlavních a ostatní jsou jen no-name křoví. Třeba Lionel je zajímavá postava a hlavně se zajímavou schopností, ale ta stopáž 6ti sešitů byla opravdu moc, stačilo zaměřit se ve 2-3 sešitech na nějaký jeho zajímavý případ, a stačilo by. I tak jsem rád že alespoň takové bonusové příběhy tu jsou. Taková Krajina pulnočních stínů, kterou mám od Straczynského nejraději, by si je zasloužila taky, ale bohužel.

Spike
Spike | 1.7.2020 | A zrodí se hvězdy...

Tak konečně mohu přispět svojí troškou a vyjádřit se přímo ke komiksu, kolem kterého se strhla taková kontroverze v diskuzích. Upřímně nechápu proč. V tuto chvíli více než polovina hodnotících dala knize plný počet. Je tedy jasné, že o 'sračku' se jednat nemůže. Navíc, ač to není DC ani Marvel, pořád je to superhero mainstream (se snahou o jistý přesah). Vycházející Hvězdy už tu kdysi vyšly ty první díly, člověk měl šanci mrknout se alespoň na hodnocení a udělat si obrázek jestli to je něco pro něj nebo ne. Straczynskému už tu vyšly knihy jako Krajina půlnočních stínů nebo jeho Spider-manovský run, takže opět, žádná rána naslepo, čtenář měl už předem dostatek indícií aby si udělal hrubou představu, zda mu tato nemalá kniha za čas a (to asi především) peníze stojí. Mě se nějakých 10 let nazpět Vycházející Hvězdy (za mě lepší, přesnější a více vystihující název, takže s prominutím to mám tak zafixované místo nového názvu A zrodí se hvězdy) líbily, snad vše co tu od autora vyšlo jsem taky četl, a chtěl jsem využít toho že to vyjde komplet se vším všudy a já se tak konečně dozvím jak skončil příběh o kterém jsem si myslel že se tu nikdy nedovydá. S tím, že ten konec i spin-offy se mi samozřejmě nemusí líbit tak jako to co už jsem četl, takže rizika jsem znal a přesto se svobodně rozhodl že koupě litovat nebudu. Tolik na úvod a teď k samotnému komiksu, pro přehlednost každý 'akt' ohodnotím zvlášť.

První část Zrozeni z ohně je pro mě i po přečtení komplet série stále nejlepší. Ať to mám za sebou tak, když můžu porovnat, zmíním rozdíly oproti prvnímu cz vydání. Překlad je dle mě lepší, ale Comics Centrum mne naštvalo překládáním jmen. Místo Flagga tedy máme 'Vlajkera' (!?) nebo místo Revenshadowa 'Havraní stín'... Zbytečné, přezdívky bych fakt nechal v originále. Dále je upraven vzhled hlavního hrdiny, který má původně modré vlasy, ale aby se nepletl s jinou postavou (a taky proto že v pozdějších dílech už je hnědé má) tak tady už od začátku je přebarvený nahnědo. Aspoň tedy nevypadají všichni podle stejného mustru ala Jackie Estacado, podle kterého dělalo Image/Top Cow nějakou postavu snad do každé své série. Nevím jestli si to tam kdysi dosadila Crew nebo to teď vypustili Comics Centrum, ale na poslední straně prvního čísla oproti prvnímu vydání chybí rámečky s textem. A teď už k příběhu…
Straczynski má velkou výhodou v tom že stvořil autorský projekt, takže ačkoli to je variace na superhrdiny, uchopil to po svém. Tady mě baví vše - jsme přehledně uvedeni do děje, hned začíná zápletka o vrahovi Speciálů, děj plyne svižně a vše tam má své místo. Postavy nejsou extra prokreslené, jen letmo nahozené, ale baví. Autor nastavil nějaká vlastní pravidla fungování svého světa a dodržuje je. Výborné jsou medailonky ohledně postav, samozřejmě ne všech 113ti + dalších, ale příběh se zvládá sunout kupředu a přitom se vracet do minulosti aniž by ztratil tempo. Inspirace Watchmeny? Možná letmo, ale rozhodně nejde o vykrádačku, na to je autor až moc svůj. Nahodí se tu spoustu zajímavých postav a dějových linek, někdy to sice působí trochu uspěchaně (vůbec celé této sáze by prospělo být tak 2x delší a jít tak víc do hloubky až na dřeň a neskákat tolik v čase a událostech, ale to předbíhám) ale baví to celou dobu a prvních osm sešitů tak není problém učíst na jeden zátah. Člověk má pocit že tuší kam se to bude ubírat dál, a je zvědavý. Prostě, tato část je skvělá. Čím více máte načteno tím víc to sice ztrácí, ale pro začátečníky v komiksu to musí být bomba (že nováček si jako jeden z prvních komiksů asi nekoupí bichli přes 3000 Kč, je věc jiná). Já už mám sice načteno taky víc než když jsem to četl v prvním vydání, ale pořád mi to přijde super, je to poctivý mainstream co má hlavu a patu, je promyšlený a nemá slabšího místa. Určitě jako plus beru i to že se mi líbí kresba, někdo tento imagelike styl sice nemá rád, ale já si pro superhero mainstream těžko vybavíme lepší volbu. Keu Cha a Christian Zanier jsou kvalitní zástupci tohoto typu kresby, klasicky mají někdy rezervy v mimice, ale prostě ty velké panely v takto velkém formátu vypadají super. Otevřený konec nechává naději a natěšenost do budoucna. Po tomhle už člověk ví kde se inspirovaly TV seriály jako Hrdinové/Heroes nebo 4400… Tento první akt u mě za krásných 9/10

Druhá část Moc má taktéž osm sešitů, ale tady už to je komplikovanější. Namísto pokračování na které jsem se těšil na mě na začátku vykoukne 13 stránek novinových článků kde se dozvím, že proběhl časový skok 10 let a cca se dozvím co se stalo, jaká je situace teď atd. Musím říct že tohle mě naštvalo už kdysi, těšil jsem se na přímé pokračování a ono nic. Jsme rychle uvedení do děje, klasická zápletka "splňme úkol, získáme svobodu" a jde se do akce. Prvních pět sešitů je asi nejblíže klasickým superhero záležitostem. Což je plus v tom že si uchovávají krásnou kresbu Christiana Zaniera, jinak ale, a mrzí mě že to musím napsat, je to v podstatě tuctové. Vše je hrozně rychlé, zkratkovité, zajímavě nahozené postavy z minula jsou jen figurky protože většina toho proč jsem se na ně těšil během těch 10ti let vyšumělo, a místo nějakého vývoje tady prostě jen jsou, splní svou úlohu ve scénáři a to je vše. Ani záporák není nic extra, sice se dozvíme jak to vše bylo s těmi vraždami z minulé části, ale vzhledem k tomu že to už se tu moc neřeší, to člověka vlastně ani moc nezajímá a ten zvrat s ním moc nehne. Jako by Straczynski dostal ultimátum že jeho série namyšlená původně na dvojnásobek musí být seškrtána na polovinu, a tak udělal časový posun o dekádu a spoustu linek narychlo vynechal nebo ukončil. Tato část pořád není nic vyloženě zlého, ale začátek měl potenciál o dost větší a tohle čtu v mainstreamu denně… když tedy tato část skončila, byl jsem docela zklamán že jsem si prostě představoval jinačí pokračování.
A pak přijde změna.
Pohledná mainstreamová kresba najednou zmizí, a spolu s ní změní směr i příběh. Začne se víc přemýšlet, filozofovat o dobru, lidech, svém údělu apod, a scénář jde jinam než bych předpokládal. Na jednu stranu jsem si představoval jiný průběh, na druhou to byla změna oproti akčnímu guláši a asi jsem ji uvítal. Je to úplně něco jiného, ale když jsem se smířil s tím že pokračování které jsem si vysnil už nedostanu, nový směr série který jde víc do hloubky (s rezervou, o tom se ještě rozepíšu) místo akce, mě zajímal a do dalšího pokračování jsem hleděl s lepšími pocity než jsem měl před pár sešity. Tento druhý akt tedy za roztříštěných 6,5/10

Rozřešení celkového dojmu přichází v třetím aktu Pád. Máme tu další časový skok o 10 let, tentokrát to ale sedí a neměl jsem pocit že bych byl o něco ošizen. Kresba je pořád méně mainstreamová. Nevím jestli je to tím že došli áčkovější kreslíři, nebo to byl záměr aby se kresba měnila spolu s příběhem od akčního hrdinského komiksu k více civilnějšímu pojetí, kde se řeší a přemítá nad údělem, možnostmi a účelem Speciálů udělat ze světa lepší místo. Tu více, tu méně úspěšně, s náznaky politiky a náboženství. Příběh se ubírá jinudy než bych čekal, asi i jinudy než bych chtěl, ale určitou působivost mu upřít nelze. Témata sice většinou nejdou do hloubky, ale i tak bylo zajímavé sledovat kam se to nakonec vyvine. Jak už jsem psal, být Hvězdy jednou tak rozsáhlé, aby se víc rozpracovaly charaktery postav, šlo se ve všem víc pod povrch a neskákalo se časem tam kde to opravdu je spíš ke škodě než k užitku, mohlo by se jednat o opravdu silnou ságu a zásadní monument superhrdinského komiksu. Potenciál tam je. Tady se vše nahazuje zkratkovitě, povrchně, řekněme přístupněji pro masového čtenáře. Ale jestli chtěl Straczynski stvořit dílo co utkví a bude se na něj vzpomínat (a já věřím že ano) měl to prostě víc rozpracovat. Vím že srovnávám nesrovnatelné, ale Watchmeni i na menším rozsahu stvořili propracovanější a dotaženější alternativní svět, nehledě na uvěřitelné postavy ke kterým má čtenář blízko. Třeba romantická linka tu je jen proto aby tu byla, protože v žádné části příběhu na ni není moc času ani místa. Navzdory tomu, hlavní poselství, ač možná ohrané, se mi líbí. Někdo říká klišé, ale myšlenka toho najít v sobě dobro a udělat svět kolem sebe lepším mi přijde se superhrdinským žánrem tak neodmyslitelně spjata, že mi přijde nesmyslné to komiksu vyčítat. Je to udělané pěkně, závěrečné dějství vydoluje i nějaké ty emoce a má to náběh na solidní antickou tragédii… Jen to autor měl udělat buď o dost delší, nebo naopak osekat na to nejpodstatnější o ty linie co stejně neměly prostor nebo moc nikam nevedly. A úplný konec? Trochu Wtf, ale zážitek to nezkazilo. Třetí akt tedy za solidních 7,5/10.

Pak tu máme bonusové Střípky což je něco jako krátké vystřižené/bonusové scény a ty takto zvlášť číselně hodnotit nebudu. První minipříběh je jen takové shrnutí začátku, ale v super kresbě. Další je scénka s klaunem co má provést děti, a docela pobaví. Kresba můj oblíbenec Gary Frank. Pak je tu příběh kluka co chtěl patřit k těm speciálním i když schopnosti neměl, a nakonec se mu to vlastně povedlo, i když ne tak jak by asi chtěl… Pěkný příběh. Poslední a nejdelší střípek do mozaiky je zaměřen hlavně na Jerryho, což je postava kterou jsem si později hodně oblíbil. Má to myšlenku, hlavu a patu, emoce a krásné to doplní hlavní příběh. Super.

Značnou část knihy zabírají ke konci tři spin-offové série od Fiony Averyové. První, nejlepší a bohužel i nejkratší je třísešitový Bright. Postavu Matta jsem měl rád už předtím, tohle ale dokonale dovysvětlí jeho příběh, dá mu prostor který v hlavním dějství neměl a navíc i baví. Story o čestném policajtovi co chtěl jen co nejlépe dělat svoji práci, ale aby mohl tak musel tajit svou pravou totožnost, možná není z nejoriginálnějších, ale když to šlape, člověk to zhltne a pak by si dal klidně nášup, pak mi to vůbec nevadí. Povedená kresba Dana Jurgense by mohla být povědomá i českému čtenáři. Tohle byla prostě fajn oddychovka která rozhodně neurazila a přirozeně doplnila hlavní příběh. 7/10
Pak tu máme šestidílné Hlasy mrtvých. Lionel který vidí mrtvé a může s nimi komunikovat je postavou zajímavou, ale vlastně ani nevím co se mi přesně tento příběh snažil říct. Ukázal pár jeho případů, dívku jeho srdce která má jen tu nevýhodu že je mrtvá (to byla část co mě bavila), hypertajnou vládní organizaci, jakousi posmrtnou sféru/entitu… Ale prostě tak nějak bez ladu a skladu. Na to že to má šest sešitů bych si představoval něco sevřenějšího a soudržnějšího, takhle příběh skáče sem a tak, přičemž poslední sešit už je úplně zbytečný a mimo, a vlastně nám jen ukáže to samé co Straczynski ve svém třetím aktu, bez něčeho navíc co by ukázalo jiný pohled, jiné souvislosti… a vlastně k těm předchozím sešitům ani extra nesedí a nenavazuje. Kresba neurazí, nenadchne, tohle byl prostě čistokrevný průměr. 5,5/10
Posledních pět sešitů zabírá příběh nazvaný Nedotknutelní. Jestliže jsme tu předtím měli policejní krimi/buddy movie, a nadpřirozenou duchařinu, teď tu máme něco jako špionážní thriller. Nebo aspoň pokus o něj. Hlavní postava Raven neměla až na jednu pasáž v hlavním story moc prostoru a možná u toho měla zůstat. Určitě bych v samostatném příběhu viděl radši hned několik jiných postav než právě ji. Na Straczynského story je to naroubováno tak že to neruší, ale ani nic navíc nepřidává, protože tahle postava prostě není pro čtenáře důležitá ani poutavá. Začátek ještě jde, ale když pak Averyová začne tasit jedno žánrové klišé za druhým, má pozornost opadala a já byl rád že jsem to konečně dočetl. Opět, pět sešitů bylo moc, tři by stačily, kresba nebyla ničím zajímavá. Na závěr této kolosální knihy bych si tedy představoval něco lepšího. 4,5/10

Ve výsledku tak Vycházející Hvězdy (ano, pořád jim tak říkám) jsou poctivou, i když kvalitativně ne úplně vyrovnanou ságou, která se snaží být něčím víc, a do jisté míry tím i je, ale sama se shazuje tím že se zároveň snaží držet v komfortní zóně mainstreamu, a nakonec je tak jen něčím mezi. Pro ty co jsou zvyklí výhradně na středoproudou produkci by mohlo jít o dobrý předěl směrem k dospělejším dílům. Má to skvělé části, i na nevelkém prostoru co jim je věnován některé fajn postavy (Randy, Lionel, a hlavně tragičtí Jason, Matt a Jerry) a snahu o přesah, myšlenku a poselství které chce kniha předat. Aby to na mě fungovalo naplno, ta dotaženost tam přeci jen chybí, ale i tak peněz a času co jsem s touto bichlí strávil nelituji a užil jsem si to. Spin-offy ten hlavní příběh nijak výrazně nepozvedají, ale ani nesnižují a do mozaiky vcelku zapadají. Aby to s výsledným hodnocením výrazně pohnulo, musely by být kvalitativně extrémně jinde, ale jeden je nadprůměr, druhý průměr a třetí lehký podprůměr. Což dohromady dává průměr, který verdikt nezvedne, ale ani nesníží. Minimálně polovina knihy má kresbu co mému oku lahodila, a v tomto formátu je radost na to koukat. Manipulace s knihou je sice těžší (ne až tak kvůli váze, ale za takovou cenu se snažím na ni být extrémně opatrný…) ale zpracování je na tradičně dobré úrovni takže můžu potvrdit že se nemusíte bát, pokud se tedy k bichlí budete chovat slušně.
Takže celkové hodnocení se vším všudy - 7,5/10.

(Je mi jasné že drtivá většina lidí už od pohledu takto dlouhý komentář číst NEBUDE, takže tu diskuzi kolem ani neukončím, ani nerozdmýchám, ale spíše budu přejit bez povšimnutí. Nicméně na nějaké věci ohledně komiksu jsem tu už reagoval tak mi přišlo správné sepsat poctivou 'recenzi' kde vše shrnu a zaujmu jasné stanovisko.)

Spike
Spike | 30.6.2020 | DC komiksový komplet #081: Superman / Batman: Generace

Tímhle jsem si chtěl udělat radost. Týmovka Supermana a Batmana od Johna Byrnea, to přeci samo o sobě zní skvěle. Dopředu jsem počítal s tím že tohle snad ani nemůže být špatný komiks. Ale že mě až TAK chytne…

Nemůžu si pomoct, ale za mě je Generace jeden z nejlepších Elseworlds/What if příběhů se kterými jsem měl tu čest, podobně jako třeba příbuzná Rudá hvězda. I tady máme alternativní historii našich hrdinů, která začíná hezky od konce 30. let, kdy to DC celé odstartovalo. Od roku 1939 až do 1999, vždy po 10ti letech se podíváme co se změnilo. A ne jen věk hrdinů, ale i doba a styl vyprávění comicsů jako takových. V tom je právě tato kniha skvělá. Kdo nezná okolnosti, užije si prostě dobrý alternativní příběh. Ale čím více ty postavy znáte, tím víc odkazů zde pochytíte. Čím více máte přehled o tom jak se komiksy během let měnily a co pro tu kterou dobu bylo příznačné, tím více oceníte rozmanitost stylů v jednotlivých kapitolách. Tohle není jen pocta Supermanovi a Batmanovi, ale vůbec komiksu jako takovému, celé jeho historii.

V 1939 Superman ještě jen skáče, Bat-Man s dlouhýma ušima vymýšlí jak se vyplížit od přítelkyně aby mohl do kostýmu, přesně jako v komiksech té doby. Máme tu obřího robota, velkou bombu, Lex Luthor má ještě vlasy… Zápletka, myšlenkové bubliny, vše je stejně tak naivní jako tomu bylo tehdy, a přeci to není hloupé, právě proto že Byrne skvěle vystihl dobový styl a uvědoměle mu skládá poctu.
V roce 1949 tu máme typickou výměnu identit, kdy Batman si nasadí masku Supermana přes svou a že z ní najednou asi nějak zmizí uši, to se neřeší… prostě klasika té doby, všechny ty překombinované čachry machry s totožnostmi, plány v plánu, je to přesné. Jako záporáci samozřejmě týmovka Lex a Joker. Ač čtenář co nezná kontext může prostě říct, že příběh je hloupý, opak je pravdou a Byrne se stylu doby přizpůsobuje neskutečně chytře a ač na povrchu to je naivní dobovka, už se tu zasévají prvky do budoucna.
V roce 1959 jsme v nejvíce sci-fi období, takže tu máme mimozemšťany, multidimenzionální skřety Mxyzplka a Bat-Mitea, obří monstra atd.. Hlavně už ale tu oba hlavní hrdinové mají své potomky, přemýšlí se pomalu nad odkazem a my tak cítíme že tady čas opravdu plyne.
V roce 1969 už Bruce předal štafetu, Joker na první pohled taky, Alfred je pryč… a to není poslední tragédie. Ač Superman funguje nadále a dcera mu sekunduje, Lois má rakovinu a syna ve Vietnamu. Jokerovy plány jsou sice dobově podivné, ale tady už naplno cítíme vliv času a už to není sranda.
To platí dvojnásob pro rok 1979. Minulá kapitola byla primárně zaměřena na Batmana, zde naopak na Supermana. Bruce odešel hledat Ra's al Ghula, a jeho syn a Clarkova dcera se mezitím budou brát. Lois mele z posledního, přichází zrada z vlastní rodiny, a Lex Luthor předvede jeden ze svých nejkrutějších plánů. Tady se umírá ve velkém a časy naivních zápletek jsou pasé.
Luthorův plán se završuje v r. 1989. Dozvíme se jak to s Lexem opravdu je (a tato skutečnost nás vrátí až úplně k první kapitole, čímž se potvrdí jak dobře promyšlené od začátku to Byrne měl) a Supermana připraví o schopnosti i zbytek jeho přátel, a ač přeci jen prohraje, vítězství Supermana stojí vyhnanství. Tady se pokračuje v temnějším duchu a příběh nikomu z postav moc radosti nepřinese.
Blížíme se do finále a konečně přichází trochu naděje. Ra'sův plán se obrátil proti němu a Bruce získal v Lazarově jámě nesmrtelnost aniž by ztratil příčetnost a stává se znovu Batmanem, Superman se vrací ze Zóny přízraků a přijde zpět ke schopnostem, a konečně předá svůj odkaz a mizí navždy ze Země. Hořkosladký happyend dalo by se říct, ale podíváme se ještě do roku 2919. Oba staří přátelé vzpomínají na své první setkání v roce 1929 a je to příjemné ohlédnutí do dob a stylu, kde vše bylo krásně černobílé a dobro vítězilo. Nečekaně se tu zjeví ještě jedna postava jako pomrknutí na fanoušky, a čtenář se dočká konečně šťastného konce, byť nebyl zadarmo.
A samozřejmě tu je ještě retro sešit z r. 1958 o prvním setkání Supermana a Batmana, takže čtenář krásně posoudí jak se Byrneovi podařilo dobový styl a atmosféru vystihnout.

Generace, ač pořád skáče v čase, má skvělý soudržný hlavní příběh který chytne za srdce. Ne každý bude souhlasit, ale tohle je zkrátka o tom zda máte rádi ty postavy a komiksy obecně. Já je zbožňuji už dlouho, a proto je pro mě tenhle komiks tak potěšující. Mapuje komiksovou historii, je dobově věrný, ale zároveň chytrý. Neutápí se pouze v minulosti a nezapomíná i na silný hlavní příběh napříč celou knihou. Bez toho by to byla jen zajímavá exkurze. Takhle tu máme dost možná nejlepší týmovku Superman/Batman co tu vyšla. John Byrne nedává postavám nic zadarmo a někdy je až krutý, ale zachází s nimi s úctou a jakožto někdo kdo s nimi pracoval už dávno předtím, ví přesně co dělá. Někomu možná nesedne happyend, ale proč by vlastně ne… Postavy si prožily dost a poselství že Superman a Batman tu budou vždy když jich bude potřeba, je vlastně docela hezké a ke komiksu který je sám o sobě především poctou těmto dvěma, to sedne. Stejně jako parádní retro kresba, která přesně vystihla všechny postavy a všechna období. Pro fandu a znalce je toto krásný dárek a skvělé počtení které dá na jeden zátah, pro jiného zas může být pouze průměrný… Mě udělala Generace radost a jako fanoušek pro kterého je komiks přímo určen, musím táhnout vysokým hodnocením. 9/10

Spike
Spike | 28.6.2020 | DC komiksový komplet #086: Legie superhrdinů: Sága velké temnoty

Osobně to nevidím až tak strašně jako jiní... Ano, na dnešní dobu je to retro až moc zastaralé a ukecané, ale být v hlavních rolích taková Liga spravedlnosti, asi je člověk smířlivější. Tady je hlavní problém že tyto postavy prostě neznáme, pořád se odkazuje k něčemu co už bylo a co mají za sebou, co spolu prožili, jenže my nevíme o čem mluví, navíc je jich hodně a pletou se. Po chvíli jsem vzdal pokusy si jména a postavy nějak pamatovat, a prostě jsem se nechal vláčet dějem.
Ten je po čase hodně repetetivní, protože několikrát za sešit se opakuje stejná šablonka s náhle objevivšími záporáky, bitka, stáhnutí, a pak zase odznova. Nemůžu říct že bych se vyloženě nudil, ale o nějaké extra zábavě taky nemůže být řeč. Ani ten Superboy to moc nevytrhne, jelikož tu má spíše vedlejší roli.

V závěru když konečně dojde na Darkseida to přeci jen nabere tempo, doporučuji ale před tím si přečíst Nové bohy jinak si to moc neužijete. Já se chytal alespoň tady, takže si umím představit že kdybych měl načtenou i Legii a všechny postavy znal, hned to bude o něčem jiném. Sága velké temnoty je bohužel jen krátkým výsekem z dlouho vycházející série, exkurze do historie a je tu ten Darkseid, ale pro tuzemské čtenáře to není ideální čtivo. Ten závěrečný twist kdy se padouch po velkohubých plánech až moc snadno stáhne, už tak nějak ke starším komiksům (nejen...) patří.

Kresba i koloring jsou poplatné své době a je to takový průměr, neurazí nenadchne, ale na velké panely se dívá krásně. Barvy zas nejsou vybledlé ale hezky syté, taky plus.
Pak tu máme retro příběh z 60. let, naivní blbůstka poplatná své době, včetně záporáka co ve svém jméně přehází pár písmen a nikdo ho nepozná, ale mě tohle docela baví. Ne že bych na jeden zátah dal celý omnibus těchto příběhů, ale v malém množství mi to na zpestření nevadí.

Závěrem... Nemůžu říct že se jedná o dobrý komiks, ale ani o bullshit. Třeba Noví Bohové mě bavili víc, protože ač taky retro, svou mytologii teprve budovali a nebyli jsme hozeni do příběhu který už dávno běží. Pochybuji že moc lidí bude Sága velké temnoty bavit, ale své klady, když se pokusím být objektivní, to má... Přikláním se tedy k čistému průměru, budu hodný, přeci jen už jsem četl horší věci... 5/10

Spike
Spike | 25.6.2020 | A zrodí se hvězdy...

SlouzimStarymPsum - rozpoznal jsi problém, navrhni řešení :D

Spike
Spike | 20.6.2020 | A zrodí se hvězdy...

Riziko sběratelství :D

Spike
Spike | 20.6.2020 | A zrodí se hvězdy...

Fimi - no u raritek platí radši neváhej, dřív než to bude pryč :D

Spike
Spike | 13.2.2020 12:32 | Art

No nic... :D

Spike
Spike | 13.2.2020 00:17 | Art

Ten první čb obrázek s Hulkem jde, to se docela povedlo. Ale ten Venom.... Bože... 😰

Spike
Spike | 12.2.2020 23:47 | Art

SNUFKIN - plně tě chápu a soucitim s tebou, taky mám takové případy :D

Spike
Spike | 12.2.2020 23:46 | Art

Milo_Harwey - on když Sam Kieth kreslí "normálně", jde to. Ale třeba dívat se na jim malovaného Hůlka s třímetrovým hrbem a půlmetrovou bradou, to je pro mě celkem utrpení :D

Spike
Spike | 12.2.2020 23:18 | Art

Milo_Harwey - nevím, já nemám vyloženě kreslíře co bych "nesnášel". Corbena i Romitu beru, jen záleží co dělají protože jejich kresba se rozhodne nehodí ke všemu. Třeba nemůžu vystát Sama Kietha v knize Wolverine a Hulk, ale v Sandmanovi se mi kupodivu líbí dost.

Spike
Spike | 12.2.2020 23:03 | Art

SNUFKIN : Tak u Hellblazera mi vadil taky, nehodil se k němu. U Hellboye problém nemám, a třeba takový Ragemoor mu byl psán přímo na tělo :D
Ale chápu, ty jeho eformace postav a obličejů opravdu nejsou moc líbivé, jsou ale příběhy kam to sedne.

Spike
Spike | 12.2.2020 03:27 | Art

SNUFKIN - Podle toho jak odporná... Byt malý a vidět něco od něj, neusnu... Na druhou stranu, k hororovým příběhům to docela sedne

Aktivita

Naposledy přihlášen: 13.7.2020 08:48
Komentáře u comicsů: 95
Hodnocení comicsů: 111
Příspěvků ve foru: 7

Sbírka (z CDB)

Četl: 656 (cca 273745 Kč)
Má: 656 (cca 273745 Kč)
Chce: 0
Shání: 1 (cca 349 Kč)
Nabízí: 0