• Spike
    Po třetí "povídkové" knize je toto návrat k šabloně prvních dvou. Tedy většina děje je situována do minulosti, ten zbytek se odehrává v současnosti. Nutno říct, že příběh se nám zrovna moc neposune, na to že máme předposlední díl, ale to ani tak nevadí, protože Fatale stále baví.

    Většinu knihy tedy strávíme v polovině 90. let, fanoušky grunge potěší odkazy na tehdejší hudbu i to že hlavní mužská postava Lance je nápadně podobná Kurtu Cobainovi. Ta formulka je už potřetí stejná, Josephine (tentokrát s amnézií) se připlete do života dalším lidem (hlavně mužům) a obrátí je v trosky. Sekta co po ní jde je tentokrát spíše v pozadí, ale komu by se stýskalo po cákancích krve a odřezaných končetinách, nebojte, máme tu poldu co si krátí nudu coby sériový vrah. Škoda že klasicky na to máme jen 5 sešitů, s těmihle postavami v domě kapely kterou Josephine jak inspiruje tak i rozkládá, bych rád strávil i více času.
    "Skip novou skladbu slyšel taky… Ale víc se soustředil na to, jak tvrdý měl najednou penis. Bolelo to na dotek. Zadržoval slzy a donutil se usnout."

    Brubaker píše chytře a zároveň přehledně, kresba Seana Phillipse tomu neskutečně sedí a vlastně není co vytknout. Má to atmosféru, fajn příběh i postavy, krásné ženy, a tenhle žánr je můj šálek čaje… Ale prostě nemůžu dát tu pátou hvězdu. I po čtyřech knihách se mi Fatale ne a ne dostat pod kůži, ač všechny potřebné ingredience jsou na svém místě. Poslední díl na tom už asi těžko něco změní, nicméně se těším a už teď ho vyhlížím. To "něco" co by mě dostalo a udělalo z toho srdcovku, tu pořád postrádám, nicméně lahůdková jednohubka, to Fatale dozajista je. 8/10
  • Spike
    Tak opět další díl této kvalitativně relativně vyrovnané série. Co potěší, že oproti dvěma předešlým dílům se úroveň ještě o něco zvedla. Šestá kniha je cca na úrovni prvních třech booků, které byly opravdu povedené. Od té doby žezlo té lepší série - v mých očích - sice převzal Batman od Toma Kinga který se naopak v posledních dvou knihách hodně vyšvihnul, to ale neznamená že nedokážu docent kvality Detective Comicsu, které nepopiratelně má.

    Tahle série je zajímavá tím, že každá kniha, ač má svého padoucha a svojí zápletku, se více soustředí i na jednoho z členů týmu. Nejdříve to byla Batwoman, pak Spoiler, Orphan, Azrael, Red Robin, a teď konečně došla řada i na Clayface. Ten mě v téhle sérii vždy bavil, protože z béčkového padoucha udělal komplikovanou a zajímavou postavu u které si pořád nemůžeme být jistí jak to s ní dopadne. Tu odpověď nám dává tato kniha.
    Děj je poměrně přímočarý, ale přesný, jede svižně vpřed bez nějakých výkyvů co by příběh brzdily. Sice se do týmu (nakrátko) vrací Stephanie, kterou prostě nemám rád, ta postava je otravná a nesympatická, naštěstí se dej netočí primárně kolem ní. Chvíli to vypadá že Batmanův tým dosáhl pomalu cíle když se sehrál a vše mu šlape jak má, boj proti zločinu se vyplácí. Jenže postupně se objevují problémy jak z vnějšku, tak zevnitř, a po téhle knize už tým, pokud z něj něco zbyde, nebude jako dřív. Nový starosta Bat-týmu zrovna nefandí, vrací se Anarky i Syndikát obětí, a pro své plány obrátí jednoho člena týmu nedobrovolně proti ostatním. Máme tu jednu smrt, neshody v tom kdy a jestli je přípustné překročit hranici zabít/nezabít, možný rozpad týmu i čistě vztahové problémy. Prostě se kazí co může, a ačkoli motivů je hodně, Tynion se v tom nezamotal a vše dávkuje přehledně jak má. Jedná éra tohoto runu asi končí a já jsem velmi zvědav na další, protože těch otevřených linek a možných nečekaných charakterových vývojů je tu tentokrát více než jindy.
    Ne že by to bylo bez chybičky. Syndikát obětí se víceméně stal normálními pomstychtivými psychopaty a morální nejednoznačnost jejich počínání je fuč. Zato mile překvapil Anarky. Kresba se drží dobré úrovně, i když výtvarníci se střídají, neruší to a práci všech mohu pochválit. Třešničkou na dortu je na závěr speciál o originu Clayface který kreslí v rámci Detective Comicsu nepřekonaný Eddy Barrows. Tímto příběhem se padouchovi/antihrdinovi dostáváme víc pod kůži a na konec knihy je to jako zakončení ideální. Ačkoli jedna verze jeho původu byla už v rámci New 52 v knize Batman - Temný rytíř : Proměny a kdo si ji pamatuje, může mít otázky ohledně návaznosti, kontinuity atd, ale to je jen detail.

    V konečném důsledku jsem tedy spokojen, laťka se od minule ještě zvedla a jen se potvrzuje že pokračovat v téhle sérii se vyplatí. Navzdory tomu že se změnila grafika obálky (což nevadí) a na hřbetu se z nějakého debilního důvodu důvodu upustilo od číslování (což vadí). Takže já jsem spokojen, navnazen a těším se na pokračování. Solidních 7,5/10
  • Spike
    Spike16.7.2020 17:47Flash #06: Když zamrzne peklo
    S klidem můžu říct že i šestým dílem si Flash drží svou laťku. Veškeré výtky by šly zopakovat už z minulých knih, ale přeci jen se na to kouknu blíže.

    Začátek navazuje na cliffhanger z konce minulé knih, vrací se nám Meena, ale sympatická postava z prvního dílu je fuč, teď je to docela mrcha, zatím ještě není úplně jasné co všechno v její proměně má prsty tak doufám že to bude nějak uspokojivě vysvětlené. Kolem celé Singularity se asi budou dít ještě velké věci, tak jsem zvědav jestli náplní očekávání. Černý Wally West se tu sice objevuje, ale příběh se netočí primárně kolem něj takže se zaťatými zuby to jde snést.
    Po dvou sešitech s Meenou se dostáváme k hlavnímu příběhu na který nás láká obálka. Ten má 3 sešity takže je taky vzatý docela z rychlíku, je to taková jednohubka o dalším z mnoha plánů Rogues/Ranařů, který se Flashovi podařilo zhatit. Čte se to dobře a svižně, jen to prostě ničím nepřekvapí, zvraty tipnete už zdálky. Například ten co se týče Augusta Hearta, coby záporáka Godspeeda z prvního dílu. Ale to vůbec nevadí, protože zrovna tahle postava je tu skvělá. Osobní život Barryho Allena tu tentokrát sice nemá tolik prostoru jako minule, zato ale se tu prohlubuje jeho přátelsko-nepřátelský vztah s Augustem, a jejich vzájemné výměny názorů patří k tomu nejlepšímu. Doufám že tahle postava se vrátí i do budoucna, na to že většina nových padouchů nemá takovou trvanlivost jako ti staří známí, tak zrovna Godspeed je výjimkou potvrzující pravidlo.
    Na závěr pak máme jeden sešit soustředící se na původního Wallyho Westa. Ač se nejde moc do hloubky, jeho trable s tím začlenit se zpět do světa který si ho nepamatuje jsou fajn a čtenáře to zajímá. Povedený konec.

    Ač bych uvítal víc prostoru pro civilní linky, tak celkově je šestý Flash opět zárukou nadstandardně kvalitního mainstreamu, který neurazí. Kresba se zde docela střídá, ale kvalitativně se drží stejné úrovně, žádná tu nijak nevyčnívá. Čeho si naopak všimněte hned, to je změna grafiky u obálky. S tím problém nemám, ač teď už k sobě s předchozími knihami moc nejde, když to tak bylo už v originále nedá se nic dělat. Naopak nechápu proč se upustilo od číslování na hřbetu. Může se to zdát jako detail, ale pro rychlou orientaci a přehlednost je číslování dílů docela zásadní. O žádný restart se nejedná, takže i když se změní grafika, čtenář by tím spíš uvítal kdyby na pohled poznal že tohle je šestý díl série a ne něco jiného. Ach jo. Navzdory tomu, strávil jsem s Flashem příjemnou hodinku večer u kafe a hezky to uteklo. Další díl určitě kupuju taky. 7/10
  • Spike
    Další povedený přírůstek do New 52 série Liga Spravedlnosti. Měl jsem to přečtené jedním dechem, a vůbec nevadí že spíše než o samostatný book jde o 'doplnění' příběhu Věčné Zlo a mělo by se to číst souběžně s tím/hned potom. Prostě jde o povedený příběh, ač jde jen o součást většího celku.

    V první řadě chválím medailonky jednotlivých členů Zločineckého Syndikátu, které jsou moc pěknou zvrácenou alternativou klasické Ligy Spravedlnosti. Ale nenechte se mýlit, tady nejde jen o jiné verze originů 'známých' postav, jako například ve druhé části Metalu. Doplní se nám tu několik událostí nebo se na ně podíváme z jiné perspektivy než co jsme viděli ve Věčném Zlu a proto opravdu doporučuji číst to hned po sobě. Ačkoli vzhledem k tempu vydávání to jde těžko... Celý tenhle event už od čtvrté knihy Síť, přes Americkou Ligu Spravedlnosti, Válku Velké Trojky, Věčné Zlo a Věčné Hrdiny až po Injustice League až k Darkseid War tu měl vyjít v rychlém sledu hned za sebou během půl roku, jako během asi 2 měsíců vydaný kompletní Metal a ne takhle rozkouskovaně na X let. Tím se zážitek pochopitelně snižuje a hned jak tu tenhle New 52 run bude komplet, hned si ho dám od začátku do konce a to teprve bude to pravé ořechové. Takhle je každý díl dobrou jednohubkou, ale díky těsné návaznosti neuškodí si předchozí booky alespoň prolistovat než se do něj pustíte. Co mě mrzí, ale to mi tak nějak bylo jasné už u Věčného Zla, že už se neřeší a asi ani nebudou dějové linky kolem Pandory, jejíž příběh který byl pilířem celé Války Velké Trojky tak je neuzavřený a vyznívá tedy do prázdna, což zamrzí a je to škoda.
    Zhruba od půlky knihy nás zde čeká i kontinuální příběh, zaměřený na Cyborga a jeho nemesis Grida. Nové 'postavy', Kovoví lidé, i zaměření se na Victorův vztah s otcem, vše tu funguje jak má, a než se nadějete jste na konci. Tohle je opravdu svižný mainstream který se čte prakticky sám, to je něco co Geoff Johns umí a tahle série je toho zářným příkladem. Kreslíři Ivan Reis a Doug Mahnke jsou zase jistota že to bude vypadat dobře a i při rychlém čtení se neubráníte se občas nad nějakým panelem nezastavit a nevychutnat si ho. Takhle má superhrdinský mainstream vypadat.

    Ač má kniha nevýhodu že se nedá číst samostatně a pořád je to jen dílek skládačky, hodnotím ji pozitivně protože splňuje co má a ač tu není nic navíc, není tu taky moc co kritizovat. Snad až na to tempo vydávání, pokud se něco nezměnilo tak by snad do konce roku měl vyjít druhý díl Americké Ligy Spravedlnosti který by tyto události taktéž měl prozkoumat zase z úhlu jiných postav, a držím palce aby se v dalším roce povedl dojet ten zbytek. Pokud že Věčné Zlo u mě bylo tak na 80-85%, tak Věční Hrdinové zasluhují solidních 7,5/10
  • Spike
    Spike11.7.2020 16:30Harleen
    Tohle je prostě lahůdka. První co upoutá je krásně řešená obálka, která nejen ještě o něco lépe vypadá, ale hlavně od pohledu více vydrží než podobně zajímavé řešení u Batman - Zatracení. Přirozeně ale to není to jediné co mě nadchlo.

    Když zůstaneme u toho co jak vypadá, hned zmíním kresbu. Kombinace kresby a malby na velkém formátu krásně vynikne, ač není nějak super detailní, díky částem kde je na stránku narváno enormní množství malých panelů, nelze říct že ten formát není když už ne nutnost, tak rozhodně vítaná přidaná hodnota. Jelikož jde především o dialogovku, bylo nutností dobře zachytit grimasy, mimiku a výrazy tváře, což se z většiny povedlo. Navíc je tu znát jak velký je to rozdíl když si komiks píše a zároveň kreslí někdo, kdo tomuto médiu opravdu rozumí. Těžko se to popisuje, ale kdo už má něco načteno, určitě si všimne a hned mu dojde o čem mluvím. Těch vizuálních nápadů kde se kresba a text prolínají a doplňují je tu plno a fanoušek komiksu jakožto vyprávěcí formy si tu jednoznačně přijde na své. Panelování, střídání velikosti obrázků, skvělé až filmové pracování s tempem... To byla prostě radost číst a když vykoukne nějaká celostránka nebo dvoustránka, nestačím se kochat, a to píšu jako někdo kdo Šejiće nemá v top 5 výtvarníků.

    Samozřejmě, dokonalý vizuál a forma by na plné hodnocení nestačily, i ten nejlépe vypadající komiks není dokonalý bez dobrého příběhu. A ten to tady táhne. Rozhodně nebudu přehánět, když řeknu že to je zdaleka nejlepší sólo komiks s Harley Quinn co tu vyšel. Ta postava mě vždy bavila právě ve spojení s Jokerem. Nehledě na to jak byl jejich vztah zobrazován či jak se měnil, Harley s ním byla neodmyslitelně spjatá a definovalo ji to. To je důvod proč mě její sólo série nebaví, Harley je pro mě zajímavá pro tu tragičnost kdy se z psycholožky/psychiatričky stane psychopat, ta toxická sebedestruktivní láska k té nejméně pravděpodobné osobě... Ta postava má v sobě hodně vrstev, hloubky a potenciálu, ale když se rozhodnete ji oddělit od toho, co jí dělá tím kým je, a udělat z ní postavu bez hloubky coby idol náctiletých holek a jako čistou nenáročnou zábavu ala Lobo nebo Deadpool, ještě ne moc dobře napsanou, to ji prostě degraduje. Vždy jsem věděl že postava Harley v sobě má potenciál na dospělé, tragické příběhy, které by konečně dokázaly těžit právě z její profese, kým byla a proč a jak se pak stala Harley Quinn. Jen s tím nikdo nepřišel. Až Stjepan Šejić se konečně na postavu podíval dospělým pohledem, nespokojil se pouze se zkratkovitou verzí originu ale šel pod povrch. Dal si záležet, vše pečlivě pomyslel, rozvrhnul, naplánoval, aby tu nic nebylo navíc a zapadalo do sebe. Není to jen o Jokerovi a Harley, jsou tu i větší či menší vedlejší role které celou tu mozaiku krásně doplňují, spousta nápadů, odkazů, a tvoří to perfektní celek. Nenapadlo by mě, že v komiksu o vztahu Harley a Jokera dostanu jako bonus kvalitně a originálně pojatý origin Two-Face, který si skoro nezadá s tím z Dlouhého Halloweenu. A takových milých překvapení je tu víc.
    Samotná postava Harleen je sympatická a do hlavy se jí podíváme natolik důkladně, že po tomhle už další její origin story číst nepotřebuji. Tady přesně pochopíme co a proč postavu vedlo k tomu stát se Harley, až na trochu urychlený či utnutý konec není co vytknout.
    Když se zastavím u Jokera, jeho zdejší pojetí coby rockové hvězdy co se využívá v show a miluje publikum je sice super a člověk i chápe proč mu Harleen propadne, ale pořád jsem měl chvílemi pocit že oproti tomu jak ho jinak známe, tu je podán až nebývale krotce a nepůsobí jako magor, ale spíš teatrální showman co blázna jen hraje pro přihlížející a chybí tu scéna, kdy by z něj šel opravdu strach a člověk nevěděl, co udělá dál. Ale to je jen postřeh, jinak jeho postava byla napsána i nakreslena dobře a do tohoto pojetí zapadá. Navíc si čtenář pořád může domýšlet, nakolik a jestli tu má Harley opravdu rád (ať už jakkoli) a nakolik je to všechno jen hra a manipulace. Vodítka a indicie k obojímu tu jsou a ta nejednoznačnost krásně ilustruje i vztah hlavní postavy k Jokerovi.

    Nebudu už dál chodit kolem horké kaše, čekal jsem dobrý komiks a dostal jsem ještě víc. Bonusy na závěr a nahlédnutí pod pokličku vzniku díla jsou jen třešničkou. Harleen je psychologicky vrstevnatá a do detailu promyšlená záležitost pro starší čtenáře, která ale nepostrádá zábavnost, nadhled a není nijak extra složitá. Je to komiks krásně přístupný, jen počítejte s tím že tady jde o vztahy, myšlenky a dialogy, akční komiks hledejte jinde. Zároveň je to důkaz pro všechny co se jim postava Harley v posledních letech zprotivila, že pořád je důvod ji mít rád i když nejste puberťačka, protože s ní existují i skvělé příběhy. Nejedná se o žádný zásadní milník v dějinách komiksu, pořád je to "jen" precizní jednohubka, nicméně v dějinách komiksů s Harley Quinn to (alespoň pro mě) zásadní dílko je. Až na klasicky chybějící záložku od Crwe je zpracování excelentní, a příběhu taky takřka není co vytknout. Doporučuji všemi deseti. 9,5/10
  • Spike
    Spike1.7.2020 21:48A zrodí se hvězdy...
    Tak konečně mohu přispět svojí troškou a vyjádřit se přímo ke komiksu, kolem kterého se strhla taková kontroverze v diskuzích. Upřímně nechápu proč. V tuto chvíli více než polovina hodnotících dala knize plný počet. Je tedy jasné, že o 'sračku' se jednat nemůže. Navíc, ač to není DC ani Marvel, pořád je to superhero mainstream (se snahou o jistý přesah). Vycházející Hvězdy už tu kdysi vyšly ty první díly, člověk měl šanci mrknout se alespoň na hodnocení a udělat si obrázek jestli to je něco pro něj nebo ne. Straczynskému už tu vyšly knihy jako Krajina půlnočních stínů nebo jeho Spider-manovský run, takže opět, žádná rána naslepo, čtenář měl už předem dostatek indícií aby si udělal hrubou představu, zda mu tato nemalá kniha za čas a (to asi především) peníze stojí. Mě se nějakých 10 let nazpět Vycházející Hvězdy (za mě lepší, přesnější a více vystihující název, takže s prominutím to mám tak zafixované místo nového názvu A zrodí se hvězdy) líbily, snad vše co tu od autora vyšlo jsem taky četl, a chtěl jsem využít toho že to vyjde komplet se vším všudy a já se tak konečně dozvím jak skončil příběh o kterém jsem si myslel že se tu nikdy nedovydá. S tím, že ten konec i spin-offy se mi samozřejmě nemusí líbit tak jako to co už jsem četl, takže rizika jsem znal a přesto se svobodně rozhodl že koupě litovat nebudu. Tolik na úvod a teď k samotnému komiksu, pro přehlednost každý 'akt' ohodnotím zvlášť.

    První část Zrozeni z ohně je pro mě i po přečtení komplet série stále nejlepší. Ať to mám za sebou tak, když můžu porovnat, zmíním rozdíly oproti prvnímu cz vydání. Překlad je dle mě lepší, ale Comics Centrum mne naštvalo překládáním jmen. Místo Flagga tedy máme 'Vlajkera' (!?) nebo místo Revenshadowa 'Havraní stín'... Zbytečné, přezdívky bych fakt nechal v originále. Dále je upraven vzhled hlavního hrdiny, který má původně modré vlasy, ale aby se nepletl s jinou postavou (a taky proto že v pozdějších dílech už je hnědé má) tak tady už od začátku je přebarvený nahnědo. Aspoň tedy nevypadají všichni podle stejného mustru ala Jackie Estacado, podle kterého dělalo Image/Top Cow nějakou postavu snad do každé své série. Nevím jestli si to tam kdysi dosadila Crew nebo to teď vypustili Comics Centrum, ale na poslední straně prvního čísla oproti prvnímu vydání chybí rámečky s textem. A teď už k příběhu…
    Straczynski má velkou výhodou v tom že stvořil autorský projekt, takže ačkoli to je variace na superhrdiny, uchopil to po svém. Tady mě baví vše - jsme přehledně uvedeni do děje, hned začíná zápletka o vrahovi Speciálů, děj plyne svižně a vše tam má své místo. Postavy nejsou extra prokreslené, jen letmo nahozené, ale baví. Autor nastavil nějaká vlastní pravidla fungování svého světa a dodržuje je. Výborné jsou medailonky ohledně postav, samozřejmě ne všech 113ti + dalších, ale příběh se zvládá sunout kupředu a přitom se vracet do minulosti aniž by ztratil tempo. Inspirace Watchmeny? Možná letmo, ale rozhodně nejde o vykrádačku, na to je autor až moc svůj. Nahodí se tu spoustu zajímavých postav a dějových linek, někdy to sice působí trochu uspěchaně (vůbec celé této sáze by prospělo být tak 2x delší a jít tak víc do hloubky až na dřeň a neskákat tolik v čase a událostech, ale to předbíhám) ale baví to celou dobu a prvních osm sešitů tak není problém učíst na jeden zátah. Člověk má pocit že tuší kam se to bude ubírat dál, a je zvědavý. Prostě, tato část je skvělá. Čím více máte načteno tím víc to sice ztrácí, ale pro začátečníky v komiksu to musí být bomba (že nováček si jako jeden z prvních komiksů asi nekoupí bichli přes 3000 Kč, je věc jiná). Já už mám sice načteno taky víc než když jsem to četl v prvním vydání, ale pořád mi to přijde super, je to poctivý mainstream co má hlavu a patu, je promyšlený a nemá slabšího místa. Určitě jako plus beru i to že se mi líbí kresba, někdo tento imagelike styl sice nemá rád, ale já si pro superhero mainstream těžko vybavíme lepší volbu. Keu Cha a Christian Zanier jsou kvalitní zástupci tohoto typu kresby, klasicky mají někdy rezervy v mimice, ale prostě ty velké panely v takto velkém formátu vypadají super. Otevřený konec nechává naději a natěšenost do budoucna. Po tomhle už člověk ví kde se inspirovaly TV seriály jako Hrdinové/Heroes nebo 4400… Tento první akt u mě za krásných 9/10

    Druhá část Moc má taktéž osm sešitů, ale tady už to je komplikovanější. Namísto pokračování na které jsem se těšil na mě na začátku vykoukne 13 stránek novinových článků kde se dozvím, že proběhl časový skok 10 let a cca se dozvím co se stalo, jaká je situace teď atd. Musím říct že tohle mě naštvalo už kdysi, těšil jsem se na přímé pokračování a ono nic. Jsme rychle uvedení do děje, klasická zápletka "splňme úkol, získáme svobodu" a jde se do akce. Prvních pět sešitů je asi nejblíže klasickým superhero záležitostem. Což je plus v tom že si uchovávají krásnou kresbu Christiana Zaniera, jinak ale, a mrzí mě že to musím napsat, je to v podstatě tuctové. Vše je hrozně rychlé, zkratkovité, zajímavě nahozené postavy z minula jsou jen figurky protože většina toho proč jsem se na ně těšil během těch 10ti let vyšumělo, a místo nějakého vývoje tady prostě jen jsou, splní svou úlohu ve scénáři a to je vše. Ani záporák není nic extra, sice se dozvíme jak to vše bylo s těmi vraždami z minulé části, ale vzhledem k tomu že to už se tu moc neřeší, to člověka vlastně ani moc nezajímá a ten zvrat s ním moc nehne. Jako by Straczynski dostal ultimátum že jeho série namyšlená původně na dvojnásobek musí být seškrtána na polovinu, a tak udělal časový posun o dekádu a spoustu linek narychlo vynechal nebo ukončil. Tato část pořád není nic vyloženě zlého, ale začátek měl potenciál o dost větší a tohle čtu v mainstreamu denně… když tedy tato část skončila, byl jsem docela zklamán že jsem si prostě představoval jinačí pokračování.
    A pak přijde změna.
    Pohledná mainstreamová kresba najednou zmizí, a spolu s ní změní směr i příběh. Začne se víc přemýšlet, filozofovat o dobru, lidech, svém údělu apod, a scénář jde jinam než bych předpokládal. Na jednu stranu jsem si představoval jiný průběh, na druhou to byla změna oproti akčnímu guláši a asi jsem ji uvítal. Je to úplně něco jiného, ale když jsem se smířil s tím že pokračování které jsem si vysnil už nedostanu, nový směr série který jde víc do hloubky (s rezervou, o tom se ještě rozepíšu) místo akce, mě zajímal a do dalšího pokračování jsem hleděl s lepšími pocity než jsem měl před pár sešity. Tento druhý akt tedy za roztříštěných 6,5/10

    Rozřešení celkového dojmu přichází v třetím aktu Pád. Máme tu další časový skok o 10 let, tentokrát to ale sedí a neměl jsem pocit že bych byl o něco ošizen. Kresba je pořád méně mainstreamová. Nevím jestli je to tím že došli áčkovější kreslíři, nebo to byl záměr aby se kresba měnila spolu s příběhem od akčního hrdinského komiksu k více civilnějšímu pojetí, kde se řeší a přemítá nad údělem, možnostmi a účelem Speciálů udělat ze světa lepší místo. Tu více, tu méně úspěšně, s náznaky politiky a náboženství. Příběh se ubírá jinudy než bych čekal, asi i jinudy než bych chtěl, ale určitou působivost mu upřít nelze. Témata sice většinou nejdou do hloubky, ale i tak bylo zajímavé sledovat kam se to nakonec vyvine. Jak už jsem psal, být Hvězdy jednou tak rozsáhlé, aby se víc rozpracovaly charaktery postav, šlo se ve všem víc pod povrch a neskákalo se časem tam kde to opravdu je spíš ke škodě než k užitku, mohlo by se jednat o opravdu silnou ságu a zásadní monument superhrdinského komiksu. Potenciál tam je. Tady se vše nahazuje zkratkovitě, povrchně, řekněme přístupněji pro masového čtenáře. Ale jestli chtěl Straczynski stvořit dílo co utkví a bude se na něj vzpomínat (a já věřím že ano) měl to prostě víc rozpracovat. Vím že srovnávám nesrovnatelné, ale Watchmeni i na menším rozsahu stvořili propracovanější a dotaženější alternativní svět, nehledě na uvěřitelné postavy ke kterým má čtenář blízko. Třeba romantická linka tu je jen proto aby tu byla, protože v žádné části příběhu na ni není moc času ani místa. Navzdory tomu, hlavní poselství, ač možná ohrané, se mi líbí. Někdo říká klišé, ale myšlenka toho najít v sobě dobro a udělat svět kolem sebe lepším mi přijde se superhrdinským žánrem tak neodmyslitelně spjata, že mi přijde nesmyslné to komiksu vyčítat. Je to udělané pěkně, závěrečné dějství vydoluje i nějaké ty emoce a má to náběh na solidní antickou tragédii… Jen to autor měl udělat buď o dost delší, nebo naopak osekat na to nejpodstatnější o ty linie co stejně neměly prostor nebo moc nikam nevedly. A úplný konec? Trochu Wtf, ale zážitek to nezkazilo. Třetí akt tedy za solidních 7,5/10.

    Pak tu máme bonusové Střípky což je něco jako krátké vystřižené/bonusové scény a ty takto zvlášť číselně hodnotit nebudu. První minipříběh je jen takové shrnutí začátku, ale v super kresbě. Další je scénka s klaunem co má provést děti, a docela pobaví. Kresba můj oblíbenec Gary Frank. Pak je tu příběh kluka co chtěl patřit k těm speciálním i když schopnosti neměl, a nakonec se mu to vlastně povedlo, i když ne tak jak by asi chtěl… Pěkný příběh. Poslední a nejdelší střípek do mozaiky je zaměřen hlavně na Jerryho, což je postava kterou jsem si později hodně oblíbil. Má to myšlenku, hlavu a patu, emoce a krásné to doplní hlavní příběh. Super.

    Značnou část knihy zabírají ke konci tři spin-offové série od Fiony Averyové. První, nejlepší a bohužel i nejkratší je třísešitový Bright. Postavu Matta jsem měl rád už předtím, tohle ale dokonale dovysvětlí jeho příběh, dá mu prostor který v hlavním dějství neměl a navíc i baví. Story o čestném policajtovi co chtěl jen co nejlépe dělat svoji práci, ale aby mohl tak musel tajit svou pravou totožnost, možná není z nejoriginálnějších, ale když to šlape, člověk to zhltne a pak by si dal klidně nášup, pak mi to vůbec nevadí. Povedená kresba Dana Jurgense by mohla být povědomá i českému čtenáři. Tohle byla prostě fajn oddychovka která rozhodně neurazila a přirozeně doplnila hlavní příběh. 7/10
    Pak tu máme šestidílné Hlasy mrtvých. Lionel který vidí mrtvé a může s nimi komunikovat je postavou zajímavou, ale vlastně ani nevím co se mi přesně tento příběh snažil říct. Ukázal pár jeho případů, dívku jeho srdce která má jen tu nevýhodu že je mrtvá (to byla část co mě bavila), hypertajnou vládní organizaci, jakousi posmrtnou sféru/entitu… Ale prostě tak nějak bez ladu a skladu. Na to že to má šest sešitů bych si představoval něco sevřenějšího a soudržnějšího, takhle příběh skáče sem a tak, přičemž poslední sešit už je úplně zbytečný a mimo, a vlastně nám jen ukáže to samé co Straczynski ve svém třetím aktu, bez něčeho navíc co by ukázalo jiný pohled, jiné souvislosti… a vlastně k těm předchozím sešitům ani extra nesedí a nenavazuje. Kresba neurazí, nenadchne, tohle byl prostě čistokrevný průměr. 5,5/10
    Posledních pět sešitů zabírá příběh nazvaný Nedotknutelní. Jestliže jsme tu předtím měli policejní krimi/buddy movie, a nadpřirozenou duchařinu, teď tu máme něco jako špionážní thriller. Nebo aspoň pokus o něj. Hlavní postava Raven neměla až na jednu pasáž v hlavním story moc prostoru a možná u toho měla zůstat. Určitě bych v samostatném příběhu viděl radši hned několik jiných postav než právě ji. Na Straczynského story je to naroubováno tak že to neruší, ale ani nic navíc nepřidává, protože tahle postava prostě není pro čtenáře důležitá ani poutavá. Začátek ještě jde, ale když pak Averyová začne tasit jedno žánrové klišé za druhým, má pozornost opadala a já byl rád že jsem to konečně dočetl. Opět, pět sešitů bylo moc, tři by stačily, kresba nebyla ničím zajímavá. Na závěr této kolosální knihy bych si tedy představoval něco lepšího. 4,5/10

    Ve výsledku tak Vycházející Hvězdy (ano, pořád jim tak říkám) jsou poctivou, i když kvalitativně ne úplně vyrovnanou ságou, která se snaží být něčím víc, a do jisté míry tím i je, ale sama se shazuje tím že se zároveň snaží držet v komfortní zóně mainstreamu, a nakonec je tak jen něčím mezi. Pro ty co jsou zvyklí výhradně na středoproudou produkci by mohlo jít o dobrý předěl směrem k dospělejším dílům. Má to skvělé části, i na nevelkém prostoru co jim je věnován některé fajn postavy (Randy, Lionel, a hlavně tragičtí Jason, Matt a Jerry) a snahu o přesah, myšlenku a poselství které chce kniha předat. Aby to na mě fungovalo naplno, ta dotaženost tam přeci jen chybí, ale i tak peněz a času co jsem s touto bichlí strávil nelituji a užil jsem si to. Spin-offy ten hlavní příběh nijak výrazně nepozvedají, ale ani nesnižují a do mozaiky vcelku zapadají. Aby to s výsledným hodnocením výrazně pohnulo, musely by být kvalitativně extrémně jinde, ale jeden je nadprůměr, druhý průměr a třetí lehký podprůměr. Což dohromady dává průměr, který verdikt nezvedne, ale ani nesníží. Minimálně polovina knihy má kresbu co mému oku lahodila, a v tomto formátu je radost na to koukat. Manipulace s knihou je sice těžší (ne až tak kvůli váze, ale za takovou cenu se snažím na ni být extrémně opatrný…) ale zpracování je na tradičně dobré úrovni takže můžu potvrdit že se nemusíte bát, pokud se tedy k bichlí budete chovat slušně.
    Takže celkové hodnocení se vším všudy - 7,5/10.

    (Je mi jasné že drtivá většina lidí už od pohledu takto dlouhý komentář číst NEBUDE, takže tu diskuzi kolem ani neukončím, ani nerozdmýchám, ale spíše budu přejit bez povšimnutí. Nicméně na nějaké věci ohledně komiksu jsem tu už reagoval tak mi přišlo správné sepsat poctivou 'recenzi' kde vše shrnu a zaujmu jasné stanovisko.)

  • Spike
    Tímhle jsem si chtěl udělat radost. Týmovka Supermana a Batmana od Johna Byrnea, to přeci samo o sobě zní skvěle. Dopředu jsem počítal s tím že tohle snad ani nemůže být špatný komiks. Ale že mě až TAK chytne…

    Nemůžu si pomoct, ale za mě je Generace jeden z nejlepších Elseworlds/What if příběhů se kterými jsem měl tu čest, podobně jako třeba příbuzná Rudá hvězda. I tady máme alternativní historii našich hrdinů, která začíná hezky od konce 30. let, kdy to DC celé odstartovalo. Od roku 1939 až do 1999, vždy po 10ti letech se podíváme co se změnilo. A ne jen věk hrdinů, ale i doba a styl vyprávění comicsů jako takových. V tom je právě tato kniha skvělá. Kdo nezná okolnosti, užije si prostě dobrý alternativní příběh. Ale čím více ty postavy znáte, tím víc odkazů zde pochytíte. Čím více máte přehled o tom jak se komiksy během let měnily a co pro tu kterou dobu bylo příznačné, tím více oceníte rozmanitost stylů v jednotlivých kapitolách. Tohle není jen pocta Supermanovi a Batmanovi, ale vůbec komiksu jako takovému, celé jeho historii.

    V 1939 Superman ještě jen skáče, Bat-Man s dlouhýma ušima vymýšlí jak se vyplížit od přítelkyně aby mohl do kostýmu, přesně jako v komiksech té doby. Máme tu obřího robota, velkou bombu, Lex Luthor má ještě vlasy… Zápletka, myšlenkové bubliny, vše je stejně tak naivní jako tomu bylo tehdy, a přeci to není hloupé, právě proto že Byrne skvěle vystihl dobový styl a uvědoměle mu skládá poctu.
    V roce 1949 tu máme typickou výměnu identit, kdy Batman si nasadí masku Supermana přes svou a že z ní najednou asi nějak zmizí uši, to se neřeší… prostě klasika té doby, všechny ty překombinované čachry machry s totožnostmi, plány v plánu, je to přesné. Jako záporáci samozřejmě týmovka Lex a Joker. Ač čtenář co nezná kontext může prostě říct, že příběh je hloupý, opak je pravdou a Byrne se stylu doby přizpůsobuje neskutečně chytře a ač na povrchu to je naivní dobovka, už se tu zasévají prvky do budoucna.
    V roce 1959 jsme v nejvíce sci-fi období, takže tu máme mimozemšťany, multidimenzionální skřety Mxyzplka a Bat-Mitea, obří monstra atd.. Hlavně už ale tu oba hlavní hrdinové mají své potomky, přemýšlí se pomalu nad odkazem a my tak cítíme že tady čas opravdu plyne.
    V roce 1969 už Bruce předal štafetu, Joker na první pohled taky, Alfred je pryč… a to není poslední tragédie. Ač Superman funguje nadále a dcera mu sekunduje, Lois má rakovinu a syna ve Vietnamu. Jokerovy plány jsou sice dobově podivné, ale tady už naplno cítíme vliv času a už to není sranda.
    To platí dvojnásob pro rok 1979. Minulá kapitola byla primárně zaměřena na Batmana, zde naopak na Supermana. Bruce odešel hledat Ra's al Ghula, a jeho syn a Clarkova dcera se mezitím budou brát. Lois mele z posledního, přichází zrada z vlastní rodiny, a Lex Luthor předvede jeden ze svých nejkrutějších plánů. Tady se umírá ve velkém a časy naivních zápletek jsou pasé.
    Luthorův plán se završuje v r. 1989. Dozvíme se jak to s Lexem opravdu je (a tato skutečnost nás vrátí až úplně k první kapitole, čímž se potvrdí jak dobře promyšlené od začátku to Byrne měl) a Supermana připraví o schopnosti i zbytek jeho přátel, a ač přeci jen prohraje, vítězství Supermana stojí vyhnanství. Tady se pokračuje v temnějším duchu a příběh nikomu z postav moc radosti nepřinese.
    Blížíme se do finále a konečně přichází trochu naděje. Ra'sův plán se obrátil proti němu a Bruce získal v Lazarově jámě nesmrtelnost aniž by ztratil příčetnost a stává se znovu Batmanem, Superman se vrací ze Zóny přízraků a přijde zpět ke schopnostem, a konečně předá svůj odkaz a mizí navždy ze Země. Hořkosladký happyend dalo by se říct, ale podíváme se ještě do roku 2919. Oba staří přátelé vzpomínají na své první setkání v roce 1929 a je to příjemné ohlédnutí do dob a stylu, kde vše bylo krásně černobílé a dobro vítězilo. Nečekaně se tu zjeví ještě jedna postava jako pomrknutí na fanoušky, a čtenář se dočká konečně šťastného konce, byť nebyl zadarmo.
    A samozřejmě tu je ještě retro sešit z r. 1958 o prvním setkání Supermana a Batmana, takže čtenář krásně posoudí jak se Byrneovi podařilo dobový styl a atmosféru vystihnout.

    Generace, ač pořád skáče v čase, má skvělý soudržný hlavní příběh který chytne za srdce. Ne každý bude souhlasit, ale tohle je zkrátka o tom zda máte rádi ty postavy a komiksy obecně. Já je zbožňuji už dlouho, a proto je pro mě tenhle komiks tak potěšující. Mapuje komiksovou historii, je dobově věrný, ale zároveň chytrý. Neutápí se pouze v minulosti a nezapomíná i na silný hlavní příběh napříč celou knihou. Bez toho by to byla jen zajímavá exkurze. Takhle tu máme dost možná nejlepší týmovku Superman/Batman co tu vyšla. John Byrne nedává postavám nic zadarmo a někdy je až krutý, ale zachází s nimi s úctou a jakožto někdo kdo s nimi pracoval už dávno předtím, ví přesně co dělá. Někomu možná nesedne happyend, ale proč by vlastně ne… Postavy si prožily dost a poselství že Superman a Batman tu budou vždy když jich bude potřeba, je vlastně docela hezké a ke komiksu který je sám o sobě především poctou těmto dvěma, to sedne. Stejně jako parádní retro kresba, která přesně vystihla všechny postavy a všechna období. Pro fandu a znalce je toto krásný dárek a skvělé počtení které dá na jeden zátah, pro jiného zas může být pouze průměrný… Mě udělala Generace radost a jako fanoušek pro kterého je komiks přímo určen, musím táhnout vysokým hodnocením. 9/10
  • Spike
    Osobně to nevidím až tak strašně jako jiní... Ano, na dnešní dobu je to retro až moc zastaralé a ukecané, ale být v hlavních rolích taková Liga spravedlnosti, asi je člověk smířlivější. Tady je hlavní problém že tyto postavy prostě neznáme, pořád se odkazuje k něčemu co už bylo a co mají za sebou, co spolu prožili, jenže my nevíme o čem mluví, navíc je jich hodně a pletou se. Po chvíli jsem vzdal pokusy si jména a postavy nějak pamatovat, a prostě jsem se nechal vláčet dějem.
    Ten je po čase hodně repetetivní, protože několikrát za sešit se opakuje stejná šablonka s náhle objevivšími záporáky, bitka, stáhnutí, a pak zase odznova. Nemůžu říct že bych se vyloženě nudil, ale o nějaké extra zábavě taky nemůže být řeč. Ani ten Superboy to moc nevytrhne, jelikož tu má spíše vedlejší roli.

    V závěru když konečně dojde na Darkseida to přeci jen nabere tempo, doporučuji ale před tím si přečíst Nové bohy jinak si to moc neužijete. Já se chytal alespoň tady, takže si umím představit že kdybych měl načtenou i Legii a všechny postavy znal, hned to bude o něčem jiném. Sága velké temnoty je bohužel jen krátkým výsekem z dlouho vycházející série, exkurze do historie a je tu ten Darkseid, ale pro tuzemské čtenáře to není ideální čtivo. Ten závěrečný twist kdy se padouch po velkohubých plánech až moc snadno stáhne, už tak nějak ke starším komiksům (nejen...) patří.

    Kresba i koloring jsou poplatné své době a je to takový průměr, neurazí nenadchne, ale na velké panely se dívá krásně. Barvy zas nejsou vybledlé ale hezky syté, taky plus.
    Pak tu máme retro příběh z 60. let, naivní blbůstka poplatná své době, včetně záporáka co ve svém jméně přehází pár písmen a nikdo ho nepozná, ale mě tohle docela baví. Ne že bych na jeden zátah dal celý omnibus těchto příběhů, ale v malém množství mi to na zpestření nevadí.

    Závěrem... Nemůžu říct že se jedná o dobrý komiks, ale ani o bullshit. Třeba Noví Bohové mě bavili víc, protože ač taky retro, svou mytologii teprve budovali a nebyli jsme hozeni do příběhu který už dávno běží. Pochybuji že moc lidí bude Sága velké temnoty bavit, ale své klady, když se pokusím být objektivní, to má... Přikláním se tedy k čistému průměru, budu hodný, přeci jen už jsem četl horší věci... 5/10
  • Spike
    Tohle opět není úplně na zhodnocení jednoduchý Supermanovský komiks. Tentokrát má nezpochybnitelný kultovní status, ale ne díky příběhu jako takovému, ale kvůli události co se zde stane, jak název velmi jemně naznačuje. K tomu se samozřejmě pojí jistá očekávání. Povedlo se jim dostát?

    Legenda o tom, kterak v době, kdy umírání (a vracení se) kultovních komiksových ikon zdaleka nebylo běžnou záležitostí, se padouchovi jménem Doomsday povedlo zabít se navzájem se samotným Supermanem, už i u nás byla dostatečně známá. A několikrát adaptována, rovnou do dvou animáčů, seriálového Smallville nebo neprávem nedoceněného filmu Batman v Superman. A teď se nám tenhle zásadní milník komiksové i kulturní historie konečně dostal do rukou.
    Moje dojmy? Rozhodně se nejedná o komiks špatný, odhlédneme li od toho hypu kolem, jedná se o komiks solidně napsaný i nakreslený. K plnému užití nám sice chybí všechno to co tu bylo předtím, proto některé narážky nebo postavy nám budou neznámé, ale pořád tu máme knihy Muž z oceli, Krize karmínového kryptonitu a především Panika na obloze, na kterou tu máme odkazů víc a i postavy Maximy a "Supergirl" nebo "nový" Luthor mají své kořeny (nebo alespoň víc informací) právě tam, takže pokud si v rámci našich možností chcete Supermanovu smrt co nejvíce užít, doporučuji předtím přečíst. Ale není to nutnost, vcelku kniha funguje sama o sobě.

    Na začátek tu máme krátkou story o jakýchsi podzemních mutantech, jako bonus hodný bezdomovec a otravný černoušek. Moc záživné to není, ale být to tu musí, neboť do toho se nám tu prostříhávají scény na Doomsdaye který se dostal ze svého vězení a pomalu se vydává na svou cestu zkázy. Nutno podotknout, že ta atmosféra neznámého mocného zla se tu daří budovat skvěle, nic o té postavě nevíme, není u ní žádný text, není ji vidět do tváře, jen tiše ničí a zabíjí vše co potká. Netrvá dlouho a dojde na konfrontaci s Ligou Spravedlnosti, která ovšem toho času sestává ze značně béčkových a druhořadých hrdinů, takže výsledek bitvy nikoho nepřekvapí. Asi abychom mohli pocítit tu bezdůvodnou zkázu i z prostého lidského pohledu, máme tu excelentně trapnou postavičku puberťáka homoeroticky fixovaného na Guye Gardnera, který seřve svou svobodnou matku protože v ledničce není limča a jeho otec ji tam přeci vždycky má. Taky nerad odpovídá na otázky jak se měl, nemá rád svou mladší sestřičku protože je jí asi půl roku a matka se tak musí věnovat jí místo aby doplnila do ledničky limču. A taky nemá rád školu, protože je 'dementní'. Asi příklad teenage rebélie z počátku 90's. Ale zasmál jsem se, to zas jo, jen nevím jak moc je to dobře…
    Nicméně, potom co Doomsday roznese Ligu, konečně se objeví Superman, který jediný je schopen s ním nějak držet krok. Z Doomsdaye konečně uvidíme něco víc i pod maskou, nutno dodat že jeho design je velmi povedený a až dodnes nepotřeboval výraznějších změn.

    Pak už víceméně až do konce se jedná o rubačku mezi těmito dvěma. Do konce zbývají 4 sešity, ten první má na každé straně 4 panely, další 3, předposlední 2 a finále je celostránkovou pastou pro oči. Jak v mnoha komiksech mi finální souboje přijdou odbyté, nebo pitomě utnuté nebo ukončené, vzhledem k tomu že tady je finální souboj většina knihy, si akci plně vychutnávám. Souboj je čím dál zuřivější, často se mění lokace, a ač je to "jen" mlátička, je v rámci možností nápaditá. Je dobře budována atmosféra toho, že tohoto soupeře ani Superman nezvládne, aniž by do toho dal opravdu všechno, navíc je znevýhodněn tím že musí uklízet bordel a zachraňovat lidi a Doomsday mu tak vždy unikne blíž k Metropolis, kam má namířeno. Z toho plyne že komiks je dostatečně akční a dynamický, ač pořád trochu ukecaný, no jsou to začínající 90's… ale není to tak hrozné. Gradace je dobrá, a vzhledem k povaze příběhu ani nevadí že jde skoro jen o akci. Ačkoli, když už jde o tak zásadní událost, byl bych rád kdyby tu byla i nějaká silná civilní linka, hned by to bylo emotivnější. Takhle závěrečné emoce plynou čistě z toho že postavu má čtenář rád. Což já mám, ale přesto uznám, že se z toho dalo vyždímat víc. Třeba se Supermanovým koncem v Mooreově Co se stalo s mužem zítřka? se to srovnávat nedá, ale aspoň je to Supermanův konec pojatý diametrálně odlišně. Víc akčnější a epičtější. A poslední sešit, to jsou opravdu vizuální hody, ty celostránkové ilustrace jsou opravdu krásné. Vůbec kresba se mi líbí, už je víc dynamičtější 90's než statické 80's. Nejslabším kreslířem tu je Jon Bogdanove, jehož obličeje a anatomické proporce jsou občas docela prasárnička. Naopak Dan Jurgens nebo Tom Grummett, to je poctivá kresba na kterou se dívá vskutku dobře. Barvy poplatné době, ale aspoň oproti Panice na obloze jsou hezky syté. Scénář až na pár zbytečných dialogů a monologů, homo teenagera, a absenci více emocí a civilní linky, jede od začátku dobrým tempem a není problém dát komiks na jeden zátah. Zároveň je to poslední z u nás vydaných sólo Supermanů z téhle série, která započala Byrneovým Mužem z oceli, a jelikož tuhle řadu jsem měl rád, lehce mačkám slzu.
    Retro bonus, to je taková nostalgická blbůstka, ale bavil jsem se. Superman v Golden & Silver Age se mi čte překvapivě ještě docela dobře, možná proto že i přes naivitu zápletek je postava v základu pořád podobná, kdežto ve stejné době takový Batman je diametrálně někde jinde než dnes, proto mi jeho dobová veseloučká dobrodružství voní méně.

    Ve své době musela být Supermanova smrt neskutečná pecka a člověka to muselo opravdu zasáhnout. Z dnešního pohledu víme že smrt nebyla konečná a komiks samotný je už docela retro (devadesátky jsou takový přelom toho co pro mě ještě je retro a co ne…) tak je jasné že takový efekt nemá, na to příběh nemá dostatečný emoční přesah. Ale punc něčeho zásadního mu nikdo neodpáře, proto jsem neskutečně rád že si ho můžeme přečíst i my tady v češtině. I bez toho pozlátka, je to akční, dobře gradovaný příběh, co se rychle čte a má kresbu na kterou se (s jednou vyjímkou) i dnes dobře dívá. A to není málo. 7,5/10
  • Spike
    Velice rozporuplný kousek. Ačkoli jsem si těsně předtím přečetl komiksy Muž z oceli a Krize karmínového kryptonitu které patří ke stejné sérii, přeci jen mezi těmito knihami co tu vyšly vždy dost sešitů chybí, a tak to v orientaci moc nepomůže. Alespoň zezačátku Paniky na obloze mi trvalo než jsem se dostal do obrazu, a to ačkoli úvodní 'stalo se v minulých dílech' jsem si přečetl rovnou dvakrát. Začátek je prostě dost zmatený a u spousty postav jsem nevěděl co jsou vůbec zač.

    Naštěstí, po prvním lehce Wtf sešitu si to docela sedne, a pak už příběh jede docela přímočaře s postavami co známe. Pokud máte načtené Nové Bohy tím líp, i tyto postavy se zde vyskytují. Vyskytuje se jich zde dost. Tolik, až jsem si nebyl zcela jistý, zda nápis "Superman" na obálce není lehce závadějící, když je to v podstatě týmovka, a trochu i ano, ale Muž z oceli je tu přeci jen pořád hlavní postavou.
    Je třeba zdůraznit, že pokud na Supermanovi (nebo komiksech obecně) máte rádi ty osobní linky, tady se jich moc nedočkáte, komiks je v podstatě jedna velká akce. S čímž problém nemám, ale občas to už přeci jen bylo trochu repetitivní. Ač je komiks z roku 1992, i během akce je pořád osmdesátkově ukecaný, což tempo prostě zpomaluje. Ale vždy se objeví něco, co zabrání v nudě. Například přítomnost Deathstrokea, jež tu byl zřejmě ještě takový antihrdina, nebo scény s Guyem Gardnerem. Na jednu stranu je tahle postava strašně otravná a protivná, na druhou když se interakce s ním správně podá, nahlas se směju ("To je tak vtipný, že jsem se zapomněl smát, Guyi." "Tu hlášku máš odkud, Suchare? Z repríz 'Kroku za krokem'?"). Nejlíp to asi vystihla jedna z postav: "Ta bytost jménem Guy Gardner se zdá být neobvykle jednoduchá..." Postav je tam dost a příliš z nich moc prostoru mít nemůže, jak jsem už psal, tohle je hlavně akční rubačka. Samotného Brainiaca jako hlavního záporáka vidím vždy rád ať už v jakékoli podobě, ale tady s pleší a bradkou a knírem a'la Oliver Queen vypadal jako pedofil. Jeho geniální plány se sice měnily každou chvíli, ale to už k žánru tak nějak patří, a celkově jsem za tohohle padoucha rád, jen jak říkám, čistě vizuálně preferuji jiné jeho podoby. Ani závěr mě nijak nezklamal, prostě taková superhrdinská klasika.

    Kreslířů se vystřídalo více, a kresba mi sedne tu víc, tu trochu míň, ale rozdíly jsou víceméně minimální. Taková klasika přelom 80's/90's. S čím mám problém, jsou hrozně vybledlé barvy. V retro komiksu který je o 9 let starší, jsou syté normálně, obálky taky, a ta matnost trochu shazuje kresbu která tak nevyniká. Když už jsme byli u toho retra, to je zajímavé z hlediska vývoje Brainiacovy postavy, ale opravdu neuvěřitelně ukecané, a to jakože vážně moc.

    Celkově je to jeden z těch slabších Supermanů co tu vyšli, ale do nadprůměru se pořád snadno dostane. Mínusy jsou absence civilních linek, někdy ne moc dynamické tempo a barvami zkažený vizuál, naopak se mi líbí že tu máme hezky gradovanou akci která není rychle utnutá jako jinde, Superman je tu takový jakého mám rád, ostatní postavy když už dostanou trochu prostoru ho dokáží využít, i ty emoce fungují, a to zrovna u postavy kterou jsem doteď neznal, což je jen plus. Takže jestli trochu víte co očekávat, myslím že tato kniha nezklame, jen se nenechat odradit tím začátkem, který je trochu zmatečný. 7/10
  • Spike
    Tak jsem dočetl i druhou část Nových bohů a oproti minulé knize se vlastně moc nezměnilo. Jak by taky, když dohromady tvoří jeden (byť neuzavřený) příběh.

    Sice se to nečte úplně hladce (styl vyprávění je pořád stejně archaický) nicméně jsem se do toho stejně s chutí pustil protože mě prostě zajímalo co je dál. A hned na začátku mě čekalo překvapení, sešit čistě o dávné historii New Genesis a Apokolipsu, kde se dozvídáme nějaké dosud neznámé skutečnosti. I ten Steppenwolf se tu ukáže. Tenhle vhled do minulosti mě opravdu bavil a byl jsem tak příjemně naladěný na zbytek. V současnosti se také skoro hned vrháme do akce takže je to svižný start. Pak tam máme nějaké nové postavy (jedna nápadně připomíná Spider-mana) a tak nějak se pořád skáče od něčeho k něčemu. Jeden z hlavních problémů je, že tu chybí gradace. Na to, že hlavní děj je víceméně jasný už od začátku, je tu spousta odboček a ne všechny jsou důležité nebo zábavné. Závěr je celkem svižný, bohužel Jack Kirby nemohl sérii dokončit takže konec je dost otevřený.
    Když jsem přemýšlel proč se mi to četlo o něco lépe než první kniha, došel jsem k závěru že je to proto že tu přeci jen o něco méně prostoru mají lidské postavy. Krásně to ukázal začátek, kde Země ani lidé nevystupovali a byla to nejlepší část komiksu. Ani potom už tam lidé nemají takovou roli jako dřív, což je dobře, protože Orionův "tým" složený z lidí které zachránil ale kteří tam pak už absolutně nemají co dělat, jako sekretářka nebo stařík, to byla asi ta nejméně záživná část komiksu. Detektiva ještě chápu, ale ti ostatní jsou tam protlačeni úplně zbytečně. Stejně přebytečný mi tam přijde Black Racer, jenž tu byl vlastně taky na nic a jeho úloha v příběhu mi uniká. Což může být tím že kdoví jak dlouhou Kirby tuhle sérii plánoval a třeba tam pak jisté věci měly dát smysl později, ale to se nedozvíme.
    Ukecanost a hrozné dialogy jsou součástí výbavy jako minule. A stejně si nemůžu pomoct, bavilo mě to. Kdyby to někdo převyprávěl současněji, moderněji, byl by to skvělý komiks, postavy jsou zajímavé a i když pomalu a kostrbatě, někam to směřovalo. Orion či Darkseid mě začali hodně bavit. Kresba parádní jako minule, kdo má rád tenhle retro styl, tohle je jeden z těch ve své době nej.
    Bonus na závěr je až z roku 1942 a dává nahlédnout jak vypadaly dobové válečné komiksy které měly zvýšit morálku a sebedůvěru a zároveň jako oddech, byť s tehdy aktuálním tématem. Kirbyho kresba tu je hezky detailní, Němci záměrně zdeformovaní (čti oškliví) a je to příjemná vsuvka. Ačkoli celou sebranou knihu takových příběhů bych asi neučetl.

    Takže jak to hodnotit... Komiks sice už značně zestárl (po padesáti letech, jak jinak...) a je to na něm dost znát, nejvíce na scénáři. Kresba super a samotný příběh, nápady a celá ta mytologie je skvělá a hlavně až do dnešních dnů zásadní pro DC vesmír. Ač to drhne, mě to bavilo. Nevýhoda komiksu je že tak starých věcí v kompletu moc nevyšlo a tak to pro hodně lidí zvyklých na současnější čtivo je moc retro. Ale kdyby DCKK měl druhou sérii a podobně jako v UKK v ní přišel s více starými kusy, nezlobil bych se. Samostatně tu nevyjdou a jako exkurze do historie vydavatelství je DCKK ideální platforma. Já jsem za tyhle komiksy rád že tu vychází, ačkoli čtení to někdy není nejlehčí. 7/10
  • Spike
    Jsem moc rád že v kompletu toto vyšlo, neboť Noví Bohové jsou jedním ze základních kamenů DC vesmíru obecně. Pokud to s DC myslíte alespoň trochu vážně, tohle vám chybět nesmí, protože mytologie a postavy odsud se objevují od té doby od komiksů starších až po ty nejnovější. V tomhle ohledu jednoznačně doporučuji tohle doma mít, je to součást komiksové historie.

    Co se týče samotného čtenářského zážitku, tam je to lehce diskutabilnější. Záleží jak moc jste zvyklí (nebo ochotní) číst těžké retro, protože ačkoli je komiks z roku 1971, vypravěčský styl je ještě takový šedesátkový. Což znamená že je to zbytečně ukecané a plné textu co je tam navíc, s nereálnými dialogy co tahají za oči/uši. Člověk musí vědět do čeho jde. I já, který mám staré komiksy vcelku rád a nebráním se jejich čtení, musím uznat že jsem to nedal na jeden zátah a vždy tak po sešitu jsem si musel dát pauzu, těžko se to čte jako taková jednohubka.
    Jestli je styl psaní dosti archaický, o kresbě to platí také, s tím rozdílem že na ni se dobře dívá i dnes. Vynechám oslavné ódy na krále Jacka Kirbyho, těch je všude dost, řeknu jen že jeho čistá linka je krásně přehledná a stránky nebo dvoustránky jsou skvělé. A ty designy různých technologií, postav a světů, to je paráda. I barvy jsou syté a nepůsobí "vyblitě", což u starých komiksů cením

    Pokud jde o příběh, jde zatím vlastně o neustálé skákání z místa na místo a řešení problémů co se vždy vynoří když se nějaký zažehná... Tedy nějakou gradaci moc nečekejte. Ačkoli v posledních dvou sešitech mě to už docela chytlo. Trochu zamrzí že se velká část děje odehrává na Zemi, lidské postavy jsou tu vcelku otravné a zbytečné. Naopak takový Orion, Metron nebo Darkseid a jeho pestrá směska poskoků, to jsou postavy o kterých chci číst víc. A vzhledem k tomu že se v hojné míře v komiksech vyskytují dodnes, není to problém. Ačkoli jako vyprávění trochu kostrbaté, tahle kniha (i s tou druhou samozřejmě) jsou vhodnými nástupními body. Ta mytologie a ty světy jsou propracované a skvělé, jen jakožto vyprávění zde trochu zastaralé.

    Co se týče "ještě-víc-retro-bonusu-na-konci" z roku 1957, to je výborná jednohubka. A zjištění, že marvelovský Thor (a Loki) vlastně mají kořeny v DC, protože právě zde je Kirby prvně použil jako postavy do komiksu. Antologii podobných příběhů bych si nechal líbit.
    Takže závěrem určitě doporučuji, jen to chce obrnit se trpělivostí vůči archaickému stylu vyprávění, odměnou bude výborná mytologie doplňující a ovlivňující DC vesmír dodnes, a lepší pochopení a užití si novějších příběhů kde postavy odsud vystupují. 7/10
  • Spike
    Na tenhle komiks jsem se hodně těšil, už jen ten název a krásná obálka... Ideálně je nejlepší přečíst si ho po komiksu Muž z oceli jelikož na něj v podstatě navazuje, respektive jedná se o stejnou sérii, jen nám mezi nimi chybí dost sešitů, což nevadí ani tak proto že by jste se nechytali (příběh Krize karmínového kryptonitu je docela uzavřený) ale z počátečního shrnutí předchozího děje mě mrzí že ty příběhy tu nevyšly. Hlavně linka Lexe Luthora je velmi zajímavá, a krom jiného tu z něj dělá hodně tragickou postavu, které mi přes všechny jeho sviňárny bylo chtě nechtě líto.

    Menší zklamání hned na začátku, že ten "rudý kryptonit" vlastně není kryptonit, resp. mohlo by to být cokoli jiného než rudý kámen, protože pravidla toho co dokáže nebo ne stejně dle své libovůle mění Mr. Mxyzptlk. Na klidu mi nepřidá ani to, že v některých verzích má rudý kryptonit schopnosti Supermana nějak různě mutovat či co, jinde zas má pouze vliv na jeho psychiku... U tohoto příběhu to není podstatné, ale schopnosti mu správně berou modrý a zlatý (ten natrvalo, jak jsme se mohli přesvědčit v komiksu Co se stalo s mužem zítřka? ). Ale to jen tak na okraj.
    Jinak tu na začátku máme pěkné cameo Petea Rosse který se u nás v Supermanovských komiksech moc nevyskytuje, pak nějakého přinejlepším céčkového záporáka, a pak konečně dojde na onu avizovanou ztrátu schopností. A tahle hlavní linka je tu řešena docela dobře. Ačkoli jedna možnost by byla prostě se stáhnout do identity Clarka Kenta a víc se soustředit na práci novináře, Superman praktikuje přeci jen o něco aktivnější (a nejspíš čtenářsky vděčnější) přístup, a sice pokoušet se být Supermanem i když už na něm nic super není. Zdánlivě. Hlavní myšlenkou totiž je, že tím co je na Supermanovi výjimečné nejsou všechny ty schopnosti, ale právě jeho odvaha, odhodlání a smysl pro spravedlnost nehledě na vlastní konfort. Mnoho lidí se jistě nad tímhle ušklíbne, ale tohle je prostě Superman a takový má být. Pro někoho nudné skautíkovství a svatouškovství, ale on byl prostě první a pojem superhrdinství stvořil a definoval, a jestli to mám nějaké postavě věřit, tak pouze a jen jemu. Zvláště když je to tak dobře ukázáno jako tady. Jeho vyrovnávání se s životem běžného smrtelníka a věcmi jako ježdění taxíkem a metrem, pomalost, problémy s převlékáním do kostýmu, pocení či říznutí při holení... Je to tu uděláno poctivě, člověk mu ten náhlý pocit bezmoci věří. Superman se tak musí spolehnout na blufování, hraní si na Batmana při slézání budov (což mu tedy moc nejde), vynalézavost, super-oblek a různé technologické vychytávky, popřípadě dvojníka v podobě měňavce Starmana (pro mě dosud neznámá postava) a další pomocníky. Štěstí pro něj, že měří síly jen s těmi céčkovými padouchy. Ano, je tu spoustu situací které by obyčejný člověk nezvládl, ale to už bychom mohli pitvat logiku i u takového Batmana... Vyřešení některých situací je často dost podivné, třeba zrovna navrácení schopností díky hloupé náhodě, ale to jsou jen detaily. Navíc Mxyzptlk je tak bizarní postava, že to k němu i docela sedí. Jinak komiks až překvapivě dobře funguje a to jak v té akčnější rovině, tak v té civilní, a tohle je a bude pro mě kombinace která dělá dobrý příběh.

    Pak ovšem následují ještě dva kratší příběhy které už k hlavnímu nepatří, z nichž patrné je to hlavně u toho s Green Lanterny. To je takový ten klasický superhero standard, ale postava Guye Gardnera je prostě neskutečně iritující. To ale všude, ne jen tady. Aspoň se člověk zasměje.
    Druhý příběh už je zaměřen hlavně na Luthora a je takovým epilogem. A taky na Clarka a Lois, jejichž linka je rovněž jedním z pilířů tohoto komiksu. To je podle mě devíza Supermana oproti Batmanovi - v komiksech se u něj na tyhle osobní lidské příběhy soustředíme mnohem víc, a to mě osobně baví.

    Kresba, to je prostě přelom 80's a 90's. Už vykazuje moderní prvky, ale pořád je silně retro. John Byrne to sice není, ale i tak se na ni dívá hezky a zvláště parádní jsou občasné velké panely. Co trochu bije do očí je ten dobový rastrovaný koloring, ale takhle prostě barvy tehdá ještě vypadaly...
    Potěšil mě závěrečný retro sešit. Vždycky jsem si říkal jak se v těch starých komiksech Superman dozvěděl o svém původu, a tady to je hezky ukázáno plus první výskyt kryptonitu - na retro a dětský komiks mě to překvapivě bavilo.

    Celkově jsem s tímto komiksem velmi spokojen. Pár úsměvných a nelogických momentů má, plus poslední dva sešity kdyby tu nebyly nic moc se nestane, ale osobní a akční rovina jsou více než dobře vyvážené a kresba rozhodně neurazí. U téhle Supermanovy série mě mrzí že tu nevyšla komplet v pár omnibusech ale jen v takovýchto výsecích, jelikož tenhle Superman je mi po chuti. Ale i takhle separátně jde o příběhy které si moc rád přečtu. 8/10
  • Spike
    Je opravdu paráda že tu vyšlo tohle, před restartem v New 52 se vlastně Superman odvíjel právě od tohoto komiksu (poté co byla jeho stará série krásně uzavřena v Co se stalo s mužem zítřka? ). Takže už jen coby historický exkurs to stojí za to. A když se podíváme na komiks samotný?

    Jeden z problémů je že Supermanovských originů nám tu vyšlo už více (Utajený počátek, Země Jedna, Odkaz, Superman a lidé z oceli, plus alternativní Rudá hvězda) takže v závislosti na tom který čtete jako první se některé věci jeví jako už několikrát viděné. Nebo je tu druhá možnost, podívat se na Muže z oceli v kontextu své doby s tím, že ze všech nám známých originů, tenhle byl první a nastavil laťku a pravidla, jak má takové moderní převyprávění Supermanovských počátků vypadat.
    Samotný úvod na Kryptonu je parádní, za mě jedno z nejlepších zdůvodnění zkázy tohoto světa (a že těch verzí je) a je vidět kde v tomto ohledu čerpal stejnojmenný film z roku 2013. Když už jsme u těch inspirací, scénu s padajícím letounem s Lois na palubě zase obšlehnul film Superman se vrací. Už to dokládá jak je tento komiks dodnes oblíbený.
    Následně na to už pak jdeme trochu hopem, a Clarkova mládí a vyrůstání ve Smallville si moc neužijeme. To uvědomění si co je třeba se svými schopnostmi dělat přijde moc náhle a rychle, ale to se v tomto komiksu děje vícekrát. Na jednu stranu je to Superman hezky od nuly, ale nemůžu se zbavit dojmu, že John Byrne tak nějak počítá že už postavu známe, a proto často nejde do hloubky a jednotlivé povinné položky jen odškrtává. Pokud už člověk Supermana zná, ztrácet se rozhodně nebude (a myslím že úplných nováčků co o něm neví ani ň moc není) ale občas mi přijde že je děj moc z rychlíku a hodně to skáče dopředu. Úvod na Kryptonu, bum Superman, bum Daily Planet, bum Batman, bum Lex Luthor, bum Bizarro... Neříkám, tempo je skvělé a čtivé, ale pro úplné seznámení s postavou a jejím komiksovým světem jsou tam trochu mezery v tom, jak se nás autor v rychlém sledu snaží seznámit se vším zásadním, co k Supermanovi patří. Ale to je opravdu jen hnidopišství a vzhledem k tomu že Supermana každý zná, moc lidem to vadit asi nebude. Popravdě, já jsem z tohohle komiksu nadšen, tak se jen pokouším najít nějaké chybičky abych nezněl tak nekriticky. Třeba prvotní Clarkovo znechucení lidskou náturou, vysvětlení toho jak se vlastně holí :) nebo scéna kdy má v bytě činky jako alibi pro svou svalnatou postavu v civilu ale skrz svou supersílu jaksi neodhadl jejich váhu, to jsou prvky a nápady které i dnes působí skvěle a svěže. Představení Lois je taky super, jen nástup do Planet a Clarkovy začátky tam se odehrají spíš mimo záběr. Naopak profesní rivalita Clarka a Lois je udělaná velmi dobře, parádní je tu Lex Luthor a zárodek jeho nenávisti vůči Supermanovi. Jen na toho Bizarra (ačkoli byl skvělý) bylo asi ještě moc brzy a vyřešené moc rychle, ale jako představení jeho postavy dobré. Naopak bez sestry Lois bych se tu obešel. Na co podle mě bylo také moc brzy, dát hned do třetího čísla Batmana. Příběh výborný, počátek jejich vzájemného vztahu i rozdíly mezi nimi vykresleny na jedničku, ale těch prvních několik sešitů bych věnoval opravdu čistě Supermanovi, v tomhle jsou jiné originy řešeny lépe. Poslední část s návratem do Smallville je příjemná třešnička na závěr, kde nejde o akci ale spíš o postavy a Clark se tu dozví zbytek o svém původu, ačkoli to také bylo vzato celkem šupem.

    Jinak scénář Johna Byrnea bez problémů obstojí i dnes. Občas je to trochu ukecanější (především myšlenkové bubliny) ale na to že jsme v polovině 80's je to oproti jiným ještě v pohodě. Retro kresba je nádherná, obličeje vykresleny pěkně, větší panely nebo celostránky pastva pro oči. Barvy jsou prostě poplatné své době. Celkově je to ale vizuálně paráda.
    Co říct na retro sešit, první výskyt Supermana vůbec? Z toho nelze nebýt nadšen. Tady byl ještě Superman docela ostrý, a ani ten příběh není tak naivní a nesmyslný jak by člověk asi shovívavě očekával. Tohle je prostě třešnička na už tak chutném dortu.

    Mohlo by se zdát že jsem měl více výtek, ale to jsou opravdu jen detaily. Jen jsem chtěl nějak zvýraznit některé věci v kontrastu oproti jiným originům co se na našem trhu objevují. Jinak rozhodně doporučuji, nejen z hlediska historického, ale i jako komiks samotný. Kresba krásná, a příběh taky velice povedený, jen s občasnými většími časovými skoky dopředu. Ale jako seznámení se s postavou a úvod do Supermana, funguje bezvadně. Tohle je komiks který postavu definoval na léta dopředu a určitě stojí za to ho mít a přečíst. 8,5/10
  • Spike
    Svůj podrobný názor jsem vypsal již u prvního vydání: http://www.comicsdb.cz/comics/4121/superman-co-se-stalo-s-muzem-zitrka
    Takže co zbývá zmínit zde, snad jen rozdíly - chybí předmluva (pochopitelně) a bohužel není napraveno ani řazení příběhů - ten chronologicky poslední pořád máme jako první.
    Co je zde naopak navíc, to je retro sešit s prvním výskytem Mr. Mxyzptlka (tehdy ještě 'Mxyztplka', ale to nám k čitelnosti asi moc nepomůže :D). Tentokrát z roku 1944 a rovnou od obou Supermanových tvůrců. Co říct, já tyhle odlehčená úsměvná retra mám rád, Superman z nich navíc vychází lépe než Batman. Je to strašně pitomoučké, ale tak tehdy byly komiksy primárně pro děti... A ačkoli vím že se nedočkám, já bych si takový Golden Age omnibus dal klidně líbit. Tyhle výlety ke kořenům mě baví.
  • Spike
    Na tenhle komiks jsem se opravdu těšil až si ho zase zopakuju. Můžu s potěšením říct, že i po několikátém přečtení, mé dojmy zůstávají pořád stejné.
    Tak předně, Alan Moore je bůh, který na co sáhl, proměnil ve zlato. Stejně jako aby se zapsal do Batmanovy síně slávy mu stačil kraťoučký Killing Joke, na to aby nechal nesmazatelný otisk na Supermanovi mu taky stačil nepříliš velký prostor této knihy. I když je toto těžké retro a když nepočítám hostovačky a retro bonusy na koncích DCKK, toto je nejstarší Superman kterého si u nás můžeme přečíst, díky Moorovi zůstává nadčasový.

    Úvodní předmluva nás celkem zdařile uvede do kontextu, a pak už následuje hlavní příběh. A ten je úžasný. Ač my to těžko plně doceníme, starý Superman (před restartem Johna Byrnea který u nás též vyšel) nemohl skončit důstojněji. Kresba Curta Swana tomu naprosto sedne, je to retro, je to nostalgické, ten člověk na Supermanovi pracoval tak dlouho a ovlivnil tolik generací tvůrců i čtenářů že by byla hanba nesvěřit poslední Supermanův příběh právě jemu. Spoustě lidí určitě vadí že neznají kontext a neužijí si to tak jak by měli, ale pochybuji že by měli trpělivost načítat si ty opravdu staré příběhy, které tenhle uzavírá. Postavy už dnes známe, i když spíš v novějších inkarnacích, Krizi na nekonečnu Zemí taky, takže s orientací kdo je kdo tu problém ani není. Jako zápor neberu ani to že spoustu věcí a postav můžou působit směšně - je třeba uvědomit si že Moore postavu a její svět nepřepracovával ani neaktualizoval jako např. Bažináče, jen vše co už tu bylo měl nějak smysluplně propojit a uzavřít v jednom celku, a to vyšlo na jedničku. A to, co je opravdu trapné, je zase neskutečně zábavné, jako zbabělá Legie superpadouchů z budoucnosti, ti byli (záměrně) tak hrozní až jsem si je užíval. Když člověk, který má tuhle postavu rád, vidí jak jde opravdu do tuhého a postavy jedna po druhé padají jako hrušky, načteno nebo ne, vzbuzuje to přesně ty hořkosladké pocity které má. Závěr není typický happyend, ale i když některé postavy přeci jen skončily trochu moc narychlo, přetrvává pocit že to skončilo přesně jak mělo a muselo. Ten konec, kdy Superman poruší svou nejsvětější přísahu, ačkoli nemá na vybranou, a čest a svědomí ho donutí udělat co musí, krásně shrnuje proč byl a je i bude tím největším superhrdinou všech dob. A úplně poslední stránky? Prostě paráda. Na tak velkou událost by tomu celkově sice slušel tak dvojnásobný rozsah, něco by tam nemuselo být tak zrychlené, ale to jsou jen detaily na jinak vynikajícím příběhu. Takhle mají končit legendy.

    Druhý příběh je crossoverem Supermana a Swamp Thinga/Bažináče, a jedná se o skvělou jednohubku která potěší příznivce obou postav. Pokud znáte obě, není co řešit, jednoduchá ale na dřeň využitá premisa. Kresba super, komu se líbí ve Swamp Thingovi, ví co čekat.
    Třetí příběh je asi nejznámější, v různých podobách a parafrázích byl poté zpracován ještě mnohokrát, ať už v komiksu nebo TV, ale tohle je prostě originál. Skvěle tu fungují i na malém prostoru lehké interakce mezi postavami, fungující humor i klasická mlátička. Hlavně je tu ale originální (tenkrát) nápad se symbiotickou rostlinou která vás uvězní ve vaší hlavě ve vlastním ideálním světě, takže v podstatě nejpříjemnější forma vězení. Ale i z letmých pohledů do této alternativní reality (která by si zasloužila i víc prostoru) je krásně ukázáno, že problémy existují všude a i po splnění největších přání, i utopie se může velmi snadno obrátit v antiutopii. Kromě toho že to funguje skvěle jako akční jednohubka, je tu i dost prostoru k přemýšlení. To je prostě Moore, ten se nespokojí s příběhem co nemá minimálně několik vrstev.

    Mám li něco vytknout, tak řazení příběhů. Ten hlavní, jelikož se jedná o poslední příběh se Supermanem a i chronologicky je z těch tří poslední, by fungoval lépe kdyby byl umístěn až na konec. Takhle dočtete posledního Supermana, a pak tam máte další dva příběhy co se odehrávají předtím... To se nevychytalo. Dále některé stránky jsou mázlé a rozostřené, není jich moc ale třeba zrovna u předmluvy to dost snižuje čitelnost. Jinak české vydání, vazba, záložka, přebal, papír, ražba na deskách, vše je luxusní.
    Tenhle komiks je srdcovka a ač si ho asi neužije každý tak jak by měl, nemůžu než doporučit. Komu nevadí starší věci a má aspoň zběžně přehled o Supermanovi, jasná volba. 9,5/10
  • Spike
    U dvoudílných komiksů to nezřídka bývá tak, že ve druhé části, kdy se příběh řítí k rozuzlení, přichází menší zklamání, protože ty závěry prostě nebývají tak dobré. To naštěstí není případ Prázdného toulce a Kevin Smith to ukočíroval se ctí.

    Tady dochází na lámání chleba a konečně se dozvídáme vysvětlení proč a jak se Green Arrow vrátil mezi živé. A všechna čest, povedlo se to. Ano, stále jsme v komiksu, takže zmrtvýchvstání nutně je lehce pritažené za vlasy, ale v rámci příběhu a DC vesmíru smysl dává. Často se děje že když se postava vrací z mrtvých, vysvětlení bývá buď zbrklé, pitomé nebo žádné. Kéž by všechny návraty byly udělané tak poctivě jako tento.
    Jak se zrychluje tempo, zábavných dialogů logicky není tolik jako v první části, ale jsou tu, a pořád mě umí dostat. Postavy jsou do jedné dobře napsány a i ten záporák není vůbec špatný. Některé fóry, hlášky a dialogy jsou docela drsné či nekorektní, a to je pro mainstrem vždy osvěžující. A ta závěrečná reference na Casablancu, to mě nikdy neomrzí.

    Takže ačkoli jednoznačně platí že tohle je nejlepší česky vydaný Green Arrow, je tu jeden zásadní problém, a totiž ve čtenářské přístupnosti. Jestli jsem u prvního dílu psal že není vyloženě nutné mít předtím něco načteno, tady už to tak docela neplatí. Ono aby to zmrtvýchvstání dávalo smysl a nebylo vycucané z prstu, muselo se tu trochu více pracovat s historií a mytologií DC vesmíru, a ačkoli to funguje, není to nic pro nováčka. Respektive nováček to nedocení a může mu to celé přijít vycucané z prstu, naopak trochu znalejší čtenář bude uznale pokyvovat hlavou jak se povedlo tolik ingrediencí propojit do fungujícího celku. Takže pokud vám nic neříkají postavy jako je Jason Blood/Etrigan, Phantom Stranger, Spectre nebo Deadman, je dobré znát třeba takového Swamp Thinga, neříká li vám nic Arrowův syn, je tu Morrisonova JLA, je dobré vědět co se stalo během Krize na nekonečnu Zemí, a abyste docenili vztahovou linku mezi Oliverem a Halem, je fajn si přečíst Krušné časy hrdinství. A to nemluvím o hezkém propojení se Sandmanem... Pořád si nemyslím že je nezbytné to všechno znát, ale zážitek ze čtení to určitě ovlivní. Proto tenhle komiks sice jednoznačně doporučuji, ale teprve potom co se budete trochu orientovat, jinak si to asi tolik neužijete.
    Což není výtka komiksu, ne každý logicky slouží jako nástupní bod pro nové čtenáře.

    Oceňuji že kresba se nemění a všechno nakreslil jeden člověk. Moje srdcovka to není, ale stěžovat si nemůžu, hlavně celostránky vypadají dobře.
    Retro příběhy jsou tu rovnou dva a jsou přesně tak naivní a hloupoučké jak by se na roky 1947-1948 dalo čekat. Ale i tak tyhle exkurze do minulosti oceňuji.

    Když hodnotím celkově, je to skvělý komiks a nejlepší Green Arrow u nás, ale nic pro nováčky. Kvůli tomu, že jsem minulému dílu lehce přidal, a že co se týče závěru, přišlo mi že jedna "postava" byla pro příběh vymyšlená jen proto aby zafungovala jako závěrečné Deus ex machina, tak zde férově zase lehce uberu, ale kdo můj komentář dočetl až sem, je mu jasné že tohle je něco co rozhodně podle mě stojí za přečtení. 8,5/10
  • Spike
    Když už jsem si v relativně krátkém časovém horizontu přečetl Green Arrowa ze Znovuzrození/Rebirthu i Rok jedna a Krušné časy hrdinství, řekl jsem si že je čas i na tohohle. Kevina Smithe zbožňuji díky jeho filmům jako Ckerks, Mallrats, Chasing Amy, Dogma nebo Jay & Silent Bob Strikes Back, ale s jeho komiksovou tvorbou jsem dosud neměl tu čest. Každopádně tohle jméno ve mě vzbuzovalo důvěru, že tohle by mohl být jeden z těch lepších GA co tu vyšli. A nemohl jsem být blíže pravdě.

    Proč to oddalovvat, tohle mě ohromně bavilo. Green Arrow který se doslova vrátí z jiné doby a kontrastuje tak se současností (tehdejší) je skvělý, zachovává si vše co ho dělá tím kým je, ale všechny ty levičáccké a politické postoje tu jsou proto že k němu patří nebo jsou vkusně využity k humorným scénám, takže nějakou výchovnou agitku tentokrát opravdu nečekejte. Celý příběh je pečlivě vystavěný, společně s postavami tápeme a sbíráme střípky záhady "jak to že Oliver žije" a je to zajímavé a napínavé. Vůbec scénář je skvělý. Žádná postava (i ty co mi jinde nesedí) mi tu nevadí, vše působí že tu má své místo. Ač textových bublin je tu hodně, všechny dialogy jsou napsány čtivě a dobře, nic netahá za uši/oči a působí svižně, svěže a přirozeně. Což mě ani moc nepřekvapuje, Smith je mistr zábavných dialogů. A některé z nich, včetně hlášek, vskutku pobaví a já se opravdu od srdce zasmál, tohle je ten zlatý střed kdy se komiks nebere přehnaně vážně ale ani nesklouzává do sebeparodie. Rád bych uvedl příklady, ale nechci nikoho ochudit o zážitek.

    Jediné co někomu může překážet, je že se občas odkazuje k událostem které český čtenář nemusí znát. Něco tu vyšlo, něco ne, když má člověk trochu přehled je to jistě plus, ale naštěstí Smith není Morrison aby se bez těchto znalosti komiks nedal číst. Z toho co tu česky vyšlo mám načtenou JLA z devadesátek od právě Morrisona a Marka Waida, a určitě je super znát i Krušné časy hrdinství, ale není to nutnost.
    Ke kresbě... Jsou to takové ty rozevláté, někdy až cartoonové devadesátky, tedy méně detailní kresba se silnější linkou. Ale ač to není úplně můj šálek kávy, určitě to neruší a větší panely jsou super. Navíc to pomáhá rychlejšímu čtení a tudíž svižnějšímu tempu, takže účel plní.

    Retro sešit má na druhou stranu i dnes výbornou kresbu Neala Adamse, a na to že to jsou šedesátky (i když už pozdní) není to vůbec zlé. Ano, je to na dnešní dobu strašně naivní a to odhalování identit a především pak poslední panel jsou dost pitomé, ale v kontextu toho retra co se k nám dostává to patří k těm lepším. Jako bonus super.

    Nevěřil bych tomu, ale v zásadě nemám co vytknout... Což se mi u Green Arrowa stalo poprvé. Tak nějak tu všechno funguje jak má a pokud i druhá část bude na podobné úrovni, můžu s čistým svědomím říct, že Prázdný Toulec je nejlepší Green Arrow co tu vyšel. Možná přeci jen trochu nadhodnocuji, ale když hodnotím čistě první díl, musím na skoro plný počet. Teď jen doufám že právem a že i druhý díl mé dojmy potvrdí. 9/10
  • Spike
    Ufff... Tak jak to hodnotit... Nejsem vysloveně zklamán ale ani nadšen, tohle je prototyp toho jak si představuji čistý neurážející průměr. Byl jsem zvědav, protože ačkoli sólo už jsme s hrdinkami v různých komiksech měli tu čest, společně v týmu je vidíme prvně. Ačkoli film nebyl zlý, klamal názvem a byla to spíš sólová Harley Quinn a Birds of Prey dělali křoví. Tady máme komiks opravdu čistě o Birds of Prey.

    Čeho jsem se dost bál, to byla přehnaná feminizace, jak je teď žel v módě. A ano, ačkoli tam je a občas celkem na sílu, tak ne v takové míře aby mi to nějak kazilo zážitek. Třeba taková Black Canary je tu o dost snesitelnější než v Green Arrowovi. Batgirl je taky fajn, a nekompromisní Huntress u mě vede. Chemie v týmu taky většinou funguje, i když někdy je to rozhádávání a usmiřování dost chtěné a uspěchané, ale to je holt daň typickému (nejen) superhero mainstreamu. Dialogy a hlášky občas pobaví, občas tahají za uši/oči, tam je to jak kdy. Hadí záporaci moc respektu nevzbuzují, když už je s nimi x-tá potyčka a je to pořád to samé, trochu to už nudí. Mafiáni jsou zde spíš takové archetypy, někdy skoro až karikatury. Naopak zaujal "nový Oracle", ten bavil, a i do dalších knih tahle postava vzbuzuje mou zvědavost. Dost povedené jsou střípky z minulostí postav, aspoň odsud film lehce čerpal. Samozřejmostí je povinné a zbytečné cameo Batmana.
    Co se týče kresby, tam to mám půl na půl. Je hezká, neurážející, přesná, ani moc detailní ale ani moc zjednodušující, ale občas mi vadily ty obličeje, ty byly zvláštní. Možná je to i tím že na knize dělaly samé ženy, většina kreslířů-mužů (alespoň v superhero žánru) se tak nějak automaticky snaží aby ženy v komiksech byly vizuálně pěkné. Neříkám že potřebuju v každém komiksu sexy pózy lehce oděných holek na celostránkových panelech ze kterých lezou prsa a zadky, tady jsou hlavně ty obličeje postav takové nehezké, ale to je samozřejmě jen můj osobní názor.

    Takže když to vezmu kolem a kolem, vychází z toho opravdu čirý průměr. Jak kresba, scénář, postavy, vše má svá světlá i tmavší místa. A za pár měsíců si rád přečtu pokračování, série má jen 3 knihy takže snad žádná vata a pokud další díly budou aspoň takovéhle, nemám problém a jako představení týmu Birds of Prey je to fajn oddechovka. 6/10
  • Spike
    Teď můžu s jistotou říct, že tato série se opravdu vyšvihla a minulá kniha tak nebyla vyjímkou. První díl pro mě byl čistý průměr co mě moc nebavil, další dva už lepší a zábavnější, a čtvrtý byla trefa do černého. S potěšením konstatuji, že po pátém svůj názor měnit nemusím, ač je o dost jiný než ten předchozí. V čem je tedy tenhle Batman oproti počátkům svého runu tak dobrý?
    Především se vykašlal na Snyderův styl dělat všechno epické, monumentální, a z Batmana dělat všehoschopného nadčlověka. Batmanů kde si užijeme velkolepé akce tu máme dost, možná až moc. Tom King prostě přešel na komornější styl, a po dlouhé době se zajímavou optikou dívá na Bruce Wayna jako na člověka. Superman má Lois, Spider-man má Mary Jane, většina hrdinů má tu svoji osudovou lásku, to jen Batman byl samotář co se čas od času o nějaký vážný vztah pokusí, ale stejně se vše nakonec vrátí ke statu quo. Kolem Catwoman krouží skoro od počátku, ale ani Jeph Loeb v Tichu se do toho neopřel tak jako teď King. Ti dva tady prostě chtějí začít vztah se vším všudy, a autor to nenechává na druhé koleji a netlačí do popředí akci, jako by to udělala většina, ale prostě zkoumá jak by to opravdu mohlo/nemohlo fungovat, postavy řeší věci co by řešil každý, jen s tím rozdílem že to nejsou úplně normální lidi a je jasné že ani ten vztah nebude normální. A Kingovi se tohle daří na jedničku. Je to uvěřitelné, je to vtipné, a baví mě to mnohem víc než ostatní moderní Batmani. I reakce ostatních postav tu mají své místo, a autor tuhle událost prostě nešidí a dává ji prostor který si zaslouží. Co na tom že je to vlastně taková oddychová kniha, kde až na jednu vyjímku není známější ani žádný jiný padouch, trochu té akce si užijeme v první půlce, ale jinak je to výlučně konverzačka? Že by člověk nečekal že se u Batmana tolik pobaví a zasměje, a není to proto že by ten příběh byl tak blbý? Ačkoli spousta lidí má Batmana nejradši "protože to je jen člověk" tak si nevzpomínám že právě ta jeho lidská stránka by i v těch lepších příbězích dostávala nějaký prostor nebo že by to stálo na ní. Možná právě proto je tenhle Kingův přístup tak osvěžující.
    První příběh je asi nejklasičtější, ale skvěle dávkuje informace i děj a když nakonec pochopíte proč bylo nutné se na tuhle cestu vydat, vše dá smysl. Druhý příběh, který se soustředí na dva páry, Bruce & Selinu a Clarka & Lois, jejich interakce, podobnosti, rozdíly a dialogy, je dle mě vrcholem knihy. Tady se ukazuje že i se superhrdiny jde stvořit naprosto civilní skvělý příběh kde jsou skutečně lidmi se vším všudy. Třetí, závěrečná část, zabrousí do minulosti/budoucnosti Batse a Cat, kromě humoru a dobře podaného příběhu se dočkáme i opravdových, fungujících emocí. Krásná tečka.
    Četlo se to rychle a hned bych si dal nášup. Takových skvělých mainstreamových sérií je zde málo. Ať další díly budou vypadat jakkoli, to že tenhle je takřka bez chyby, to nezmění. A sakra, vydejte tu už nějakou sérii se Supermanem! Tenhle rebirthový mě neskutečně baví a je ostuda že tu nemá svou vlastní sérii, hůř než Green Arrow nebo Aquaman se to prodávat nebude. Ke kresbě - velká mainstreamová jména tu tentokrát nenajdeme, ale to nevadí, protože ačkoli každý kreslíř zde má trochu jiný styl, nebije se to spolu a hlavně dobře slouží příběhu, což je důležité protože ten to táhne (narozdíl od třeba knihy Já jsem zhouba, kde to táhla vynikající kresba a příběh průměr). Taky musím pochválit panelování, to mi taky dělalo radost. Vůbec celá kniha je dost vymazlená a já vlastně nemám co vytknout. Až na stupidně přeložený název, Operace zásnuby zní jako nějaká trapná romantická komedie a čest knize rozhodně nedělá. Přitom takový doslovnější překlad Pravidla závazků by zněl úplně v pohodě. Já jsem natěšený na další díl a musím teď označit Kingova Batmana za nejlepší sérii ze Znovuzrození co u nás vychází. Kdo by to byl po tom rozpačitém začátku řekl, že... 9/10
  • Spike
    Spike8.4.2020 20:55Green Arrow: Rok jedna
    Tak jsem si po letech zopakoval i Rok jedna. A názory se moc nezměnily. Ačkoli úvodní slovo se nese v samých superlativech, byl bych opatrný. K Batmanovu Roku jedna bych to opravdu nepřirovnával. Pokud by se náhodou stalo že by tato kniha někoho nadchla a na základě toho si chtěl pořídit další komiksy s Green Arrowem, pozor: ty jsou hodně jiné. Tohle je takový trosečnický příběh, co se nese v typicky komiksovém zjednodušení a ohýbání logiky kde se to zrovna hodí, takže o nějakou alespoň jakž takž realistickou survival story se opravdu nejedná. Na jednu stranu to není čistě superhrdinský komiks protože pláštěnek se tu nedočkáme, ale co se týče všeho ostatního tak se pořád pohybujeme v DC superhero mainstreamu.
    Příběh je krásně přímočarý, nejdřív se seznámíme s Oliverem Queenem, z rychlíku zjistíme co je zač, pak bum, zrada, ztroskotání na ostrově. Některé části přežívání a přizpůsobování se jsou udělané vcelku uvěřitelně, jindy až moc zapracuje scénáristická zkratka a Deus ex machina. Během blíže nespecifikovaných časových skoků se z Olivera stane nepolapitelný a se svým provizorním lukem naprosto všehoschopný borec, protože takový Green Arrow musí být, ale ten vývoj tam prostě chybí nebo je moc uspěchaný a nedotažený. Při akčních scénách luk a šípy vyřeší vše, což působí dost divně. Beru tuhle komiksovou logiku když už je hrdina etablovaný, ale když tohle mají být jeho první krůčky a stejně už vše nahned bez problémů zvládá, trochu to ruší a brání se s ním nějak sžít, protože tady je prostě od začátku jasné jak vše dopadne a napětí na nule. I ty dialogy a prozření/vývoj/náprava hlavního hrdiny působí lehce naivně, uspěchaně, protože tak se to prostě čeká, ne proto že by to přirozeně vyplynulo ze scénáře. Ale to je prostě mainstream, a chyba očekávání protože komiks se snažil působit že bude víc syrový a reálnější, ale nevěřte mu to. Berte to jako klasický superhrdinský book, se vším co na něm máte i nemáte rádi. Pak se dočkáte odsýpajícího a svižného příběhu bez hluchých míst, prostě oddychovka s ne úplně tradiční kresbou, na kterou si však zvyknete a která určitě neurazí. V některých kombinacích s barvami to vypadá dokonce hodně dobře. Pro fandy seriálu povinnost, vidět některé inspirační zdroje. Já si to užil i opakovaně a bez nějaké přidané hodnoty, jako akční jednohubce dávám poctivých 7/10
  • Spike
    Tak a mám za sebou pátý díl moderního Green Arrowa. Tentokrát je to díl cestovatelský, který má asi evokovat příběh Krušné časy hrdinství pročež hlavní hrdina projíždí Amerikou a řeší nějaké problémy. Ale to je jen naoko. Ve skutečnosti cíl je jasný a všechny zastávky proběhnou čistě kvůli hostovačkám ostatních hrdinů. Ačkoli postavy i lokace se mění a na jednu stranu je to pestré, je to dokola jedna a tentýž formulka - Arrow se potká s nějakým členem Ligy Spravedlnosti, nechá se (už pátou knihu) pokárat jaký že to byl dřív zlobivý hoch, pak spojí síly protože společný problém, a nakonec je pochválen za to že se změnil k lepšímu. Ne vážně, dost na tom že s tím se setkáváme už od první knihy, ale točit to samé během jediné knihy 5x za sebou... Benjamine Percy, trochu zapoj fantazii, oživ to trochu, neopakuj se tolikrát hned za sebou, proboha... 🤦🏻‍♂️ Abych nekřivdil, ne vše je jako přes kopírák. Třeba úvodní příběh s Flashem, ačkoli zápletka hloupoučká, tak má celkem fungující chemii mezi oběma postavami. Ty hlášky a dialogy jsou sice někdy vtipné trochu jinak než bylo asi zamýšleno (nesmějete se s nimi, ale jim) ale pořád příběh beru jako jeden z těch lepších.
    To ten druhý s Wonder Woman už je celkem bída. S ní Green Arrow už žádnou chemii nemá, zápletka slabá, a to vše korunované dalším rádoby vážným a motivujícím proslovem o lidství a Americe. Nic proti tomu, ale tohle se prostě musí trochu umět, jinak to vyznívá dost směšně. U dalšího příběhu se Supermanem se zase člověk může pousmát tomu jak Oliver probudí svědomí v Lexi Luthorovi který ze svých vlastních příjmů zvýší všem svým zaměstnancům plat. Wow. Když přejdeme k Batmanovi, mihne se nám tu Soví tribunál, oba hrdinové si dají souboj trvající asi jednu stranu, aby si čtenář mohl říct "Wow, Green Arrow se porval s Batmanem!" přičemž na mě tenhle konstrukt moc nezabral, asi jsem handicapován tím že je mi více než 10 let. Nakonec je Ollie zase poplácán po zádech, a jde se ke Green Lanternovi. Sice hned zamíří do vesmíru, ale konečně je tu opět fungující buddy chemie a hned jsem si v dobrém vzpomněl právě na jejich týmovku z DCKK. Sice nám tu logika, fyzika a všechny ostatní maličkosti dostávají dost zabrat, jinak s vypnutý mozkem je to fajn. Nebál bych se tenhle příběh, potažmo celou sérii, nazvat obdobou těch stařičkých superhrdinských komiksů, které byly naivní, doslovné, na logiku a smysl moc ohled nebraly, jen aby tam byla akce, vtip a mladý čtenář se bavil, jen zde v moderním provedení. S tím rozdílem že podle všeho tahle série nemá být pro až tak mladé čtenáře, jen tak bohužel působí. Závěr pak pokračuje do Metalu, který už tu vyšel komplet takže víme co následuje.
    Jak to shrnout... Některé části byly lepší, jiné horší. Ta 'vážná a aktuální témata' tu nebyla tlačena tak moc jako v jiných dílech, což je určitě plus. Postavy jako Black Canary nebo Ollieho sestra Emiko tu mají jen pár scén, takže jsou docela snesitelné. Co se týče kresby, k našim dvěma stálicím přibyly dva nováčci, ale styl je tak podobný že to ani neregistrujete, tedy co se vizuální stránky týká tak pořád dobrá úroveň. Pořád jsem zvědav co bude dál, Green Arrow si zachovává status série která neurazí, nenadchne, a klidně ji budu kupovat a číst dál. Ačkoli výhrad je pořád spoustu, s výjimkou druhé knihy se daří držet přijatelnou úroveň tak to beru, nadějí že Percy se naučí líp psát už se po páté knize můžu asi v klidu vzdát. Opět 6,5/10.
  • Spike
    Spike5.4.2020 04:01Batman: Zatracení
    Uff, tak tohle se opravdu hodně těžko hodnotí, ale dobře, zkusím to.
    Začneme s očekáváním. Jakožto první vlaštovka DC Black Labelu vydaná u nás, na Zatracení jsem se těšil už od začátku. Plus jména autorů (tedy žádná béčka) a nástin děje a postav co se tam objeví, a hype byl obrovský. Ale. Přeci jen, Brian Azzarello je tvůrce ke kterému mám komplikovaný vztah. Píše prostě jinak, po svém, zvláštně, a jeho komiksy (pro mě) rozhodně nejsou na jedno přečtení. U jeho Hellblazera nebo 100 nábojů jsem komiksy docenil hned, ač je jasné že další četba to zase někam posune. Ale takový Pro zítřek, ten jsem plně docenil až tak na třetí, čtvrtý zátah (mimochodem ten komiks je výborný). Ale naproti tomu jeho Joker nebo Lex Luthor, to mi dodnes přijde takové klouzání po povrchu.... Asi si to budu muset opět zopáknout. Zkrátka - u tohoto autora už po předchozích zkušenostech počítám s tím, že první přečtení není určující a názor se ustálí až po opakovaném. Čímž naznačují že v budoucnu některé své názory mohu poupravit. Tohle budou dojmy po prvním přečtení, takže tak.
    Já ani nevím jestli se mi ten příběh líbil nebo ne. Návaznost na Jokera je jen velmi volná, nevadí mi. Odkazy ke Kameňáku potěší znalce. Kresba... Wow, Lee Bermejo je bůh. Takový špinavější Alex Ross. Sice už kresbu a malbu ne kombinuje jako dřív, ale ten komiks díky němu prostě vypadá ÚŽASNĚ. Atmosféra na max, a já se kochal každou stránkou. Tady není výhrad, kdo dá na vizuální stránku komiksů, tak tohle je povinnost. Ale ten scénář... Zezačátku jsem byl lapen, těšil jsem se kam se to pohne.... Ale nastal ten typický problém co u Azzarella mám většinou. Příběh prostě nějak plyne, události a postavy se objevují, ale buď je to takové odnikud nikam, nebo mám pocit že polovina děje chybí protože mi stále něco uniká, a to jsem schválně četl pozorně. Ono nápady tam jsou dobré, čas od času se objeví výborná scéna, ale prostě to na mě celkově nefunguje. Vím skoro jistě že až se k tomu někdy vrátím užiju si to víc, ale můj názor je prostě takový, že pokud i po pozorném dočtení pořád nevíte o čem to pořádně bylo, máte pocit že značná část děje vám uniká a k vysvětlení musíte googlit jak to bylo myšleno, prostě to nemohu nazvat dobrým scénářem. Jakkoli jsem to tomuhle komiksu přál. Ač postavy mě bavily, spousta z nich mitam přijde zbytečná a daná na sílu. Jako když se autoři do některých batmanovských příběhů snaží nacpat co nejvíce padouchů, tady jsou Constantine, Zatanna, Spectre, Deadman, Enchantress, Etrigan, Swamp Thing... A polovina z nich by tam být ani nemusela. Nebo mi jen nedošla jejich role... Každopádně ze scénáře nadšený být nemohu. Autora mám rád, ale tohle mi prostě přijde prázdné. Jsem opravdu zvědavý co na mém názoru změní další přečtení.
    Jinak vydání je na klasicky vysoké úrovni, přebal originální leč člověk na něj musí být velmi opatrný. Pod ním taky super. Ten větší formát jsem čekal jako u Mého temného prince, tohle je ještě větší a bohužel do knihovny trochu nepraktické. Alespoň že ta kresba vynikne.
    Za tu, a za kvalitní provedení plus pár super scén, půjdu s hodnocením výš. Ona kniha je to luxusní, ale ten příběh, ten je takový... Nijaký.
    Ale určitě doporučuji, minimálně pro fandy Batmana povinnost. Jen to dle mě není tak dobré jak vzhledem k námětu být mohlo. 7/10
  • Spike
    Tak na tohle jsem byl zvědavý, protože nepočítám li ty bonusové příběhy na konci, moc starých retro komiksů v DCKK nevyšlo. A když už jsem se pustil do Green Arrowa ze Znovuzrození, zajímalo mě porovnat to s jeho starší verzí. A jak z toho porovnání tento kus vychází?
    Pro někoho překvapivě docela dobře. Na přelomu 60. a 70. let si DC řeklo že zkusí udělat superhrdinský komiks, co by zkoumal, odrážel a řešil sociální problémy té doby. Něco takového tu tehdy ještě nebylo. Nutno říct, že komiks vypadá tak o 10 let mladší než ve skutečnosti je, kresba Neala Adamse je na tu dobu opravdu propracovaná a vypadá dobře i dnes, oproti většině kreslířů 60. let jasně vyčnívá, opravdu detailní a kvalitní, takhle si představuji poctivou retro kresbu která odolá zubu času. I po stránce scénáře je to až překvapivě dobré, rozhodně to není tak ukecané a popisné jak by člověk čekal. Ano, dnes už jo, ale v tu dobu to muselo být opravdu svěží a moderní a ani dnes se to nečte špatně.
    Jde tu o to, že Arrow a Lantern se tak úplně neshodují v tom co je a není správné, proto si oni a ještě jeden z Lanternových šéfů jakožto nestranný pozorovatel udělají road trip po Americe kde budou narážet na její tehdejší problémy a přicházet na to, jakým způsobem a jestli vůbec je lze vyřešit. A tohle civilnější pojetí mě kupodivu bavilo. Ano, pořád je to 50 let starý komiks, takže některé dialogy, situace a jejich řešení je poplatné své době, ale pořád platí že to je o krok napřed před tehdejší konkurencí. Problémy se tu nevyřeší jen ránou pěstí a slepým dodržováním zákona, sice je to pořád podáno zjednodušeně a naivně, ale to poselství tu je. Ať už jde o majitele domu a chudé nájemníky, majitele města v horách co dává lidem práci a proto si od něj musí nechat vše líbit, sektáře co vnucuje druhým svou vůli, Indiány co mají právo na své území, vše je řešeno ne moc do hloubky a závěr většinou uhodnete, ale přesah tu je. V tomto ohledu ale moderní komiksy nejsou o nic dál, řešení vážných témat třeba v současné řadě Green Arrowa vyznívá ještě směšněji. Výměny názorů a rozdílných úhlů pohledu hlavních postav je zajímavé a skutečně jsem měl pocit, že postupně se tahle road movie někam posouvá. I ten nestranný pozorovatel který si dle událostí na stav lidské společnosti a Ameriky dělal neovlivněný názor tam seděl. I ta Black Canary která tam byla naroubovaná trochu moc na sílu tam nevadila.
    Jenže po dvou třetinách knihy přijdou poslední dva sešity a všechno jde do kopru. Autor se kdoví proč rozhodne pouť po Americe utnout a dej přesunout do vesmíru, nejdřív na nějakou základnu kde šílený vědec co nesnáší vše živé chce s pomocí svých superrobotů všechny nechat popravit, pak na nějakou jinou planetu kde jakási úchylná tlustá sci-fi babka v noční košili zavinila přelidnění. Wtf?! Jak sakra nějaká zapadlá planeta někde v prdeli vesmíru reflektuje sociální a morální stav tehdejší Ameriky? Proč témata jako korupce a přelidnění nemohla být zpracována ještě na Zemi aby se uzavřela dějová linka a postavy mohly dojít k nějakému pochopení, prozření, deziluzi, cokoli? Místo toho jsme hozeni někam mezi své době poplatné sci-fi kulisy a řešíme věci které si Lantern může řešit kdykoli jindy, a celá ta zápletka o poznání své země je smetena že stolu a zapomenuta. Co že kniha do té doby stála na konfrontaci hlavních postav, na poslední straně je prostě napsáno mimo záběr že Lantern se rozloučil, někam odletěl a hotovo. Jestli tohle není promarněný potenciál a nedotaženost, tak už nevím co.
    Bonusový kraťas je klasické retro které neurazí, jako doklad své doby a první výskyt Green Lanterna vůbec, proč ne.
    Celkový dojem je těžký. Na jednu stranu komiks myšlenkově, formálně i vizuálně předběhl svou dobu a krásně jde číst i dnes, na druhou stranu ke konci prudce přehodil výhybku na klasické šedesátkové sci-fi béčko. A to je dost škoda. I přesto za mě pořád o něco lepší než moderní Green Arrow, což je pro 50 let starý komiks jednoznačně pochvala. 7/10
  • Spike
    Po čtvrtém díle už si asi můžu dovolit mít na nějakou sérii ucelený názor. Musím tedy říct - Benjamin Percy podle mě neumí psát. Některé příběhy sice nejsou špatné, ale podává nám je pořád hrozně začátečnicky, podle mě tohle je autor který by se měl držet sérií pro mladší čtenáře. Kniha je docela macek, má 8 sešitů, přičemž první příběh zabírá 3 a ten druhý zbytek. Takže postupně. Ten první je jednoduše špatný, jako by vypadl z druhé knihy která byla jednoznačně nejhorší z celé řady. Vrací se nám do dění postava Roye Harpera, bývalého Oliverova sidekicka, a je dokonalým ztělesněním všeho co je na tomto typu postav špatné. Neuvěřitelně otravný, protivný, alkoholik, feťák, a stejně vše dává za vinu jiným a už po X-té vidíme jak postava co má vlastních chyb a prohřešků až nad hlavu dělá z Olivera toho nejhoršího pod sluncem. K tomu zápletka se stávkujícími indiány, která má asi zase být aktuální a odrážet nejaké vážné společenské téma, ale zas a znovu je zpracována jen jako naivní pitomá agitka se špatnými hláškami, dialogy i postavami, situacemi řešenými stylem deus ex-machina a doslovný ukazováním prstem na všechno a všechny co je dle autora špatné (ano, tohle slovo se tu objevuje nějak často a není to náhodou). Po tomhle jsem si musel dát na čas pauzu než jsem se donutil přečíst si zbytek.
    Naštěstí, druhá polovina knihy už je lepší. Zápletka s Devátým kruhem nám tu nabírá na obrátkách, a příběh konečně o něčem je. Ano, spoustu zvratů a událostí je tu vycucaných z prstu, ale jak už jsem psal, to je Percyho styl. Celé je to možná až moc přehnané a megalomanské, ale to už je problém dnešního mainstreamu obecně. Black Canary se definitivně stává otravnou postavou která vše co vypouští z pusy slouží jen k tomu aby Oliverovi určovala co je a není správné a argumenty se nepřipouští. Veškerá chemie mezi nimi která se mi v jedničce celkem líbila, je fuč. Najde se tu i pár celkem povedených akčních scén, jímž přidává kresba. Opět jak je u série zvykem je tu zajímavé panelování. Všichni jsou tu sice pojati dost černobíle a zas je to agitka, ale díky příběhu to tolik nebije do očí jako v první části. Je fajn že to není narychlo ukončené ale protentokrát ti 'zlí' vyhráli a tak jsem celkem zvědavý na pokračování, oceňuji že dlouho budovaný příběh není ukončen nějak debilně narychlo, tentokrát. I díky překvapivému (i když dost wtf) twistu na konci jsem zvědav co bude dál. Ano, tenhle příběh se docela povedl, i když pořád obsahuje dost pitomostí. Třeba pořád naprosto nevysvětlená zrada jednoho člena týmu v závěru minulé knihy, se kterou si tu ale nikdo moc hlavu neláme. Green Arrow shodí na padoucha spoustu žhavého olova či co to je, ale když ho vidíme v další scéně, má jen rukavičky a poznámku že se 'dával dohromady' (asi se zázračně vyléčil ale na ručičkách mu zůstalo pár puchýřků, to zamrzí).
    A asi nejvtipnější scéna knihy, která má asi znázorňovat autorovu představu spravedlnosti: Postarší obyčejný pár si jde z restaurace a baví se spolu o tom, že žena nedojedla svého humra, tak ho muž vzal s sebou domů aby ho dal psovi, ať si pochutná. Za rohem už na ně čeká Green Arrow, výhrůžně se na ně podívá a ukáže na opodál stojícího bezdomovce, kterého si pár ve tmě a z té dálky nejspíš ani nevšiml. Pár se tedy vyděsí a dá tedy humra k jídlu bezdomovci, který slušně poděkuje. Načež se na ně Green Arrow znovu zamračí a řekne: "Určitě byste nemohli postrádat ještě NĚCO?!" Pár tedy vyhodí z peněženek všechny bankovky co má a vyděšeně uteče. Možná jsem divný, ale zastrašování sice zjevně zajištěných, ale nevinných manželů co si jdou z večeře a donutit je dát vše co u sebe mají nějakému bezdomovci, mi nepřijde jako něco s čím bych se mohl ztotožnit a Green Arrowa za to oslavovat. Být na jejich místě někdo, o kom víme že je špatný atd a trochu ho oškubat, ok, ale takhle bafnout na dva postarší kolemjdoucí lidi a donutit je odevzdat vše co u sebe mají, tomu se snad říká loupež, ne? Bohatým brát a chudým dávat, i když ti 'bohatí' si nejspíš ty peníze poctivě vydělali, nebo nám tu tedy alespoň není ani naznačen opak? Podobných scén kdy někdo někomu takto "pomáhá" ale zcela očividně na úkor jiných, je v celé sérii kupa, ale zrovna tahle mě opravdu dostala.
    Dokud bude u kormidla Benjamin Percy, nemyslím že se série dostane ze svého standardu který si povětšinou drží, a výhrady co mám už od první knihy zjevně budou trvat. Zde to táhne nejdelší hlavní příběh který není špatný, ale sráží ten první co je prostě pitomý, a spoustu ne dobře napsaných situací, scén a dialogů. Můžu znít moc kriticky, ale jen jsem se trochu rozepsal o tom co mi zde vadí, přičemž na hlavní linku co bude pokračovat v dalších dílech jsem celkem zvědavý. Takže celkem, o nic lepší ani horší než minule. 6,5/10
  • Spike
    Měl jsem docela strach se do toho pustit, protože druhý díl bylo docela bahno... S potěšením můžu říct že zde je kvalitativní skok nahoru, zhruba na úroveň dílu prvního.
    Kresba je pořád takový průměr až lehký nadprůměr, ale má své skvělé momenty a hodně dělá zajímavé panelování. Black Canary je zde čím dál tím víc sexy, myslím že nerdi si přijdou na své. Konečně je zde i pořádný padouch, znalcům seriálu dobře známý. Příběh na rozdíl od toho v druhém dílu má hlavu a patu a navíc je rozprostřen přes celou knihu, a tentokrát mě to bavilo číst. Tolik k pozitivům.
    Co mi vadilo - Oliver se neustále nechává od někoho komandovat, ať už od Canary, své sestry, a tak bych mohl pokračovat. Opravdu, když už třetí knihu čteme jak je hlavní hrdina fackovací panák pro všechny, trochu mi to vadí, některé postavy jsou tu vyloženě protivné. Hlavní zápletka o očernění Green Arrowa je sice provařená až běda a žádné výrazné inovace oproti tomu co jsme četli a viděli už milionkrát se nedočkáme, ale jinak to celkem funguje. Je hezké že se pořád buduje linka ohledně Devátého kruhu, ale už by to chtělo s tím trochu pohnout. Záporáky tu máme vlastně dva, přičemž samotný závěr s tím hlavním byl dost odbytý a trochu mi to tak celou knihu shodilo. Co se týká druhého záporáka a vlastně všech záporných postav v téhle sérii - jsou hrozně přehnané. Benjamin Percy podle mě prostě není příliš dobrý scénárista, protože každou zápornou figuru dělá až do karikatury, nechává je vypouštět z úst ta největší padoušská klišé a promluvy, aby prostě i pětiletému dítěti bylo jasné že tenhle je ten zlý, a tohle je špatné atd.. Zbytečná doslovnost je problém i u ne zrovna povedených a přirozených dialogů. Každý problém se prostě musí přímo pojmenovat a ukázat na něj prstem radši rovnou třikrát. Pokud chce komiks řešit vážná témata, musí se to umět, tady to občas působí až směšně naivně. Neřeknu kdyby se jednalo o komiks vyloženě pro mladší čtenáře, ale vzhledem k tomu že tu máme scény jako otevřená zlomenina, šíp do oka nebo cejchování, pochybuju že je hlavní cílovkou čtenář pod 15 let, a občas mi přijde že autor ze mě buď dělá blba, nebo opravdu neumí něco popsat jinak než absolutně doslovně.
    Takže celkem takový průměr, nebýt stylu psaní které mi prostě nesedne a myslím že jinak zajímavá témata co se zde řeší jdou pojmout mnohem šikovněji, byl by to možná nejlepší díl. Takhle je to aspoň na úrovni toho prvního, což neznamená skvělý komiks, ale oproti tomu blábolu kterým byl díl druhý je to pořád pochvala. Důkaz, že nemá cenu lámat nad nějakou sérií hůl jen proto, že jeden díl se opravdu nepovedl. 6,5/10
  • Spike
    Ehm... Nerad to říkám, ale docela propad. Tenhle komiks má v sobě děr jak Oliverův cvičný terč. Po konci minulého dílu jsem byl docela zvědavý, to opadlo hned zkraje, kdy sledujeme nezajímavý příběh nezajímavé postavy Oliverovy sestry. Urovnání věcí s Jakuzou, to zní slibně, ale je to pojato tak jednoduše a debilně... Proč, pro Kristova játra, se tam někdo musí měnit do čínského draka?! Proč ve flashbacích padouch místo jednoduchého zabití chce zneškodnit Green Arrowa nějakým nástrojem jak ze Saw?! Aha, aby se k němu stihla dostat jeho sestra.. Ani kresba nezaujme, zbytečná a špatná odbočka...
    Říkal jsem si že aspoň hlavní příběh bude lepší, ale ono ne. Místo survival story, která se nabízela, nějaká variace na Green Arrowův origin, tu máme jen levně obšlehnutou zápletku s výrobci drog. Nelogické chování postav, a strašně okaté a tím pádem i směšné řešení 'vážných a aktuálních' témat. Je sice hezké že tu máme pár hezkých výjevů Black Canary nalehko na pláži, ale její postava začíná být neskutečně protivná. Skoro se s Oliverem neznají, ale autor se to snaží podávat jako osudovou lásku, kdy si Oliver nechá všechno líbit a nechá se seřvávat a peskovat za každou kravinu.. Tohle dokonale rozbilo tu jakž takž chemii co spolu v první knize měli. Jo, chápu že ty postavy za sebou mají dlouhou historii kde prostě jsou spolu, ale tady, v téhle kontinuitě, se teprv seznámili, ten vztah se musí budovat, a ne přejít z fáze 'potkali jsme se a zakoukali jsme se' hned k fázi 'stáří manželé'. Plus otravná a napřesdržku postava indián co ví všechno nejlíp a přitom mění postoje jak ponožky. Hrůza.
    Ani poslední část ve vlaku není dobrá. Canary má pořád blbé kecy, zápletka strašně naivně řešená, včetně konce, prostě slátanina. Navíc naprosto nefunkční hlášky. Jo, kresba je fajn, ale měl jsem pocit že čtu něco pro desetileté děti, kde je naprosto doslovně popsáno kdo a co je špatné, jak by se kdo měl chovat, atd. Prostě.... Tohle není ten Green Arrow kterého bych chtěl číst. Ani první kniha nebyla nic zázračného, ale proti tomuhle je to nesrovnatelné.
    Ostrov starých ran přináší jedno z největších zklamání celého Znovuzrození. Fakt doufám že se to zvedne, protože mít při čtení pocit že ze mě autor dělá pitomce (nebo jen opravdu hodně neumí psát) to se mi už dlouho nestalo. 3,5/10
  • Spike
    Určitě to není zlý start. Až na pár věcí které autor nevyřeší moc dobře by to jako nástupní můstek do světa Green Arrowa mohlo i fungovat, ale nepochopil jsem, jak se Oliver zná/nezná s Black Canary, nebo co proti sobě vůbec mají/nemají s Digglem...? Přitom pár vysvětlovacích rámečků by stačilo a bylo by to ok. Až na tohle jako start proč ne. Samotná zápletka je občas trochu zkratkovitá a předvídatelná, ale celkem fajn. Občas se na některé skutečnosti poukazuje až moc okatě, někdy by to chtělo nechat příběh plynout jaksi přirozeněji. Logické díry radši ignoruj, to bychom tu byli ještě dlouho... Jen by se asi hodilo slovo o záporácích. Vypadají dostatečně nechutně a tím pádem i cool, ale vzhledem k tomu že jsou to v podstatě bankéři a obchodníci co páchají zlo jaksi mimo dohled, nepřihde mi že by se mohli ukazovat mezi lidmi... Nebo že by normálně fungovali když jim kůže a maso pomalu visí a slézá z kostí, ale fajn, hlavně že vypadají zajímavě... Plus je, že do série můžou naskočit i ti co dosud jen sledovali seriál, většina postav je tu podobných, a 7.série Arrowa si z tohohle komiksu pár inspirací vzala. Kresba je pěkná, Otto Schmidt předvádí klasický, jednoduchý mainstream, zato Juan Ferreyra si víc hraje, s barvami, akcí, a hlavně dynamikou. Tady opravdu je na co se dívat a na mainstreamový komiks je tohohle člověka skoro škoda...
    Ve výsledku tak je pro mě kniha sice startem neurážejícím a zábavným, ale nic moc navíc nepřináší. Chemie mezi postavami tu je, stačí vypilovat pár věcí a myslím že může být i lépe. 6,5/10
  • Spike
    S touhle sérií je to těžké. Má své nepopiratelné kvality, ale zároveň pořád dost mezer. Většinu knihy se opět soustředíme na jednu určitou postavu, Tima Drakea, který se po delší době vrací do hry. A je to čtivé a zábavné, o tom žádná. Plus se aspoň na dva sešity vrátil i Eddy Barrows, nejlepší kreslíř téhle série. Ale... Pořád je tu víc otázek než odpovědí, a v už páté knize bych očekával nějaký posun, ne jen samé vršení cliffhangerů. To se ukazuje v závěru, který je prostě utnutý a zahraný do outu, a celý předchozí příběh, který mě bavil, to docela sráží. Hodně velké wtf je i mihnutí Doomsdaye a "Jor-Ela". Vážně zrovna do téhle série se musí cpát camea úplně odjinud, jen aby to bylo "zajímavější"? Vůbec mi to neseděl a nehodilo se to sem.
    Poslední dva sešity už se soustředí na jiné postavy. Linka kolem Basila/Clayface mě baví, tahle postava se v téhle sérii povedla. Pak tu máme linku ohledně Spoiler/Stephanie (postava kterou nemám rád) a Anarkyho. Nevím jestli je tohle nějaký extra zajímavý příběh co se tu buduje, ale zase tu je zajímavý cliffhanger, nezapomnělo se na Syndikát obětí, což je fajn. Vůbec Tyniona musím pochválit, že se mu počasí celé série daří držet napětí co dál a čtenář je prostě zvědavý, příběhy nejsou úplně uzavřené a prostě někam směřují. Jen někdy moc pomalu. Poznámka: je vtipné, jak je BB Art pozadu s Detective comicsem New 52. Zde nás popis na zadní straně láká na návrat Anarkyho, a přitom díl kde se představil tu vyšel teprve nedávno.... Kdybych si ho nepřečetl, vůbec nevím kdo to je a některé věci v tomhle komiksu bych moc nechápal. To je problém toho že tu vycházejí paralelně dvě řady Detective Comics zároveň, člověk pak může mít trochu bordel v tom.
    Celkově to nebylo zlé. Hlavní příběh až na pár Wtf momentů a do ztracena vyšumělý závěr dobrý, druhý příběh takový průměr, kresba vyvedená, a čtenáře pořád zajímá co bude dál. Jen už necítím ten tah na branku jako v prvních dílech, a už by to chtělo aby ty 'velké' události, o kterých se tu furt mluví že k nim směřuje, nastaly, protože to začíná být trochu natahované. 6,5/10
  • Spike
    Spike13.1.2020 17:46Fatale #03: Na západ od pekla
    S Fatale je to těžké. Ačkoli si každý díl užiju a scénář i kresbu si patřičně vychutnám, něco tomu pořád chybí. Pořád zůstává spoustu otázek a já jen doufám že až si v posledních dílech do sebe všechno sedne, že sérii naplno docením. Máme tu proti minulým knihám změnu, nemáme souvislý příběh ale čtyři kraťasy s různými postavami i z jiných časových období. Některé věci se vyjasní, spoustu dalších otázek zase naskočí. Těžké hodnotit to komplet, ale příběhy si drží svou úroveň po celou dobu. Jen je každý úplně jiný, prostředím i atmosférou. Ten první je ještě docela v duchu minulých knih, ze druhého co se odehrává ve 13. století cítím hodně Gaimana, třetí je do westernu a poslední z 2. světové zas jakoby z pera vypadl Mignolovi. Není to moc soudržné, ale je to pestré a doplňuje to celou tu mozaiku tohohle světa. Ač kresba pořád stejně skvělá, logicky tenhle díl díky žánrové rozvětvenosti už postrádá tu noir atmosféru jako předtím. To nic nemění na tom, že se těším na zbylé knihy a že jsem zvědavý jak to do sebe ke konci vše zapadne. 7/10
  • Spike
    Můžu s potěšením říct, že série si i pátým dílem drží svou laťku. Na minulý díl s Reverse Flashem sice nemá, ale popořadě. Zde nejvíce prostoru dostává civilní rovina, a komiksu to opravdu sluší. Je to čtivé, máte vztah k postavám, a oproti podobným komiksům kde jsou ty osobní linky hrdinů dost zredukované je to prostě fajn. Barry se pere se svými novými schopnostmi, svou prací, osobním životem... tohle mě prostě bavilo. Iris tentokrát absentuje, ale Barryho kolegyně Kristen má dostatek prostoru a dobrou interakci a chemii s ním, takže to nevadí. Černý Wally West opět dokazuje jak zbytečnou postavou je a že série by se bez něj krásně obešla, zde je opravdu jen aby se neřeklo. Jediné minus je slabší a nevyužitý záporák. Bloodworka znám z Flashova TV seriálu a ani zde není dvakrát zajímavý. Prostě epizodní padouch se zajímavými schopnostmi, ale strašně plochý, odříkávajíc hrdinovi svůj origin a své plány jak v 60. letech. Kratší příběh z věznice Iron Heights představuje zajímavou změnu a možné další směřování do budoucna, minimálně na další knihu, a závěrečný vánoční kraťas je takovou milou jednohubkou. Kreslíři jsou průměr, o něco líp na tom byl snad jen Christian Duce.
    Já jsem i s pátým dílem spokojený, pokud se série bude držet více té civilní roviny jako zde a třeba ještě přidá lepší padouch, tak nemám problém. 8/10
  • Spike
    Tak i druhý díl je výborný. Ale ani zde to ještě není na plný počet. Dějová linka v současnosti se sune dopředu pořád pozvolna, jelikož stejně jako minule má méně prostoru. To hlavní se zde odehrává opět v minulosti, ale v jiné dekádě, v jiném prostředí a s novými postavami. Takže jsme vlastně ve stejné výchozí pozici jako v díle prvním, opět se postupně se všemi seznamujeme a vlastně sledujeme další epizodu jen volně navazující na tu minulou. To je možná důvod, proč jsem se do toho opět nemohl úplně na 100% dostat. Nedozvíme se o moc víc o odkrytí záhad co nás zajímají, k postavám jaksi nemáme nějaký pevný vztah. Prostředí Hollywoodu 70.let, hlavní i vedlejší zápletky, kresba, všechno je na svém místě a je to skvělé. Jen jsem se pořád cítil jen jako pozorovatel, než že by se mi příběh opravdu dostal pod kůži a já ho prožíval. To už je asi dáno tou epizodickou koncepcí celé téhle série. A svým způsobem je to velmi chytré a mě se to tak líbí. Jen mě to díky tomu prostě tolik nevtáhne přímo do děje. Než si člověk znovu zvykne na všechny postavy, už je konec, a příště se zřejmě pojede zase odznova v jiném časovém období.... Možná zním trochu zmatečně, když tvrdím že komiks je vlastně vynikající ale plnou palbu mu přesto nedám... Chybí tam prostě to něco co by mě vtáhlo a odrovnalo. Jinak atmosféra opět temná a úžasná, některé výjevy správně drsné a brutální, a díky prostředí to má zase o něco jiný feeling než minule. A ženy Seana Phillipse jsou neskutečně krásné, jen si je zvětšit na plakát a vyvěsit...
    Takže závěrem opět pochvala a jsem zvědav na další díl. Třeba až všechny kousky skládačky zapadnou do sebe, Fatale mě naplno pohltí. Do té doby "jen" krásných 8/10
  • Spike
    Po Criminalu mi bylo jasné že Ed Brubaker a Sean Phillips nic špatného stvořit nedokáží, tak jsem do Fatale šel prostě s očekáváním, jak moc dobré to bude. Jenže to ještě nelze říct... Criminal sestával z uzavřených, jen volně propojených příběhů, kdežto Fatale je jeden dlouhý příběh rozkouskovaný do pěti knih, a tady máme pouze první část. Vlastně jsme hozeni do příběhu a nic moc se nám zatím nevysvětlí, takže na závěry je moc brzy. Ale kdybych měl dojmy nějak shrnout... Fatale má úžasnou atmosféru, jelikož Phillips neztratil nic ze svého umu a jeho kresba se do toho prostě hodí, je vidět že Brubaker mu to píše na tělo. Ačkoli toho pořád víme málo, tempo je rychlé, a než se do toho čtenář pořádně dostane, je konec. To je asi největší (a dost možná jediná) výhrada kterou k tomu mám. Miluju krimi, noir, horor i to když se komiks nebojí být drsný, všechny prvky jsou na svém místě a fungují parádně, jen prostě sotva si to všechno do sebe sedne, jsme na konci tak tam zůstává jistá pachuť... Ale za to autoři nemůžou, věřím že kdybych si Fatale četl v nějakém Omnibusu, bude zážitek stoprocentní. Téma i námět příběhu jsou mi blízké, scénář, kresba i české vydání jsou na perfektní úrovni a já doufám že u dalšího dílu, když už je příběh rozjetý, vklouznu do děje ihned a už to bude na plnou palbu.
    8/10
  • Spike
    No... O vyložené zklamání nejde, ale že bych byl spokojen taky říct nemůžu. Po druhé knize kde to kazil hlavně crossover s nezajímavou postavou/sérií a trapný záporák, jsem čekal návrat k duchu první knihy. Jenže. Hned zkraje tu máme součást dalšího eventu, Smrt rodiny. Na první pohled to vypadá v pořádku, jelikož ta tu vyšla a tak kontext chápeme. Ale za prvé, tohle je spíš sólovka Harley než příběh do Sebevražedného oddílu, a za druhé je to celé takové divné. Jokera mám rád, ale tady byl takový nijaký, nepochopil jsem co přesně vlastně chce, motivace se pořád měnily, bylo to celé takové o ničem motání v kruhu a nic nového se vlastně nestane ani nic nevyřeší. Jen si člověk uvědomí, jak strašně pozadu BB Art v některých sériích je, když Smrt rodiny tu vyšla už někdy v roce 2014.
    Pak konečně začíná něco jako pokračování minule knihy, a abych se v tom nemotal nejdřív napíšu pozitiva. Další mise vypadá dobře, Jo Jo je teď až překvapivě dobrou postavou, vztahy a intriky mezi členy oddílu nevypadají vůbec marně, a ta akce v domě až napadne připomíná Kill Bill, je to hezky drsné, hlášky jsou povedené a chemie mezi postavami tu funguje. A teď k negativům. Jaký má kurva smysl dělat sérii jako Sebevražedný oddíl, která se prezentuje stylem 'tady může umřít každý' když se teď tak hromadně oživují mrtvé postavy? Ani jim to už nepřijde divné, reakce na to když někdo vidí někoho kdo by měl být mrtvý probíhá asi ve stylu "Počkat, neměl bys být mrtvý? Ale ok, to je jedno.." Jako sorry, ale tohle úplně degraduje celý smysl Sebevražedného oddílu, jak to má teď čtenář brát aspoň trochu vážně a o postavy si nějak dělat starost!? A navíc se splnila má noční můra, a z mrtvých tu vstal i onen supertrapný padouch z minulého dílu, Regulus... A co víc, vypadá to že nás bude provázet i nadále... Tohle vážně ne. Další věc které jsem se musel jen smát, byla když Amanda Wallerová vypne bomby v hlavách oddílu, oni ji můžou zabít, jít si každý vlastní cestou, cokoli, a oni se prostě rozhodnou ji dobrovolně pomoct a nasazovat kvůli ní život protože... Sakra, proč?! U superhrdinského mainstreamu nějaké logické lapsy přehlíží pokud to nepřesáhne určitou hranici, ale na stupnici 1 až 10 tohle je tak 15... Že se tu pak dle libosti objevují nějaké neznáme postavy a konec je useknuty, jsou proti tomu už jen detaily. A pozor spoiler, Deadshot je nejspíš na konci stejně jako minule zabit. Ale nebojte, však oni ho zase oživí...
    Po scénáristické stránce je to až nezvykle odfláklé, a to i na poměry série, která si od začátku zakládala na jednoduchosti. Za poměrně pěknou kresbu všech jreslířů a za dobrou střední část dám ještě s odřenýma ušima *** ale jinak je tohle zatím nejhorší díl série. Jestli si dobře pamatuju zbývají už jen dva, přičemž ten poslední by se měl točit kolem eventu Forever Evil takže většina dějových linek se asi uzavře už příště... A já nevím, ale mám pocit že o moc lepší už to nebude. Snad to BB Art aspoň dovydá rychle.
    5/10
  • Spike
    Tak celý ten velký event je konečně za mnou. A musím říct, že i přes mnohé výtky, já jsem si honakonec docela užil. Možná že třetí část ze všech nejvíc. Ano, je to strašlivě přeplácané, a ve třetím dílu už jsem plně kapituloval před jakoukoli snahou hledat v tom vnitřní logiku. Jakákoli pravidla a zákonitosti si tvůrci vymysleli, hýbou si s nimi jak se to zrovna hodí a přidávají tam další a další, celé to je jedna deus ex-machina za druhou. Pokud na to ale člověk přistoupí a přijme to jako fakt, může se u toho docela bavit. Ono, navzdory názvu, je to vlastně další z mnoha Krizí, a tam už jsme na podobný megalomanský a logiku postrádající přístup zvyklí. První část knihy jsou ještě takové vedlejšáky členů Ligy, kteří bojují proti Temným Batmanů, a tady jsem byl spokojen, ne ztrácel jsem se, prostor byl víceméně spravedlivě rozdělen mezi postavy, a ač každý sešit pocházel z jiné série, návaznost byla přirozená a prostě to šlapalo. To se nedá říct o sešitech o Hawkmanovi a Jezdci na břitvě. Ty samý o sobě moc nenadchnou, ač své místo tu samozřejmě mají. No a pak je tu samotné vyvrcholení Metalu pod taktovkou Scotta Snydera. A tady se slovy jako epické, megalomanské (ale i přeplácané a nabubřelé) šetřit vskutku nemusí. Otázky jako kdo, kde, kdy, s kým, proč a jak tu skáčou doslova z každé strany a autor tam toho řve tolik, že vás to buď jednoduše znechutí a znudí, nebo na to přistoupíte, vypnete, a necháte se prostě unášet. Máme tu Sandmana, Sedm smrtelných hříchů, skryté dimenze, mnohovesmíry i temné vesmíry, prostory za nimi, Starra dobyvatele, temnou Hawkgirl, další mocné a ještě mocnější druhý kovů, jakousi tajnou dohodu nějakých padouchů s temnými Batmany která je tu ale absolutně zbytečná, Monitora i Antimonitora, Výheň kde se tvoří vesmíry a světy a 'draka' co jí střeží, dávné legendy, různé postavy se náhodně objevují a zase mizí, záporák samozřejmě předvídal vše co se do té doby odehrálo, jo a máme tu i nějaké draky co vypadají jako Joker. A to je jen zlomek všeho, co se na nás valí. Jeden by řekl že to musí být neuvěřitelná slátanina, a do jisté míry asi i je, ale já nad tím prostě přestal přemýšlet a musím říct že jsem se bavil. Asi je to i tím že po předchozích knihách už jsem věděl do čeho jdu a na spoustu věcí už jsem rezignoval, ale fakt jsem si to užil. I když spíš než Snydera jsem z toho cítil Morrisona. S autorovými nejlepšími díly to nejde srovnávat, ale v rámci všech těch obřích eventů a masivních crossoverů to jistě nezapadne. Nejlepší moment knihy - i když mi opět unikla logika toho jak a proč atd ale to už jsem ke konci dávno přestal vnímat - bylo, když se proti Batmanovi, který se směje, spojili klasický Batman spolu s Jokerem. Pro dej naprosto nepodstatné, ale bylo to cool a zabrnkalo to na tu správnou fandovskou notu. Na návrat tohoto nového zaporak se už teď těším, jsem si jist že až dostane více prostoru, bude toho mít ještě dost co nabídnout. Navzdory tomu jak dlouhé to celé bylo a přes které všechny řady se to táhlo, je konec dost uspěchaný a vyšumí do ztracená, což je škoda. Prostoru tvůrci měli dost. A ten epilog je sice pěkný, ale dost kýčovitý. Otevírá se nám tu zase cesta k něčemu daleko většímu a nebezpečnější u (jak jinak...) a i přes určitou skepsi nemůžu říct že nejsem zvědavý. Jen je vtipné, že po tolika restartech jako New 52 nebo Rebirth, kdy se DC snaží své série zpřístupnit novým čtenářům, vždy přijde nějaká Krize nebo megaudálost ve které se nevyznají snad ani ti největší DC nerdi, a s přehledností je šlus. V rámci podobných eventů si tenhle nevede špatně, v mých očích to ale shazuje přílišné napojení na Batmana, které jeho postavu dostává do polohy kde podle mě nemá co dělat. Nehledě na to že v téhle knize už to vlastně ani žádný význam nemá. I ti Temní Batman kteří v druhé knize dostali tolik prostoru, tu skoro žádný nemají a tak to jejich podrobné představování zpětně vychází dost naprázdno. Ale přes ty výtky, celý Metal jsem si dovedl užít a necítím se zklamán. Svou zásluhu na tom má jistě i kresba, koukat se na Liama Sharpa, Ethana Van Scivera, Bryana Hitche a především Grega Capulla, to prostě dojem chtě nechtě zvedne.
    Pochvalu zaslouží i Crew. Vydání podobné události v pevné vazbě, třech knihách vydaných hned za sebou, kompletně včetně všech bočních sešitů a ještě sestavených tak, aby se v tom člověk v rámci možností maximálně orientovat, to zaslouží smeknout. Takhle by se to mělo dělat, BB Art by si mohl vzít příklad. Laťka je v tomhle směru nastavena vysoko, takže až dojde na další event, Crew si bude chtě nechtě tento standard muset udržet.
    7/10
  • Spike
    Tak druhá část Metalu je za mnou. Nutno říct že oproti první jde o takové zvolnění, co se děje týče. Většinu knihy zabírají origin story jednotlivých alternativních Batmanů a i když každý je trochu jiný, když to přečtete naráz nejde se zbavit pocitu opakování 7x toho samého, jen s obměnami. Nejsem si jist že každý ze záporáků v závěru dostane tolik prostoru aby to obhájilo ten, co dostal v této knize. Ale jinak jo, čte se to dobře, nejvíc mě bavil Merciless, Devastator a Batman, který se směje. Na toho jsem se těšil nejvíc a jeho origin mě zajímal, možná bych ho i rád viděl víc dopodrobna a s výraznější kresbou, ale co. Ať už celý Metal dopadne jakkoli, jedno se Snyderovi musí nechat - vymyslel skvělého, zapamatováníhodného záporaka. Jasně, vlastně jen upgradoval Jokera a vizuálně ho smíchal s Batmanem a Judge Deathem, takže o nic originálního nejde, ale prostě je to postava co působí dobře a člověka zajímá a moc nových výraznějších padouchů z poslední doby si nepamatuju, takže za to určitě palec nahoru. Co se kresby týče, nejvíce zaujmou známá jména, Greg Capullo, Tony Daniel a Ethan Van Sciver, všichni tu mají po jednom sešitu. Zbytek je mainstream standard. Co se toho mála z posunutí příběhu týče, pořád to vypadá zajímavě a pořád je to typicky snyderovsky překombinované. Víc prostoru zde má Superman a o to víc zamrzí, že jeho sérii tu prostě Crew ani BB Art nevydává...
    Psal jsem to už u prvního dílu, ale tohle pojetí Batmana jde mimo mě. Snyder mi zde začíná nebezpečně připomínat Granta Morrisona s tím, jak bere všechny možné prvky z minulosti a různé si je skládá jak se mu to hodí a aby mu to zapadlo do jeho nově vymyšlené mytologie či co... Ne, vážně nevěřím tomu že takhle to měl vymyšlené už od začátku, a to že z Batmana dělá něco kolem čeho se točí celý vesmír, vždy bylo všechno předurčené atd... Sorry, ale tohle není ten Batman kterého si chci číst. Jediné co mě v tomhle směru potěšilo je odkaz na komiks Temný rytíř, temné město, který i u nás kdysi dávno v sešitech vyšel, a zde to propojení nedrhne. Ale celkově se mi Snyderovo pojetí už vzdaluje, scénárista je to pořád dobrý, má nápady, psát umí, ale prostě vidí Batmana jinak než ho mám rád já. Postupně mi to začalo být jasné už v průběhu jeho New 52 runu, teď už není pochyb. I tak se ale těším na závěr Metalu, i když je mi jasné že budu u něčeho kroutit hlavou, přeci jen tenhle event nahodil dostatek potenciálu na to, aby to pořád mohlo být dobré. 6/10
  • Spike
    Spike16.12.2019 00:42Parker: Lovec
    Zakoupil jsem, protože žánr noir/krimi mám rád, a že by český komiksový trh byl něčím podobným přehlcený, se říct nedá. Ono taky co se komiksových fandů týče je to spíš záležitost pro fajnšmekry. Se stejným přístupem se nejspíš přistupovalo i k této knize,a já se možná ani nedivím že se moc neprodávala... Což o to, provedení je skvělé, pevná vazba (samozřejmě s crewní tradicí nedávat do knih záložky) pod přebalem krásně zpracované desky, a kvalitní tlustý papír. Možná až moc, osobně jsem čekal vzhledem k tomu jak je kniha tlustá delší příběh, ale zdání klame. Problém je, že tahle sranda stojí v plné ceně bezmála 500 Kč, neobsahuje žádné extra zvučné jméno autora, a od pohledu se tedy nejedná o masovou záležitost. Kdyby Crew vydala Parkera v cenově přístupnější variantě, asi by se ho bývalo prodalo o něco víc... Takhle tu máme jednorázovou luxusně provedenou věc.
    No, a co obsah? Jak už jsem řekl, i když se to od pohledu nezdá, příběh je docela krátký. A dost přímočarý. Nějaké překvapivé zvraty nečekat. Je to dáno i hlavní postavou, která je ultimátní drsňák, kterému všechno vychází takřka napoprvé, a ze všeho vyjde relativně bez úhony. Problém je že takové postavě se nedá moc fandit, ani není proč se o ní bát, z toho důvodu se pro mě Parker stává nezajímavým. A to je potíž, protože i když příběh nenudí, tak vlastně rychle uteče bez toho abych ho nějak prožil, bez větších překvapení, zvratů, zapamatování hodných postav... Prostě to tak nějak vyšumí. Trochu to ozvláštňuje to, že se sem tam střídá perspektiva postav i časové linie, ale pořád je to až moc jednoduché. Ano, je to adaptace už dost staré knihy a není úplně fér srovnání s moderními žánrovkami, tady se ale měl předvést Darwyn Cooke jako adaptátor, a nějak tomu přidat hodnotu. Ke cti mu lze přičíst že to jako adaptace nedrhne a nejsou tu zbytečně dlouhé popisy, často nechává pracovat médium a vypráví pouze obrazem, ale takto prostý příběh mi jako čtenáři dnes už bohužel nestačí. Ani kresba to u mě moc nezachraňuje, sice se k tomu hodí, ale nějak mi nesedly ty odstíny, Cookea mám radši v barvě... Zas ale na tom nažloutlém papíře to vypadá správně dobově pulpově, to zas jo. Ačkoli kreslení cartoonovým stylem, ženy jsou tu krásné, mimika a grimasy postav fungují, je to celkem drsné a dialogy, monology i hlášky správně strohé a drsné. Jako jednohubkaje je to prostě fajn, ale že bych byl nadšený se říct nedá. Ani jeden z autorů není můj favorit, takže ačkoli žánr mám rád, hodnotím nezaujatě. A v poměru cena/výkon (čti čtenářský zážitek) je to pořád spíše lehké zklamání. Ne že bych se řídil cenou, takový Darebák od Millera je dražší a stran má 3x míň, jen po tom luxusním zpracování a promu jsem prostě čekal víc než jen neurážející, ale průměrnou a lehce zapomenutelnou žánrovku. S věcmi jako Sin City, Criminal nebo 100 nábojů se nedá srovnávat. Kdyby tu vyšly další díly Parkera (jakože na 99% ne vyjdou) tak si je koupím, koupě Lovce taky nelituju, ale když mě pokračování minou, nějak zvlášť špatný z toho asi nebudu... 6/10
  • Spike
    Na jednu stranu jsem rád že tu vychází i něco jako toto. Sice by z Rebirthu mohli vydávat i víc sérií (Superman/Action Comics nebo Green Lanterny) a něco naopak vypustit (Harley Quinn...) ale že před Vánoci vyjde takováhle bonusová jednohubka, proč by ne? Nehledě na kvalitu kratinkých příběhů co vevnitř najdeme, tohle je hezký předvánoční dárek, pod stromeček pro ty menší aby si užili nenáročné a neškodné příběhy s většinou známých postav co znají z filmů a seriálů nebo animáčů ideální. Ale co na to odrostlejší a náročnější čtenář?
    No... Většinou je to kýč až to bolí, zvlášť co se týká té společné sešlosti hrdinů i padouchů co to celé rámuje, navíc v hlavní roli s Harley jejíž humor v jejích samostatných sériích jde těžce mimo mě. Ale člověk musí mít na paměti že je to prostě nesouvisející speciál a všechen ten kýč k Vánocům patří, jde to přežít pokud se správně naladíte. Příběh Poslední chvíle se Supermanem a Batmanem je taky jedno velké klišé, ale má velmi pěknou kresbu. Vánoční supermanovská variace Pro psa, který měl vše, má taky krásnou kresbu a bohužel jen dvě strany, což je škoda. I tak se ale jedná o jeden z nejlepších příběhů co tu najdeme, i přes nevelký rozsah dokáže prodat sváteční náladu a myšlenku aniž by to působilo otravně. Následuje týmovka Batman a Detektiv Šimpy, která sice celkem pobaví, ale ani příběh, ani kresba nemá nic proč bychom si to měli pamatovat déle než po dočtení. Potom tu je další netradiční týmovka Constantina a Wonder Woman, o které se dá říct to samé, to nejzajímavější na tom je volba těch dvou postav co dali k sobě. Další v řadě je Flash, jeho příběh je taky až nehezky klišovitý, ale k Flashovi tohle sedí podstatně víc. Pak je tu jednostránková anekdota Den navrácení, k té se snad nic říct nedá. Následující story s Batwoman ujde, má to něco do sebe a kresba ujde. Příběh s Teen Titans není zlý, a pokud bychom postavy z jejich série znali líp, řekl bych že i docela funkční. To samé platí o příběhu s Green Lanterny, kteří tu bohužel nevychází, i tak tu na malém prostoru příběh i postavy fungují a vše podtrhuje super kresba. O to víc zamrzí že tahle série u nás prostě chybí. Jeden z vrcholů knihy je batmanovský Hodný kluk, který je zábavný, dojemný a prostě lidský, s klasicky vynikající kresbou Davida Finche. Ty příběhy se psy asi mají něco do sebe nebo já nevím... Jediné mínus je ze tohle už tu česky vyšlo. Další Batmanovka Tichá noc už je po všech stránkách průměr, od Scotta Snydera bych čekal lepší jednohubku. Pak tu máme týmovku Batman a Harley Quinn, ta je kupodivu vtipná, zábavná a prostě povedená, zasmál jsem se a kresba Neala Adamse je klasika, která to krásně podtrhne. Poslední příběh s Batmanem už je zase takový nevyčnívající průměr. Celé to zakončuje storka s Harley která mi zase nic moc neříká, navíc i tento sešit už tu vyšel.
    Závěrem - samozřejmě že kvalitativně je to dost roztříštěné, scénářem i kresbou. Postav je tu hromada, některé známé víc, některé méně, jiné vůbec. Některé příběhy i na malém prostoru dokáží předat dobrý příběh, sváteční atmosféru či nějaké poselství, jiné ne. Ale bylo jasné že tenhle speciál bude takový ne vyvážený, o soudržnost tu nešlo, když nic jiného je to pestré a určitě každý si tu najde něco. Zda to ale každému stojí za koupi celé knihy... Těžko říct. Já nelituju, dostal jsem co jsem čekal, a sváteční atmosféru to nezkazilo, ba naopak. Jsem rád že to tu vyšlo. Kdo je o vánocích trochu sentimentální, má rád DC, nečeká moc a leccos dokáže sbírce kraťasů odpustit, ať do toho klidně jde... 5/10
  • Spike
    Spike15.12.2019 17:34Video Noire
    Co si budeme povídat, ke koupi mě zlákalo hlavně jméno E. Rissa, které spolu s cool názvem Video Noire dávalo tušit že člověk tak nějak ví co asi by měl čekat. Nebo spíš co by chtěl. Příběh je sice jakousi směsí krimi a hororu, ale tu 'noir' příchuť tomu dává leda ta kresba. Ale nehledě na žánr, nakonec záleží na tom jestli jde o dobrý comics nebo ne. A to on moc není... Pozitiva: krom kresby (i když v čb je to hezky temné, přehlednosti by barva prospěla) není špatný výchozí nápad a zápletka, rozhodně to není něco s čím se v komiksovém provedení setkáváme nějak moc často. Ještě navíc v r. 2002 kdy komiks vyšel. Papír a překlad klasika, vazba i dnes drží (ale samozřejmě s ní zacházím se zvýšenou opatrností) a cena odpovídá takové jednohubce jakou Video Noire je. Negativa: přesto že je to krátké, trochu se to vleklo a příběh mě ne a ne chytit. Přes zajímavý výchozí nápad všechny prvky které mohly dobře fungovat nebyly moc dobře využity, promarněný potenciál. Jiní autoři by se stejným námětem dokázali mnohem více. Zvraty přicházejí tak nějak nahodile, tempo to moc nemá, a k žádné postavě si nevybudujeme vztah tak, abychom ji fandili. Však taky většina postav jsou tu svině. Snad jen té Magdě jsem přál ať to přežije... Ženy kreslí Risso stále krásné. Ve výsledku tak je to spíše podprůměr, prostě jednohubka s dobrým nápadem ale slabým provedením. Jako žánrovka a za tu cenu ale proč ne. Pokud máte rádi horůrky bez happyendu s postavami kde žádná není 'dobrá' a s dobrou kresbou, na zpestření to ujde. Proto trochu nadhodnotím, 5/10
  • Spike
    Ani nevím, po kolikáté už jsem si to přečetl. Sice po párleté pauze, ale i tak... Asi je těžké se nějak objektivně snažit hodnotit komiks, který znám takřka nazpaměť a který jsem poprvé četl někdy před 20ti lety... A to nepočítám, kolikrát jsem viděl (výbornou) filmovou verzi. Ale k Sin City, obzvlášť k tomuhle prvnímu, mám prostě hodně osobní vztah.
    Je to jeden z komiksů, co mě jako čtenáře formoval. Už jako malé smrádě jsem žadonil o komiksy co tu vycházely, takže mi rodiče kupovali sešitovky Spider-Mana, Batmana, a ano, Loba (ještě že si to nejspíš neprohlíželi než to kupovali...) a stará první čísla Crwe... To byla motivace naučit se číst už tak ve čtyřech letech. Takže ano, deformovaný jsem byl už od útlého věku. Pak, když mi bylo tak sedm, mě někdo překvapil a koupil mi první comicbook právě Sin City. A byl jsem unešený. Samozřejmě, spoustu jsem toho nedokázal pobrat a nepobral, ale ta úžasná kresba, atmosféra, styl, a ten křišťálově jasný motiv lásky a pomsty, to mě zasáhlo opravdu hluboko a už to ve mě zůstalo. Když jsem si to v průběhu dalších let četl znovu a znovu, viděl jsem tam samozřejmě věci co jsem tenkrát vidět nemohl, ale ten prvotní dojem ve mě prostě už zůstal a nezměnil se. Marv je ultimátní drsňák, ale jeho smysl pro čest (jakkoli překroucený) mi prostě uhranul. Nevěděl jsem z čeho Sin City vychází, co jsou to pojmy noir, drsná škola atd, k tomu jsem se dostal až postupně. Sin City byla asi moje první nesuperhrdinská věc co jsem četl, tedy comicbook, a rozhodně celý můj čtenářský vkus ovlivnilo na hodně dlouho dopředu. Kdo ví, jak bych se na to díval kdybych si jej poprvé přečetl v 15ti, nebo ve 20ti letech... To už je jedno, teď jej znám skoro slovo od slova a i tak si ho můžu číst znovu a znovu a nikdy mě neomrzí a nepřestane fascinovat. Ten příběh je prostě nadčasový a univerzální, jsem sice zaujatý protože ho miluju, ale nemůžu jinak. Teď ho samozřejmě vnímám v kontextu doby, žánru, Millerovy tvorby, přelomové kresby a všechno okolo, ale mé hodnocení zůstává stejné. Nevím jestli je tohle díl nejlepší (druhý a čtvrtý jsou též bezchybné) ale rozhodně můj nejoblíbenější. Byl prostě první a to už nic nepřebije. Dokonalost sama a jedna ze srdcovek. Tohle nové vydání je výborné, pevná vazba, dobrý papír, záložka, i překlad, i když já mám prostě zafixovaný ten původní... Nic víc už asi dodávat netřeba. Tohle je Frank Miller na svém naprostém vrcholu. 10/10
  • Spike
    Spike30.11.2019 16:53Temné noci - Metal
    Vyjímečně začnu tím že se vyjádřím k českému vydání. Jelikož celé Znovuzrození už od začátku kupuju v brožovaných verzích, informace že tu Metal vyjde pouze v pevné vazbě mě prve nepříjemně překvapila. Ne tak kvůli 1,5x vyšší ceně, ale spíš proto že teď mi to k sobě v knihovně moc nepůjde... Sice Metal stojí tak trochu mimo běžící série, ale i tak... Jinak provedení samozřejmě standartně dobré, jen prostě pevná vazba by podle mě měla mít záložku, tak nějak jí to přidává na hodnotě, ale co už.
    Pokud jde o knihu samotnou, trochu jsem se obával, kolik věcí mi bude unikat, na co všechno co tu nevychází se budou události odkazovat, ale nakonec je to v klidu. Mezery co český čtenář bude mít nejsou nic co by mu zde nějak zásadně chybělo, hlavní je mít načtený Snyderův run Batmana z New 52 a ten tu vyšel komplet (+neuškodí přečíst si i jeho All-star Batmana, ale když ne, nic se neděje), takže nic nebrání si Metal užít. Tedy alespoň v tom smyslu, že se člověk v ději nebude nijak výrazně ztrácet. Druhá věc už je, jak příběh funguje sám o sobě. A to už hodně záleží na tom, nakolik máte Snydera rádi a sedí vám jeho styl.
    Já k němu už nyní přistupuju opatrněji, protože i když jeho Sovy a Smrt rodiny byly pro mě asi nejlepší Batmani co v tomto desetiletí vyšli, jak šel čas začal se Snyder hodně opakovat a pojímat Batmana způsobem, který mi už moc blízký nebyl. Jeho Batman je dokonalý, nezničitelný, nechybující, a když už, vždy všechno napraví atd... Jeho příběhy jsou rádoby epické a rozmáchlé, ačkoli největší síla Batmana je právě když se drží sympaticky při zemi. Od toho Snyder postupem času upustil, a přesně takového Batmana který je středem vesmíru nám servíruje i nyní. Navíc v ještě větším měřítku, kdy do toho zatahuje rovnou celé DC. Může tohle fungovat, nebo se jen potvrdí, že by už měl nechat Batmana na pokoji a přenechat ho na hraní jiným?
    Asi takhle... Už od začátku nás Scott Snyder připravuje na to že tohle bude skutečně něco velkolepého, zásadního. A ne že by mu to úplně nefungovalo, ale přeci jen kdo ho má načteného, toho už tohle nechá v klidu. Je hezké jak spojuje některé minulé události do sebe tak, aby mu to tady dávalo větší celek s tím, že vše spělo k tomuhle, ale někdy to působí trochu šroubovaně a krkolomně. Všechny ty kovy, Soví tribunál, Duke, Joker... Snaží se seč může aby to dohromady dávalo smysl, ale vychází to tak napůl. Duke vždycky bude zbytečnou postavou co mě irituje, ale tady je aspoň naděje že se to s ním nějak ukončí nebo mu zdejší události jako postavě dají alespoň nějaký smysl. Potěšilo mě, že jsme se opět poprvé od Konce hry setkali s Jokerem, že nám ho zase vrátili do hry... Je tu sice trochu navíc, ale i tak to potěší a alespoň jsme dostali odpověď na otázku co se s ním vůbec stalo. Jinak mi ale tohle velké měřítko k Batmanovi pořád moc nesedí. Zde sice jsou skoro všechny postavy z DC a Metal nemůžeme označit prostě za další 'příběh s Batmanem', ale tak víme, o koho tu jde primárně, že... Je fakt že zatím je tohle jen začátek, takže není na místě vynášet nějaké hodnocení. Potenciál k něčemu velkému a dobrému tu jistě je, jen se obávám aby to nakonec zase nevyšumělo do ztracena. Ale ti Temní rytíři z Temného vesmíru vypadají parádně, o tom žádná. Obzvlášť ten hlavní, Batman který se směje, kombinace Batmana a Jokera (který mi ale ze všeho nejvíc připomíná Judge Death alias Soudce Smrtě z crossoverů Batman/Judge Dredd... ta podoba je vskutku nepřehlédnutelná). V těch se pro mě skrývá největší potenciál pro další díly. Co se týče kresby, zezačátku může být těžší si zvyknout že se mění ne co sešit, ale co pár stránek. Střídají se nám tu Andy Kubert, Jim Lee a John Romita jr. Asi bych byl radši kdyby to bylo výtvarně ucelenější, ale na druhou stranu se to ani nijak nebije, a je to docela sehrané. Ani ten Romita tu vůbec nevadí. Pak už to přebere sám Capullo, který je standartně dobrý jak jsme u něj zvyklí, jen tu ještě neměl prostor se výtvarně vyřádit jak by asi chtěl... ale když nastoupili Temní rytíři a viděl jsem jak si s nimi poradil, něco mi říká že příště už bude ve svém živlu.
    Druhá část knihy, Gothamský odboj, se na první pohled může zdát jako nastavovaná kaše co nám jen ukazuje co dělají ostatní postavy, ale nenechte se mýlit, příběh se zde krásně doplňuje. Kresba už je takový mainstream standard, ale neurazí. Ačkoli každý ze čtyř sešitů pochází z jiné série, návaznost je hladká a drží to hezky pohromadě. Postavy a jejich interakce taky zaujmou, oproti Snyderovu velikášství je druhá půlka knihy příjemným oddychem a změnou. Také vítám, že Crew se rozhodla nám ve třech knihách celý ten event podat chronologicky, takže si sice na vyvrcholení počkáme až do třetí knihy a sešit z jedné série tu střídá další a prostě hdně se skáče, ale aspoň je tu jasná návaznost a časová posloupnost, za to palec nahoru.
    Nejvíc bych si to asi užil kdybych počkal a celé si to přečetl naráz, takhle jednotlivě se to špatně hodnotí. Další dvě knihy už asi dám hned po sobě. Když budu první knihu Metal hodnotit separátně, je tu dost věcí co mi nesedí, ale i dost těch co mě bavily a na další díly se těším. Po výtvarné stránce taky nemám větších výhrad, takže vyhlížím zbylé knihy a jsem zvědav až se dozvím, jakýže smysl ten Metal vůbec měl a jestli to ve výsledku je opravdu tak zásadní a velký event, jak se nám ho zde Snyder snaží prezentovat. Nechám se poddat. 7/10
  • Spike
    Tak zase po roce nám vyšel další díl New 52 Detective Comicsu. Asi nejsem jediný koho tohle pomalé tempo vydávání ubíjí, ale přiznejme si, že zrovna u téhle série to není tak k nevydržení jako u jiných... Za prvé ta návaznost mezi jednotlivými booky je víceméně volná, a za druhé, ruku na srdce, tohle patří k těm slabším Batmanovským sériím co tu vychází/vycházely. Bez ohledu na to že tu máme už od minulé knihy třetí tvůrčí tým, který se pokouší ze série udělat něco zajímavého. Kladem (pro někoho) je, že Francis Manapul se tu nesnaží o nějaké epické provázané celky ani zásadní příběhy které nějak zasáhnou Batmanův svět. Tohle jsou tu kratší, tu delší uzavřené příběhy, jejichž vynecháním vám nic zásadního neunikne. Proč by ne, však i z takových stand-alone příběhů, když se to povede, jde vymáčknout skvělý čtenářský zážitek. Tak se pojďme podívat v čem nás kniha překvapí.
    Na začátek nás čekají 2 sešity příběhu Terminál . Je to lehce matoucí, protože tu máme jiný tvůrčí tým než ve zbytku knihy, kresbu která připomene spíše Gotham Central a celé je to takové jiné než zbytek. Zpočátku to vypadá dost zajímavě, ale dva sešity jsou na podobný příběh prostě málo... Dick Grayson je tu tak trochu navíc, a celé vyústění je takové uspěchané. O jeden dva sešity víc by tomu hodně prospělo, takhle je to jen taková jednohubka na zpestření série, ale třeba vám sedne. Následuje ústřední příběh celé knihy Anarky který už zabírá celé čtyři sešity. Tam se kresby stejně jako v minulé knize ujímá Manapul. Jeho kresba není něco co bych vyhledával nebo se jí nějak kochal, na druhou stranu určitá odlišnost od klasického mainstreamu jí upřít nelze a své kouzlo má. Navíc příběh je zasazený kolem Vánoc, a zasněžené prostředí a celková atmosféra tu vypadá dobře, tohle jsou prostě vizuální berličky které tomu vždycky přidají něco navíc. Rozjezd příběhu je dobrý, nicméně ani Manapulovi detektivní zápletky moc nejdou, a tak čím dále se příběh odvíjí, jen sledujeme na sebe se vršící nesouvisející události, jejichž propojení na konci není moc uspokojivé, tak nějak to postrádá napětí a tu pravou detektivní logiku a práci, je to jen naoko. Je fajn že se tu víc do centra pozornosti dostane Mad Hatter který až tak často prostor nedostává, stejně tak že tu stále dochází k interakcím Batmana a Bullocka, kteří ten příběh táhnou. Není to špatné, ale prostě nic co už bychom nečetli stokrát předtím. Bez příběhu Koncovka bych se obešel úplně. Je to takový vedlejšák k Endgame (ne tomu marvelovskému, k tomu od Scotta Snydera s Jokerem který tu vyšel jako Konec Hry) ale je hrozně kýčovitý a klišovitý, ještě že to nebylo delší. Knihu uzavírá storka Výročí což je taková alternativka od teď za pět let. Přiznám se že tyhle typy příběhů moc nemusím, protože mají málo prostoru aby představily nějakou propracovanější vizi, vše co se tu stane nemá nejmenší dopad na ostatní dění a většinou je to nedotažené. Což vlastně platí i zde, ačkoli Batman a Riddler jsou zde dobrá dvojka co mají fajn chemii. Autor se stejně jako v kraťasu na konci minulé knihy zaměřuje na Calendar Mana, dalšího ne moc profláklého záporáka, což taky beru jako plus.
    Takže celkově se jedná o další mírně nadprůměrný přírůstek do série Detective Comics. Příběhy jsou tu čtyři, každý trochu jiný, takže je to pestré. Ačkoli Manapul jako kreslíř dle mého nedosahuje kvalit Tonyho S. Daniela nebo Jasona Faboka z předchozích knih takže se mi na to až tak dobře nekouká, tak příběhy aspoň většinou mají hlavu a patu a čtou se příjemně. Takže si série vlastně pořád udržuje svou laťku, já jsem dostal co jsem čekal takže jsem celkem spokojený. Kdo má rád Batmana a nechce moc řešit nějaké návaznosti a spojitosti s dalšími sériemi které musí mít načtené aby chápal o co jde, tahle kniha je ideální. 6/10
  • Spike
    Spike16.11.2019 13:26Věčné zlo (paperback)
    Velká spokojenost. Sice to zase dlouho trvalo, ale konečně jsme se dočkali. Nechápu, když už jde o x-tý díl New 52 Ligy Spravedlnosti, že BB Art ještě pořád nepochopil že když se to prodává, že zájem asi je, a nevyslyší čtenáře v tom aby zvýšil rychlost vydávání. Nejlepší zážitek z toho stejně budu mít až tu JEDNOU celá série vyjde komplet a já si to dám hezky všechno za sebou, ale tímhle šnečím tempem to potrvá...
    Věčné zlo navazuje na Válku velké trojky, i když je kniha vyprávěna z jiné perspektivy. Díky tomu a taky díky tomu že co se stalo s hrdiny z Ligy se dozvíme až postupně, je tahle návaznost zprvu trochu nejasná a člověk má pocit že mu prostě něco uniká. Ale jakmile se do toho dostanete, jedná se o špičkový mainstream. Ačkoli padouši v hlavních rolích nejsou nějak moc využiti, kromě Lexe Luthora, baví všichni. Být to delší a jít víc do hloubky a motivací záporáků, bylo by to skvělé, tady se pracuje spíš jen s tou základní premisou "padouši jdou zachránit svět". Ale i tak to funguje, jen ten potenciál byl mnohem větší. Vše jede v rychlém tempu a člověk neví jestli má rychle číst dál, nebo se zastavovat a kochat se skvělou kresbou Davida Finche. Ten je jako vždy výborný a jeho kresby, obzvláště jedná-li se o celostránky nebo dvoustránky, je prostě pastva pro oči. S tím se pojí jeden velký klad proti Válce velké trojky, a totiž že se tu nestřídají rozdílní kreslíři, ani se neskáče ze série do jiné, a tak je příběh v knize i vizuálně ucelený. Překvapil mě uzavřený konec, čekal jsem nějaký cliffhanger co vyvrcholí v dalším díle Ligy, ale to prozatím hlavní se stihne ukončit už zde. A ne že by i tak nebylo na co se těšit dál, ono neuzavřených linek je tu dost. Pochválil bych postavy, ale on děj tak letí dopředu že málokdo stihne opravdu zazářit.
    Z hrdinů tu máme Batmana, který je nucen spolupracovat s Lexem a spol, vzájemné konfrontace byly fajn a Batman bavil, je přesně takový jakého ho z New 52 známe. S Lexem to bude zajímavé hlavně do budoucna, musím říct že tady se mi docela dostal pod kůži a oblíbil jsem si ho, jsem vážně zvědav co s ním dál. Komiks nám mimo jiné představí i New 52 verzi Bizzara, a ta se mi líbila, i ten jejich vztah se 'stvořitelem' Lexem, jen toho prostoru moc nedostal, ale to je problém všech zúčastněných zde. Black Manta se tu ukazuje jako solidní nesmlouvavý drsňák, Captain Cold jako v podstatě fajn férový chlapík, Sinestro podobně, Deathstroke je žoldák jak se patří. U Black Adama by mě zajímalo jak to že tu najednou poletuje když v předchozí Válce velké trojky Shazam letěl rozptýlit jeho popel a tvrdilo se že je mrtvý...? Alespoň letmá zmínka nebo poznámka pod čarou by byla fajn... Catwoman tu má s Batmanem takovou tu klasickou chemii, ale v New 52 se s ní nějak moc nepracovalo, od toho tu máme Batmanovskou řadu z Rebirthu... Zvrat týkající se Nightwinga překvapil, ale jeho důsledky vzhledem k tomu že jeho série tu nevychází, moc nedoceníme. Co se týká Zločineckého syndikátu, tihle magoři mě taky bavili, doufám že ústřední trio ještě v budoucnu dostane svůj prostor. Co bych vytknul, pokud se to v budoucnu nezmění, tak to že se tu ignoruje celá dějová linka kolem Pandory z předchozí knihy. Pokud se to v dalších dílech už nějak řešit nebude tak budu dost zklamaný, tím by se váha celé Války velké trojky zpětně dost shodila... Ono i co se týče členů Ligy (nebo vlastně obou) je tu pár nejasností, ale tady je šance že se více dozvíme v jejich samostatných knihách.
    V průběhu celého komiksu Věčné zlo se člověk jinak nestihne nudit, za cenu toho že občas je to trochu přeplácané a vyznat se kdo s kým a proti komu pak není nahned, ale díky vysoké laťce zábavnosti se to dá přejít. Věčné zlo není žádný masterpiece, ale v rámci mainstreamu je to skvělý nadstandard který vyzdvihuje ten nezvyk že superhrdinů tu je minimum, a skvělá a jednotná kresba. Já jsem rozhodně spokojen a vzhledem k tomu že tu máme už první náznaky Darkseid War, budu doufat v zázrak, že BB Art to vydávání přeci jen trochu popožene a brzy se dočkáme.
  • Spike
    Spike9.11.2019 18:42Batman: Evropa
    Nemůžu se zbavit pocitu, že tohle tu vyšlo jen proto že měl premiéru filmový Joker a ty největší pecky s ním už tu česky vyšly. Po přečtení nejsem ani nějak nadšený, ale ani zklamaný, je to v podstatě jen další z mnoha Batmanovských příběhů který zásadně nevybočuje, ale ani není vyloženě špatný. Co se týče příběhu, to je v zásadě holý průměr, žádná velká překvapení, zvraty, myšlenky... prostě akční příběh kdy se postavy dostávají z bodu A do bodu B a pak zase dál... Od Azzarella bych čekal víc, je to sice autor který mi ne vždy sedne, rozhodně ne hned na první přečtení, má ale svůj rozpoznatelný rukopis, jenže tady jsem ho z komiksu nějak necítil a kdyby nebylo na obalu jeho jméno, mám pocit že to mohl psát kdokoli. Příběh prostě standard, a vyústění takové nijaké, moc fádní a jednoduché... Co ale pochválit musím, to je dvojka Batman a Joker. Ne že by tady byli nějak extrémně dobře napsaní, ale mají spolu skvělou chemii a jejich společné scény jsou jednoznačně to nejlepší z komiksu (u reference na Casablancu jsem se opravdu zasmál). Vlastně nejlepší způsob jak brát tento počin je jako takovou buddy-movie o dvou protikladných jedincích co se musí spojit k vyřešení případu. I tak ale z toho šlo vytřískat víc. Možná kdyby se vynechala celá ta Evropa a pátralo se normálně v Gothamu... je sice hezké vidět naše postavy v jiných kulisách a je to ozvláštnění, na druhou stranu to cestování vlastně je jen taková berlička abychom se podívali do jiných lokací a mohli vystřídat ne tak tradiční výtvarníky, prostředí jako takové žádný dějotvorný význam nemá ani není nijak zvlášť zajímavě využito. Kresba mě taky neohromila, u třetího sešitu mi její nepřehlednost naopak překážela. Kdo určitě nezklamal je Jim Lee, jeho kresba je rozpoznatelná a přeci dostatečně jiná než obvykle, je to příjemná změna. Provedení Crwe až na klasicky chybějící záložku jako vždy parádní, zde není co vytknout. Ve výsledku je tak Batman: Evropa příjemnou jednohubkou na jedno rychlé přečtení. O žádný zázrak se určitě nejedná, na druhou stranu určitě nejde o žádný průšvih. Krystalicky čistý průměr. Máte-li rádi Batmana a Jokera, za přečtení komiks jistě stojí. 6/10
  • Spike
    Je-li to možné, druhá kniha byla pro mě snad ještě o něco lepší než ta první. Nebo jestli to bylo tím že už jsem byl na to od začátku správně naladěn a věděl přesně do čeho jdu... nevím, ale tohle prostě je čistě pětihvězdičková záležitost, pro fanoušky žánru a komiksu opravdu lahůdka. Jsem moc rád že série nestřídala kreslíře a u kormidla zůstal pouze Sean Phillips, protože jeho kresba je pro mě ke Criminalu už neodmyslitelná. Každý příběh stojí samostatně, ale zároveň se nenápadně proplétají a tak k plnému zážitku je nejlepší přečíst si to celé hned po sobě, což jsem taky udělal a můj zážitek byl opravdu maximální. Nebál bych se to přirovnat k takovému Sin City pro 21. století. Teď tedy něco málo k jednotlivým příběhům.
    Zlá noc je na začátek pecka jak prase. Jacob je mi možná nejsympatičtějším 'hrdinou' z celého Criminalu, ať už je to tím že je to taky komiksový kreslíř, nebo tím že i přes svou minulost a až enormní počet ran co v životě schytal se zdá že je to pořád vlastně docela správňák. Souhra špatných okolností odstartuje příběh, kde nechybí nic - krásná a proradná femme fatale kterou milujeme a zároveň nenávidíme, všivý detektiv, hromada zvratů a špatných rozhodnutí, plus postava z Jacobových komiksových stripů kterou má v hlavě... Tohle je prostě paráda a nehledě na to v kolik ráno jsem musel vstávat, tohle jsem prostě musel číst hluboko do noci dokud nebudu u konce, neexistovalo že to dočtu zítra. Hříšníci je jediný příběh kde se do hlavní role vrací nějaká postava z předchozí knihy, kde ale návaznost je volná, zde začíná nový příběh. Hlavní hrdina se nejprve nedobrovolně stává soukromým očkem aby přišel na pachatele neobvyklých vražd, ale tak jednoduché to samozřejmě nebude. Všechny chyby z minulosti i současnosti se vynořují a vrací a vše se krásně zamotá. Konec, ač se nejedná o žádný happy end, je ale pro hlavní postavu dost možná ten nejlepší možný. Z celé knihy asi nejklasičtější a nejpřímočařejší příběh, ale stejně výborný. To se nedá říct o Poslední z nevinných kterýžto příběh je naopak dost netradiční vzhledem ke všem ostatním, ale co si budeme povídat, dost možná i nejlepší. Flashbacky do 'bezstarostného' dětství v kontrastu a návaznosti na současnost, změna kreslířského stylu, vynikající postavy, hlavní hrdina kterému držíte palce i když to prostě JE parchant, vůbec celá ta celková atmosféra kde se vaše emoce a rozpoložení během příběhu neustále mění... V podstatě jednoduchý příběh, který ale hodně silně rezonuje, a dává pojmu 'dobrý konec' hodně temný podtón... Bohužel poslední příspěvek do Criminalu, ale tvůrci se nemohli rozloučit lépe.
    České vydání je jak jinak luxusní. Vazba, papír, záložka, a hromada bonusů. Sehnat naráz oba dva díly se mi sice poněkud prodražilo, ale nelituju jediné koruny, protože tohle prostě stojí za to doma mít. Jedinou výtku co mám, že u první knihy se mi bonusy zdály o něco výživnější. Hromadu krásných obálek a kreseb najdeme i tady, ale je tu méně textu. Více esejů nebo komentářů k tvůrčímu procesu by bodlo, ale co nadělám, když to nebylo ani v originálním vydání... Náplastí budiž alespoň krátký šestistránkový komiks 21st Century Noir který i na krátkém rozsahu předvede krásně nešťastný příběh. Takže série Criminal za mnou, a já se můžu jen mrzet nad tím že víc toho není. To co ale máme je bezkonkurenční. Ne, nic geniálního nebo převratného, ale žánrovky vynikající, opravdu klenot. Tohle je bez debat jasných 100%.
  • Spike
    Stálo to sice hodně úsilí a lehce přemrštěné ceny, než jsem se dostal k tomuto dnes již běžně nesehnatelnému a vyprodanému titulu, ale nakonec se povedlo. Stačilo jen si tu bichli potěžkat a zběžně prolistovat a hned jsem věděl, že to stálo za to. Udělal jsem si klid a náladu, odpovídající hudební kulisu, kafe, pivo, s pravidelnými přestávkami na cigáro, a pustil se do toho všude chváleného skvostu. Přiznám se, zezačátku mi trochu trvalo se do toho pořádně dostat a nechat se tím strhnout, ale brzy jsem i tak byl lapen a už jen hltal stránku za stránkou. Autor využívá všech žánrových propiet, ale s lehkostí a nenuceností, necpe nám násilně pod nos že 'prostě tohle je noir, tady máš tohle klišé a tady tohle, ať je jasno'. Jsem opravdu rád, že něco takového tu vyšlo. Krimi je žánr se kterým se v televizi a filmu setkáváme běžně, ale čistě kriminální komiks, alespoň co se týče vydávání u nás, je pořád docela unikát. A Criminal patří rovnou ke špičce. Ne že by se jednalo o něco geniálního či převratného, je to jen krystalicky čistě a poctivě provedená žánrovka, ale vynikající. Přesně načasované i dávkované dialogy a monology, nečekané zvraty, výborně vykreslené postavy...A vyhýbání se klišé, ke kterým žánr přímo vybízí. Celou působivou atmosféru ještě podtrhuje skvělá a přesná kresba Seana Phillipse, neumím si představit jinou a lepší k danému komiksu.
    Zbabělec měl, jak už jsem naznačil, takový volnější rozjezd, ale jen co přišel první zvrat, už mě Brubaker měl a já to nemohl odložit dokud nedočtu. Napětí by se dalo skutečně krájet. To samé jde říci i o příběhu Lawless který z celé knihy řadím možná nejvýš. Jak zimní a předvánoční prostředí a atmosféra, která je v této kresbě a barvách pastvou pro oči, tak solidně vystavěný příběh s místy přeházenou časovou posloupností na kterou se ale neupozorňuje, a čtenář proto musí být ve střehu a soustředit se. Ne, Criminal není odpočinkové čtení v pravém slova smyslu, člověk si ho nejlépe užije a vychutná když je správně naladěn. Poslední příběh Mrtví a umírající jsou vlastně tři oddělené příběhy, které se pokaždé očima jiné postavy dívají na tu samou situaci. Je to pěkné zpestření a funguje to, přesto se mi delší příběhy líbily více, byly vygradovanější a propracovanější.
    Zpracování knihy je luxusní, ještě aby ne, za tu cenu... Po dlouhé době jsem četl předmluvu, která má opravdu hlavu a patu a hodí se ke knize. I bonusy na konci stojí za to - spousta krásných obálek, nějaké ty doprovodné texty a eseje, a náhled pod ruku kreslíře kterak probíhala práce na komiksu. Jedná se tak o reprezentativní vydání, jehož kvalita je na úrovni komiksu samotného. Já jsem spokojen, ba nadšen, a jen mě mrzí že už mě čeká pouze jeden další Criminal. Tahle série totiž patří k těm, které bych mohl číst pořád.
  • Spike
    Spike2.11.2019 21:38Blacksad (paperback)
    Tak tady prostě musím jít s davem a přidat se k zástupům adorujících. Tady není za co strhávat body dolů. Nápad udělat celý komiks antropomorfní, tzv. se zvířaty místo lidí, které mnohdy odrážejí jejich vlastnosti, stejně jako kresba, která je ve spojení s koloringem opravdu nádherná to obojí je už samo o sobě skvělé. Ale k čemu by to bylo, kdyby to nedržel pohromadě nějaký smysluplný příběh. Což se naštěstí povedlo a scénář funguje sám o sobě i bez toho, i když až když se všechno promíchá dohromady, vznikne ten jedinečný mix zvaný Blacksad. Ač žánry jako noir a detektivka se můžou zdát jako přežité, stačí aby se jich chopil někdo schopný a vznikne z toho takovýhle majstrštyk. Ne že by autor přišel s něčím originálním či geniálním, pořád je to 'jen' skvělá žánrovka, ale někdy člověk nepotřebuje nic víc. Když příběh baví, překvapuje zvraty, skvěle se čte a je napínavý, má životaschopné postavy, a po přečtení nemáte chuť cokoli vytýkat, neboť jste si prostě to čtení užili se vším všudy, je tu něco dobře. Kapitolou sama o sobě je kresba ve spojení s barvami, která je prostě úžasná. Jak postavy, tak veškeré prostředí jsou prostě tak detailně prokreslené, že úplně cítíte jak ten svět žije vlastním životem. Hra světel a stínů, tak naprosto lidské výrazy ve zvířecích tvářích že k vyjádření emocí ani není potřeba textu, tomu já říkám vynikající práce. Kresba prostě chtě nechtě tahá komiks k pěti hvězdám, naprosto vás upoutá a pohltí, aniž by na sebe nějak okatě upozorňovala, nejen že přesně slouží příběhu, ale celý zážitek pozvedává na novou úroveň. Kolikrát jsem chtěl prostě číst dál, ale musel jsem se skoro u každého panelu zastavovat, prohlížet si ho, zkoumat ho, a prostě obdivovat tu práci... Co se samotných zápletek týče, narazíme tu samozřejmě na klasická rámcová schémata, ale nikdy nejsou tak jednoduchá jak se zprvu zdá a pokaždé vás něčím překvapí a příběh málokdy skončí tak jak čekáte, aniž by byl nějak nelogicky a samoúčelně překombinován aby se autor mohl plácat po ramenou, jaký že je to chytrý chlapák. Atmosféru vždy vhodně odlehčí nějaká hláška nebo vtípek, někdy naopak umí být příběh docela mrazivý. Je vidět že tvůrci mají vše pevně v rukou a nikdy nic nepůsobí nemístně, vše do sebe přesně zapadá a je tam, kde být má. K vrcholu knihy podle mě patří první dva příběhy, hlavně kvůli prostředí, které se prostě k žánru hodí nejvíc a obzvlášť Národ ledu je vizuální pastvou pro oči. Další dvě kapitoly nejsou o nic méně propracované, a chytře mění prostředí abychom náhodou neupadli do stereotypu a kreslíř dostal další výzvu se vyřádit. Poslední dvě kratičké jednohubky jsou už jen taková příjemná třešnička na dortu.
    Co říci závěrem? Rozhodně doporučuji všem, kdo netrpí vysloveným odporem k detektivnímu žánru, příběhy strhnou a nepustí a kresba vysloveně ohromí. Možná škoda že komiksů s Blacksadem je jen tak málo, na druhou stranu o to je nám tahle kniha vzácnější, a nádherně doplňuje a zdobí naše komiksové sbírky.
  • Spike
    Tak do tohohle jsem se musel hodně dlouho nutit. Batmana i Snydera mám rád, ale po druhé knize, která spolu s Nocí nestvůr patří k tomu nejhoršímu Batmanovi z Rebirthu, jsem v sobě nějak nemohl najít chuť pustit se do další. Něják jsem se k tomu nakonec dokopal, a pokud někoho stejně jako mě Konce světa docela znechutily, tak můžu s klidným svědomím říct - První spojenec je o dost lepší. Ne, rozhodně se nevyrovná těm nejlepším Snyderovým momentům z New 52 Batmana, a z mého skromného pohledu o něco málo zaostává i za první knihou Můj nejhorší nepřítel, ale pořád je to něco co neurazí a čte se příjemně, což o Koncích světa rozhodně říct nemůžu.
    Hlavní příběh se soustředí primárně na Alfreda a jeho minulost a události sledujeme zejména z jeho pohledu. A ten příběh docela funguje, má slušné tempo, odsýpá, a dá se slupnout na jeden zátah. Ačkoli něco podobného jsme viděli už mockrát, a na to aby šlo hrozbu opravdu vybudovat, je to moc krátké. Takhle tu máte dalšího protivníka co působí neporazitelně, ale vzhledem ke stručnosti příběhu je jasné že rozuzlení bude zkratkovité. On to ale není protivník který by podle mého zasloužil kdovíjaký prostor... Ale příběh prostě baví a čte se dobře, pokud umíte přivřít oči nad spoustou nesmyslů a situací které Batman (samozřejmě) vždy přežije a ze všeho se zázračně dostane... to už ke Snyderovskému pojetí bohužel tak nějak patří. Ač vyprávění z Alfredovy perspektivy je zajímavý a osvěžující prvek a flashbacky samy o sobě nejsou vůbec špatné, nějak mám problém s tím tuhle verzi jeho minulosti opravdu brát na velkou váhu. Skutečně je nutné, aby Alfred kdysi (málem) byl taky svého druhu 'Batmanem'? Nemůže zůstat prostě komorníkem s armádními zkušenostmi? Tohle mi přišlo dost přitažené za vlasy. Když Snyder buduje nějakou vlastní mytologii, jako se sovami, jde mu to dobře, ale když se pokouší násilně naroubovat něco na již existující, působí to dost kostrbatě. Co ale byl zajímavý prvek, to byla celým příběhem prostupující paralela s pirátskými příběhy. Za to palec nahoru, to mě bavilo. Co nemůžu pochválit ani shodit, to je kresba Rafaela Albuquerqueho. Třeba u Amerického upíra ho můžu hodně, ale k Batmanovi nevím nevím, jestli se mi hodí... Takže kresba ok, jen bych si pro tenhle příběh asi představil spíš jinou. Příjemně mě překvapilo, že ve vedlejší úloze zde figuruje Hush (pamatujete na Ticho?). Sice nikdy nebude patřit k těm úplně prvoligovým záporákům, ale jsem za sebe rád že se k němu nějaký příběh čas od času vrátí a nebyl to tak jen padouch na jedno použití. Co se týče druhého, krátkého příběhu, tak ten se mi líbil. Pěkná kresba, a i když je to místy hodně zkratkovité, vlastně tomu nemám co vytknout, je to napínavé (tím víc že se to odehrává v době kdy Batman byl ještě chybující a ne vše mu vycházelo podle plánu) a změna prostředí je v tomhle případě vítaná. Na závěr příjemné překvapení, o to víc, že v celé knize nikdo ani nezmíní Duka, od téhle postavy jsem si alespoň na jednu Snyderovu knihu velmi rád odpočinul.
    Takže resumé: ačkoli se nejedná o nic světoborného, za přečtení První spojenec stojí. Jen se pořád vkrádá pocit, že tohle všechno už nám Snyder předvedl dřív a lépe, a tedy nic nového nebo něco z čeho by nám spadla čelist nečekejme. Ale po Koncích světa je to i tak balzám na duši... Jelikož první kniha All-Star série podle mě stále o něco vede, dám jen lepší ***. Může se to zdát málo protože celkově je to opravdu docela fajn, ale jak Snyder, tak především Batman už tady toho mají vydáno tolik knih, mezi nimi skutečné skvosty, že chtě nechtě musím nastavit přísnější měřítko. Na jednu stranu jsem rád že se jedná o poslední knihu téhle série, protože pořád věřím že když si Snyder dá chvíli pauzu a načerpá autorských sil, může nám ještě přinést dalšího opravdu skvělého Batmana, pořád to v něm je. Metal mě teprve čeká, tak jsem zvědavý co předvedl tam. 6,5/10
  • Spike
    Spike28.10.2019 01:33Batman v černé a bílé
    Tak vydání tohohle komiksu mi udělalo opravdu neskutečnou radost. Jak mi občas nesedí to, jak se nakládá s Batmanem v současnosti, tohle je přesně něco co jsem potřeboval abych si připomněl proč Batman býval na pěkných pár let mým nejoblíbenějším superhrdinou. Ač příběhy snad ani nemohly být více pestré a rozdílné, dýchá tu na mě ta správná temná atmosféra kterou jsem si kdysi tak zamiloval, a černobílé provedení tomu jen přidává. Samozřejmě, v takovém množství autorů a výtvarníků se najdou případy kdy kresba není zrovna přehledná nebo oku lahodící, stejně tak některé scénáře a nápady jsou dost diskutabilní, tady ale o nějaký sevřený zážitek nejde. Jediné s čím u nás tuhle antologii můžeme srovnávat je tak max Hellboy: Neuvěřitelné příběhy.
    Které příběhy bych ve stručnosti nejvíce vyzdvihnul? "Věčné truchlení" je makabrózní atmosférická pecka, "Dokonalý pár" i na minimu stránek vystaví a odvypráví tragickou noirovou zápletku s Harveyem Dentem v hlavní roli a parádně sednoucí kresbou k tomu, "Drobné zločiny" zase vystaví fungující temnou detektivku, "Ďáblova trumpeta" je další povedený noir, "Stvořitel stvůr" možná trochu nedotažený, ale kresba Richarda Corbena to prostě táhne vysoko. Ono s jistou stručností nebo nedotažeností je tu problém častěji, ale co byste chtěli když žádná z povídek nepřekročí 8 stran... Nutno říct, že ty nejlepší příběhy ale i tento malý prostor využily naprosto dokonale. "Ďáblovy děti" další povedená detektivka, "Černý a bílý svět" parádní svěží pohled na komiksovou branži očima komiksových postav, je to docela bizár a nikde jinde než tady by tohle asi vyjít nemohlo, ale Neil Gaiman a Simon Bisley nám tady představili vtipný a svěží náhled na Batmana a Jokera zase trochu jinak. "Ve snech" nám ukáže Batmana který pomáhá i trochu jinak, "Citlivý občan" představí výbornou premisu a pohled z druhé strany k zamyšlení, jen ten závěr trochu vyšumí což je škoda. "Půjdem spolu do Gothamu" na mě zapůsobil hlavně svou vánoční atmosférou, podobné příběhy mám rád. "Dobrý člověk ještě žije" je příběh nám velice dobře známý, mrazivý pohled do mysli průměrného slušného člověka, výborný nápad a výborná kresba Briana Bollanda. "Případová studie" nám představí další možný origin Jokera. I na malém prostoru výborně napsaný příběh který by nikdo neměl minout, plus černobílá malba Alexe Rosse která vypadá opravdu jak staré fotografie. Prostě paráda. "Věc důvěry" je jeden z mnoha komediálně laděných příběhů co tu jsou, ale jeden z mála které rád vyzdvihnu, protože ač se zápletka může zdát dost bizarní, nakonec přejde na vážnější notu a konec je vpravdě dojemný. "Noc co noc" má jednoduchou myšlenku, ale kresba Tima Salea, na tu je v rámci Batmana vždy radost se dívat. "Stát se netopýrem" mě zaujalo kresbou Jima Leeho, který ji tu jen tak lehce nahazuje, nevykresluje se s ní jak je u něj zvykem, a připomínal mi tu - překvapivě - Franka Millera. "Schovávaná" mi kresbou strašně připomíná Davida Mazzucchelliho z Roku Jedna, a rozuzlení zápletky je taky jiné než bychom čekali, je to takové milé. "Hádanka" je jeden z těch příběhů co tu jsou stylizované do stylu Batmana z 40.-60. let, ale tenhle vyčnívá jak funkční zápletkou, opravdu vtipnými momenty, a dobrou pointou, tohle mě překvapivě dost bavilo. "Jizvy" od Briana Azzarella a Eduarda Rissa jsou taky moc příjemnou jednohubkou, od téhle dvojice bych si dalšího Batmana dal líbit. "Zatemnění" je taky podařené retro do 40. let, donutilo k úsměvu. "Ochránce" zahraje zas na vážnější notu a k mému překvapení přivede na scénu původního Green Lanterna, a na malém prostoru rozehraje příběh k zamyšlení.
    Zdá se že jsem toho vyjmenoval hodně, ale nebojte, to zdaleka není všechno co se tu nachází. Ale tyhle příběhy na mě, ač každý z jiných důvodů, zapůsobily nejvíce. Ty ostatní jsou buď takový pěkný a ničím neurážející průměr, a nebo mi prostě neseděly. To se týká hlavně druhé poloviny knihy kde se sešlo snad až příliš humorně laděných příběhů, některé jsou záměrně naivně pitomé a retro, a některé už totální úlety. Ale pochopím že někomu se jako osvěžení mohou líbit, přeci jen tato antologie nebyla vázána tím jaký typ příběhů nám má být prezentován a pestrost je zde samozřejmá, stejně jako to že ne každému tu sedne všechno a každému něco jiného. A o tom to je. Já ocenil hlavně ty vážnější a temnější příběhy, ale své jsem si našel i na mnou vypíchnutých 'oddechovkách'. Hlavně je to ale jiný Batman než na jakého jsme zvyklí dnes, pro mě klasičtější, prostě takový na jakém asi hodně českých čtenářů vyrůstajících na Crwi začínalo. Ani jsem nečekal, jak moc na mě ta atmosféra a nostalgie zapůsobí. Ale opravdu neskutečně jsem si to celkově užil.
    Ač rozhodně ne všechny příběhy mě nadchly a kdybych to vykalkuloval vyšlo by mi průměrné hodnocení nějakých 7/10, ale já hodnotím celkový dojem. A body přidávám i za odvahu to tu vydat a prvotřídní zpracování (až na - už klasicky - chybějící záložku, která by v případě takhle tlusté knihy obzvlášť bodla). Víc podobných věcí a starších Batmanů. Ta černobílá tomu opravdu sluší, a u některých příběhů jsem se jen na několik minut zastavil a kochal se atmosférou a kresbou. Pro každého kdo se nazývá fanouškem Batmana je tohle prostě povinnost a kvalitní, pestré čtení, co vydrží na hodně dlouho. 9/10
  • Spike
    Spike27.10.2019 23:37Thor: Vikingové
    Moje první reakce na spojení Gartha Ennise a Thora bylo zvednuté obočí. Ale stačilo přečíst si anotaci, a už jsem věděl že tady jsme prostě u Ennise doma. Tohle je prostě ennisovka se vším všudy, se vším dobrým i špatným co k tomu patří. Předně je třeba si říct, že tohle není žádná velká kultura. Fandové klasických superhrdinských mlátiček si taky nepřijdou moc na své. Tohle je věc primárně pro fanoušky autora, ne marvelovek. Přečtené to je za chvilku, příběh je prostinký - přijde banda hajzlů, hrdina od nich dostane na hubu, tak si sežene pomoc a jde se na odvetu. Prostě klasika. Možná bych si přál aby to bylo o něco delší, na druhou stranu by to po čase mohlo být ubíjející. Toho masakru na to jak krátké to je tu je až až, takovou nálož jsem možná ani nečekal, ale sedí to k tomu. S Thorem jako takovým se tu nijak moc nepracuje, pozornost si získají spíše vedlejší postavy které tu ale nemají až tolik prostoru, s vyjímkou Dr. Strange, ten si pro sebe krade každou scénu. Kresba Glenna Fabryho je parádně detailní a všechnu tu akci a brutalitu dokáže vykreslit parádně, tady Ennis s volbou parťáka trefil do černého.
    Takže kdo má autora rád, ten ať do toho klidně jde. Jen počítat s tím že to nejzásadnější - Preacher, Hitman, Punisher - tu už vyšlo a věci jako Thor: Vikingové už jsou jen takové jednohubky které potěší, ale ničím už nijak nepřekvapí (max ty, co znají Thora jen z filmů...). Máme tu spoustu detailně vykreslené brutality, pár povedených vtipů a hlášek a lineární příběh s velkou kupou akce plus super kresbu. A za dobrou cenu. Komu tenhle styl sedí, bavit se bude a dostane co čeká, ale co si budem, Ennis má mnohem výraznější věci. 7/10
  • Spike
    Spike22.6.2023 23:12Flashpoint
    disclose - ne tolik bonusů jako u Krize identity nebo Nejtemnější noc, ale nějaké ty alternativní obálky a náčrtky, návrhy postav tam jsou.
  • Spike
    Milo_Harwey: většinou se v komentáři rozepíšu, ale většinou v rozumné míře... Tady mi to nedalo a při psaní hodnocení když jsem si tím veledílem listoval, přišlo mi že výpis těch absurdit je mnohem zábavnější než samotné čtení :D
    Věřím tomu, že někde hluboko uvnitř MĚLY nějaké myšlenky být - protože kdyby ne, tak takhle napsaný scénář by byl opravdu objektivně sračka - ale asi mi můj rodokmen lidoopů nedovoluje tam ty přesahy pochytit. Proto uvítám jakýkoli pohled někoho moudřejšího kdo tam něco takového viděl, a rád si přečtu nějakou analýzu. Nicméně i tak pořád u mě platí - čtu li něco odpočatý, střízlivý, pozorně a pomalu, občas se i o pár stránek vracím abych se ujistil zda mi něco neuniklo, a přesto nevím o čem komiks je a co se mi snaží říct, prostě to dle mě není dobře napsané, s tímhle faktem prostě nehnu :D
  • Spike
    Baatcha: prequel k filmu, hádám mezi Justice League a aktuálním snímkem The Flash. S tím výtvarnem souhlas, když už tím chtějí propagovat film, bylo by fajn tam ty postavy/herce aspoň trochu poznat a hodit tam trochu 'reálnější' kresbu.
  • Spike
    baatcha: Gaiman je skvělý, ale taky to s ním mám napřeskáčku - něco geniálního mě nadchne, vrhnu se na další věci které už tak perfektní nejsou, pak si dám od něj pauzu, a po čase se k němu zase vrátím a připomenu si proč jsem ho měl tak rád...

    WHTTCC jistě má své rezervy ale v porovnání s Mooreovým WHTTMOT selhává především v jedné věci. Mooreova rozlučka byla opravdu rozlučkou s takřka 50ti lety této postavy, poté přišel restart od nuly od Johna Byrneho což byla nová a dost jiná verze postavy, tedy jako loučení se s postavou to opravdu mělo svou váhu. Gaimanova rozlučka přišla v době kdy stejně všichni věděli že Batman/Bruce Wayne se vrátí a tedy to "loučení" je pouze chvilkové. Tedy ten dopad je samozřejmě menší. Ale když od toho člověk neočekává nic zásadního, pořád je to hodně fajn. Hledat v té kresbě odkazy a reference takřka na všechna období a celou historii postavy, ať už jde o comics, film či TV, to je radost. Lze tento příběh koupit samostatně v Deluxe edici, já ho však mám v deluxce The DC Universe by Neil Gaiman kde je spolu s dalšími kratšími věcmi co Gaiman pro DC dělal. Kdyby sis už tedy chtěl tenhle komiks přímo koupit a mít ho doma, doporučuji toto vydání.
  • Spike
    baatcha: není za co, v tom vydávání Morrisonova runu je tu takový nepořádek že jsem si to sám musel zapisovat :D Osobně čekám na to až to tu v cz vyjde celé komplet a pak se do toho pustím od začátku do konce a konečně toho Morrisona třeba docením. Toho Batmana a Robina už jsem četl pár let zpátky a ty další díly si šetřím až tu celý Morrison bude kompletní takže ti zatím neřeknu zda si to polepšilo...
    Whatever happened to the caped crusader? dle mě vůbec zlé není, ale trpí to na 2 věci - za prvé že od Gaimana se čeká automaticky pecka a tohle je "jen" příjemná jednohubka. Za druhé, ten název, jak píšeš vybízí ke srovnání Moorovy rozlučky se Supermanem, a v tomto srovnání neobstojí. Nebýt toho očekávání okolo, je ten příběh vlastně dost fajn (a ta kresba je 10/10)
  • Spike
    baatcha: ve vydávání Morrisonova runu je speciálně u nás hrozný bordel, ale mělo by to být cca v tomto pořadí:
    Batman a syn
    Černá rukavice
    R.I.P.
    Čas a Batman
    Batman znovuzrozený
    Batman vs Robin
    Návrat Bruce Wayna
    Batman a Robin musí zemřít
    A potom na to navazuje Batman Incorporated, což by později v kompletu mělo taky vyjít. Někde mezi tím se ještě odehrává Resurrection of Ra's Al Ghul, to by v kompletu taky mělo vyjít, ale to se prý může v klidu vynechat. A Whatever happened to the caped crusader? tu zjevně nevyjde, ale co se příběhu týká tak o nic nepřijdeš, to je taková Gaimanova rozlučka s Batmanem kde vzdává hold jeho minulosti a fabuluje nad X možnostmi jak se stalo že Batman zemřel... Zajímavý příběh, krásně kreslený, leč pro Morrisonův run naprosto postradatelný.
  • Spike
    Spike9.12.2022 09:49Zázraky
    mearez: s lepší cenovou dostupností v paperbacku máš sice pravdu, ale zrovna u edic jako Legendy Marvelu/DC je cílem vydat ty "nejlepší" komiksy z vydavatelství (což samozřejmě pro každého je něco jiného, ale chápeme se) v reprezentativním formátu a co nejlepším vydání. A co si budeme, chce li člověk ať mu komiks/kniha vydrží co možná nejdéle, volí hardback. Navíc mi přijde že většina věcí tu vychází v broži, od Crwe a BB Artu určitě (a třeba takové 400 stránkové omnibusy od Brubakera nebo Z Pekla bych lámat v paperbacku fakt nechtěl). Co se týče Comics Centra tam by ses trefil, ale pokud jsi měl někdy v ruce nějaký jejich komiks z doby kdy to zkoušeli s brožovanou vazbou, musíš si sám za sebe rozhodnout jestli, když máš na výběr, si radši zaplatíš míň ale komiks se ti hned po otevření začne lámat a stránky vypadávat (a to i při velmi opatrném zacházení), nebo si připlatíš za pevnou vazbu s tím že ti ta kniha drží pohromadě i desítky let a po X opakovaných čteních po koupi. Paperbacky co se týče úspory místa a nižší ceny jsou fajn, ale musí se umět dělat - pokud ti vydrží v celku a v dobrém stavu jen pár minut/hodin, rozhodně utracených peněz budu litovat víc než když zaplatím víc za hardback, který ale něco vydrží.
  • Spike
    Spike23.3.2022 04:00Krize identity
    baatcha - tak třeba Batman Mikea Mignoly byl sice fajn, ale osobně bych ho do Legend taky nedal... sice Batman od legendárního autora, ale samotné příběhy prostě nebyly nikterak peckoidní. Ono kdyby to vyšlo mimo tuhle řadu, neřeknu slovo proti, ale od edice co se jmenuje Legendy člověk prostě nějak automaticky očekává že co kus, to masterpiece. Zato teď mi CREW udělala radost tím že jako další v této řadě tu vyjde Blackest Night, na to se opravdu těším.
  • Spike
    Spike20.3.2022 23:26Krize identity
    Baatcha - jako jo, je to "jen" další ze Supermanovských originů, kterých, přiznejme si, není málo... Ale dělá na tom hvězdná dvojice Jeph Loeb a Tím Sale, kterým tyhle nostalgické výlety do minulosti jdou, viz Spider-Man - Smutek, o jejich Batmanovi snad ani netřeba mluvit. Ano, najdou se i větší pecky, ale třeba Deadpoolovy Klasické příběhy co vyšly v Legendách Marvelu šlo taky dle mě vyměnit za větší pecku... A hlavně Supermana je tu málo, a ač Batmana miluju, chce to trochu větší diverzitu v těch DC Legendách. Aspoň jako v Black Labelu, kde je to teď tak že jednou Batman, pak něco jiného, a takhle se to střídá...
  • Spike
    Spike19.3.2022 14:54Krize identity
    Konečně nějaké Legendy DC co se nezaměřují jen na Batmana, bravo. Teď bych tu rád viděl zásadní eventy jako je Infinite crisis a Final crisis, nebo supermanovské klasiky For all seasons či All-Star Superman. Na výběr je toho halda.
  • Spike
    Fimi - snad to tak bude, po té Identity Crisis by mohli v Legendách DC vydat i další Krize - takové zásadní události jako Infinite Crisis či Final Crisis tu na trhu chybí.
  • Spike
    Spike2.12.2020 01:17Krásná temnota
    Karel Sec - nikde nepíšu že je to prvoplánové, takže to své 'bla bla' sis mohl odpustit. To podobenství 'dětských' ideálů a následné deziluze (tedy reality) je v komiksu leckdy znázorněno dobře. Mě tam chyběla hlavně nějaká zápletka která by tomu dala větší smysl (a nejspíš by to vše i lépe podtrhla a zvýraznila), toť vše. Možná po dalším přečtení to na mě bude mít větší efekt, ale i když je to čtení na slabou hodinku, nějak nemám v dohledné době chuť se k tomu vracet.
  • Spike
    No... I když vlastním první vydání z R. 2004, nedalo mi to a koupil jsem si i tohle nejnovější, vazba i větší formát super, ale ty barvy mi přijdou takové matné... Nebo je to jen tím matným papírem? Neví někdo jak tento upravený koloring vypadal u třetího vydání, respektive jestli mělo jiný typ papíru?
  • Spike
    Fimi - psal jsem Eaglemossu ale zatím reakce žádná, takže netuším. Osobně bych byl asi radši kdyby pokračovalo DCKK, z Batman kompletu by tam určitě byla tak půlka věcí co už tu vyšla
  • Spike
    Tak to mám černé na bílém, číslem 100 DCKK opravdu končí :(
    Snad za čas bude další řada nebo podobný projekt od DC Comics...
  • Spike
    disclose - Úvodní speciál Znovuzrození hrdinů DC a Batman/Flash: Odznak by nebyly na škodu, ale nutné to úplně není
  • Spike
    Spike24.9.2020 21:55Providence
    Ani já... Neříkám že s tím nepovedeným vydáním jsem 100% spokojený, ale jednou už ho mám, tak bych to samé znovu nekupoval za plnou cenu.
    Nicméně za ten Neonomicon jsem rád.
  • Spike
    Spike24.9.2020 19:38Providence
    Odkaz nefunguje ani jinde jsem to nenašel, ale vážně plánuji opravené vydání??
    Zato jsem natrefil na to že v závěru roku Argo vydá Neonomicon...
  • Spike
    Spike1.8.2020 00:47A zrodí se hvězdy...
    PKD - na jednu stranu, taky neuznávám to že Mooreovi někdo hrabe do jeho masterpiecu, jeho Strážci by si bohatě vystačili sami o sobě. Na tu druhou, kdyby to bylo na něm, nevzniknou ani prequely Před Strážci, ani film, ani seriál, přičemž vše je na velmi dobré úrovni. Že jeho originál je nedostižná meta, je věc jiná. Ale vzhledem k tomu že na Doomsday Clock dělali lidé co jeho originál též mají v lásce, čekám něco co se (přirozeně) jeho Strážcům nevyrovná, ale neudělá ostudu a zajímavě to propojí s DC univerzem. Vím že víc od toho čekat nelze.

    Ono vůbec Straczynski měl na tohle smůlu, ať už u RS nebo Midnight Nation.. Kdyby s tím vydáváním nebyl takový bordel, třeba bychom se dočkali více jeho autorských věcí které jsou jednoznačně nejlepší. Ačkoli jeho Spider-mana nebo příspěvek do Před Strážců mám rád. (se nám ten kruh hezky uzavřel)
  • Spike
    Spike31.7.2020 20:33A zrodí se hvězdy...
    PKD - a ty Rising Stars jsou mazec no, v takových případech jsem rád že jsem to nezastihl v době vydávání, to čekání by mě asi zabilo :D i když tady v cz jsme na tom nebyli líp, než jsme se toho dočkali komplet... Hvězdy sice nejsou první kolosálka kterou jsem koupil, ale první kterou jsem si předobjednal, a jem rád že už je mám pohromadě a nemusím řešit jestli a kdy další díly vyjdou/nevyjdou
  • Spike
    Spike31.7.2020 17:29A zrodí se hvězdy...
    PKD - já i Před Strážci mám pevnou, spokojil bych se i s paperbackem, ale v době kdy jsem to skupoval byly všechny 4 díly na skladě v pevné a v broži jen 2, tak jsem chtěl mít všechny stejné...
    Tak on tu snad žádný Moore ani nevyšel v broži, ne? Joo, Providence mám taky, slušná bichle, ale tak já už jsem měl všechny ty Tomb Raidery, Witchblade a Darknesse takže Hvězdy mi k tomu krásně zapadly :D
  • Spike
    Spike31.7.2020 15:29A zrodí se hvězdy...
    A ono to jistě vyjde i komplet v jedné knize... Jestli i u nás, záleží na prodejích... Takového Ticha jsme se pak taky dočkali v jedné velké knize, ale to je otázka budoucnosti. Teď mi jde hlavně o to aby to tu vůbec co nejdříve celé vyšlo.
    Ono by to v originále vyšlo v jedné knize už dávno, jenže než to vyšlo kompletní v sešitech, trvalo to déle než kdokoli čekal...
  • Spike
    Spike31.7.2020 15:27A zrodí se hvězdy...
    PKD - ano, má. Třeba vše z New 52 co BB Art vydává mám v broži a jsem spokojen. Ale Doomsday Clock přeci jen beru jako něco 'spešl' u čeho si za tu vazbu klidně připlatím. Už jen proto aby mi to ladilo k Watchmen a Before Watchmen.
  • Spike
    Spike31.7.2020 15:16A zrodí se hvězdy...
    PKD - mě ani tak nevadí rozdělení na 2 knihy (i když komplet by to bylo lepší...) ale jestli to v originále vyšlo zatím jen takhle, asi s tím BB Art nic neudělá. Spíš mi vadí ta roční pauza.... Ach jo, aspoň že bude k mání pevná vazba...
  • Spike
    Spike30.7.2020 22:28A zrodí se hvězdy...
    PKD - já čtu všechno, i když je to sebedelší :D
    No jo, bohužel, na oficiálních stránkách BB Artu v komentářích pod Doomsday Clock to sami psali že až na podzim 2021... Doufal jsem že by to mohlo být tak na jaře, ale bohužel... Taky mě to štve.
  • Spike
    Spike30.7.2020 22:08A zrodí se hvězdy...
    PKD - já celkové Smallville měl a dodnes mám rád, ať si kdo chce co chce říká, mnohem lepší než to co CW začalo produkovat pak. (ačkoli první řady Arrowa, Flashe a Legend mě bavily dost). Musím někdy sehnat komiksovou 11 sérii, má jen 9 knih takže je to v pohodě.... Samozřejmě mě mrzí že jakmile se z Clarka stal Superman seriál skončil, protože tohle byl prostě cíl, ukončit jeho přerod, ale další série kdy už všichni jsou hrdiny v kostýmech bych si dal líbit. Btw Karu v kostýmů jsi na jeden díl v 10 řadě vlastně měl, jen bez toho S na hrudi :D
    Já to nedávno taky řešil, jak by Laura vypadala s kostýmem, tak jsem ji nakreslil a dal to na instagram... A světě div se, i sama Laura si na to zareagovala, takže jsem ji nejspíš vystihl dobře :D
  • Spike
    Spike30.7.2020 12:24A zrodí se hvězdy...
    PKD - neboj, chápu tě :D Taky jsem alergický na to když mi nějakou oblíbenou postavu zpracují jinak a špatně...
  • Spike
    Spike29.7.2020 20:24A zrodí se hvězdy...
    Fimi - jen se tam v knihovně zelenají ;)
  • Spike
    Spike29.7.2020 17:49A zrodí se hvězdy...
    Fimi - to Complete collection vypadá dobře...
    Od Johnse jsem teď zvědavý na Doomsday clock, jen škoda že na druhou knihu v cz budeme muset počkat další rok...
  • Spike
    Spike29.7.2020 17:02A zrodí se hvězdy...
    Fimi - to ještě nevím, až to bude na pořadu dne, hezky detailně se na to mrknu a rozhodnu ;) ty bys doporučil co?
    Mě je vlastně 'jedno' kteří by tu vyšli, pokud budou dobří... Ale máme tu v současnosti na trhu spousta Batmanů, Wonder Woman, Flashe, Ligu, Green Arrowa, Suicide Squad, i toho Aquamana a Harley, takže pokud jde o ty hlavní postavy DC tak právě ty Lanterny a Supermana tu teď postrádám nejvíc..
  • Spike
    Spike29.7.2020 12:59A zrodí se hvězdy...
    Fimi - jo, Johnse můžu, i když se pustí do nějaké mega události, pořád je to přehledné, což se o Morrissonovi nebo Snyderovi říct nedá. Lanterny bych tu v těch omnibusech taky viděl rád, aspoň by netrvalo X let než to vyjde v klasickém formátu... Ale tady se asi nedočkáme takže taky budu někdy muset sáhnout po aj verzích.
    PKD - s tím seriálem to byla ironie, nechtěl jsem tě rozvášnit :D Je to špaténka no, hlavní je extrémní korektnost, kde každý musí být gay, lesba, trans nebo černý, a kdo ne je záporák. Úplně zmizelo to komiksové srdce a to je škoda. Ale třeba Kara ze seriálu Smallville byla za mě parádní, škoda že se tam moc neohřála.
    Však dobře že ses rozepsal :D každý by měl mít nějakou srdcovku.
  • Spike
    Spike28.7.2020 22:26A zrodí se hvězdy...
    PKD - Tebe neoslnil seriál Supergirl, jak je to možné? XD
    V rámci dnů k S/B Supergirl budu psát koment :D
    Na základě čeho se pro tebe ze Supergirl stala srdcovka?
    Jako jo, ale spousta postav ty původní originy má stupidní... Není jediná. Ještě že se průběžně modernizují :)
    Myslím že tam asi v té bichli je vše co s Krizí souviselo, tady se mrkni sám. Řekl bych že tady se toho nedočkáme, alespoň ne v této podobě... Crew a BB Art do toho nepůjdou jednu knihu za kdoví kolik tisíc (originál v přepočtu něco přes čtyři) a Comics Centrum DC a Marvel nejede.
    To ti závidím, Superman od Johnse (obzvláště když to kreslí Gary Frank) je možná moje vůbec nejoblíbenější komiksová inkarnace Supermana. To bych tu uvítal hned, stejně jako Blackest Night a vůbec Lanterny obecně, ti mi tu na trhu dost schází...
  • Spike
    Spike28.7.2020 17:43A zrodí se hvězdy...
    PDK - To mi připomíná teď jsem si opakoval Superman/Batman-Supergirl :D
    Taky jsem o Krizi věděl první poslední než jsem si ji konečně přečetl, ale zážitek mi to nezkazilo.. Že nevydají další Krize a další zásadní DC eventy mě taky dost štve no... Ani nevím jestli DCKK skončí číslem 100 nebo se bude pokračovat... (ptal jsem se, u předplatného nevědí, Eaglemoss neodpovídá). Ale koukal jsem teď nedávno vyšla v US luxusní bichle kompletní Infinite Crisis, asi 1500 stran, do toho možná půjdu, protože tohle se tu asi nikdy nevydá. Spider-mana od Mr. S mám rád komplet, ale chápu, je to prostě Marvel mainstream no...
    Já taky můžu retro, samozřejmě jak které...
    U toho DKR může vadit to množství textu, malých rámečků... Taky je to hodně svázané s dobou vzniku, mě se taky dodnes líbí, ale třeba Watchmen jsou dle mě o něco nadčasovější. Nicméně Rok jedna od Millera mám ještě radši než DKR, to je origin který je pro mě dodnes nepřekonán.
  • Spike
    Spike28.7.2020 15:46A zrodí se hvězdy...
    PKD - ovšem, nic není dokonalé pro všechny, ale třeba zrovna ten Dark Knight Returns nebo Watchmen je něco, na čem se shodne většina... Ale chápu, DKR ač výborný trochu rychleji stárne a ne každého dostane i dnes. Straczynského Hvězdy, Krajina, a i ten Spider-man někdy v sobě ty emoce prostě mají, je vidět že to někdo píše od srdce a že mu na tom záleží a má k tomu vztah, to se mi taky líbí. I když větší efekt na mě pořád má Krajina půlnočních stínů než Hvězdy, ale to je samozřejmě individuální. Kingdom Come mě taky vždy dostane, zanedlouho plánuju zopakovat si a taky přidat podrobný koment. Ale pravda je, že pokud hodnotíš něco co je pro tě takřka perfektní, moc se rozepsat nejde protože to jde nějak shrnout... Na Hvězdách jsem viděl spoustu pozitivního ale i toho co se mi nezdálo tak dotažené, takže se mi to trochu protáhlo... Naposledy se mi tohle stalo u Krize na Nekonečnu Zemí, že mi původně relativně stručný koment trochu ujel :D
  • Spike
    Spike28.7.2020 12:00A zrodí se hvězdy...
    PKD - tak zrovna Hvězdy byly už od prvního cz vydání moje srdcovka, tuším že jsem je poprvé četl někdy 2008... Několikrát jsem otravoval Crew jestli nevydají i zbytek, leč bez úspěchu. Takže když už nám to tu vyšlo takhle hezky pohromadě, chtěl jsem ten komiks uctít tím že se na něj mrknu opravdu dopodrobna, se všemi klady i zápory (ano, není dokonalý, ale co už...).
    S tou psychologií to byl vtip :D Mě je opravdu jedno jestli si někdo mé komentáře čte... Ale já když si čtu komenty buď abych věděl co na něco co si chci pořídit/přečíst říkají ostatní, nebo si porovnat dojmy z něčeho co jsem četl, tak osobně vždy ocením když se někdo rozepíše a ten komentář mi o komiksu něco řekne (tím nemyslím spoilery) takže k tomu přistupuju stejně :D
  • Spike
    Spike27.7.2020 23:20A zrodí se hvězdy...
    PKD - nerad takto zneužívám reverzní psychologie, že když zmíním že to nikdo nebude číst, vlastně k tomu podnítím, ale aspoň na někoho to funguje :D
    Jinak jo, Bright je taky ještě moc fajn, jsem rád že to tu vyšlo opravdu komplet se všemi spin offy.
  • Spike
    Tom173 - asi je to o vkusu, mě se ta původní obálka Curta Swana překreslená Brianem Bollandem líbí velmi... ;) má v sobě takovou tu nostalgickou atmosféru loučení a odcházení, která ten komiks vystihuje. Obálka s Bažináčem by mi navodila mylný dojem co od komiksu uvnitř čekat... Každopádně hlavní je to, že ten obsah uvnitř je výborný :D
  • Spike
    Spike2.7.2020 12:25A zrodí se hvězdy...
    DEmnoG - dva už jsou tým :D Děkuju
  • Spike
    Spike1.7.2020 23:51A zrodí se hvězdy...
    SlouzimStarymPsum - možná lidi podceňuju :D ale řekl bych že pokud někdo vidí něco tak dlouhého, tak pokud se vyloženě nepídí po názorech na ten který komiks (nebo cokoli jiného) stačí mu sjet pohledem na číselné hodnocení. Nebo to můžeme brát jako reverzní psychologii že když zvýrazním že 'to určitě skoro nikdo číst nebude', tím spíš to z hecu přečte ;)
    Nee, vážně, jen jsem ze sebe chtěl dostat ucelený názor na komplet bichli, Toť vše. Jinak samozřejmě děkuji za uznání (a přečtení...)

    K tomu Vlajkerovi a překladům přezdívek zde - moc jich není, mohlo to zůstat v originále, ale jsou to detaily. Jinak když jsem jen tak ze zajímavosti nakoukl i do staršího vydání Crwe pro porovnání, překlad obecně se mi víc líbí tady, ale znovu - detaily.

    Taky si myslím že ty Johnovy vlasy byly upravené už v anglické verzi, ono už v crewní mutací ve druhém díle má vlasy najednou hnědé, takže je dobře že to pak později takhle srovnali a sjednotili. Jen jak jsem byl zvyklý na ty modré, hned mě to trefilo. Protože s modrými vypadal básník přesně jako Randy zde (ano, tady zrovna tu podobu chápu, kdo četl ví...) a další podle Top Cow mustru, jako ve Witchblade Ian Nottingham, v Darkness Jackie Estacado, tedy vysoký svalnatý oholený typ s dlouhými rovnými černomodrými vlasy, jeden jako druhý :D

    Se spin-offy souhlasím, Bright byl akorát. Právě tyhle kratší seznamovačky s postavami mě bavily hlavně v tom prvním aktu, i když o každém byla třeba jen stránka-dvě, příběh pak působil komplexněji, jako že tam není jen pár postav hlavních a ostatní jsou jen no-name křoví. Třeba Lionel je zajímavá postava a hlavně se zajímavou schopností, ale ta stopáž 6ti sešitů byla opravdu moc, stačilo zaměřit se ve 2-3 sešitech na nějaký jeho zajímavý případ, a stačilo by. I tak jsem rád že alespoň takové bonusové příběhy tu jsou. Taková Krajina pulnočních stínů, kterou mám od Straczynského nejraději, by si je zasloužila taky, ale bohužel.
  • Spike
    Spike25.6.2020 18:31A zrodí se hvězdy...
    SlouzimStarymPsum - rozpoznal jsi problém, navrhni řešení :D
  • Spike
    Spike20.6.2020 20:26A zrodí se hvězdy...
    Riziko sběratelství :D
  • Spike
    Spike20.6.2020 19:33A zrodí se hvězdy...
    Fimi - no u raritek platí radši neváhej, dřív než to bude pryč :D
  • Spike
    Spike20.6.2020 18:44A zrodí se hvězdy...
    Fimi - pokud máš tohle rád, nedivím se... Parker Lovec co tu vyšel mě sice úplně neodvařil (6/10), ale noirovky mám rád, takže kdyby tu vyšlo nějaké sebrané vydání, taky si udělám radost.
  • Spike
    Spike20.6.2020 18:10A zrodí se hvězdy...
    Fimi - něco pro fajnšmekry :D
  • Spike
    Spike20.6.2020 17:33A zrodí se hvězdy...
    Fimi - tak to musí být hodně vypiplaná edice, za tyhle prachy...
  • Spike
    Spike20.6.2020 15:57A zrodí se hvězdy...
    Třeba to ani podvod není, jen si moc věří ;)
    Když vydávali první, druhou kolosálku, byl to risk a třeba kdyby nebyl dostatečný zájem tak by to fakt nevydali. Teď už těch kolosálek vydali X a vždy se to povedlo, tak už s tím asi dopředu počítají.
    Předprodej podle mě hlavně slouží pro přehled. Jestli si to jen-tak-tak předobjedná 300 lidí, nebo 600 a nebo 1000, to je rozdíl, a jelikož tohle i na výrobu je drahá sranda, tak toto je způsob jak vyrobit jen to množství které se 100% zaplatí a zisky se jim vrátí. Zrovna u Hvězd by výroba i jen 300 kusů navíc které se neprodají představovala cca milionovou ztrátu, takže chápu že u drahých knih takováto pojistka je třeba...
  • Spike
    Spike20.6.2020 10:52A zrodí se hvězdy...
    Tak určitě by nakladatelství neinvestovalo tolik času a práce do něčeho u čeho by nebylo napevno rozhodnuté to vydat. U tak drahých knih ale chtějí aby se jim investice vrátily co nejdřív. Vyjít to normálně, lidi si řeknou 'Joo fajn, někdy si to koupím, až se mi to bude hodit...' a knihy by se válely na skladě kdovíjak dlouho a tyhle kolosálka zaberou místa dost. Neříkám že je to dobře nebo špatně, to je prostě vydavatelská politika...
  • Spike
    Spike17.6.2020 17:40A zrodí se hvězdy...
    Fimi jó, retra to je kapitola sama o sobě... Já se nejvíc překonával u Druuny, ta mi dala zabrat, a to jsem ještě nečetl tu třetí. UKK jsem přestal kupovat ještě než přišla ta retro nálož z 60's - 70's, takže neposoudím jak traumatické to muselo být...
    Ale třeba Nové bohy z DCKK jsem nedávno přelouskal docela na pohodu, až jsem se divil...
  • Spike
    Spike17.6.2020 17:15A zrodí se hvězdy...
    K tomu hodnocení... Pokud mě něco zhnusi tak že to ani nedočtu ale mermomocí se k tomu potřebuji vyjádřit, dám koment bez hodnocení, ať je to fér. Ale povětšinou když už něco rozečtu, tak už z principu dočtu, Toť má strategie.
  • Spike
    Spike16.6.2020 23:02A zrodí se hvězdy...
    Nepřijde mi že by produkce CC nějak rapidně upadla, jak je níže naznačováno. Když srovnám s Crwí (a ano, vím, ta toho ročně vydá mnohem víc...) ta si taky občas vydá něco jako doplněk ke Sreanger Things, CC zase něco jako toho Avatara... Každé vydavatelství potřebuje nějaký ten mainstream, aby mohlo vydávat i něco jiného. Když nepočítám kolosálky Top Cow jednou do roka, máme tu Hellboy universum, ke konci roku jedna Buffy (která v Česku taky není úplně mainstream) a to je tak vše. Že série jako Zámek a klíč, Grandville, Sin City jsou už dovydané, jo, takové série se holt nevyskytují každý den. Nejsem fanatik CC, ročně mě zaujme a koupím cca všehovšudy třetinu jejich produkce, a osobně mi to vyhovuje. Padnout mi do oka všechno, nedoplatím se. Nastavení cen mi taky přijde ok, takový Hellboy před skoro 20ti lety začínal na 599 Kč za pevnou vazbu a drží se tam dodnes. Pro příklad. A kdo umí aspoň trochu nakupovat, vše sežene tak aby to měl tak o třetinu levnější. CC kdysi zkusil brožovanou vazbu, nebyl zájem, holt lidi chtějí pevnou. Jen chci říct že kvůli tomu že se tahle kolosálka netrefil do vkusu každému, se podle mě debata stočila nesprávným směrem...
  • Spike
    Spike13.2.2020 12:32Art
    No nic... :D
  • Spike
    Spike13.2.2020 00:17Art
    Ten první čb obrázek s Hulkem jde, to se docela povedlo. Ale ten Venom.... Bože... 😰
  • Spike
    Spike12.2.2020 23:47Art
    SNUFKIN - plně tě chápu a soucitim s tebou, taky mám takové případy :D
  • Spike
    Spike12.2.2020 23:46Art
    Milo_Harwey - on když Sam Kieth kreslí "normálně", jde to. Ale třeba dívat se na jim malovaného Hůlka s třímetrovým hrbem a půlmetrovou bradou, to je pro mě celkem utrpení :D
  • Spike
    Spike12.2.2020 23:18Art
    Milo_Harwey - nevím, já nemám vyloženě kreslíře co bych "nesnášel". Corbena i Romitu beru, jen záleží co dělají protože jejich kresba se rozhodne nehodí ke všemu. Třeba nemůžu vystát Sama Kietha v knize Wolverine a Hulk, ale v Sandmanovi se mi kupodivu líbí dost.
  • Spike
    Spike12.2.2020 23:03Art
    SNUFKIN : Tak u Hellblazera mi vadil taky, nehodil se k němu. U Hellboye problém nemám, a třeba takový Ragemoor mu byl psán přímo na tělo :D
    Ale chápu, ty jeho eformace postav a obličejů opravdu nejsou moc líbivé, jsou ale příběhy kam to sedne.
  • Spike
    Spike12.2.2020 03:27Art
    SNUFKIN - Podle toho jak odporná... Byt malý a vidět něco od něj, neusnu... Na druhou stranu, k hororovým příběhům to docela sedne
Sbírka z comicsů na CDB
Četl/a: 1235 (cca 494377 Kč)
Mám: 1235 (cca 494377 Kč)
Chci: 0
Sháním: 0
Nabízím: 0
Osobní: 0
Sbírka mimo CDB
Četl/a: 0
Mám: 0
Chci: 0
Sháním: 0
Nabízím: 0
Osobní: 0