10

Tak za toto Crwi velký dík, že opustili svou standardní produkci a vydali tento kousek. Málokterého čtenáře nechají jednotlivé příběhy, které jsou provázané a ústí do krásného finále, chladnými. Kniha se dá určitě číst vícekrát a asi vždy si z ní odnesete nový pohled na to, co chtěli autoři říct. Nebudu se moc rozpisovat, přečtěte si a utvořte si vlastní emoce z knihy, litovat nebudete:).

Jako fanda mangy jsem se nechal zlákat vysokým hodnocením a šel směle do toho i když jsem se v minulosti už párkrát nechal napálit názorem komunity komiksů. První věc co se mi nelíbila byla malá velikost písma v některých panelech. Kapitoly byly krátké a končili dost stejně. Do čtení jsem se musel vyloženě nutit. Pobavil mě názor faster86, který tohle považuje za nejlepší komiks roku 2023, jestli je to opravdu tak, to už snad žádný komiks letos číst nebudu.

Tenhle rok už v češtině nic lepšího nevyjde. Jsem si tím jist - zatím totiž vyšlo jen málo knih srovnatelných s touhle (schválne nepíšu komiksů, ale knih obecně).

Mám sice dávno "absolute" vydání, těší mě ale, že českou verzí budu moct pár lidem darovat. Skvělý vydavatelský počin.

Tak tohle jsem nečekal. Celá atmosféra tohoto díla, je taková hřejivá a v některých momentech ukrutně chladná, stejně tak jako život. Celá kniha je protkána obyčejnými lidskými situacemi, zakončené osudným okamžikem smrti a upřímně jsem si říkal, jaká bude pointa a jestli to nakonec dá smysl. A ono to nakonec sepne, navíc poslední příběh před finálním vyústěním, nádherně pracuje s panely a onou událost upřímným lidským způsobem oddaluje. Finále se pak dá shrnout, jako upřímné, dojemné, hřejivé, ale hlavně lidské. Navíc narozdíl od jiných existencionálních knih, zde autor nejde za takovou tu meta hranici. A soustředí se spíše na daný lidkský život. Kresba je pak úplně boží, autor ví kdy vykreslit určitě panely do detailu, kdy dát prostor určitým osudovým momentům, které se natáhnou na 2 strany, například kdy 2 postavy na sebe jenom hledí.

Tak tohle fakt ne. Další žvásty a plky. Směr žádný, cíl žádný, jen zase další hokusy pokusy, aby to jako bylo zajímavé. Kresba docela fajn, ale já to prostě nedávám, takový ty rádoby oduševnělý komiksy.

Nádherná dojemná narativní hříčka s jednoduchým, leč významově silným motivačním poselstvím, která v zněžnělém latinskoamerickém prostředí rozvíjí magické příběhy zamotané a smotané do jednoho. Kronika života a smrti, nebo snad smrti a života, která se v síti mezilidských, rodinných i kariérních vztahů nenápadně ptá na smysl našich životů, které nám utíkají mezi prsty podobně jako sny v nich obsažené. Z mého pohledu mohu vytknout snad jen místy na sílu stvořené jakoby "nahodilé" smrti hlavního hrdiny, stejně jako se nemohu ubránit neodbytnému pocitu, že komiks občas sklouzává do oblasti emočního kýče.

Celkový dojem: 80%

Každý jeden den je jeden z komiksů, které nikdy nebudu číst na veřejnosti. Připadal bych si hloupě, kdyby mě při čtení viděl někdo cizí brečet. Vy to tak nejspíš budete mít také. Zároveň je to ale komiks, který není úplně jednoduchý na pochopení. I když jsem ho četl už několikrát, nyní dokonce v češtině, Crwi díky, tak mám přesto pocit, že mi některé drobnosti stále unikají. Abych nebyl pochopený špatně - ten komiks je úžasný a krásný, a považuji ho za jeden z nejlepších komiksů všech dob. Ale jeho sdělení a pointa jsou těžko uchopitelné a vzdorují pokusům o přesný výklad. Hodně z jeho myšlenek se dá vyložit mnoha způsoby a vy až po nějaké době můžete přijít na to, že to mohlo být myšleno jinak, než jste to pochopili napoprvé. Každá kapitola vytváří specifickou směs emocí a dojmů, které se postupně ukládají a skládají ve čtenářově hlavě, aby potom na konci knihy vytvořili jeden dokonalý a komplexní obraz toho, o čem vlastně život je.

“Život je jako knížka, synku. A každá knížka má konec. Bez ohledu na to, jak moc se ti ta knížka líbí, dostaneš se na poslední stránku a knížka skončí. Žádná knížka není bez konce úplná. A když se tam dostaneš, když si přečteš poslední slova, teprve pak poznáš, jak byla dobrá. Bude ti připadat skutečná.”

Není tajemstvím, že hlavní hrdina Brás de Oliva Domingos na konci každé kapitoly zemře. Co to znamená? Snaží se tím autoři říct, že každý den stojí za to žít, protože nikdy nevíš, jestli není tvůj poslední? To jistě ano. Nestačí totiž jen snít, že bude líp, ale lepší je se za svými sny vydat. Stačí se jen rozhodnout a otevřít oči.
Tento komiks je plný hlubokých myšlenek a životních mouder. Možná to zní jako klišé, ale až to budete číst, tak vás to dostane. Zazní tam také, že "Smrt nám dává úplně jinou perspektivu na život a všechno ostatní". Možná že právě to je ten důvod, proč Brás musí na konci každé kapitoly zemřít. Všechny kapitoly ukazují takové ty důležité dny, které se vám jednou provždy vryjí do paměti a možná vás i navždy změní. No a Brásova smrt nám umožní podívat se na takové chvíle i z jiné perspektivy a celé to zintenzivní.

Tento komiks ale nemá geniální pouze příběh, ale také kresbu. Výtvarná stránka této knihy je naprosto úžasná! Miluji kresbu obou bratrů a tady je navíc doplněná o úžasné barvy Dava Stewarta. Atmosféra kresby a barev skvěle podtrhuje atmosféru a nálady ve vyprávění. Jak je uvedeno v bonusovém materiálu knihy – Fábio Moon a Gabriel Bá se nesnažili, aby svět v komiku vypadal reálně. Oni se snažili, aby emoce toho světa působily reálně. Myslím, že se jim to podařilo.

No konečne to tu vyšlo! Pred 11 rokmi ma tento príbeh zasiahol viac a vtedy som si vravel, že je to snáď najsilnejší komiks aký som kedy čítal. Môže to byť však aj kvôli tomu, že som ho vtedy čítal prvýkrát a už teraz to pre mňa nebol tak prekvapivý emotívny zážitok. Stále je to však skvelé čítanie, ktoré má takú zvláštnu smutno-nostalgickú atmosféru, pekné myšlienky a príjemnú kresbu. Podľa mňa by si to mal prečítať úplne každý. =►Celá recenzia◄=

„Tohle jednou musí vyjít v českém překladu.“ ❤️

Více zde: https://edblok.blogspot.com/2013/03/daytripper.html

Nikdy se nedozvíme, kolikrát jsme už mohli v životě umřít, kdyby ... (chom se třeba v jednu chvíli rozhodli udělat něco jinýho, než jsme udělali). A u těch, který svět opustili předčasně, se nikdy nedozvíme, jakým směrem se jejich každodenní život mohl ubírat dál. Skvělá věc.

Vydavateľstvo Crew práve vydalo českú verziu komiksu Daytripper - Každý jeden den od brazílskej dvojice Fábio Moon a Gabriel Bá. Ak by ste si mali prečítať jediný komiks určený pre dospelých, je to tento!

Wau!

Ešte nikdy som nečítal takýto majstrovský ľudský príbeh o zmysle života. Viete, čo je v živote dôležité? Čo nás definuje, aký má zmysel naše konanie a akú má hodnotu? Je to prvý bozk, rodina, láska, úspech v práci, sláva, vzťah s rodičmi, kamarátstvo? Môže aj najotravnejšia robota pomôcť ľuďom? Hlavný hrdina Brás prežije v desiatich kapitolách tohto komiksu svoj každodenný život a pritom je každá chvíľa jeho posledná. Na konci každej kapitoly zomrie. Čo by sa stalo, keby sme o chvíľku zomreli? Čo z toho má zmysel? Má ho smrť?

Toto komiksové dielo si zaslúži všetky ceny, ktoré dostalo (Eisner Award) a úprimne, neviem, či som niekedy čítal komiksové alebo literárne dielo, ktoré by vo mne vyvolalo toľko emócií a úvah nad životom. Ohromná kniha, pre všetkých čitateľov so sklonom k premýšľaniu. Život je krehký, trpký, ale i úžasný.

Je to takové "co by kdyby". 10 na první pohled samostatných příběhů, které na sebe ale navazují. Každý příběh jako jedinec je výborný, jak příběhem, vyprávěním tak koncem. Louzům komentář s Lemirem, jenom potvrzuju. Crew by to měla mnohem víc promovat (zaslouží si to promoci, minimálně tak velkou, jakou měla ta blbost o bytostech v mrtvé holčičce v lese). Nevím co ještě crew na letošek plánuje, ale ať je to cokoliv, tak tohle prostě je jejich nejlepší komiks pro rok 2023.

Asi jediná kniha, s níž jsem měl tu čest, která se může rovnat těm nejlepším Lemierovým autorským pracem. Nádherně napsaný příběh o člověku, plný ryzí lidštiny a života se vším co kněmu patří. Včetně smrti. Skvělá kresba, skvělý scénář, který chytne za srdce. I ta slzička občas ukápne. Minimálně ta nostalgická mi ukápla hned při pohledu na obálku nesoucí loga Vertiga.