Kraťasy s Bufkinem tedy žádná hitparáda, celkový dojem napravila lapálie Sněhurky s pradávným ženichem, ale celkově v rámci Mýtů spíše průměr, holt je to už devatenáctá kniha. Musím tedy hodnotit taky průměrným hodnocením. Nejspíš je už dobře, že se série blíží ke svému zakončení.

Pěkně nakreslená manga, která poslala logiku na dovolenou. Ale uteče to tak rychle, že si toho člověk v podstatě ani nevšimne. Prostě zombie béčko ala Z Nation, což můžu, druhý díl si taky pořídím.

Tak rozhodně to není komiks pro každého, ten feminismus z příběhu docela čiší. A to měla Suzanne na svou dobu dost liberálního manžela. Ale jelikož mám tyto životopisné a historické komiksy rád, příběh jsem si užil, jen to chtělo trochu trpělivosti, feminismus jsem si vytěsnil. Ruční práce lze doporučit čtenářům Kiki z Montparnassu, Josephine Bakerová nebo Sex a lži. Akci v něm nehledejte. Každopádně se z komiksu dá nasát atmosféra tehdejší doby, podobně jako u Slečny Baudelairové, líbila se mi i kresba. Jsem rád, že tu tyhle anti-komerční komiksy vycházejí.

Coby milovník pirátského šavlování a seriálu Black Sails se mi Barakuda líbí a tudíž Dufauxovi odpouštím, že si občas ulehčil práci ve prospěch rychlého sledu vyprávění. Trochu ho podezřívám, že se více inspiroval právě u Černých vlajek než u Pirátů z Karibiku, jak píše v předmluvě. Těch styčných bodů se najde víc, guvernérka ostrova je v obou případech žena, kapitáni Flynn i Flint jsou gayové... atd. Čistokrevná akční dobrodružka, která si nehraje na velké čtenářské umění. Fandové Black Sails a Pirátů z Karibiku zde nešlápnou vedle.

Četlo se to náramně, samotný vztah Charlese a Jeanne znám z jeho korespondence, tam jsem se nic nového nedozvěděl, což je ale pouze můj problém, neb mám jeho životopis dopodrobna zmapovaný. Musím pochválit český překlad, který umocňuje atmosféru tehdejší Paříže. Taky si redakce na výbornou ohlídala, aby jim tam neproklouzl žádný český novotvar. Prostě byla rozkoš to číst. Jsem Charlesův velký fanoušek, takže nemůžu dát nic jiného než plný počet hvězdiček. Je až s podivem, že ve Francii, kde se točí filmy o kdekom, tak Baudelaire stále žádný film ani TV seriál nemá. A přitom je to vyloženě persona, která slibuje nevšední divácký zážitek, viz. Úplné zatmění od Agnieszky Holland.
PS- V Paříži je zvykem, že když jdou fandové Baudelaira z Gare Montparnasse směrem k Lucemburské zahradě, někteří mu na hrobě nechávají psaníčka a jízdenky od metra. Loni jsem u sebe zrovna žádnou neměl, rovnou je vyhazuji. Tak jsem mu tam nechal jízdenku Chomutov-Plzeň. Ať ví, že má fanouška i v dalekém Chomutově.:)

Tak Mike Carey v závěrečné knize zručně spojil všechny své vypravěčské linky v poměrně originální zakončení. Jako čtenář jsem spokojen, konec nebyl ani laciný, ani překombinovaný, a stojí na myšlence (a faktu), že u příběhu má vždy to hlavní a absolutní slovo jeho autor. Taky díky autorům za ten trochu otevřený konec, velkým příběhům vždycky víc sluší. Je moc fajn, že i přes nepřízeň osudu dotáhla Crew tuto dlouhou sérii do zdárného konce. Jednoznačně jedna z nejzajímavějších komiksových fantasy, která tu v posledních letech vycházela. Nezbývá než otočit poslední stránku příběhu a zvolat "Neplecha ukončena."

Na Zidroua poměrně temná záležitost, nejdrsnější věc, co jsem od něj četl. Homsova kresba k tak temnému příběhu vyloženě sedne, některé scény jsou jak z viktoriánského hororu o Jacku Rozparovači. Každopádně Zidrou opět dokazuje, že je mistrem zajímavých charakterů a dobře načasovaných a emocemi nabitých scén. I v tomto komiksu dostál své pověsti mistra vypravěče. Víc takových komiksů a ve formátu 1:1, samozřejmě.

Zvláštní věc, komiks téměř beze slov a přesto dokáže čtenáře vtáhnout do své specifické atmosféry lépe než jiné mnohem ukecanější knihy. Komiks o tom, že samota nemusí být tak hrozná, pokud si ji člověk sám vybere, je s ní smířený a vyhovuje mu. Pokud bude Centrala i v budoucnu přinášet podobné komiksy, rád se stanu jejím oddaným fanouškem.

Tohle je jedním slovem paráda. Podobné komiksy mi na zdejším trhu chybí. Plusové body Argu za odvahu to tu vydat. Kandidát na komiksovou knihu roku.

Orlové jsou prostě evropský kult, stejně jako Murena nebo Sambre. Jiný než plný počet se nedá dát. Je až s podivem, že komiks vychází až teď.

Je příjemné vidět, že si ještě dnes někdo vzpomene na první desku Zjevení od Root, konkrétně na baladu Píseň pro Satana a prdne ji do Pohádkova.:) Jinak se mi třetí book líbil o trošku víc než ten předešlý, pořád je to jízda, čte se to samo. Také díky výtečnému překladu.

Tak Tom Taylor je zpět a nezastaví ho ani všechny armády z válečných knih. A jeho Nemesis Pullman mu jde stále po krku. Mike Carey opět dokazuje, že ačkoli se může zdát, jak je jeho příběh roztříštěný do mnoha vypravěčských linek, má svůj scénář pevně pod kontrolou a směřuje k jasnému cíli. Závěrečný sešit s Paulym Brucknerem a Pullmanem slibuje, že finále v závěrečné knize bude velkolepé. Jedenáctá Apokalypsa se tak pro mě stává jedním z nejočekávanějších komiksů letošního roku.

Je to špalek, ale čte se to lehce a pro člověka, který se zajímá o evropské dějiny a kulturu, je tento komiks to pravé ořechové. Taky se sluší vyzdvihnout překlad, musela s tím být fůra práce. Je příjemné vidět, že český komiksový trh už dospěl do doby, kdy se tu dají vydávat komiksy jako Herzl nebo Neználci.

Oba příběhy jsou naprostý top, spojení amerického scénáristy a evropského mistra kreslíře se povedlo na výbornou. Myslel jsem, že nejlepším letošním komiksem od Crwe bude Harleen, ale duo Charyn/Boucq ji svými příběhy hravě překonává. Kéž by Crew vydávala víc takových komiksů.

Kdo seje vítr má přece jen lepší příběh než Supertým a vlčata přinášejí výživnější zápletku, včetně toho, že vyprávění dospěje k nějakému logickému závěru (oproti Supetýmu). Ale nejlepší sešit v knize je numero 112 s Růženkou a cvrčkem a příjemně otevřeným koncem. Díky němu musím hodnocení zvednout o hvězdičku výše.

Bavilo. O druhém díle se dá říct to samé co o jedničce. Komiks stojí především na vtípcích a hláškách a taky na stylové kresbě, která k tomu vyloženě sedí. Komu se líbil první díl, pošmákne si i na dvojce. Proto dávám i stejné hodnocení jako minule.

Musím se přiznat, že i já, starý komiksový kořen, mám pro tuhle malou rozumbradu slabost. Cerise - Jasmínu jsem si vždy přivážel ze svých cest po Francii. Její dobrodružství mají velký díl hravosti, špetku roztomilosti, ale hlavně myšlenku a na závěr nějaké to morální ponaučení, vždy ale v zábavné formě. Musím taky Fragmentu pochválit, kterak si poradili s náročnou editací, musela s tím být fůra práce. Držím malé Jasmíně všechny palce, ať se tu uchytí, další čtyři díly jsou taky výborné. Kéž by takhle vypadaly všechny dětské komiksy.

Četlo se to skutečně rychle a je to western, který se svému žánru vymyká, zvlášť ten epilog čeká člověk úplně jiný. Příběh o tom, kterak banální nehoda zapříčinila velkou tragédii, víc se prozrazovat nesluší. Kresba je naprosto parádní a i díky ní zvedám své hodnocení ze čtyř na pět.

V tomto díle se autoři inspirovali povídkou Skandál v Čechách a jde určitě o nejlepší díl z toho, co tu zatím vyšlo. Tak přeji klukům, Charlie a Watsonovi čtenářský zájem, ať tu můžu příští rok pochválit díly 4 a 5, které jsou taky výborné. V dalších dílech se série stále více vzdaluje dětskému čtenáři a cílí na dospěláky. Ve čtvrtém díle už o sobě dá vědět i ďábelský Moriarty.

Oproti prvnímu dílu má dvojka už dospělejší zápletku a k mé radosti míří spíše na starší čtenáře. A David Etien kreslí jako bůh, někomu může připadat jeho paleta barev na viktoriánský Londýn až moc veselá, ale patří to prostě k jeho rukopisu. Ne nadarmo dnes s Régisem Loisem spolupracuje na aktuálních dílech Ptáka času. Nějak takhle má vypadat inteligentní komerční komiks.

Tak dočteno a dostal jsem, co jsem očekával - důstojné finále předlouhé série. Patřím k těm čtenářům, kteří oceňují, že to skončilo v podstatě na vrcholu a série se nezačala rozmělňovat. Pár dílů mi do kompletu chybí, ty si ještě dokoupím, ať to mám komplet. Jsem i velký fanda TV seriálu, tuhle škatuli jsem si loni přivezl z Paříže.
http://imgup.cz/images/2019/07/21/dead02.jpg

http://imgup.cz/images/2019/07/21/dead01.jpg

http://imgup.cz/images/2019/07/21/komiksy01.jpg

Tak tohle mi vyloženě sedlo, pro Peeterse mám slabost, když kluci ze Sýpky zabalili Lupuse v půlce, nemohl jsem jinak a dočetl jsem to v polštině. Stejně dobrá je i jeho sci-fi série Aama nebo thriller RG. S Lehmanem si u tohoto komiksu náramně padli do noty. Kniha se i přes velký počet stran četla svižně, díky dobře napsaným postavám a novým nápadům. Ne vždy se mi Argo trefí do vkusu, ale tady se to povedlo na výtečnou. Nemůžu jinak, než dát plný počet. Přesně takové komiksy chci číst.

Komunismus jsem zažil pouze jako dítě, takže mi bolševik nestačil nikterak ublížit, přesto se mi tento komiks hodně líbil, což je určitě taky díky citlivému překladu paní Zahradníčkové. Komiks jsem si musel dočíst v polštině, kde si překlad z francouzštiny střihla samotná autorka (pochopitelně), další díly si berou na paškál 90 léta, která byla v Polsku stejně divoká jako v Čechách a v zatím posledním sedmém dílu Marzi na prázdninách na Baltu prožije svou první lásku. Tento díl (Nouvelle vague) jsem si dokonce koupil na Champs Elysées ve Fnacu, čili ho mám na poličce jak ve francouzštině, tak v polštině. Tak moc mám tuhle sérii rád.
http://imgup.cz/images/2020/07/05/marzi.jpg

Prostě naprosto dokonalé, dalších slov netřeba. Víc takových komiksů.

Český překlad moc hodnotit nemůžu, komiks mám v polštině, ale Paseka to určitě neodflákla a ten příběh se mi hodně líbil. Příjemná věc, obě hrdinky jsou sympaťačky a naštěstí každá je charakterově odlišná. Nezbývá než doporučit.

Jeden z těch slabších dílů, celé to sestavování Supertýmu tak nějak na konci vyšumělo do prázdna. Taky s panem Temným se zatočilo až moc lehce a krátce, na to jaká to byla všemocná postava. Každopádně nejlepší příběh má v knížce opičák Bufkin a jeho výprava. Celkově ale spíš průměr, nebo je to tím, že jsem zároveň s Mýty četl (překládal) BDčko Brocéliande - Studánka Barenton, což je rozhodně zajímavější fantasy počin.

Šílená záležitost, ale jako nápad dobrý. Proto tolik miluji komiksy od Image, autoři tam mají v tvorbě volné ruce a vymýšlejí takové koniny. A povedl se i překlad. Těším se na další díly. Víc takových komiksů!

Murena je časem prověřený evropský kult a jeden z nejlepších historických komiksů vůbec. Je až s podivem, že zde vychází až teď, zvlášť když člověk uváží, jaké pitomosti tu občas vycházejí. Na celé sérii je vidět, jak měli Dufaux i Delaby vše nastudováno, aby se nedopustili nějaké historické nepřesnosti, jak v kresbě, tak v kulisách příběhu. Bez mučení přiznávám, že mám od Jeana Dufauxe radši Zloděje Říší (Les voleurs Empires), ti jsou pro mne jeho opus magnum, což ale bude tím, že je mi tématicky bližší Prusko-francouzská válka a následné potlačení Pařížské komuny, než starý Řím. Ale hned v závěsu za Zloději je Murena, kultovní série, která českým čtenářům představuje dvě ikony evropského komiksu - Jeana Dufauxe a Philippe Delabyho v té nejlepší formě. A kdo ví, třeba se časem dočkáme i těch Zlodějů... to ostatně ukážou prodeje tohoto komiksu

Třetí kniha je stejný námrd jako ty dvě předešlé. Více příběhů už tu sice napsal Greg Rucka, ale málo platné, příběh V rajonu šílenství s Catwoman od Eda Brubakera je stejně ještě o chloupek lepší. Ten chlap píše jako ďábel a tohle je po všech stránkách dokonalý komiks. Pro mě jednoznačně nejlepší věc, kterou BBart letos vydal.

PS- Polštinářům a anglofonům musím též od Eda Brubakera doporučit omnibus Catwoman - No Easy Way Down, to je stejná paráda a ozdoba mé komiksové sbírky.

Nekompromisní prasopal. Takhle nějak má vypadat moderní fantasy komiks v deluxe provedení. Další slova jsou zbytečná.

Od Hénanffa se mi tedy víc líbí životopisný komiks o malíři Amadeu Modiglianim a jeho pobytu v Paříži v roce 1917. Ale ani Wannsee není špatná, vzpomínám, že téma holokaustu jsem si vybral ke slohové práci k maturitě, jako by to bylo včera, o to víc oceňuji odvahu Arga tu tenhle nekomerční titul vydat.

Tady budu těžko nestranný, se Čtyřkou komiksově vyrůstám nějakých deset let, vždy si z Francie přivezu aktuální díl. Tuhle dětskou partu jsem si zamiloval už před lety.
Snad můžu prozradit, že hned druhý díl je o nějaký ten level lepší a dospělejší. Mám přečteno všech sedm dílů a žádný není slabý. Tak ať se tu klukům (a Charlie) daří a čeští čtenáři ať poznají všechna jejich dobrodružství.

http://www.komiksarium.cz/index.php/2014/04/bd-je-taime-mali-detektivove-z-baker-street/

O komiksu Sykes jsem se kdysi trochu rozepsal na komiksárium, viz. odkaz.

http://www.komiksarium.cz/index.php/2017/11/western-sykes-sazi-na-silne-postavy/

Čtyři krátké příběhy, každý z jiné doby a každý dobře napsaný. Holt Brubaker, záruka kvality. Přečtené to bylo v cuku letu, teď zas čekat rok na další díl. Ach jo.

No jo, co čekat od belgického mistra pera Benoita Drousiea alias Zidroua jiného než naprostý emocionální prasopal. Autor takových špeků jako Lydie, Adopce (L'adoption), Báječné léto (Beaux étés) atd. opět nezklamal. Příběhy tohoto autora neskrytě miluji, nikdo neumí napsat tak lidské postavy a emočně vypjaté momenty jako on. Vydání v češtině působí jako zjevení, o to víc jsem rád a český překlad si vychutnal.

Tak přečteno, a byla to zívačka. První příběh Masky, kde si to Spidey přezdržkuje s Goblinem a do toho se jim plete Ghost Rider je stokrát převařené superhrdinské klišé, plné archaických hlášek, některé bubliny mi ani nedávaly smysl. Druhý příběh byl krapet lepší, hlavně díky temnějšímu tónu zápletky, bo jde o pedofilního vrahouna. Ale v něm byl hlavní hrdina spíš Wolverine, Spidey tam jen lítá po lesích, aby se neřeklo. Jinak ale oba příběhy spíše obstarožní průměr, který dost zachraňuje kresba. Víceméně mě tato kniha opět utvrdila, že o nic zásadního nepřicházím, když starý superhrdinský mainstream nečtu.

Tak dočteno, a moc nevím, co si o mordech na mostě Tolbiac myslet. Zápletka je i přes nadměrnou ukecanost docela prostinká a čtenář se víc těší na další lahodné bubliny typu - "Vrahovi, co si myslí, že nám vyklouz a že je kujón, se můžeme připomenout i řadu let po zločinu. A víte, proč k tomu dochází? Protože polda je vytrvalej, dokud neukojí svůj hlad.", než na rozuzlení případu. Je to hodně pro detektivní staromilce, jako když koukáte na starého černobílého Maigreta s Jean Gabinem. Jasně, je to klasika a J. Gabin byl pan herec, ale stejně mám radši nové díly s Rowanem Atkinsonem, protože mají větší tah na branku a spád. Ale jako exkurz do evropské komiksové minulosti to bylo zajímavé. Dalšímu dílu bych se rozhodně nebránil, ale moc v něj nevěřím, částečně i kvůli dosti přepálené ceně knihy.

Po velmi dlouhé době jsem si koupil book z NHM, naposledy to byl tuším Daredevil. Runaways sice čtu v polštině, tam jsem nedávno potrestal druhý omnibus, a musím konstatovat, že celá řada psaná Vaughanem je skvělá. Takže jo, dal jsem si Runaways znovu v češtině, přeci jen, rodný jazyk je rodný jazyk a Vaughan je Vaughan.

Mám sice radši jiný druh fantasy, komiksy/knihy kde je méně svalů a dvojmetrových mečů. Z komiksů třeba Servitude, Hvězdný zámek nebo Pláště a tesáky, z knížek Archiv Bouřné záře nebo Kronika Královraha apod., proto jsem u Conana dlouho otálel, pro mě je to dnes už přece jen fantasy důchodce. Ale nakonec mi ty přímočaré heroic příběhy přišly k duhu. Člověk si potřebuje občas odpočinout. Takže moc díky, Argo, tohle by tu nikdo jiný nevydal.

Typický dobrodružný příběh, zde zabalený do severské mytologie. Dorison by z fleku mohl začít psát filmové scénáře, tento komiks to jasně ukazuje. Komiksů o vikinzích teď vyšlo ve Francii více a byť Asgard nedosahuje výšin příběhů u Sága Valta a Aslak, Sága Valta je drsnější řezničina a Aslak má zajímavější postavy a příběh, pořád je Asgard daleko lepší než současný Thorgal, ten dnes jen přežívá z minulé slávy a přešlapuje na místě. Víc takových dobrodružňáků, přesně takové komiksy mi na českém komiksovém trhu chybí nejvíc. Moc díky.

Zajímavé. Dostat tento námět jiný pisálek, vznikne tuctové béčkové sci-fi. Ale chopí se pera Darwyn Cooke a stvoří takovou parádu. Četlo se to náramně, víc takových knížek na stánky.

Moc si stánkový Marvel/DC nekupuji, ale do Nové hranice jsem šel, protože Darwyn Cooke, jeho "jednoduchou" kresbu mám rád. I příběh je dobře napsaný, spíš taková záležitost pro staromilce, je to hodně podobné komiksům od Matta Wagnera - Batman a monstrum, Batman a šílený mnich nebo Batman/Superman/Wonder Woman: Trinity, které se mi taky líbí. Druhá kniha bude povinností.

Tak jsem si po letech Diosamante znovu přečetl v češtině a mám z ní stejné pocity jako kdysi. Komiks stojí především na nádherné Galově kresbě. Je moc dobře, že vyšel právě u Arga a ne v MDEKu. Příběhem bohužel nedosahuje kvalit jiných fantasy sérií jako Servitude, Mortepierre nebo Wollodrin, ty jsou mnohem zajímavější a zábavnější. Ale u Jodorowského to člověk tak nějak bere, je to svéráz autor, který píše spíš pro sebe a většinový čtenář je mu buřt. Dřív bych hodnotil výš, ale v současné fantasy konkurenci je Diosamante spíš průměr.

Bavilo. Sice to příběhem není nic extra nového, ale děti které baví Lemony Snicket, Kronika rodu Spiderwicků nebo Most do země Terabithia budou nadšené. Emily je hrdinka s kterou se lehce ztotožní a vyprávění není zahlceno přemírou textu. Snad se tu sérii bude dařit a Paseka bude vydávat další díly. Rád si je přečtu.

Sérii si pořizuji v polských verzích, ale českou jedničku jsem si taky koupil. Byl jsem zvědav, jak se překladatelka poprala s vyzněním všech těch vtípků a gagů. Přece jen, překládat pro děti je náročnější než pro dospělé. A zvládla to na výbornou, komiks má tu lehkost a hravost jako originál, spokojenost. Komiks je určen pro děti kolem deseti let, takže lze doporučit těm, co mají podobná šídla doma, jako dárek ideální. Stejně tak i jejich tatínkům, kteří se v některých situacích jistě poznají.

Krátký příběh ze zákopů I.sv. války, který stojí především na závěrečné pointě. Přečteno bylo za deset minut. Komiks je zajímavý svou specifickou kresbou, ta některé čtenáře odradí, jiné zase přitáhne, patřím do té druhé skupiny. Jaro na Sommě mi připomnělo můj oblíbený komiks Ange-Marie od Erica Stalnera, který má podobný příběh. Tam se taky hlavní hrdinové vyrovnávají s hrůzami I.sv. války. Každopádně moc díky Argu za odvahu vydat tuto nekomerční věc. Dalším podobným válečným dramatům bych se rozhodně nebránil.

Na Montmartru už jsem párkrát byl a musím se přiznat, že dnes už je to jen ždímačka na turisty. O to víc jsem uvítal tento příběh z dob, kdy to byla ještě divočina. Mám rád příběhy ze staré Paříže a tento mi vyloženě sedl. Jen škoda, že to bylo tak krátké. Komiks, který se českému trhu dost vymyká, snad se tu tedy uchytí a třeba vyšlape cestičku komiksovým adaptacím Pagnolových románů, které jsou Dětem z Montmartru hodně podobné.