6

Ani napodruhé mě to nebavilo. Bablet mi paradoxně sedl víc v jiných komiksech než v tomhle. Tohle mi přijde strašně naňahňané na sebe a vlastně není evidentní, oč autorovi jde. Chce toho říct strašně moc, ale nedotahuje to nijak do konce a pak to najednou posune dál v ději, aby to dávalo smysl. Viz ta zvířata, převrat, rada na Zemi aj. Nějak moc mi chtěl autor podsunout, že to tak má být a necítil jsem v jeho vyprávění přirozený vývoj děje a postav. Postavy také hrůza, ta nejzajímavější - John - nakonec tak blbě umře, a zároveň v tak blbé situaci. S ním se dalo mnohem lépe pracovat. Lidské postavy byly místy nerozeznatelné od sebe a navíc, jak jé tam autor jen tak do děje pohodil, ani si kolikrát nešlo vybavit, kdo je kdo a co kdo dělá, a hlavně proč. Působilo to na mě dojmem, že mi to musí autor vyloženě vnutit do děje, abych si vzpomněl na něco, co tam celou dobu je, ale přitom není. Samotný děj a jeho vyústění je vlastně tuctovka. Konec je milej, ale to je tak vše, cesta k němu byla víc trnitá než cesta k Šípkové Růžence v nám známé disneyovce. za mě prostě průměr. Kresba docela ok, až na ztvárnění postav. To ale mám u Bableta obecně, nicméně mi to nekazí dojem natolik, abych jeho díla nedočetl.

Chytrá, sžíravá a nádherně nakreslená hard SF. Mathieu Bablet je hodně skeptický vůči homo sapiens, ale zároveň nepříjemně trefný co se lidské snahy vládnout týče. Přestože se jeho vyprávění odehrává stovky let v budoucnosti, společnost živená konzumem v mnohém připomíná tu současnou. Nejde ovšem o cílenou kritiku moderních trendů, ale překvapivě srozumitelný rozbor toho, jak člověk ve stádu funguje. Finta je, že Bablet si bere na paškál i druhou stranu mince a jednoznačným způsobem kritizuje také zaslepenou tvář revolty. Dialogy, které ve vás dlouho budou rezonovat a nenechají vaši mysl chladnou, pak podtrhuje precizní kresba, díky níž budoucnost vypadá až neuvěřitelně realisticky. Tohle není naivní futurismus, ale tísnivý minimalismus, jež se už dnes stává v některých metropolích životním standardem.
Jedinou vadou na kráse je na můj vkus příliš fatalistický konec, který je sice pochopitelný, ale působí jako dílčí berlička, aby se autor nemusel namáhat s něčím čtenářsky atraktivnějším.

Země je neobyvatelná, lidstvo přežívá na vesmírné stanici pod nadvládou korporace Tianzhu. Dystopická společnost stojí na konzumu, kde demonstrace spolehlivě uklidní slevy nebo ohlášení nového mobilu.

Hlavní postavou je Scott, kterej dělá pro korporaci podivnou práci, ale drží hubu a v systému je spokojen. Jenže brzo se zaplete s revolucionáři a musí si vybrat, na čí straně stojí. Je lepší funkční nedemokratický režim nebo idealistická víra v lepší zítřky? Do toho se tu řeší bratrský vztah nebo vývoj umělého člověka, ale gró celého komiksu je (za mě) v téhle společenské rovině.

Šangri-Lu napsal a nakreslil Francouz Mathieu Bablet a… páni. Ta výtvarná stránka je neskutečná. Centrale patří velký dík, že tu nechala velký formát. Bablet exceluje hlavně v naprosto detailních pozadích a lodních interiérech a i v přeplněné stanici mistrovsky zobrauje pocity vzájemného odcizení nebo samoty. Na 224 stránkách se nikam nespěchá, a tak autor často zpomaluje jen proto, aby pohledem “do prázdna” navodil správnou náladu či atmosféru. A já mu tohle naprosto žeru.

Tempo vyprávění je pomalé, smršť akce úplně nečekejte (když ale přijde, stojí za to). Mínusem pro někoho může být lehce matoucí a mysteriózní konec.

Všechny postavy tu mají svoje motivace i cíle a líbí se mi, že rozjímání nad společností není černobílé. I když se autor nimrá v docela provařeném formátu dystopie, dělá to strašně dobře a ve své společnosti má celou řadu skvělých nápadů i postřehů. Hrozně se mi líbí třeba důvod, proč na stanici existují humanoidní psi, ale nechci spoilerovat.

V prvních kapitolách jsem narazil na pár zbytečných překlepů (zdvojené slabiky), ale naštěstí brzo zmizely. Překlad je jinak fajn a velký formát jsem už chválil.

Takže Šangri-La. Přemýšlivá, nádherně kreslená, atmosférická a místy cynická. Za mě adept do komiksové TOPky letošního roku.

4,5

Vizuálne krásne sci-fi pre náročnejších čitateľov. Témou trochu podobné komiksu Matka od Mighty Boys. Aj tu je planéta Zem neobývateľná a tak ľudia žijú na obrovskej vesmírnej stanici, ktorá je ovládaná nadnárodnou korporáciou, ktorá plánuje vytvoriť ľudský život na Titane. Na stanici však začína vznikať extrémistická skupina, ktorá chce prevziať nad stanicou velenie. Uprostred diania sú dvaja bratia s rozdielnymi pohľadmi na situáciu…Komiks je dynamickejší, ako by som si z popisu myslel a obsahuje aj pár naozaj šokujúcich prekvapení, pri ktorých som uznanlivo kýval hlavou, že sa autorovi fakt vydarili. Nebojte sa toho, nie je to žiadna artová blbosť, ktorú by ste nepochopili. Zrozumiteľné a kvalitné sci-fi. Vo Francúzsku obsadil komiks v hlasovaní za rok 2016 skvelé 5. miesto v rebríčku TOP100 komiksov. =►Celá recenzia◄=