6

Na jednu stranu je tohle přesně to, co bych měl milovat, ale plný počet nedám, protože to občas svou message sděluje takovým způsobem, že nás to s ní mlátí do ksichtu (neříkám, že to mnozí nepotřebují, když si doteď někteří myslí, že Space Troopers a Robocop nejsou kritikou toho, co ukazují).
Taky jsem si všimnul poměrně hodně chyb, kdy se různě opakují slova, nebo je text v bublinách špatně rozdělený.
Ty plusy jinak už asi skoro každý zmínil, nelituju, že jsem si to přečetl.

Tak toto mi sedlo maximálně. Krásně nakreslené sci-fi se zajímavým a hlubokým příběhem, parádně nakresleným světem a několika velkými zvraty. Komiks má něco přes 200 stran, ale já po jeho dočtení měl pocit, že jsem přečetl knižní ságu o několika dílech, tolik děje autor do knihy vložil. Jeden z TOP komiksů 2022.

Celkem líbivý komiks s příjemnou kresbou s jednolitými a střídajícími se odstíny barev zobrazující vesmírné stanice, přírodu a mezihvězdný prostor. Chybku vidím pouze v tom, že obličeje postav jsou si strašně podobné. Samotný sci-fi příběh nabízí zajímavou vizi budoucnosti prošpikovanou antikapitalistickou, antikorporátní, antikonzumní, antirasistickou, sociálně-psychologickou i environmentální linkou, ale nakládá s nimi až poněkud polopaticky... na druhou stranu se tyto linky vyjeví na samotném konci nejednoznačně a naopak nepolopaticky. Přes to všechno bych se raději kochal úvodními a závěrečnými scenériemi Babletova štětce, které mě zaujaly tak nějak nejvíce.

Celkový dojem: 60%

Půjdu proti proudu a začnu rovnou koncem - pro mne poměrně silné zklamání. Těšil jsem se na základě ohlasů na pořádnou sci-fi, ale tohle je spíše jen kritika lidstva a jeho způsobu života, byť v kulisách vzdálené budoucnosti. Ovšem na lidské povaze se nic nemění, takže těžištěm příběhu je kritika lidské bezohlednosti a rasových předsudků, konzumního způsobu života, všeovládajících nadnárodních společností, slepě pro svou věc zapálených revolucionářů a tak by se dalo ještě chvíli pokračovat. Takže místo sci-fi by se v anotaci měl uvádět spíš dnes již zavedený termín dystopie. Hlavní postavou je Scott, zpočátku poslušné kolečko v systému, který se ale posléze díky svému bratrovi zaplete mezi revolucionáře a postupně zjišťuje, že věci nejsou tak růžové, jak se mu původně zdálo. Kladnou stránkou příběhu je rozhodně fakt, že autor ve své kritice nijak nešetří ani jednu stranu - všichni jsou pro dosažení svých cílů ochotní kráčet přes mrtvoly. Závěr tak ani nemůže překvapit, žádné zázračné vyústění příběhu se nekoná, jako varovný vztyčený prst se celou rozsáhlou knihou táhne varování: nevyhnutelně míříme jako živočišný druh ke své zkáze.
Po výtvarné stránce bych to rozdělil na dvě části. Hluboce smekám před vykreslením interiérů i exteriérů, parádní jsou scény ve vesmíru, záběry na vesmírné lodě a vesmír vůbec. Kniha má přes 200 stran, takže je možné si to dokonale vychutnat. Naopak vyloženě hnusné jsou lidské postavy a obličeje, jsou jakýmsi způsobem podivně zdeformované, vůbec se mi to nezamlouvalo. Nepochopil jsem autorův záměr, co tím chtěl říci. A stejně tak mi vadila i barevná paleta - v různě dlouhých intervalech jsou stránky laděné do jednotného odstínu, chvíli nažloutlé, pak zelené, pak třeba oranžové - a občas naštěstí tenhle barevný filtr chybí, což je jedině dobře. Nedokázal jsem vysledovat žádný důvod, proč k tomu autor přistoupil.
Samostatně je třeba se zastavit u překladu - za mne je jedním slovem špatný, nikoliv po stránce věcné, ale po stránce použité stylistiky. Překladatel se snažil často používat hovorovou a obecnou češtinu, ovšem nebyl v tomto svém záměru konzistentní, takže postavy mluví chvíli tak a pak zase onak, nepůsobí to dobře. Za tvary sloves "řek", "moh", přidávání písmena "v" před slova začínající na o (typ vokno, vosm apod.), vynechávání dlouhého "í" (zatim, vim, spim)... bych mistra překladatele nejraději pověsil do průvanu. Dobrou práci neodvedl ani tým redaktorů, protože v knize zůstalo dost překlepů či nepřesností.
Takže abych to shrnul - rozsáhlá vesmírná dystopie ze vzdálené budoucnosti s místy velice zajímavým a poutavým grafickým ztvárněním. Ačkoli to řada čtenářů vynáší do nebes, já osobně to již nikdy číst nebudu.

Začatek a konec je na mě asi moc meta, ale dejme tomu (začátek se vysvětlí na konci). Jinak je to fajn nastavené zrcadlo společnosti i když lehce vyhnané do extrému. Spojení Applu a Batě jako obraz vykořisťování, revoluce je vlastně jen výměna jednoho diktátora za druhého. Všechno tu má tak nějak hloubku, včetně rasismu. Jenom sem si nějak nevšiml jakto, že se asi v půlce stane z hlavní postavy který tak nějak prozkoumává vraky Tony Stark s vlastní bombou a oblekem který si vymyslel za pár měsíců.

Ani napodruhé mě to nebavilo. Bablet mi paradoxně sedl víc v jiných komiksech než v tomhle. Tohle mi přijde strašně naňahňané na sebe a vlastně není evidentní, oč autorovi jde. Chce toho říct strašně moc, ale nedotahuje to nijak do konce a pak to najednou posune dál v ději, aby to dávalo smysl. Viz ta zvířata, převrat, rada na Zemi aj. Nějak moc mi chtěl autor podsunout, že to tak má být a necítil jsem v jeho vyprávění přirozený vývoj děje a postav. Postavy také hrůza, ta nejzajímavější - John - nakonec tak blbě umře, a zároveň v tak blbé situaci. S ním se dalo mnohem lépe pracovat. Lidské postavy byly místy nerozeznatelné od sebe a navíc, jak jé tam autor jen tak do děje pohodil, ani si kolikrát nešlo vybavit, kdo je kdo a co kdo dělá, a hlavně proč. Působilo to na mě dojmem, že mi to musí autor vyloženě vnutit do děje, abych si vzpomněl na něco, co tam celou dobu je, ale přitom není. Samotný děj a jeho vyústění je vlastně tuctovka. Konec je milej, ale to je tak vše, cesta k němu byla víc trnitá než cesta k Šípkové Růžence v nám známé disneyovce. za mě prostě průměr. Kresba docela ok, až na ztvárnění postav. To ale mám u Bableta obecně, nicméně mi to nekazí dojem natolik, abych jeho díla nedočetl.

Chytrá, sžíravá a nádherně nakreslená hard SF. Mathieu Bablet je hodně skeptický vůči homo sapiens, ale zároveň nepříjemně trefný co se lidské snahy vládnout týče. Přestože se jeho vyprávění odehrává stovky let v budoucnosti, společnost živená konzumem v mnohém připomíná tu současnou. Nejde ovšem o cílenou kritiku moderních trendů, ale překvapivě srozumitelný rozbor toho, jak člověk ve stádu funguje. Finta je, že Bablet si bere na paškál i druhou stranu mince a jednoznačným způsobem kritizuje také zaslepenou tvář revolty. Dialogy, které ve vás dlouho budou rezonovat a nenechají vaši mysl chladnou, pak podtrhuje precizní kresba, díky níž budoucnost vypadá až neuvěřitelně realisticky. Tohle není naivní futurismus, ale tísnivý minimalismus, jež se už dnes stává v některých metropolích životním standardem.
Jedinou vadou na kráse je na můj vkus příliš fatalistický konec, který je sice pochopitelný, ale působí jako dílčí berlička, aby se autor nemusel namáhat s něčím čtenářsky atraktivnějším.

Země je neobyvatelná, lidstvo přežívá na vesmírné stanici pod nadvládou korporace Tianzhu. Dystopická společnost stojí na konzumu, kde demonstrace spolehlivě uklidní slevy nebo ohlášení nového mobilu.

Hlavní postavou je Scott, kterej dělá pro korporaci podivnou práci, ale drží hubu a v systému je spokojen. Jenže brzo se zaplete s revolucionáři a musí si vybrat, na čí straně stojí. Je lepší funkční nedemokratický režim nebo idealistická víra v lepší zítřky? Do toho se tu řeší bratrský vztah nebo vývoj umělého člověka, ale gró celého komiksu je (za mě) v téhle společenské rovině.

Šangri-Lu napsal a nakreslil Francouz Mathieu Bablet a… páni. Ta výtvarná stránka je neskutečná. Centrale patří velký dík, že tu nechala velký formát. Bablet exceluje hlavně v naprosto detailních pozadích a lodních interiérech a i v přeplněné stanici mistrovsky zobrauje pocity vzájemného odcizení nebo samoty. Na 224 stránkách se nikam nespěchá, a tak autor často zpomaluje jen proto, aby pohledem “do prázdna” navodil správnou náladu či atmosféru. A já mu tohle naprosto žeru.

Tempo vyprávění je pomalé, smršť akce úplně nečekejte (když ale přijde, stojí za to). Mínusem pro někoho může být lehce matoucí a mysteriózní konec.

Všechny postavy tu mají svoje motivace i cíle a líbí se mi, že rozjímání nad společností není černobílé. I když se autor nimrá v docela provařeném formátu dystopie, dělá to strašně dobře a ve své společnosti má celou řadu skvělých nápadů i postřehů. Hrozně se mi líbí třeba důvod, proč na stanici existují humanoidní psi, ale nechci spoilerovat.

V prvních kapitolách jsem narazil na pár zbytečných překlepů (zdvojené slabiky), ale naštěstí brzo zmizely. Překlad je jinak fajn a velký formát jsem už chválil.

Takže Šangri-La. Přemýšlivá, nádherně kreslená, atmosférická a místy cynická. Za mě adept do komiksové TOPky letošního roku.

4,5

Vizuálne krásne sci-fi pre náročnejších čitateľov. Témou trochu podobné komiksu Matka od Mighty Boys. Aj tu je planéta Zem neobývateľná a tak ľudia žijú na obrovskej vesmírnej stanici, ktorá je ovládaná nadnárodnou korporáciou, ktorá plánuje vytvoriť ľudský život na Titane. Na stanici však začína vznikať extrémistická skupina, ktorá chce prevziať nad stanicou velenie. Uprostred diania sú dvaja bratia s rozdielnymi pohľadmi na situáciu…Komiks je dynamickejší, ako by som si z popisu myslel a obsahuje aj pár naozaj šokujúcich prekvapení, pri ktorých som uznanlivo kýval hlavou, že sa autorovi fakt vydarili. Nebojte sa toho, nie je to žiadna artová blbosť, ktorú by ste nepochopili. Zrozumiteľné a kvalitné sci-fi. Vo Francúzsku obsadil komiks v hlasovaní za rok 2016 skvelé 5. miesto v rebríčku TOP100 komiksov. =►Celá recenzia◄=