Jméno: Tomáš K.
Email: tomass.tk@email.cz
VanTom | 17.10.2019 | Skalpy #09: Zatni pěsti
Atmosférický "skalpovací" historický prolog uvádí akční inferno na několika scénách, ve kterém není nouze o nečekané zvraty, odvážné i srabácké výpady a definitivní smrti. Postavy popisují (i škrtají) další stránky svých bohatých charakteristik, než proti sobě konečně stanou rozervaný Šunka a němý terminátor (se zadrátovanou pusou) Dashiel Zlý kůň, nechající si na poslední stránku nejzásadnější "cliffhanger" celé série.
VanTom | 17.10.2019 | Comicsové legendy #23: Spider-Man #07
Klasický Spider-Man kolem čísla 100 se mi náhodou četl dobře (přičemž sáhodlouhou samomluvu zvládal líp zaskakující Roy Thomas, než matador Stan Lee), příběhy prožíval rozmanité (a romantické), i hlášky většinou pobavily ("Spidey, co bys byl bez svého smyslu pro humor. - Asi to samé, co jsi s ním. Nic."). Kresba nepřekračuje dobový standard, rozhodně ne v nepřehledně splývající ČB verzi.
PS: Vždy jsem doufal, že to Comicsové legendy dotáhnou k oné zásadní události, smrti Gwen, ale bohužel.
VanTom | 17.10.2019 | Poslední Incal (paperback)
Naprosto neskutečná, precizní a extrémně detailní, přitom realistická Ladrönnova kresba (opravdu jsem zvažoval - a nadával - že vytáhnu ze šuplíku lupu, formát MDEK jí hodně ublížil) výrazně převyšuje Jodův zmatený, "co ho zrovna namane" si dělající příběh, jehož duchovní hloubka se rovná vědecké relevantnosti při dosažení bájné mentální psychoquartzové rychlosti. :-) Už ta jeho neustálá, infantilní, z prstu vycucaná futuristická "paleo-, bio-, homeo-, infra-" hatmatilka mě iritovala. Po odmyšlení metafyzické a spirituální omáčky však zůstává čtivá, nespoutaná pouť svébytným vesmírem, která zejména při závěrečném střetnutí nabírá strhující tempo. Prvotřídním bonusem pak je původní první sešit nakreslený taktéž skvěle Moebiem (tady zmenšení neubralo), který mi přišel přímočařejší, svižnější, a především ironičtější, což se sem pěkně hodilo.
VanTom | 17.10.2019 | Útok titánů #18
Nezásadní, ale přínosnou kapitolu z minulosti Erenovy rodiny střídají patetické, sbližující i komické momenty před důležitou operací, z nichž především ty poslední zmíněné (žranice) autorovi zoufale nejdou. Naštěstí to vynahrazuje odstartování plánu na znovudobytí zdi Maria, které přináší ohromnou porci napětí z "ticha před bouří" ve skvělé dynamické kresbě.
VanTom | 17.10.2019 | Útok titánů #17
Tak máme novou, lidumilnou královnu a začínají se budovat lepší zítřky, víc jsem si z tohoto dílu neodnesl.
VanTom | 12.9.2019 | Skalpy #08: Abys byl spasen, musíš hřešit
Hádám, že jde o poslední pošťuchování a rozmisťování figurek po šachovn… rezervaci před velkým finále, přičemž sympatie se stále ještě neuhnízdily a přelétají od jedné postavy ke druhé. Aaron se při tom možná nechal trochu unést a dlouze si zameditoval o (božské) předurčenosti rozhodnutí pro výběr cesty, vrtkavé loajalitě či charakteru člověka tváří v tvář jeho nejhorším skutkům a vyšším cílům.
VanTom | 12.9.2019 | Ultimátní komiksový komplet #102: Marvel Počátky - 70. léta
Uspěchané a ne zrovna dvakrát nápadité originy druhořadých marvelovských postav příliš nepředpovídají, že je některé čekají velké věci (a ne rychlé zapadnutí). Navíc takhle za sebou a na prostoru jediného sešitu si nelze nevšimnout, jak si jsou vlastně podobné (pouze variovaný "mustr") a jednoduché. Výjimku představovali akorát Luke Cage a Iron Fist, dobře se mi četli i další, ale v nich dobová naivní hloupost dosahovala vyšších úrovní (Ghost Rider). PS: Cyklus NHM sešity z této knihy už přetiskl všechny s výjimkou dvou: Luke Cage - Hero for Hire a druhé části Iron Fista.
VanTom | 12.9.2019 | Comicsové legendy #15: Conan #03
Epizodický, nicméně jednolitý příběh dobývání Makkaletu (velká škoda, že zde není dokončený, pokračování u nás totiž již nevyšlo) sice občas klopýtnul v popisnosti a "uvěřitelnosti", jinak ale Roy Thomas vypráví velice poutavě a z Howarda zručně čerpá. Jestliže se Gil Kane v prvních dvou sešitech zrovna nepředvedl, tak Barry Smith se svými detailními (v černobílé až nepřehlednými) "pidi", především však maxi panely ohromoval neustále - pomineme-li tedy často vachrlaté obličeje. No a na závěr přebral otěže mistr meče a magie John Buscema, tam není o čem.
VanTom | 12.9.2019 | Incal (paperback)
Jodorowsky se tradičně nenechává příliš (mno, spíš vůbec :-)) svazovat zákony fyziky či logiky a vymýšlí si čtivou, epickou space operu v bezbřeze fantastickém, svérázném galaktickém universu, kde se v mystickém (esoterickém, spirituálním, symbolickém, metafyzickém, filosofickém) střetu sedmičky nepravděpodobných vyvolených s vesmír požírající temnotou může udát prakticky cokoliv. Jeho svižný, psychedelicky hluboký i (snad?) sebeironický scénář by samozřejmě neožil bez nádherné, detailů plné kresby génia Moebia, který se zejména na posledních dvou albech (ne)skutečně vyřádil.
VanTom | 12.9.2019 | Usagi Yojimbo #19: Otcové a synové
Otázky rodičovství, tzn. (nepřiznaných) otců a synů, tentokrát vystupují do popředí naléhavěji, dilema strýčka Usagiho je opravdu reálné a nezáviděníhodné. Propojená dobrodružství to posunuje o ten pomyslný krůček k vrcholu.