1

Nad koncepcí NHM #48 editoři přemýšleli nejenom z hlediska představení Machine Mana, ale části na sebe nepřímo navazují a vzájemná přitažlivost s Jocastou je spojuje. Úvodní Kirbyho útěk před armádou i následující souboj s Thingem (a) proti Ultronovi přinášejí roztomilé, naivní, klasické komiksové retro (přičemž ty 1+2 sešity bohatě stačí); hlavní část, 4dílná minisérie z nevlídné budoucnosti (roku 2020!), je pak zábavný osmdesátkový sci-fi futuristický pulp v tom nejlepším slova smyslu (a ve vynikající, detailní kresbě a barvách Barryho Windsora-Smithe).

„Proč já jsem se nenarodil jako videohra od Atari?!“
Na rozdíl od ostatních postav série je Machine Man jedinou, se kterou jsem se až dosud nesetkal a jestli ano, nevím o tom. Proto mě jeho zastoupení v kompletu malinko zarazilo, zvláště s ohledem na to, že na jiné ikony se dosud nedostalo. A protože album navíc obsahuje převážně komiksy z přelomu osmdesátých let, docela jsem se toho dopředu děsil.
Epizodka Jacky Kirbyho ale uběhla nezvykle rychle. Oproti tomu druhý příběh už je trochu upovídanější – naštěstí Tom DeFalco umí psát s přirozenou nadsázkou, takže i když se až polovinu vyprávění nic pořádně nedělo, bavil jsem se. Vlastně ani sama zápletka nebyla marná, jen má dost banální námět a znalost reálií a postav je tu nutností. Tím ovšem album ještě nekončí, DeFalco si střihl scénář i u poslední čtyřsešitovky, která je asi tím nejlepším, co mohla kniha nabídnout. Ucelené a vtipné retro dobrodružství, neapelující na znalost Marvelovského kánonu. Takže ve finále docela spokojenost.

Fakt, že se větší část knihy odehrává v roce 2020, prostě má své kouzlo. I když to ale pominu, pořád je to skvěle postavená knížka. Dostaneme zde tři příběhy, které na sebe ve větším či menším měřítku navazují a tak nám vykreslí hlavní postavu která je pro valnou většinu neznámá. První sešit je klasickej Kirby, ať už kresbou, či příběhem s filozofickým podtextem. Dále Týmovka s Thingem je povedené retro s překvapivě tragickým koncem. Klenotem je ale čtyřdílná minisérie, která je v jádru osmdesátkovej pulp jak sviňa. Budoucnost, kde robot z historie je mnohem lidštější než místní obyvatelé, mě velmi bavila a je škoda, že jsme nedostali víc. To stejné platí pro vedlejší postavy, kterým by prospělo víc prostoru. Kresba je jádro příběhu a zvládá vykreslit cyberpunký svět na jedničku. Pro tohle bylo NHM stvořeno. Za mě velká spokojenost a dávám silné 4*

Celkem slušné sci-fi retro, kterému ale podle mě chyběli pořádné postavy. Ani k jedné jsem si nedokázal vytvořit nějaký vztah. Příběhy nejsou jak špatné a ani nějak extra dobré. Zkrátka celá tahle kniha na mě působí tak, že když si ji přečtete, tak si řeknete " fajn " , založíte jí do knihovny a už se k ní nikdy nevrátíte, a když vás tento hrdina mine, tak vás to nemusí nijak mrzet, leda by jste vyloženě vyhledávali tento druh žánru. Za mě 60%

Hodně pěkně pojatá retro kniha. Už první sešit Machine Mana v podání klasika Kirbyho je jednou z hodně lepších sedmdesátkových klasik, která by se dala číst i dnes. Následná inkarnace s Thingem a Jocastou dává vzpomenout na zlaté časy dobového komiksového mainstreamu osmé dekády. Vrchol představuje čtyř sešitová minisérie předbíhající svou dobu o celou dekádu. Všechny příběhy dávají smysl a i na sebe vcelku pěkně navazují. Správný svazek z kolekce hrdinů, který v kvalitně zvládnutých příbězích představuje řídce se vyskytující postavu, k níž by se jinak čtenáři špatně dostávali. 90%

Konečně taky postava, kterou vůbec neznám a tak NHM splňuje svůj účel. Tentokrát je kniha rozdělena na tři části. První je takový úvodní sešit, který nás seznamuje s postavou, spíše než origin (ten tu jako takový není), ukazuje to, jaká postava je, co umí a tak. Celkem průměr, Kirby mě s každým dalším komiksem baví méně a méně a jeho kresba se mi fakt nelíbí. Všechny postavy jsou takové hranaté, nepřirozené a raději zůstat u vzpomínek na jeho FF. Pak přichází dvojsešit, kde hraje MM větší roli spíše až v druhé části. Je to typické retro, naivní, ukecané, patetické, snaží se to být hodně velkolepé, ale vlastně to skončí poměrně jednoduše. Ač je tu můj oblíbený Ultron a vlastně se do konceptu hodí, neb se tu dost řeší motivy, přemýšlení a pohnutky strojů, to jak moc se podobají či nepodobají lidem, tak bych spíše zvolil komornější soupeře, ale dobrá, aspoň to má slušnou akci. Ovšem pak přichází zlatý hřeb a důvod, proč si tenhle komiks pořídit. Vynikající béčkové retro, plné klasického osmdesátkového klišé - velká korporace, která utlačuje společnost, skupina lidí, co žije na pokraji společnosti, přehnané sci-fi prvky (létající motorky) či despoticky ladění svět. Prostě všechno, co si od takového sci-fi slibujete a možná i trochu něco navíc. Hrozně mě ten svět bavil, fajn bylo zapojení několik postav z předchozích sešitů, dobře napsané nové postavy, příběh co měl hlavu a hlavně parádně odvedená práce Windsor-Smithe, který kresbě dodal to pravé kouzlo. Díky jeho barvám a úpravám působí svět syrově, drsně a nepřístupně. Pokud si budu chtít odpočinout od klasického Marvelu, tak Deathlok a nově Machine Man jsou jasná volba.

Nevím proč, ale když už NHM anebo DCKK hodím přes palubu, že už prostě další ne, tak se zase něco objeví. U tohoto komiksu, platí to druhé. Sám nevím, proč jsem na toto čekal a proč jsem věřil, že to bude super. Mám rád space opery a post-apo, antiutopii a pokud možno s roboty. Už tohle pro mě znamená předzvěst, že to mám zčeknout. Koupeno, zčeknuto a přečteno. Spokojen - naprosto.
Takhle: Kirbyho beru prostě jako, že je a tím to pro mě hasne. Jediný důvod, proč to má pro mě význam je, abych si sehnal komiks 2001: Vesmírná odysea (pro hledače jako jsem já - komiks je nedostupný a sešity jsou drahé! Treasury sešit stojí cca 200 dolarů). Dál, Marvel Two-in-One, to je v podstatě to samé v bledě modrém, akorát je to už očím snesitelnějším. Machine Man vypadá už realističtěji a ne jak z obálek na Action Mana. Jocasta je prostě krásný android (gynoid) a líbí se mi její 70-kové ztvárnění. Příběh je slušný, odsýpá, ale myslím si, že by šel odvyprávět jedním sešitem. přijde mi tam spousta zbytečných odboček a postav. Všechno by šlo narvat do jednoho sešitu, resp. prodlouženého sešitu např. na 30 stran. Moc se kecá, než k něčemu dojde. V podstatě celá pasáž s F4 mi přijde úplně nadbytečná a The Thing by se v této sérii úplně obešel bez čehokoliv co zavání F4.
K hlavnímu příběhu, jedním slovem - SKVĚLÉ! Prostě mám tyto příběhy rád a kresba pokud není taková, jaká byla v předchozích sešitech (této knížky), tak se ji budu vždycky zabývat a u některých si ji přímo i zamiluji. Takhle vidím antiutopii a post-apo. I když o post-apu se až tak hovořit nedá. A to se mi právě líbí. Prostě je tam nějaký svět, který se prostě nějak podělal, protože byl někdo "nenažranej" a chtěl to udělat po svým. Roboti všude, implantáty kam se podíváš, dekadence a konzum také, i když ty poslední dvě jsou jenom zmíněné, znázornění není a jsem rád, že i nebylo, pouze okrajově a v rámci určitých panelů. Pro příběh je to zbytečné se tím zabývat a pouze by to odvádělo od hlavního děje. Jde tu o Machine Mana, o kterém jsem sice nikdy neslyšel, ale o to víc mě zaujal. Pinocchio styl k polidštění je vždy silný a doprovázený i silnými emocemi. Machine Man je prostě ve správný (špatný) čas na správném (špatném) místě. Kostlivci ze skříně padají na sebe jeden za druhým a minulosti prostě ujít nelze. Ze starého světa nemáme nic, jenom pár relikvií a pamětníků a nejarději bychom na něj zapomněli. Pláštěnky nejsou - díky bohu - a máme prostě futuristicky laděný svět v duchu Terminátora / RoboCopa. Úplně mi do konceptu zapadá Deathlok, kterého jsem zde rovněž vychvaloval. Zajímavé je, že příběh poměrně slušně odsýpá a děje se v řádu několik dní, prostě doprostřed něčeho se někdo objevil (Machine Man) a situace se musí řešit s ním nebo bez něj, akorát, že s ním se poodkryjí určité věci, které napomohou. Machine Man je jakýsi DEUS EX MACHINA - v podstatě. Vůbec nic mi na komiksu nevadilo a byl jsem nadšený a napjatý od začátku do konce. Jocasta se vrátila, ale je jiná a neuchopitelná (myšleno v příběhu - je to v podstatě jiná postava). Funguje jako memento na dny ty tam. Série by v podstatě mohla sloužit jako odrazový můstek pro začátek příběhové linie nastavenou v této minisérii. Vše tomu ostatně nasvědčuje. Finální souboj byl naprosto klasický a v duchu těch nejosmdesátkovějších scifáren (napadá mě Runaway s Genem Simmonsem, RoboCop, Terminátor, Blade Runner - jen co se provedení týče, Outland s Connerym a hlavně "Flash aáá savior of the universe"). Podle mě Machine Man si vyzobal to nejlepší co popkultura tohoto typu nabízela a vytvořila něco naprosto zajímavého a pro mě nevšedního.
Jsem naprosto spokojen. Pro mě v rámci old school komiksů je Deathlok a Machine Man to nejlepší co v Marvel sériích UKK a NHM vyšlo. Zvlášť když vezmu v potaz, že se jedná o takové netypické a nevšední marvelácké postavy a příběhy. X-Meni jsou třeba také skvělí od Claremonta a Byrnea, ale je to zaběhlá série, která vždy chytne určité lidi, ať je tam cokoliv (berte s nadsázkou). Ale aby pobavil komiks, který je v podstatě velká neznámá i co se postav týče, to je fakt kumšt. Ještě musím vyzdvihnout Man-Thinga ze Savage Tales, který vyšel v Marvel hororech. Tyhle 3 komiksy spolu s Tomb of Dracula jsou pro mě komiksy, kdy Marvel předvedl něco netypického a zároveň se to ujalo a ještě je to k tomu naprosto skvělé a čtivé i přes svou dobovitost. Nemůžu jinak, než 5 hvězd. Dal bych i víc.

Machine Mana jako postavu vůbec neznám. Tohle je pro mě úplně první setkání s touto postavou, alespoň co si pamatuji. A jelikož jsem neměl žádné očekávání, tak jsem docela dost příjemně překvapený, že to není špatné, a taky že mě to bavilo. Je to takové zábavné sci-fi, která hodně připomíná Robocopa(opravdu tam nevidím žádné prvky z Vesmírné odysei). Postavy jsou fajn, příběhy dobře odsýpají a celkově je to v pohodě komiks. Možná je místy zkratkovitý a některé věci jsou tlačený trochu na sílu, ale to jsou celkem drobné výtky. Machine Man je fajn komiks, který mě překvapil.

Machine Mana jsem znal z Marvel Zombies kde měl sympatičtější vzhled bez toho deklu na hlavě a rosekával zombíky v kabátu s cirkulárkou místo ruky po boku svojí nevěsty Jocasty. Tady jsem věděl, že bude retro s deklem na hlavě kde akorát natahuje ruce a nohy a byl jsem dopředu zklamanej a vlastně jsem od týhle knihy nic neočekával. O to víc mě nakonec výsledek příjemně překvapil. První 3 retro sešity jsou slabší ale i přesto celkem sympatický a pak přijde nášup v 4 dílný sérii z alternativní budoucnosti. Kresba super a i když byl začátek trochu pomalejší tak se to pak pěkně rozjede a dokonce se objeví i Iron Man 2020 kterýho jsem občas někde viděl ale neznal jsem vůbec backstory. Kniha rozhodně patří mezi ty lepší kousky po bok Punishera, Moon Knighta a několika málo dalších. Poctivý scífko s pěknou kresbou a dobrou zápletkou.

Musím tento komiks velmi pochválit 1sešit byl docela dobrý a zbytek bomba
Tento komiks je podle mě 2 nejlepší nhm 1 sešit byl sympatický viděl jsem i víc ukecaný retro eště velmi sympatický byl moment kdy zachraňoval člověka ze skály za mě 5/5

Lepsi nez jsem cekal. Prvni tri sesity jsou klasicke sedmdesatky/osmdesatky. Hrozne se keca kolem niceho a dej je prostinky az hanba. Posledni ctyri tvori pribeh z budoucnosti, ktery hrave prvni cast knihy prebiji. Ne, nejde o zasadni komiksovou udalost, ale celkem sympaticky pulpovy pribeh to je, i kdyz je to jedno velke klise.
70%