9

Rozjezd vesmírné pirátské honby za pokladem se o originalitu snad ani nepokouší, ale nevadí, zatím šlape pěkně. I když jej tedy táhne především fantastická kresba plná dynamiky, bravurně vybarvená.

Akční space opera s vychytanou snůškou postav. Ono nezamilovat se do příběhu, ve kterém hříchem nepolíbená jeptiška zdědí pirátskou kosmickou loď, pilota jí dělá gladiátorský ztroskotanec, co v nejlepších letech holýma rukama drtil roboty v arénách a v útrobách lodi se pohybuje podivný android s nejasným posláním, je řečeno dvěma slovy - hodně těžké. A i když se Didier Tarquin proslavil hlavně jako kreslíř, proti jeho scénáři nedokážu říct ani popel – od první strany perfektním způsobem stupňuje napětí, po celou dobu udržuje tajemství a finále zakončuje přesně v tom nejnapínavějším, aby čtenáři nezbylo nic jiného, než zahrnout koupi dalšího alba do svého okamžitého finančního plánu. Stylizace galaktického impéria do kulis Divokého západu je pak pro fanoušky seriálu Firefly Josse Whedona zbožštěnou třešničkou na dortu. Samozřejmě čekáte-li od toho filozofický přesah à la Alejandro Jodorowsky, USS Dolores pravděpodobně zklame. Já si ji naopak pro tu dobrodružnou sci-fi náturu zamiloval.

Uz jsem si chvilemi rikal, ze Modra Crew jde dolu, ale opak je pravdou, po dlouhe dobe serie, ktera me vazne zaujala, zajimala, a kterou chci cist dal az do rozuzleni. Moc se tesim na pokracovani. Ano, ma to zname literarni figury sci-fi zanru, ale to vubec nevadi. Je to dostatecne napinave a misty i vtipne, punc tajemna tomu svedci a kresba neni uplne typicka na BD komiksy, vic mi to evokuje tuzku a koloring s jemnymi linkami. Za me povedena prace a vyber.

Zatím fajn scifi dobrodružství, samozřejmě parádní art a děj taky není úplně stupidní. Oceňuji, že ten příběh nebude rozplihlý, ale je jen na 4 díly, které u nás vyjdou v dvou knihách, přitom není obětována parádní stavba světa (respektive vesmíru).

Nyní 4/5, ale pokud to bude mít dobrý konec, klidně bych tomu jako celku dal plný počet.

Zápletka o mníške, ktorá zdedí vesmírnu bojovú loď má niečo do seba a dobre som sa bavil. Vadilo mi však nevyrovnané tempo príbehu, inak je UCC Dolores zábavnou sci-fi so sympatickými postavami a vydarenými hláškami. Celé to je svojim štýlom humoru, spracovaním príbehu a aj vizuálom podobné komiksom od Arlestona (u nás známy hitom Ekhö). Čo je však logické, keďže autor Didier Tarquin s Arlestonom dlhé roky spolupracoval. =►Celá recenzia◄=

Když říkám, že v modré už nechci x-tý díl Ekha a n-tý díl Okka, že chci místo nich něco jiného úplně stejně báječného, mám na mysli přesně věci jako je UCC Dolores. A vůbec nevadí, že je to konglomerát už známých motivů s původností rovné nule. Funguje to, skvěle se to čte a autoři se do toho nebojí říznout. Dobrodružný styl ostrova pokladů tu s klidem kombinují s hvězdnými válkami i americkou historií devatenáctého století. Najdete tu referenci na Dunu i Avatara a mytologie jejich světů v mnohém připomíná deskovku Spirit Island. A proč ne? Když se do knihy začtete na první stránce. Autoři svůj svět i dějovou linku odhalují postupně a ve skvělém rytmu, necintají a na jakýkoli flashback jim stačí jen jemné nahození děje a čtenář ví o co jde, protože tohle přece už zná odjinud. Ví jak to chodí. V půlce je mu jasný, že je půlka a že další pokračování se snad nutně chystat nemusí, pokud autorům nerupne v kouli. A všechno to samozřejmě krásně vypadá. Čili ano. Tohle je boží. Hlavně ať je to příště zase jiný. Ať to neni furt to samý.