• louza
    Po dvousté padesáté stránce jsem se rozhodl, že radši umřu blbý, než nudou. Vážím si Russela a jeho Nibelungové se mi fakt líbili. I Wildea jsem docela kousnul, ale souborná sbírka oper mě udolala. Problém není ve zpracování, které je stejně jako v ostatních knihách velmi kvalitní. Problém je, že opera je opera. Není to povídka, není to román...a příběhově v komiksu prostě nefunguje. Nibelungové byl speciální případ, kdy byla Wagnerem zhudebněná severská mytologie sama o sobě nesoucí staletími vyladěný příběh. V případě ostatních oper mi přijde, že je příběh spíš přidružená výroba k hudební složce, která se tu snaží být reprezentovaná komiksem. A nějak to nestačí. Protože tahle kniha je i přes skvělé zpracování fakt nudná. Bohužel.
  • louza
    Pokud poslední knihy Baltimora navazovaly ráz na ráz. Závěr je překvapivě posunutý v čase o několik let a v ději dlí obrovská časová díra, což skoro evokuje myšlenku, že to autora přestalo bavit psát a chce to prostě už nějak uzavřít, nebo nám v české lokalizaci něco uniklo. Celý svět tu úpí v osidlech války. Obě strany jsou vyčerpané stejně jako čtenář a všichni si už přejí konec ať je jakýkoli. Finální konflikt se pak odehraje bez velké pompy a očekávaný konec je nevyhnutelný. Finále je sympaticky komorní a čtenáře v téhle fázi už ničím nepřekvapí, přesto mám pocit, že Mignola uzavírá Henryho osudy se ctí a kniha má na své poslední pozici nezastupitelné místo. Střípek skládanky zapadá, vše podstatné bylo vyřčeno a doufám, že Lady Baltimore nás už nečeká.
  • louza
    Hrozná krávovina. Pulpová verze metabarona možná nevypadá z počátku až tak zle. Kromě toho, že je to těžká metabaronská parafráze, kterou už jsme několikrát viděli, zarazí Jodorowski hlavně naprosto přepálenými schopnostmi hlavního hrdiny a zaujme tajuplným nahozením hlavní linie. Skleněný zámek se bortí v okamžiku, kdy čtenář sezná, že čte zápletku vypadnuvší z pera Járy Cimrmana jemuž přes rameno našeptával Neil Gaiman. Jako sorry, ale to, v co tenhle příběh vygraduje už nezachrání ani nádherně malovaný vizuál s úžasně propracovanými fantaskními motivy. Ne že by to občas nebylo zábavné. Ale od knihy tohoto formátu a produkce bych čekal spíš trochu korektnější notu.
  • louza
    Knih s Venomovým titulem už v rámci kompletů vyšlo poměrně dost. Tahle se liší tím, že skutečně JE o Venomovi a Spidey tady hraje spíš druhé housle a fackovacího panáka. Takže pokud zubatého uslintance máte rádi, není nad čím váhat. Micheline je skvělý scénárista, což potvrzuje i v této knize. I když to z počátku skrze fádní výkop příběhu vůbec tak nevypadá. Venom utíká z vězení. Zase. Jde po Parkerovi. Zase. Navštíví tetičku May. Zase. Ceasar a jeho pohůnci jdou po MJ a Spidermanovi. Zase. Koho by napadlo, že se z toho autor vykřeše se ctí, Venoma se napoprvé zbaví docela originálně a skoro definitivně? A napodruhé čeká čtenáře dokonce souboj na pustém ostrově v duchu nejlepších osmdesátkových řežeb typu Predátora. Závěr knihy je pak čistý neředěný Venom a jeho origin, který vůbec není příběhově špatný. Na rozdíl od odporné Larsenovy kresby, která vypadá, jako kdyby se soudobý mistr karikatury Romita Jr. příliš vzhlédl v McFarlaneovi. Venomova pomsta možná není žádné veledílo a na to co od Michelinea očekávám, je to trochu moc akční. Některé části Michelineovy tvorby se mi líbily zkrátka více. Kniha ale krásně mapuje rozvoj Venomovy postavy a rozhodně jde o záležitost, kterou si chce přečíst každý fanoušek crewního Spideyho z přelomu milénia, protože v sobě nese základ sešitově vydaného příběhu o Carnageovi. Ten nás snad brzy čeká i v rámci Spideyho kompletu.
  • louza
    Po úvodu do děje a několika humoristických i dramatických odbočkách v této knize autor zase výrazně posunuje hlavní linii a rozplétá velkou část pozadí příběhu. Stále při tom drží cartoonový glanc krásně fungující s komiksovou rétorikou díla. Kůstek zase jednou dokazuje svůj legendární status. Opravdu úžasná věc i po letech.
  • louza
    Osobní drama chlapce, který se vypořádává se vztahem ke svému otci. Kniha možná ne tak opulentní jako Essex County, ale stejně osobní a citlivá. Lemire začíná zlehka a nenápadně, ale jak postupně zatahuje čtenáře do děje, začnou se jednotlivé nitky nenápadně splétat až nevyhnutelně dospějí do logického dramatického finále, které se ale odehraje úplně bez dramatu. Stejně jako v Essex County i tady Lemire překvapuje, kolik lidství a běžné životní rutiny může vetknout do na první pohled běžného životního příběhu, který zažily sta tisíce kluků, čekajících na tátu, který nepřišel. Spolu s EC a Froggcatcherem hvězdná autorská trojka Lemireových vhledů do životních osudů.
  • louza
    Předehra k Providenci díky níž bude její finále dávat přece jen trochu větší smysl. Kniha je to ale povahově dost jiná. Na rozdíl od rozjímavého přežvýkávání Lovecrftova mythosu a poklonkování mistrovi tu Moore předestírá svůj vlastní detektivní příběh týkající se mysteriózních vražd z nichž se nakonec vyklube osudová zápletka s velmi pěkně údernou pointou. Referencím na H.P a jeho spolek klasiků se tu samozřejmě nevyhneme, ale těžiště příběhu tvoří čistokrevný Moore poloviny prvního desetiletí. Tedy brutalita, sex ideálně zároveň. Dílko se oproti jeho dobové poloze přece jen trochu vymyká, protože s sebou nese dokonce i příběh a to příběh fakt povedený. Neonomicon je asi nejlepší novodobější Alan Moore od jeho hvězdné éry v 80. letech. Výtečná věc.
  • louza
    Takřka bezchybné zpracování Wagnerovy opery striktně vycházející ze severské mytologie. Pokud kousnete německý poprašek na severských bájích, čeká vás neskutečně majestátní výlet do světa skřítků, nymf, sličných valkýr i lepých hrdinů, podtržený osudovými zvraty a teatrálními obraty. Není to jen děj, ale i celková malířská virtuozita a umělecký cit, co autorovi umožnilo převést druhdy výrazně zvukově modulovanou předlohu na stránky knihy. Russell používá plátna tak jako kapelník orchestru a ohluchlou operu rozeznívá v uragánu kreseb a barev. Přes nespočet motivů i komplexní téma však zůstává sám sebou se svojí typickou křišťálovou čistotou a čtivou lehkostí typickou pro jeho komiksovou práci. Prsten nibelungův si užije stejnou měrou čtenář bažící po čtivém ději, stejně tak jako detailista studující každou čáru na podkladu operní tóniny. Zírám. Že Russell není žádné Bčko ukázalo už jeho angažmá v Gaimanových pracech, ale že je to až taková persóna by mě v životě nenapadlo. Veledílo, které bere dech, které se nepodařilo pokazit ani stylovým českým překladem, oku velmi lahodícím.
  • louza
    Završení spolupráce dua McFarlane a Micheline, jejichž téměř kompletní run jsme v rámci kompletu dostali. V podstatě se dá zopakovat to samé jako v předchozích knihách. Top kresba, výtečný scénář dávající prostor všem charakterům i jejich hrdinským variantám, ba co víc, hodně zdařile je kombinující dohromady. Tahle kniha je ale přece jen trochu jiná, byť na první pohled vypadá stejně. Tématicky je výrazně političtější a akčnější. Spidey je tu zamotaný do jádra konfliktu dvou států. Pozadí příběhu připomíná spíš špionážku, než superhrdinský komiks. Autoři měli totálně volnou ruku a překvapivě se s tím nemazlí. Záporáci umírají někdy dost brutální smrtí, což je u Marvelu trochu nezvyk. Přesto se tu McFarlane už očividně připravuje na sólovou dráhu, jejíž předzvěstí je jasně spawnoidní Prowler na konci knihy. Hodně netradiční věc v rámci tvorby této dvojky, ale i celého Marvelu. Docela odlišná, ale osvěžující kniha. Skvělá rozlučka.
  • louza
    Opravdu divná kniha. První část vcelku pěkně uzavírá předchozí dva booky a pokud by zůstalo jen u finále v benátkách a vše se neslo jen v intencích první knihy jednorožce, bylo by vše v pořádku. Autoři celou sérii ale zazdili šíleným čtvrtým bookem, kde skrze chabý twist svůj příběh rozbředli do naprosto šílené břečky kombinující biblické základy s drákulou. Nejen čtenář, ale i hlavní postavy chvílemi absolutně netuší, co se to vlastně děje. A zběsilý konec knihy s rychlo vyprávěním, že vše je vlastně úplně jinak, je jen odrazem chabého autorského umu, který nezachrání ani pěkná a krásně čitelná kresba. Poslední zatáčku před cílovou rovinkou autoři těžce nevybrali a kdyby příběh končili za včas a zvládli své nemístné ambice, udělali by mnohem lépe.
  • louza
    Tahle kniha prvním čtením tedy rozhodně neprošla. O dekádu později s odstupem a připravenější hodnotím smířlivěji. Svět byl tehdy pod velkým tlakem temného rytíře, který znenadání svým návratem poslal žánr do trochu vyšších sfér a Marvel chtěl držet krok. Nemyslím, že by Spideymu hororově temná fazóna i přes tehdy aktuální černý kostým nějak zvlášť sedla. Autorům ale nelze upřít velkou snahu. Obětovali dokonce zavedeného byť trošku bčkovějšího padoucha, aby Petra přivedli k dospělosti. A ke strachu. Ústřední charaktery jsou pod dusivým tlakem, Kravenovi krásně a dokonale hrabe a doplňkový padouch Vermin žere lidi. Frank Miller to není, ale je vidět, že autoři ze sebe vydali maximum Millerovství jakého byli schopni. Dopad příběhu dokazuje i na devadesátky celkem fajn bonusový sešit, v němž má Petr z téhle epizodky evidentně stále nahnáno.
  • louza
    Iron Man je už historicky nezastupitelná postava v teamovkách, ale není moc silná sólo. A tahle kniha krásně ukazuje proč. Na rozdíl od někdy zmateného a nesebevědomého studentíka Parkera je těžké uvěřit v nejistotu úspěšného milionáře s pověstí playboye, který vlastně playboyem vůbec není. Před ženami uniká, v soubojích se drží zpátky kvůli nemocnému srdci a důvody proč se do nich vrhá nezná ani on sám. Dlouhodobou ctitelku Janice pohřbí mávnutím ruky, zatím co pro boxera jehož sotva zná by položil život... Tohle prostě není uvěřitelná postava s níž se může čtenář nějakým způsobem ztotožnit. A když se k tomu ještě přidá slizská hlavní postava evokující sňatkového pododníka... Ne. Není to organické. Je to konstrukt. Situace je ještě o to horší, že k sobě nemá ani důstojné protipóly. Všichni Iron Manovi padouši jsou bčkoví kazisvěti většinou na bázi chlapů oplechovaných v brnění. Když už přijde nějaká změna, je to týpek co se mění v růžovou mlhu a ovládá opice. Scénáře nejsou vyloženě stupidní, ale ty dílčí propriety zkrátka na zlatý fond, jakým disponuje třeba Spider Man, nestačí. Co se mu naopak dokonale vyrovná je Tuskova tuška. Marvel měl na přelomu sedmdesátek extrémní schopnost nasát kresebné génie a ve svých řadách jich soustředil několik. George Tuska je bezpochyby jedním z nich protože kniha vypadá doslova báječně.
  • louza
    Viktor von Doom má problém. Splnil si svůj sen. Stal se bohem vlastního ideálního světa. Bohužel však zjistil, že jediným kazem své vlastní idily je on sám, což nemíní nechat jen tak. Naštěstí zrovna umřel Iron Man jehož identity chce Viktor využít k očištění sebe sama. Ale zbavit předsudků budoucí parťáky i bývalé špatňáky nebude nic jednoduchého. Ústřední premisa zní skvěle a v rukou dua Bendis Maleev tohle nemohlo selhat. Na rozdíl od editorů knihy, kteří tradičně s přehledem doručili jen půlku příběhu. I tak ale kniha šlape slušně, skvěle vypadá a Doom se místy dostává do vtipně tragických situací novopečeného správňáka, které v kombinaci s jeho vrozenou arogancí slibují opravdu zajímavá východiska. Alternativní role mu určitě sedí víc než třeba spideyho inkarnace v režii Doc. Ocka. Škoda že se tvůrci do práce se záporáky, kteří jsou evidentně zajímavější a flexibilnější postavy než hrdinové, nepouští častěji. Kdyby byl všechny komiksy jako Doomův Iron Man, nebo třeba aktuálně vycházející Taskmaster, začal bych zase číst moderní Marvelovský mainstream.
  • louza
    Rád bych víc, ale nemůžu. První čísla čtyřlístku každým dnem ztrácí fanoušky, kteří si na ně pamatují ještě ze školních lavic a nostalgie se vytrácí. Tři ze dvanácti sešitů jsem měl možnost číst ještě v tom správném věku a už tenkrát mi přišly archaické a dřevní. Němeček se teprve vykresloval, Ljuba Štíplová se teprve rozepisovala. A vydat sbírku kompletní práce je navíc známkou poměrně vysokého sebevědomí, protože čtyřlístek má rozhodně svoje vrcholy, ale v tomhle rozsahu stačí i dvě tři slabší čísla, které dokážou stáhnout celou knihu. Což statisticky musí nastat. Epicky přehnaně rozmáchlý je i A4 formát knihy, na který to nebylo kreslené, takže stránky místy vypadají poněkud prázdně. Některá čísla v této knize navíc obsahovala poměrně masivní textovou složku, která tady ale chybí, takže jsou zejména příběhy v závěru knihy dost neukotvené a dějově doslova na vodě. Na druhou stranu tu najdeme takřka vše co dělá čtyřlístek čtyřlístkem a to jak po umělecké, tak scenáristické stránce. Některé motivy pak autoři několikrát zopakovali. Jen se nemůžu ubránit dojmu, že zdařileji, než v počátcích. Kultovní čísla měla teprve přijít.
  • louza
    Moderní Marvel mainstream je ukrutný, ale tohle je FAKT peklo. Komiks jedním slovem nelidský. Nic proti superhrdinům v superhrdinském komiksu, ale v téhle knize není snad nikdo, kdo by nebyl super a nebo hrdina. Normální lidský rozměr, civilní problém, zkrátka jakékoli zdání, že se děj vůbec odehrává na Zemi v nějaké alespoň trochu příčetné realitě totálně chybí. Zato všichni mají dokonale nabušený postavy a nablejskaný kozy. Místo lidských problémů se řeší problémy politické. Většina charakterů je vykradená z antických bájí... Kniha jako představovačka absolutně nefunguje, protože čtenáře hází do rozjetého děje a i po grafické stránce vypadá dokonale genericky a fádně. To už dějově stejné prázdný, ale kresebně dokonalý sešit strká celé tohle veledílo do zadní kapsy trenýrek. Nemůžu uvěřit, že se pod takovou sračku mohli podespat autoři jakými jsou Rucka a Phillips jejichž jména mě ke knize nalákala.
  • louza
    Tématicky velmi překvapivá sbírka. Autor se zaměřuje na problematická a vcelku dospělá témata jako je obchod se zvířaty, průmyslové a obchodní nekalosti v zahraničním obchodu, nebo rasismus, což je pro seriály v časopisech pro mládež přelomu 80. a 90. let více než překvapivé. Příběhy jsou dobře napsané, nelimitují se jednou stranou a mají pěkný celistvý rozmach. Vrcholem knihy je rozhodně dramatický příběh Člověk zvaný Son, pojednávající o českém soužití s vietnamskou komunitou na sklonku 80. let. Petráček je skvělý řemeslník a knize po formální stránce naprosto nic nechybí. Přímo mistrovský kus to sice není, ale jako reflexe doby je kniha více než zajímavá. 85%
  • louza
    Jedna z mých nejočekávanějších knih kompletu. Po Juggernautovi, který svýma dvěma sešity a lineárním příběhem neutáhl celou knihu a vyzněl tak trochu do ztracena, otevírá knihu duo sympatických padouchů v podobě hbitého kobry a od Stevensona vykradeného Hydea házejícího s oblibou po soupeřích kusy baráků. Hlavním tématem je tady ale dramatický Tarantulův příběh s takřka hororovým vyústěním. Což je i po těch letech jedním slovem pecka. V knize, dokonale ilustrované Romitou Jr. v životní formě, nechybí divoké bitky, stejně tak jako politické pozadí příběhu i lidský rozměr jednotlivých protagonistů, z nichž každý je trochu jinak motivován. Pamětníci Semicu příběh samozřejmě dobře znají a právem na něj přísahají. Tady je navíc obsažen kompletní. Tedy včetně celého chybějícího sešitu a několika stránek ze sešitů česky zveřejněných, které patrně Semic Slovartu nebyly hodny. Vše je v maximální technické kvalitě. Vše je v absolutním pořádku i po všech těch letech. I u nás kultovní etalon nádherně vypadajícího a dobře napsaného super a hrdinského komiksu.
  • louza
    Pedofilní obr, princ zajímající se o blaho svých poddaných, sebevražední ptáčkové, arogantní rachejtle a i zlá holčička. To jsou z témata vizuálně krásné a celkově výtečně zpracované sbírky za jejíž nedokonalosti může spíš předloha, než nedotažená adaptace. Pohádky nepostrádají morální rozměr, jsou vcelku originální, místy jsou smutné a chvílemi nemilosrdné. A bohužel maličko méně zábavné, než by se dalo od klasika typu Wildea čekat. Solidní práce, které ale k mistrovskému dílu přece jen kousek schází.
  • louza
    Kniha, která zapadla i v rámci řady Galerie českého komiksu. Možná pro neznámé jméno autora, možná pro malý rozsah pouhého sta stran, nebo snad kvůli číslovce dvě na knize. Milan Ressel byl ale rozhodně jednička a kromě Krumovy trojské války se nic, co v edici doposud vyšlo, nemůže rovnat s Resselovou precizní technickou kresbou z níž pečlivost přímo kape. Autor ohromuje i použitými prostředky. Jeho detailní tužkokresba a coloring pastelkami doslova vyráží dech. A pozadu nezůstávají ani scénáře z pera velikánů jako je Souček, Hrnčíř, nebo Bradbury. Pokud se připočtou nezrealizované projekty a črty mezi nimiž jasně vévodí Abo Falio, dere se na mysl myšlenka jak málo chybělo Resselovi k legendě celosvětového významu. Totální lahůdka.
  • louza
    Sbírka zkomiksovaných povídek a básní, které se dá objektivně vytknout jen málo co. Až na to, že nemám moc rád Poea a už vůbec nemusím Corbena. Nej povídkou je určitě Zánik domu Usherů a Vraždy v ulici Morque. Na druhou stranu je tu i spousta kratších povídek, kterým komiksové médium tvořící už samo o sobě zkratku úplně neprospělo. Rozhodně ne v Corbenově podání. Zbytek pak neurazí...ale nenadchne. 70%
  • louza
    Lord Baltimore pokračuje v čele své skupiny v křížovém tažení proti zlu tentokrát na větší románové ploše knihy bezprostředně navazující na tu přechozí. Mignola je povídkář, takže využívá první dva sešity k rychlým originům dvou zatím nepředstavených postav. Chvíli se truchlí za mrtvé z předchozí knihy a pak se pokračuje ve vyšetřování identity hlavního zla. Rozhodně nejde o nejlepší knihu série a je vidět, že na delší dějových trasách dochází jinak skvělým povídkářům trochu dech. Vyústění knihy je přesto příslibem zajímavého finále.
  • louza
    Proč vydávat po dvaceti letech další třístovku? Protože tohle není třístovka. Vypadá to jako třístovka, používá to příbuzné téma, má to stejný formát i autora, jen barvička se rozvedla. A k třístovce to má asi tak blízko jako Marv k abstinenci. Přitom první kapitola s bitvou u Marathonu má k číslovce ještě setsakra blízko. Až na ty barvy. Jenže Xerxes není o jedné bitvě, ale o odkazu jednoho muže, který ovlivňoval historii regionu jemuž vládl po staletí. A přesně tyhle stovky let se Frank Miller snaží obsáhnout na pár stránkách této knihy. A to způsobem o němž si nejsem jistý jestli se úplně podařil. Během knihy totiž nedochází jen k řídnutí děje tak jak se roztahuje časová osa. Ony kupodivu řídnou i obrázky a text. Frank si od určité chvíle libuje v celostránkových výjevech, takže závěr už připomíná spíš sérii velkoformátových plakátů s mini textovým popiskem někde v růžku. Což vzhledem k tomu, že procházíme řádově staletí historie na rozsahu původní třístovky, tak trochu pobízí k myšlenkám, že tady se trochu něco nepovedlo. Buď má kniha mnohem větší požadavky na znalost historie. Nebo autor vypráví ob dvacet stránek. Je ale fakt, že i když se Millerovi kniha v závěru drolí pod rukama, stále je na co koukat. Ne tolik jako v případě Teroru, nebo angažmá Lin, ale celé snažení přesto pořád vypadá skvěle, místy až k sežrání. Jen bohužel občas nefunguje úplně jako kniha, ale jako obrazová galerie siloušů a kozatek z pera Franka Millera. Na průměr až mírný nadprůměr to stačí. Na legendu ani omylem.
  • louza
    Hele, klidně za plnou. Je to Mišelín, je to Mekfárlen. Je to Spider-Man. Venomův návrat to teda moc není, protože se vyskytuje jen ve dvou sešitech z pěti. Zato je ale nádhernej psychouš, který líbá svoje mrtvé oběti a pomáhá věšet prádlo tetě May. Kromě toho se tu mihne i Hydroman a skvělý štír, který je v McFarlaneově pojetí opravdu boží. Dokonale vypadající dobře napsaný komiks na hony vzdálený třeba bezscénařovitému Utrpení. Micheline si vždycky najde chvilku i na Petrovu lidskou stránku a občas překvapí jak akční může být i život mimo masku. Rozhodně jedno z nejhvězdnějších období pavoukovy série. Moc lepšího se potom už neobjevilo. Vítám v češtině s otevřenou náručí.
  • louza
    Myší hlídce toho objektivně nejde moc vytknout. Fantasy je to převedené do myšího světa velmi zdařile. Banální začátek v podobě pátrání po zmizelém myším vesničanovi autor zručně rozvíjí do epického příběhu zasahující samou podstatu myší hlídky. Myší svět má do detailů zpracovaný a je vidět, že nabízí ještě hodně prostoru pro další příběhy. Zpracování je správně artově originální, ale vkusné. Petersen má v ruce všechny trumfy. Zajímavé téma, zajímavé zpracování, zajímavý způsob vyprávění. Zajímavý, že mi to tak úplně nesedí... Mám úplně stejný pocit jako karl173. Té knize něco schází. Nevím co.
  • louza
    Double John symphony. Je snadné smést tuhle knihu se čtyřmi hvězdičkami jako klasiku. Ale je v ní něco víc. Mnohem víc. Ano, Lee je možná stále spisovatelem a ne scénáristou, za těch několik let se mu však přihodil vývoj. Bublin už zdaleka není tolik, někdy jsou mezi nimi vidět i protagonisti knihy a i když příběhy nejsou z dnešního pohledu výkvět komiksové poezie, nejde jejich autorovi upřít, že s celou sérií jako globálem moc hezky pracuje. Jeden sešit ústí do druhého, Spideyho osudy se přirozeně rozvíjí a klikatí. Při tom si zachovávají přístupnost a srozumitelnost. Lee to krásně táhne jak vařenou nudli. Záda mu kryjí legendy Romita starší a Buscema z nichž první po kostrbatém Ditkovi nadefinoval jak má vypadat špičkově vzhledný Spider-Man a druhý ho dotlačil na samou hranu dokonalosti. Dokonale čistá takřka vyfrézovaná linka na hraně burianovské geniality, naprosto bezchybné pojetí perspektivy, dokonale sednoucí fyziognomie, dynamika pohybu, prostě všechno. Závěrečný dvou sešitový souboj s Lizzardem je grafické žrádlo jemuž není v komiksové historii téměř rovno. Tohle dokázal jen Saudek s Tullianem v mladém světě. A barvy...jako holky (Varley, Breitweiser) to barvěj skvěle. Ale šesti barvama (dobře, možná je jich víc, ale ne o moc..) ? Ani náhodou. Efekty jakých dosáhli doboví coloristé, kteří pro jistotu nejsou ani uvedení s tak omezenou paletou barev přizpůsobenou novinovému tisku, působí skoro jako magie. Takže čtyři hvězy, klasika, bum další...no ani ne. Spíš ethalon komiksu. Mistrovské dílo. Kdo tohle dneska nakreslí? Rukou a šestibarevně?
  • louza
    Oproti předchozí knize znatelné zlepšení. Kult rudého je vlastně první částí románu úzce navazujícího na všechny dosud zveřejněné povídky a na psanou knihu zároveň. Všechny vedlejší postavy kolem Baltimora sdružené do dvou skupin začínají otevřeně pátrat po původci a místě zrození veškerého zla, aby mu mohli zatnout tipec. Autor tu volí cestu dvou naprosto rovnocenných střídavých linií, které spolu tak úplně nesouvisí, přesto mají podobnou dynamiku skvěle se doplňují. Čistě z řemeslného pohledu jde o fakt pěkný povedený kousek. Problém je, že jde jen o začátek, který má patrně rozjet velkolepé finále, takže autor zcela logicky nevynesl všechny trumfy. Navíc jde stále jen o dvě propletené povídky rozprostřené do románového formátu, což je z knihy skrze její řídkost poněkud cítit. Férovější by asi bylo hodnotit všechny tři závěrečné knihy naráz. Nicméně...vyšlo to takhle.
  • louza
    Americké téma vedené evropskou rukou. Ačkoli se to nezdá, jde o pouhé dva standardní US sešity a na to, že to psal Stan Lee, je to příběh na Ameriku, natož pak Marvel, až neobvykle filosofický a textově úsporný. Základní premisa s Galaktusovým příchodem tentokrát podbarveným náboženským podtextem je hodně fajn, stejně jako nižší význam přesdržkované, kterou definitivně přebíjí filosofie nad lidským pokolením. Nechci Leemu upírat jeho zásluhy, protože původní šesti stránkový scénář bohužel není součástí bonusů, ale z doslovu plyne, že většinu práce oddřel Moebius a on sám přiznává že se přitom notně zapotil. Proto se dá říct, že jde navzdory tématu o skoro krystalicky čistý evropský komiks akorát s americkým superhrdinou, padouchem a glosující americkou společnost. Opravdu raritní vyvážený konglomerát dvou odlišných světů, který by neměl ujít fanouškům ani jednoho z nich. Komiksová lahůdka.
  • louza
    Nesympatická obálka a divné názvy nedrapnou čtenáře na první pohled, ale zdání klame, protože tohle je skutečné a právoplatné dílo patřící to řady těch mistrovských. Dva příběhy evropského střihu odehrávající se v dobách studené války částečně v Rusku a v Americe přináší skvělé prokreslení dobových reálií i střízlivý pohled na Ruskou nesvobodu a Americkou svobodu, které mají v Charynově podání více společných jmenovatelů, než by bylo protagonistům příběhů milé. Škoda, že tvůrci trochu nahlodali svůj kvalitní rešeržní výstup v podobě skvěle prokreslených Gulagů, výcvikových středisek NKVD a New Yorských slumů, místy až nadpřirozenými schopnostmi hlavních hrdinů a dost nerealisticky akčními závěry obou příběhů. S drobnými výhradami, ale jinak skvělá kniha pro fanoušky komiksu i (doufejme) historie.
  • louza
    Nightcrawler mi vždycky přišel jako zajímavá postava a po několika dobrých reakcích jsem se rozhodl si komiks pořídit, i když sleduji sérii NHM už spíše zpovzdálí. A nebyl jsem zklamán. První příběh hezky ukazuje Nightcrawlerův původ před nástupem k X-menům a další dva příběhy hrají na notu okultních hororů (ačkoliv trochu béčkových). Celá kniha je jednohubkou, která zabaví a místy i nadchne. 90% - váhám mezi pěti a čtyřmi hvězdami... ale co, dám čtyři... ;-)
  • louza
    Petráček je skvělý řemeslník nedosahující možná intencí (h)různých takyBurianů. Na rozdíl od nich má svůj místy bohužel osudem vynucený styl, který je ovšem nezaměnitelný a k příběhům, které pomocí něho prezentuje, se docela pěkně hodí. Nešlo by to samozřejmě bez dobrých scénářů a vhodně zvolených předloh, což je tu splněno. Kniha je žánrově pestrá a jediné co se dá příběhům vytknout je přílišná sekanost zejména starších sérií, kde se autoři až příliš podřizovali jednostrannému ABC formátu. Kvalitní sbírka komiksů na nichž je vidět i nějaké evoluce a zrání.
  • louza
    Masivní omnibus otevírá šest z porevoluční doby notoricky známých sešitů, které jsou přímým přepisem prvních zfilmovaných Star Wars o jejichž kvalitě se nepochybuje. Proto poněkud překvapí následné dobrodružství Hana Sola s imbecilním zeleným králíkem v patách, které by bylo silné kafe i na počátkem devadesátek nenasycený komiksový trh. Je absolutně nepochopitelné, že takový paskvil odpadl od ruky takového scénáristy jakým byl Roy Thomas, který do síně slávy vstoupil nezapomenutelným sedmdesátkovým hitem Savage Sword of Conan. Naštěstí tenhle pěti sešitový debilism bere rychle za své a v okamžiku kdy otěže přebírá Archie Goodwin se čtenář spíš diví, proč další filmy vypadaly tak jak vypadaly, když měli jejich producenti opravdu skvělý předobraz celé ságy přímo před očima. Goodwin se sérií opravdu zajímavě pracuje, uvádí další zajímavé postavy i prostředí a dělá ze Star Wars pravou pulpovou ságu. Kterou si lze právě v této knize dobře vychutnat. Dobré nejen na svou dobu.
  • louza
    Multifunkční kniha plnící funkci komiksové sbírky a stereografie jejích tvůrců. Dobrodružné povídky z pera Otakara Batličky tu zpracovává akademický malíř Petr Barč jehož jméno nerezonuje v umělecké sféře zdaleka tolik jako svatá trojka ve složení Burian, Krum, Konečný. Přesto se s nimi už jako juniorní současník mohl směle měřit, což dokazují jeho stále aktuální komiksové práce z přelomu 70. let, stejně jako reprodukce jeho moderní tvorby. Kromě samotného Barče komentující jednotlivé povídky tady zazní i hlas dobře známého vědce dobrodružné literatury Vladimíra Prokopa rekapitulující Barčův život. Profesionální dobrodružný fan se silným sklonem k historii Jaroslav Čvančara neméně kvalitně zpracovává Batličkův faktograficky doložený život, který je poměrně vzdálený Sadeckého vylhaným fantasmagoriím. Raritně skvělá i když místy hořká publikace nezakrývající komplikované životy a těžké konce obou tvůrců, kteří i přes nesporný talent málem přepadli přes hranu zájmu čtenářů. Snad je tato kniha aspoň trochu udrží v podvědomí.
  • louza
    Pokračování a zároveň závěr příběhu Závěť pana Pumpa potvrzuje, že sourozenci Jo a Zefka nejsou tak úplně Tintin, který je ve svých novějších inkarnacích asi trochu předčí. Na druhou stranu nelze neocenit Hergého lehkost s jakou kompiluje a propojuje jednotlivé části příběhu do jediného do nekonečna se táhnoucího stripu, který však působí dost bezešvě. Stejná lehkost je pak v jednoduché, karikaturní, ale elegantní kresbě. Příjemné mírně nadprůměrné čtení.
  • louza
    Jednorožec je poněkud bizarní kombinace evropské historie, mytologie a a něčeho co by se dalo označit z flesh punk. Rozhodně nejdivnější a nejujetější příběh z modré crwe a možná i česky vydané evropy obecně. Pokud máte rádi historii ve věrném podání, tak tohle radši neberte do ruky. Ke cti autorům slouží fakt, že přes podivnost reálií a jejich zvláštním ukotvení v historických konotacích, příběh nerozjíždějí nikterak dlouho a už v půlce první knihy je celkem jasno o co půjde. Postupně pak odhalují další detaily v příjemném a čtivém tempu. Skrze podivnost některých aspektů knihy je trochu s podivem, že Jednorožec stejně nakonec zapadá do klasického evropského klišé. Hodní hrdinové versus zlá církev vedená z Říma, která chce ovládnout svět. Tady akorát za pomocí extra fantaskní technologie.
  • louza
    Kniha navazující na kultovní film Predátor přináší tři velké příběhy, které jsou prakticky nikdy nenatočenými filmy Predátor dvě, tři a čtyři. Betonová džungle je psaná podle původně zamýšleného scénáře druhého dílu z něhož se pak na obrazovky v reálné dvojce dostalo jen torzo. Několik klíčových scén ale poznáte. Přesto je komiks příběhově výrazně lepší než VHS trhák s Gloverem v hlavní roli. Hlavní postavou je tu bratr Dutche z původního predátora, který je ještě větší drsňák než Arnold A Jesse Ventura dohromady a nese si s sebou podobně jako agent Mulder stigma ztraceného sourozence jež ho pohání. Má i svého nezastupitelného buddyho, bicáky, bouchačku a desítky drsných hlášek. Dokonalý archetyp osmdesátkového hrdiny pro boj s dredatými neviditelnými emzáky. Se stejnými hrdiny pracuje i Studená válka odehrávající se na sibiři, kde ztroskotá predátoří loď o jejichž technologii se utkají američané a rusové. Nové neokoukané prostředí, slušný trochu dobově politicky šmrncnutý příběh, skvělé hlavní postavy v nichž čtenář toho Dolpha (kdyby uměl hrát) a Brigitte (kdyby uměla hrát) úplně vidíte. Poslední velký příběh je Temná řeka zasazená už do devadesátek, kde se konečně řeší co se vlastně stalo s Dutchem. Komiks vypadá na rozdíl od dvou osmdesátkových příběhů moderněji a je klasickým přídavkem legendy po deseti letech. Návrat ke kořenům. Do džungle. Shaffer stále funguje, skvěle hlášuje, příběh není nijak monumentálně klenutý, ale jde o neostudnou klasickou VHSkovou čtyřku, kterou si půjčíte s novou segalovkou. Dodatečné povídky z Afriky jsou super. První světová válka ještě jde, ale už trochu zavání zbytečností. Japonsko je poměrně wtf záležitost. Celkově ale mohutné doplnění predátorského kánonu ukazuje jak by to vypadalo, kdyby se ve filmové sérii včas pokračovalo a bylo na ní dost peněz.
  • louza
    louza24.10.2020 20:17Zatmívačka
    No tak tohle je samozřejmě nejlepší co kdy Brubaker napsal a to včetně Criminalu. Perfektně odvyprávěné a dokonale zvládnuté téma není jen o jedné trochu mysteriózní vraždě do jejíhož vyšetřování je hlavní hrdina namočený, ale zejména o skvělém popisu dobového hollywoodského ekosystému. Všechny postavy bez výjimky působí živě, protože jsou ve skutečnosti psány na motivy živých lidí a jejich skutečných příběhů. Autor se neprotiví žádnému kanonickému pravidlu žánru, takže Chandlerovi příznivci zaplesají, přesto zůstává sympaticky sám sebou a i když na konci podá jedno z možných vysvětlení celého případu pro ty méně detektivně zdatně, pozorný čtenář vypozoruje nesoulady, které napovídají že to všechno mohlo být přece jen trochu jinak. A to ho ke knize bude přitahovat znovu a znovu. Dokonalá detektivka. Esenciální noir. Virtuózní překladatel a omnibusí provedení knihy na jedničku s hvězdičkou. Pro příznivce kvalitní literatury jasná koupě.
  • louza
    Pro majitele první velké knihy komiksů z ABC a zlaté Tomanovy sbírky poněkud redundantní kniha stojící na dvou základních pilířích. Výpravě Toma Bartona z poválečného období a Výpravách do ztraceného světa známé z obou jmenovaných knih. Původní Tom Barton balancuje někde mezi dobrodružnou literaturou s příměsí v té době populárních rychlých šípů, jejichž odkaz je znatelný zejména v charakterech postav. Je bez diskuse, že Běhounek psát uměl. Junkova kresba nemusí na první pohled ohromit, pravdou zůstává, že ve srovnání s dobovými mainstreamovým komiksem ze zámoří (teď nemyslím zrovna Prince Vallianta) zase až tolik nezaostává a i přes svou karikaturní nedokonalost nezapírá patinu s svébytný styl. Příběh nebyl dokončen, takže se tu o jeho závěr nějak pokouší mistr Petráček, což úplně neurazí. Přesto se však nepřekvapivě po sedmdesáti letech úplně dokonale navázat nepodařilo.

    První výprava do ztraceného světa se drží Doylova originálu o němž se nepochybuje, takže na přetřes zůstává už jen Veškrnův art, kde bych rozhodně nebyl tak smířlivý jak v Junkově případě. Protože to jsou dávno vyčpělé a překonané omalovánky, které možná mají svůj svébytný výraz. Ale rozhodně ne místo ve druhém tisíciletí a dobové srovnání s takovým Romitou je dokonale směšné. Což se ovšem nedá říct o Kobíkově druhé výpravě tvořící vrchol knihy, která nejen že překvapí tradičně skvělým grafickým ztvárněním funkčním až do dnešních dnů, ale i poměrně schopným rozvinutím původního příběhu do opravdu zajímavého dobrodružného thrilleru v pravěkých kulisách. Petráčkův dovětek v podobě výpravy třetí už je tak spíš příjemným bonusem, stejně jako opravdu pěkně stylově kreslená a colorovaná výprava na Borneo.

    Knihu už tradičně uzavírá fešné shrnutí z pera Milana Krejčího a pro koupi hraje zejména větší rozměr knihy více odpovídající původnímu ABC formátu stejně jako kvalitní papír. Jen ty nadpisy přes výtečnou obálku si mohl Vybíral ušetřit.
  • louza
    Kniha hodně svázaná s Inferno eventem z X-Manů začíná sice z lehka a Micheline jede v prvním sešitě svou obvykle skvělou lidskou notu s bezvadným zaintegrováním letitého Spideyho záporáka. Leč bohužel situace se rapidně obrací ve druhém sešitě. Nejde jen o to, že Micheline ztrácí dech a po(s)tupně degraduje do šablon Mysterio se vrací. Zase. Hobgoblin se vrací. Zase. Harry si vzpomíná na odkaz svého otce a stává se Zeleným skřetem. Zase. Connors se mění v Lizzarda. Zase. Jde i o to, že démonické hrátky postupně vystupují z pozadí, aby vygradovaly do značně bizarní sekvence událostí korunované létajícími žraloky nepříjemně připomínající Jeronýma Moucherota a souboj s obřím nafukovacím Spider Manem. A to rozhodně není Spidey jakého mám rád. Přitom poslední sešit vše vrací do správných kolejí (zase) a pěkně rozvíjí linii se zhrzeným ctitelem MJ. Nebýt záslužné práce McFarlanea díky níž se dá na komiks aspoň dobře koukat, byla by ta kniha skoro k ničemu. Je s podivem, že se Marvel nepoučil už tady, že eventy nikdy nepřináší nic dobrého.
  • louza
    Chybějící dílek skládanky. Kéž by někdo mohl exaktně popsat jaký myšlenkový proces vedl BBart k vynechání právě této knihy. První půle s batmanovským nohsledy uzavřenými na ostrově je totálně skvělá a nenavazuje na nic Morrisonem řečeného. Kromě extra starých kořenů hlavní postavy. Ale to už je Morrison. Dá se to i ale bez přípravy a kontextu. Druhá půlka je dokončením příběhu se třemi podivnými batmany ale to už je....taky Morrison. V nejkrystaličtější formě. Pointu tohoto příběhu čtenář zadarmo prostě nedostane. Vyžaduje hlubokou znalost příběhů postavy stejně jako pozornost mezi panely. Přesto všechno dokonale sedí a je jasné co se na tom Morrisonovým fanouškům líbí. Mainstreamový komiks, který je ve skutečnosti underground komiksem jako prase. I to je Grant Morrison. Bravo.
  • louza
    Dobře napsaný, ale i na tak malý rozsah příběhově vcelku řídký western s výraznějším dobovým a morálním poselstvím. Kresba je naprosto výtečná a určitě by jí slušela absence barev. Kniha je v jistém smyslu úplným opakem Sykese. Přesto obě díla dokazují, že evropani umí westerny slušně a to dokonce na několik způsobů
  • louza
    Události v předchozích dvou knihách vygradovaly do odvety jíž musí Žoldnéř čelit zrovna v té nejnevhodnější chvíli. A sice když je na záchranné misi chlapce, který se stal její obětí. Kniha není ani tak pokračováním jako další kapitolou předchozích částí a je jen elementární součástí většího celku do něž Segrelles už od dvojky začal své dílo překlápět. Tady už je trochu na překážku, že dílo nevychází po větších kusech, ale na jeho kvalitě to naštěstí nic neubírá. Autor nastiňuje detaily, které chce v budoucnu rozpracovat, takže se nezbývá než těšit.
  • louza
    Při pohledu do zpětného zrcátka lehké vystřízlivění. Tenhle komiks byl v sešitech Semicu kult a stále je hodně fajn i když se jedná vlastně jen o dva poslední sešity z knihy. Jako celek kniha ale vyzní spíš tak nějak normálně dobře. Nikoli však kulervoucně. Spider-Man řeší problémy s kolegou na univerzitě, s černou kočkou, s nezastavitelným týpkem, který chodí jen rovně...atd. Je to příjemné retro, které už je ale dnes překonané. I když Roger Stern nebyl žádné Bčko, tak třeba ani svého nástupce Michelinea z dnešního pohledu netrumfne. I tak se tu najde pár fakt pozitivních chvil. Smekám před kresbou Romity jr. jehož výkon se tady místy přibližuje k nedostižnému Buscemovi. Ve srovnání s příšernou karikaturou ve dvacet let mladším Straczynskiho runu je tohle kresebně nebe a dudy. Dnes už známe lepší komiksy, ale stejně si tohle vždycky rád přečtu.
  • louza
    Velmi nečekané vyústění Straczynskiho runu, kterým Marvel připomenul, že je stále Marvelem. A pokud to snad vypadalo, že jejich vlajkový komiks pod Michaelovou taktovkou poslední desítky čísel zaváněl něčím jako je hodnotnější literatura, tak to se čtenáři rozhodně nemuseli bát, že by to tak mohlo zůstat. Management team Marvelu v čele Quesadou, který si svůj plán pro jistotu pohlídal i výtvarně vymyslel korporátní solušn nambr van a klód damme k tomu. Už předchozí sešity nesly výraznou pečeť kolektivního brainstromingu, ale to co se povedlo chytrým hlavám na meetingu vymyslet tentokrát opravdu předčí i Bobbyho Ewinga ve sprše. Tohle není jen tak nějaký fail, ale architektonicky dokonale zkonstruovaný shitty end, který udělal definitivní tečku za několika dekádami série The Amazing Spider-Man tím, že je prostě smáznul - a udělal ze čtenářů kteří ji tak dlouho kupovali kapitální voly. Je to třináct let, ale stále si pamatuji ten sžíravý bezmocný vztek. Quesada má samozřejmě pravdu, když tvrdí že tenhle krok nalajnuje cestu Marvelu dlouho dopředu, protože tím po kaze klonů, kterou Straczynski částečně napravil přivodil komunitě trauma jaké se nezhojilo ani za více než dekádu. A Marvel tím definitivně přišel o poslední zbytky důvěryhodnosti. Hodnocení? Jiné než čistý průstřel lebky je nepřípustné.
  • louza
    Příběh přímo navazující na Metabarony staví proti sobě posledního žijícího metabarona a technologické kněžstvo. Z původního konfliktu boje o zdroje se nakonec nevyklube nic menšího než zoufalý boj o záchranu vesmíru, který je pentlený pěknými charakterovými zvraty. První půlka knihy pod realistickou taktovkou Séchera vypadá opravdu efektně, pokud kousnete digitální podstatu jeho artu. Metabaron je tak jednou z mála knih, která vypadá uvnitř stejně jako na obálce. Druhá půlka je poctivá ruční práce v komiksovějším duchu. Příběh není nijak komplikovaný a ze všech knih z tohoto vesmíru má nepřekvapivě nejvíce společného s metabarony, mnohem méně připomíná Technokněží a skoro vůbec ne Incal. Hodně solidní práce, která možná nedosahuje epičnosti svého předchůdce, ale ostudu mu určitě nedělá.
  • louza
    Dokončená linie sokolího města doplněná o krátký příběh po boku Rudé Sonji, kde je ovšem vynecháno pár stránek finálního souboje, aby se obojí vešlo do jednoho sešitu. V té době to ale nevadilo. Conan byl zjevením. Konkrétně tohle čtvrté číslo bylo moje úplně první a i když měla celá semicovská série vrcholy spíš v jejím konci, tak tohle byl začátek nádherného přátelství. V období kdy marvelovské překladové komiksy kromě semicu neexistovaly, originály se nedaly nikde koupit, kdo je měl je stejně nedokázal rozumě přečíst a o dnes zatracovaných kompletech za babku se nám ani nezdálo, bylo duo Thomas-Buscema tím nejlepším základním vzděláním, které jsme mohli dostat.
  • louza
    Pro mě osobně erbovní archetyp zábavného super a hrdinského komiksu. Příběhy o lidech, kteří sice nosí masku, ale pod ní stále zůstávají lidmi a řeší lidské problémy. Jeden problém zabere jeden až dva sešity, které se však prolínají a dávají tak dohromady uvěřitelný životní příběh hrdinů s neobyčejnými schopnostmi i bez nich. Mišelín je prostě klasa a pokud ho zezadu jistí člověk jako McFarlane, nemůže to dopadnout špatně. Ne. Tohle není legendární kniha. Není to monumentálně klenutá sága na tisíce stran. Jsou to "jen" čtivé příběhy vynikající svou civilností do níž se každý čtenář může dobře vžít. A to je pro mě víc než mají v sobě eposy hrdinů větších než život.
  • louza
    Rozmáchlejší příběh, kde se Conan dostává do sokolího města, které nezapře šikovně načrtnuté pozadí v podobě vlády dvou různých vůdců i mini příběhu vysvětlující odkud se vzali obří ptáci na nichž městští vojáci létají. V místech kde Thomasovi dochází dech nastupuje génius Buscema jehož lety na sokolovi, nebo bitka s krokodýlem berou dech. Dlouho jsem nemohl pochopit proč všechny komiksy nevypadají jako Conan. Po dekádách sledování komiksového média se nabízí myšlenka, že to nejde. Protože John byl prostě nejlepší.
  • louza
    Conanova galéra se při úprku před pronásledovateli dostane na tajemný ostrov kde kdysi zmizel jeden z obávanývh pirátů a Conan s Belit po boku bude muset změřit síly s tajemným zlem, které ho přemohlo. První povídka rozhodně křísí nejlepší z conanova kánonu a ukazuje, že na rozdíl od super hrdinů má Thomas barbarského svalnatce dobře zvládnutého. Následující příběh o Conanově šmelnině s nedůvěryhodným obchodníkem už není tak hvězdný, ale i tak by mezi původní Howardovy práce zapadl minimálně pěknou pointou finálního boje. Škoda, že příběh není dokončený. Slušný sešit, který si své hodnocení zaslouží i soudobým pohledem.
  • louza
    Pátá kniha kůstka je dobrodružná odbočka z hlavní linie, kdy se Švanda s Ferdou snaží udat zatoulané krysácké mládě a najdou si při tom pár kamarádů. Potkají jednu poměrně mocnou postavu s diskutabilními záměry a místy čtenáře v kombinaci myšími kluky a kryasáckým duem královsky pobaví. Nádavkem pak odhalí několik dalších střípků z historie údolí. Jako vždy skvělý kůstek v dokonalém provedení. Cítím, že bych měl ordovat za černobílou underground verzi, ale ve skutečnosti si barvu i pevnou vazbu královsky užívám.
  • louza
    Jeden z totálně zazděných komiksových klenotů devadesátých let. Tarzan se vrací přišel na trh v době, kdy porevoluční trh krátce zažíval Tarzanovskou obrodu. Jen dva roky před ním dorazily pod hlavičkou Magnet Pressu dlouho nereprodukované psané sešity s Burianovými ilustracemi, následované zcela novými příběhy pod Fibigerovou taktovkou. Kometa přinesla Krumův návrat (obarvený?#!$$! - kurňa šopa, Gustave...) a Semic kontroval Thomasem Yeatesem, což je kalibr obřího Tarzanovského formátu. A podle toho komiks vypadá jak po grafické i barevné stránce - samozřejmě bez debat špičkově, tak překvapivě i po stránce scénáře. Malíř a zde i scenárista Yeates je velkým tarzanovcem, takže téma uchopil nanejvýš citlivě, použil striktně všechny (ano - bohužel všechny - i ty nepříliš funkční) mistrovy propriety, převedl hrdinu do současnosti a to beze ztráty kytičky. Tarzan - The Beckoning je poměrně zásadní novodobé dílo, které mi jako malému čtenáři neuniklo, ale pojmul jsem ho bezezbytku až více než dvě dekády poté.

    Důvodů pro pozdní docenění bylo vícero. Jednak to není komiks úplně pro děti, protože ústřední téma s pašováním slonoviny a celkové uchopení příběhu je spíš pro dospělejší čtenáře, kteří navíc ještě mají načteného kompletního Tarzana, cože je metr knížek místy opravdu rozmanité kvality. A pak tady byl Semic se svojí typickou produkční kvalitou. Překlad by ještě šel, operace, která měla být asi lettering, kde se začínající český Todd Klein kolikrát ani netrefil do bubliny je o dost horší. Největší prasárna ale bylo sloučení dvou originálních sešitů do jednoho Semicovského. Stránkově to samozřejmě nevyšlo, takže Semic některé strany úplně vyhodil, jinde přehodil pořadí, aby příběh dával vůbec smysl. Největší jobovkou však je, že původní sérii čítající sedm sešitů Semic vydal ve čtyřech dvojsešitech, tedy celkem na rozsahu osmi standardních sešitů a stejně se mu povedlo sérii nevydat celou!! Sedmý sešit úplně chybí. To je absolutní rekord, kterému nemůže konkurovat ani oblíbené české zařezávání sérií dvě knihy před koncem.

    Přes to všechno byl Tarzan - The Beckoning úkazovou sérií, byť třeba mini, která v čechách vycházela s jen minimálním zpožděním za západním světem. Byla kvalitní a byla z pera už tehdy renomované hvězdy Kuertovy školy. Tehdejším čtenářům se odvíjela před očima komiksová současnost v přímém přenosu a to v nejesenciálnější na lokálním trhu pak už zcela nerealizovatelné sešitové formě. Něco takového se nikdy před tím ani potom nestalo.
  • louza
    karl173 : ne. čím méně tím lépe.
  • louza
    Tohle fakt skončilo? A batman nebude. Suuuper. Kdyby mi kolem roku 2000 někdo řekl, že budu nadšený když u nás NEvyjde další komiksová řada, klepal bych si na čelo. Momentálně je nevydání to nejlepší, co se může fanovi přihodit.
  • louza
    Fimi : no ale ti první pak teda nemusí číst komiksy ale beletrii, když je kresba nezajímá a ti druzí můžou jít do libovolné galerie kdy takových Rossů najdou po celém světě řádově desítky. Když mi onehdá Milan Krejčí tvrdil, že komiks je pro něj hlavně o kresbě a na příběhu nezáleží, zůstal jsem zírat s otevřenou pusou. Vždycky jsem myslel, že je to kombinované umění, kde jsou obě nádoby minimálně propojené v ideálním případě dokonale promísené.

    karl173 : A musí mít všechno pointu? Nemůže být třeba cesta cílem? Právě nad tím se zamýšlím. Je to fakt takhle jednoduchý? Fanoušci říkají, že Miller se změnil. Ale nezměnili jsme se spíš my?
  • louza
    Tu averzi k Millerovi tak úplně nechápu. Když vyšla před dvaceti lety třístovka, všichni z toho byli posraní. Podle hodnocení tady je vidět, že trvalo snad deset let, než lidi prokoukli o čem to je. A že to vlastně o ničem zase tak moc není. Třista chlapů stojí proti perský přesile a zvítězí. Jmenuj jedinou hlavní postavu, jmenuj dějový zvrat, jmenuj cokoli, z příběhu, co by obhájilo maximální hodnocení. Kromě výtvraného zpracování, které stejně nedosahuje geniality Sin City. Přesto to léta dostávalo plnou palbu ze všech stran.

    O čem je vlastně Terror. Reworklý batman bojuje proti terorismu, občas se mucká s catwoman, občas se s ní mlátí. Občas mlátí terroristy. Vypadá to geniálně výrazně lépe než třístovka. Místy lépe než sin city. Děj je úplně o tom stejném jako 300 a nechá se popsat jednou větou. Menšina proti přesile. Ale téma je politicky choulostivější. A vyšlo to v jiné době. Takže poprava.

    Xerxés. Jako třístovka, ale o dost jinak. Začátek tradiční, pak se to překlopí do obrazového alba. Je to vůbec špatně? Co je vlastně na obrazovém albu špatného? No tak v tomhle případě rozhodně kolísavá kvalita obrázků z nichž žádný není tak geniální jako ty v Terroru, některé jsou pěkné, jiné na hranici průměru. Ale i tak. V regulérním umění existují sekvence obrazů vyprávějící děj. Neříkám, že se to Frankovi zrovna daří. Kniha vznikala dekádu a je to na ní vidět. Ale tvrdím, že způsob jakým to Miller podchytil je možná správný a Xerxés může být v době, kdy 80% lidí nezvládne přečíst více než dvě věty v kuse a obecnou realitu plně definují několik slov čítající bulvární titulky, dost dobře první předzvěstí něčeho co se v blízkém budoucnu stane i v komiksovém mainstreamu normou. Z tohoto pohledu je mi Frankova snaha sympatická. I když se to úplně nepodařilo.

    Druhá věc je, že vzhledem k Millerově současnému stavu kniha funguje i ve druhé rovině. A sice že je plná velkoformátových ilustrací, které se samozřejmě snáz a dráze rozprodají v aukcích po originálech, protože se dobře rámují a vypadají dobře na zdi. Frank si prošel těžkým obdobím a účty za zdravotní péči jsou v jeho rodišti o dost drsnější než v Evropě...

    Chápu, že to nikoho moc nebaví, taky jsem z toho nešel do virgule. Ale komiks není jen příběh. Je to i vizuální forma. A ta tady na jednu hvězdičku teda není. Pokud má někdo jiný názor, nechť mi pošle své originály v kvalitě srovnatelné Xerxérem. Rád si je pověsím na zeď.
  • louza
    Takže to dotáhli. Po špičkovém Gotham Centralu další skvělá uzavřená série. Bravo. Teď už chybí jen Kill or be Killed a jedna kniha Criminalu, která v anglofonních zemích vychází někdy v prosinci a máme veškerého podstatného Brubakera v kapse. Super a díky, BBArte.
  • louza
    Darth Raelchi : ke tvému osobnímu problému bych postavil čelem jiný osobní problém o kterém se veřejně moc nemluví, ale není od věci to občas trochu rozmáznout, abychom věděli o čem se vlastně bavíme. Jasně, chápu že Petráčkův styl se od určité doby výrazně změnil a zhrubl, což mnoho lidí nekousne. To ale nebyla svévole. Byl to důsledek nehody při níž přišel o prsty pravé ruky. Drtivá většina malířů na jeho místě by šla dělat nočního vrátnýho. On to vzal do levý.... Respekt. Ukaž mi dalšího takovýho.
  • louza
    Lesbická superhrdinka? Pána boha... Marvel by si měl ještě licencovat Ennisův Herogasm ať to tam má teda kompletní a pokryje všechny minority. Aby to někomu nebylo líto a nešel do ulic...
  • louza
    louza31.10.2020 21:09Bez vlasů
    Absolutní chiba! Žádná paseka, ale Crew to měla vydat. Tohle si Pavlovský s Litošem neměli nechat ujít...
  • louza
    louza31.10.2020 10:51Zarov
    Díky za info.Tak to si koupim.
  • louza
    louza30.10.2020 11:45Zarov
    Je tohle uzavřené, nebo je to první díl nečeho?
  • louza
    Milo : Nejsi hnidopich. Chceš za své peníze přiměřeně odvedenou práci, to není nic špatného.

    Těch chyb je tam mnohem víc. Od kriticky faktických, jako že dr.Swann v prvním sešitě tvrdí, že nedostudoval střední školu, přitom z dalšího děje vyplývá, že si koupil univerzitní diplom. Už zmíněné pochroumané credits prvního sešitu (Todd Mcfarlane je penciler a rozhodně ne Romita Jr. - to je vidět na první pohled). A pak menší chybky jako překlep ve slově akvárkohlav a další... Důslednější redakce by fakt prospěla.
  • louza
    Velkej šéf : to chápu. Válí se mi to doma od pátku a celej víkend jsem stydlivě klopil zrak mimo a dělal všechno možný, jen abych nemusel číst další jodo blábol (proč si to pořád ještě kupuju je otázka nad níž si marně lámu hlavu i já sám). Nicméně po Kazumakiho komentu jsem se konečně odhodlal z toho sundat celofán a první dvě knihy zhltl na posezení. A dobrý. Ani jsem neměl chuť si vyrvat bulvy. Žádné přelomové dílo, ale příjemná jednohubka, která se dobře čte a příjemně se na ní kouká. Uvidím jak druhá půlka, ale čtyři hvězdy se zdají tak akorát.
  • louza
    Velkej šéf : Jestli jsem to dobře pochopil, tak Jodo napsal povídku, na jejíž základě Frissen napsal scenář. První dvě knihy kreslil Sécher druhou půlku Henrichon.

    Ter : Asi se to dá číst samostatně. Ale místy se to na dění v Metabaronech trochu odkazuje. Incal v tom kromě univerza moc nevidím.
  • louza
    Podle mého názoru je to v pohodě. Nadčasová klasika. Takhle nikdo jinej nekreslí.
  • louza
    Delphín : komiks nemá pohlednou kresbu...no ty bláho...to je dost odvážné tvrzení
  • louza
    baatcha : no. A dyť Corben tady tuším vyšel u CC už před lety. Toho znám. O Druilletovi jsem taky něco matně slyšel. Buscaglia byl pro mě fakt úplná novinka.
  • louza
    Tak tohle jsem ani nezvažoval, protože originál pochází z roku 75 a je dost nepravděpodobné, že by v té době vznikl dobrý komiks natož na motivy Lovecrafta a dosud jsem o něm neslyšel. Obě sbírky co zmiňuje cyboy jsou skvělé. Přijdou mi i lepší než počátky autorské tvorby H.P, už asi nemám po těch letech odstup, protože jsem začínal na zlatém koni, ale klidně bych začal i s nimi. Culbarda potvrzuji. Četl jsem jeho Krále ve žlutém a moc se mi to líbilo. Skoro se chtělo výskat, Cooke žije. Nicméně i tak. Originální text prostě funguje u těchto dílek lépe
  • louza
    Killingjoke : Těžiště je normální (čili perfektní) příběh ze série Criminal. Další střípek z historie Lawlessů. Jmenuje se Cruel Summer a je to tuším devět sešitů dlouhý příběh. Pak je tam jakoby One Shot o Teegovi, jehož smysl v sérii jsem úplně nepochopil. A pak dvousešitovka Bad Weekend, což je kriminální zápletka z komiksovýho prostředí, která mě svou kvalitou i upřímností totálně rozsekala. Jediný bolestný na tom bylo, že Ed, ačkoli všude trousí moudra o tom jak jsou sešitovky důležitý a jak ho nejvíc podporujou, nás totálně vypekl, protože do knihy, která vyšla za půl roku přidal několik dalších stránek, takže jsem si to musel koupit ještě jednou v hardbacku. Grrrr. Ale zrovna v tomhle případě se nedalo váhat.

    Na Pulp se těším jak malej Jarda. Brubaker western s tímhle jménem. Ou jé. Jodo třes se.
  • louza
    Mikei : no, v předprodeji se prodá všechno. Spekulanti to riziko unesou, když se jim slíbí, že toho nebude moc výtisků. Já jako čtenář se přiznám, že mám radši omnibusy tak do těch deseti dvanácti sešitů. Pak už je to technologicky komplikovanější na čtení a nepraktické na uskladnění. Fatale ve dvou knihách je ideál. Ten KOBK je už pro mě za hranou i když je jedna velká bichle trochu levnější než dvě půlky.

    Fimi : Incognito se mi líbily obě knihy, protože je to taková netypická pláštěnkovka spíš do Watchmenů, Sleeper mě moc nebavil. To jsem vzdal po druhém sešitě. Ale obecně platí co řekl cyboy, superhrdinské knihy jsou až po crime.
  • louza
    cyboy : tak to se skoro absolutně shodneme. I když něco z těch super hrdinů co jsi jmenoval jsem nečetl. Ptal jsem se na Velvet, protože mi to v době vycházení přišlo, že ta série stojí už od vydání tak trochu mimo. Tuším že se to s něčím dalším od něj krylo...nejsem si jistý jestli Fatale, nebo Fade Out. Prostě nikdo se tomu moc nevěnoval a rozmazávalo se furt jen to druhý a když jsem to potom přečetl, tak i když taky moc nemusím Bonda, tak tohle se mi líbilo. Asi ne na 100% ale 85 určitě. Přitom to má naprosto luxusní kresbu, která teda Seanovu smete hravě z povrchu zemského. Tak mě zajímal nějaký další názor. Ještě doplňující otázka? Jak se ti líbil ten aktuální Criminal? Osobně jsem čekal propad, takže mě dost překvapilo, že to tu laťku úplně v pohodě udrželo a od těch Iconických je to defakto kvalitativně k nerozeznání.
  • louza
    Mikei : ty bláho, zrovna KOBK je deluxe čítající asi 24 sešitů, když i Fatale měla před tím stejný počet sešitů a vyšla na dvě půlky. Uvěřil jsem, že to chce Image vydat vcelku až teprve když jsem tu knihu držel v ruce. Je to fakt velký. A drahý. Nemůžu mluvit za vydavatele. Ale neumím si představit, že by na českém trhu, který má problémy i s mnohem menšími omnibusy vyšlo něco takového.
  • louza
    cyboy : Jaká bys teda řekl, že je Brubakerova nej kniha? A co si myslíš o Velvet?
  • louza
    U téhle série je obrovský problém její nevyrovnanost. Když crew vydala první knihu, šel jsem do kolen. Příběh se částečně uzavřel ve druhé vydané knize, která už ale skvělého rozjezdu nedosáhla. Poslední část jsem dočetl v originále a pochopil, proč crew tenkrát ten konec zařízla. Protože politické blábolení v níž se to celé zvrhlo bylo fakt k uzoufání a situaci napravil až úplný konec, který kruh hezky uzavřel ale bylo už pozdě. Jako celek bohužel kniha neobstojí a na objednávku za tři litry to fakt nedosáhne. Knihu jsem neviděl, takže nehodotím, ale jsem si jist, že Krajina půlnočních stínů stejného autora i vydavatele je mnohem lepší investice, než hvězdy s totálně zabitým potenciálem.
  • louza
    Cyboy : :-)))

    Tady se to asi dalo čekat, ale je fakt, že Jodovi opravdu hrabe. Asi nejmarkantnější to bylo v Před Incalem, kde mu přišlo jako normální močit na sebevrahy během úkonu a znásilňovat mrtvou třináctiletou holčičku s králičí hlavou. Přečetl jsem první book a nechal toho, protože na zbytek jsem už prostě neměl žaludek. Celkem dost mě překvapilo, že to tady téměř všichni hodnotící přešli s ledovým klidem. Dám ještě tak ty westerny a tím pro mě Jodorowsky končí...je spousta hezčích méně úchylnějších knih.
  • louza
    Fimi : jasně. Chápu jak to myslíš a souhlasím s tím, že co se týče hlavních prodejních řad, jsou autoři asi pod mnohem větším tlakem než v bokovkách typu GC. Ale nepřijde mi, že GC by byl zrovna příklad spin offu, utrženého za řetězu, byť se dá takových najít jinak hodně. Je sice fakt, že ta série je hodně hozená do kriminálky, ale bez toho aby ten originální vesmír popírala. Vezmi si, že tady se v podstatě neděje nic co by nějak výrazně vybočovalo z maninelů hlavních řad. Přesto tady zabijou Robina. Dokonce dvakrát. A udělají to tak, aby to mělo smysl a nemáš vůbec šanci pochybovat, že by to tak bylo špatně. Pak přijde sešit Bloody Sunday a vidíš, že jsi pořád tam. V DC. A že proti těm opravdu velkým hrozbám, co dají zabrat i supíkům, jsou ti detektivové úplně maličký. Prostě si říkám, když to jde tady...proč to nejde i v těch hlavních řadách. Pravda někdy to jde...ten Daredevil. Ale jde to strašně málo. Jeden čas už to vypadalo, že i ty centrální řady dospějou. Ale ne je to furt to samý. Pěsti, navolejovaný kozy a dmoucí se bicáky.
  • louza
    Mám všechny ty sešity ještě do Semicu, ale když jsem teď ten staromilec, tak tohle určitě nemůžu minout. Už se těším až si potřetí koupím to samé a ukápnu slzu nostalgie. Protože tohle je Marvel! A tak to má byť, soudruzi.
  • louza
    cyboy : a jiné zase fascinuje tvoje někdy až...promiň ten výraz, arogantní... ignorace starých klasik. Holt někdo komiks miluje a má potřebu ho pojmout a uchopit ho jako celek i s jeho historickým vývojem a všemi konotacemi. Jiný prostě - a nepíšu "jen", protože i to je legitimní postoj - konzumuje a snaží se z něj vytěžit to nejlepší. Ty filosofie se holt nepotkávají. Jsem spíš těžič, ale spideyho mám ze supermanů nejvíc rád a myslím, že zrovna tahle knížka z klasik smysl má. Až jí dočtu, určitě to pochválím.

    Původně se mi do toho taky moc nechtělo, protože ditka kostrbáče moc nemusím. Ale přemýšlel jsem o tom a došel jsem k názoru, že nás vlastně asi jednak nikdo nenutí to kupovat o čemž tu bylo napsáno už dost. Druhak tady vlastně krom kompletů tyhle starší komiksy nikdo nevydává, čili je unikátní příležitost nastudovat si historii o níž jsme vlivem historických událostí přišli a nemůžu se zbavit dojmu, že dnes nám respekt právě k té dětské hravosti a pulpovitosti chybí. Jako superhrdinové fajn, marvel rulezz, ale mě teda nepřijde v pořádku, že většina lidí zná tyhle komiksové postavy z postahovaných sérošů, v lepším případě z kina a do comics pointu si nechodí kupovat knihy, ale hrníčky a polštářky s kapitánem amerikou.

    Podporu necítím ani v místních vydavatelích, protože většina z nich by si nechala spíš uříznout nohu a někteří by přidali i levé varle, než aby tady Spider-mana č.1 dnes vydali. A ještě v téhle kvalitě a pevných deskách za tuhle cenu. Pamatuji jedině netopejra, který se o to svého času systematicky snažil a i ten začal alibisticky až na čísle 50. Čili to co tu díky kompletům vychází je svým způsobem raritka, která tu díky lidem s tvým přístupem a davům vymaštěných z kina co si myslí, že Nick Fury je černoch a ne David Hasselhoff zcela pokřivuje základní komiksové povědomí.

    Jako reakci na tvou filosofii jsem se proto rozhodl, že zkusím opačný postup, sundám akademické brýle, nechám se unášet na vlnách pastelových barev simplicity a nastuduji z kompletové kartotéky poctivě historii aspoň Marvelu, abych na sobě zapracoval a stal se lepším fanouškem, člověkem i nerdem.
  • louza
    Říká. Hm. A já třeba říkám, že takový Fractionův November, nebo třeba Hawkeye, pokud bych chtěl být víc super, a když míň a víc do noir horroru tak třeba Gideon Falls. Jako image hezký, taky v tý nadprodukci těch pecek nemají úplně drtivou většinu. Spíš teda dost málo. Je potřeba to opatrně vybrat odevšad... Nicméně i to co jsem vyjmenoval mi pořád nepřijde lepší, než to co už tu vyšlo. Tak si tak říkám, jestli se třeba nedomáháme neexistujících ideálů. Chytrý superhrdinský komiks ze sedmdesátek. Nekonečné řady kvality typu gothamu... A jsme zase u toho. Člověk se prostě musí naučit přijmout i to méně dokonalé, na to aby si mohl užít geniální kusy. Nejhorší je přežrat se géniem.
  • louza
    karl : má to barvy učesanější digitálem, ale dá se to. Ditkova kresba mi osobně přijde celkem hnusná (vztaženo k Romitům, nebo Kribymu, neřkn-li Buscemovi), ale na to že je to Stan Lee se to dá i celkem číst. Asi neni nutný se tomu vyloženě vyhýbat, pokud tě ta historie baví.
  • louza
  • louza
    Mě by spíš zajímalo, jestli se odněkud zcela neočekávaně vynoří zhrzený cyboy s nohsledem a začne pokračování mého oblíbeného fun clubu na téma komiksových klasik.
  • louza
    fimi, cyboy : ok, díky za tipy. Podívám se na to. Sice jsem myslel, že zazní spíš něco klasičtějšího tak na úrovni Sothern Bastards, ale asi jsem otázku položil moc volně.
  • louza
    cyboy : a máš na mysli něco konkrétního co by mělo tuhle sérii nebo Skalpy zastoupit? Mě nenapadá z globálního pohledu moc lepších věcí, než zase Brubakerovky, které tady ještě nevyšly. Fade Out je boží, Kill or be Killed je fajn, ale takhle dobrý to neni, možná Incognito, snad Sleeper, ale toho jsem nečetl, nebo zase nová série Criminalu. Lazarus vypadá podobně, ale to mě nebavilo. Fell tu vyšel a neuspěl a pro jistotu i na anglofonním trhu, Kingsmani mě nebaví... Sin City známe. Co nejvíc bolí jen ten Parker, kde absolutně nechápu co na tom komu nevoní. Jestli má někdo tip čím nahradit Gotham Central se Skaply, tak nápady sem...
  • louza
    Poděkování BBartu, že to dotáhli do konce. Je to splněný sen.
  • louza
    Milo : no to jako...jo..oni se kolikrát nezabývají ani volbou tématu... mohli by z celé existence Marvelu postavit komplet klenotů. V jednotlivých řadách by se nemusely dublovat příběhy i celé knihy a knihy mohly mít i unikátní obálky. Ale to bys chtěl moc za dvěstě kaček :-) Von ten svět neni ideální.
  • louza
    Milo : proč ti to tak vadí? Je to na první ohled barevně rozlišený a to původní číslo už je stejně rozprodaný a dá se možná sehnat tak na bazarech kde lidi většinou ví co kupují. Záměna teda moc nehrozí...
  • louza
    Fimi : má, ale má jinej obsah. Shoduje se jen první číslo.
  • louza
    louza25.2.2020 23:51Rváč
    Fimi : ty jo, UV super, ale fakt Lost dogs? To snad ani neni nutný...to po dvou geniálních knihách čtenáři popraví. Proč ne třeba nobodyho? Trillium opravdu chybí. Skvělá žánrovka.
  • louza
    Doppelganger : no ale to jsou přesně ty snížené nároky o kterých cyboy mluví :-) Blejská se tam bicák, vlaje plášť a kozy trčej, je to marvel/dc, znám to z kina, buch tam pět a půl z pěti. Podle mě je dobře tlačit na kvalitu v soudobém heroickém komiksu, protože pak půjde zákonitě kvalitativně nahoru všechno ostatní. Nikdo nechce psát komiksy, který budou ještě blbější než superhrdinský průměr.

    Druhá věc jsou komplety, který mají (h)různé cíle a jejichž hodnocení je někdy dost retrospektivně komplikovaný. Já třeba vyrůstal na zlomku (mojí optikou samozřejmě na tom nej) Marvelu osmdesátých let. Když dneska otevřu Spider-Manovu svatbu, která je přímým pokračováním příběhů, co jsem četl tenkrát, je to pro mě jako bych obracel stránky dávno přečtené knihy, kterou mi zlý kamarád komanč před třiceti lety ukradl. Nikdy jsem jí nečetl, ale dokážu se přesně vžít do doby kdy vyšla, chápu vliv jaký to mělo na tehdejší scéně, cítím ten nabubřelý tlak novodobých McFarlaneů z dominujícím německým katalogům Quelle. Čtu to a nepřijde mi to divný. Cyboy to dnešní optikou nekousne a vlastně chápu proč, ale já zas nemůžu jít proti svojí přirozenosti. Na druhou stranu se rozhodně nedá říct, že by mi někdo jakkoli ukradl Ditka, který je u mě za nula. Pak ti Milan Krejčí tvrdí, že Ditko je vlastně machar a nebrzdí ani před Halem Fostrem a celý to korunuje myšlenkou, že komiks je hlavně o kresbě a ne o příběhu...valíš oči na úplně jinej svět. Nevím. Nevím jestli jsou ty komplety dneska vůbec nějak efektivně hodnotitelný.

    Jinak se bavíme samozřejmě o překladovém komiksu. Přečíst všechny ty věci v originále, nefiltrované vkusem vydavatelů, to je fakt na regulérní Bohnice.
  • louza
    cyboy : Jasně. Nic proti nízkým hodnocením, pokud je na místě. Je ale otázka jak k tomu přistupuješ. Osobně to mám tak, že když už něco hodnotím, je moje hodnotící škála zhruba 3-5 podle toho jak mě co osloví a jaký emoce ve mě dílko probudí. Znám se. Poměrně přesně vím, co se mi bude líbit a málokdy se úplně seknu, takže jdu programově po tom co mě baví. Zjednodušeně řečeno si můžeš představit 1-2 hvězdy u každé knihy kde moje hodnocení chybí :-) A myslím, že takhle to má většina lidí. Původně jsem myslel, že jsi nějaký profesionálnější kritik, který knihy fasuje, nebo třeba korektor, který to číst musí, ale když tvrdíš, že jsi řadový nadšenec (jako já), který to všechno kupuje a skladuje za své, tak to tedy smekám. Oceňuju ten poctivý přístup, ale chce to k tomu prostě získat i ten nadhled, jinak tě to zválcuje. Klidně dvě hvězdy, proč ne? Ale když pak ve tvém komentáři cítím jak tě to vnitřně semele, tak je mi z toho trochu smutno. Pořád si myslím, že tady toho kvalitního čtení vychází fakt dost a byla by škoda nechat se převálcovat něčím, co už je ti dávno malý. Třeba se k tomu časem vrátíš a zjistíš, že to zas s odstupem nebylo tak blbý, když přistoupíš na pravidla hry. Ještě tam taky zdaleka nejsem, ale věřím, že přijde doba, kdy si v důchoďáku fundovaně podebatujeme s Jirkou o Squirrel Girl :-))
  • louza
    cyboy : Řešil jsem před časem to samý co ty. Tady na db hodnotím sice asi jen pět let, ale komiksy čtu podstatně déle a je to moje celoživotní láska. Když jsem byl malej, byla to vzácnost a první semicy zjevení. I dlouho potom se dalo ještě koupit a přečíst všechno co česky vyšlo, nejen proto, že toho bylo málo, ale i proto, že to šlo defakto o výběr z výběrů a kvalita šla k maximu. Po roce 2010 se ale situace trochu změnila a s poslední Markýzovou přednáškou na Crweconu mi došlo, že komiksem se dá taky přežrat až ke znechucení, že asi nemám ten správný vrozený nadhled jako Lenny, nebo zenový velmistr komiksového nerdstva Jirka Pavlovský, a že pokud si chci lásku k médiu uchovat, budu muset začít filtrovat co čtu. Ono je to i o určité pokoře a přijetí pravidel na nichž to médium stojí. Zejména superhrdinský komiks, který celý trh táhne je v podstatě novodobý pulp a i když se tam občas daří propašovat zajímavé myšlenky nebo příběhy, tak se pořád bavíme o prostředí, kde se chlapi v pláštěnkách se slipama přes kalhoty houpou na provazech mezi mrakodrapy. Z toho Shakespeare nikdy nebude. A je třeba si přiznat, že tomu silonu vděčíme třeba i za to, že Lemire dnes už nepracuje v McDonaldu, ale píše pro nás příběhy jako je Rváč. Líbit se mi to nemusí, ale taková je holt realita.
  • louza
    :-) Cyboy je neúprosný logik marvelovského vesmíru. Ale já má fandím. Jsem rád, že ho máme, protože je ochotný přečíst hromady plebsu a jednou za čas upozornit na něco co bych jinak nejspíš přehlédl. I když tady bylo tak jasný, že to bude děsný, že mám úplně zvrácenou chuť to taky zkusit :-)
  • louza
    Tyfus : to je ale dobře, že čtenáři rozvojové komiksové země dospívají a nežerou všechno i s navijákem, ne?
  • louza
    louza23.12.2019 00:45Providence
    Přiznám se, že ač jsem původně knihu hájil, řešení, které Argo zvolilo jako opravu mi připadá snad nejhorší možné. Už to vlepování sešitu se mi moc nelíbilo. Ale dobře, pokud to jde pořídit separátně, beru. Bohužel se ale jako sběratel sešitovek s realizátory rozcházím v názoru na to co je to "sešit". Celá Providence původně vycházela sešitově. Po kapitolách. Takže jsem naivně předpoládal, že Argo natiskne sešit právě v tomto formátu. Mylně. Takhle ty opravé sešity FAKT nevypadají. Spíš připomínají nátisk pro korektora, kterými bych tipoval, že i jsou. Ach jo.
  • louza
    louza8.12.2019 22:41Providence
    Doppelganger : protože nemají jak jinak si to přečíst. Providence totiž není Lobo a vyžaduje poměrně dost pokročilou znalost jazyka. Běžně čtu komiksy v originále a i tohle jsem zkoušel ale prostě nedal. Proto jsem rád že to vyšlo aspoň takhle.
  • louza
    louza30.11.2019 14:22Providence
    Hawwwran : Ne to jsem nevěděl :-) Věřil jsem naivně, že to přetiskli. Samolepka je podvod. V tom případě už chápu tvůj dotaz. Poznám, že je to rarita prostě tak, že vím, že jsem to kupoval v den vydání ;-)
  • louza
    louza28.11.2019 14:57Providence
    Dalamar : je to tak. Ať před nebo po, tahle kniha čtenáře k Lovecraftovi prostě dotlačí.
  • louza
    louza27.11.2019 20:32Providence
    Hawwwran : snadno. Podívám se na obálku. Na raritce v nadpisu chybí velké černé G, které má překrýt původní h. Najdi si tady v databázi všechny tři vydání a tam to uvidíš.
  • louza
    louza27.11.2019 11:42Providence
    Doppelganger : to bezpochyby platí. Ale při pohledu na výsledky aukcí s chybovými výtisky se to málokdy stane. Osobně si držím první verze zprasenýho Temnýho rytíře, Kontrakt na Boha, nebo právě Providence, kde je velká pravděpodobnost, že právě tenhle průser vejde do legend :-) A jakmile to Argo stáhne a opraví, tak tím tu krásnou chybovku zničí. Tím spíš, že s tou chybou funguje možná i líp než bez ní.

    Jediné co jsem si kdy nechal vyměnit, byly downscalované Skalpy, protože tam to nebyla chyba, ale čiré lamerství.
  • louza
    louza27.11.2019 10:10Providence
    farnhajt : tak, tak. Realita je taková, že chybové verze mají mnohem větší cenu než kdejaká limitka.
  • louza
    james89 : :-)) No to se ti nezdá. Ty se tam prodávaly právě proto aby se z trhu vytratily. A můžeš si být jistý, že vydavatelé setsakra dobře vědí co v levných knihách skončilo, takže dotisk čekej u většiny titulů nejdříve nikdy.
  • louza
    SlouzimStarymPsum zdá se antikvariátům rozumí, kampak na něj...neprojde žádná levota
  • louza
    Ne. Není možná...někoho konečně po dvou dekádách napadlo znovu přeložit a vydat Simmonsův Enydmion... Hlavně nikam nechvátat. Do důchodu času dost... Jak tak koukám na ten argo edičák, tak tohle bude drahý léto...
  • louza
    louza26.4.2019 09:34Pindárna
    Matio : Tohle mám pocit, že jsem někde četl...nevydával tyhle Conany Petřík v komiksových legendách? Pamatuju si, že žádnej hit to teda nebyl, prodejní ani čtenářskej.
  • louza
    U Boga šlo opravdu jen o to opravený G. Ale kdo stihl koupit neopravenou verzi, má sběratelskou raritku... Fryi, že se nestydíš takhle žebrat, vidím Loba, tak naběhnu do čáslavský, ne... ? :-)
  • louza
    louza4.4.2019 22:33Pindárna
    Fimi : hm, Marvel asi ne. Tam byla tehdy (jako by to bylo včera) kauza kolem Zázraků, ještě když CC fungovalo pod jménem Calibre. Vydavatelství tenkrát zmástrovalo původní podklady a když to viděl Marvel ve schvalovačce, chtěl po nich ať jim ty podklady pošlou. Oni jim to ale nechtěli jen tak dát, ale chtěli to odprodat zpátky. Asi se nedohodli, protože od tý doby byl pohádky marvelu konec. Ne že by to nějak vadilo...
  • louza
  • louza
    Tak to je fajn, že si rozumíme.
  • louza
    Fimi : v pohodě, já chápu tvůj dnešní úhel pohledu. Když Buchal oznámil, že to bude vydávat, taky mi to přišlo deset let po novém miléniu jako zcestný. Jen jsem chtěl ukázat, že komiksy se nějak vyvíjí a že tohle jako evoluční mezistupěň mělo svojí váhu. Je fakt, že dneska se k tomu už taky nevracim.

    Walome : jasně, pro člověka kterej komiksy nějakou dobu sleduje, má načteno a jde napříč mezi žánry, tak kouká spíš dopředu. Ale když jsi relativně nováček a líbí se ti třeby ty Skalpy, tak hledáš přirozeně něco podobnýho a ten Hitman by tě třeba mohl uspokojit. Je sice krásný, že toho vychází mraky, ale to ještě neznamená, že všichni čtou všechno a baví je to. Já Skalpy žeru, ale je mi jasný že bude trvat možná dalších dvacet let, než přijde něco podobně kvalitního. Proto nevidím nic špatnýho na tom pohrabat se trochu v minulosti. Podle mě je dobře, že lidi Hitmana díky tý akci zkouší. Ta série si zaslouží být čtená.
  • louza
    Fimi : no ono je to relativní. Ne všechno přežije. Říkáš hnůj.... A já ti řeknu, že když se někdy kolem roku 1991 v PNSkách objevila Stezka (tehdy tuším čerstvě pokrácená o přízvisko pionýrů) s predátorem rozkročeným nad zmláceným Shafferem na obálce, tak to byla vedle čtyřlístku a začínajícího Médi pusíka PECKA na kterou se stály fronty. A to vyšlo jen asi prvních dvacet stránek v utlradebilním překladu, kterej občas ani neseděl do bublin. O tom bílým hnoji, kterýho ses tak s odporem zbavil jsme si mohli nechat jen zdát.

    Co se týče Hitmana, ano je to letitá klasika, ale nějaký Walomeho rozumy bych nebral vůbec vážně. Svojí kvalitu to má narozdíl od jiných Ennisovek (a třeba i toho predátora) i s odstupem času a je to bezezbytku čitelné i dneska. Užij si že máš možnost přístupu ke kvalitní ucelené sérii za takhle malou cenu. Ono v tom roce 2004, když jsme to původně kupovali, byly ty čtyři stovky co to stálo taky trochu jiný čtyři stovky než dnes...
  • louza
    Ale tady se nebavíme o stovkách ani desítkách prodaných komiksů. Bavíme se o kusech vydražených fanšmejrky a sběrateli. Sběratelé jsou lidi padlí na hlavu, kteří většinou ty komisky ani nevyndavaj z igelitu, natož aby je četli. Těm je nějaká kvalita příběhu úplně šumák... Kvalita (která je navíc v našem případě silně subjektivní) rozhodně neodráží cenu. Tu odráží jen pocit lidí, že to tu cenu má, nebo bude mít. Pro sběratele je mnohem víc než obsah důležitější, pocit že on to MÁ a aby se to blejskalo a lícovalo to v knihovně. Opět tedy přihrávám Kapisovi. Osobně jsem po roce 2000 v LK koupil mraky knížek za 29kč, který dřív byly všude a dnes se dnes draží za pět set, tisíc korun... Je to JEN o nákladu a možnosti dotisku. A já vsadím levý varle, že dotisk omnibusů nebude.
  • louza
    Cenu určuje množství. A jelikož jsem si jist, že dotisk černobílýho Sandmana, ale třeba i černobílého Kůstka, nebo vázaných MDEK jen tak nebude, je to velmi vhodný překupní artikl.
  • louza
    louza27.11.2018 13:07Pindárna
    Walome : promiň, nechtěl jsem se ti smát, baví mě to obecně. Přehlídnu že sugestivně navádíš admina na můj ban negativně pasivní formou výpovědi (neptej se co to je, právě jsem to vymyslel abych vypadal chytřejší). Možná se směju jen svý blbosti a vy ještě víte o čem se bavíte. Ale já se už fakt ztratil.
  • louza
    louza27.11.2018 12:57Pindárna
    Ty jo, já se v tý debatě nějak ztrácím.

    Zdá se mi to, nebo se tady politicky neuvědomělý xenofob se sklonem k šikaně mladších Kapis snaží volat po svobodě slova, zatím co politicky korektní, globální mládežník Fry pro něhož všechny názory mají stejnou váhu tady volá po zavedení cenzurního lynče? Hoši, nezdá se vám, že prostředky které vyžadujete jsou trochu proti názorovým proudům k nimž se vzájemně přiřazujete? :-)

    Korunu všemu nasazuje dokonale nestranný Walome, který všem na plnou pusu tvrdí, že nic netvrdí a že vlastně o nic nejde :-D Fakt dokonalá diskuse. Možná že Zack má nakonec pravdu :-)
  • louza
    Jestli můžu trochu poradit, celkem se nám pro srazy osvědčilo http://doodle.com/
  • louza
    louza26.11.2018 20:21Pindárna
    Zack : Jasně. Je to tvé svrchované právo. Tak uvidíme, jsem celkem zvědav jak to bude fungovat v praxi. Možná si z toho něco ukradnu pro sebe, když to bude dobrý.

    Fry : Trochu nerozumím co znamená ohrožovat svým názorem (ale zní to fakt ftipně) :-) Já patrně ohrožuji někoho svým názorem v každém komentáři, pokud si ho někdo svévolně přečte a nechá se jím dobrovolně ohrozit :-) Jestli myslíš takový to "můj názor je nej a všichni kdo nesouhlasí jsou blbové" (a to tisíckrát opakováno), tak to je skutečně problém, zvlášť když se takových lidí sejde víc a utvrzujou se v tom. Ale to se tu myslím neděje, nebo jsem si toho nevšiml. Občas sem tam nějaký exces, jsme přece jen na internetu. I já sám tu určitě párkrát prudil. Ale pořád žiju v domnění, že je to tu celkem zdravý. Osobně pravda některý lidi a jejich postoje nemám moc rád, ale naučil jsem se je tolerovat a trochu i respektovat. Holt tisíc lidí, tisíc chutí.
  • louza
    louza26.11.2018 17:17Pindárna
    Zack : chápu. Je otázka jestli tohle může jedinec subjektivně nějak spravedlivě rozsoudit. Osobně jsem tuhle otázku řešil na jiném webu, kde sedím na tvé sesli a rozhodl jsem se pro naprosto minimální vměšování. Konkrétně Kapise tam mám taky a nikdy jsem mu nemazal jediný příspěvek, byť občas šla diskuse hodně mimo topic. Pokud už bych se k tomu rozhodl, asi bych mu dal bez další následné diskuse echo proč jsem se k tomu rozhodl. Za sebe můžu říct, že se mi tvůj liberální a rozumný přístup doteď líbil, tak věřím, že to vymyslíš nějak chytře.

    Fry : Walome má podle mě v tomhle pravdu i když je to možná trochu jinak než to on myslí, lidi to fakt umí i sami a brát do ruky bič málokdy něco vyřeší. Cenzura není nikdy správný řešení. Koncepčnní řešení je jedině systematická výchova. Podle mě je současná situace a úzkoprofilových webech docela fajn díky nástupu facebooku kam se odlili ti největší křiklouni a na žánrově zeměřené stránky chodí už povětšinou jen skuteční fandové. To bahno co bylo po celém internetu v první dekádě už dneska notně prořídlo. Bylo fakt o dost hůř.
  • louza
    louza26.11.2018 14:17Pindárna
    Draco : řekla největší místní trolice...:-) Ale v podstatě souhlasím, že tady snad diskusní osvěta a umírňování není až tak potřeba. Spíš si říkám, jestli je to problém jen komiksových diskusí a jestli to vůbec můžeme v tak malé ohrádce vyřešit. Jestli ty jevy náhodou nejsou hlubší společenský problém. Ale zase na druhou stranu komiks je součástí společnosti, tak proč nezačít před vlastním prahem...?
  • louza
    louza20.11.2018 15:19Pindárna
    Hm. No jak to vidím já, tak problém není ani tak v tom co si o Plutoně myslí nějakej společek pár stovek aktivních komiksových fandů, kteří Plutonu znají a z nichž zlomek jich hodnotí tady a i kdyby si to nakrásně koupili všichni, tak to sotva spasí. Ale je to o tom jak oslovit lidi, kteří o Plutoně a Lemirovi ani nějakém komiksu v životě neslyšeli, aby si jí koupili. Protože fandů je pár stovek, kdežto těch ostatních je pár miliónů. Podle mě je to to samé jako vždycky. Plutona se zkrátka nechytla. A jasný recept na to co se chytne neexistuje.
  • louza
    louza20.11.2018 14:00Pindárna
    Zack : dělat sám je neumím, proto rád podpořím lidi, kteří to umí. Ale musím nějak zjistit, které za to stojí... Tady bych tu diskusi s dovolením utnul, protože podobných už bylo a stejně se to ještě nikdy nevyřešilo. Mysli si co chceš, já stejně budu konat jak uznám za vhodné. Je celkem jasné, že se nedomluvíme a jen zbytečně budeme generovat další nesmyslný bajty do databáze.
  • louza
    louza20.11.2018 13:39Pindárna
    Zack : Tímhle si mi nahrál na smeč. Protože já do hospod už skoro nechodím z důvodu, že v 80% případů tam hnusně vařej a mám pocit, že za svoje peníze nedostávám tu přidanou hodnotu, kterou bych čekal. Pokud vezmu tu samou cifru a udělám si jídlo doma sám, dosáhnu skoro vždycky lepšího výsledku. Komiksový trh má v mém případě jedinou šanci. Buď to bude fungovat tak jak to vyhovuje mně. A nebo se toho vůbec nebudu účastnit a nezaplatím ani to co mi chutnalo. A při přehledu mých komentářů tady v databázi je jasný, že mi chutná fakt nadprůměrně. Vzhledem k tomu, že všechno cvakám za svý a většinou těsně po vydání.
  • louza
    louza20.11.2018 12:13Pindárna
    Gmork : tak, tak. Pamatuju si, že když jsem tohle vysvětloval Scarfaceovi, tak docela ztuhnul co jsem to za prašivýho zloděje, kterej to ještě do očí přiznává :-) Ale je pravda, že nebejt možností, který jsou dnes a nemít možnost si předečíst některý věci dopředu, tak bych v tý záplavě (hlavně tedy té zahraniční, česká je už odfiltrovaná) nečetl raději asi nic. Riziko šitu je obrovské. Ale i tak toho koupím mraky jak v cz, tak i dost v en. Věšinou to pak vypadá tak, že jednou za čas napochoduju do krámu vydavatelství a jen ukazuju prstem. Nejvíc mě baví nákupy v CC, kde mi ta paní vždycky přeje ať se mi kniha líbí :-) - ano líbila se mi. Proto jsem tady. Na druhou stranu, toho vychází opravdu spousta pěknýho a když mi na stacku čeká 10 knih s potenciálem 100%, proč se zabejvat osmičkovou záležitostí?
  • louza
    louza13.11.2018 22:10Povinná četba
    Fimi : Doctor Star je velmi dobrý. Skoro bych řekl to nejlepší co pod BH hlavičkou zatím vzniklo.
  • louza
    louza10.11.2018 00:12Pindárna
    Fimi : Jo. Řekl bych že ten Outcast už zase tolik ne, ale WD je prostě objektivně hit. Já mám třeba rád Willinghama, ale vůbec mu nevyčítám, že po Fables defakto zmizel, protože co by taky ještě psal lepšího, že? Proto říkám : nevydávejte samý Ennise, Aarony, Morrisony, Jodorowský...navydávejte ani celou produkci vydavatelství Image, Vertiga ani Longshot Comics. Vydávejte prostě "jen" dobrý knížky.

    A co je dobrý určím samozřejmě já :-)

    Opět nědokážu odpovědět. Některé knihy od Aarona, něco od Ennise MAX (bez max nic). Remendera neznám. - Nevim, neřeším, neměřím knihy, nelícuju je v polici ani nesbírám komplet jediného autora protože to je statisticky vždycky cesta do pekla. Prostě se snažím vytipovat a přečíst to nejlepší. I tak toho vychází tolik pěknýho co zaručeně minu.
  • louza
    louza9.11.2018 23:54Pindárna
    Fimi : není to jasný? Celý filmový Avangers a všechno kolem nich jsou okopírovaný Ultimates. Většina laický veřejnosti si myslí, že Fury je černoch. Řekni jim, že je běloch a že ho v devadesátkách hrál David Hasselhoff a všichni kinoznalci Marvelu tě pošlou rovnou do blázince... Ano. Old Man Logan jedinej ne. Jeho nejkvalitnější věc naprosto klasicky unikla pozornosti Hollywoodu :-)

    Jinak teda k tý bandě...ono se to líp soudí zpětně. Sám si řekni, jestli by sis ty knížky přečetl ještě jednou. Ennis byl věrozvěst a přišel s něčím fakt novým. Ale chtěl to novátorský drsňáctví trumfnout ještě větším drsňáctvím a už mu z toho vyšel paskvil. Pak se ještě celkem chytil v těch svých válečných komiksech, ale to už nemá tak silnej záběr. Ani Crossed nebylo nic moc. Kirkman ukázal že to jde dělat mnohem zajímaveji.
  • louza
    louza9.11.2018 23:31Pindárna
    Fimi : já chtěl říct spíš to, že nejde absolutně paušalizovat. Uznávám Moorovu svrchovanost, ale jeho aktuální věci jsou neprosto nečitelný. Preacher a Hitman byly v době devadesátkovýho marastu komiksovým zjevením, který defakto nadefinovalo podobu komiksu v další dekádě. Ale Banda už byla slepá ulička, kde si jen nějakej pomatenec vylejval svoje komplexy z byznisu, který ho proslavil. Na Millarový práci zase stojí celej filmovej vesmír Marvelu, z jehož úspěchu tyje celá komiksová scéna. I ta, která se ráda považuje za nezávislou. Moc si ho vážím, ale z jeho Empress jsem dal asi dva sešity. Jeho nový věci mě vůbec nebaví. Aaron má super Skalpy a perfektní první knihu Southern Bastards, ale třeba takový Goddamned jsem vůbec nekousnul. Každý má holt svůj vrchol a nejde jednoduše říct kdo je lepší.
  • louza
    louza9.11.2018 23:10Pindárna
    Fimi : Oba :-) Ennis v devadesátkách a Millar po miléniu. Po roce 2010 Lemire :-)
  • louza
    Fimi : to víš holt, někdo to má na čtení, někdo je šmelinář :-) Ne vážně, vím jak to myslíš. Knížky v angličtině se v čechách velmi špatně prodávají dál, to je prostě realita. I když jí moc nechápu.
  • louza
    louza5.11.2018 09:51Pindárna
    uff : 30 knížek? To se snad ani nedá....navíc ono to není zase tak provázaný za posledních 10, 12 knih se vlastně nic zvláštního nestalo... Ale je to návykový.
  • louza
    Fry : překlad Plata, redakce Hokr, korektury Gotfrid, DTP Lelita, Kočí. Jaktože to už nemáš? Zrovna tahle kniha je po delší době opravdu bohová, jsem z ní hodně nadšený.
  • louza
    louza26.10.2018 13:56Povinná četba
    Killingjoke : rozumím, no i já mám právě na Brubakerovi nejraději to, že moc neplácá. Promyslí příběh, řekne ho a jde na další, většinou úplně jinej. Což teda s tím návratem k již vyřčenému trochu ztrácí na přitažlivosti, ale co se dá dělat. Věřím, že to zvládne dobře. KobK určitě dojeď, ta druhá půlka je řekl bych lepší než první.
  • louza
    louza25.10.2018 21:49Povinná četba
    Killingjoke : fajn zpráva, ale přiznám se, že po tom co jsem dočetl Junkies, který je taky v podstatě trochu jinak technicky zpracovaný Criminal s dosud neznámými postavami, tak bych se spíš bez dalších dílů obešel. Už ty dvě doplňovačky Savage Sword a Kung-fu byly jen..."takovej normální kriminál". Junkies mi přišlo sice fajn, ale vyloženě šablonovitý. Navíc pointa na kterou vede je do poslední stránky naprosto neuhodnutelná. Nový Criminal bude určitě dobrý, ale stejný jako to, co už známe. Brubakera obdivuju hlavně proto, že pokaždý přišel s něčím novým a mezi sériema Criminal, Fatale, Velvet, Fade Out i KoB jsou diametrální rozdíly....proto bych raději něco novýho co ještě neznáme... Třeba středověký drama, divokej západ, starej Egypt, nebo tak něco.... Viděl jsi třeba někdy noir z džungle postavenej na základech Rice Burroughse? Já taky ne. A proto by ho měl Ed napsat. Byl by byl můj splněný sen. Criminal už znám :-)
  • louza
    Hawwwran : vyráží to dech. Takovýhle použití knižních artefaktů mě nikdy nenapadlo. Já si na zeď trapně zpátečnicky kupuju originální obrazy :-) Jo, máš to moc hezký.
  • louza
    louza21.10.2018 20:07Pindárna
    Radim : Já to četl. Jak původní Carthago, tak i Carthago Adventures. První je homogenní příběh o prehistorickém žralokovi, adventures je několik různých příběhů kde kryptozoolog pátrá po dalších příšerkách. Líbilo se mi obojí. Christophe Bec je můj oblíbený řemeslník a i když si nemyslím, že jeho tajemné příběhy na hranici horroru, které nejvíc asi odpovídají modernějším Aktům X, patří mezi špičku v komiksové literatuře (možná kromě sper skvělého Pandemonia), vždycky si jeho knihy neskutečně užiju. Chtěl jsem už před děkolika lety na fóru Crwe, aby to zvážili, ale byl jsem Gmorkem utřen, že to jsou horory a to že se rozhodně neprodá a nikoho (jeho) to nezajímá. No. Tak asi jo. Já si to kupuju všechno. Je to bezva.
  • louza
    louza18.10.2018 12:37Povinná četba
    Fimi : mrkni na to. Je to podobný divnopříběh na hranici fantasy a horrou jako ptávě Zámek a klíč. Líbila se mi i psaná předloha a komiks se jí podle mého soudu zcela vyrovná.
  • louza
    louza18.10.2018 12:33Publicistika
    Draco, Walome : nerad držím basu s váma dvěma extrémistama, ale Craig Russell je vážně dost strašnej. Jak vidím někde jeho jméno, okamžitě odcházím i když tohle by mě zrovna tématicky docela zajímalo...škoda.
  • louza
    louza18.10.2018 12:27Povinná četba
    Fimi : Já bych bral třeba takový Great and Secret Show, který bylo zkomiksovaný podle Barkerový knihy kreslířem Rodrigezem a od jeho Zámku a klíče je defakto k nerozeznání. A je to Barker, takže je to zajímavej příběh. Absolutně jsem nepochopil proč to tady všichni přehlédli. Od CC bych tohle třeba čekal už před lety. A nic. Stejně tak jsem nechápal Moorova Nema, který se nakonec letos objevil. Ono je hezký omýlat si tady na fórech pět stejnejch věcí od jednoho autora, ale dost lidí si neuvědomuje, že v šuplíkách je toho ještě hodně klenotů, který jsou dávno ukončený, prověřený a tady nevyšly.
  • louza
    louza16.10.2018 12:19Pindárna
    Hawwwran : Tak ty anglický Gw taky. Nevím proč z čista jasna nedrželi původní formát. Nejsem naštvanej, protože větší, lepší. Ale moc to nechápu...
  • louza
    louza16.10.2018 10:53Pindárna
    Hawwwran : A jé, nelícuje :-) Kdybys viděl jak vypadá moje polička s Grandvillama, dostal bys mrtvici. První český díl o 5cm menší, pak anglická rovinka a poslední černej zase o 5cm větší. A víš co? Jen jsem se hlasitě zasmál při představě jak by z toho někteří padli do mdlob a je mi to jedno. Poličky beztak vzdávám a už to nějakou dobu pytluju....už se to nedá.
  • louza
    louza13.10.2018 11:45Pindárna
    mkw : Kůstek je tady stejně jako někteří jiní pro všechny. Uspokojí pohádkové chutě rozjuchaného dítěte stejně, jako protřelého pedofila.
  • louza
    louza4.10.2018 20:56Pindárna
    Vlastně nevím co je na tom špatně. Je tam jakoby všechno z prvních pěti šesti knih, ale nějak už to nefunguje. Možná je to tím, že je tam víc fantaskní složky oproti té civliní v prvních knihách. Ten druhý run se zkrátka moc nepovedl. Ale neboj. Vyšly dvě knihy a už dva roky je ticho po pěšině..., takže druhý omnibus tímhle tempem bude tak za 10-15 let to už budeš mít úplně jiný problémy ;-)
  • louza
    louza4.10.2018 19:15Pindárna
    Hm. Hezký. Ten omnimbus obsahuje všechno. Celý první run. Kdyby bylo na mě, už bych to tím skončil. Ten druhý run s tím lovecraftovským podzemním zlem mě nebavil a zdá se že ani Snydera, když už se několik let nemá k tomu aby to dopsal.
  • louza
    Fimi : Takže realita může být klidně taková, že se BB artu neprodává vlastně nic :-)
  • louza
    Hele a to máte nějak podložený od BBartu, ten často opakovaný možný mýtus, že se Sága dobře prodává? Protože ono usuzovat jen podle toho, že to někdo vydává ještě neznamená, že se to musí nutně prodat. Před časem jsem se bavil s p Buchalem (to ještě chodil na crwecon) a ptal jsem se ho proč vydává tolik omnibusů. Odpověď byla, některý jsou šity, ale práva jsem koupil jako bundle, tak to vydávám když už jsem za to zaplatil, navíc to chci mít srovnaný pěkně v knihovničce. Čili žádná extra prodejně orientovaná motivace a všichni víme, jak omnibusy dopadly (kdo neví - takřka bez výjimky ve slevách některé až za 90% ceny) Pravda je taková, že motivací k vydání knihy může být fakt hodně a optikou čtenáře nemáte absolutně šanci jí uhádnout pokud vám jí ze zákulisí někdo nesdělí...
  • louza
    Když to trh nechce, tak asi bohužel....no ale mě osobně připadají GC a Fatale jako suveréně to nejlepší co tu teď vychází.
  • louza
    Masy hltají pláštěnky protože to znají z kina... To s komiksama vůbec nemá co dělat. Že ten ajrnmén náhodou vychází z komiksu, to je taková spíš nehoda z níž celý ten komiksový trh tyje. Druhá věc je, že lidi jsou čím dál línější číst, případně na to mají čím dál méně času a ten komiks přece jen ještě zvládnou. Realita je bohužel taková, že komiksy, tedy to co já za ně považuji, třeba tu Fatale, jsou i na mamutím americkém trhu v podstatě okrajová záležitost a prodejnost sešitovek se řeší v řádech tisíců kusů. No a my jsme ještě pořád o několik řádů pod tím, takže je svým zůsobem docela zázrak, že vyšly aspoň ty dvě knihy :-)
  • louza
    Fry : uff, to nejsou dobrý zprávy. Přitom je to tak skvělý. Nechápu co to s těma lidma je...
  • louza
    louza30.8.2018 10:34Pindárna
    Chápu co cyboy myslí a osobně na to neklikám přesně z těch stejných důvodů, ale nechal bych asi zatím rozhodnutí na čtenáři, zdali je bude chtít podpořít svým klikem či nikoli. Už tak máme kolem sebe (nemyslím comicsdb, tady je to příjemně liberální) různých restrikcí až dost. Otázka je co do budoucna, protože kdyby to takhle dělal každý...
  • louza
    louza29.8.2018 18:15Povinná četba
    Záleží asi na nás - na prodejích. Divil bych se, že by paseka nepokračovala dalšími knihami pokud se Essex County chytne.
  • louza
    louza29.8.2018 09:19Povinná četba
    Gideon falls je hodně dobrý. Po první knize už to začíná dávat docela smysl. Na to že je to v podstatě autorova prvotina, kterou vymyslel ještě před Lost Dogs to moc pěkně šlape. Jasný adept do hledáčku crwe.
Sbírka z comicsů na CDB
Četl/a: neveřejné
Mám: neveřejné
Chci: neveřejné
Sháním: neveřejné
Nabízím: neveřejné
Osobní: neveřejné
Sbírka mimo CDB
Četl/a: neveřejné
Mám: neveřejné
Chci: neveřejné
Sháním: neveřejné
Nabízím: neveřejné
Osobní: 0