1

Frank Miller začínal s komiksovým Mužem beze strachu - Daredevilem jako kreslíř, záhy už ale promlouval do celého konceptu a směrování této superhrdinné série. V roce 1986 pak společně s Davidem Mazzucchellim stvořili sedm sešitů, které dohromady dávají souvislý příběh Born Again neboli Zmrtvýchvstání. Millerův výbušný scénář nepochybně patří k tomu nejlepšímu, co může komiksový svět nabídnout. S Mattem Murdockem si sáhneme až na samé dno, abychom se od něho odrazili a vybojovali bitvu nejen proti zběsilým protivníkům, ale i s vlastní nepříčetností a paranoiou. Miller si to nijak neusnadňuje. Ten pád cítíte ve všech kostech a záhybech těla. Je to drsné a nekompromisní vyjednání, přitom se neztrácí promyšlená a do posledního detailu propracovaná struktura. Žádné zběsilé scény nejsou na pořadu dne, občas vykoukne i nějaká ta lyrická pasáž. Kresba Davida Mazzuccheliho jde s tímto vyzněním ruku v ruce. Je právě tak uvolněná, dynamická a koherentní, jak je v daném okamžiku třeba. Snad jen do obálek jednotlivých sešitů mohl přidat více šťávy. Každopádně tato Daredevilovská minisérie mě hodně bavila.

vzhledem tady k tomu hodnocení jsem čekal že to bude pecka a bohužel jsem doufal ve víc než jsem dostal... jsou tu dobré i hodně dobré věci, stejně tak je tu pár věcí které bych vytknul, ale vzato kolem a kolem to je dobrý

Daredevil je moje oblíbená fiktivní postava a tak není žádné překvapení, že toto je jeden z mých oblíbených komiksů. Věc se má ale tak, že i když Daredevila neznáte, nebo znáte jen z průměrného filmu, tady si ho zamilujete. Tento komiks redefinoval tón a celkové pojetí jeho příběhů. Daredevil alias Matt Murdock je zde naprosto zničený. Jak fyzicky, tak spirituálně. A nejen on. Miller posílá všechny postavy v popředí na cestu plnou strastí, temnoty a obtížných překážek jen aby mohli být posléze "znovuzrozeni". Jak už asi tušíte, vyskytuje se zde biblická symbolika, ale hlavní myšlenka je velmi jasná a má co říct bez ohledu na náboženství. Většina příběhu je zasazena do špinavých ulic Hell's Kitchen a ty umocňují pocit neklidu a drsné reality, která jde cítit po celý komiks. Všechny příběhové linky jsou úžasné a nikdy jsem neměl pocit, že by zde bylo něco nadbytečně. Všechny scény se s lehkostí střídali přesně ve správnou chvíli nebo jsou chytře zamotané do sebe pro maximální efekt. Příběh se neustále žene kupředu, takže vás žádné pomalé tempo nečeká. I myšlenkové monology postav jsou zvládnuty originálně, jak už je ovšem u Millera zvykem. Díky nim rozumíme každé postavě a všechna rozhodnutí, i když iracionální, působí uvěřitelně. Prvních pět sešitů funguje samostatně a ty jsou nejlepší částí knihy. Buduje se zde napětí až k závěrečnému momentu, který samozřejmě neprozradím, ale musím říct, že mně při každém čtení ukápne slzička. Poslední dva sešity obsahují akční finále, konečnou fázi znovuzrození lidské duše a návrat do lepšího, stabilního života. Nečekané zapojení Kapitána Emeriky mě vůbec nevadilo, ba naopak. Nabídlo politický přesah a skvělý pohled na tuto postavu. Konec je zasloužený a jsem rád, že to skončilo zrovna takto. Co se kresby týče, nemám co vytknout. Hrubá, neučesaná linka se k příběhu skvěle hodí. Postavy a jejich mimika je vykreslena perfektně. Stejně tak malé detaily jako změna šířky panelu, když je potřeba rozlišit místo děje. Dále David Mazzucchelli exceluje u celostránových kreseb, které zkrátka nemají chybu. Sakra, vždyť ono v této knize nemá chybu nic! Za mě je toto Millerovo nejlepší dílo a doufám, že to vyjde v ČR znovu v pořádném vydání.

Za mě nejlepší ukk. Super příběh a kresba

Některé věci prostě fungují věčně. Daredevilovo zmrtvýchvstání z roku 1986 patří k nim. Obří zásluhu na tom má samozřejmě scénář Franka Millera, který ponechal výtvarnou stránku v rukou Davida Mazzucchelliho a soustředil se čistě na to, jak vygradovat nesnáze Matta Murdocka na absolutní maximum. A že odvedl pořádný kus práce. Wilson Fisk alias Kingpin se do slepého právníka pouští se vší vervou a během několika dní jej připraví prakticky o všechno. Proč? Protože si jedna malá feťačka pustila pusu na špacír, pročež hrdinova tajná identita vzala za své...
Tohle byla skutečně radost číst i po těch letech. Především rozjezd je naprosto uhrančivý, ať už jde o kompozice stránek nebo zádumčivé monology. Je to přitom hodně osobní a o postavě Dardevila vám toho řekne víc, než o něco známější Rok nula. Pouze závěr se na můj vkus úplně nepovedl. Přišlo mi, jako by autor poslední dva sešity vařil z vody, netuše, jak dějovou linii civilně ukončit a zároveň se logicky vrátit k původnímu statu quo.

Miller je machr, to se musí nechat. Jeho noirový Daredevil je fakt super, ale je zde pár věcí co mě trošku mrzí. Miller se hrozně v tom příběhu po scénaristické stránce opakuje. Další věci co mě nebavila byl poslední sešit, Nuke a Captain America se do toho co se snažil Miller vyprávět nehodili. Poslední výtku předám Davidu Mazzucchallimu jehož kresba není špatná ale na pár místech se mi tolik nelíbila. Je sice vidět, že komiks je trošku starší ale máte zde krásné ukázamý pád a vzestup Matta Murdocka, jelikož celý příběh je spíš o něm než o Daredevilovi. Za mě super.

Na tuto knihu jsem se velice těšil. Za prvé, protože mě zatím všechny komiksy s Daredevilem bavili a mám tohoto superhrdinu rád, a za druhé protože jsem se těšil na pořádný střet Daredevila s Kingpinem. A kniha mé očekávání splnila tak ze 3/4. Máme tu opět skvělý krimi příběh, který jede na několika příběhových linkách a i když mi chvilku trvalo do toho všeho pořádně naskočit, tak jsem se potom do čtení pěkně ponořil a začal se Millerovým příběhem opět velice dobře bavit. Bohužel absolutní nadšení začalo ke konci lehce upadat a sešity do kterých pak vstupuje Nuke a posléze i Captain America se mi moc nelíbili. Celý ten nápad mi přišel zbytečný. Miller celou dobu skvěle budoval jistou atmosféru a v zásadě se jednalo o převažování stran. Ke konci kde bych ale čekal nějaké vyvrcholení celé zápletky, mi přišlo že se to tak nějak celé téměř zahodilo. Také jsem nebyl zcela spokojený s kresbou. Jako nebyla špatná, ale tak nějak si mě nezískala. Přišlo mi že autor často měnil styly a někdy v podstatě zbytečně. A také mi přišla kresba občas taková mdlá. Ve výsledku se ale jedná stále o velmi dobré čtení a Daredevil dokázal opět pobavit. V celkovém hodnocení se ale zastavil na 75%.

Patrně nejdůležitější příběh Daredevila, který nám ukazuje jeho velký pád. Kresba komiksu není nijak skvělá, ale tenhle komiks vás uchvátí právě svým příběhem plným zvratů.

Nářez, drsné, tvrdé a držkopád. Matt Murdock si vyzkouší všechno a opravdu celému příběhu věřím, že to s Mattem někdo myslí vážně a chce ho dostat na kolena. Jeden z mála komiksů, který mě neustále přiživoval na myšlence, že to už lepší nebude, i přesto, že to v Marvelu moc nehrozí. Opravdu silné a emotivní. Od začátku do konce. Takový jeden velký a dlouhý komiksový "večírek", bohužel který se trochu zvrtne. Tolik zvratů a kostlivců. Tenhle komiks má všechno a na mainstream pěkně láme zaběhlá pravidla. Zase Miller v tom nejlepším.

Tenhle komiks vás chytne za koule a utrhne vám je, hodí do skartovačky a vy se na to musíte dívat. Tenhle Daredevil by mohl klidně být jako jeden z příběhů ze Sin City, ale jsem rád, že tento komiks Miller jen psal, protože jeho kresba není takový terno. Hype u tohohle komiksu je ale oprávněný. Tenhle komiks je na svou dobu taková menší revoluce. Přinesl totiž do superhrdinskýho žánru něco, co tam předtím chybělo. Podtrženo, sečteno, je to klasika a šmitec. Za mě 5 hvězd, ale dal bych i vyšší hodnocení, kdybych mohl, a jedná se o jeden z mojich nej komiksů.

"Ultimátní komiksový komplet #007: Daredevil: Zmrtvýchvstání" - Absolutní zničení Mattovy osobnosti ... Nebo ne? Vlastně jak jsem to vzal poprvé do ruky, docela mě překvapilo, že některé panely mi na první dobrou nedávaly úplně smysl a tak jsem se trochu začal bát. Ale s přibývajícími přečtenými stránkami jsem si konečně začal vychutnávat tento fenomenální souboj, ale hlavně tu luxusně propracovanou kresbu šedesátých let (1964). Ve výsledku tedy nemůžu hodnotit moc záporně, protože je vidět, že se Millerovi povedl vytvořit propracovaný krvavý příběh a já se konečně dozvěděl něco o Mattu Murdockovi ... Za mě 4*!

Perfektní dílo po všech stránkách, jsem nadšený. Kostra příběhu není zcela originální, ale je originálně podaná a napsaná, Frank Miller je vážně borec a pád DD na dno a postupné zmrtvýchvstání vás vyloženě vtáhne do děje a vyplivne až na konci. A celou tuto super jízdu podporuje úžasná, ale fakt úžasná kresba, přesně tenhle styl zbožňuji. Na první pohled se může zdát kresba málo detailní, ale opak je pravdou. Co se mi na kresbě líbilo snad nejvíc byly barvy, inker a kolorista zaslouží poklonu až na zem. Vážně tady není vůbec nic k vytknutí, jedná se o perfektní dílo, u kterého vám je vlastně líto, že končí. Ještě bych dodal dvě věci. Za prvé dílo se zdá krapet ukecané s velkým množstvím textu, ale text má vždy smysl a vůbec se tam neplácají zbytečnosti, ba naopak, místy se jedná o umělecké vyprávění. A za druhé, Mazzucchelli a Miller jsou mistři oboru, o tom nemůžete po tomto dílu vůbec pochybovat.

Můj druhý Daredevil. Znovu od Franka Millera a znovu téměř bez... Daredevila. A tak funguje nejlépe. Ve světě, kde může být superhrdinova identita prozrazena za dávku heroinu a kde se Matt Murdock dostane až na samé dno. Bohužel, v poslední třetině, kdy nastupují Avengers a na scénu se dostává agent Nuke trochu ztrácí dech i přehlednost. I přesto se ale jedná o nadprůměrné čtení.

Výborně napsaný temný příběh o pádu a zmrtvýchvstání. Jedinou chybou je pro mě Nuke, který k docela komorní části moc neseděl.

Naprosto úžasný, prvoligový komiks.

Konečně UKK u kterýho nemám chuť se smát nebo brečet nudou a zoufalstvím. Miller se sice opakuje, jeho popisný rámečky soubojů by mohly být klidně v Sin City, ale je mi to jedno. Má to koule, děj je spíše noirovka než superhero a Kingpin je prostě skvělá postava, to tlustý prase mi nějak přirostlo k srdci, možná za to může i Aaronův Punisher :)

Teprve když člověka totálně zničíte a doženete ho na okraj psychickýho zhroucení, teprve pak už nemá co ztratit. Třikrát destilovaná scénáristická perla v celé své syrovosti. A všimněte si narážky na náboženství v názvu knihy.

Vynikajici zalezitost.

Hmmm....tak první setkání s DD mě bavilo moc. To musel být šok pro ty americké puberťáky, když po 226 sešitech, jejichž obsah si lze docela dobře představit nahlédnutím třeba do Comicsových legend, přišlo tady toto. A je to celé pod Comics code authority a přesto dokázal Miller i bez vulgarit vykou..řit, ale kuš, vykouzlit takový syrový a silný příběh a kolik tam bylo krve!! Na prvních pár sešitech se mi líbilo jak začínaly u hlavičky pohledem zhora jak DD spí - nejdřív v luxusní posteli, pak v levném hotelu, pak s houmlesákama, atd.., pěkný nápad. Ten šťastný konec a svobodně píšící novinář odhalující krále podsvětí v čirém světle to fakt trochu sráží, ale zase ten supervoják s vlajkou "svobody" na xichtu neměl jedinou chybu a jeho žužuhlášce "NAŠI CHLAPCI!" se chlamu jak kokos ještě teď. Jsem si původně myslel, že jak mu podávali modrou, bílou a rudou, že to jsou pastelky, kterými si dokresloval potem smytou vlajku "apoštolů demokracyje", ale ony to byly anabolbónky na hlavičku, vlajku měl zjevně nakérovanou (nebo nějakým sofistikovaným marvelzpůsobem vypálenou). No i tak dávám pět hvězd, ty vnitřní monology, Kingpin neseroucí se s ničím a kázající o mesiášství volného trhu svazovaného strašnými regulacemi, takové hromady mrtvých a celková dospělá úroveň, kterou bych nečekal ani po zdejších oslavných výstřících, mi nedávají jinou možnost. Zhltal jsem to!

Bez řečí plný počet. Parádní děj a Mazzuccheli opravdu parádní kreslíř. Daredevila jsem doposud neznal, a nalákalo mě to na další četbu s ním. Výtku mám k poslednímu sešitu, Kapitán Amerika mi tam sice nevadil, ale to finále s Nukem bylo nějak moc uspěchané, nepřehledné, prostě divné...

Sem rád, že má tady tentononc komiks tak vysoký vohodnocení. Kaluž má svatou pravdu. Miller byl prostě Bůh. Arci, i jeho Daredevil: Rok jedna je skvělej, ale tohle asi předčí všechno. Daredevila sem si zamiloval už dávno a mám s ním komiksy i v angličtině. Tu postavu prostě žeru. Kdo nadává na Mazzuchelliho kresbu u "Batman: Rok Jedna" ať si prolistuje tohlencto veledílo a musí mu spadnout čelist. Už jen vobálky a úvodní stránky sešitů jsou.. no prostě hotový komiksový porno. To si přečtete, ze scénáře se prostě zblázníte radostí a potom si to budete ještě tak deset dní pořád prohlížet, jako cvoci. Vážně návyková věc. A souhlas, že Cap tam byl zbytečnej a Ironman na tom jednom nebo dvou panelech byl taky jaksi.. ehmm... stejně by mu Matt Murdock nepěkně ublížil.. Nemá smysl tady psát víc, protože.. sice je pěkný si o tomhle komiksu s někým popovídat, ale ještě lepší je si ho číst.. A mimochodem - některý komiksy se daj tentononc.. běžně číst mhd nebo na gauči vedle ženský a puštěný televize.. ale tohle... to se fakt přátelé zavřete někam do svýho hnízda a dopřejte si k tomu klid, dobrý pití a dobrý cigára... nebo si třeba sedněte na lavičku v parku.. pokud tedy nebydlíte v Hell's Kitchen, tam park není zrovinka bezpečnej

Totální labůžo, Miller byl tenkrát něco jako bůh a Mazzucchelli mu úspěšně sekundoval (viz Batman: Rok jedna). Prvních šest sešitů jede na hyperkreativní vlně nejvyššího stupně, to je scénář jako víno! Bohužel, závěrečný sešit to bez skrupulí sráží na kolena, čímž se rázem ocitáme někde ve vodách průměru. Ano, mám na mysli tu superhrdinskou "výpomoc" souseda od vedle. Skoro jako kdyby tehdy někdo z vedení Marvelu zařval: „Tak to ne, kurva, co si ten Miller o sobě myslí?! My tady disponujem suprčupr portfoliem vysvalených übertatarů a on si furt jede tu svou emo polívčičku se slepým právníkem. Zavolejte mu někdo, ať tam připrcne Kapitána Ameriku a kdyby se cukal, tak mu tam nasolte i Spider-Mana, však ony ho ty humory přejdou...“ Jsem rád, že se Frank na toho Spíďu vysral. Vedle Hulkových Tichých výkřiků zatím to nejlepší z UKK... ale všechno jsem nečetl, takový masochista zase nejsem. Prokousávat se všema těma absurditama, to už chce pořádné koule ve spandexu.

Začátek dobrej,kde vidíme Daredevila v pěkné šlamatice,ta feťanda to taky pěkně zahrála.Navíc je zde Kingpin,to je vždycky velké plus.Chtělo by to i pokračování.

Hodně dobrý komiks. Takové zhození Daredevila.

Tohle je pecka! Těžko uvěřit, že tahle noirová záležitost z rukou Franka Millera vyšla v roce 1986 (!). Kingpin je tu opravdový macho, který se s ničím nepáře, Murdockova bejvalka zase fetka, která v mexickém zapadákově prodává své tělo za dávku a sám Murdock se může těšit na pořádné peklo... Už od první strany.
Kresbu Davida Mazzucchelliho lze označit jedním slovem: dokonalá. Pop artové vyznění skvěle sedí k příběhu a díky nadčasovosti vypadá parádně i dnes. Tomuto dílu rozhodně nelze nic vytknout :)

Parádní temný příběh, přesně tak, jak se mi to líbí. Murdock si sáhne až na úplné dno a je to napsáno opravdu náramně. I kresba se mi, přes své stáří, velmi líbila. Pouze to finále mi úplně k příběhu nesedlo, snesl bych ho komornější. Nicméně to nic neubírá na tom, že je tento komiks za jasných 5*.

Výborný příběh, který mi chvílemi připomínal i Dark knight returns. A přitom mě postava Daredevila nikdy nebavila.

Frank Miller si naplánoval kompletní rekonstrukci muže beze strachu. Vyškubnul ho z jeho vily, právnické praxe, odtrhnul jej od přátel a vrátil ho zpátky ke skromným začátkům -- k onomu klukovi z mizerné čtvrti, který sice přišel o zrak, ale sní a bojuje za lepší budoucnost.

Daredevil bojuje, prohrává, padá na samotné dno, ale nevzdává se a nakonec, jak jinak, vítězí. Závěr mi přišel už trochu překombinovaný (s ne příliš nutným přesahem do dalších linií Marvelu), ale přesto pořád dostatečně zajímavý, aby člověk hltal barvy retro panelů takříkajíc jedním dechem.

Ten Daredevil ma fakt štve! Nemám ho rád, ale jeho komiksové príbehy sú fakt skvelé. Bendis je kráľ, ale Miller tiež, v Hre o tróny by sa určite posekali.

Temné a zlé veci sa dejú v tejto knihe. Daredevil sa tu prakticky nezjavuje, Murdock sa zblázni a mafia má prsty všade. Nikto nie je v bezpečí, hrozba číha z každého panelu, ktoré vynikajúco predostiera Mazzucchelli (ktorý v Roku jedna až tak nežiaril).

Jediné, čo chýba (bacha, SPOILER), je finálny stret s Kingpinom, ale to je daň za komiksovú sériovosť, a preto kašľať na to.

Smrteľne vážny komiks, ktorý sa číta jedným dychom. Bravó!

Ještě před Batmanem uvrhl Miller do hodně drsné depky Daredevila. Hrdina připravený o všechno tvrdě dopadá na dno svých fyzických i psychických možností a s ním se v drtící mašině poháněné ledovou krutostí bezskrupulózních i vyšinutých zločinců ocitají i jeho nejbližší. A temnotě příběhu ani v nejmenším neubírá Mazzucchelliho echt osmdesátková, jásavě barvičková kresba, kterou rozhodně můžu. Výborný černohumorný moment bylo setkání několika zabijáků před Foggyho domem. Finále s Avengers (připomínající finále Návratu Temného rytíře se Supermanem) mi tam moc nesedělo.

Daredevil je jedna z mých nejobl. postav Marvel universa. Jen mne dlouho mrzelo, že nedostal u Nás v ČR prostor. Ale konečně svitla naděje a moje srdéčko zaplesalo v podobě omnibusů, Roku jedna aj. Frank Miller hold Daredevilem žije a dýchá, čili nemůže napsat něco mylného z jeho života! Výborný příběh, napětí a akce!!! Za mne není co řešit!

Hutné, rozhodně jedna z nejlepších dosavadních UKK knih a žánrová perla. Miller DD svrhl z výsluní a vymetl s ním všechny temné kouty s mimořádnou intenzitou, která čtenáře až chlapecky nutí toužit po pomstě, upřímně Kingpina nenávidět a identifikovat se s hrdinou, což je teprv pořádné retro. Po většinu času je navíc příběh oproštěn od superhrdinského povlaku a všechny jeho propriety příznačně nasazuje až v grandiózním finále v ulicích města. Tam, kde se Mary Jane trápí, že Parker už zas někde lítá a dlouho nebylo rande, holka Millerova Murdocka natáčí porno, aby měla na herák a přitom si vyčítá fatální zradu svého milého. Feel the difference. :D

Tak tohle je parádní záležitost. Frank Miller je prostě borec a pere to do vás plnou palbou hned od začátku. A i když používá spoustu vnitřních monologů a myšlenek, nikdy tam není nic zbytečně a všechno má své místo a smysl. To všechno celé zabalil Mazzucchelli do svojí poměrně civilní kresby, která celý ten povedený scénář skvěle převádí do obrazů. Pro mě spolu s Kravenovým posledním lovem zatím nejlepší UKK.

Kresba super. Příběh super. Příjemné překvápko.

Skvělý! Skvělý! Skvělý! DD jsem moc nemusel.... teda líbilo se mi, jak vypadá, ale nepřišel mi jako postava nijak zajímavej.... Ale co s ním udělal Frank Miller je prostě neuvěřitelný! DD se teď řadí k mým nejoblíbenějším superhrdinům made in USA! Jo a padouch Kingpin... no tak toho jsem měl rád vždycky!

Jeden z nejlepsich comicsu ktere jsem kdy cetl. Zacinam objevovat kouzlo starsi kresby, na kterou je uzasny pohled. Pribeh sam o sobe je vyborne stvoreny, a videt Matta Murdocka dostat se az takhle na kolena je neco hodne pusobiveho. Ma to skvely dej, a nebyla kapitola kde bych se nudil. I na tech par chvil, kdy se do pribehu zaplete Captain America je pribeh strhujici. Kdyz jsem se docetl az k posledni strance, napadla me myslenka - " chci jeste vic...".

Knížka je z roku 86, takže nemůžete čekat nijak uhlazenou kresbu. Ale i tak krásně podtrhává vynikající scénář. Nesmí chybět ve vašich knihovničkách.

Na komiksu je bohužel trochu vidět, že je staršího data a technologie tisku, respektive kolorování tehdy nebyla dokonalá - některé barvy prostě vytekly ze svých linek, ale to vůbec nevadí, protože i tak ta kresba prostě sedí. Jak příběhu, tak i prostředí. Tohle je Hell's Kitchen. Bezútěšná, nebezpečná. Snad jen ten konec a nástup dalších maskovaných, je trochu zbytečný, ale celkový dojem z příběhu to nedokáže zhatit. Každá strana zde utrpěla ránu, a tak to má být. Daredevil není hrdinou proto, že to měl jednoduché, ale protože trpěl. A hodně. "Zmrtvýchvstání" je další ukázka toho, že mainstream má smysl a že jsou zde příběhy, které prostě ohromí. Tohle je jeden z nich. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/09/292-ultimatni-komiksovy-komplet-7.html

Spiderman. spiDerMAN. SpyderMan. Špilas-Man. Mám pokračovat? :)

Pro mě zatím nejlepší UKK. Jen bych klepnul přes prsty člověka, co překládal bonusové články za to, že neumí správně napsat slovo "Spider-Man".