Lucifer #02: Děti a monstra (2. vydání)
CREW, Netopejr2. vydání 2016série Lucifer 4/15
4.7
...
Důchod bývalého vládce pekla Lucifera se vyvíjí poněkud problematicky. Ve službách nebe zachránil svět před hrozbou němých bohů a byl odměněn předmětem nepředstavitelné síly - branou, která vede do ještě nestvořené nicoty.

Ale brána sama o sobě je pouhým nástrojem. A Lucifer ho hodlá použít, aby naplnil své skutečné cíle. Jeho putování za ztracenými křídly ho zavádí do japonského zásvětí, kde vládne Izanami - do strašlivého domu komnat bez oken. Na jeho prahu zanechá Lucifer svou nesmrtelnost i veškerou moc. Vstoupí do labyrintu pastí a zrad, kde je jen jediná věc nebezpečnější než neúspěch: úspěch.

Brána, kterou Lucifer vyřízl do textury jsoucna, mezitím přitahuje k jeho losangeleskému hudebnímu baru nejrůznější síly. Síly, které chtějí ovládnout naši realitu. Ovládnout a zničit.

A až ta bouře vypukne naplno, Luciferovi už možná nezbyde místo, kam by se mohl vrátit.

Obsahuje sešity série Lucifer #5-13 (srpen 2000 - duben 2001)

Scénář
Mike Carey
Art
Peter Gross, Ryan Kelly, Dean Ormston
Ink
Peter Gross, Ryan Kelly, Dean Ormston
Barvy
Jamison Services, Marguerite Van Cook, Daniel Vozzo
Obálka
Duncan Fegredo
Překlad
Štěpán Kopřiva
CdbID
6513
Žánry
horor, městská fantasy
ISBN/ISSN
978-80-7449-417-8 (CREW)
978-80-7449-417-8 (Netopejr)
Vazba
šitá v tvrdých deskách s přebalem
Formát
170 x 260 mm
Hmotnost
723 g
Tisk
barevný
Stran
208
Původní cena
499 Kč
Originál
Lucifer #02: Children and Monsters (Vertigo (DC Comics), 2001)
Varianty
Lucifer #02: Děti a monstra (2. vydání) (2016)
Lucifer #02: Děti a monstra (2009)
Tak tenhle Lucifer, ten je libový. Po všech stránkách. Světlonoš je zde konečně takový, jaký by měl být. Vznešený, sobecký, nelítostný, lstivý a zatraceně chytrý. Kniha “Děti a monstra” má moc dobře vystavěný příběh. Vyprávění je celkem přímé, bez skrytých narážek a nevyřčených point, které by vedly k domýšlení a dohadům, co tím autor vlastně myslel. Za to jsem rád. Příběh je vyprávěn v několika souběžných dějových linkách, které se dříve či později protnou a všechno do sebe krásně zapadne. Navíc jsou zde všechny postavy, které jsem si oblíbil v první knize.
Bavila mě i výtvarná stránka. Jak kresba Petera Grosse, tak i kresba Deana Ormstona. Oba jsem si již dříve oblíbil v jiných sériích.
Tak po přečtení druhé knihy se přesně vyplnilo mé podezření, že jednička byla jen takový rozjezd. Podobně jako v případě Sandmana se vše začalo naplno rozvíjet a zamotávat až druhým dílem, zde je to dost podobně.
Kniha je celkem rovnoměrně rozdělena na dvě části. V prvním příběhu hned na začátku potěší menší démonské cameo, a bez nějakých průtahů rovnou navazujeme tam kde jsme minule skončili. A tempo to nasadí hned zpočátku parádní, střídavě sledujeme Luciferovu pouť za svými 'ztracenými' křídly a obranu jeho brány do nicoty kterou střeží hlavně věrná Mazikeen. Jak se tempo stupňuje a přeskakujeme z jedné linie do druhé, je takřka nemožné se odtrhnout. Tady je vidět, že Mike Carey už zahodil poslední zbytky ostychu a šlape do toho naplno. Lucifer je tu stejně tak arogantní jako okouzlující parchant, kterému prostě nejde nefandit. Navíc se na scénu alespoň na chvíli vrací 'kartářka' Jill z prvního dílu, jsem rád že vedlejší postavy z prvního dílu nebyly jen do počtu a pracuje se s nimi i nadále. A jak se to bude dál ubírat s Mazikeen, na to jsem sakra zvědavý.
Druhý příběh začíná poetickým a smutným úvodem, kde Lucifer je jen vedlejší postavou. Budu se opakovat a asi to několikrát zopakuju i v budoucnu, ale tyhle syrové 'lidské' příběhy (i když o lidi nutně jít nemusí) jsou prostě důvodem proč tyhle série mám tak rád, dokážu se do příběhu vcítit a opravdu to se mnou něco dělá. Hlavní část příběhu už se nebojí ničeho a rozpíná se do epické šíře. Pokračuje v osudech dalších postav z první knihy, přihazuje spoustu nových, pokračuje v rozjetých linkách od kterých se odvíjí další... Chvílemi v tom byl možná trochu nepořádek, ale to jen díky tomu že tempo mě nutilo líta ze stránky na stránku, jakmile jsem trochu zvolnil, naštěstí jsem se v pohdě dokázal ve všem orientovat, i když toho tady bylo opravdu dost. Ale všechno tu dává smysl a není to samoúčelně přeplácané, na některé otázky jsme dostali odpovědi, spousta dalších byla nastolena... Takhle si představuji kvalitní sérii na pokračování.
Druhý díl Lucifera už mě tedy dostal naplno a já tak musím zvednout hodnocení na maximum. Kresba k příběhu seděla perfektně, podtrhovala ho a zbytečně na sebe neupozorňovala, přesto byla místy krásná a já se jen kochal, v rychlejších pasážích zase hltal panel po panelu. Lucifer se nám pořádně rozjel, rozvíjí vše podstatné z první knihy a přidává mnoho dalšího (camea např. Constantina a Sandmanových služebníků jsou už jen příslovečné pomrknutí a třešničky na dortu, které potěší znalce). Jediná nevýhoda je, že tohle je opravdu série kterou je nejlépe číst v celku, protože pokud bych mezi jednotlvými díly nechával delší odstupy, zcela jistě bych se začal ztrácet. Lucifer je tak propracovaný a komplexní, že se vyplatí udržet v hlavě co nejvíce detailů a číst další díly co nejdříve, zážitek je hned lepší. Teď jen doufat, že si série podobnou úroveň udrží až do konce. Jinak vydání je podařené, pevná vazba s přebalem i krásný papír (proč, sakra, takhle nemohl vyjít i Sandman?!) a tak jediné detaily co zamrzí je opět ne moc vzhledný hřbet, absence záložky a nečíslování stránek. Kéž by bylo více knih kde jediné výhrady spočívají v tomto...
Trošku na nás vykukuje gaimanův sandmam (překvapivě), když lucifer něco hledá, když zjišťujeme ze hlavní síla nebude lucifer..... Svižnější než první díl, hlavně druhá polovina knihy. Každopádně začíná být jasné, že série bude plná podvodů, pletichaření a manipulování.
Děti a monstra prekonali na plnej čiare prvý diel a Luciferovská séria sa šplhá hneď za Transmetropolitan a Sin City v obľúbenosti. Napätie v príbehoch sa dá krájať a ja som si vychutnával každú jednu zvrátenú situáciu...lebo peklo je zvrátené.
Drhý díl je opravdu výborný! První díl rozhodně nebyl špatný, ale velmi ho táhla dolů první část, která mi příliš nesedla. Tady již vše šlape, jak má a je vidět, že děj je velmi sofistikovaný a scénáristicky do detailů promyšlený. Oba příběhy považuji za zcela rovnocenné a opravdu nemohu o jednom říci, že by byl lepší než druhý. Kresba mi sedla o dost více, než v první knize a to v podání obou kreslířů (Peter Gross mi seděl o něco více). Suma sumárum - super záležitost a opravdu povedená série, na jejíž pokračování se velmi těším.
Po prvním vlažném díle plném pro mě nezáživných indiánů přišlo tohle a já najednou chápu, proč je Lucifer rovnocenným souputníkem Pána Snů...
Člověka furt láká poměřování se Sandmanem. Tak taky poměřím. Pro mě na úrovni prvních Sandmanů které hodnotím maximálním počtem hvězd. Možná i o špetičku více. Pro mě je Lucifer rozhodně zábavnější postava než Sen. Ten je přecejenom moc teple tajemnej ala Stmívání a je moc svázán pravidly kdežto Lucifer je takovej rebelskej fucker (ta věta zní ještě debilnějš když si jí řeknete pěkně nahlas v italském hádkovém stylu). Samozřejmě je to taky arogantní, pyšnej parchant, kterej je opojenej svou mocí, ale co bychom čekali, že ano? Je to přeplněný výbornejma nápadama a do pauz na záchod jsem se musel vysloveně nutit. Navíc je tam Mazikeen a k té jsem si vypěstoval skoro platonickou lásku ačkoliv jsem do té doby netušil, že mě berou démonky se zohavenou půlkou obličeje. Obálky by mohly být na konci vždycky vélké a měli by to takhle dělat všichni vydavatelé a taky by ta obálka mohla být míň kýčovitější, ale tohle je opravdu jedna z nejlepších sérií co tu vychází...
Po jedničce jsem se hodně těšil na dvojku a ... dostal jsem ještě lepší zážitek, než jsem čekal. První půlka booku mě totálně odrovnala, dům komnat bez oken mi přesně sedl a hodněkrát jsem zůstal nad dvoustránkou a vstřebával a nechal se unášet svojí fantazií, jak by to fungoval kdyby .. Dávám 100% a nemůžu se dočkat dalších booků, snad to u nás nebude vycházet 10 let :(
Zase odpudivá obálka, stupidní podbízivé citáty... a k tomu největší nonsens všech nonsensů - zajatý Michael, velitel hvězdných čet? Bitch please... ale co naplat, je to opět velmi vydařený komiks, kde se několik na první pohled rozcházejících a uměle roubovaných dějových rovin skládá v jeden mocný příběh, který si mě skutečně podmanil. Když pomyslím, kolik to má ještě pokračování a kolik toho vyšlo zatím v češtině... škoda, možná zapátrám po originálech. Nějakému srovnání s Gaimanem, které tu často zaznívá, bych se rád vyhnul, protože ten styl je velmi podobný a netuším, zdali bych nějaký výrazný rozdíl poznal, pokud bych nevěděl, kdo co napsal. Proto hurá na třetí díl.

Celkový dojem: 90%
Zatím furt nerodím, tak aspoň píšu a možná tu bude sem tam nějaký spoiler upozorňuju.
Příběh, co Mike Carey rozjel, minimálně konkuruje samotné předloze a oceňuji, že jsou v tomto booku na gaimanova Morfea a svět věčných uctivé odkazy. I když startovní příběh je až moc okatou kopií Sandmanovy cesty za svými ukradenými symboly moci, nemám s tím nižadných problémů, protože je to svižný start a chladnokrevně kalkulující Lucifer má charisma, které by zbortilo nejednu říši mrtvých. Příběh se tak čte sám. Pán snů je přece jenom moc neutrální, řídící se moc pravidly, Lucifer si dělá v podstatě co chce. Bere se sice úplně stejně vážně (což se mu vzhledem k okolnostem dá odpustit), ale je takový lehčí, není brácha od osudu a tak vůbec. Úplný začátek s démony, hrajícími o kosti a oči je vůbec jeden z nejlepších začátků vůbec. Takový hravý a nevinně roztomilý......“tak to nebyl člověk...hraje se dál“.

Izanami-no-Mikoto, bohyně stvoření, která podle všeho se svým chotěm vytvořila pomocí Nebeského kopí celé Japonské souostroví, je po smrti poměrně nemluvná a je i s torzem famylyje jen tichou loutkou na světlonošově cestě. Trochu zamrzí jak je českým překladem průhledně přelepen název prvních dvou sešitů, to už je lepší ten černý pruh. Ale to není moc podstatné. Musubi a její zmanipulování a přechod je prostě kuleidechrvoucí. Nevymyslelo snad rétoriku a manipulaci, ty esence propagandy, samo peklo;)?

V komnatách bez oken bych opravdu nechtěl trávit věčnost zatracení, ostatně když nad tím tak uvažuju, vůbec bych nechtěl být věčně zatracený – stejně jako mě ale příliš neláká např. představa křesťanského “nebe”, kde bych měl po věčnost po bocích andělů pět chvalozpěvy na Stvořitele. Jitřní kníže odhalí zneužití spících k šíření hrůzy a vzpomene si btw. na pařížské divadlo naturalistické hrůzy “Velký Guignol”, které přestalo hrát, protože hrůzám skutečného světa 20.století nemohlo konkurovat:) Vše zacvakne, získá poslední zbraň proti Izanami, celý plán Lucimu samosebou dokonale vyjde, zatímco v LA se děje u brány do nicoty obrovské rodeo. Saul a Cestits z beztvarých jsou naprosto dokonalí a jejích souboj s Mazekeen a kartami je bezchybný, tato pasáž se mi líbila obzvlášť. Cestis, i přes pohrdání lidstvem cituje z Roberta Frosta o ohnivé vášni, pěkný je pak i rozhovor Jill s Luciferem, kdy mu vmete do tváře, že je arogantní nevděčný zkurvysyn, až do mrákot opojený svou mocí a on jen lakonicky odpoví “Ha, úžasné, naprosto přesně řečeno” a pak ji, sice s mizející trpělivosti, velkomožně propustí. Každý je sám sebou, na nic si nehraje, perfekt.

No snad se v sérii ještě “kartářka” Jill objeví – tato postavička mi byla sympatická – ostatně jede dořešit něco se svoji matkou, tak možná se někde do děje ještě zaplete. Co mi vskutku uniklo a nevím oč jde je, když Saul dá ve fastfoodu poďobanému uklízeči “Rezidium pečeti – pařát”, že “bolest i blaženost budou pokaždé silnější”, neví někdo co to má být?

Kresba Petra Grosse prvních tří sešitů byla sice spíš v hlavním proudu, ale neměl jsem s ní problém, kresba prologu k Monstrům od Deana Ormstona, to je však jiné kafé, daří se ji zachytit o dost více, tak nějak z ní dýchá tisícileté prokletí. Příběh je hutný, kresba mu dává správnou atmosféru, historické události jedou paralelně s přítomností, vše odsejpá jako namazaný stroj. Nemohu se odtrhnout, akorát mi trochu neklape u pokorné kněžky Erišad, denodenně potracující své dítě, že cítila vůni kukuřice v chaldejském Uruku. Jak jsem obeznámen, kukuřice nepochází z úrodného poříčí Eufratu. Není nikde ani tesaná do kamene.....nebo, že by její pěstování snad za těch pár tisíc let bylo zapomenuto, nebo ví Carey víc, nebo si to jen neuvědomil, nebo se spletl? Nějak moc nebo:)

První sešit Dětí a monster přebírá opět P. Gross, což ve mně zvedá malou vlnu nevole, ale nedá se nic dělat, příběh plynule sviští.

Sestup Anadiela, v úvodu třetí části, je jako z nějaké fresky a tím, že je se spoustou barokních přiblblých andělíčků v tak malém okénku na celém dvoulistu, přijde mi to jako kvalitní sarkastický výsměch tomuhle přebubělému šlehačkovému stylu....a i malou předzvěstí. Dynamické střídání kresby v “andělské” a “mrtvé” lince akceleruje příběh a musím ohromeně říct, že se ten propletenec daří Careymu udržovat mistrovsky. Konec knihy dává velká očekávání, víc o tom už nemá cenu psát. Je to parádička.

Hnidopišsky ještě dodám, že mi chybí čísla stránek a záložka by byla přímo ultra-potřeba, ale pal to čert;) Hlavně by totiž této sérii pekelně slušel aspoň jeden díl ročně.
Je to opět fajn příběh a pěkná kresba.
Těším se na další díl.
Tak tohle mne zklamalo první díl mne opravdu nadchnul ale tenhle sem nedokázal dočíst až dokonce asi tak v polovině plus mínus sem jej odložil.I tak sem to četl po etapách.A ani po dvou letech sem nebyl sto ji dočíst.Ale do dalšího dílu stopro pudu nejsem z těch co sérije po prvním nezdaru hned zahazují chci je mít a Lucifer si svou šanci určitě zaslouží.Obálka oproti té minulé je fakt nádherná.
Výrazně lepší než předchozí titul, Mike Carey se vytáhl. Oba příběhy (Dům komnat bez oken / Děti a monstra) mě naprosto vtáhly do sebe, přestože postava Lucifera zatím není kdovíjak výraznou entitou, dění a postavy okolo něj to plně nahrazují. Učarovala mi vládkyně zásvětí Izanami s celou svou famílií nebo fantastická bytost z láhve, jež se dostala Luciferovi do rukou. Dojde i na masivní invazi andělů do Hollywoodu a konečne se dozvíme něco o původu té roztomilé holčičky z Londýna, která vede rozhovory se svými mrtvými babičkami. Většinu stránek nakreslil Peter Gross a nekouká se na to vůbec špatně, takový ten sandmanovský standard. Ale tam, kde se k tužce dostal Dean Ormston, to je panečku jízda. Minimalistické a přesto velice působivé. Jedinou pihou na kráse tak zůstává Netopejrovo otálení s vydáním pokračování této série.
No co dodat tady jde jasně vidět kdo umí ten umí Carey je borec i když Gaimana asi nedostihne je za ním jen o malý krůček tenhle book mě naprosto přesvědčil o kvalitách tohoto scénáristy je dobře že postavu Světlonoše dostal on pochybuju že by se toho někdo zhostil líp snad akorát samotný pan Gaiman.Tak šup šup čekám na dalši knihu už aby tu byla
DEmnoG mi pripomenul, že som k tomuto dielu nič nenapísal, tak to napravujem. Oproti jednotke je to posun vpred. Carey je podstetne priamočiarejší spisovateľ než Gaiman a to je svojim spôsobom dobre. Radšej to, než bezduché kopírovanie. Príbeh z exotického pekla je perfektný a ukazuje, že hlava je mocnejšia než meč. Druhá polovica knihy sa nesie v akčnom duchu plnom vzruchu, najlepším momentom je však príbeh zo zošita č.9, ktorý svojou mierne Hellboyovskou kresbou ovenčil Ormston. Bez vyzradenia deja by som rád vyzdvihol odpudivosť kresby v symbióze s osudom jednej nešťastnej skoro matky. Tu to normálne žije a pôsobí to tak odporne a zároveň ľútostivo, až neváham označiť tento príbeh plným percentuálnym hodnotením. Aby som to zhrnul, výborné pokračovanie, akčnejšie a priamočiarejšie, slovom, teším sa na tretiu knihu.
Mozna se ted dopustim svatokradeze, ale pocinaje timto bookem me zacina Lucifer bavit vice nez Sandman. Uznavam, ze Sandmana uz mam docteneho do konce, takze neco noveho na me pusobi silneji, je mozne, ze casem svuj nazor prehodnotim, ale ted je to to takto.

Careyova fantasie proste uderila u me do tech spravnych strun a ja jsem nadmiru spokojeny a ocekavam dalsi dily. Kresebne je mi Gross desne sympatickej, pan detailista s pevnou linkou, na druhou stranu ani Ormston se svoji syrovejsi kresbou mne neurazil. Ja bych mozna kresbu i vychvalil vice, ale kdyz on je to tak kvalitni scenar, ze kresba pro me neni zas tak podstatna.

Kniha v pevne vazbe, papir dobrej, tisk nemam vyhrad, ale co mi opet chybi je platene zalozky uvnitr knihy.

K ceske mutaci, ani za mak se mi nelibi barevnost a font na hrbetu obou knih. S tim souvisi nazvy kapitol, se kteryma si Netopejr taky mohl vyhrat, ne pres originalni anglicky text hodit obdelnicek s cca 20% krytim, navic CZ text ve stejne hnusnym fontu, jako je na hrbete. Dyk snad nejsme na konci 90let a tohle zamrzi. Stejne tak kdyz je v textu "deti", tak to automaticky neznamena, ze na to pouziju font "Kids".
Trochu se to komplikuje, víc postav (některé stvořené zřejmě jen proto, aby byly po pár stránkách efektně zlikvidovány) a nejasné úmysly hlavního hrdiny. Občas jsem se skoro ztrácel. Nejvíc mě rozčilovalo neustále přeskakování v několika dějových liniích. Jinak Lucifer dobře doplňuje Gaimanův svět.
Velice kvaltiní book, příběhově komplexnější a propracovanější než předchozí book, Carey už nám nepřijde jako "dobrý nástupce Gaimana" ale je už patrný jeho vlastní rukopis, kresba určitě také nijak neurazí. Konec je pak spíš jakýmsi začátkem, ale jak by ne, jde přeci o serii na pokračování. Také vydání je kvalitní, pevné desky takovým comicsům sluší a cena odpovídací porci comicsu který dostaneme.
Trochu mi tady ale nesedí ta náhlá změna Luciferovi osobnosti. Možná Carey trochu zapomíná, že si v Sandmanovi nechal Lucifer křídla uříznout, působí tedy dost divně, když je tady hledá a chce je získat zpět. Taky mi přijde zvláštní, že bytost, která se dobrovolně vzdá Pekla a odejde do "důchodu", najednou kuje jakési tajemné pikle. A dotřetice všeho zlého mi nesedli Andělé, kteří jednají jak chtějí a úplně kašlou na to, co chce Bůh.
Ale čtení mě bavilo a doufám v pokračování.
9931211
Odlišuje se to nějak od 1. vydání prosím?