1

Tak se dostáváme k první knize Hellboyovských povídek. Povídkové sbírky bývají na hodnocení ošemetné, jelikož se prostě stává že ne všechny příběhy sednou každému a jejich kvalita bývá rozkolísaná. Tady, v prvních krátkých příbězích s Hellboyem, je však kvalita víceméně vyrovnaná. Přesto se na ně kouknu i jednotlivě.

Předem je třeba říct, že po nabitém, ale i trochu přeplácaném Probuzení ďábla, je trochu toho zvonění u kratších a ne tak na sledování náročných příběhů vítaná změna. Obecně se fanoušci Hellboye, potažmo Mignoly, dělí na dva tábory - jeden má radši delší, propracované příběhy které vyjdou na celou knihu, a druhý má radši kratší povídky které jdou číst většinou samostatně. Já mám prostě rád dobré příběhy, a jak u kratších, tak delších Hellboyů se najdou lepší a horší.

Zde první příběh je rovnou ten možná čtenářsky nejoblíbenější, a sice Mrtvola. Chápu proč. Začíná to klasikou kdy Hellboy jde zlikvidovat problém, ale aby rodičům vrátil dítě, musí splnit jistý úkol který obnáší cestovat s mluvící mrtvolou na zádech a hledat místo kde ji pohřbít, přičemž se potýká s jednou překážkou za druhou. Je to akční, vtipné, tak akorát dlouhé, a zpětně čtenář ocení i pozdější význam této povídky v širším kontextu Mignolova světa, funguje však i samostatně.
Dál tu máme párstránkovou jednohubku Železné boty, to je opravdu jen taková výplňovka, která naplňuje tu klasickou šablonu 'Hellboy někam přijde a pomlátí se s monstrem, konec' a nic moc navíc.
Pak je tu Baba Jaga, která není o moc delší a vlastně naplňuje tu samou šablonu, ale samotná postava Baby Jagy je pro Hellboyův svět poměrně podstatná, takže tento příběh má svůj důvod a neměl by se vynechat.
Následuje má další oblíbená, Vánoce v podzemí. Atmosféra svátků a sníh tomu hodně přidává. Samotná šablona je tu obalena vcelku dojemným příběhem a oproti jiným, kratším rubačkám, má to příslovečné 'něco navíc'.
Titulni Spoutaná rakev je spíš než samostatný příběh takové doplnění mozaiky Hellboyova původu. Stejně jako k Babě Jaze, i k této povídce se odkazovalo už v Probuzení ďábla, takže se nám tu zpětně hezky doplňuje celkový příběh.
Vlci ze Svatého Augusta je další můj oblíbený kousek. Chvíli trvá než Hellboy přijde zdejší záhadě na kloub, a když už dojde k závěrečnému boji, není po všem po dvou úderech, takže jde o poctivě gradovaný kratší příběh a ne výplňovou jednohubku. Navíc tu rudochovi dělá parťáka kolegyně z Úřadu Kate Corriganová, která bude hrát důležitou roli v pozdějších knihách. Mají spolu fajn chemii a je to příjemné představení sympatické postavy (ač se krátce mihla už v Probuzení ďábla). Pro Hellboye je to osobní jelikož jde i o jeho přítele kněze, a navíc mám rád Vlkodlaky, takže tenhle příběh je jasný favorit. Jelikož ho Mignola stvořil hned po Sémě zkázy, je vidět podobnost kresby více tomuto prvnímu dílu než ostatním.
Poslední částí knihy je Bezmála kolos. Ten přímo navazuje na Probuzení ďábla, přesněji na scénu kde Liz Shermanová najde a probudí homunkula (která klidně mohla sloužit jako začátek tohohle příběhu, jelikož v Probuzení tahle linka byla jaksi navíc a potvrzuje mou kritiku ohledně přeplácanosti). Liz ani Abea Sapiena si zde moc neužijeme, zato se nám tu řádně představí jedna z mých oblíbených postav, homunkulus později pojmenovaný Roger. Navíc s Hellboyem v týmu zase Kate. Sama o sobě možná povídka nepatří k těm nej, ale je dobrá a důležitá pro děj dalších knih.

Kresba je klasický Mignola, na jednotlivých příbězích lze krásně pozorovat jak se během relativně krátké doby lehce poupravil jeho styl. Na knize dělali tři koloristi, takže to ještě není úplně ten prototypický klasický Hellboy jako už v následujících knihách, ale už se mu blíží. Někomu se to líbí, někomu ne, já si tenhle vizuál užívám.
Kvalita jednotlivých kratších příběhů není nějak extrémně rozkolísaná, a ty nejlepší z knihy jsou opravdu skvělé. Podtrženo sečteno, velmi dobrý klasický povídkový Hellboy. 8/10

Za mě společně s Pravou rukou zkázy nejlepší díl série. Tentokrát je obsah složen z povídek. Obzvlášť povedené jsou "Vánoce v podzemí", "Spoutaná rakev" nebo "Vlci ze sv. Augusta". Opravdovou třesničkou na dortu je ovšem hned první povídka "Mrtvola", kde Mignola hodně dobře vyvážil hororové elementy s těmi humornými. Nejlepší tu byli občasné dialogy mezi Hellboyem a O'Clanniem ("Přišel jsem o ruku!" "No to je mi líto, ale potřebuješ ji? Stejně seš mrtvej, a taky už musíme jít..." "Jestli ji potřebuju? JE TO MOJE RUKA!"). No prostě eňo ňůňo boží komiks za 9/10.

Zjistil jsem, že mě povídky u Hellboye baví o dost víc než jeden delší příběh. Hezky temná atmosféra a libí se mi jak Mignola využívá různé povídky pro své příběhy. Nejvíc mě bavila Mrtvola, Baba Jaga, Vánoce v podzemí, Spoutaná rakev, Vlci ze Svatého Augusta. Díky kratším příběhům to rychle utíká a nikdy jsem se nezačal nudit. Pro mě byl tenhle díl ideální čtivo.

Jo, povídky k Hellboyovi sednou. Mrtvola a poslední dvě delší povídky se mi líbily nejvíc. Mignola zde prezentuje mnoho skvělých nápadů a každá povídka má něco do sebe. Pořád mě to neposadilo na zadek, ale čtení mě bavilo. Kresba je prostě perfektní a tvoří nádherně temnou atmosféru.

Tohle mě už bavilo o poznání lépe než předchozí 2 knihy. Málokdy se povede povídková sbírka v komiksu, která prostě vcelku hraje. Mrtvola byla vtipná a příběhově velmi konzistentní. Baba Yaga a vše kolem ní mě prostě baví. Zajímavá postava a příběh mi sedl. Je to docela smutný příběh. Stejně tak Vánoce v podzemí. Příběhy s Hellboyem prostě nejsou moc veselé a jsou velmi ponuré. Vlci a Kolos jsou taky super - tohle už je ten Mignolaverse, o kterém mi v CC říkali, tady to začíná. Už mě ten Hellboy prostě začíná zase po letech brát a kratičké příběhy se mi líbí, že to je vždycky ve stylu mementa a vizí o původu a údělu Hellboye. Tohle mě baví.

Tak tohle jsem si skutečně užil. Povídky, někdy opravdu krátké, rychle vtáhnou do děje, který rychle plyne, a vy nemůžete přestat, dokud nejste na konci. Má to atmosféru, má to emoce, je tam akce - prostě krásně nakreslená (a s výborně využitými barvami) lahůdka mnohdy vystavěná na starých legendách a pověstech. Některé povídky navazují a rozvíjejí děj, který byl v úvodních dvou knihách s Hellboyem, ale většina se dá číst bez nutnosti znalosti předchozích knih.

Tak i já jsem zde už jednoznačně propadl Hellboyovi. Ne že by to u tich předchozích knih nebylo, ale zde mi to konečně všechno zapadlo do všech drážek. Souhlasím s pány pode mnou, kteří zmiňují, že Mignolovi sednou více krátké povídky. Je tomu opravdu tak. Ale nedá se to říct tak jednoznačně. Ono je to totiž tím, že v minulém díle na nás zkrátka Mignola vybalil spoustu informací a nápadů, které byli poněkud tužším soustem, ale zde na to jde postupně a kousek po kousíčku nám dává ochutnat ze svého díla. Navíc to všechno hezky, opatrně, nenápadně a přitom precizně skládá dohromady v jeden celek. Paráda.

Perfektní komiks. Mignolovi víc sedou tyhle krátké povídky. Nejlepší v tomhle komiksu je příběh Vlci ze Sv. Augusta. Kresba taky perfektní. Prostě 5/5

Zatím asi nejlepší díl Hellboye a to z jednoho prostého důvodu. Přijde mi, že Mignola je silnější v kratších příbězích, kdy přijde vždy s nějakou novou zápletkou, která více či méně doplňuje střípky celé skládanky. V tomhle mě opět napadá srovnání s knižním Zaklínačem, kde to je zrovna tak. Navíc to, jak výborně (opakuji se, vím) využívá lidskou tvořivost, pověsti a báje, to je prostě na klobouček. I když, kdyby si je vymýšlel, těžko bychom to jako obyčejní čtenáři někdy poznali, jelikož mnohé z nich jsou opravdu neznámé. Na druhou stranu, když vidíte, jak Hellboy vystřelí oko Babě Jaze, tak je to skutečně kule rvoucí! Navíc Mignola výborně pracuje s atmosférou, jednak pomocí svého psacího umu, ale hlavně díky své výborné kresbě, která je jednoduše parádní (to už říkám také potřetí). Jedna věc mi ovšem u Hellboye chybí – nepociťuji v sérii žádné výraznější či hlubší emoce. Nic mě tu nějak nešokuje, neuvede do rozpaků nebo extra nepotěší. Na emoce je to prostě suché, to je fakt. Ano, je to výborná zábava, akční super jízda v originálním fantasy světě, ale… Ve finále po dočtení nad tím nepřemýšlím, nehloubám, prostě si jen přečtu další díl. Nicméně i tak mám pocit, že si tahle série ode mě aspoň jednou zaslouží plný počet bodů, jelikož ve spoustě jiných věcí je excelentní a jelikož mi forma u tohohle dílu (povídková) vyhovovala, nebudu raději váhat…

Ano, to je ten Hellboy, kterého mám tak rád a za což jsem vděčný Mignolovi, že zpracovává staré legendy a mytologická témata.

"Hellboy #03: Spoutaná rakev" - Kratší epizodky o rozsahu jednoho sešitu, někdy ani ne, jdou Mignolovi rozhodně lépe. Průměrnější kusy se schovají mezi těmi výbornými a ve výsledku se zatím jedná asi o nejlepší samostatnou knihu Hellboye. Kdybych si měl vybrat, tak absolutně nejlepší jsou "Vlci ze Svatého Augusta", za kterými se v těsném závěsu drží třeba "Baba Jaga", nebo "Spoutaná rakev". Třešničkou na dortu je pak Santa Claus v příběhu "Vánoce v podzemí" ... Za mě 5*!

Tohle už je prostě klasika. Ty povídky ve třetí knize miluju, díky nim mám Hellboye pořád hodně rád, i když už ze mě to nadšení od 10. knihy trošku vyprchalo. Ale má to svou vzpomínanou atmosféru, kterou spousta komiksů postrádá. Spoutanou rakev a povídky v ní obsažené už jsem četl několikrát a jednou za čas, si ji rád dám znovu.

Mám fakt rád tu atmosféru, co dokáže Mignola v Hellboyovi vykouzlit. Líbí se mi, jak si hraje se stíny a s panely. Jak je děj prostřídaný "záběry" na okolostojící sochy a další detaily, které dávají celému dílu jakousi "pocitovou hloubku".

Po scénáristické stránce mi však díl od dílu začíná připadat Mignola jako větší a větší fušér. Dříve jsem mu to žral, asi jsem se nechal pohltit atmosférou a prostě si to užíval, ale dneska se musím pozastavit nad celou řadou věcí. Předně mě dostává, jak nikdy nikomu není divné, když se najedou objeví Hellboy a začne na někoho mluvit. To se nikdo nelekne, nikomu nepřijde zvláštní, když se na jeho prahu objeví gigantická rudá stvůra? Jako bral bych třeba US nebo Anglii, kde by mohl být "známější tváří", ale když přijde do vesnice někde v Bulharsku, a místní mu v klidu povypráví o jejich problémech, je to trochu komické. Stejně tak to, že Hellboy jde uprostřed studené války někam do Ruska (kde se tam vzal? proč tam šel?) a dá si férovku s babou Jagou. To jako není divné, že v době, kdy Rusák hlídal hranice "před narušiteli", si to po Sovětském venkovu kráčel obří hromotluk s "domovem" v USA?
Nemluvě o tom, že jakkoliv dobře si Mignola děj připraví, jakkoliv dobře si nastuduje místní pověst, vždycky to skončí stejně: pěstním soubojem s Hellboyem, který Hellboy vyhrává. Čest povídce "Bezmála kolos", kde tomu tak není. Tam zase příběhu hrozně ubírá to, že Hellboy celému ději spíš přičumuje.

Prostě Hellboy se pro mě díl od dílu stává více a více "meh" zaléžitostí. Tenhle je sice chronologicky už třetí, ale já se k němu dostal až po desátém dílu. A přesto, že je to rozhodně nejkvalitnější povídková kniha (však taky obsahuje Mrtvolu), mám pocit, že mu Mignolovi prostě už nežeru. Pro mě osobně je to naposledy, co kombinaci děje Záhada-Bubák-držková od Hellboye dávám víc jak tři hvězdy. Tentokrát jsem ale opravdu na vážkách.

"Konec konců, když se to vezme kolem a kolem, není to zas tak špatnej maník."

Čím jsem starší, tím mám tohodle maníka radši. Sice je to někdy skutečně kraťas, který působí dojmem, že Hellboy najde nějakou starou rozpadlou farnost, objeví se socha obrostlá břečťanem, okultista něco povypráví, pak vyskočí démon či jiná obluda a Hellboy mu dá do držky. Konec. Přesto jsem si strašně oblíbil Mignolovu kresbu, jeho výlety do světa mýtů, strašidel a paranormálních jevů; a vlastně tu "břečťanovo-prachovo-křesťansko-duchařsko-kacířskou" atmosféru miluju.

Celkový dojem: 80%

Byť nejsem skalní fanoušek Hellboyova světa, tady musim smeknout. Mignola umí.
http://www.youtube.com/watch?v=2mHRD4SXzVM

Hellboyova "spoutaná rakev" má skvělou atmosféru. Mignola stvořil svět, do kterého se moc rád vracet. Více mých dojmů najdete zde: http://www.ctukomiks.cz/2016/03/hellboy-3-spoutana-rakev.html

Nějakou dobu jsem měl pocit, že "Hellboy" už prostě není ta série, která mě bavila na začátku, když jsem si ji pro sebe objevil a přečetl si první příběhy. Ale je to právě kniha "Hellboy 3: Spoutaná rakev a další příběhy", která mi ukazuje, proč jsem si tuhle sérii kdysi oblíbil a proč si ji oblíbily i milióny lidí po celém světě. Více: http://www.comics-blog.cz/2016/03/1122-hellboy-3-spoutana-rakev-dalsi.html

v kratších povídkách není tolik prostoru k chybám, proto je tenhle hellboy dost kvalitním počtením.

Třetí kniha Hellboye nám přivádí nejsilnější stránku Mika Mignoli a to kratší povídky. Parádní spád a scénáře nám servírujou hellboye jak ho všichni známe a máme rádi. I když povídky už po různu vycházeli (nejsme si jist jestli všechny) rozhodně se vyplatí sbírku si pořídit, nejen kvlůi krátkým anotacím od samotného autora, ale kompozice díla je parádní. Pokud Hellboye neznáte klidně neváhejte koupit jako první Book tak bych doporučil si koupit spíše jedničku, protože i když se jedná o povídky nemyslete si, že se nedotkneme samotného příběhu booku předchozích:)
samozřejěm znalost není povinnáa a knihu si užijete rozhodně i bez předchozích knih na 99,9%:)
Palec nahoru a doporučení pro tenhel povídkovej kousek.

nejlepší krátké příběhy

Platí téměř vše, co píšu níže, ale po přečtení komplet Hellboye jedním dechem musím této noirové lahůdce hodnocení zvýšit. Je to paráda nad parádu, snad jen ten lettering ze začátku se neúplně povedl. Ale jak píšu u minulého dílu, je to zanedbatelné, celkový dojem dokonalý.

Perfektní. Škoda že dost příběhů jsem už četl v CRWI a že DPH je tak velký.

Najlepšia poviedková kniha s Hellboyom. Hellboy amá atmosféru, hlavne kvôli kresbe (Quitely by sa mohol učiť, ako sa má deformovať tak, aby to bolo "kúúl").

Kromě "Spoutané raqe" jsem všechny povídky už četl. Ale takhle pěkně pohromadě v takovém vydání to je jiné kafe, než to mít rozházené po různých časácích. Nádhera, přenádhera. Hellboy, na rozdíl od jiných sérií, si udržuje konstantní qalitu - tak třea u Sandmana či Sin City jsem bodoval jednotlivé díly různě. Hellboy 95% pokaždé - do kresby se dá snadno zamilovat, zbytečné cokoli o ní psát - je prostě fantastická, příběh, atmosféra, coloring, lettring.....ufff no chybu nenajdu. Jinak poslední z kupy comicsů, co jsem dostal na vánoce 07 od své přítelkyně (thnx;-):-*)

Na Hellboyi mě nikdy nepřestane udivovat to proč se mivlastně tak líbí, ale je tomu tak... Ke knize jak už píší ti předemnou většina věcí už u nás po částech vyšla, ale buď v horší kvalitě neboúplně čb což je dost sráželo, zde si je opravdu vychutnáte...

Postavu Hellboye mám rád, ale ten povídkový styl holt není nic pro mně.

Dobrej dil, libila se mi hlavne povidka Malem kolos.

Ideální jak pro zasvěcené fanoušky, tak i "nově příchozí". Nádhera.

Výborné. Snad ještě lepší jako povídky než jako souvislý příběh. Teď jsem viděl čb Vlky ve staré Crwi a to je přece nebe a dudy!

Jo, chvala bohu ta to, ze CC nakonec zaradilo i ty povidky, ktere uz u nas vysli. Jak pise Wilis, mam rad veci po kupe.

uf dal som za to celý ufrflaný peť kíl, ale už nefrflem. masterpiece toto je ci boháča !

No comment...

Paráda, úžasný zpracování, většina hellboyovských povídek, hodně stran, barva, Kantůrkův překlad, a jako vždy ta nepřekonatelná AT-MO-SFÉ-RA. Co víc si člověk může přát.

Mám rád všechno pěkně pokupě. A i když Mrtvolu už mám 3x, tak jsem s koupí téhle sbírky neváhal.

zatím nejlepší kniha od hellboy na našem trhu
všechny zásadní povídky v dokonalém tiskovém provedení snad jen nové přebásnění Mrtvoly sráží těch 5%

Mooc pěknej Hellboy se skvělejma povídkama i když ty co vyšly si mohli klidně odpustit, protože je samozřejmě mám .o)

Proste Hellboy, co dodat ...