Cesta | ComicsDB.cz

+ 4 další ukázky

Svět pohltila apokalypsa. Trosky, popel a mrtví lidé. A otec se synem tlačí pustinou nákupní vozík se vším jejich majetkem. Deštěm, sněhem a mrazem kamsi na jih, na pobřeží, snaží se proklouznout mezi kanibaly a divokými tlupami. Manu Larcenet (Brodeckova zpráva) se bravurně zhostil adaptace románu Cormaca McCarthyho Cesta ověnčeného v roce 2007 Pulitzerovou cenou. Zážitek z neobyčejného příběhu je v jeho podání možná ještě silnější než samotná kniha.

Vyšlo jako 41. svazek velké řady edice Argomiks. Stejným pořadovým číslem je označen také komiks Conan: Plíživý stín a další příběhy.

Scénář: Manu Larcenet
Předloha: Cormac McCarthy
Art: Manu Larcenet
Obálka: Manu Larcenet
Lettering: Jiří Nevěřil
Překlad: Jana B. Hniličková
Redakce: Milan Dorazil, Hana Gelnarová, Richard Klíčník, Richard Podaný

CdbID: 10710
Žánry: adaptace, postapokalyptický
ISBN/ISSN: 978-80-257-4360-7
Vazba: šitá v tvrdých deskách
Formát: 150 x 310 x 19 mm
Hmotnost: 1210 g
Tisk: černobílý s doplňkovými barvami
Stran: 158
Původní cena: 698 Kč
Orig. knihy: La Route (Dargaud, 2024)

soulbringer6.5. 13:21Cesta

„Dobře si rozmysli, co si pustíš do hlavy, protože to v ní zůstane napořád… Zapomeneš, co si chceš pamatovat, a pamatuješ si, co chceš zapomenout.“

Tohle není komiks na dlouhé zimní večery, kdy si chcete odpočinout a nechat se unášet fantazií. Tohle je cesta, kde ždibec naděje bojuje s přemírou zoufalství. Tohle je pouť, jež je lemována padajícím popelem, troskami, tichem a bojem o holé přežití. Deprese tu teče proudem z každé stránky a přesto si přejete, aby hlavní postavy našli v té temnotě jiskřičku hřejivého světla. Manu Larcenet, který už Brodeckovou zprávou dokázal, že adaptovat literární předlohu do komiksu umí, se tentokrát pustil do Cormaca McCarthyho a jeho Pulitzerem ověnčené Cesty. A že to nebyl jednoduchý úkol, je jasné hned od první stránky.

Příběh je prostý, až minimalistický: Otec a syn putují zničenou Amerikou. Svět skončil. Není tu nic než popel, trosky, ticho a smrt. Otec a syn tlačí svůj ubohý nákupní vozík napříč pustou krajinou, kde je každý den bojem o přežití. Snaží se dostat na jih, k moři, snad za nadějí, která v tomhle světě už dávno vyhasla. Mezi nimi a jejich cílem stojí nejen hlad, zima a nekonečný černý déšť, ale i tlupy kanibalů a narazit na cokoli živého vlastně člověk nechce. Jejich jediným cílem je přežít a možná, snad, najít někde na konci cesty střípek něčeho lepšího. Všechno, co mají, vezou s sebou. Všechno, co milují, je v tom druhém. A svět kolem se mění v nekonečný test vůle i lidskosti.

Ticho mezi slovy je tu stejně důležité jako slova samotná... Co se týče kresby, tady Larcenet předvádí naprostý koncert. Syrová, drsná, černobílá kresba. Bílá, šedá, černá, dlouhé a krátké stíny, rozpitá kontura, detaily zdevastovaných těl, které sotva připomínají člověka, siluety oběšenců - to všechno tu slouží atmosféře, která je hutná jak mlha nad bažinou. Každý panel je promyšlený, každé prázdné místo má svůj význam. Když se otec se synem schovávají před popelem ztraceni v moři ticha nebo se jen mlčky dívají na trosky světa, cítíte tu beznaděj, která by se dala krájet. Prázdno tu není jen vizuální, ale i existenciální - svět skončil a to, co zbylo, je jen čekání na konec. Připomnělo mi to, jak v Brodeckově zprávě Larcenet dokázal z obyčejné vesnice udělat místo, kde se člověk bojí i vlastního stínu. Tady je to ještě silnější, protože stín už vrhá jen to málo, co zbylo z člověka. Když necháte panely beze slov působit dostatečně dlouho, začnete cítit hmatatelnou úzkost a některé obrazy by člověk raději i zapomněl. Říkáte si - kde ti dva berou sílu vlastně být ještě lidmi?

Jestli má Cesta nějaké slabiny, je to právě v té extrémní úspornosti. Dialogů je tu ještě méně než v knize, některé nuance vztahu otce a syna zůstávají jen naznačené a čtenář, který zná předlohu, tady vlastně nenajde nic zásadně nového. Ale upřímně: tady nejde o překvapení nebo nové rozměry, ale o intenzitu zážitku. Larcenet prostě vzal McCarthyho depresi a vytáhl ji na papír tak, že vás z toho bude ještě dlouho mrazit. Pokud bych měl vypíchnout, proč by si Cestu měl přečíst i někdo, kdo už zná předlohu, pak je to právě ta práce s tichem a prázdnem. Larcenet dokáže obrazem vyjádřit únavu, bolest i poslední záblesky naděje tak silně, že vás to nutí číst dál, i když byste nejradši knihu zavřeli a šli si vyčistit hlavu.

"Tati, a my jsme stále ti dobří?"... Na rovinu: tohle není komiks pro každého. Je to těžké, tísnivé, někdy až fyzicky nepříjemné čtení, kde se každá stránka zarývá pod kůži. Ale pokud chcete zažít, jak může komiks pracovat s tichem, prázdnem a depresí, jak dokáže obrazem vyprávět o konci světa i o posledním záblesku lidskosti, tohle je povinnost. Pro fanoušky Larceneta jasná volba, pro milovníky McCarthyho silná, byť strohá adaptace. A pro všechny ostatní? Zkuste to! Je to silný zážitek.

Plusy
- drsná a silná road story, která čtenáře nenechá chladnými
- atmosferická kresba, jež skvěle podtrhuje tíživost až nemožnost přežití v šíleném světě
- bravůrně vykreslený postapo svět, kde je ticho děsivější než jakýkoli výkřik
- formát, který podtrhuje sílu kresby

Mínusy
- strohé dialogy (i oproti knize)
- čtenářům předlohy (nebo těm, co viděli i filmovou adaptaci) vlastně nedá nic navíc

Celkové hodnocení: 90 %

J160211.1. 22:00Cesta

Lepši než film, prostě krásné.

Norri8.11.2024 00:17Cesta

“Dobře si rozmysli, co si pustíš do hlavy, protože to v ní zůstane napořád.”

Myslím, že toto moto celou knihu velmi dobře vystihuje. Tohle je koncentrovaná deprese a zkáza. Pro naději zde není místo. Tak trošku lituji, že jsem si to do hlavy pustil. Nevím, jestli to tam zůstane napořád, ale dlouho to tam určitě bude.

V příběhu sledujeme putování otce se synem zničeným postapokalyptickým světem. Nevíme, co se stalo, ale je zřejmé, že společnost se úplně rozpadla a přežívají jenom malé skupinky lidí. Došlo jídlo, nejsou zvířata a silnější žere slabšího. Není nic než hlad, utrpení, strach a zoufalství.

Manu Larcenet opět předvedl excelentní výkon. Kresba je stejně úžasná jako v Brodeckově zprávě. Možná ještě o chlup lepší. Jenže ukazuje ošklivé věci. Oproti Brodeckově zprávě to není černobílé, ač se to tak na první pohled může jevit. S barvami se zde totiž velmi šetří, a navíc jsou hodně tlumené. To ještě více podporuje celkovou depresivní atmosféru.

trudoš25.8.2024 19:00Cesta

Adaptace mého oblíbeného románu mým oblíbeným výtvarníkem – tenhle komiks jednoduše nemohl dopadnout špatně. Aby ne, když specialitou Manu Larceneta jsou krajinomalby s citem pro trudomyslnou atmosféru, kterých právě Cormac McCarthy nabízí ve svém postapokalyptickém road tripu nepočítaně. Dějově nejde o nic komplikovanějšího, než že zničeným světem prochází otec a syn s nulovým výhledem do budoucnosti. A přestože zkáza všude kolem je ještě podtrhována hrůzným chováním posledních zbytků lidstva, právě jejich vztah je to, co v člověku bezděčně rozvíří emoce na maximum. Ovšem ne sáhodlouhými popisy, či umělými melodramaty. Jak McCarthy, tak Larcenet, jsou účelově strozí, přesto oba dokážou pár tahy vystihnout vše. Dějově se zápletka navíc několikrát dostane do momentu, kdy už je vám jasné, kam se příběh vrtne následovně, nikdy se mu to však překvapivě nestane. A jak jinak může skončit smutný román než smutně? Přitom je to paradoxně o lidské vůli přežít navzdory všem záporným ukazatelům.

perak22.8.2024 21:04Cesta

S minimem slov skvěle vystihnutá tisnivá atmosféra postapokalyptického světa, kde těžko hledat jakoukolv naději v lepší zítřky. Výborná kresba vše umocňuje na jedinečný zážitek z četby.

faster8611.8.2024 21:38Cesta

Nezmám knihu ani film, takže jsem šel do neznáma. Kresba výborná, málo textu se k atmosféře hodí... k atmosféře která je hnusná, nepříjemmá. V jednom bodě příběhu jsem měl tak velkou radost za dva hlavní protagonisty jakou si nepamatuju že bych kdy v komiksu cítil. Míchali se ve mě pociti za to jak je to výborně udělaný s těma jak hnusný svět mají před sebou a za sebou.. Jen těsně se to nedostalo na nejvyšší hodnocení.

SickNail7.7.2024 22:30Cesta

Videl som film.a tak som vedel do čoho idem, no nečakal som až také temno, čo je veľké a prekvapivé plus. Čo je však trochu mínus je rýchlosť prečítania. Toho textu tam mohlo byť viac, no na druhú stranu to takto malo hutnejšiu atmosféru. Kresba je luxusná, "popolavá" :)

George Walker Bush20.4.2024 12:45Cesta

To dílo je po románu a filmu pro mě už lehce omleté a ač nemůžu říct, že by mě nebavilo, jsem z té postapo deprese vždy trochu sklíčený. Jenže tady tu samu o sobě dobrou předlohu Manu Larcenet a jeho kresba povyšují na něco skutečně velkolepého, bezesporu uměleckého a dráždivě působivého.

Celkový dojem: 90%

45101