11

Společně s Essex County je tenhle komiks to nejlepší, co jsem zatím četl.

Když jsem četl anotaci, tak jsem byl ke knize trochu skeptický, ale po otevření mne příběh chytnul snad od první strany a nepustil až do konce. Skvěle vyprávěné, skvěle vypointované. Kniha plná emocí, ať už kladných či záporných, že asi není čtenáře, kterého by to alespoň trochu nechytlo za srdce. Mne tedy více než jen trochu. A nezaostává ani kresba, která právě ty emoce dokáže detailně vyjádřit. A nad dvoustránkovými kresbami drogového tripu jsem seděl hodně dlouho a vychutnával si každou drobnost. Tohle je hodně povedený komiks, který mohu jen a jen doporučit.

„Proč dobrý příběh kazit realitou?“ Zhltnete to ako senzačnú malinu so šľahačkou a budete cítiť ľahkosť bytia. Vlastne vám závidím, že ste to ešte nečítali. Absolútne rozkošne nakreslené. Toto budete milovať. Jeden z „tých“ komiksov, na aké sa nezabúda. Calvia viac ako rok študoval anatómiu ľudského tela a je to čertovsky poznať. Jeho štýl je úžasný, dynamický, málokedy sa čosi také vidí (Triton si pripaľuje fajku a v ohni vidíme hriešnikov v pekle!). Výborný je i Meloov scenár v detailoch (zveličenie minulosti) pripomínajúci najosobnejší film Tima Burtona Veľká ryba (resp. knižnú predlohu od Daniela Wallacea). Úderná dvojka Melo/Cavia zaznamenala kvalitatívny posun v používaní popkultúrnych odkazov, ktoré sú (Tintin, vyhadzovanie z dvier novinárov na spôsob profesora Challangera z Doylovho Strateného sveta) vzdušnejšie zakomponované do textu, než to bolo u ich predchádzajúcich (inak však tiež báječných) Podivuhodných dobrodružství Rafana Mendonçy a poslíčka s pizzou. Mnohé veci si môžete vyložiť tak, ako sami chcete (ak bol Triton podľa finálnej fotky skutočne obyčajný muž, čo má znamenať kozia trofej na stene?). Áno, zmluva s diablom bola na môj vkus príliš jednoduchou metaforou, skutočnú identitu novinárky som odhalil 189 strán pred finále, vadilo mi, že vydavateľstvo do češtiny nepreložilo nápisy na budovách a náhrobkoch a mám pocit, že pôvodne mal byť scenár o niečom trochu inom (spočiatku sa dosť tlačí na pílu ohľadom konkurenčného vzťahu medzi dvoma hudobníkmi, aby sme na konci zistili, že oň zas až tak veľmi nešlo). Ale to sú fakt len drobnosti. Ak by práva kúpil Pixar, som presvedčený o tom, že by to získalo Oscara, celosvetovo by to trhlo stovky miliónov dolárov na tržbe a štúdio by sa vrátilo nazad na výslnie, na ktorom bolo v rokoch 1995 – 2009. Je fakt nádherné, že sa tvoria takéto veci. Svet možno predsa len ešte má šancu.

Nádherný komiks, 100x lepší než Poslíček s pizzou, který má stejné oba autory. Tady je perfektní kresba i příběh plný emocí. Nádhera!

Zatroleně dobrý grafický román, který jsem rád, že jsem si přečetl. Chytře vystavěný příběh, ve kterém nechybí ani okřídlené úsloví sex, drogy, piano... Julien Dubois mi v mnohém negativním připomněl autora tohoto komentáře...
Pro kočkomila jako má maličkost je přítomnost kocoura Maurice jenom příslovečnou třešinkou na dortu. Bravo! A na konci jsem taky plakal...

Vesměs všechno podstatný o tomhle nádhernym, emocema protkanym komiksu už bylo řečený předchozíma komentářema. Nemůžu se ale ubránit dojmu, že Balada pro Sofii v katalogu CC bohužel zapadla tak nějak podobně nenápadně jako Daytripper u Crwe. A to je obrovská škoda. Můžete se mnou nesouhlasit, ale pro mě je tohle rozhodně nejlepší věc od CC od vydání Rváče. Přehlídnout tenle úžasně ztvárněnej příběh (Miloš Forman by se asi při jeho čtení trochu uculoval ;), reflektující širokou škálu lidskejch vlastností - těch kladnejch i těch zápornejch, ale i v tomhle případě naprosto lidskejch, přirozenejch a pochopitelnejch - by byla fakt škoda.

Nádherné a hluboce lidské. Komiksové pohlazení po duši, které nás citlivé ironiky umí dojmout. Čirá krása, kreslená symfonie.

Celkový dojem: 90%

Veľké prekvapenie! Jeden z najlepších titulov minulého roka a celkovo možno najlepší dramatický komiks, aký som kedy čítal. Už komiks Podivuhodná dobrodružství Rafana Mendonçy a poslíčka s pizzou sa mi od týchto autorov veľmi páčil, ale nečakal som, že budem nadšený aj z komiksu o hudbe na klavíri. Veľmi silný príbeh plný emócií, štýlová kresba a celkovo krásny zážitok. =►Celá recenzia◄=

Jedním slovem - nádherné

Ke koupi mě přemluvila ukázka z katalogu edičáku cc. Hudbě nerozumím ani za mák, tak jsem měl lehce obavy, ale ...... je to boží. Tím jak všechno krásně zapadá, plynulost čtení, kresba, barvy všechno je to v krásné symbióze. Velká pecka.

Po oznámení tohoto titulu jsem si z počátku nebyl tak úplně jistý zda koupit či nikoliv. O hudbu se nikterak nezajímám, článek přibližující danou knihu mě nijak neoslovil a anotace obsahující něco o létajících klavírech mě nechala chladným. Poté jsem si však přečetl krátkou ukázku která už tak špatně nevypadala a fakt, že dvojice Melo a Cavia stojí za nedávno vydanou knihou Podivuhodná dobrodružství Rafana Mendonçy a poslíčka s pizzou, mě ke koupi nakonec celkem navnadil. A po přečtení se v mém nitru rozhodně misí jen pozitivní pocity. Vzhledem k tomu, že samotný příběh a život hlavního hrdiny rozhodně příliš pozitivní není, vše je napsáno s opravdovou lehkostí a prakticky od samého začátku do konce se tahle balada čte jedním dechem. I přes všechny útrapy které hlavní protagonisté během svého života prožívají, Melo s neskutečným umem v mezičase nadávkoval pořádné porce pozitivní energie která z knihy doslova sálá. Kresba za kterou stojí Cavia je opravdu skvělá a perfektně se ji daří vystihnout jedinečnou atmostéru. I celkové provedení knihy si zaslouží palec nahoru, protože se jedná opět o vyťukanou záležitost. Baladu pro Sofii jednoznačně doporučuji. Jedná se o opravdu krásný příběh který si mohou přečíst i lidé, kteří o hraní na klavír ví velké kulové tak jako v mém případě. A úplně na konec si baladu rozhodně nezapomeňte poslechnout.

Mám hudbu rád. Má na mě blahodárné účinky. Uklidní hlavu a pohladí po duši. Je úplně jedno, jestli je to folk anebo death metal. Mám rád i komiksy o hudbě a muzikantech. A není jich málo! Těch komiksů tedy. Několik jich vydalo i Comics Centrum. Pokud si dobře pamatuji, tak kromě oper převedených do komiksů jsou to Doomboy Tonyho Sandovala a Poslední pokušení Alice Coopera. Balada pro Sofii je jejich nejnovější komiks v této dobré společnosti.

Musím se hned zkraje přiznat, že jsem měl při čtení poměrně brzy slzy v očích. Buď už na mě působí předvánoční atmosféra, anebo je to vážně skvěle napsané. Rozhovory a vyprávění jsou naprosto přirozené a čtenáře strhnou. Lehkost, s jakou scenárista Filipe Melo a kreslíř Juan Cavia rozbouří emoce, je neuvěřitelná. Tak to neumí ani Jeff Lemire. Možná tomu pomáhá právě ta hudba, která je vždy především o emocích. Zkrátka, celá kniha je jedna velká emoční nálož. Celý na měkko jsem hltal stránku za stránkou, abych si na konci pobrečel jako želva. Vážně síla.

Hrozně mě bavila kresba. Juan Cavia udělal od “Rafana Mendonçy a poslíčka s pizzou” obrovský pokrok, ačkoliv i tam bylo mezi jednotlivými alby vidět zlepšování. Jeho kresba je lehce karikaturní a úžasně vtahuje čtenáře do děje. Dokonale umí vyjádřit všechny emoce, a to nejen obličeji, ale i držením těla jednotlivých postav. Děj knihy má dvě časové roviny. Jedna je současnost a ta druhá je vyprávěná minulost. Cavia je vzájemně odlišuje lehce jiným stylem a barvami. Kresba současnosti má čistou tenkou linku a živé barvy. Oproti tomu vyprávění je neuhlazené s ponechanými pomocnými čarami tužkou, a trošku jinou paletou barev s jemným rastrem, který mi lehce evokoval starý tisk. Nádhera!

Vůbec jsem ještě nezmínil, o čem to vlastně je, a považuji za zbytečné to více rozebírat. Vše, co potřebujete vědět, je už v anotaci a na zadní straně přebalu. Je to dojemné vyprávění o jednom pohnutém životě. Je to plné hlubokých myšlenek a lásky k hudbě.

Wow, tohle je víceméně rekordní hodnocení.