11

Napřed mě to bavilo, ale čím víc se rozvíjel příběh, tím víc mě Spirála začala ztrácet. Ale musím uznat že první dva sešity společně s hlemýžděm a komárama byly mrazivé.

Už mě to nebavilo, jako kdysi poprvé, ale jinak pořád slušná porce nechutnosti a odpornosti. Tak hezkou nechutnost, ve které chci pokračovat, umí snad jen Junji Ito.

Super, tajemný, místama ujetý nebo lehce zvrácený. Akorát jsem čekal trochu jinej konec :)

Povídková hororová manga, která na rozdíl od Tomie si udržuje průběžně postupující dějovou linku s uspokojivým zakončením.

Jedná se o naprosto úžasné čtení, které vás naplní takovým zvláštně mrazivým pocitem. Vůbec jsem nebyl schopný se od této knihy odtrhnout a musel jsem jí přečíst na jeden zátah. Patří mezi nejlepší komiksy z tohoto oboru, které jsem kdy četl.

Za poslední více než rok jsem Spirálu četl několikrát, nejprve jen online, neboť staré vydání jsem samozřejmě nesehnal, pak konečně fyzickou knihu od Crwe. Takže se na Spirálu můžu podívat s odstupem a střízlivěji - moje hodnocení to nemění, jen bych mohl napsat smysluplnější komentář.
Začnu u Ita. Uvědomuju si jeho slabiny ve vyprávění - Džundži Itó nikdy nic nevysvětluje, hrůzné věci se prostě dějí bez nějakého opodstatnění, protože to tak je a tečka. Neříkám, že mi to moc vadí, někdy je to výhoda a umocňuje to atmosféru, jindy je kvůli tomu příběh trochu nevěrohodný. Dějové zvraty jsou občas přitažené za vlasy a vy si musíte říkat že takto by situace v realitě probíhat nemohla. A běžně mívám u jeho povídek pocit, že odsýpají rychleji, než by bylo třeba. Všechny výtky mi ale vynahrazuje kresba. Džundžiho Ita vnímám jako jednoho z nejpreciznějších kreslířů mangy, vítám jeho přesnost a fakt, že nikdy nesklouzne k infantilním karikaturám. Po výtvarné stránce je Ito dechberoucí.
Ke Spirále. Manga ve mne nevyvolala strach ani zhnusení, i když kapitola Lidský hlemýžď je nepříjemná. Spirála ve mne probouzí spíš melancholii, je velice krásná, smutná, tragická. V každé části trilogie jsou povídky, které se mi hodně zamlouvají a vedle nich ty, které mne tolik nebaví. Každopádně jsem rád, že závěrečný svazek přináší zastřešující příběh.
Dále SPOILERY.

Srovnání města se zemí prostřednictvím tajfunů je tím nejhrůznějším, co Spirála nabízí. Ito vylíčil něco skutečného, co japonci bohužel dost dobře znají, sílu přírodních živlů, proti kterým se nedá bránit. Které civilizaci strhnou tak snadno a dokonale. Jakkoli je závěr Spirály děsivý, je v něm taky nejvíc poetiky, snovosti, nereálna, transcendence, když se mění Kurouzu a spolu s ním jeho obyvatelé. Jako v celém díle Džundžiho Ita, i zde je zřetelně cítit neodvratnost. Ale ve Spirále to nepůsobí dojmem beznaděje. Konec, jaký si umělec připravil pro Kirii a Šuičiho, je vlastně melancholickým způsobem romantický, podtrhuje vybudovanou atmosféru. Nejde z hlavy dlouho po dočtení.
Spirála na mne působí v rovině fantazie, ne hrůzy... Kromě ní jsem četl Ryby, Balónky oběšenců a Tomii: všechny mangy ve mě vyvolávají jiné pocity. Jsem rád, že si u nás Ito vybojoval respekt, uznání a zájem, že jeho čtenářská základna roste, protože jeho práce je pro mě dost podnětná.

Těžko budete hledat tak absurdní a zvrácenou věc, která vás ale bude podivně fascinovat, jako je Spirála. Omotá si vás kolem prstu stejně jako obyvatele města, a nejednou se pozastavíte nad tím, co to vlastně ksakru čtete... ale budete číst dál.
Itóova fantazie zahodila veškeré uzdy a plně se oddala kreativnímu šílenství. Šílenství, které je často extrémní, až abstraktní a těžko uchopitelné, ale zároveň geniální. Zdá se, že tu nic nedává smysl, ale přitom vše spolu souvisí.
Jen se neubráním pocitu, že snad jen závěrečný arc jakoby ztrácel dech a bez některých pasáží bych se možná obešel (ehm... tornado riders...), ale i tak je to za plný počet.

Nejlepší hororová kniha na trhu. Plíživě se vám vryje pod kůži a budete se bát. Itó je prostě mistr hrůzy.

Bezpochyby to nejlepší obrázkové hororové dílo vůbec. Ne, není to nadsazené. Hororový žánr mě zajímá už od dětství a myslím si, že dokážu poznat, když narazím na něco mimořádného. A Spirála něčím takovým je. Psát o ději této mangy nemá vůbec smysl. To jediné, co musíte udělat, je otevřít Spirálu a nechat si ji propálit do mozku.

Podobně jako hrdinové příběhu, i já zcela propadl uhrančivému kouzlu Spirály, jejíž linka se točí, točí, točí, točí a točí…
Poprvé jsem tuhle japonskou podivnost četl před jedenácti lety, kdy u nás vyšla v nakladatelství Zoner Press poprvé. Byl jsem proto hodně zvědav, jak bude takto s odstupem fungovat podruhé v jednosvazkovém vydání a Džundži Itó rozhodně nezklamal. Pomaloučku omotává kolem své oběti síť děsivých historek, jejichž bizarnost je s každou kapitolou absurdnější. Postupně přidává na intenzitě prožitků, kdy nechává události gradovat do stále extrémnějších situací, dokud nevyústí v doslova makabrózní crescendo. Je to šílenost, ve které fyzikální zákony rezignovaly na jakoukoliv snahu zasahovat do tvůrčí fantazie, ale brzy zjistíte, že čím grotesknější zvrat, tím více propadáte strachu z dalšího vývoje událostí. Nádhera.
Pravdou je, že závěr mi kdysi docela vadil, dnes však musím přiznat, že naprostou souzní s charakterem celého vyprávění a jiný už si ani nedokážu představit.

Džundži Itó musí být génius. Nebo blázen. A nebo obojí. Moje první setkání s tímhle autorem dopadlo na výbornou a dojem ze Spirály ve mě bude ještě dlouho doznívat. Příběh má ze začátku pozvolné tempo, ale velice tíživou atmosféru. V městečku Kurouzu se dějí nepopsatelné hrůzy, které na konci vyvrcholí v události plné beznaděje a poznání, že některé věci prostě my jako lidé nejsme schopni ovlivnit. Co byla na konci spirála? Příroda, prastará síla jiných civilizací, nebo šmejd z vesmíru? To ať si každý vyloží po svém

Šílenství.

Wtf…podle slov chvály jsem čekal pecku, ze který budu mít husí kůži ještě týden. Je to rozvleklost..mohlo by to být o půlku kratší. Pár povídek cca uprostřed je peckovních..nemocnice, čertík atd..ale pak to zas spadne do wtf divnopovídek, který na sebe sice navazujou, ale žádná hitparáda to není..možná moje hodnocení ovlivnilo naprosto stupidní chování VŠECH postav…hned od začátku se ve městě dějou divný věci, ale nikdo to neřeší..NIKDO…všechno ok..proč?! Nehledě na to, že spirála je dost divnej “záporák”, kterej neni ani pořádně vysvětlenej…sice vás to nutí číst dál, ale je tam tolik otravných věcí, že absolutně nechápu, proč je to kult…

„Roztomilost je vlastní všem dětem savců. Je to zbraň mláďat. Pomocí ní ovplivňují nás dospělé, protože nás potřebují pro vlastní přežití.“ Začnem negatívami. Niektoré veci absurdné: postavy sa správajú normálne v nenormálnych situáciách (akoby od detstva vídali ožívať mŕtvoly alebo to, ako ľudské vlasy narastú do niekoľkometrovej dĺžky a začnú zápasiť s inými niekoľkometrovými vlasmi), hrdinke niekoľkokrát zachráni život vyslovená náhoda a zomrie kvôli nej veľa nevinných postáv. Tým by sme ale mínusmi skončili. Spirála je kultová pecka za 100%. V češtine už v minulosti vyšla, ale toto je prvý raz, čo vychádza v jednom masívnom (650 strán!) zväzku a okorenená o jeden bonusový príbeh. Džundži Itó ma dostal už Rybami a Balónkami oběšenců a síce som vedel, čo do neho môžem očakávať (všetko), ale pri čítaní Spirály som napriek tomu zostal prekvapený, zaskočený a ku koncu už vyložene šokovaný a zhnusený (ale v dobrom, ak je teda niečo také vôbec možné, ale v hororoch asi je). Niektoré veci síce podľa mňa nedoriešil (prečo sa niektorí menia na slimákov a iní nie?), ale sú to detaily a napokon príbeh dokázal patrične ukočírovať do uspokojivého finále. Viac v mojej recenzii: https://www.fandom.sk/clanok/recenzia-spirala-manga

Som fanúšik hororov a videl som už naozaj kadečo, preto ma veľmi baví autorova zvrátená hororová fantázia a jeho kvantum bizarných nápadov. Itó má síce aj tu už tradične nudnú a blbú hlavnú postavu, ale tá blbosť postáv k hororom tak nejak patrí a aj preto tomu neprikladám veľkú váhu. Aj tento jeho opus má slabšie momenty, ktoré nie sú až tak zaujímavé, no veľká väčšina mangy je nesmierne hororovo atraktívna. Rôzne nechutnosti, bizarnosti, fakt hnusné scény, obludnosti, to všetko poteší fanúšikov takých tých hnusnejších hororov. Autor však dokáže aj naozaj skvelo vybudovať atmosféru, doslova ju vybičovať až na maximum a občas človek má pri niektorých scénach aj jemné mrazenie. Má aj zmysel pre humor, taký ten zvrátený a viackrát vás dokáže naozaj prekvapiť vývojom scény. Za mňa je to maximálna hororová zábava.=►Celá recenzia◄=

Tak tohle byla naprostá paráda. Ryby byly dobré, ale mnohem více se mi líbily Balónky oběšenců, které obsahovaly skvělé příběhy plné morbidnosti a hnusu. Ale to co Itó předvádí ve Spirále je čistokrevná esence zvrácenosti, která hraničí s naprostým šílenstvím. Jednotlivé kapitoly jsou opravdu nechutné, divné a zvrácené, ale dokáží tak neskutečným způsobem vtáhnout, že absolutně nemůžete přestat číst a zároveň odtrhnout oči od obrovského množství spirál vyskytujících se na stránkách tohoto opusu, ve všech možných i nemožných formách. Počáteční dvě třetiny celé knihy jsou opravdovou oslavou hnusu a já jsem žasnul nad neskutečnou autorovou zvrácenou představivostí. Poslední třetina co se týče morbidnosti už lehce snížila svou laťku a nebyla tak šokující, ale skvěle mířila vstříc vyústění a rozuzlení celého spletence. Spirála je absolutní paráda a jsem rád, že po letech znovu vyšla, protože se jedná o bezpochyby geniální záležitost. Itó je mistr zvrácenosti.

Něco tak nechutně brutálního už jsem dlouho nečetl...Boží!

"Junji Ito se svém díle zaměřuje na postupnou psychickou a fyzickou proměnu člověka z běžného stavu do šílených abnormalit, ve kterých zkoumá limity a transformační schopnosti lidského těla. Ve Spirále podle mě překonává vše, co jsem od něj doposud viděl. Dočkáme se obludných znetvořenin obyvatel městečka, hrůzných propletenin těl, děsivě sešitých a zase se rozpadávajících mrtvol. Mistr hororu dokonce překročí tabu a ukáže nám i pár morbidních smrtí a znetvoření malých dětí. A nezůstává jen u nechutností. I z obyčejných věcí jako je kouř, oblaka nebo plovoucí voda dokáže vytvořit tak zvláštní a znepokojivou podívanou, že si na konci dne budete přát, aby se vám o tom raději nic nezdálo. Jeho smysl pro realistické ztvárnění pocení, slz a dalších tělesných tekutin je jen špička ledovce na jeho úchylné genialitě." Více v recenzi na https://nerdopolis.cz/2021/09/20/recenze-spirala-junji-ito-hororove-silenstvi/

I když vlastním i vydaní od Zoner, tohle jsem si musel koupit znova. Crew to přinejmenším vylepšíla o daleko lepší font.
Samotný komiks jsem přečetl již několikrát a další návrat jsem si opět užil. Ito prostě horor umí a tohle by si měl přečíst každý.

Masterpiece

Pošahané Itóovo opus magnum obsahuje řadu na sebe navazujících povídek, které postupně gradují do vskutku neodolatelné šílenosti. Je zajímavé sledovat, jak se z obskurního japonského hororu postupně stává lovecraftovská patlanice, která mě osobně neskutečně bavila. Všechno je to ještě doplněno Itóovou kresbou, která dokáže zachytit sebemenší zvrácenost a nechutnost.