4

Pohodovej příběh

Hluboké rány jsou takový obyčejný civilní příběh ve stylu "… a tak dál žili svoje zpackaný životy, a jestli neumřeli v pumovým útoku, tak je žijou dodnes…" Čtení, které má nesporně svou sílu…ale zase že by to trhalo žíly, to se zrovna dvakrát říct nedá.

Celkově jsem se nemohl zbavit pocitu určité vlažnosti v přístupu a projev autorky mi přišel až příliš odosobněný. Ať je to ve způsobu vyprávění příběhu nebo třeba ve výtvarné stránce…

Přitom nemůžu říct, že by mi výtvarné pojetí nepřišlo příjemné. Nejsympatičtější je určitě barevnost, která se nese v jakýchsi lehce zamřelých tónech a působí atmosféricky a celkem mile. O trochu míň milá je pak kresebná stránka. Autorka sice používá pěknou pravidelnou linku, ale jakoby její projev postrádal takovou nějakou základní životnost. Úplně pomíjím fakt, že postavy mají tečky místo očí a prázdné gumové rukavice místo rukou (to mi v podstatě absolutně nevadilo). Především jsem ale marně hledal alespoň náznak nějakého expresivního vyjádření – těm lidem zkrátka chybí emoce. Přišli mi jako jacísi prázdní paňáci bez výrazu, kteří jen ilustrují text v bublinách. Na druhou stranu…tohle taky svým způsobem utváří určitý druh atmosféry.

Modanová tak vlastně vytvořila "svět prázdnoty" (hrome, dneska jsem ňák přísně filozofickej), kde nikdo nikoho nemá rád, a ona (jako stvořitelka) nemá ráda ani svoje postavy. Jestli to tak chtěla, tak se jí to, holce, povedlo. Ale její skutečný záměr nejsem v postatě schopnej rozklíčovat - a samotný název tomu tajemství taky extra nepomáhá.

HR za přečetní stojí, s BBartí slevou stojí i za koupi… Otevřeně přiznávám, že jsem rád, že jsem do toho nevrazil čtyři kila. Celkově vlažně přes sedmdesát.

Takovej malej milej komorní příběh. Až na občasnou zkratkovitost, o který tu už přede mnou psal Wiruss, se mi moc líbil. Není to ale žádnej srdceryvnej příběh, kde bych se dokázal vcítit do hlavních postav. Zásadní problém vidím v kresbě. Nevadila mi její jednoduchost, která se opravdu k příběhu docela hodí, ale problém je v tom, že Rutu neumí kreslit postavy. A vzhledem k tomu, že jsou postavy skoro na každém políčku (často i v detailech) a děsí mě svými proporcemi a naprosto nepřirozenými pózami, tak to prostě JE problém. Jinak prokreslení jen podstatných částí políček a zbytek hrubě načrtnutej s převážně nevýrazným jednobarevným pozadím vypadá zajímavě a docela mě to zaujalo. Stejně tak pozadí bublin, který není bílý a mění se podle barvy pozadí, aby se od ní trošku odlišovalo. Scénář 85 % / Kresba 55 %

Nemám pocit že bych přečetl nějakou scénáristickou super bombu, na druhou stranu času stráveného při čtení a prohlížení tohodle dílka nelituju. Nic šokujícího, zvrácenýho nebo srdceryvnýho tam není, ale umím si představit, že by z toho šel natočit docela dobrý "nezávislý" film pro pondělní večery na čt2. Kresba nijak nevyniká, spíš mně úsporný styl a barevné ladění připomínal nějaké instruktážní "komiksy", které visí u doktora a popisují jak provádět první pomoc. Osobně mně to nijak nevadí, už jsem si zvyk na různé styly, ale třeba obálka mohla být zajímavější. Tahle mně neupoutala ani na třetí pohled.

Komorní příběh s příjemně realistickým závěrem. Poměrně strohá kresba mě sice nenadchla, ale ke způsobu vyprávění výborně sedla. V podstatě není moc co vytknout. Snad jen, že celkově - i přes moji snahu nechat se "vcucnout" - působil na mě tenhle niternej příběh o hledání (a nejen zmizelýho otce) celkem chladně, a že pocítit palčivost "hlubokých ran" mi nebylo příliš dopřáno. Především ale platí moje radost, vyjádřená v procentech: Další kvalitní počin BB/Artu, jehož koupě v žádným případě nelituju.

Tak rozhodně bych to nesrovnál třeba s Pod Dekou jak se píše v anotaci. Tohle na mě působilo zcela jinak. Je to celkem příjemné počtení trochu mě vadila občasná zkratkovitost (např. ve 3. kapitole to na dvou místech dokonce vypadá jako by byli vynechány stránky, v še plyne autorka vypráví minutu po minutě a najednou skok), osobně bych radši ještě jednu kapitolu, i když to důležité pro příběh bylo řečeno a další kapitola by byla spíš kaší, ale i u knih je často nastavovaná kaše příjemný zážitek. Kresba je celkem jednoduchá, příjemná až v půlce první kapitoli jsem si uvědomil, že autorka kleslí postavy opravdu jako Židy, coloring je jednoduchý, ale osobně by mi realističtější kresba neseděla. A příběh? Celkem jednoduchý osobní a zajímavý... Práce BB artu je na úrovni pěkné zpracování v pevné vazbě a na kvalitnějším papíře (k tomuto by se křída opravdu nehodila) za dobrou cenu. Jsem rád, že podobné komiksy u nás vycházejí a mám je čím dál radši.