14

Rozhodně nejde o lehké čtení, je potřeba se fakt soustředit na všechno, protože na konci budete mít v hlavě spoustu otázek na které jsou odpovědi v průběhu komiksu, jenže když v průběhu čtení ty otázky ještě neznáte tak nehledáte odpovědi, takže je dobré být opravdu pozorní. Chápu, proč píše Cyboy, že jde o věc která musí vyjít kompletně v jednom svazku protože dostat paperback co půl roku tak co nedočtete/nedokoupíte.

Nějak jsem měl problém s vypravěčskýma rámečkama, nevím jestli je to tak psané originálně, nebo je to překladem, ale asi slovosled, nebo skládání vět mi přišlo strašně težkopádné (to mohlo být i tím, že vypravěčské rámečky jsou vyplněné random hlubokýma hláškama které nedávají ani hovno smysl - nebo aspoň do té doby než dojdete na konec knihy, pak už si to začne trochu sedat - tak jak píšu na začátku). Určitě doporučuju číst během dvou až čtyř dnů, podle vydávání tpb, což znamená 1-5, 6-9, 10-14, 15-19 co den to tpb, nebo 2tpb na den protože konec každého tpb má nějaky mindfuck cliffhanger. Nechte to pěkně uležet a pak pokračujte. Na goodreads má každý tpb kolem 3hvezd, a plně s tím souhlasím, možná bych šel s hodnocením ještě o chlup níž, ale jako celek, tak jak to vydali MB musím sáhnout po 4 hvězdách.

První, co mě zaujalo, je kresba a barvy. To z toho komiksu dělá už na první pohled luxusní záležitost. Barvy jsou sice digitální, ale jsou dělané tak, aby se podobaly malbě. Rozhodně to patří k výtvarně nejpěknějším komiksům, které u nás vyšly.

Tulák má sice hlavního hrdinu, ale není to příběh jen jednoho muže. Je to příběh celé komunity. Dějem je to spíše komorní záležitost než epický příběh. Taková povídka natažená na 450 stran. Nedá se tomu upřít poctivě budovaná atmosféra. Navíc se to velmi dobře čte, a to i přes to, že převládajícími pocity při čtení jsou deprese, zmar a beznaděj. Je to svět, který je divný. Nerozumíte mu vy, ani hlavní hrdina. Spousta otázek bez odpovědí. Normálně takové příběhy nemám rád, ale tady to funguje. Mozek mi automaticky začal pracovat na různých teoriích, aniž by k některé z nich tíhnul více. A já jsem mezi tím otáčel stránku za stránkou a spratkovsky odmlouval pocitu zodpovědnosti, který naléhal, ať už to zavřu a jdu spát, že musím jít ráno do práce.

Hlavní trik v pozadí celého příběhu není přísně vědeckofantastický, ale spíše jenom fantastický. S takovými prvky se ve sci-fi můžeme setkat zcela běžně a ničemu to nevadí. Zmiňuji to jenom proto, že jsem se nevyhnul srovnání s Dopisem 44, který byl více technický. Potěšilo mě hlavně to, že to nebylo v žádné z mých teorií. Trošku jsem se totiž bál, že to bude jedno z provařených klišoidních finále. Když to pak bylo ke konci odhaleno, tak jsem si hned vzpomněl na jednu scénu ze začátku knihy, která najednou dostala úplně jiný význam. To se mi vážně líbilo. Hned po dočtení jsem si to tedy celé projel znovu a zaměřil jsem se na rozhovory, které předtím příliš nedávaly smysl. Takže za mě dobrý.

Asi nemá cenu zmiňovat, že je to opět vymazlená kniha. Papíry jsou tak akorát pevné, aby se v tom dobře listovalo, na lakovaných stránkách nezůstávají otisky prstů a vazba perfektně drží. Pěkný je přebal i desky knihy s parciálním lakem.