14

Výborná kresba obestírá poměrně podivný příběh, který se zaskví několika zajímavými scénami a postavami. Je tu i náznak zvláštní atmosféry a nabídky rozklíčovávat zdejší tajemství na prašné planetě. Ač jsem fanda mystérií a nevysloveného (i klidně nedořečeného, což budu paradoxně následně kritizovat), tady to celé nějak úplně nefunguje... mnoho zajímavě rozehraného, ale málo uspokojivě dohraného. Jestli poslední dvě kapitoly měly být pointou, tak budiž, ale ocenil bych víc. Zbytečně vytahované do patosu; kdyby se to více drželo při zemi a při srozumitelnosti, byl by to dobrý komiks.

Celkový dojem: 50%

Těžce ponurá sci-fi plná tajemství, záhad a nejasností, která by se daleko lépe uživila na menším rozsahu. Takhle v okamžiku, kdy po čtyř stech stranách konečně dojde na odpovědi, člověk za a) nemá ani chuť vracet se nějak v příběhu na začátek, a za b) tyhle nápady fungují u povídek Raye Bradburyho, ne v akční rovině stylu Černočerná tma. Tedy alespoň v mém případě.
Přesto nepopírám, že jsem Tulákovi propadl, především v první půlce, kdy se zvraty vrší jeden za druhým. Má to takovou tu temně podmanivou atmosféru, jakou dokáže vykreslit např. Philip K. Dick, s čímž souvisí i uvědomění, že absolutně netušíte, co z toho nakonec vyleze. Naneštěstí mi už v druhé půlce všechny ty hlubokomyslné dialogy, popřípadě filozofické monology, začaly lézt krkem, protože se vyjasňovalo, že jen máloco z odehraných událostí bude dávat smysl. A třebaže Iván Brandon si dal záležet, aby v úplném závěru do sebe všechno zaklaplo, nemůžu říct, že bych byl plně spokojen. Naštvaný ano, ale spokojený rozhodně ne.

Tak tohle mě emocionálně dostalo a donutilo mě si ihned knihu přečíst znovu, což se mi u komiksů poslední dobou již nestává. Čtivé, má to spád, je to chytré a přitom né nesmyslně filozofické, aby mi to zaplevelilo mozkovnu otázkami typu smysl života atd,( podobné komiksy zabalené v hezkém hovnu už nedávám). Navíc už tak výbornou atmosféru podtrhuje parádní kresba a skvělé barvy. Za mě zatím nejlepší věc od Mighty Boy a to musím říct, že i Kaplan a Dopis byli super.
Jinak zpracování komiksu a to nechci tady Mighty Boy nějak přehnaně adorovat je parádní a sběratelky jsou pěkné, vkusné, ( žádný bizáry typu leporelo města a podobné nesmysly), navíc za super cenu. K bonusům bych chtěl dodat, takhle si je představuji. Mnoho obálek, rozhovory, skici, žádná vata typu 10 dvoustran co vyšlo a co vyjde.
Suma sumárum přeji Mighty Boy aby se jim dařilo a dál vydávali, protože po dlouhé době mám radost ze čtení, což jsem si asi ani nechtěl přiznat a bez nich, už není mnoho věcí, které bych od zbylých nakladatelství četl.

Graficky je to opravdu vymazlená záležitost.
Ale příběhově to pro mě vůbec nefunguje. Snažil jsem se, ale prostě jsem to nepobral. Komik se tak rozpadá do série zajímavých obrazů a scének, ale děj absolutně nechápu. Mrzí mě to, ale prostě ne.

Tady to pro mě bylo s hodnocením trochu složitější. I když jsem totiž většinu času vlastně nechápal, co čtu a příběh byl opravdu těžko stravitelný, celou dobu jsem se zároveň dobře bavil. Líbil se mi svět, ve kterém se komiks odehrává, bavily mě postavy, líbila se mi kresba. A i když to na konci skoro všechno krásně zapadlo, tak je fakt, že některé linky vyzněly do ztracena (nebo aspoň já jsem jejich význam nepochopil). Takže toto byl jeden z komiksů, kde i přes poměrně složitý děj, který začal dávat smysl až na konci, byla cesta lepší, než cíl. I přes tyto drobné výtky ale komiks mohu jen doporučit, je ale potřeba ho číst bez větších pauz, jinak některé věci člověku vypadnou.

Tulák je kvalitné sci-fi, ktoré je zaujímavé svojím nejasným príbehom a aj krásnym vizuálom. Autor scenára Iván Brandon sa zahráva s čitateľom veľmi zákerne a spolu s hlavnou postavou budete neraz poriadne zmätení. Napriek tomu je však príbeh veľmi pútavý a pomáha tomu aj vydarená kresba a krásne farby. Znovu perfektne spracovaná kniha, kvalitný preklad a bonusy. =►Celá recenzia◄=

Rozhodně nejde o lehké čtení, je potřeba se fakt soustředit na všechno, protože na konci budete mít v hlavě spoustu otázek na které jsou odpovědi v průběhu komiksu, jenže když v průběhu čtení ty otázky ještě neznáte tak nehledáte odpovědi, takže je dobré být opravdu pozorní. Chápu, proč píše Cyboy, že jde o věc která musí vyjít kompletně v jednom svazku protože dostat paperback co půl roku tak co nedočtete/nedokoupíte.

Nějak jsem měl problém s vypravěčskýma rámečkama, nevím jestli je to tak psané originálně, nebo je to překladem, ale asi slovosled, nebo skládání vět mi přišlo strašně težkopádné (to mohlo být i tím, že vypravěčské rámečky jsou vyplněné random hlubokýma hláškama které nedávají ani hovno smysl - nebo aspoň do té doby než dojdete na konec knihy, pak už si to začne trochu sedat - tak jak píšu na začátku). Určitě doporučuju číst během dvou až čtyř dnů, podle vydávání tpb, což znamená 1-5, 6-9, 10-14, 15-19 co den to tpb, nebo 2tpb na den protože konec každého tpb má nějaky mindfuck cliffhanger. Nechte to pěkně uležet a pak pokračujte. Na goodreads má každý tpb kolem 3hvezd, a plně s tím souhlasím, možná bych šel s hodnocením ještě o chlup níž, ale jako celek, tak jak to vydali MB musím sáhnout po 4 hvězdách.

První, co mě zaujalo, je kresba a barvy. To z toho komiksu dělá už na první pohled luxusní záležitost. Barvy jsou sice digitální, ale jsou dělané tak, aby se podobaly malbě. Rozhodně to patří k výtvarně nejpěknějším komiksům, které u nás vyšly.

Tulák má sice hlavního hrdinu, ale není to příběh jen jednoho muže. Je to příběh celé komunity. Dějem je to spíše komorní záležitost než epický příběh. Taková povídka natažená na 450 stran. Nedá se tomu upřít poctivě budovaná atmosféra. Navíc se to velmi dobře čte, a to i přes to, že převládajícími pocity při čtení jsou deprese, zmar a beznaděj. Je to svět, který je divný. Nerozumíte mu vy, ani hlavní hrdina. Spousta otázek bez odpovědí. Normálně takové příběhy nemám rád, ale tady to funguje. Mozek mi automaticky začal pracovat na různých teoriích, aniž by k některé z nich tíhnul více. A já jsem mezi tím otáčel stránku za stránkou a spratkovsky odmlouval pocitu zodpovědnosti, který naléhal, ať už to zavřu a jdu spát, že musím jít ráno do práce.

Hlavní trik v pozadí celého příběhu není přísně vědeckofantastický, ale spíše jenom fantastický. S takovými prvky se ve sci-fi můžeme setkat zcela běžně a ničemu to nevadí. Zmiňuji to jenom proto, že jsem se nevyhnul srovnání s Dopisem 44, který byl více technický. Potěšilo mě hlavně to, že to nebylo v žádné z mých teorií. Trošku jsem se totiž bál, že to bude jedno z provařených klišoidních finále. Když to pak bylo ke konci odhaleno, tak jsem si hned vzpomněl na jednu scénu ze začátku knihy, která najednou dostala úplně jiný význam. To se mi vážně líbilo. Hned po dočtení jsem si to tedy celé projel znovu a zaměřil jsem se na rozhovory, které předtím příliš nedávaly smysl. Takže za mě dobrý.

Asi nemá cenu zmiňovat, že je to opět vymazlená kniha. Papíry jsou tak akorát pevné, aby se v tom dobře listovalo, na lakovaných stránkách nezůstávají otisky prstů a vazba perfektně drží. Pěkný je přebal i desky knihy s parciálním lakem.