Texty na konci každé kapitoly se staly mou oblíbenou částí komiksu. Opravdu umocnili atmosféru a donutili mě zamyslet. Bohužel to nemůžu říct o komiksu samotném. Dialogy a chování postav mi často přišly nepřirozené. A když je komiks o tak seriózním tématu, všechny nepřirozené věci vystupují o to víc. Celkově mi příběh nepřišel bůhvíjak originální kromě nemilosrdně surového začátku. Na druhou stranu má ale svižné tempo a povedené akční momenty. To je z velké části díky kresbě, která je povedená.
Jizvy ,jako menší dárek k mnohem většímu komiksu Agent strachu, překonal má očekávání.
A to tak, že si této malé knížky vážím víc než zmiňovaného Agenta.
Není to hezká četba, není příjemná a není tu žádné štěstí na konci cesty. Jen surovost a pocit, že někde kolem vás může být zrůda vraždící děti.
Zážitek nezapomenutelný a knížku dám někam do vyšších poliček, aby jí nevytáhl syn.
Ale jo pěkná oddechovka. Předmluva a texty před jednotlivými kapitoly jsou na tom to nejlepší, pokud de o komiks jako takový, tak solidní průměr který vám připomene že někteří lidé jsou prostě zrůdy.
Tak tohle je opravdu povedené dílko s atmosférou, která se dá krájet, a civilními kulisami a postavami. Několikrát jsem se při čtení přistihl, že napětím, jak to asi bude pokračovat, ani nedýchám.
Jizvy by u nás možno nebyť peknej myšlienky od Mighty Boys nikdy nevyšli. Boli posielané ako darček ku komiksu Agent strachu a musím povedať, že je naozaj veľká škoda, že tento silný príbeh nešiel aj do predaja. Ak sa vám páčil hororový thriller Ozvěny, budete určite spokojní aj s temnou detektívkou Jizvy. Z príbehu nechcem nič prezrádzať, lebo ja som o komikse nevedel vôbec nič a možno aj kvôli tomu som mal tak silný zážitok. Temné, drsné a veľmi pútavé nepríjemné čítanie. =►Celá recenzia◄=
Ty jo, tak bezva, že u nás vydali Jizvy. Tohle jsem četl kdysi tak v patnácti a těžko říct, jak by to fungovalo dneska a znovu do toho jít nechci, ale ten komiks byl tak silný a vlezl mi pod kůži, že si ho dodnes pamatuji, jako jedno z těch lepších děl Ellise a to je, co říct.
Už při čtení obálky vám dojde s čím budete mít co do činění. Jakožto otce mě začátek hodně znepokojoval a měl jsem z toho husinu (krátké texty ten pocit hezky umocňovaly). Ale čím se děj posouval dál, tím víc ze mě odcházel pocit zmaru a napětí.
V půlce druhé kapitoly jsem si říkal, že tohle je nechtěný dárek… V knihách a komiksech hledám únik. Hledám svět fantazie, dobrodružství anebo poznání. Ale některé věci poznávat nechci. Jediná kniha od Mighty Boys, kterou jsem si nekoupil, byly Ozvěny. Přečetl jsem si anotaci, prohlédl ukázky a řekl jsem si, že tohle číst nebudu. A právě v druhé kapitole jsem si říkal, že Jizvy bych si nejspíš také nekoupil. Brutalita vražd na začátku knihy je enormní.
Tahle kniha je hodně syrová. Člověk tyhle masakry občas vidí v televizi, zejména ve filmech a seriálech, do zpráv už tyhle explicitní věci nepouštějí. V televizi jsem už na to zvyklý. Tady mě to ale zaskočilo. A ač ten masakr ze začátku už dále nepokračuje, tak musím konstatovat, že předmluva měla pravdu. V téhle knize není vůbec nic veselého a hned na začátku jsem uvěřil, že na konci této knihy se skrývá příšera. Ne nějaká slizká příšera z vesmíru, nebo skřet z jeskyně, ale zkurvené zvrácené monstrum, které může bydlet v bytě vedle vás.
Příběh je docela dobře napsaný a má pěkně hutnou atmosféru. Warren Ellis se do něj pokusil vepsat své zkušenosti se smrtí, a jako otec dcery také své největší obavy. Napsal detektivku o policajtovi, ve kterém se všechen hnus z vyšetřovaných vražd dětí hromadil příliš dlouho. Poslední vražda byla tak brutální, až se v něm něco zlomilo. A přesně o tomhle Jizvy vypráví.
Po dočtení jsem svůj názor na knihu přehodnotil. Je to fajnový dárek, ale asi se k tomu nebudu vracet moc často. Nejlepší na této knize je její psychologická rovina.
Kresba Jacena Burrowse je docela specifická. Není prvoplánově pěkná, zejména v této černobílé podobě. Ale dá se na ni rychle zvyknout a s příběhem parádně funguje. Za zmínku stojí i desky knihy, na kterých dělá zajímavý efekt parciální lak.
