4

Teď mě napadlo - neodkazuje ten "černý monokl" vlasatice časopisu s texty v bublinách k černému monoklu psa Bubliny?

Jakožto člověk, který de facto vyrostl na Aarghu, jsem tuto symbolickou tečku za prvním desetiletím uvítal - jedná se o pěknou výpravnou publikaci za přijatelnou cenu, obsahující několik zajímavých teoretických i "praktických" exkurzí do české komiksové historie. Člověk má pochopitelně tendenci hodnotit každou část zvlášť a asi je to tak i nejvhodnější. Úvodní část je pro zájemce o český komiks naprosto špičková, s těmito "kořeny českého komiksu" by asi jinak prakticky neměli šanci se setkat. Především Klapač, kterého jsem si vždy spojoval pouze s Punťou, mě na svou dobu překvapil neuvěřitelnou komiksovou vyspělostí, ovšem zaujal i Posledník a potěšil Vlodek (3 roky před prvním Tintinem!). Prokůpkův rozsáhlý článek o Klapačovi je též obdivuhodný, je za ním vidět obrovská práce a Prokůpkova úroveň coby historického pracovníka taktéž stoupla - používá více odkazů na zdroje, řadu vedlejších profilů atd. Pouze bych asi podotknul, že bych více ocenil, kdyby se autor více zaměřoval na "kunsthistorický" než "historický" aspekt práce, tedy více se snažil odhalovat a hodnotit Klapačovy kvality coby komiksového umělce, jelikož takhle je to přece jenom spíš pouhý výčet všech časopisů a publikací, což je sice historicky chválihodné, ale už ne tak čtenářsky zajímavé. Část číslo 2 je taktéž neobyčejně poučná a odhaluje naprosto skrytou epochu českého komiksu, jejíž představitelé svýmy experimenty podle mě docela předběhli dobu. Samozřejmě mezi nimi vyčnívá Tučapský, o kterého jsem se vždycky zajímal, ale málokdy jsem se o něm něco dozvěděl. Ostatní dílka taky fajn, ač občas lehce samoúčelná; minimálně Krásnému ale tato raná podoba sluší tisíckrát víc než pozdější komeťácká. Exkurze do dějin Aarghu pochopitelně musela být a docela mě i bavila, především díky mému již zmíněnému vztahu k tomuto magazínu. Poslední část je naopak dost mimo a snižuje úroveň publikace, navíc výběr postav je očividně křečovitý (paní Květa?). Mám takový pocit, že spíš než aby je skrývala, spíše jen odhaluje hlavní slabiny "generace 0", které mě na ní vždycky nejvíc štvaly. Perfektní jsou akorát Černý a Grus; ale třeba ten vystínovanej Gavron, to má bejt jako co? Plus, na což pode mnou poukazuje Vašek, toto téma rozhodně nesouvisí se skrytou historií českého komiksu.
Podívám-li se na to objetivně, určitě se v hodnocení přehoupnu přes průměr, ale příliš daleko nedojdu. Doby, kdy jsem každému Aarghu z nadšení dával stovku, jsou tytam, považuju za důležitější být kritický; každopádně se jedná zajímavou publikaci plnou nápadů a mít ji v knihovně se jistě vyplatí.

Více než rekapitulace posledního desetiletí českého komiksu na stránkách AARGH!u mě zaujaly meziválečné kousky (20. - 40. léta!) a surrealistické experimenty z dob normalizace pánů Němce a Tučapského. Dobrý počin.

Tomášové Prokůpek a Kučerovský udělali tímhle speciálem radost nejen sobě, ale hlavně nám, píditelům po historii českého komiksu. Rozsáhlý článek věnující se Renému A. Klapačovi si rozhodně zasluhuje pozornost, stejně tak ukázka z jeho tvorby doplněná o pár stripů z pera jeho současníka Emila Posledníka. Na zadek Vás posadí 'Dobrodružství s Tarzanem', tedy Pouť do země šafránu Vladimíra Tučapského. Psychedelická jízda undergroundové legendy. Komiksová rekapitulace trampot spojených s vydáváním Aargh!u od Tomáše Kučerovského také zaručeně pobaví („McKeever: Nevím, kde jste vzali moji adresu, ale už mi prosím nikdy nepište“ :). Pochvalu si zaslouží i celkové zpracování tohoto sborníku, obzvláště zadní strana vazby s originální grafickou pasáží s dračím bublifukem. Pro ty, jimž není český komiks lhostejný, je povinnost mít tento výroční speciál v knihovničce.

Komiksový pravěk super! Původně jsem si myslel, že bude mít víc prostoru, ale alternativní komiks ze 70. a 80. let je taky výborný. Hlavně Metamorphosy od Martina Němce a konečně jsem si přečetl celou, tolikrát vychvalovanou, Cestu do země šafránu od Tučapskýho.
Zbytek je jen do počtu, ale Oskar Ed opravdu moc potěšil, ikdyž je to jen dvojstránková jednohubka, zato s úžasnou atmosférou.
A nakonec ještě nadprůměrně vtipný Voleman.
Jako bonus tvrdé desky se skrytým písmem a víc než příznivá cena.

Kluci z Aarghu přistoupili k rekapitulaci svého desetiletého působení na české scéně s jasnou cimrmanovskou premisou: "Nepochválím-li se já, nikdo jiný to za mě neudělá." Na tom ale není vůbec nic špatného, pokud se máte čím chlubit a brněnští "analphabeti" opravdu nejsou žádný vořezávátka.

Za největší plus jednoznačně považuju úvodní část. Ta mě skutečně (ne)skutečně nadchla. Jsem strašně rád, že jsem se konečně "naživo" setkal s neznámými hrdiny neznámých výtvarníků českého komiksového pravěku... o nichž jsme se mohli dočíst v článcích předchozích Aarghů. Vlodkův Adolf, Posledníkův Vodník Venca a pár dalších oldtimerovských fláků mi udělalo vohromatánskou radost. Jen houšť a větší kapky! S těmahle nedohledatelnejma věcma se chci setkávat častějc! Především doufám, že pan Posledník ještě neřekl poslední slovo (jeho motoristické vtipy, Slečna Zuzanka a další) Úvodní část jest tedy pro mě skutečnou exkurzí do skryté historie českého komiksu.
Po vzoru hvězdné pěchoty se ptám sám sebe: "Chcete vědět víc?" a rovnou si taky schizofrenicky odpovídám: "Chci! Chci!"

Náplň podtitulu imho splňuje i část druhá. Přestože 33 let s českou alternativou jsem byl schopen prolistovat jen za pomoci občasného FastForwardREW :)

Co jsem ale nepochopil, bylo 10 klíčových postav AArgu. Za prvé nevím, jak moc toto téma souvisí se skrytou historií českého komiksu a některé postavy bych za "klíčové pro časopis" rozhodně neoznačil. Naopak mi chybí postava nejklíčovější - a to ona příslovečná múza s kulatým monclem u voka. Nu, možná, že se o ní něco dozvíme ve dvacetiletém výročním speciálu :)

Publikace je výpravná, A++ grafická úprava už je v produkci AArghu samozřejmostí. Kluci si udělali radost celou řádkou blbůstek a vychytávek (neviditelný tisk) a knížka svým velkorysým pojetím překračuje rámec "pouhého sborníku".

Pro mě nezáživné. Pouhý sborník...