Neutrino

Neutrino

Jméno: Adam Lalák
Email: Adamlalak@seznam.cz

Neutrino
Neutrino | 1.5.2014 | Studia komiksu: Možnosti a perspektivy

Je dobře, že ta kniha vyšla, a pro zájemce o komiks stojí za nahlédnutí, už jen pro svou pestrost. Je na ní ovšem dost vidět, že česká studia komiksu stále mají do určité míry spíše podobu příležitostných fanouškovských výkřiků než skutečně profesionálního vědeckého bádání. Editoři byli při přípravě knihy zřejmě nuceni aplikovat politiku „shromáždit, co se dá“, a proto mají články dost kolísavou kvalitu, od těch velmi dobrých, až po velmi špatné. Za hlavní dva nedostatky řady článků považuji absenci užití experimentálních studií při zkoumání komiksu a vycházení z pochybných formalistických předpokladů. Můj podrobný rozbor knihy je k nahlédnutí zde: http://www.komiks.cz/clanek.php?id=2077

Neutrino
Neutrino | 24.8.2013 | Logikomiks: Hledání absolutní pravdy

No přiznám se, že četba Russellova příběhu v této knize mě docela strhla, musel jsem jej dočíst za večer. Bude to asi do značné míry tím, že dobře znám místa, na kterých se příběh odehrává, a dlouhodobě se velmi zajímám o jeho fascinující postavy. Hodně mě bavily například rekonstrukce (někdy fiktivních) setkání velkých osobností, jako Frege nebo Wittgenstein. Na druhou stranu, jak již píše GWB, ohledně vhledů do matematiky a filozofie je tenhle komiks poměrně povrchní, takže člověka spíš navnadí, než aby něco skutečně vysvětlil, ale to byl asi účel autorů.

Můj celkový dojem ovšem je, že komiks se příliš nepovedl. Autoři se nespokojili se samotným Russellovým příběhem, ale chtěli ho zasadit do jakéhosi hlubšího kontextu a dát komiksu více rovin. Příběh mladého Russella je tak vyprávěn starým Russellem, jehož příběh je zase vyprávěn jedním z autorů komiksu, čímž se dostává dostatek prostoru pro filozofování a odhalování širších významů a kontextů. Na mě osobně to ovšem často působí tak, že úvahy jsou často prázdné a neopodstatněné a jednotlivé roviny na sebe uměle roubované. Příliš jsem nepochopil, proč tam autoři cpali druhou světovou válku a jaké poučení přesně z čeho plyne. Pacifisté protestují proti vstupu do války, Russell jim vysvětlí svou zkušenost s Gödelým teorémem, oni jsou najednou zvikláni, nastane ticho a to je vyvrcholení příběhu - to mi připadá vážně jako takový dost neohrabaně vytvářený patos. Vstupy autorů komiksu typu "plyne logika z šílenství nebo šílenství z logiky?" se mi zdají být vesměs prázdným tlacháním, bez kterého bych se asi obešel. Co je na komiksu asi nejlepší je asi celkem přesvědčivé zachycení Russellovy mladické posedlosti matematikou a vášnivého hledání "pravdy".

Pocity smíšené, hodnocení průměrné. Na závěr bych jen škodolibě dodal, že úsudek "mnoho lidí si kupuje inteligentní komiks o významných myslitelích" → "přemnožili se pseudointelektuálové", který tu někdo předvedl pode mnou, hezky ilustruje, proč jeho autor těžko může ocenit dílo o logice :)

Neutrino
Neutrino | 12.4.2013 | Fanouš: Továrna zkázy

Tak je to taková srandička, pro českou scénu asi trochu krok novým směrem, ale rozhodně ne takovej zázrak jak se to prezentuje v úvodu. Od Černého jsem nadšeně čítával Šneka, plno jeho kratších kousků mě dodneška rozesmává, ale Fanoušovi nějak na chuť přijít nemůžu. Jako hrdina mi připadá takovej až moc neuvěřitelnej, překombinovanej, příliš záměrně originální – nedokážu tý postavě porozumět (jejímu celkovému jednání a motivacím), natož se s ní jako čtenář ztotožnit. Chybí jí cosi lidského.

U tohohle příběhu mi pak vadí přímočarost a jednovrstevnost, přílišná snaha vytvořit „čistou zábavu“ plnou zabíjení zombíků, bez nánosů „intelektualismu“. To funguje u kratších příběhů, ale u tohohle alba se už člověku chce být kritičtější. Připadá mi, že tomu schází nadhled, který známe z jiných Černého příběhů, takový ten sarkastický nádech. Neškodilo by zapracovat na scénáři a dát do něj čas od času něco sofistikovanějšího, neřku-li hlubšího. Zápletka s Ježurou je snad jediné místo, které ve mně vzbudilo jakousi zvědavost tím určitým závojem tajemna, ale moc rozvedené to není. Z hlediska humorného se třeba povedla postava starosty, který trousí hlášky jako „volte starostu Knedlojedla“ nebo „vida, hotovost!“, to jsem se docela zasmál. Tímhle směrem by podle mě měl Fanouš směřovat: víc těžit z toho, že Fanouš je dítě, zesměšňovat "svět dospělých" atp.

Co na autorovi obdivuju, jsou mimořádné kreslící dovednosti, lehkost ruky a umění komiksového vyprávění. Celá ta knížka je pěkná a autor si na ní dal záležet. Pokud je to určeno primárně pro děti (ovšem Klytora…), pak asi nejsou moje výtky tak relevantní, koukám na to očima dospělého (který ovšem stále nadšeně čte Asterixe i Tintina).

Neutrino
Neutrino | 23.9.2012 | Anin duch

Tahle kniha je příjemná tím, že ačkoli je to věc čistě pro teenagery, snaží se všemožně překračovat žánr „dívčího čtení“, a to především načrtáváním různých společenských problémů (problémy integrace imigrantů, mezigenerační neporozumění) a osobních dilemat vzešlých z pubertálního mísení hodnot. Dokonce i klasické archetypy dívčího čtení jsou tu záměrně nabourávány – „nej kamarádka“ je vlastně přihlouplý konstrukt hlavní hrdinky a z „idola“ se nakonec vyklube pěknej hajzl. Celá zápletka je ale nic moc a působí uměle vykonstruovaně, především ten obrat ve vztahu dvou protagonistek. Myslím, že to autorka nemusela hnát do hororového vyústění a mohla zůstat u psychologického dramatu (hodně se mi líbí třeba scéna v jámě), stejně jako se mohla vyhnout bombastickému klišé na konci. V rámci žánru je ale poučení, že člověk by neměl utíkat od svých problémů a radši se do nich sám pustit, rozhodně fajn bonus.

Neutrino
Neutrino | 8.1.2012 | Sloni v Marienbadu

Naprostá klasika současného českého komiksu.

Scénáři by někdo mohl vytknout, že je překombinovaný a ideově neuchopitelný. To je však pouze prvotní zdání, protože absence jakékoli racionality či jasných schémat je zde zcela záměrným prvkem. Ve světě, který zde autoři budují, se čtenář nemá čeho chytit, tone v zoufalém nepochopení, až nakonec mu postupně dochází, že jediným únikem z něho je smích.

Kniha nadhazuje celou řadu závažných témat, narážejících zejména na stísněnost moderního světa. Hlavní inspirační zdroje pro příběh Damiena Chobota autoři nepřímo prozrazují: motiv určité „ztracenosti v pravdách“, které jsou navzájem v rozporu, si vypůjčili z geniálního Resnaisova filmu Loni v Marienbadu, a situace hlavního hrdiny je zase parafrází Kafkovy Proměny. Oni sami však všechna tato témata schválně dovádějí ad absurdum. Řetězením bizarních prvků vzniká jakási mrazivá groteska, takže čtenář v mnoha momentech neví, jestli se má smát nebo jestli mu má přebíhat mráz po zádech (třeba když jde pan Huber otevřít lékaři dveře s cedulkou na krku). Vše je samozřejmě umocněno tím, že všechny popsané příběhy jsou vlastně pouhým spektáklem určený pro pobavení návštěvníků monstrkabaretu, dekadentních intelektuálů, kteří je komentují průpovídkami typu „Roztomilé dada“ nebo „Svěží dílko“.

Ironický odstup, naznačený už například jen volbou komiksu jako způsobu vyprávění, uplatňují autoři v mnoha rovinách. Typické je například zesměšňování stereotypů. Zaujme především ústřední dvojice, snaživý mladý idealista a vysloužilý pragmatik se spisovatelskou machou, kterému se snaží vlichotit. Pestrost charakterů je jedním ze základních rysů činících knížku zajímavou.

Významnou roli sehrává též atmosféra. Podílí se na ní jednak obratné užití jazyka, občas slangového, občas básnického, jednak netradiční výtvarné zpracování. Užití upravovaných fotek a koláží pomáhá vytvořit iluzi reality, která je v souladu se snahou autorů o historickou fabulaci (imaginární životopisy atp.). Dalším efektem této techniky je určitá strnulost postav, evokující pocit stísněnosti: někdy to působí skoro jako by si člověk prohlížel staré rodinné album zobrazující dávno mrtvé lidi v rozpuku mládí. Tato strnulost působí nepatřičně pouze u několika akčních scén, kam by se zřejmě hodila větší expresivita.

Některé další detaily by šly knize vytknout, například různé „oslí můstky“ propojující jednotlivé příběhy zavánějí samoúčelností, ale to není klíčové. Důležitější je zdůraznit, že se jedná o velmi vynalézavý a originální komiks, v našich končinách o zcela ojedinělý experiment, který mě velice pobavil a rozesmál už při prvním přečtení před několika lety a baví mě stále.

Neutrino
Neutrino | 10.11.2011 | Ještě jsme ve válce

Bezpochyby jeden z nejzávažnějších českých komiksových projektů.

Pro domácí autory je to čest, dostat příležitost podílet se na zpracování takového „národního“ tématu, ale zároveň samozřejmě výzva a pěkně ošidná záležitost, protože deset stránek pro zachycení životního osudu není moc a komiksové médium má své meze. Chtělo to zkrátka především uvědomit si základní podstatu každého příběhu a použít nejvhodnější komiksové výrazové prostředky pro její vystižení.

Výběr námětů se dle mého názoru vyvedl a podařilo se dát dohromady jejich rozmanité spektrum, které věrohodně představuje hrůzy dvacátého století. Komiksy jsou vyprávěny vesměs velmi subjektivně a budují na kontrastu já versus zlí „oni“, to je ovšem samozřejmě naprosto legitimní styl. Nutným problematickým bodem je vypořádávání se autorů s pokušením vyprávět dvacáté století jako klišé. Přinášet nové překvapivé úhly pohledu na tak malém prostoru není pochopitelně nic lehkého, a proto autoři většinou vsadili raději na maximální subjektivizaci příběhu společně s její tragičností a poetičností; někomu se ale i tak podařilo vměstnat do komiksu více než jednu dimenzi.

Ne všichni autoři zvládli dosáhnout potřebné zkratkovitosti. Například Martin Plško prostě jenom ilustruje vyprávění přepsané „na stroji“, při čemž mnohokrát zcela zbytečně popisuje a kreslí stejnou věc, ovšem k tomu zahlcuje čtenáře nepotřebnými detaily, které ubírají příběhu na plynulosti. Petr Včelka si vzal příliš velké sousto; pro zvolené pojetí příběhu Borského povstání (členění na kapitoly, vyprávění několika paralelních příběhů) by k vytvoření dobrého komiksu potřeboval spíš formát grafického románu. Jeho okénka jsou moc mrňavá a na text si člověk pomalu občas potřebuje vzít lupu.

Celkově bych řekl, že nejvíce se blýskli Vojta Šeda, Tomáš Kučerovský a Vašek Šlajch. Šeda pro rozmáchlou expresivitu a syrovost, Kučerovský pro zapojení metafor za účelem vyjádření morálních rozporů a Šlajch pro nečekané a vynalézavé užití bajky s příchutí westernu. Příjemně překvapil též Vhrsti, jehož dětinské kresbičky jsem nikdy moc nemusel, ale tady se tématu zhostil perfektně. Toybox mě pak odzbrojila svojí výtvarností a budováním nezvyklé atmosféry.

Kniha mě přinutila znovu se zamyslet nad stoletím, z něhož jsem díky bohu zažil pouze posledních sedm let. Bavilo mě ji číst a mnohokrát mě při tom zamrazilo. Tak například Leopold Färber je naprosto fascinující postava… Mimo to však kniha také dokazuje, že český komiks pomalu dospívá na vyšší úroveň.

Neutrino
Neutrino | 30.5.2011 | Morbus Gravis

Přestože tahle scifárna neoplývá nijak zvlášť originálním námětem, neučesaný způsob vyprávění využívající řadu naturalistických scén jí dodává na porozuhodnosti.

Koupil jsem si to v LK kvůli nezvykle propracované kresbě, která kombinuje syrovou expresivní zkratku s ďábelkou šrafurou, precizně budující prostor a světlo. Serpieri je mistrem komiksového vyprávění. Řetězí suveréně jednu neotřelou kompozici za druhou a navíc velmi vkusně zachází s barvou. Drobný zádrhel bych nalezl ve scénáři; příběh se občas odvíjí dost přímočaře (boj s jednou příšerou za druhou) a především chování postav upadá do schematičnosti. Motiv krásné hlavní hrdinky, která je jedinou nezkaženou osobou v prohnilém světě na mě působí trochu naivně. I když jej lze případně vykládat metaforicky, chvání lidí "na ulici"radujících se z cizího utrpení prostě není logické - tomuto osudu právě sami o vlásek unikli, takže by měli být spíš vystrašení.

Spekulovat by se dalo také o funkci erotickém prvku. Zatímco například v Manarově komiksech funguje erotično jako jakási umělecká esence, tady na mě chvílemi působí samoúčelně, neřku-li až podbízivě (vybírám ze dvou scifáren a v jednom jsou navíc kozy, tak ho beru). Různé "náhodné" okolnosti nutící hrdinku na každé druhé stránce se svlíkat nebo mít pohlavní styk na věrohodnosti příběhu nepřidávají. Na druhou stranu lze tento prvek vnímat jako záměrné umocnění dekadentního prostředí, protože jako takové i skutečně do jisté míry funguje.

Převratné dílo to není, ovšem taky si to na něj nehraje. Příběh čtenáře pohltí a kresbu lze studovat, takže celkově jasný nadprůměr.

Neutrino
Neutrino | 6.4.2011 | Tajemství ostrova za prkennou ohradou

Táta českého komiksového kýče vrací úder.

Mám celkem rád Pavla Čecha, líbí se mi jeho životní filozofie a sdílím s ním smysl pro jistý druh romantiky. Význam jeho tvorby spočívá mimo jiné v tom, že se jako jeden z mála autorů "generace nula" (pro kterou by byl přiléhavějším název "generace Umprum-artu") posouvá od priority trapné uměleckosti k prioritě snahy o sdělení či sdílení čehosi, v tomto případě jakési pseudo-foglarovské nostalgie.

Nicméně v porovnání s Foglarem, jehož dílo si svou ryzí autentičností zajistilo nesmrtelnost, neobstojí. Čech zkompiloval svůj opus z desítek v patosu rozpuštěných klišé, jako je především jeho oblíbený kontrast mládí / stáří, a opepřil jej důvěrně známými a dokola omílanými reáliemi typu klukovské bitvy či různé prvorepublikové figurky (strážník). Čtenář nevychází z dojetí, koho by taky nedojala smrt malého kamaráda? Mně osobně by tyhle věci nijak extra nevadily, ovšem připadá mi, že autor prostě prvoplánovitě sesbíral z literatury všechny své oblíbené motivy, které se mu hodily k citovému bombardování čtenáře, a vymyslel k tomu pojítko.

Pokud bychom definovali kýč jako dílo, které něco předstírá, Čechův výtvarný projev by na to sedl perfektně. Přiznám se, že jsem lehce alergický na takovéty "zašlé" "pokaňkané" stránky nebo používání dětského písma, kterýmžto autor vymáčkne ze čtenáře ještě pár slz navíc. Na druhou stranu se mi líbily koláže, především metoda mixování malbiček s vyšrafovanými ilustracemi "jako z Verneovek", kterou považuji za celkem zajímavý nápad.

Nechci být k panu Čechovi příliš kritický, ale vzhledem k předchozím komentářům a nepochopitelnému udělení loňské ceny Muriel bych viděl jako vhodné, aby někdo taky řekl, že tohle není žádné velké dílo a že českou (nejen) komiksovu kulturu nijak neobohacuje. Někomu se to může hodit do knihovničky jako takové drobné autorské připomenutí přetřásaných nostalgických motivů.

Neutrino
Neutrino | 19.3.2011 | Muriel a andělé

GWB: Nahlížet na tenhle komiks jako hloupoučké nepropracované sci-fi je podle mě nesprávné. To, co se snaží sdělit nebo popsat přece musí být zákonitě vyprávěno prostřednictvím naivního tónu. Sci-fi je pouze zvolená metoda, pravděpodobně nejlepší možná, protože k formě komiksu a obzvlášť Saudkově stylu pasuje. Antonioniho Zabriskie Point by taky někdo mohl zavrhnout, protože má málo děje a zápletka je naivní a předvídatelná, ovšem to je právě účel. Muriel a andělé se navíc vyznačují vysokou mírou nadsázky (humor, přehnaná archetypizace), což tento prvek podtrhuje.

Neutrino
Neutrino | 31.12.2010 | Aargh! Výroční speciál

Jakožto člověk, který de facto vyrostl na Aarghu, jsem tuto symbolickou tečku za prvním desetiletím uvítal - jedná se o pěknou výpravnou publikaci za přijatelnou cenu, obsahující několik zajímavých teoretických i "praktických" exkurzí do české komiksové historie. Člověk má pochopitelně tendenci hodnotit každou část zvlášť a asi je to tak i nejvhodnější. Úvodní část je pro zájemce o český komiks naprosto špičková, s těmito "kořeny českého komiksu" by asi jinak prakticky neměli šanci se setkat. Především Klapač, kterého jsem si vždy spojoval pouze s Punťou, mě na svou dobu překvapil neuvěřitelnou komiksovou vyspělostí, ovšem zaujal i Posledník a potěšil Vlodek (3 roky před prvním Tintinem!). Prokůpkův rozsáhlý článek o Klapačovi je též obdivuhodný, je za ním vidět obrovská práce a Prokůpkova úroveň coby historického pracovníka taktéž stoupla - používá více odkazů na zdroje, řadu vedlejších profilů atd. Pouze bych asi podotknul, že bych více ocenil, kdyby se autor více zaměřoval na "kunsthistorický" než "historický" aspekt práce, tedy více se snažil odhalovat a hodnotit Klapačovy kvality coby komiksového umělce, jelikož takhle je to přece jenom spíš pouhý výčet všech časopisů a publikací, což je sice historicky chválihodné, ale už ne tak čtenářsky zajímavé. Část číslo 2 je taktéž neobyčejně poučná a odhaluje naprosto skrytou epochu českého komiksu, jejíž představitelé svýmy experimenty podle mě docela předběhli dobu. Samozřejmě mezi nimi vyčnívá Tučapský, o kterého jsem se vždycky zajímal, ale málokdy jsem se o něm něco dozvěděl. Ostatní dílka taky fajn, ač občas lehce samoúčelná; minimálně Krásnému ale tato raná podoba sluší tisíckrát víc než pozdější komeťácká. Exkurze do dějin Aarghu pochopitelně musela být a docela mě i bavila, především díky mému již zmíněnému vztahu k tomuto magazínu. Poslední část je naopak dost mimo a snižuje úroveň publikace, navíc výběr postav je očividně křečovitý (paní Květa?). Mám takový pocit, že spíš než aby je skrývala, spíše jen odhaluje hlavní slabiny "generace 0", které mě na ní vždycky nejvíc štvaly. Perfektní jsou akorát Černý a Grus; ale třeba ten vystínovanej Gavron, to má bejt jako co? Plus, na což pode mnou poukazuje Vašek, toto téma rozhodně nesouvisí se skrytou historií českého komiksu.
Podívám-li se na to objetivně, určitě se v hodnocení přehoupnu přes průměr, ale příliš daleko nedojdu. Doby, kdy jsem každému Aarghu z nadšení dával stovku, jsou tytam, považuju za důležitější být kritický; každopádně se jedná zajímavou publikaci plnou nápadů a mít ji v knihovně se jistě vyplatí.

Neutrino
Neutrino | 21.1.2014 00:30 | Sběratelský klub

AZTeck: tak oni to nakonec prodávaj po kouskách? To je pěkně debilní, mělo by se využít toho, že jsou kresby ještě potěch letech pohromadě a nerozdělovat je. To už se nikdy nikomu nepodaří dát znova dohromady. A jen tak by mě zajímalo, jestli se některá z těch stránek za tyhle ceny prodá.

Neutrino
Neutrino | 4.2.2013 20:22 | * Připomínky a návrhy

Když jsme u přidávání věcí do databáze: protože se teď akceptují i teoretický publikace typu Saudek nebo Dějiny českého komiksu, nebylo by na místě přidat i starší věci typu Comics: Stručné dějiny nebo Stavbu komiksu od Groensteena?

Neutrino
Neutrino | 18.12.2012 01:08 | Pindárna

Nevíte někdo kde se dá sehnat Tajemství velkého Vonta v té podlouhlé verzi?

Neutrino
Neutrino | 24.2.2012 19:09 | * Připomínky a návrhy

Fry: Mohl bys prosím ve stručnosti vysvětlit, co je na tom hodnocení tak netradičního? Už si s tím nějaký pátek lámu hlavu.

Neutrino
Neutrino | 7.2.2012 20:56 | * Připomínky a návrhy

Ještě jedna idea: podle mě by měla existovat možnost udělit v hodnocení nula hvězdiček.

Neutrino
Neutrino | 7.2.2012 15:07 | * Připomínky a návrhy

Souhlasím s GWB, hlavně a), ale celkem i b).

J. Connor: Zack má pravdu že číselná škála pokouší lidi k nadhodnocování, většina lidí se prostě pohybovala na škále od 70 jako průměrného až podprůměrného komiksu do 100. Když se člověk kouknul na žebříček podle hodnocení, jenom směšně málo komiksů se pohybovalo kolem 50, kam by jich patřila většina.

Neutrino
Neutrino | 6.2.2012 19:47 | * Připomínky a návrhy

Názor: přechod na 5 hvězdiček je nejlepší reforma, jaká tady mohla proběhnout, díky za to. Kdysi jsem o tu vehementně obhajovat, ale všichni mě s tím poslali někam.

Dotaz: Nemůžu najít seznam komentářů a příspěvků ve forech jednotlivých uživatelů, existuje to? To je pro mě poměrně zásadní funkce, např. když si všimnu nějakého zajímavého hodnotitele, chci si od něj přečíst víc a vyhovuje mi, když je to všechno pohromadě. Stejně tak mám rád pohromadě svoje komentáře. Ale asi to jen nemůžu najít.

Poznámka: Taky by se mi líbilo, kdyby někde po straně byl seznam hodnocení. Ovšem je super, že teď už nepřekáží mezi normálníma komentářema.

Neutrino
Neutrino | 3.2.2012 12:24 | Pindárna

Lim. serie 800 ks znamená že se to bude válet v knihkupectvích ještě za deset let...

Neutrino
Neutrino | 19.1.2012 16:53 | * Připomínky a návrhy

Jenom poznámka - do řazení komiksů podle hodnocení se nějak záhadně podařilo Fryovi propašovat na druhé místo jeden čtyřlístek, ač je jeho jediný komentující.

Aktivita

Naposledy přihlášen: 26.4.2016 01:38
Komentáře u comicsů: 187
Hodnocení comicsů: 176
Příspěvků ve foru: 178

Sbírka (z CDB)

Četl: 0
Má: 384 (cca 49316 Kč)
Chce: 17 (cca 53 Kč)
Shání: 0
Nabízí: 0