Cotton Kid: Já se vrátím a se mnou přijde zákon

Jo, to vám byly časy, kdy každej správnej chlap dokázal chytit do losa mustanga jako nic, a pokud byl fakt dobrej, ještě stačil vytáhnout kolt a prostřelit nadhozený pětidolar. A já byl dobrej, jinak bych tu s vámi neseděl a nevyprávěl o Cotton Kidovi. Aby nebyla mejlka. Taky znám jinýho Kida. Tomu ale říkali Billy Kid. To byl pěknej divočák, jako ostatně všichni v tý bláznivý době. Už jako mladik postřelil kováře Cahilla jen proto, že na něj křivě podíval. Byl to zabiják. Ale dělal jenom potíže, a tak ho nakonec dostali.
Z východu na západ či ze severu na jih křižovaly cesty (necesty) dostavníky. Ale to stáloza starou bačkoru. Plivat jsem směl jen na závětrnou stranu, kouřit za jízdy bylo taky zakázáno a to i doutníky! Střílet z okna, to se taky nesmělo, prej aby se neplašili koně. Byla to nuda. Snad jen, když nás jednou přepadla Kalamity Jane. Potvora. Ukradla mi celých 10 doláčů a ještě bibli. No řekněte, k čemu jí byla, když stejně neuměla číst.
Taky jsem poznal pár dobrejch chlápků. Byli to trapeři. Takový samotáři. Žili tam někde ve Skalistých horách a lovili bobry. Prej je taky jedli. Byli to vážně tvrďáci. Jako starej Tom Smith. Jednou si to rozdal s grizzlym a zlomil si přitom nohu. Představte si, plazit se 100 mil pro pomoc! A to si stačil vlastním nožem amputovat zraněnou nohu a pak si krvácející ránu sám vypálil v ohni. Ale přežil. Už to na tom Divokým západě ale vážně nebylo k vydržení. Pistolník šl do banky pro prachy, byla tam fronta, prásk, prásk a bylo po frontě. Špatná whisky? Prásk, prásk a barman ji už nestačil ani dolejt.
Jedinej, kdo opravdu vydělával, byly holky v baru a hrobníci. Pak se do toho zamíchal pan Pinkerton a ti jeho hošánci. Nejdřív si z těch napomádovanejch hejsků dělal každý legraci, ale humor všechny brzy přešel. A pak to šlo se Západem z kopce. Poslední zloděj dobytka, jistý Elzy, zemřel v roce 1934 jako spořádaný občan. Jo, i on se nakonec polepšil.
Dokonce i pracoval...! Hrozný co?!