Autorská kniha známého brněnského ilustrátora a výtvarníka Pavla Čecha na které pracoval více než jeden rok. Tajemství ostrova je možné nazvat dosavadním vrcholem autorovi ilustrační tvorby. Do příběhu o třech kamarádech promítl vzpomínky na své dětství, svoji lásku k zarostlým zahradám, pohled na hvězdné nebe, motýly, brouky, lidi s dobrým srdcem, toulání, oprýskané zdi, indiány, Rychlé šípy, pouštění draka... tajemství...

Vyšlo i v menším formátu 170 x 235 mm.

Scénář
Pavel Čech
Kresba
Pavel Čech
Obálka
Pavel Čech
Grafické úpravy
Jiří Trachtulec
Žánry
dětský, klubácký, ze života
ISBN/ISSN
978-80-904061-2-4 (Petrkov)
Vazba
šitá v tvrdých deskách s přebalem
Formát
230 x 325 mm
Tisk
barevný
Stran
124
Cena
390 Kč
Varianty
Tajemství ostrova za prkennou ohradou (3. vydání) (2013)
Tajemství ostrova za prkennou ohradou (2009)
Tajemství ostrova za prkennou ohradou (2. vydání) (2009)
  • Netorack
    Krásná kniha, pro nostalgii a staré dobré časy Pavla Čecha mám slabost, i když je dobré ji dávkovat (přečetl jsem v ten den ještě O klíči a O zahradě a už toho bylo moc :) Tajemství ostrova se mi líbilo ještě o chlup více než Pepík Střecha, tahle knížka je prostě a jednoduše nádherná. Dávám pět andulek.
  • choze
    Výtvarně se mi to samozřejmě líbí moc, má to zajímavé koláže a obrázky dýchají atmosférou. Ze scénáře mám ale stejný pocit jako Neutrino - působí na mě jako umělý, nostalgii a dojetí dojící kompilát klišé z dětské literatury a univerzálních vzpomínek na dětství. Člověk si samozřejmě ten čas lezení po stromech, zkoumání zahrad, rvaček a okouzlení foglarovkami a verneovkami rád připomene, ale ještě radši by si ho připomněl skrz silný autorský příběh.
  • Neutrino
    Táta českého komiksového kýče vrací úder.

    Mám celkem rád Pavla Čecha, líbí se mi jeho životní filozofie a sdílím s ním smysl pro jistý druh romantiky. Význam jeho tvorby spočívá mimo jiné v tom, že se jako jeden z mála autorů "generace nula" (pro kterou by byl přiléhavějším název "generace Umprum-artu") posouvá od priority trapné uměleckosti k prioritě snahy o sdělení či sdílení čehosi, v tomto případě jakési pseudo-foglarovské nostalgie.

    Nicméně v porovnání s Foglarem, jehož dílo si svou ryzí autentičností zajistilo nesmrtelnost, neobstojí. Čech zkompiloval svůj opus z desítek v patosu rozpuštěných klišé, jako je především jeho oblíbený kontrast mládí / stáří, a opepřil jej důvěrně známými a dokola omílanými reáliemi typu klukovské bitvy či různé prvorepublikové figurky (strážník). Čtenář nevychází z dojetí, koho by taky nedojala smrt malého kamaráda? Mně osobně by tyhle věci nijak extra nevadily, ovšem připadá mi, že autor prostě prvoplánovitě sesbíral z literatury všechny své oblíbené motivy, které se mu hodily k citovému bombardování čtenáře, a vymyslel k tomu pojítko.

    Pokud bychom definovali kýč jako dílo, které něco předstírá, Čechův výtvarný projev by na to sedl perfektně. Přiznám se, že jsem lehce alergický na takovéty "zašlé" "pokaňkané" stránky nebo používání dětského písma, kterýmžto autor vymáčkne ze čtenáře ještě pár slz navíc. Na druhou stranu se mi líbily koláže, především metoda mixování malbiček s vyšrafovanými ilustracemi "jako z Verneovek", kterou považuji za celkem zajímavý nápad.

    Nechci být k panu Čechovi příliš kritický, ale vzhledem k předchozím komentářům a nepochopitelnému udělení loňské ceny Muriel bych viděl jako vhodné, aby někdo taky řekl, že tohle není žádné velké dílo a že českou (nejen) komiksovu kulturu nijak neobohacuje. Někomu se to může hodit do knihovničky jako takové drobné autorské připomenutí přetřásaných nostalgických motivů.
  • George Walker Bush
    George Walker Bush admin6.3.2011 19:38Tajemství ostrova za prkennou ohradou
    Krása, nádhera, estetický a emocionální orgasmus.
  • Slaine
    hodne toho zde jiz bylo napsano... O tajemnych zakoutich, nevinnosti, detskych snech, poetice, puvabu. Tajemstvi za prkennou ohradou je majstrstyk Pavla Cecha, ve kterem misi vsechny sva oblibena temata a vyjevy a postupne je sleva ve fungujici pribeh. Autor ma dar zobrazovat ze zivota to kouzelne, tajemne, lidske, dobre... Po rozecteni ctenar zapomina na vsedni starosti a demony... Co vic si od knihy prat :)
  • Woffce
    Půvabné, veselé, smutné, nostalgické, úsměvné, dojímavé, půvabné, půvabné, půvabné....
  • filipes
    Nádherná kniha plná klukovských snů.
  • flipflop
    Moc pěkné to bylo. Jen to s těma hodinkama je tam nějak navíc, nebo jsem to nepochopil.
  • Fréza
    Četl jsem ve vlaku a slza mi visela u oka ! Naprostá bomba !!! Jenom si nejsem úplně jist zda-li to zandání do šuplíku dětský je správné, maje dva syny si nejsem jist zda-li je to osloví. Nicméně mě to oslovilo hodně !
  • vasek
    Tak předně konstatuju, jak jsem velmi rozplesán, že Pavlu Čechovi vyšla velká komiksová kniha. Kvalitním autorům jeho formátu nezbývá než držet palce a těšit se na každou novou tvorbu zpod jejich rukou. Doposud jsem znal takové malé milé věci od tohoto unikátního autodidakta a teď se mi do rukou konečně dostala v-e-l-k-á milá věc.

    A dočkal jsem se toho, co jsem čekal. Je to prostě takový ten Čechův svět oprýskaných zdí, klukovských dobrodružství, hraní si na indiány a objevitele. Poetika sama o sobě, ještě navíc podpořená poetickou kresbou. Snad jediná výtka, kterou bych měl, je, že jsem se možná až moc dočkal toho, co jsem čekal (tzn. že mě knížka potěšila, ale výrazně nepřekvapila) a závěr, který možná už maličko zavání citovým vydíráním.

    Každopádně jde velmi kvalitní záležitost a budu se těšit na další robinzonská dobrodružství, která snad v podstatě ani nemůžou zklamat.

  • andre
    Přečetl a dva následující dny si v knize neustále listoval a kochal. (a listovat ještě budu) ... Pokud ne ta NEJ, tak minimálně jedna z nejlepších původně českých prací co doposud vyšla. ... Scénář dáva smysl, dialogy fungují a kresba(malba, koláž, cokoliv) povznáší. Vytknul bych pouze vysazený text. Ten mi připadal vyloženě rušivý (opticky). Byl moc kontrastní, ostrý, sytý(?) - zkrátka - ruší celek. Možná, že ani volba písma nebyla nejideálnější. Ale to je pouze taková drobnost a je docela možné, že to je výsledek kompromisu mezi estetikou (pokud je to to správné slovo) a čitelností. ... Formát je lahodný a snesl bych ještě větší:) Doporučuji každému, kdo se chce nechat pohladit po duši.
  • Draco nobilis
    A voní. Voní jemně jako Podivuhodné příhody Robinsona Crusoe, námořník z Yorku, jako Tři mušketýři, jako Babička... Připomíná knihy Astrid Lindgrenové a Arthura Ransöma, Julesa Vernea... je to esence vůně knih mého dětství... Tolik jsem toho stihla přečíst a přesto zbylo dost času na skutečná dobrodružství.
  • Draco nobilis
    Nejintenzivněji prožité dílko... Za velmi dlouhou dobu. Netrvá ani půlhodinu vstřebat, ale ozvěna se ve Vás bude odrážet jako v nejhlubším sklepení.

    Publikace vypadá lépe v menším formátu, což mě poměrně překvapilo, ale linie jsou čistší, hloubky větší, kontrasty výraznější na malé ploše. Výtvarná stránka se nedá očekávat jiná než excelentní, město má skutečně romantickou kulisu návratu do časů Rychlých šípů a vlastního dětství... Můžete cítit Malou Stranu stejně jako židovskou čtvrť v Boskovicích... Nebo uličky Letné a Bubenče, kde bylo dost temných koutů a rozpadajících se vil...

    A víte, že to probouzející se dítě, to jste Vy a tenhle příběh nevypráví o vzpomínkách na dětství, ale o věčné ztrátě nevinnosti. Protože ta je jako pel a když motýla příliš dlouho držíte ve zpocené dlani, už nikdy se nerozletí... A snad každý ji někdy ztratil a málokdo se znovu vydal ji najít, protože dospělost pohlcuje a nechce pustit a znovu nacházet samozřejmé je tak bolestné.

    Pavel Čech má krásný lettering, ale komentáře k obrázkům mě svým fontem poněkud rušily... Zpracování v pevné vazbě je skutečně luxusní, přebal má hebký matný povrch a knížka se Vám vyloženě stulí do ruky. Záložka netřeba, chce být přečtena a to vcelku, ne po kouskách... Chce být čtena jako když jste babičce za odpoledne po návratu z lesa snědli celý štrůdl či plech buchet, ne uzobávat jako pralinky. Nemusíte se bát, že si zkazíte žaludek nebo nebudete mít chuť na večeři, vždyť nás přece čeká ještě tolik dobrodružství!

    A pokud chcete vnímat a osahat si duši téhle modly, nebuďte sami. Zatoužíte po teplém dotyku a maminčině náručí, moci si zalézt do boudy a obejmout svého psa a nebo alespoň stisk ruky od přítele. Když jsem si ji přinesla domů, voněl celý byt čerstvě vypraným prádlem a na stole stála bábovka a můj pes a kocour se mi otírali o nohy. Ale přátelství bylo tak daleko... Všichni víme, kdo jsou ti skuteční přátelé, na které nikdy nezapomeneme.

  • willis
    Po Havraním speciálu a Tichu hrocha vyšla v roce 2009 další chuťovka pro sběratele pěkných knížek ."Retro"styl P. Čecha s nevýraznými barvami se mně líbí a do vzpomínkového příběhu perfektně sedne. Od příběhu jsem, vzhledem k tomu, že jsem od PČ četl jenom Ruddyho, čekal něco trochu jiného, optimističtějšího. Převažuje nostalgie a smutek. Není to výtka, ale před čtením jsem měl zrovna chuť na něco trochu "veselejšího". Vzpomínky na dětství, kamarády, dobrodružství, tajemství a tragickou události. To už tady bylo několikrát, inspirace jsou zřejmé a autor se s tím ani nijak netají. Přesto se mu povedlo stvořit svým způsobem když ne originální, tak určitě zajímavé dílo, při kterém po dočtení (doprohlížení) zalitujete, že nebylo delší.

    K formátu: Převažují jedno i dvoustránkové malby, těch "klasických" komiksových stránek je tu pomálu, někde bubliny chybí úplně nebo jsou jen doplňkem v obrázku s klasickým textem.

  • karel
    NÁDHERA
24611