4

Konečně se mi dostala do ruky i druhá velkoformátovka od dvojice Jodo a Moebius. Kresba opět nemá chybu, osobně ale dávám přednost ujetějším (a imho zajímavějším) Andělským drápkům.

Je to obří (velikostí, ne hloubkou). I když budete obdivovat kresbu tak u předmluvy se seknete dýl jak u komiksu. Ono to je takový "to muselo dat práce a přitom taková blbost". Konec mi přišel ale fajn, takže to nebudu hanit. Ale je potřeba říct, že jsem za to dal něco přes kilo, takže to nebolí...

Tentokrát chápu formát vydání, ale v tomhle případě už tuplem ne giga záložku... Vydání je ovšem moc hezké, zelené desky s vytlačenymi prvky s vnitřními listy žluté barvy. Kresba je fajn, ale že bych si to lepil na zeď? To ne ... Choze to hezky napsal, ale přijde mi to jako koment k něčemu jinýmu. Drsna škola má větší rozsah, příběh a minimalistickou kresbu, co se opravdu dá delší dobu prohlížet, což v tomhle případě určitě ne. :) Předmluva je fajn, shrne Jodo cestu od Duny po setkání s Moebiem a jejich tvorbu téhle povídky, co určitě neměla ambice na to být vydána takto, nicméně konkrétně u Očí kočky dane machiavellisticke (:D) vydání chápu jako perličku pro sběratele a milovníky obou autorů...(já bych preferoval obsahlejsi knihu normálního formátu s více povídkami). Bleksed ma dobrou připomínku ohledně nabobtnaní vočí kocoura, pointa potěší, ale že by z ní ve mně něco rezonovalo? :D to jako ne...

Tady si člověk na konci řekne "hmmm, a to je jako všechno?" Dávám 3*

Skvěle a šokujícně vypointovaná jednohubka.

Monumentální miniatura. Jednoduchý příběh s temnou pointou střídající vizuálně statickou linii s proměnlivou (a interiér s exteriérem), vyprávěný téměř beze slov skrz impozantní celostránkové obrazy, umocněné gigantickým formátem a pevnou vazbou. Moebiova kresba parádní, ať už zachycuje atmosférické prostředí pustého velkoměsta s podivnou architekturou a z ní vyhřezávajícím bordelem nebo postavy, které se v ní ztrácejí. Přečtené to můžete mít za minutu, kochat se tím můžete nekonečně, čímž mi to připomnělo mou velmi oblíbenou Drsnou školu od Millera/Darrowa (apokalyptické městské kulisy mi zase připomněly Saudkova Arnala). Prolistoval jsem to v knihkupectví, okamžitě byl očarován a koupil.

Tohle jsem "četl" před více než deseti lety digitálně. Takže jsem naštěstí zapomněl o čem to je, protože mě to asi moc nezaujalo. Nyní ale, když jsem to četl (či spíš prohlížel) v takto krásném provedení, je to něco jiného! Skvělá věc.

Pekne nakreslená, ale veľmi krátka...ehm...ako to napísať slušne...kokotina! Keby to bolo v nejakej rozsiahlejšej zbierke poviedok, tak dajme tomu, ale samostatná kniha? Toto? A za 18 eur?

SPOILER - a mám výhradu aj ku kresbe, nemám rád, keď sa nedodržiavajú stanovené veľkosti. Keď napadne orol mačku, jej oči sú oproti pazúrom orla veľmi malé, asi ako jeden pazúr, ale keď ich orol nesie, tak sú veľké ako oči slona. Ehm. SPOILER

Oči kočky jsem si kdysi koupil v jednom pařížském antiku v nelichotivém A4 salátovém vydání. Tohle je jeden z těch zářných případů, kdy kvalita vydání povyšuje drobnou komiksovou hříčku na krásné umělecké dílo, kdy se forma a kvalita vydání stává nedílnou součástí díla jako takového.

Krása střídá nádheru a tempo ať si každý určí sám. Kam to dám, to však nevím.
"Medúzi, přines mi knihovničku na XXL komiksy."

Krásné a nečekaně chytlavé. Absolutně jsem nevěděl, že to je takové. Čekal jsem prostě něco jiného. Zajímavý "komiks" - já tuto knihu tak beru. Délka ideální, pointa vyzněla. Předmluva potěšila a zpracování je super, jenom nejsem velký zastánce velkých formátů, resp. příliš velkých formátů. Nicméně čas od času, když těch komiksů není bůhví kolik, tak to lze překousnout. Vřele doporučuji!

Souhlas s GWB.
60%

Kompozice komiksu "Oči kočky" je vlastně jednoduchá. Na levé stránce je obraz, který je téměř neměnný, na stránce pravé je panel, kde je scéna proměnlivá. Při čtení to funguje skvěle. Díváte se na jednoduchý příběh různýma očima. Je zde dynamika, která je dána pohybem orla, je zde statika, která je prezentována neměnností chlapcovy pozice. I tak jednoduchá kompozice umožňuje ale skvělou gradaci. Při čtení máte pocit, že rytmus příběhu je nějaký takový. Tam. Tam. Tam-tam. Tam-tam. Tam-tam-tam. Tam-tam-tam. Tam-tam-tam-tam. Tam-tam-tam-tam-tam. TAM. Tempo se neskutečně zrychluje až k oné poslední větě, která to rozsekne a udělá z vizuálně krutého příběhu příběh krutý celkově. "Oči kočky" ve vás pak budou ještě hodnou chvíli rezonovat. A to je dobře, tohle by skvělé umělecké dílo mělo umět. Nemám potřebu si věšet na zeď plakáty, ale když jsem knihu "Oči kočky" dočetl, řekl jsem si, že by bylo super mít stěnu pokrytou celý tímhle komiksem. Akorát nevím, jak by se to udělalo, aby to vypadalo dobře i z hlediska čtenosti.

Pointa pobavila. Příjemné "gore" na závěr.

Jednohubka, která opět nadchne Moebiem a jeho estetikou, ale nad Jodorowského scénářem - s vědomím toho, že jde o experiment, prvotinu autorské dvojice a mikropovídku - říkám opět lehké "meh".

Celkový dojem: 50%