4

No Jodo je pro mě neřízená střela, něco je dobré a něco je odpadové. A tohle není vůbec špatné... symbolika a náboženství je mi v komiksu u prdele a samotný příběh ve své jednoduchosti je napsaný dobře.

Všechno je jen iluze...

Nemůžu si pomoct, já toho Jodorowského prostě miluju. Jasně, má občas i slabší příběhy, ale Bílý Láma mezi ně opravdu nepatří. Kolik lidí jeho dílo zná, podle mě nemá žádný vliv na kvalitu jeho tvorby a já jsem rád, že aspoň u nás je celkem uznávaný.

Určitě bych tenhle komiks nebral, jako nějaký rozbor budhismu, o což se ale podle mě vůbec nesnaží a vytýkat mu to, je na podobné úrovni, jako kdyby se člověk zlobil, že Neon Genesis Evangelion nevykresluje dobře křesťanství. Tady jde o vyobrazení duchovní pouti hrdiny a inspirace budhismem je čistě pro efekt a mystiku, což vůbec nemusí být negativum.

Gabi Marpo mal síce ťažké detstvo, no napriek tomu môže byť rád, že mu kámoši nastrihli len uzdičku pod jazykom a nie niekde inde... Je to hipík jak repa, vegan ktorý rozdáva lásku na počkanie, ale chudák sa nevymanil z matkinho vplyvu a tak občas rozmáruje celú dedinu na cimpr-campr. Následne sa venuje pojedaniu žihľavy, no v skutočnosti je to koka a skončí tak high, až má pocit, že levituje, vidí farebné aury a chlpatých kamošov... :)
Bíly láma je výborný fantasy/mystery príbeh s peknou kesbou no s podivným coloringom. Jodo a Bess sú zárukou skvelej spolupráce, a ja veľmi dúfam, že raz výjde aj Juan Solo.

Ja proste Jodorowskeho adoraci v tuzemsku nechapu. Vydava se tu od nej kde co, ale pritom je v lepsim pripade druha treti liga. Zkuste se na nej zeptat v NY, v Londyne nebo klidne i v Parizi. Trosku je znamy Inacal, ale to je vsechno. Kdo neveri, staci se podivat na Goodreads na pocet hodnoceni treba Transmetropolitanu, at to neni vylozene mainstream, a cehokoliv od nej. Vetsinou to tam nezajima ani tisicovku lidi. Pozerstvi na prvni ligu nestaci. Omlouvam se jeho fanouskum, ale proste jsem si od nej zase neco precet a nechci mu dat dve hvezdy, tak aspon tenhle vylev. Taky od nej mam par veci celkem rad, ale jak rikam, vubec nechapu jeho zdejsi oblibu, ktera je podle me neprimerena.

Jodorowsky sa inšpiroval na všetkých frontoch a vznikol tak guláš od psíka a mačičky. Od Milarepu, falošného tulku, okupácie Tibetu až po východého Tarzana, mystika tibetského buddhizmu dotiahnutá do absurdnosti a k tomu ťažký koloring. Budhistický príbeh by si zaslúžil jemnejšie podanie a menej drogového opojenia.

Já nějak nevím, kam to celé zařadit... Četlo se to napoprvé velmi dobře, napodruhé už mě to nějak nebralo. Celkově mi přijde humbuk kolem Tibetu, na můj vkus, přehnaný. Myslí to Jodorowsky vážně, nebo nás tahá za nos. Chvílemi nevím, co tímto příběhem chtěl vlastně říct. Že potřebujeme nového mesiáše, který smyje naše hříchy... Epičnost a výpravnost celého příběhu mi přijde na velmi dobré úrovni, kresba - o tom nemá ani smysl tady diskutovat, ale celé mi to přijde takové přitahané za vlasy a místy až nucené, jak kdyby mi někdo řekl, musím ti já osobně otočit hlavou mým směrem, protože tak to je a tak to chci. Jestli tohle byl záměr tohoto díla, i takto se na to dívat, tak klobouk dolů, jinak prostě nevím co s tímto komiksem. Každopádně klenot to je a pro mě skvělé tvůrčí duo. To je ale asi tak vše, co mě na tomto komiksu bude vždy přitahovat.

Dítě bílých poutníků Gabriel Marpa se dílem nepředstavitelných shod okolností narodí v domě vyvoleného - nádoby pro reinkarnaci dalajlámy. Klasický hrdinský příběh je opředený tibetskou mystikou a ukazuje poslední roky svobodného Tibetu. Víra, láska a krvavá jatka, jak to umí jen Jodorowsky, plná do detailu propracovaných obrazů George Besse.

Přestože jsem ortodoxní milovník Jodorowskeho a většiny věcí, co udělal, tady mi přišlo, že vizuál překonává ścénář. Od první do poslední stránky jsem čekal na nějakej zvrat, čin nebo myšlenku, která mě přinutí zahloubat v sobě samém a přijde mi, že jsem tam nic takového neobjevil. Přesto je to asi napsané dobře. Hlavně obdivuhodně vystavěné prostředí Tibetu, kde magie opravdu funguje, nicméně na komunistickou okupací Čínou ani ta nestačí... Ocenil jsem taky Jodorowskym dlouhodobě propagovanou tezi o tom, že i člověk s nízkou úrovní vědomí může svým vlastním urputným úsilím dojít nějaké formy osvícení či alespoň vyššího stupně vědomí. Teď jsem objednal dotisknutej Incal a těším se doslova jak malej capart...

Přestože jsem ortodoxní milovník Jodorowskeho a většiny věcí, co udělal, tady mi přišlo, že vizuál překonává ścénář. Od první do poslední stránky jsem čekal na nějakej zvrat, čin nebo myšlenku, která mě přinutí zahloubat v sobě samém a přijde mi, že jsem tam nic takového neobjevil. Přesto je to asi napsané dobře. Hlavně obdivuhodně vystavěné prostředí Tibetu, kde magie opravdu funguje, nicméně na komunistickou okupací Čínou ani ta nestačí... Ocenil jsem taky Jodorowskym dlouhodobě propagovanou tezi o tom, že i člověk s nízkou úrovní vědomí může svým vlastním urputným úsilím dojít nějaké formy osvícení či alespoň vyššího stupně vědomí. Teď jsem objednal dotisknutej Incal a těším se doslova jak malej capart...

Zatímco úchvatná detailní Bessova kresba nepřetržitě oslňovala, Jodorowskyho mystický scénář mě naopak nechával chladným. Náboženská fantasy, která tibetské realitě vztyčila prostředníček (převtělování, poletování, zázraky či astrální projekce jak z Dr. Strange, plus samozřejmě yetti!), totiž po duchovní podstatě buddhismu jen povrchně zaklouzala, přišla mi divná a vlastně moc nepředvedla (nejvíc závěrečný sešit). Obrázky tedy jasných 5*, slova a dění 3*.

Náboženství mě zajímají a musím říct, že z těch nejrozšířenějších je mi buddhismus asi nejbližší, proto mám k tomuto dílu trošku averzi.

To co mi u Metabaronů nevadilo (klišovitost, předvídatelnost, je to space - opera, to moc jinak napsat nejde) mi u tohoto díla vadilo velmi.
"Podívejte se na to jak se západní svět kouká na buddhismus" - ne opravdu tam nejsou odhalena žádná velká mystéria.
I když myslím, že jsem si nad pár dialogy řekl "jo to je naprostá pravda v celé své kráse", ale že bych měl po přečtení pocit "aha takhle vypadá Buddha a k tomu bychom měli všichni směřovat" to rozhodně ne.

(!spoiler!)Možná by si to zasloužilo ještě o bodík navíc, ale prostě nemůžu s klidným srdcem přijmout, že láma vyhladí "půlku vesnice" .(!spoiler!)

Veľká nuda. Dosť som sa na to tešil, lebo kresba sa mi z obrázkov páčila, ale komiks ako taký ma vôbec nebavil. Určite dosť preceňované dielo a to mám Jodorowskeho Metabaronov veľmi rád.

Bylo to už klasicky velice příjemné a tentokrát i neobvyklé počteníčko. Feudální Tibet, žijící ve středověku a otroctví, je pro komiks místem neprobádaným. A nejen pro komiks - jak jsem viděl krále pokrytců Kalouska s Tibetskou vlajkou, nevěděl jsem jestli se smát nebo jen nechápavě kroutit hlavou. Nicméně za mě stále platí, i bez mávání, že si tu "kulturní revoluci" nezasloužili, feudalismus nefeudalismus - ta země mělo něco více. A na ten jejich slaný čaj s jačím máslem, který jsem se pokoušel dvakrát neúspěšně vypít, bych si asi jen tak nezvykl. Crew vybírá opravdu různorodé věci a já jsem opět velmi spokojen. Už se těším na Technokněží na podzim.

GWB: Jodorowsky nedělal Arzacha, ty message;)

Celkem působivý buddhistický komiksový epos s úctyhodnou kresbou (avšak pro mě nelibými barvičkami), s morálním poselstvím (láma navíc ke konci působí už jako Ježíš), protičínskou message i popisem temné stránky člověčenství, dokonce buddhismu samotného. Jodorowsky je skutečně unikátní a originální autor, který svou fascinaci východním náboženstvím nezapře, ale stejně mě toto dílo úplně neuchvátilo. Nechci přímo říct, že by Jodorowsky byl přeceňovaný, ale jeho komiksy - zdá se mi - se tváří mnohem hlubší a artovější než mnohdy ve skutečnosti jsou. Pod vznešenou kresbou, vážným příběhem, silnými myšlenkami se často odlupují lehká klišé, obyčejná akční dobrodružství a průměrné dialogy. Od Incala, přes Azracha a Kastu Metabaronů neumím o autorových komiksech vynášet silné soudy.

Celkový dojem: 60%

Celkem působivý buddhistický komiksový epos s úctyhodnou kresbou (avšak pro mě nelibými barvičkami), s morálním poselstvím (láma navíc ke konci působí už jako Ježíš), protičínskou message i popisem temné stránky člověčenství, dokonce buddhismu samotného. Jodorowsky je skutečně unikátní a originální autor, který svou fascinaci východním náboženstvím nezapře, ale stejně mě toto dílo úplně neuchvátilo. Nechci přímo říct, že by Jodorowsky byl přeceňovaný, ale jeho komiksy - zdá se mi - se tváří mnohem hlubší a artovější než mnohdy ve skutečnosti jsou. Pod vznešenou kresbou, vážným příběhem, silnými myšlenkami se často odlupují lehká klišé, obyčejná akční dobrodružství a průměrné dialogy. Od Incala, přes Azracha a Kastu Metabaronů neumím o autorových komiksech vynášet silné soudy.

Celkový dojem: 60%

K buddhismu nemám žádný vztah a chovám minimální vědomosti a koho jiného si přizvat na exkurzi než oblíbeného mystika Joda. Západní opovržení vlastním náboženstvím a inklinace k náboženstvím východním a jeho filozofiím mi přišly vždy minimálně úsměvné. Nejen kvůli tomu, že je to v podstatě vždy to samé jen trochu jinak zabalené, ale právě kvůli pokrytectví mnohých, kteří vlastní kořeny bez hlubší znalosti zapudili a obdivují z důvodu exotičnosti něco, co jim jakožto asketům s vilou v Miami Beach vyložil vychcaný guru, který je tak trochu na peníze. Jodo naštěstí neměří zcela dvojím metrem a jeho odpor k institucionálnímu náboženství stejně jako k morálně pokřiveným společenským autoritám je i zde silně cítit a buddhismus či "osvícené divochy" z něj nijak nevyčleňuje. Duchovno zde sice mírně netypicky poráží perverzitu,násilí a akci, ale jinak se jedná o tradiční Jodorowskyho koktejl, který se mi i díky české ediční rozmanitosti jeho díla dosud rozhodně nepřejedl. Bess samozřejmě nedosahuje kvalit superstars, které se nám představily u jiných Jodorowskyho počinů (Moebius, Manara, Gimenéz), ale stále se jedná o vysoký evropský nadstandard.

Děsně se mi líbí téma, které si Jodorowsky vybral, styl vyprávění a pochopitelně kresba. Ale má to jedné velké ALE. Po prosinci jsem moudrých knih a comicsů přesycen. U Bílého lámy jsem s svět všeobjímajícím koncem počítal a taky se dočkal. Nejde tady o to, že bych měl na svět odlišný pohled, ale o to, že u jeho comicsů vím, jak dopadnou. A to mne nudí, byť je jasné, že tohle nelze autorovy vyčítat.

Comicsdb.cz je o subjektivním názoru a ten je u mne teď tříhvězdičkový. Kdybych si Lámu četl po třech Ennisech, tak Láma velmi pravděpodobně dostane hvězdiček více.

Jo a vadí mi na titulce tupé vycentrovaní geometrických obrazců, tohle mohlo vypadat jinak a zbytečně široký sazební obrazec u textových stránek u dovětků.

Úchvatné čtení. Taky jsem nečekal, že mě tak vezme mysticko-náboženský příběh. Po příběhové stránce mě strhlo hlavně lámovo dětství (4 knihy z 6), z mého pohledu slabší poslední třetinu zachránilo úžasné finále. Kresba a barvy jsou strhující, jen mi přišlo, že po první knize Bess změnil styl kolorování směrem do bledších barev, což působilo mírně rušivě, než si člověk zvykl.

Crew si na konec roku nechala skutečnou bombu. Více: http://www.comics-blog.cz/2016/12/1335-bily-lama-100.html

Uměřený na Joda až téměř civilní fantaskní příběh o životě ve vysokohorských oblastech Tibetu. Na to, že se v knize takřka neustále děje něco dramatického, je hlavní linie velmi jednoduchá. Potomkovi západních kolonizátorů vyrůstajícímu ve vysokohorské vesnici je odepřen právoplatný duchovně vedoucí status a on ho musí vybojovat zpět skrze strastiplnou životní cestu. Protivníci mu budou hamižní kněží a pofidérní čarodějové, stejně tak jako jeho vlastní kořeny a nitro, které musí v meditacích překonat. Historické pozadí tu působí výrazně uvěřitelněji, než třeba v programově š(u)okující Borgii a i typické Jodorowského metafyzično je tu ve srozumitelnosti na hony vzdálené od blábolů typu Incalu. Tím pravým esem knihy je Bessova kresba vycházející z evropské školy, ale v detailech a propracovanosti i práci s barvami daleko přesahující její běžný standard. Vizuální stránka tu téměř snese srovnání se Galovými Armies, nebo nedostižnou Diosamante. Velmi slušná kniha na hranici 85%.

Biely láma ma prekvapil. Komiks v klasickej "európskej" kresbe, pri ktorej si občas rád zaspomínam na detstvo, ponúka pomerne jasný príbeh o dosiahnutí duchovných výšin spojených s dobrotou. A ide skrz hnoj, krv a všetko odporné, čo našu spoločnosť charakterizuje. Navyše, celý ten filozoficko-náboženský humbug je podaný prehľadne, zrozumiteľne, skrátka, nie je to Incal.

Nie je to ani historický či realistický komiks, skôr čisté fantasy, zhodou okolností odohrávajúce sa v Tibete. Pripravte sa na mýtické príšery, temnú i svetlú mágiu, množstvo filozofických dilem a úvah o živote, vesmíre a vôbec! Oslovilo ma aj to, že morálne pochybné činy môžu viesť k osvieteniu.

Z tých troch českých Jodorowských ma práve Biely láma oslovil najviac. Aj preto nebudem šetriť hviezdami.

Neveril bych, ze nekdy budu cist buddhisticky komiks. Skvely pribeh, skvela kresba, jen ten Pavlovsky by se mohl naucit, ze nemusi byt treskute vtipny v kazde druhe vete. V jeho doslovu se vyskytuje asi jedine sproste slovo knihy, navic to k obsahu proste nesedi, i kdyz jinak je jeho doslov pomerne vecny.
Jodo vali.
100%

Neveril bych, ze nekdy budu cist buddhisticky komiks. Skvely pribeh, skvela kresba, jen ten Pavlovsky by se mohl naucit, ze nemusi byt treskute vtipny v kazde druhe vete. V jeho doslovu se vyskytuje asi jedine sproste slovo knihy, navic to k obsahu proste nesedi, i kdyz jinak je jeho doslov pomerne vecny.
Jodo vali.
100%

Kapis: True. Mea culpa.