massilia

massilia

Jméno: Martin
Email: massilia@seznam.cz

massilia
massilia | 20.11.2018 | 100 nábojů #13: Smůla

Celou sérii jsem po zakoupení finálního dílu přelouskal komplet. Jinak to snad ani nemá smysl. Nejsem tak pilná včelička jako Kapis, abych psal komentář ke každému dílu, tudíž to pojmu kompletně. Sto nábojů, sto sešitů, a především neuvěřitelně precizní scénáristická a ilustrátorská práce. To, co se na začátku rozjíždí jako epizodická série o kufříku s nevystopovatelnými náboji a možností pomsty, která zkouší lidské charaktery, se rozběhne v epickou sérii o boji o moc mezi mocenskou organizací Trust a její někdejší silovou složkou, takzvanými Minutemeny. Mrtvých je nepočítaně, akčních scén také, ale hlavní síla série tkví v dialozích, ty se v nečekaných střizích přelévají mezi jednotlivými stranami, a dokonce i sešity. Věty prohozené v jednom sešitě, začnou dávat smysl v dalším, aby pak o několik sešitů dále překvapily v nových souvislostech. A Azzarello s kamennou tváří toho nejprohnanějšího pokerového hráče odkrývá karty celkového obrazu velmi pomalu. Příkladem je jedna z klíčových scén upálení na molu, jejíž střípky se čtenáři dostávají postupně v jednotlivých knihách, aniž by kdo tušil, o co vlastně jde, a teprve v posledním díle přijde rozuzlení... které je vskutku nečekané. Za zmínku i stojí různé narážky na skutečné historické události a jejich zakomponování do příběhové linie série, což dává pohrávání si se čtenářem další rozměr. Kreslíř Eduardo Risso tvoří s Azzarellem kongeniální dvojici. Jeho střídání úhlů pohledu při dialozích, hra se světlem a stíny, s mimikou tváří, drobné detaily, které v celkovém ději dávají smysl. Bez toho všeho by série 100 nábojů nebyla tím, čím je, mistrovským dílem současného nesuperhrdinského komiksu. A co samotný 13. díl? Jednotlivé linie se splétají, postavy ubývají, celkový body count hrozivě narůstá, mrtvých je tolik, že se člověk diví, že se na něj krev se z knihy nevalí stejně jako z výtahu v Osvícení. Ale dává to smysl bez větších logických škobrtnutí a řekl bych, že nezůstává nezodpovězených otázek. "Noir je žánrem, kde děj pohánějí charakterové chyby postav," pravil v jakémsi rozhovoru Brian Azzarello. Vypadá to tak. Díky za skvělý zážitek, i s tím jedenáctiletým čekáním.

massilia
massilia | 2.10.2018 | Řeky Londýna: Noční kouzelnice

No, nevím Kapis, kdo je tady hysterický. Já znám Rusů poměrně dost a všichni z nich moc dobře vědí, proč už nebydlí v Rusku, ale u nás v Evropě. A většina se diví, kolik lidí tady dělá díky sofistikované internetové propagandě "pátou kolonu" Putinovu Rusku. Z lidí, co tam žili a byli občany té báječné země, kde zítra znamená již včera, se tam nechce vrátit nikdo. Proč asi?

massilia
massilia | 4.9.2018 | Modrá Crew #05 - Třetí zákon #3, 4

brkowycz: Pěkně napsaná recenze. Snad nebude další Dorison v pořadí podobný blábol.

massilia
massilia | 26.7.2018 | Gotham Central #01: Při výkonu služby

Ed McBain a jeho "procesní" detektivky. To bylo první, co mne při čtení Gotham Central napadlo - každodenní mravenčí práce kriminalistů, neustálé obtíže, sledování nejmenších detailů, dokud vše nezapadne do sebe... nebo dokud nepřispěchá na pomoc Batman. Svět superhrdinů, nebo spíše superpadouchů, tady prakticky hraje vedlejší roli, je pouze takovým MacGuffinem. Srovnání s Mooreovým Top 10 proto příliš nesedí - Moore je mnohovrstevnatý a pohrává si s možnostmi fiktivního světa superlidí, zatímco Brubaker s Ruckou zůstávají u klasické detektivky se superhrdinským kořením. První příběh s Freezem moc zajímavé čtení neslibuje, druhý příběh s únosem dívky je ale napínavý a postupně vtahuje do světa gothamských detektivů. A třetí příběh s Renee Montoyovou už dostává osobní i tragický rozměr - o to lepší čtení to je. Nadprůměrný komiks.

massilia
massilia | 26.7.2018 | Fatale #01: Smrt je mi v patách

Po vychvalovaném Criminalu, který mne nechal spíše chladným, jsem zkusil dalšího Brubakera - a vyšlo to. Konečně komiksový noir, který intencím žánru odpovídá ve všech směrech, ne jen nálepkou. Ideální prostředí - San Francisco padesátých let, ideální postavy - zkázonosná femme fatale, policajt topící se v problémech a novinář nechávající se namotat do spletence osudových událostí. Má to atmosféru, má to spád, Brubaker umí napsat dobré postavy a vystavět zajímavé situace a dialogy. Bylo to tak čtivé, že jsem knihu musel přečíst na jeden zátah. A už se těším na další díly... Počítám, že to bude hustší a hustší...

massilia
massilia | 13.7.2018 | John Constantine, Hellblazer: Popel a prach

Azzarellovo heslo je: "čtěte pozorně", a pak ještě jednou "čtěte pozorně". V závěrečné knize dává čtenáři konečně objasnění událostí všech předchozích dílů ve stylu "nikdo neojebe Johna Constantina". Je dobré přečíst si celý run v kuse, pak prakticky zůstane bez nezodpovězených otázek. Snad kromě jediné: zavítá ještě někdy Hellblazer do českých a moravských luhů a hájů?

massilia
massilia | 13.7.2018 | John Constantine, Hellblazer: Potopa

Znovu výborně poskládaný příběh. Azzarello si hraje s čtenářem, střídá perspektivy, nechává ne zcela zodpovězené otázky a čtenáři nedává nic zadarmo. Nitky dlouhého příběhu se začínají pomalu splétat a konečně se objeví i jedna z klíčových postav... Do příběhu je zajímavě vkomponován motiv náboženství, manipulace a extremismu, ale ten není tím hlavním. Na konečnou odpověď je třeba si počkat do závěrečné knihy.

massilia
massilia | 13.7.2018 | John Constantine, Hellblazer: Zamrznutí

Azzarello si vystačí s málem. Zavře pár lidí během sněhové vánice do do dálniční restaurace, k nim přibude i trojice zločinců, kterým nevycházejí plány tak, jak by chtěli, tudíž začínají být trochu nervózní... a máme atmosféru hustou tak, že by se dala krájet. A do toho John Constantine s cynickým úsměvem, který se chová, jako by si s každým, s kým přijde do kontaktu, chtěl akorát tak vytřít prdel. Nebo ne? Konverzační drama plné otazníků visících ve vzduchu, které plyne k závěrečnému počítání - kolik z přítomných vlastně přežije? Jako bonus pak příběh z Johnova mládí, který, jak se později ukáže, není v knize jen tak pro nic za nic. Jde totiž o událost klíčovou pro celý Hellblazerův Azzarellův run.

massilia
massilia | 29.6.2018 | Deadpool: Drákulova výzva

Dlouhé čekání na dobrou hlášku... Tak by se dal shrnout můj dojem z tohohle Deadpoola. Příběh, který by vystačil maximálně na pět šest sešitů, je natažený nad únosnou mez a autoři zřejmě doufají, že to zachrání snahou narvat do děje co nejvíce marvelovských a dalších postav. Deset opravdu dobrých vtipů na dvě stě stran je opravdu málo. Hodně slabý odvar.

massilia
massilia | 14.6.2018 | Kiki z Montparnassu

Je to pěkně nakreslené, dobře napsané, zajímavý příběh, a hlavně se to fajn čte, ale tak trochu mi tak chybí hloubka: není tam žádný větší konflikt, žádné drama, které by více odhalilo duši (když už tak často odhaluje tělo) Alice Prinové. A řekl bych, že Catel Muller jí lichotí, kreslená Kiki vypadá lépe než na zachovalých fotografiích. Každopádně jako portrét tehdejší doby to funguje možná lépe než portrét Kiki z Montparnassu.

massilia
massilia | 7.12.2018 15:32 | Pindárna

Kapis: to je jako útěk? Já myslel, že když jsi takový bijec v rámci nějaké své velké pravdy, že vysvětlíš, proč tedy jako argumenty používáš výplody usvědčených lhářů a manipulátorů.

massilia
massilia | 7.12.2018 13:54 | Pindárna

Mně těší, jak se Kapis srdnatě pouští do boje proti propagandistům, ale sám jako argumenty používá například články zjevně proruského a zjevně protiamerického "nestranného" publicisty Břetislava Olšera, jindy, aby nakopal zadek Havlovi s chutí použije jugoslávskou úvahu Rajko Dolečka, známého taky jako zcela "nestranného" obdivovatele válečných zločinců Radovana Karadžiče či Ratko Mladiče, a když se pustí do řešení otázky židovství, použije jako kladivo knihu Israela Shahaka, prokazatelně plnou nesmyslů a fakticky nepodložených informací. Takže, kdo je vlastně propagandista?

massilia
massilia | 23.7.2018 12:10 | Pindárna

Kapis, a už máš vypočítané, kdy se propadneš o patro níže k sousedům?

massilia
massilia | 14.6.2018 10:42 | Pindárna

Mně taky Ekho bavilo, na zdejší poměry poměrně nevídané odlehčené zábavné čtení. Není to nijak objevné, ale je to svižné a vtipné. Na donekonečna opakovanou nudu a banální příběhy jsou tady UKK a spol, ne snad :)

massilia
massilia | 1.6.2018 14:51 | Slevy, výprodeje, bazary

Kapis: Myslíš Levné knihy u Sýkorova mostu? Včera jsem se tam naschvál cestou z knihovny stavoval, ale Tryskošneka jsem nikde neviděl.

massilia
massilia | 11.5.2018 11:27 | Pindárna

No jo, Brad Pitt už Achilla hrát nemůže. Prý vzal roli diktátora Roberta Mugabeho...
Ale jinak Kapisi, není to tak jednoznačné. Na gotických a renesančních obrazech s biblickými výjevy také neodpovídají postavy i další věci historické realitě - ať už třeba oblečení, architektura, a už vůbec nikdo na těch obrazech nevypadá, že by byl židovského původu - což prakticky všichni aktéři Starého a Nového zákona byli. Prostě si to v tom středověku a novověku přizpůsobili tehdejší realitě. Takže všichni jsou tam typičtí "Evropané", oblečení mají, jaké se tehdy nosilo, architektura na obrazech je víceméně gotická či renesanční. Tudíž, když dnes v tak národnostně pestré zemi, jako jsou Spojené království nebo USA, natáčejí historický seriál a přizpůsobí obsazení své současné realitě podobným způsobem, jak jsem výše popsal, nelze to označit jako čistě novodobý trend. Což ale neznamená, že by se to někdy až nepřehánělo...

massilia
massilia | 11.5.2018 09:22 | Pindárna

Kapis: No ty vado. The Most Gallant Knight. Ale třeba není opravdu černý, třeba jen přišel ze šachty...

massilia
massilia | 25.7.2017 23:05 | * Připomínky a návrhy

Egmont překvapil. Šel jsem dnes do knihkupectví, že si koupím Zlatou klasiku - Dona Rosu. Prodavačka mi podala knížku, ani jsem si ji neprohlížel, až doma jsem zjistil, že už je to druhý díl - tentokráte je autorem Romano Scarpa.
Zde info:

Disney Zlatá klasika - Romano Scarpa
Žánr: dětský, dobrodružný, humorný
Vydal: Egmont ČR, Albatros (Albatros Media a.s.)
Rok a měsíc vydání: 2017/7
ISBN: 978-80-252-4025-0
Vydání: 1.
Vazba: vázaná
Format: 165 × 252 mm
Počet stran: 200
Tisk: barevný
Název originálu: Hall of Fame. Romano Scarpa
Vydavatel originálu: Disney Enterprises, Inc., 2017
Cena v době vydání: 349 Kč

Popis:
Romano Scarpa má v sérii Zlatá klasika význačné místo nejen jako vynikající kreslíř, ale také jako tvůrce mnoha nových postav, které dnes mají uznávané místo v pestrém disneyovském světě. Jeho dobrodružné příběhy plné zvratů jsou navíc plné odkazů na mýty, legendy nebo klasické filmy, s nimiž si rád hraje. S touto knihou můžete být součástí komiksové historie.

Obsahuje tři dlouhé příběhy:
Donald a babylónská čočka
Mickey Mouse a náhrdelník Čirikavů
Donald a pověst o "Bludném Skotovi"

Autoři:
[scénář] Scarpa, Romano
[kresba] Scarpa, Romano
[překlad] Sieglová, Tereza
[redakce] Kučová, Lucie
[redakce] Mrázová, Alena
[publicistika] Ronkainen, Timo
[publicistika] Solstrand, Olaf Moriarty
[publicistika] Scarpa, Romano
[publicistika] Gori, Leonardo

Nevím, zda to bylo v prvním díle, ale je tam i seznam dalších dílů:
Carl Barks
Vicar
Život a doba Skrblíka McKváka

massilia
massilia | 23.10.2012 10:30 | Pindárna

Tip pro fanoušky Thorgala a spol, kteří to nemají daleko do polského Krakova. Až do 10. listopadu je v tamním muzeu Manggha moc povedená retrospektivní výstava Grzegorze Rosinskeho.

Aktivita

Naposledy přihlášen: 7.12.2018 16:43
Komentáře u comicsů: 80
Hodnocení comicsů: 91
Příspěvků ve foru: 9

Sbírka (z CDB)

Četl: 2 (cca 998 Kč)
Má: 10 (cca 4275 Kč)
Chce: 26 (cca 13260 Kč)
Shání: 0
Nabízí: 0