4

Čuz, ahoj, ja som Okko, Ty si hovno, ale za tie hrdzavé háčiky pôjdem s tebou hľadať tvoju sestru lebo som charakter. A jedemeeee do morského Las Vegas, hmm len pár nasekaných gejší? Tak nič, skúsime ďalej. Oušit búrka nám rozflákala loďku. Nevadí, lebo sme stroskotali na správnom ostrove. A že tá skala levituje? Noa? Trochu sa tu pomotáme, dáme saké, trochu octu a bude pohoda. Jaj inak sorry, tvoju sestru rozmrdala dvojka veľkých hláv s poletujúcim hrubým črevom. Tak možno nabudúce no...

Ronin, týpek v maske, alkoholik a sirota? Prečo? Odkiaľ? Načo? Jedine kresba to zachraňovala no aj to bol občas neprehľadný karbonátok.

Můj pohled bude trochu nestranný, protože na čestném místě domácí filmotéky se skví jména jako Okamoto, Kobajaši, Misumi a samozřejmě i Kurosawa. Stejně tak celou jednu poličku v knihovně zabírají příběhy králičího ronina Usagiho. I když se hodně liší, má ronin Okko k Usagimu asi nejblíže. Ano, pojetí kresby jsou úplně odlišné. Tam, kde Sakai využívá (donedávna) černobílou manga kresbu, nastupuje Ham s precizním vykreslením každé scény ve stylu evropské komiksové školy. Nicméně se děj obou odehrává ve středověkém Japonsku, ale plném různých démonů, bůžků a nadpřirozených sil. Stejně jako Sakaiův Sasuké se i Okko živí jako lovec démonů. Průvodcem v příběhu se stává malý rybářský chlapec Tikku, který se pod přísahou přidává k Okkomu a jeho přátelům v hledání sestry "Rybičky". A cesta je dovede do odlehlého panství, jehož majitelé nejsou čím se zdají být. Děj je napínavý až do poslední stránky, postavy nejsou černobílé a já se těším da další dobrodružství ve znamení elementu země.

„A ještě dnes, na sklonku svého života, té někdy oplakávám, roním slzy, slzy vody a hanby.“ Toto je tak prekrásne nakreslené a vyfarbené, že sa mi miestami až zastavovalo srdce. Niektoré Hubove panely boli vskutku úchvatné a vyrážali dych. V jeho kresbe sa nachádza nadmieru impulzov; koľkokrát som ani nevedel, kam skočiť skôr: či sa viac nechať unášať fantastickou kresbou alebo scenárom plným v dobrom šialených momentov. Každý komiks zásadne čítam dva razy, aby mi nič neuniklo, a v prípade príbehu ronina Okka a jeho skupiny lovcov démonov mi to prišlo zvlášť vhod, keďže je to príbeh fakt plný detailov. Zábavné, originálne postavy, medzi ktorými panuje sympatická interakcia. Parádne exotická a chytľavá vec. Kochajte sa. Možno by som tomu vytkol menej výraznú obálku, ale to je ozaj skôr z rangu kto chce psa biť, palicu si nájde.

Vůbec mne to nebavilo... další díl už nekoupím.

Tak jo. Ekhö nemůže vycházet do nekonečna, to je jasný. Ovšem zde čtenář pozoruje velký pád kvality. Nic moc originálního autor nepřinesl, jen možná trošku více dospělého Usagiho, o což upřímně řečeno vůbec nestojim. Hrdinové jsou čtenáři naprosto ukradený, příběh se pousouvá jen ve chvílích kdy někdo umírá, což platí i u vývoje charakterů, příšery vystřihnuté jak z nějáké levné mangy dává dohromady komiks, který byl aspoň pro mě zklamáním. Aspoň teda, že se to rychle četlo, jinak bych Okko snad ani nedočetl. Kresba absolutně nezajímavá. Za mě 2*.

Komiks je fajn oddychovka, ktorá neurazí a v záplave superhrdinov pôsobí osviežujúco. Kresba je príjemná, je tam dostatok akcie, príbeh je napriek jednoduchosti pútavý a dočkáme sa kvalitného ukončenia. Priaznivci monster-hunterov budú spokojní, avšak náročný čitateľ sa bude asi cítiť prázdno a komiks predá. Ja som bol spokojný a dúfam, že sa dočkáme pokračovania.
Viac na webe Multiverzum.sk => http://multiverzum.sk/okko-cyklus-vody/

Čekal jsem původně něco trochu jiného, ale nakonec nejsem zklamaný. Za mě solidní průměr s dobrými nápady, ale možná až moc roztahané. Kresba parádní, ale jak píše massilia, místy nepřehledná. U bojových sekvencí jsem musel koumat, jak že to vlastně je a co postavy provádějí. Některé panely úchvatné, že si říkáte, jaká škoda, Hub se s tím tak detailně vykresluje, a já to pak přelétnu zrakem za pár sekund... S postavami jsem se pořádně neztotožnil, žádný extra sympaťák mezi nimi není, navíc celý příběh je spíše úvodem do světa a seznámení s hrdiny. Situování děje do jakéhosi Pajanu (Pajonsko? :-) je zbytečnost, úplně bychom si vystačili s obyčejným Japonskem zpestřeným všemi těmi obludami a božstvy. Ale to jsou takový hnidopišský detaily. Je to dobrá oddychovka. Ale větší formát by jí slušel víc.

Když vás autor nedokáže přimět k tomu, aby vám byli hrdinové aspoň něčím sympatičtí a aby vás aspoň trochu zajímalo, co se s nimi stane, je na tom něco špatně... Přitom premisa této knihy zní poutavě: nesourodá skupina lovců démonů, v níž nechybí ronin, obří bojovník i mnich s magickými schopnostmi, putuje říší připomínající středověké Japonsko, a potýká se s různě nebezpečnými potvorami. V úrovni realizace ale Hub a jeho Okko značně selhávají. Postavy nejsou vykresleny tak, aby byly něčím zajímavé, dialogy plují odnikud nikam, příběh se vytratí z paměti rychleji než tvář pokladní ze supermarketu. A co více, jinak slušná kresba je v klíčových okamžicích a akčních scénách dosti nepřehledná. Některé okamžiky jsem dodnes nerozklíčoval, možná by to chtělo lupu. A poučení pro příště? Evropský mainstreamový komiks může být stejně nudný a fádní jako jeho angloamerický protějšek.

Modrá Crew #03 - Okko: Cyklus vody - Ve srovnání s předchozími dvěma čísly Modré Crwe se kvalita obsahu rozhodně zlepšila ... Okko je totiž velmi příjemně laděný samurajský komiks, jenž ctí pradávnou mytologii, která mi místy připomínala Usagiho Yojimba, a zároveň přichází s něčím úplně novým. Hlavní trojice, nebo bych měl spíše říci čtveřice hrdinů, totiž mezi sebou vytváří určitý kontrast směsice různých charakterů, které ale spojuje jeden společný cíl. První ze čtyř cyklů tak hodnotím velmi kladně a doufám v brzké pokračování této série ... Za mě 4*!

Moc jsem nevěděl, co od Okka čekat a myslel jsem, že na Ekho nebude mít nárok, ale nakonec mě tento příběh pobavil více, než Ekho (sice jen o chlup, ale přece). Japonská kultura a mytologie mě vždy bavila a zpracování v případě Okka bylo opravdu super, kresba byla výborná a ač příběh nebyl příliš originální, celou dobu bavil. Doufám, že se pokračování v budoucnu dočkáme, chtěl bych si tuto sérii přečíst celou.

Přiznám se, že jsem měl obavy, jak tato edice dopadne, když před ní vyšly Ekho díly. Samurajská tématika mi přijde věčná a pořád se o ní někdo otírá a je tím pádem držet si odstup a tím pádem i objektivitu. Jsme prostě zahlceni - jen mi to tak přijde, můžete nesouhlasit. Každopádně, až po druhém čtení mě tento příběh oslovil tak, jak asi měl. Konečně jsem doznal kvality onoho dílka. Tady je fakt škoda, že se nepokračovalo v dalších částech. Příběh je ucelený, to je dobře, ale ten svět Okko teprve začíná nabírat na rychlosti. Kresba super, příběh mi přijde rovněž zdařilý, takový lepší průměr. Plusové body dávám hlavně za nevšední zpracování tématu v první knize. Ta rozpolcenost, kdy do jisté míry i hájíte a chápete "tu druhou stranu" je právě to, co na tomto dílku oceňuji. Donutí mě to přemýšlet a zpochybnit zaběhlé koncepty, jinak ale není to úplně můj šálek, přesto jsem rád za tuto možnost si toto dílko přečíst a i tak ho uznávat. Je to podle mě další zářez na vývoji moderního evropského komiksu. Dávám 4 z 5.

Hlavně za tu kresbu jsou to 4. Třeba se další cyklus za nějaký čas objeví v Modré Crwi.

Za mě kvalitní spotřební čtení, nic víc, nic míň.

Velice povedený příběh takového japonského Zaklínače, s moc pěknou kresbou. Jojo, tento formát Modré Crwe se velmi zamlouvá.

K prvnímu sešitu exotického samurajského fantasy bych měl spoustu výhrad, od schematických, nedostatečně představených postav mluvících jen v rádoby úderných hláškách, až k přískoky se pohybujícímu, přes všechny lokace lineárně projíždějícímu příběhu. Díl druhý už zmíněným tolik netrpěl, logicky pro delší dobu strávenou v Okkově světě, ale také díky sevřené "jednotě místa i času". Ale úplné finále mě opět nestrhlo. Dohromady tedy celkem zapomenutelný quest v příjemné a detailní, jenže ploše neosobité kresbě.

Tento fantasy-dobrodružný příběh v kulisách fiktivního Japonska je bezesporu zajímavý a místy zábavný. Rozhodně i příjmeně nakreslený. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že Japonci o Japonsku umí prostě lépe než napodobující Evropané. V podstatě se jedná o samurajsko-avatarovsko-drákulovský mišmaš, který rozhodně neurazí, ale přesto mu něco chybí. Ze vzdušného hradu mi třeba neběhal tak mráz po zádech, jak bych očekával a jaký měl rozhodně potenciál. Hlavní postavy a jejich nesourodá skupinka je pro mě trochu neuchopitelná a lehce plochá. Sám jsem ale zvědav, zdali se dočkáme dalších dílů. Byla by totiž rozhodně škoda přijít o další dobrodružství...

Celkový dojem: 60%

Okko byl takovej horkej favorit a musím říct, že nenaplnil moje očekávání... Kresba super, ale párkrát se mi stalo, že jsem některý panel luštil, abych zjistli co na něm je. Samurajské fantasy je super nápad, zvlášt když to není manga. Jenže tady to nějak nefungovalo jak bych si to představoval. Okko nezajímavá postava a jeho parta v podstatě taky. Žádná chemie tam mezi tou partou lovců démonů a mnou neproběhla a to je špatně. A druhý problém byl příběh, který tak nějak v něčem taky pokulhával. Téma nebylo špatné, spíš asi styl vyprávění, souboje... fakt nevím...v podstatě bych měl napsat že to byla super parta lovců démonů- ronin, obr s maskou, mnich kouzelník a pucflek a že prožili bezva dobrodružství a zabili nějakýho toho demona a tak...Jenže něco prostě na tom drhlo a já se u čtení zase tak moc nebavil a nemohl se do děje vtáhnout...

Ach ta prazdnota, pribeh jednoduchy a prodluzovany za Ouskka. Kresba pekna, ale animace boju (na cem by to melo stavet, protoze dobrych hlasek zde pinzetkovat treba) naprosto nezvladnute a neorginalni. Tak proc tomu davam 2 hvezdicky? Protoze jsem cetl horsi a ma to na sobe naplacnuty Crew (asi nostalgie)

Tohle je vlastně opravdu zábavný! Fantasy svět v prostředí Japonska je pro mě neokoukaný a přišel mi nápaditý.

Ze začátku sem se nemohl začít. Prvních deset stránek jsem porůznu četl snad čtyři dny, vždycky sem si přečetl jednu, ale nějak to neudrželo mou pozornost, ale jak příběh ubíhal, bylo čím dál těžší jej odložit. Může za to zejména sympatická banda hlavních hrdinů. Rónin Okko, který zde funguje jako morální vzor a hlavní sekáč, věčně opilý mnich, který v kritických situacích vyvolává kami na pomoc v boji proti nepřátelům, tajemný obrovský ranař v masce, o jehož minulosti nebo postavě toho víme jen velmi málo. Celé je to vyprávěné z pohledu mladého chlapce, který se dá Okkovi do služeb a v dobrodružství je doprovází. Nechybí tu klasická evropská lehká erotika, exotické ostrovy, hlášky, démoni, čarodějové, bůžci a cunami.

Přijde mi nefér, že slaboučkého Ekha s pěknou kresbou sme dostali dvě Crwe a Okko je jednu. Já chci rozhodně všechny příběhy!

Japonsko, které je nám v komiksu "Okko" představeno, je plné démonů a stvůr, funguje zde elementární magie a všechno je jednoduše tak trochu jinak, než jak jsme zvyklí. A je to velmi povedený mix. Více: http://www.comics-blog.cz/2017/05/1435-modra-crew-3-okko-80.html

Okko není tak hravý jako Ekhö. Není tam to neustálé vzájemné popichování a erotické harašení. Ani tam nepobíhají roztomilé chlupaté potvůrky. Okko má hutnou atmosféru středověkého světa s příchutí tajemného a krutého zla, za kterým se Okkova záchránná výprava žene. Okko nevypráví příběh, který by vám v hlavě zanechal otázky, nad kterými budete ještě několik dnů přemýšlet. Ani nepřináší žádné morální ponaučení. Je to prostě jen příběh, který vás chce pobavit a to mu jde skvěle. Je to příběh o hrdinství, o kodexu Bušido a o zabíjení démonů. Navíc zachycuje alternativní středověké Japonsko tak, jak si ho my Středoevropané rádi představujeme. Kresba je detailní a precizní. Hubovi Japonci vypadají jako Japonci a jeho západy slunce, s pobřežími plnými japonských dřevěných domů, paláců a pokroucených japonských borovic, jsou krásně kýčovité. Více zde: http://vlcibouda.net/komiks/okko-cyklus-vody

Japonsky vypadající příběh psaný evropským perem a místy i optikou. Stejně jako Cyboy jsem měl trochu problém se do příběhu začíst. Děj opravdu zpočátku běží tak trochu mimo čtenáře. Odehrává se ve fantaskní verzi Japonska plné malých ostrůvků, roztodivých přístavních městeček, kouzelníků a mytologických příšer. Autor nechvátá s představením party hrdinů a celkem standardní pointu se tak dozvídáme až mimoděk v závěru. Okko je nicméně krásně nakreslená kniha. Není sice tak vymazlená jako taškařicové Ekhö a příběh je přece jen vážnějšího a závažnějšího charakteru, což knize dává stěžejnější punc. I přes komplikované začátky bych nakonec hodnotil Okko o chlup lépe. 90%

V prvom rade musím pochváliť MODRÚ CREW, ktorá k nám konečne priniesla európske komiksy, ktoré mám najradšej. Spolu s MDEK najlepšia séria, čo u nás vychádza.

A teraz Okko - tešil som sa veľmi. Prvá časť sa rozbehne dobre, je to dobrodružné, pekné, občas aj vtipné a čítalo sa to dobre. Druhá časť ma však dosť sklamala, lebo ponúka veľmi málo zaujímavých momentov. Po prečítaní mám trochu zmiešané pocity, ale pokračovanie by som určite do budúcnosti bral, len by som zrýchlil vydávanie série Modrá Crew aspoň na 6 komiksov ročne, lebo 4 je veľmi málo a 3 mesiace čakať je na nevydržanie. A hlavne tých skvelých európskych komiksov je veľmi veľa.

Tak Modrú Crew kupujte, nech toho vydávajú z Európy ešte viac! :)

Predne musim konstatovat, ze jsem za Modrou Crew vdecny, protoze evropsky komix tady vychazi hrozne malo.
Okko se mi libilo, i prestoze vas kniha nedokaze vtahnout a je vam celkem jedno co se s hrdiny deje. Pribeh nijak nevybocuje z zanrovych klise, ale jak uz jsem psal - nemuzu rict, ze jako celek se mi to nelibilo.
75%