VELKÉ FINÁLE VELKÉ SÁGY!
John Difool, detektiv třídy R., se vrací, aby znovu (velice nedobrovolně) zachránil vesmír. Tentokrát před vše požírajícím kovovým virem. Jen si musí vzpomenout, co je on sám vlastně zač, najít lásku svého života a vypořádat se se svými dalšími podobami.
Alejandro Jodorowsky se vrací, aby zakončil svou epickou vesmírnou sérii, ve které se space-opera mísí s mystikou a technika s tarotem. Jeho mytologické dílo se tady završuje v tom nejmonumentálnějším stylu. Navíc při jeho tvorbě spojil síly s malířskou legendou - Eisnerovou cenou ověnčeným kreslířem Ladrönnem.
18. kniha v řadě "Mistrovská díla evropského komiksu"
Souborné vydání všech tří alb v jednom svazku, doplněné o původní verzi prvního dílu kresleného Moebiem.- Scénář
- Alejandro Jodorowsky
- Art
- Jean Giraud (Moebius), José Ladrönn
- Barvy
- José Ladrönn
- Obálka
- Jean Giraud (Moebius), José Ladrönn
- Lettering
- Alena Tejnická (Sarah)
- Překlad
- Richard Podaný
- Redakce
- Boris Hokr, Jiří Pavlovský
- CdbID
- 7366
- Žánry
- sci-fi
- ISBN/ISSN
- 978-80-7449-602-8
- Vazba
- šitá v tvrdých deskách s přebalem
- Formát
- 195 x 260 x 21 mm
- Hmotnost
- 908 g
- Tisk
- barevný
- Stran
- 224
- Náklad
- 500ks
- Původní cena
- 849 Kč
- Tržní cena
- 799 Kč (Zdroj: Aukro)
- Originál
- Final Incal (Les Humanoïdes Associés, 2017)
- Varianty
- Poslední Incal (paperback) (2018)
Poslední Incal (pevná vazba) (2018)
Už trochu zbytečný dodatek k incalovskému vesmíru, který ale zajímavým způsobem spojuje děj prvního a druhého dílu. Nakreslené je to parádně, ale dějově je to spíše horší verze Jodorowského vyprávění. Přesto bych řekl, že za přečtení to stojí.
Nejslabší součástka incalovského univerza. I když pokud by to stihl dokončit Moebius, asi by to vyznělo jinak. Protože jeho minimalističtější verze je o parník lepší.
Krásná věc, ke které by ne každý zhomeokurvysyn z nižších podlaží měl něco brblat.
Přetrubkovaná metakresba, vyrážející dech, by určitě snesla kapku větší formát, ale akceptuju nastavení MDEK a tleskám. Borok Honík Difůl konečně uzavřel jednu smyčku paralelního vesmíru. Prošel si ji ještě jednou v trochu jiném gardu, porazil opět všechnu temnotu, na hranici vlastního nedobrovolného sebeobětování a to poměrně rychle a zběsile - ale hlavně konečně byl za ta všechna příkoří, co po něm chtěli, odměněn naprosto dokonalýma kozama a propojením s Incalem.
Čímž se stal...vlastně čím se stal, věčností, bohem? Dovolí mu ta jeho dokonalá svítící baba, aby si dal kurva ve vaně doutník, flašku uisky a nějaký halucinogen a u toho si normálně vyhonil péro? Neodsoudil Jodo chudáka Johna k nějakému obskurnímu celibátu s nějakou homeopyčou, která se po nějakém metačase ukáže jako nesnesitelná paleohysterka?? To jsou otázky, které mi už nikdy nedají spát:)
Tak jsem si dal všechny Incaly hezky po sobě a musím říct, že to byl fajn zážitek a nevěděl jsem jak moc mi John, Luz, Deepo, Kill nebo i Gorgo přirostli k srdci. Ano je to přepálené, Jodorowsky už se tu opakuje a tak trochu vaří z vody, ale ten svět je tak bohatý a pro mě zajímavý, že bych si dal klidně i čtvrtý a pátý Incal :D. Úvod jede ve velice rychlém tempu a Ladronn tady předvádí kreslířské orgie. Je to jako storyboard k hollywoodskému akčnímu spektáklu jak John prchá před robopolicií. Potom děj zvolní a jak sledujeme 4 Difooly, tak jsem si říkal že tady už to autor přestřelil a nedávalo mi to smysl. Potom se to ale zase otočilo, na scénu přichází Louz a odboj proti mechaprezidentovi. Jde určitě o nejakčnější díl a možná i proto to od dvou předešlých dílů působí trochu odstrčeně a prázdně. Jednoduše tu není čas na vyprávění. Konec je docela emotivní a bylo mi líto, že příběh s těmito postavami už (pravděpodobně) nikdy neuvidíme. "Po Incalu" na konci knihy je určitě zajímavý bonus, jestli to tak jde říct, a je fajn že byl tady taky vydán jako celek. Opět jsme mohli vidět v akci Moebia (i když ne tak ikonického jako v původním Incalu) - za mě se posledního dějství Johna Difoola líp chopil Ladronn a jsem rád, že tuhle závěrečnou část celé série kreslil celou právě on.
Zklamaní… Napojení Posledního Incalu na předchozí knihy je komplikovanější, než bylo napojení Incalu na Před Incalem. Jodo použil scenáristickou berličku v podobě alternativního vesmíru a to jenom proto, aby opět odvyprávěl příběh o záchraně vesmíru, stejně jako v Incalu. Dokonce i ta hrozba je dost podobná. Tentokráte jde ale o všechny možné vesmíry, což stejně bude většině čtenářů úplně jedno. Příběh Posledního Incalu navazuje, stejně jako Incal, na události z Před Incalem. V tomhle vesmíru se totiž Incal vůbec nestal. To je lehce matoucí, protože Difool si to pamatuje. Příběh Posledního Incalu o dost jednodušší a přímočařejší, než je Incal, což je kupodivu na škodu. Zabaví, ale nenadchne.
Co se týká výtvarné stránky, tak ta se Josému Ladrönnovi vážně povedla. Zvláště když se to srovná s původní první částí kreslenou Moebiem (Po Incalu) - ta je špatně kresebně i scenáristicky.
Naprosto neskutečná, precizní a extrémně detailní, přitom realistická Ladrönnova kresba (opravdu jsem zvažoval - a nadával - že vytáhnu ze šuplíku lupu, formát MDEK jí hodně ublížil) výrazně převyšuje Jodův zmatený, "co ho zrovna namane" si dělající příběh, jehož duchovní hloubka se rovná vědecké relevantnosti při dosažení bájné mentální psychoquartzové rychlosti. :-) Už ta jeho neustálá, infantilní, z prstu vycucaná futuristická "paleo-, bio-, homeo-, infra-" hatmatilka mě iritovala. Po odmyšlení metafyzické a spirituální omáčky však zůstává čtivá, nespoutaná pouť svébytným vesmírem, která zejména při závěrečném střetnutí nabírá strhující tempo. Prvotřídním bonusem pak je původní první sešit nakreslený taktéž skvěle Moebiem (tady zmenšení neubralo), který mi přišel přímočařejší, svižnější, a především ironičtější, což se sem pěkně hodilo.
Nádherná kresba. Ladronn je úžasnej a tohle je pro mne nejlépe nakreslený Jodorowski vůbec. A možná i nejlepší Jodorowského scénář. Jinde mi vždy něco vadilo (původní Incal byl občas příliš ujetý, v Metabaronech mne štvaly robůtci a k některým metabaronům jsem si nedokázal najít cestu), ale tohle jsem si užil od začátku do konce. Ani tam nemuselo být to Mobiovo "Po Incalu". Ta první kniha v Ladronnově zpracování je prostě lepší (vizuálně i scénáristicky). 4,5*
„Jsem Elohim, bílý mechamutant, a vedu totální válku proti Bentacodonovi, černému mutantu...“
Ale do psí bioprdele, už je to tu zase. Další Jodova paleokrávovina zabalená v blyštivém celofánu a ovázaná honosnou pentlí. Tentokrát je naštěstí toho pseudofilozofování minimum a když překousnete tu nesčetněkrát ohranou pohádkovou premisu o tom, že “pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí”, dostanete vskutku intenzivní sci-fi nášleh toho nejtěžšího kalibru. Smrtící virus proměňující veškeré živé tkáně na krvavou bublaninu, kovová těla přeživších bez lidských citů, ukrutný elektronický vampýr terorizující vesmír, válečné mechakolosy, úchvatné Šachtoměsto, obří krysy, šílené uniformy technokněžích a jedno krásné dámské poprsí.
Celé to opět stojí na exkluzivním výtvarném provedení, což je na tom jodoversu vždycky to zdaleka nejlepší a nejzajímavější. Moebius, Giménez a teď borec největší, Ladrönn (Janjetova nepočítám, to je kreslířské paleoprase). Každý Ladrönnův panel je nahuštěn tak neskutečným množstvím titěrných detailů, že z toho Geof Darrow závistí láme tužku. To se nedá popsat, to se musí vidět! Technicky preciznější práce u nás už dlouho nevyšla. Součástí českého vydání je i původní album ‘Po Incalu’, ale to raději přeskočte, bo Moebius tam ke koloringu pustil jakési biohovado a vaše oči by při čtení mohly spáchat rituální sebevraždu. Tímto se s panem Jodorowskym definitivně loučím... bylo to krásné, ale už toho bylo až nad hlavu.
Poslední Incal je Jodorowského rozloučením se s artefaktem, který autora postavil na piedestal. Původní Incal je filozofickou a metafyzickou hříčkou, kterou okořenil vizionářský Moebius. U této knihy to bohužel neplatí. Příběh je přímočarý a ačkoliv nám nějakou tu hloubku a místo k zamyšlení nabízí, je to José Ladrönn, který díky své moderní kresbě podporuje Poslední Incal víc než jak jsme z původního předobrazu zvyklí. Poslední Incal je nedílnou součástí Jodoversa a neměl by chybět v knihovně žádného milovníka Alejandra Jodorowského. Ale abych ukončil tuto recenzi po incalovsku, musím si položit stejnou otázku jako na začátku: Potřebuje Incal nové finále?
Více zde: http://geekcave.cz/comics/recenze/posledni-incal
Fakt bída. Přijde mi to koncepčně jako Incal, ale jakoby / rádoby v novém hávu pro nové čtenáře - prostě moderně. To, co fungovalo v Incalu, tady nefunguje. Přidat logiku věcem a postavám v Incalu precizně funguje, tady je to nedotažené a nedopracované, zkrátka nárys a nástřel čehosi, ale pak chybí ona pomyslná koncovka. V podstatě nevím o čem to je. Z ničeho nic jakýsi virus, to ještě chápu, ale pobírat logiku věcí v ději po mě chce Jodorowsky nějak moc rychle. Přitom se tam pomalu nic neděje a spousta sekvencí je mezi sebou propletena jen, abychom věděli, že tam nějaká je. Po Incalu je příběhově docela dobře rozjetá, ale konec prostě chybí a je to teda jeden z mnoha vesmírů - budiž. Kresba se mi ale fakt nelíbila. Moebius to je, ale ten koloring je fakt děsnej a upírá mí od zážitku. Jakoby někdo vyfotil nebo nakreslil, že vidí plátno s pozadím a dalšími věcmi a postavy jsou jakoby před tím plátnem v 3D. Strašně nepřirozeně to působí. Poslední Incal, pravda, má lepší kresbu a daleko více propracovanou a detailnější. Svět se lépe chápe a orientuje v něm, ale stylem, jakým chce Jodo, abychom četli mi nedovolí si to pořádně vychutnat a hází mě z jedné scény do druhé. Nejsem teleman a nepotřebuji to takhle. Chci se nechat lépe vést. Poslední Incal mi nesedl a snad to spraví další čtení a to doufám bude v době, kdy už vyjde i Před Incalem. CRWI děkuji za to, že to nakonec vydali. Do Před Incalu půjdu tak jako tak a ničeho nelituji. Aspoň mám dalšího Ladrönna. Přesto průměr 3 hvězdy.
Poslední Incal tedy obsahuje dvě verze. Původní příběh s názvem Po Incalu byl rozkreslen Moebiem, ale nedokončen. Moebia to přestalo bavit a na Joda se vykašlal. Jodorowsky po několika letech příběh upravil a nabídl ho Ladrönnovi, který ho celý zpracoval znovu od začátku a dokončil. Tento příběh je nám předkládán jako oficiální verze v první části knihy, Moebiův je v té kratší druhé.
Příběh navazuje přímo tam, kde skončil původní Incal – v novém vesmíru stvořeném Orhem a John zase padá do kyseliny. Tentokrát tu nejde o všepohlcující temnotu, ale o virus zabíjející vše organické, což je jen výrazně podobná hrozba. Původní dívku Antanah tu nahrazuje dívka Louz a vlastně je vtipné, že podobně jako v Šílené a Incalu, i tady je hlavní „hrdina“ hnán stejnou motivací o milostný akt s jeho vyvolenou, která ho ale stejně tvrdošíjně odmítá, zatímco je zamilována do odepsaného Kapitána Kajmana. Mimo ně tu dostanou větší roli staří známí; betonový Deepo, smrdutec Gorgo nebo Psí čumák (pardon, Psí hlava).
Variabilita světů a všech možných vynálezů je ovšem umělecky a kresebně skutečně na výši a jejich efekt navíc umocňuje fakt, že příběh se víc ubírá směrem klasické sci-fi než ezoteriky.
Možná i díky tomu se do kreslení s chutí pustil Ladrönn a dílo dokončil s velkou grácií moderního komiksového umělce.
Ještě mě napadá, že užívání všelijakých biblických jmen - tady zejména Elohim - musí být zvláště pro ortodoxní Židy utrpením a od Joda podpásovka, jelikož dle Desatera se nesmí brát Boží Jméno nadarmo a zvláště v judaismu na to mají přísná pravidla nejen v běžném životě (v mluvě se proti nadužívání zvolila varianta Elokim), ale i při výkladech Písma. Kdežto Jodo si ho plácne, kde se mu zachce, a zcela nepochopitelně (aspoň pro mě) jím označuje každého bílého metamutanta - archanděla.
Jaktože Landrönnn vypadá jako něco mezi Moebiem a Gimenézem a Moebius je odpornej? Tato nepřetržitá sci-fi akce je opět výtvarně dechberoucí, ovšem dějově je to strašná slátanina. Ale úplně nenudí a vypadá prostě hezky.
Celkový dojem: 60%
Takové normální šlapavé sci-fi, které na rozdíl od Orbitalu chápete na první dobrou a na rozdíl od Incalu si odpouští metafyzické blábolení a soustředí se spíš na akci. Z Incalovského vsemíru si bere to dobré, takže je to neuvěřitelně detailně udělané, místy jsou tam pěkné a vtipné nápady (čtyři Difoolové). A samozřejmě obrazotvornost. Jodo přepoužil všechny dobré nápady z první půlky klasiky, takže se setkáme s mnoha sympatickými postavami jako je třeba Kill. Příběh je přitom poměrně lineární a dá se číst i samostatně bez nutné znalosti předchozího děje - technokneží vypustí virus zabíjející vše živé. Mnoho lidí se uchyluje ve strachu před virem do osidel mechatransformace a stávají se nevolníky zlého mechaprezidenta. John Difool je pak poslední nadějí pro zachování bio podstaty života ve vesmíru. Který musí spasit samozřejmě souloží, což je zrovna pro něj prubířský kámen a ústřední zápletka celé knihy. Kresba je hodně v duchu detailu starého Moebia, ale je podstatně aktuálnější a čitelná i v dnešní době. Ve srovnání s bonusovým Mažňákovým dodatkem Losna jasně vede a to, že volba kreslíře dopadla tak jak dopadla, knize neskutečně pomohlo. Kdyby to celý kreslil Moebius a nebarvil to těmi syntetickými barvami, tak to má ty dvě hvězdy jasné.
Nič moc, kresba ma oproti Incalovi potešila, príbeh je stále paleoblbý. Snáď sa už Jodorowského v tejto edícii zbavíme nadobro.
Nejslabší díl trilogie, příběh i kresba nemastné neslané.
Typicky Jodo, ale tady to nevadi. Jedna z mala knih, kde mu to mesiasstvi odpoustim. 75%
- Četl/a (52)
- AlmightyMates , Benji, binnmode, Cabal, calvin10, ComicsCZek, Draco nobilis, erik, farnhajt, figis, filemon, Georgíno J., Grrr, Hades, house192, hypermlok, IndyP, James, jindroush, jiskra, kallenved, Kaluž, Kapis, Kazumaki, Khagrael, kubosos, maco, Mariohurbanek, massilia, mozzu, NecRoman, Norri, Ozymandias, pechna, Pej, Poseidon1978, RadimNemec, rafannn1, RaptoR, rockyt, RudyRod, SASAN_KING, Schirru, seneke, skepsi, t0mas, terrordemon, Ukko, Vojtěch 393, VXP, wolfgang, Zlord_Antijezis
- Má (136)
- 81splinter, Agiru, Alikkk, AlmightyMates , Anton Whatever, arnecht, Azbest, BadBoy, bboorreekk, Benji, binnmode, blackJag, Blacksad, bmc75, Bob, buscheer, Cabal, calvin10, chcita, cobe, ComicsCZek, Corvus, DanielT, Devilek, Draco nobilis, erik, farnhajt, fel68, figis, filemon, Flowtek, Fox01, Fry, Georgíno J., Glumal, GORERATED, Grrr, gwen666, Hades, Hamichal, Hawwwran, HevyEli, Horstik, house192, hypermlok, IndyP, invape, James, jankie, jiskra, Joshua_T, kallenved, Kaluž, kapicka, Kapis, Karel Sec, Kazumaki, kendor007, Kokuun, komik.sx, Kraken, kubosos, kucik, Lamahe, Lenny, Light, listr, Lobok257, Lojza, maara, maco, Mamut12, Mariohurbanek, Marthy76, max brod, merhyx, MIKER65, misa, Mitak, mozzu, MP, Mr.Plysh, mywiel, NecRoman, Nightmare, Noci, Norri, Odal , Paldini, paulmuaddib, pavel, pavouk, pechna, Pej, Poseidon1978, RadimNemec, rafannn1, RaptoR, razielus, Ricarderon, rockyt, RudyRod, Saran, SASAN_KING, Schirru, Šedo, seneke, Skot, Slaine, sleepless, songoku, StanleyHu, Stara.kryta, Stlucius, suricattaontheway, syon, t0mas, tacmud, Tialster, trudoš, tulipstros, Ukko, vallyslayer, Velkej šéf, vishnar, Vojtěch 393, Vrenn, VXP, willis, Wiruss, wolfgang, xintax, Yaromil, Zajo original, ZD3H, Zlord_Antijezis
- Chce (6)
- dvoracekpetr1, Himlik, Miriyak, nx, Premek, Zajo original
- Koupí (1)
- Černá Krysa
- Prodá (1)
- buscheer