Ukázka č.1
Ukázka č.2
Ukázka č.3
Koupit
V nejnovějším albu se Guy Delisle vydává na roční pobyt do Izraele, kam následuje manželku, pracující pro Lékaře bez hranic. Jako otec na rodičovské dovolené se stará o dvě děti, ale zejména prozkoumává své okolí. Rodina musí zvládnout žít v zemi, která je kolébkou náboženství, ovšem potýká se s řadou problémů. Samotný Jeruzalém je rozdělené město, kde se z tak jednoduché záležitosti, jakou je přejet z jednoho konce (muslimského) na druhý (židovský), dokáže vyklubat opravdu pořádný oříšek. Delisle popisuje a glosuje to, s čím se setkává, se svěžím přístupem nezatíženého pozorovatele a s nezbytnou dávkou sarkasmu i ironie.

Scénář
Guy Delisle
Kresba
Guy Delisle
Překlad
Eva Poskočilová
Redakce
Richard Podaný
Obálka
Guy Delisle
Žánry
cestopis, ze života
ISBN/ISSN
978-80-7461-301-2 (BB/art s.r.o.)
Vazba
šitá v tvrdých deskách
Formát
160 x 235 mm
Tisk
černobílý
Stran
336
Cena
599 Kč
Originál
Chroniques De Jérusalem ()
  • james89
    S Barmou bych to zařadil mezi Šen-Čen a Pchjongjang.
  • spagr
    Asi jsem udelal velkou chybu, kdyz jsem cetl Delisleho i Sacca. Sacco emotivne popisuje, zatahuje vas do kazdeho detailu pribehu, vyucuje vas. Delisle ukazuje, jak promrhava zivotem a jak mu stale moc nejde vypravovani.

    Delisleho komixy vypravi pribehy ve stylu - "Odjel jsem na rok do Izraele. Rano jsem odvedl deti do skolky, odpoledne hledal kavarnu. Nasel jsem jednu uzasnou, sem budu chodit." Tato situace se v knizce opakuje asi 5x
    Sem tam se vyskytne odvazny napad - "Dneska jsem se rozhodl vyrazit za dobrodruzstvim. Pujdu pozadat nekoho znaleho mistnich pomeru, at jde se mnou. Ridic spal, prekladatelka na mne nemela cas a humanitarni pracovnice se se mnou nechtela bavit. Tak jsem sel do kavarny."

    Dve hvezdicky - kreslit umi. A cca 10% pribehu stoji za precteni.
  • Fry
    "Jeruzalém: Rok v rozděleném městě" - První setkání s Guyem, a jsem rád, že k tomu došlo, protože mě tenhle styl prostě sedí... Bavilo mě to hodně, protože se navíc nenásilnou formou podíváte nejen do současného Jeruzaléma, ale nakouknete i trošku do dějin, objevíte místa krásná i opravdu hrozná, budete s Guyem prozkoumávat různé části Jeruzaléma, jako byste tam byli přímo teď s ním. Je to krásná knížka a hodně mě bavila, určitě to není poslední setkání s Guyem, aspoň ne z mé strany, mám si z čeho ještě vybírat a myslím, že jako další šáhnu po Barmě... A není se čemu divit, že tento kousek patří k jeho nejlepším, opravdu takový je... Za mě 5*!
  • kaylin
    Komiks "Jeruzalém: Rok v rozděleném městě" je ukázkou toho, jak skvěle je možné propojit životopisný a cestopisný komiks, podat dostatek informací o místě i o sobě a zároveň pobavit i se zamyslet nad tím, jaký to vlastně všechno má smysl. Nemá, ale lidská nenávist, lidské předsudky jsou tak hluboké, křivdy neustále otevřené, že prostě není možné najít kompromis. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/09/272-jeruzalem-rok-v-rozdelenem-meste-90.html
  • George Walker Bush
    George Walker Bush admin11.5.2013 17:23Jeruzalém: Rok v rozděleném městě
    Ačkoli jsem měl zprvu pocit, že se Delisle nikam moc neposouvá, na konci mi bylo líto, že je už konec... Ačkoli se Guy opět projevuje mnohdy jako ňouma, popř. jako lehký buran; ačkoli se Guy někdy tváří jako kdyby spadl z Marsu (viz překvapení nad věcmi, které jsou pro člověka, který se jen minimálně zajímá o palestinsko-izraelský konflikt naprosto zřejmě a známé); ačkoli se Guy přes relativní nadhled a objektivitu v tomto nečernobílém světě projevuje lehce propalestinsky (není se čemu divit ostatně); tak je to nádherné dílo plné zajímavé každodennosti, politické satiry, společenského zkoumání a takové - nechci, aby to vyznělo jako hloupé klišé - normální lidskosti... úplně stejný jako v Barmě, Číně i KLDR, přesto možná ještě o něco lepší Delisle.

    Celkový dojem: 90%
  • Azalin
    Skvělé, stejně jako ostatní Delisleho knihy. Možná ještě lepší. Příbylo trošku barev a přesto, že by se mohlo zdát, že po návštěvách Číny, Severní Koreje a Barmy bude Izreal poněkud nudnější, téměř opak je pravdou. Při čtení jsem se (ani nevím proč) nemohl ubránit srovnání s Habibi od Thompsona. V tomto případě platí, že méně je někdy více. Skromnější výtvarné pojetí a daleko lepší příběh. Nejspíš proto, že ho psal život.
15711