Noir: Detektivky v komiksu
BBart s.r.o.1. vydánílistopad 2021
2.9
...
...
...
...
+ 3 další ukázky
Ponuré historky o vraždách a podrazech. Vraždění, vášeň a zločinecké prostředí vám představujeme v té nejtemnější podobě, a to očima nejtalentovanějších scenáristů a výtvarníků komiksového krimi! V černočerných noirových příbězích tu najdete smrtonosné podvodníky i zahořklé detektivy, kteří se sbližují s osudovými ženami a příležitostnými vrahy. To vše v ostře drsném černobílém podání mistrů svého řemesla.

Scénář
Brian Azzarello, Alex de Campi, Rick Geary, Paul Grist, Jeff Lemire, Ken Lizzi, Dean Motter, Chris Offutt, M. K. Perker, Gary Phillips
Art
Gabriel Bá, Eduardo Barreto, Rick Geary, Paul Grist, Joëlle Jones, Jeff Lemire, Jose Angel Cano Lopez (Kano), Fábio Moon, Dean Motter, M. K. Perker, Hugo Petrus, Sean Phillips
Ink
Gabriel Bá, Eduardo Barreto, Stefano Gaudiano, Rick Geary, Paul Grist, Joëlle Jones, Jeff Lemire, Fábio Moon, Dean Motter, M. K. Perker, Hugo Petrus, Sean Phillips
Lettering
Ludmila Nussbergerová
Překlad
Richard Klíčník
Redakce
Mirka Jarotková, Pavel Kořínek
CdbID
9002
Žánry
detektivka, noir
ISBN/ISSN
978-80-7595-517-3
Vazba
šitá v tvrdých deskách
Formát
168 x 258 x 14 mm
Hmotnost
440 g
Tisk
černobílý
Stran
96
Původní cena
299 Kč
Orig. knihy
Noir: A Collection of Crime Comics (Dark Horse Comics, 2009)
soulbringer31.7. 16:22Noir: Detektivky v komiksu
"Zločin je záležitostí lidského druhu, jen a pouze lidského druhu a jde v něm především o cosi utajovaného, neproniknutelného a skrytého. Zločin se ukrývá, a věci, které nám unikají, jsou vždy zdaleka nejděsivější..."

Antologie bývají nelehká disciplína. Na jedné straně slibují to nejlepší z několika autorů, na straně druhé téměř vždy narážejí na stejný problém - kvalita jednotlivých příběhů nemilosrdně kolísá a celek pak připomíná spíš horskou dráhu než ucelené dílo. A tenhle soubor povídek bohužel není výjimkou, spíše naopak - je jasným potvrzením výše popsaného.

Na papíře přitom vypadá všechno více než dobře. Kompilace nabízí koktejl, na kterém se podíleli Jeff Lemire, Brian Azzarello, Gabriel Bá, Sean Phillips a další zavedená jména komiksového světa. Člověk se tak snadno přistihne při myšlence, že by rozhodně stálo za to porovnat, jak si s mantinely noirové detektivky poradil každý z nich. Všechny povídky propojuje vizuální sjednocení v podobě černobílé kresby, což by samo o sobě mělo zaručit hutnou atmosféru. Zní to zkrátka jako sbírka, která by se fanouškům drsné školy měla trefit přímo do černého.

Jenže právě tady se ukazuje největší slabina celé knihy. Krátká povídka je totiž jeden z nejtěžších komiksových formátů vůbec a vyvolat na malém prostoru jakékoli silné pocity, překvapení nebo ucelený čtenářský zážitek zkrátka umí opravdu jen ti největší mistři.

Na cca deseti nebo patnácti stranách musíte představit postavy, vybudovat dusnou atmosféru, rozehrát konflikt a ještě přijít s pointou, která stojí za zapamatování. A to vše v médiu, kde každá stránka zabírá násobně víc místa než odstavec běžného textu (vlastně a asi i proto se v antologii vyskytuje i psaná povídka Důvěryhodnost, která obsahuje skromné ilustrace od Joëlle Jonesové). Výsledkem je, že většina autorů v této sbírce spíše jen naznačuje, než aby skutečně vyprávěla. Místo plnohodnotných noir dramat dostáváte zrychlené nápady. Některé velmi dobré, mnohé zapomenutelné, ale jen málokteré opravdu výjimečné.

Nejde nutně o to, že by byly jednotlivé povídky vyloženě špatně napsané. Problém tkví v tom, že sotva se stihnete naladit na jejich špinavý rytmus, už zvoní hrana a přichází konec. Některé pointy působí uspěchaně, jiné vyšumí dřív, než hrdina dopije sklenku, a hned několik příběhů připomíná spíš slibnou skicu většího komiksu než uzavřené dílo. Za tak krátkou stopáž se prostě moc velké divadlo odehrát nedá.

To, co drží soubor nad vodou, je střídání rytmu a vizuální rozmanitost. Výtvarná stránka si hlídá společnou tonalitu a dodává sbírce přesně to, co od noiru čekáte - černou, bílou a všechny ty bolestivé odstíny šedé. Když vám navíc vizuální styl jednoho ilustrátora úplně nesedne, stačí otočit pár stran a je tu pohled někoho jiného. A to vlastně funguje docela dobře. Je fascinující sledovat, jak odlišně lze tmu uchopit - někdo sází na realistickou špínu, jiný na těžkou stylizaci nebo expresivní stíny. Kresba tu zkrátka často funguje jako záchranné lano pro příběhy, které scenáristicky občas balancují nad propastí. Týká se to vlastně i samotných námětů; kniha ve vás dokáže vzbudit zvědavost z toho, s čím asi přijde další autor, ale s opravdu hlubokým požitkem ze čtení je to už o poznání horší.

Z jednotlivých kousků překvapí třeba Dean Motter s Androdidy na řece Styx, za hezkou klasiku žánru by se dala považovat povídka Poslední výstřel, kde sedí kresba i scénář. Povídky Albánec a Mé nové já měli docela hezké a komické momenty, ale největší pousmání nakonec obstaral Brian Azzarello ve svém příběhu Zlá noc, kde bere jednu z nejznámějších komiksových ikon a nabídne její zrod z jiného úhlu. Nejde o žádnou žánrovou revoluci ani zásadní přepisování kánonu, ale je to přesně ten typ chytrého twistu, který vám po dočtení vykouzlí uznalý úsměv na tváři. A zároveň vás donutí si s lítostí povzdechnout, jak moc celé knize chyběly podobně silné momenty už od prvních stránek. Ostatní věci, včetně příliš čitelného Lemira, který mě spíše zklamal, mě minuly nebo vysloveně nudily.

Ve výsledku tak člověk odchází s pocitem promarněné příležitosti. Není to vysloveně špatná kniha. Jen na vlastní kůži ukazuje, jak pekelně těžké je napsat poctivou krátkou komiksovou povídku. Když se to povede, vznikne malý klenot. Když ne, zůstane na stole jen lákavý koncept bez dostatečného prostoru vyrůst. A právě takových textů je tady bohužel většina.

Pro čtenáře, kteří hledají hutnou kriminálku s plastickými postavami, dějovými zvraty a temnou atmosférou, do které se dá ponořit na celý večer, to fakt nebude. Berte tuhle knihu spíše jako vizuální degustaci různých autorských přístupů k žánru. Některé chody vás zaujmou, po jiných vám slehne prakticky okamžitě. A možná právě proto si z celé sbírky nakonec zapamatujete hlavně onen poslední příběh. Když si totiž to nejlepší necháte až úplně na konec, zůstane po zaklapnutí desek převážně povzdech nad tím, že podobnou údernost, přímočarou rafinovanost a hravost neměla celá antologie.

Plusy
- Černobílá kresba skvěle dobře evokuje noirovou atmosféru
- rozmanitost příběhů a některé povídky vás nutí myslet za roh / dopovědět příběh mimo okna
- příležitost poznat rozdílné výtvarné i scenáristické přístupy k žánru na jednom místě

Mínusy
- Velmi nevyrovnaná kvalita jednotlivých příběhů (máloco ve vás zbude po přečtení)
- Krátký rozsah většiny povídek nedovolí rozvinout silnější emoce ani psychologii postav - každá z nich by si zasloužila větší rozsah
- Některé příběhy působí spíš jako nedotažené skici než plnohodnotné komiksy.

Celkové hodnocení: 50 %
choze21.2.2025 10:47Noir: Detektivky v komiksu
Antologie noirových kraťasů, u nichž nepřekvapují pointy, ale přítomné sci-fi propriety (roboti, hologramy...) ve většině z nich. Žádný z příběhů mi neutkvěl, ale kdybych měl jmenovat jednoho favorita, tak scenáristicky i kresebně se mi nejvíc zamlouval Jachta ze Styxu od Mottera. Ale Poslední rána si připisuje nejlepší hlášku: Ten starej ubožák si ani nedokázal dvakrát přepočítat koule a dojít ke stejnýmu výsledku..
Norri15.12.2021 00:03Noir: Detektivky v komiksu
Docela jsem se toho bál a je pravda, že zpočátku jsem z toho měl velmi rozpačité dojmy. Úvodní Lemire je zajímavý snad jen svou typickou kresbou, protože pointa povídky je od půlky jasná. Následuje “MEH” povídka s androidama a “WTF” povídka s metrem. Dokonce je tam i zcela obyčejná nekomiksová povídka s ilustracemi, i když ty jsou od Joëlle Jones. Ale naštěstí tam jsou i zajímavější povídky, které mě pobavily. Scenáristicky mě pobavily povídky “Albánec”, “Mé nové já” a “Zlá noc”, ve které se Brian Azzarello společně s Fabio Moonem a Gabrielem Bá vrací již po několikáté ke stejnému ohranému tématu, tentokrát však ze zcela jiného úhlu. Zajímavější je tato sbírka z hlediska kreslířů. Kromě již zmíněných je zajímavá kresba také v povídce “Poslední rána”.
Palebras14.12.2021 19:11Noir: Detektivky v komiksu
Musím říct, že za mě se jedná o celkově povedenou sbírku příběhů, která asi širší davy přiliš neohromí, ale mně některé z příběhů přišly vyloženě dobré a celkově jsem se při čtení bavil. Lemire byl hodně fajn a rohodně jej řadím k těm opravdu povedeným příběhům i přes skutečnost, že se nejednalo o nic zázračného, ale jeho rukopis byl cítit z každé stránky a celkově se mu jeho počin povedl. Hodně se podařil také příběh s Cháronem, ten mi vyloženě sednul a nejvíc potěšil Azzarello, který celou sbírku uzavíral. Kniha měla samozřejmě i své slabší chvilky a třeba příběh Zlomenina byl vyloženě WTF? Pokud někdo pochopil, co chtěl tímto výtvorem autor říci a byl by té dobroty se o tuto skutečnost podělit, budu rád za přízpěvek v diskuzi. Fajn byla i psaná povídka, která mezi těmi komiksovými působila mírně nepatřičně, ale nebyla vůbec špatná. Kresba mi prakticky ve všech příbězích opravdu vyhovovala. Kniha bohužel trpí neduhem všech těchto sbírek příběhů, kdy opravdu není moc prostoru vymyslet nějakou pecku na pár stranách, ale v případě Noir: Detektivky v komiksu se s tím autoři poprali se ctí, ale uřčitě chápu, že tohle se nemusí líbit každému. Já byl spokojen a klidně bych si dal nějaké pokračování.
Skot19.11.2021 19:50Noir: Detektivky v komiksu
Velmi slabá sbírka příliš krátkých komiksů , nakonec dle moho nejelšpí nekomiksová povídka, která přece jen měla více prostoru . I slavný Lemire s předvídatelnou pointou či Brian Azzarello odvedli jen průměr. Zařazení povdíky Zlomenina jsem nepochopil vůbec. Pro mě zklamání.
Alfi14.11.2021 22:34Noir: Detektivky v komiksu
Súbor krátkych komiksových poviedok a jednej nekomiksovej poviedky na tému zločinu. Čast je fajn, časť nie až tak moc. Najväčšou slabinou je krátky rozsah prác, ktoré neumožnia rozvinůť žiadnu hlbšiu myšlienku, dej väčšiny poviedok by šiel popísať jednou vetou. Kniha nenadchne ani neurazí.
james8914.11.2021 10:29Noir: Detektivky v komiksu
Čekal jsem od toho asi víc. Hlavně jsem si myslel, že to budou nějaký gangsterky z 30.let. Příběhy se obvykle začaly zajímavě zamotávat a pak přišel rychlý konec. To mě trochu zklamalo. Líbila se mi nejvíc asi psaná povídka, která se do knihy zrovna moc nehodila
George Walker Bush9.11.2021 19:34Noir: Detektivky v komiksu
Typická a několikátá antologie ve stylu "něco fajn, něco méně". Osobně mě nejvíce potěšil příběh Ricka Gearyho, pointa se celkem povedla i velkému Brianovi Azzarelovi.

Celkový dojem: 50%
louza8.11.2021 23:11Noir: Detektivky v komiksu
Taková normální sbírka povětšinou kriminálních povídek. Některé jsou opravdu noir. Některé jen černobíle kreslené. Jasným hitem je Lemirův otvírák a ještě větším přírazem Azzarellův zavírák, který je v pravdě ďábelský. Potěší, že na něm spolupracoval s duem Moon/Bá, jejichž výtečný Daytripper ještě marně čeká na objevení českými redaktory. Najdou se tu ale skvělé kusy i méně známějších autorů, jako třeba Phillipsovo (ne není to TEN Phillips) nové já, Guaudianova poslední rána, nebo třeba výtvarně promakaný Albánec. Sbírku ale bohužel ředí několik wtf momentů v čele se sice vcelku dobrou a ilustrovanou, ale psanou povídkou, jejíž účel uprostřed komiksové sbírky jsem úplně nepochopil. Detektivky v komiksu sice nejsou vyloženě špatný pokus, ale vzhledem k diskutabilnosti části materiálu a jednohubkovitosti celé sbírky se dají doporučit jen opravdovým fandům žánru.
faster866.11.2021 16:35Noir: Detektivky v komiksu
pro fanoušky noir (kterého je tu jak šafránu) je to ok, nenoirovský čtenář to jen proletí. 3 příběhy bych řekl že vyčnívají. Nekomiksový příběh není vůbec rušivý a naopak potěší.
232182
baatcha4.11.2021 10:49Noir: Detektivky v komiksu
"Kurvaáááá! ... (ozvěna v lese) Kvůli jednomu šroubku rozebrat celý traktor!" :DDD
Norri3.11.2021 20:58Noir: Detektivky v komiksu
"Ne, ani očko nenasadíš, protože to je u železa! ... Já se na to, já to nebudu, já nebudu to dělat! ..." - pardón, první obrázek mi vyvolal vzpomínku na tuhle legendu :-)